Včelařská konference

Eman.
No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte, tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde. V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala.
Vše hezké.

A k čemu tento údaj potřebujete vědět? Má to nějaký vliv na pochopení mých argumentů?

-----------------------
Petr Forejtek:
A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

Nebezpečí zeslizovatění a nebo zkvašení roztoku lze předejít přidáním několika kapek propolisové tinktury. Používám sice prosakovací láhve, ale pokud vím, že budou včely dávku odebírat déle (krmení oddělku přes víčko s méně dírkami), tak ji používám a zatím s dobrými výsledky.

Používání slámy, listí, korků zvyšuje nebezpečí zeslizovatění, či kvašení roztoku.

Články o včelaření s mednou komorou napsal pro Moderního včelaře př. Dvorský. Doporučuji k přečtení.

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj článek o ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné vyvolat diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na medu rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med nic nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 1:25 PM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


> Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník
> od
> dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici
> na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to
> živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce
> spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho
> med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě
> zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se
> možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v
> cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem
> práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně
> včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných
> včelstev není legrace.
>
>
> ----------------------
> Petr Lokvenc:
> Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele
> Volejníka
> v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
> na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
> ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
> včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně
> malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu
> ohromný
> objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že
> v
> jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý
> ..
> S pozdravem Petr
>

To jsem asi nebyl já. Mednou komoru zatím nepoužívám. Mám plodiště ve 3 až 4 nástavcích 3/4 langstroth a včely jsem bez zásob taky neměl. Je tady dost prostoru k uložení zásob na horší časy.
Tonda

>letos jsem poprve zkousel po vzoru panu Podhajeckeho a Jindry (a jiste dalsich) pouzivat mednou komoru. Dovoluji se domnivat, ze prave diky tomuto opatreni, presne jak psal p. Podhajecky v MV, vcelstva s komorou nepadla.

Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník od dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných včelstev není legrace.


----------------------
Petr Lokvenc:
Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření, ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

Zdravím přátele včel,
Samozřejmě, že reálné obsazení nástavků je různé. V chladnějších nocí je průměrně cca 10 000 včel / nástavek Optimalu. Ráno a odpoledne je včelstvo vlivem vyšších teplot rozvolněno, létavky létají za snůškou, a tak počet včel v úle znatelně ubude ( odhadl bych z cca 80 000 na cca +/- 50 000 včel v závislosti na počtu létavek, velikosti snůšky, množství plodu, venkovní teplotě,… ). Příští rok plánuji nasadit včelstvům na vrcholu rozvoje 9. nástavek.
,,,
Dále budu psát o mé představě populační dynamiky včelstev. Je to můj laický názor, který nemusí být pravdivý. Nikdo není dokonalí, nikdo nemá absolutní pravdu, zda něco platí či naplatí ukáže čas!

,,Populační dynamika neomezených včelstev, M. Václavek,,

Pro lepší orientaci v mé terminologii sil včelstev uvedu tabulku:
A/Vrcholová síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 80 000 jedinců = včelstva přesílená
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/ nad 40 000 jedinců = včelstva přesílená

Musím se opakovat, že síla cca 80 000 včel na vrcholu je pro většinu plemen včely medonosné ( včetně kraňky ) přirozená.
Ideální skladba včelstva je tzv. ,,1:1 skladba,, tj. jedna úlová včela : jedna létavka.
Tohoto stavu a těchto sil ( 80 000 včel na vrcholu, 40 000 včel zimních ) mohou dosáhnout jen neomezená včelstva! Obzvláště kraňka je na omezení prostoru a zásob zvláště citlivá!
Většina včelstev v ČR dosahuje parametrů Hohenheiských včelstev... cca 40 000 včel na vrcholu, cca 10 000 zimních včel ). Tento a podobný výzkumy populační dynamiky včelstev prováděný Němci v minulém století považuji za naprosto neobjektivní, neboť páni výzkumníci svojí metodou ošetřování včelstev nevyhnutelně omezují sílu včelstva po celý rok ( zužování na začátku podletí, krmení na konci podletí, poskytování nedostatečného prostoru k dosažení populačního maxima a podob. ).
Zjištěná životnost letních včel 3 týdny odpovídá parametrům omezených včelstev. Taková včelstva mají zhruba stejné množství plodu jako včel. Pro velmi-silná neomezená včelstva to neplatí.
Následující část platí pro včelstva vedená v normálních neomezených podmínkách:
Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Větší nárůst včelstva vede k nižší životnosti letních včel. Kaňská včelstva silná a slabá se neliší v množství plodu na vrcholu, ale v počtu včel a dobou dosažení vrcholu. Silnější včelstva dosahují zpravidla dříve vrchol než včelstva slabší.
zimní síla (včel).........vrcholová síla (včel) nárůst
10 000..........................cca 30 000......cca 3x
20 000..........................cca 52 000......cca 2,6x
30 000..........................cca 69 000......cca 2,3x
40 000..........................cca 80 000......cca 2x
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede k snížení nárůstu ( růstový koeficient ) o cca 1/3.

