Včelařská konference

Já taky přiložím polínko. U nás v lese roste plno černého bezu. Uschlé
výhony černého bezu jsou téměř čistá pěnová dužina chráněná proti okusu
včelami tenkou vrstvou dřeva a kůrou a které plavou možná ještě lépe než
korek. Protože jsou minimálně pár měsíců suché, ale i roky, jsou promyty
dešti a neobsahují žádné látky, které by se vyloužily do cukru a pronikly do
zimních zásob. U nás je toho bezu tolik, že když se projdu s taškou a
nůžkami na větvičky do 200 metrů od úlů, nasbírám za nějakou hodinku
"plováky" pro kbelíky pro krmení snad 50 včelstev. Co se týká znečištění
těch korkových zátek a jiných materiálů mikroorganismy, myslím si, že
cukerný roztok, i když se sám o sobě kazí, není žádné vhodné prostředí pro
plísně a podobné potvory, co by mohly být v zátkách nebo slámě a v prostředí
cukerného roztoku se nemnoží. A když se cukerný roztok spotřebuje, včely
tento materiál potáhnou propolisem a plísně zlikvidují nebo slámu rozkoušou
na suché neplesnivé kousky. Aspoň u mně tak končí plováky- větvičky bezu po
spotřebování cukru, měkké části rozkoušou na suché smítky a tvrdé potáhnou
propolisem. Něco jiného je, když se použije napoloshnilá korková zátka nebo
něco jiného masívně napadeného plísní, potom se mohou toxiny vyrobené těmi
plísněmi dostat do roztoku a působit na včely.

R. Polášek