zimní síla (včel)........průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní
20 000..................................28 dní
30 000..................................36 dní
40 000..................................42 dní
50 000..................................42 dní
60 000..................................42 dní
Včelstva se 6-týdenními letními včelami vytvářejí ideální skladbu populace. Včelstva s ideální skladbou populace ( 1:1 ) dosahují nejvyšších výnosů za předpokladu nevzniknutí rojové nálady.
Zimní síla ( Z ) není polovina vrcholu, jak si mnozí myslí, ale aritmetický průměr velikosti zimní síly ( z ) v minulém včelařském roce, poloviny vrcholu (V/2 ) v daném produkčním roce a poloviny relativní síly podletní (R/2 ) ( za předpokladu nulového omezení včelstva v daném roce ).
Z = ( z+V/2+R/2 )/3
( pozn. Hodnotu relativní podletní síly získáme, když plástovou plochu v úle v podletí vynásobíme 160, přičemž její maximální hodnota může odpovídat vrcholu . )

Porovnáme včelstva. A/ zimní síla 10 000 včel a vrchol 40 000 včel, B/ zimní síla 40 000 včel a vrchol 80 000 včel.
Včelstvo kategorie B/ bude mít letní včely životnosti cca 6 týdnů a cca 40 000 buněk plodu na vrcholu , který přichází s rozkvětem řepky. Po dosažení vrcholu bude mít tendenci k rojové náladě, pokud včelař včas nezasáhne odběrem oddělku, hrozí mu vznik rojové nálady a pozdější rojení. Včelstvo s dlouho-žijícími letními včelami má pomalé regenerační schopnosti, neboť plné obnovení síly po daném odběru plodu proběhne nejdříve za 6 týdnů ( vlivem ,,dlouhověkosti,, letních včel ). Odběr je nutný udělat ihned po nasazení 8 nástavku, stačí 1-2 nízké rámky plných zavíčkovaného plodu ( 4 000 - 8 000 buněk plodu ), který však každé 4 týdny od dosažení vrcholu do rozkvětu lípy malolisté ( srdčité ) musíme opakovat ( +/- 3 odběry za rok ), abychom po celé období rojových nálad udržovaly včelstvo v rozvoji ( zhruba v síle 70 000 včel, +/-4 týdny před vrcholem ). Odměnou zvýšené pracnosti je podstatné zvýšení medného výnosu, neboť velmi-silné včelstvo má daleko větší užitkovost než-li slabé.
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matka
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu- nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení
7/ Včasný odběr pylu
8/ Dostatek zásob – nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné stavění nového díla
10/ Neomezovat plochy trubčiny

Včelstvo kategorie B/ bude mít na vrcholu letní včely životnosti cca 3 týdny, avšak také 40 000 buněk plodu. To je důvod snížené životnosti letních včel ve slabších včelstev. Slabší kraňská včelstva mají v první půlce jara nesrovnatelně více buněk plodu k danému množství včel, výsledkem je výchova včel, jež nejsou krmeny kvalitními kašičkami a tím pádem se dožívají menšího věku. Včely krmeny méně kvalitní stravou mají menší odolnost vůči přepracování. Takové včelstvo má více úlových včel než-li létavek a má menší výnos na jednotku včel.
Proč se tak kraňská slabá včelstva chovají? Protože včelstvo s krátkověkými včelami po daném oslabení ( nemoc, rojení, odběr oddělku ) rychleji obnoví svoji původní sílu. Velmi-silná včelstva to nemají zapotřebí, protože je pro ně daná ztráta včel méně znatelná než-li u slabších včelstev.
Tomuto jevu říkám regenerační pud ( prý Vigorky nemají tak vyvinutý regenerační pud jako ostatní kmeny kraňky, více na www.vigorbee.cz ).

Kraňka je velmi citlivá na nedostatek prostoru či zásob. To je hlavní důvod proč většina včelařů velmi-silná včelstva nemají, neboť jejich provozní metody tomu zabraňují.
Včelstva se po celý rok přizpůsobují stavu zásob a prostoru.
Jakmile včely visí v podmetu, či před česnem, včelstvo zpomaluje rozvoj. Pokud není snůška a zásoby klesnou pod cca10 kg medu, či cca 30 dm2 pylové desky , včely omezují rozvoj ( plod musí být v kontaktu se zásobami ). Omezení vede ke vzniku slabších včelstev.

Na omezení síly včelstva má vliv řada faktorů
1/ Kvalita matky a zdravotní stav včelstva
2/ Prostor úlu
3/ Zásoby
4/ Velikost zimní síly
5/ Velikost vrcholu
6/ Rojová nálada
7/ Vývoj populace během roku
8/ Půdorys nástavku
9/ Uspořádání díla v úle
10/ Izolace stěn úlu
Jednotlivá plemena se liší mírou reakce na daný omezující faktor.

Včelstva se svojí silou přizpůsobí životním podmínkám, které jim včelař poskytuje!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Dne pondělí 13 srpen 2007 19:24 meliferka napsal(a):

> Také postrádám chlubení o letošních výnosech medu,jaké kraňky jej donesly a
> jak byl zhodnocen při prodeji.A hlavně
> jaký výnos byl při druhém či třetím vytáčení,asi nic moc
> a včely byly na sucho a majitelé mohou být rádi,že to přežily.

Dobry den,

letos jsem poprve zkousel po vzoru panu Podhajeckeho a Jindry (a jiste
dalsich) pouzivat mednou komoru. Dovoluji se domnivat, ze prave diky tomuto
opatreni, presne jak psal p. Podhajecky v MV, vcelstva s komorou nepadla.
Sice to bylo za cenu cca 20 kg medu/vcelstvo (27) , ale pokud bych provedl
vytaceni jako v minulosti (tedy vyjma plodiste do sucha), asi bych nemel
zadny med, ani asi vcely. Letos to bylo zvlastni pro mne asi i proto, ze jsem
jeden den sel do vcel, medniky plne ridke sladiny a za cca 5 dni, byla
zima/sucho a medniky prazdne. To se opakovalo +- cele leto. Med letos cca 10
kg/vcelstvo repka+ov. stromy, cca 8 kg slunecnice, jinak nic. Bohuzel letos
nebyla v doletu horcice, ale asi by to nic moc nezmenilo. Letosek byl asi
vyhodny pro kocovniky - v okruhu cca 5 km od stanovoste kvetla slunecnice od
pulky cervna az do konce cervence (pekne navazujicich cca 6 poli).Samozrejme
si vcely nanosily i mednou komoru cca 20 kg, kterou samozrejme nevytacim a
vzhledem k tomu, ze ted zaprselo , doufam, ze si jeste neco nanosi (ne
melecitozu :) ). Vcelstva, ve kterych jsem menil matkysice naplnila mednou
komoru, me ale nic nedonesla.

Honza

Jaký je rozdíl mezi kbelíkem a krmítkem? Prázdný nastavek nízký nebo vysoký
shora zadělám sílonovým sítem a potom do něho můžu dát jakoukoliv nádobu, co
se tam vejde. A přes síto nalívám třeba v noci, včely se ke mně nedostanou.
Musím se jen trefit do té nádoby a nelít to na rámky -:) .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 6:35 PM
Subject: Re: krmen?


> U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely
> přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

Já taky přiložím polínko. U nás v lese roste plno černého bezu. Uschlé
výhony černého bezu jsou téměř čistá pěnová dužina chráněná proti okusu
včelami tenkou vrstvou dřeva a kůrou a které plavou možná ještě lépe než
korek. Protože jsou minimálně pár měsíců suché, ale i roky, jsou promyty
dešti a neobsahují žádné látky, které by se vyloužily do cukru a pronikly do
zimních zásob. U nás je toho bezu tolik, že když se projdu s taškou a
nůžkami na větvičky do 200 metrů od úlů, nasbírám za nějakou hodinku
"plováky" pro kbelíky pro krmení snad 50 včelstev. Co se týká znečištění
těch korkových zátek a jiných materiálů mikroorganismy, myslím si, že
cukerný roztok, i když se sám o sobě kazí, není žádné vhodné prostředí pro
plísně a podobné potvory, co by mohly být v zátkách nebo slámě a v prostředí
cukerného roztoku se nemnoží. A když se cukerný roztok spotřebuje, včely
tento materiál potáhnou propolisem a plísně zlikvidují nebo slámu rozkoušou
na suché neplesnivé kousky. Aspoň u mně tak končí plováky- větvičky bezu po
spotřebování cukru, měkké části rozkoušou na suché smítky a tvrdé potáhnou
propolisem. Něco jiného je, když se použije napoloshnilá korková zátka nebo
něco jiného masívně napadeného plísní, potom se mohou toxiny vyrobené těmi
plísněmi dostat do roztoku a působit na včely.

R. Polášek

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 13.8.2007 01:18:40
> ----------------------------------------
> Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte
> mi je někdo?
>
> Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v
> cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna
> technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.
>
> Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť
> použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla,
> dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s
> panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj
> nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých
> plesnivejú zbytky vína a pod.
> Anton
>
>
>

Pán Turčáni
I když patřím do generace která se učily ve škole i slovenštinu tak vrz letná voda slyším po prve to je co? já to chápu jako venku odstátou vodu. Jeto tak?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 13.8.2007 01:02:17
> ----------------------------------------
> při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane
> na dně i když rozmíchám roztok. Pepan
>
> Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru
> v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale
> dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo
> dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.
>
> - používať hrubý kryštálový cukor
>
> - tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg
> cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre
> nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie
> roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento
> jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok
> s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného
> cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%
>
> - cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre
> súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.
>
> - aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom
> kolísavým spôsobom striasť dole.
>
> - aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si
> vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej
> polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez
> vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení
> fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.
>
> Anton
>
>
>

Nerez nebo jiné kovové síto by možná šlo do víka kbelíku zatavit. Buď
obyčejnou horkovzdušnou pistolí nebo horkovzdušnou svářečkou na plasty. Ale
kde sehnat to síto s oky tak o,2 mm, to nevím. Silonové síto zase vím, kde
sehnat, ale to zatavení by asi byl problém. Jen jestli to jsou krmítka na
cukerný roztok, nejsou to krmítka na pevný materiál typu medocukrového těsta
nebo mače?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 11:06 AM
Subject: Re: krmen?


> ..Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a
> po každém krmení je žena opláchne.
>
> Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde
> o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.
>
> Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do
> včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním
> (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je
> dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké
> větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné,
> objemově omezené ...
> Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Co konkrétně vás vede k tomu, že upouštíte od používání ještědských
stropních krmítek?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:23 AM
Subject: Re: krmen?



Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

Počítat jsem zkoušel. Také zatím "vše" vytočím (mimo plodiště) a krmím, ale prostě se mi zdá vámi vypočtený čistý zisk příliš vysoký. Vím že jste z okolí Prahy, kde med v pohodě prodáte za 100,-/kg, ale náklady jsou myslím daleko vyšší. Dělal jsem si takovou hrubou kalkulaci např. na 15 včelstev i s prací (70,- Kč /hod čistého) mi to vychází na minimálně 30 000, rok., tj. 2000 na včelstvo. A to bych řekl, že práci mám hodně podhodnocenou, nemám v tom odhad práce popř. náklady spojené s prodejem. Takže reálně bych to viděl tak na 2500 -3000,- na včelstvo. Přepočteno na med, tak cca 25-30 kg na včelstvo. Jsou v tom samozřejmě nějaké fixní náklady (pojištění a opravy auta, pronájem pozemku), které u se s vyšším počtem včelstev snižují. Tím, že nekočuji a zdědil jsem pevné stanoviště, kde se bohužel s novou dobou výrazně změnily snůškové podmínky tak bych se včelařením neuživil a zatím je to spíše v roli dotovaného hobby.

Eman:
>Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. <
.....
Není. Je to reálně prokazatelná ztráta. Je to možná nebvyklé takto zareagovat a nekoupit ani kilo cukru, ale naprosto přirozené a zdůvodnitelné v celkových nákladech. Přes to nejede vlak, jinak jsem dojel.

Jiné než toto nejpřirozenější řešení neexistuje - ponechání vhodného medu a nemít žádné náklady s dodáváním zásob. Je to ověřeno již více než 4 sezony. 2 částečně a 2 pouze med. Nic podle mne převratného.

Prosime o spolupraci,pomozte s upravou stanov.
...ustrednim vyborem ustavena komise,ktera ma za ukol zpracovat shromazdene navrhy a posoudit dopad navrzenych zmen v pripade,ze by doslo k jejich schvaleni.Ze shromazdenych i nove ziskanych podnetu ma za ůkol pripravit navrh zmen a tento predlozit vcelarske verejnosti k posouzeni.Komise vytvorena na prvnim zasedani po 8sjezdu usporadala 3schuze,shodla se,ze nahrazeni jednotlivych slov ve Stanovach slovy jinymi,jak jsou v dokladech navrhu od jednotlivcu i drg.slozek svazu muze zapricinit spoustu nedorozumeni a mrzutosti.
Takove kosmeticke upravy by mely zustat nevyslyseny.Komise si uvedomuje ze CSV zastupuje vcelarstvi v CR a nejsou tedy lhostejne racionelni podnety..
Privitame kazdy navrh,ktery povede k vetsi informovanosti komise a jejimu uzsimu napojeni na sirokou vcelarskou verejnost.Vyzivame ke spolupraci..tu predstavujem tak,,ze sdeli predstavy,co by chtel na cinnosti svazu zmenit.co mu vadi,a navrhne zpusob jak to zmenit.Metvorte paragrafove zneni. Navrh zmen,ktere by mohly byt do stanov zacleneny,budou...vcas predlozeny k prodiskutovani a posouzeni cele vcelarske zakladne a to 12mesicu pred sjezdem.
(Delegat a nynejsi predseda komise pro upravu stanov)Jsem predsedou OV Sumperk treti volebni obdobi,predtim 12let jejim jednatelem.Patrim jeste k tem co psali hlaseni kolik jsme sesbirali kuzi od kraliku,kolik stareho zeleza,kolik sehrali fotbalovych utkani se sovetskou armadou.Kd\z jsem na to neodpovedel,mel jsem problemy...Take jsem delal ve statni sprave na obecnim urade,takze si to muzu klidne dovolit takhle rict..apeluji na Vas zdravy rozum,nechte to,az nas nekdo k tomu bude nutit.)


Vice nez rok prace Komise pro upravu stanov a jsme od cile ukolu vzdalenejsi nez jsme byli na pocatku po sjezdu.
Sjezd zanechal dostatek podnetu ktere nestacil dokoncit.Vytvorene komise maji tyto podnety za ukol dopracovat,predlozit k diskusi,aby na pristim sjezdu,byly uvedeny v praxi.Clenove komise za vedeni sveho predsedy,vsak misto prace tyto dokumety roztridilo a oddelily ty ktere budou nevyslyseny aby nezapricilily spoustu nedorozumeni mrzutosti.(jaka jeto skupina ktera se rozmrzi pri zmenach ?)

Komise privita kazdy navrh ktery s kamufluje jakousi cinnost v komisi.Jsme zadani abychom vytvorily podestilku nicnedelani a v nadchazejicim sjezdu chvalihodne velebeni cinnosti v komisi.

clen ZO CSV Brno-mesto franta

Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele Volejníka
v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně malém
rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu ohromný
objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že v
jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 5:50 AM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu,
přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a
minimálně teoretická ekonomická ztráta. ...

Stonjek:
>Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? <
.....

Tak to by mne zajímalo, jaký celkový výsledek to tedy u těch 60 podle Tebe příteli Stonjeku je? Mně to dělá mínusovou položku a to je ověřeno i v mém chovu u více než 400 včelstev. (a to jsem měl dost propracovanou metodu krmení) Jestli stoupne reálná cena u medu, budu opět doplňovat cukrem.

A jestli hážeš do jednoho pytle plísně či houbovité zárodky na slámě nebo korku a jejich eliminace v úlu, tak není s tebou očem v tomto směru diskutovat.

Zkus se poptat sousedů kteří mají drtič větví , snad ti trochu dají také to dobře plave a nemusíš to schovávat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 13.8.2007 02:57:47
> ----------------------------------------
> Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi
> 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do
> těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky,
> už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití
> cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
> durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
> prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně
> rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne
> trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.
>
>
>

vsusucky:
>Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém.<
...
Zdravím
Otázkou je, jestli provádění takové dezinfekce korku bude pravidelné a také jestli bude př. Sušický i u ostatních alespoň takové jako u Vás.

Ach jo, že jsem nedržel hubu. Takže na kombajnech jsem strávil dost sezon, aby mě tyto argumenty rozesmály. Tam trápí osádky prach a hlavně horko. Práší obilí ale i řepka slunečnice jeteloviny i další. Na těchto rostlinách se v době květu vyskytuje jak prach tak plísně i bakterie. Na hnijícím a plesnivém ovoci na zemi, je spousta včel a světe div se nic to s nimi nedělá a co hnijící voda z kaluží??? Suchá sláma je výborný přírodní materiál a jako plovák do krmítka plně vyhovuje. Pak se vyhodí a je to. Určitě je v ní míň fujtajblů než ve špatně nebo vůbec nevymytém krmítku.. Co se týče krmné komory mám úplně stejný názor jako Eman. Vemte si papír a počítejte se mnou. Krmná komora má cca 15 kg medu tj 15 x 60 /přibl. čistý zisk/x 60 /počet včelstev. V druhém případě je to 8kg x 15 Kč x 60. Až budete mít výsledky, nepřipadal bych vám jako naprostý idiot, kdybych preferoval způsob č. 1, který tak propaguje př. G. P??? Navíc i výzkumníci z Dolu se k zimování na medu nestavějí nijak obdivně. To že zkrmuji cca 8 kg cukru je způsobeno velkým plodištěm DS. kde je teď před krmením cca 8 kg zásob a je to tak každý rok. S výnosy jsem víc než spokojen, takže to zřejmě v tom cukru přes zimu nebude. Př. G. P bych doporučil, aby ve výpadech proti Svazu a jeho funkcionářům používal smysluplnější výpady, než jsou kyblíky se slámou která se osvědčily u stovek včelstev a které byly popsány v knížce s kterou svaz nemá vůbec nic společného. Působí to pak dost trapně. Zdraví R. Stonjek

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách http://www.honey-well.com/cz/. Na http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru 40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v jedné vinárně.

Vše hezké

Nechci bý detailista, ale mám pocit, že na medu zimuje dle přítel Stonjek. GUPA ve svém příspěvku pouze citoval.
Také si nejsem jistý, že to je o schopnosti med prodat. Ve velkém to může být i z hlediska vynaložených nákladů výhodnější řešení.

Vše hezké

Nic proti ničemu a nikomu, ale můj názor je, že ten kdo zimuje na medu, přiznává, že nedokáže prodat med, který vyprodukuje. Je to z nouze ctnost a minimálně teoretická ekonomická ztráta. Navíc s rizikem, že nevhodný med může v zimě způsobit včelám trávící problémy. Ať si to kdokoli jakkoli chválí a odůvodňuje. Ale je to realita a já proti tomu nic nemám.

GuPa:
> A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba.

Velmi sleduji tuto konferenci,je dobře že ji máme.I když mnozí ji sledují,nepřispějí svým příspěvkem,třeba v budoucnu se to změní. Není dobré,aby si zde povídalo jen 3 - 5 stálých a věrných dopisovatelů,kteří již nic nového nemohou říci včelařské konferenci,je zapotřebí nový vítr do plachet...
Píšete o všem možném,na př.krmení včel za pomoci slámy či sena,kde prosím žijete?To snad patří o 100 let zpátky.
Chov trubců,nadstandartní, t.j. v každém nástavku po dvou stavebních rámkách asi taky nepřineslo kýžený výsledek a
asi se v budoucnu neosvědčí. Jsou roky rojivé mnoho a roky rojivé málo.Ani technologie ošetřování včelstev rádoby
novátorů tomu nenapomohou,pokud tito nebudou používat jo
drastické metody,které většina včelařů musí odmítnout.
Také postrádám chlubení o letošních výnosech medu,jaké kraňky jej donesly a jak byl zhodnocen při prodeji.A hlavně
jaký výnos byl při druhém či třetím vytáčení,asi nic moc
a včely byly na sucho a majitelé mohou být rádi,že to přežily.To včelaření má jednu podstatnou vadu,asice tu,že
si včely nemohou vyměnit včelaře.Jinak fandím g.p. že s jeho provozem zimuje svoje včely na medu,má můj obdiv,neb
zajisté je chová z lásky a ne aby je drancoval...

jejda já tomu pravopisu dávám na p.del!

U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

Nějak mi uniklo , co je odkud přeložené a na co vlastně reaguješ.

Bohužel mi to připadá , že výrobci vyhovuje , že krmítko nevydrží . Alespoň má co vyrábět. Požitý materiál je křehký a jeho vrstva je příliš tenká.

jasně , chci používat lavorky , mají mýt něco kolem 15 l , v mém případě to stačí na celé zakrmení a čistily by se dobře, žádné zůžení tam není.

Proto, aby se sklenice nerozbila po cestě a také když se rozbije , obsah zůstane v kyblíku v kterém to převážím a přenáším a nerozlije se v autě.

Pro lepší představivost, jeden nástavek Optimalu ( 11 rámků 42x17cm ) při střední hustotě obsednutí ( cca 160 včel / dm2 plástu ) obsahuje zhruba 10 000 včel.
40 000 včel...4 nástavky
60 000 včel...6 nástavků
80 000 včel...8 nástavků
Jeden nástavek 10 rámků 39x24cm obsahuje při střední hustotě obsednutí zhruba 14 000 včel.M.V.

V určitom čase som sa zaoberal určením počtu včiel v plne obsadenom nadstavku - plodisku pri teplote nad 12˚C, kedy sa zimný chumač rozvolní. Hodnoty, ktoré som získal su veľmi podobné tým, ktré udáva M. Václavek.

Počet včiel na 1 dm2 plástovej uličky širokej 10mm je v každom úľovom systéme rovnaký 156 včiel (Václavek 160 včiel)

Množstvo včiel v debničke B 10 miera rámika 420 x 270 mm na ploche 10 dm2 1560 včiel.
Platí to ale len pre debničku kde sa nachádza plodisko, debničky na med sú obsadené menším počtom včiel.
B 10 má 9 uličiek medzi 10-mi plástami, plus 1/2 ulička medzi stenou úľa a plástom po obidvoch stranách úľa spolu pre výpočet 10 uličiek.

Potom platí: 1560 včiel/1 ul. x 10 = 15 560 včiel = 1,56 kg

Pre trojzostavu v tomto systéme je to s určitým nadsadením 15 560 včiel x 3 nadstavky = 46 800 včiel.

Je to hodnotné včelstvo s dostatočným počtom reálneho počtu včiel vo včelom spoločenstve, opri výcove plodu od jednej matky, za normálnych okolností. Biologicky včelstvo nemôže narastať do nekonečna, lebo včelstvo ako také sa vždy pripravuje na rozdelenie a jeho biologický vrchol dosiahne na konci jari.

Preto je zavádzajúce, keď autor M.V. naznačil narastanie včelstva aritmetickým radom v sústave Optimalu s 11 rámikmi, čo debnička to nárast 2 tis. včiel.

Podľa všetkého je množstvo včiel v každej úľovej zostave je dané počtom 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Potom ideálnym počtom debničiek pre mieru 420 x 170 mm Optimal, s množstvom včiel v 1 uličke 1040 a počtom včiel na 1 deb. 11 440 včiel s max. počtom debničiek 4-5deb. x 11 440 = 45 760 - 57 200 včiel. pre zostvavu Optimalu potom stačí 4 až 5 debničiek.

Pre najčastejšie používaný úľ s rozmermi rámika 390 x 240 mm a 10 plástami , s počtom včiel v jednej debničke 12700 je ideálne chovať včelstvo v 4 debničkách s počtom včiel 55800.

Súhrn: Miera 42O x 270 mm potrebujeme 3 debničky
Miera 420 x 170 mm -"- 4-5 debničiek
Miera 290 x 240 mm -"- 4 debničky
Deálne pnožstvo včiel v jednej úľovej zostave je 50 tis. plus, mínus 4 tis. včiel.

Netvrdím, že včelstvo za určitých vynikajúcich zimných a jarných podmienok nemôže obsadať aj viac, prípadne menej debničiek, lebo biologické danosti sú pre včelstvo obmedzené a tieto stredné hodnoty sú ideálne.

Anton

Železárny Chomutov.

Bohužel ne, odopověděli mi, že mají pouze nerez drátek osteofix 10 kč na metr bez dph.

____________________________________________________________
Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)

Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno.
____________________________________________________________
Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů ( časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
,,,
Špatně jsem se vyjádřil. Samozřejmě že se to dá čistit, ale je to komplikované, na rozdíl od nádob se širokým hrdlem.

_____________________________________________________________
Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.
__________________________________________________________

Podobné kbelíky jsem viděl v Nasavrkách v Hale moderních včelařských technologií. Měly objem asi 10 l.
Moc se mi nezamlouvali, protože měly úzké hrdlo, což znemožňuje čištění.
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pokud vím, například firma Lisoň krmné 5 l kbelíky prodává. Chce to se podívat do nabídek. Někteří včelaři s nimi krmili.
Já jse si víčka vrtal sám. Mám 50 včelstev a nákup by byl dost drahý. Hlavně, kdyby to pak nefungovalo. Nebyl jsem s tím ale moc spokojený, protože občas roztok tekl. Vrchem přes fólii to berou bez problémů. Určitě jsem ale tento způsob krmení nechtěl nikomu nutit. Žena mně běžně pri tomto počtu včelstev pomáhá při vytáčení, krmení a léčení.

>Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Stonjek:
>Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát.<
.....

Takže od konce. Bojím se dogmat a nesmyslů od včelaře. Ti nejednou dokázali, že dělat z sebe mistry a být mistrem ve včelaření je rozdíl.

Druhá věta od konce. ... On kombajn nějak umí odseparovat houbovité zárodky? Řeklbych, že ochranáři rostlin (rostlinolékaři) ví moc dobře co lítá vzduchem při seči a poslední modely kombajnů mají dost důmyslný už to system proti dýchání takového prachu v kabinách.

Třetí věta od konce. Ano? Skutečně se při krmení se nic do medu nedostane krom dodávanýho krmiva? Já bych za nikoho ruku do ohně nedal. A za sebe: nekrmím, ponechávám med a s takovou mednou komorou s vhodným medem,celé krmení není ani potřeba. Je to zbytečná a nákladná práce. Takže tím je i dáno k první od začátku větě dost, aby se mohl někdo i zamyslet nad tím, co vlastně sděluje.

Takže neklamná známka, že máme podzim na krku a s ním nekonečné diskuze o krmení. Diskuze které nikam nevedou a v kterých se také objevuje spousta nesmyslů a hloupostí, viz že s trávou a slámnou se do krmíta a plástů dostane spousty plísní nečistot a pod. Předpokládejme tedy, že včelař není úplný blb a nepoužívá slámu plesnivou ani hnijící, ale přímo od kombajnu. Pak se podobných nesmyslů vůbec nemusíme bát. Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale přefiltrováno. To by pak také včelky nosily do plástů prach z polí, možná i plíseň po vytrvalých deštích a podobně. A jak by to bylo z vodou z kaluží, zvl. těch již trochu zahnívajících, kterou tak včelky milují??? Já jsem vyzkoušel lecos a nádoby se slámou používám a jsou super. Vůbec to ale nikomu nevnucuji, a ani nepomlouvám ostatní způsoby. Důležité je abych během 2 náštěv měl nakrmeno, nemusel nic čistit a další otevření úlu bylo až při fumigaci. Zdraví R. Stonjek

...Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne.

Nejde o to někomu nutit jiný způsob krmení než ten, co mu vyhovuje a nejde o to zaměstnávat ženy činnostmi, které nejsou nezbytné.

Jde o to, že v Austrálii, USA i Německu, všude kam se podívám do včelařských obchodů, mají velké plastové nádoby na krmení prosakováním (jemné nerez síto v otvoru víka). U nás máme už dlouho krmné víčko, což je dobrý vynález, ale nikdo se nemá k tomu upravit to na používání nějaké větší plastové nádoby, když ty sklenice jsou těžké, neskladné, rozbitné, objemově omezené ...
Kbelík tak na 5-10 L by byl ideální.

Anton:
>Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton<
....

Odpověď Michalovi. Zeptej se kde sehnat zátky toho, co ti je poradil. ...

Anton ano.
Já se nedivím už ničemu. Nějaká německá hlavička napíše a nafotí nějakou "moudrou" koninu, česká "odborná" hlavička to pro ostatní přeloží a diskuze a mudrování kolem ničeho může začít.
Bohužel takové překlady u nás se ještě posvětí právě tou amatérskou odborností, ale já bych je z takové publikace vypustil. Nemusíme se opičit a dělat každou cizáckou blbost co si přečtem. Ale vykládej to někomu, když tu knihu dostane ke koupi od odborníků ČSV.

Tak krmím i já už třetím rokem a bez problémů. Fólie dávám dvě na sebe a po každém krmení je žena opláchne. Někde, asi ve Včelařských novinách, jsou fotky.
Tonda

>Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.

Využite vyhľadávač Google, vložte do kolonky heslo "Vonkajšie kŕmidlá" kde nájdete odkazy na články a diskusiu o podávaní roztokov včelám. Anton

Železárny Chomutov.

Plastová nádoba by musela být pevná a tudíž i drahá, ne jako jsou třeba 5
littrvé PET flašky od vody nebo sirupu nebo některé levné kbelíky. . Nepevné
flašky by při převrácení podléhaly sání sloupce vody, při převrácení by
flaška "pumpovala" rytmicky se stlačovala a zase roztahovala a v tom rytmu
by z ní vytékala voda. Já používám v zadovácích obrácené dvoulitrové PET
flašky od oleje s klasickým špuntem s výřezem a ty dva litry už je na tu PET
flašku co se týká pevnosti a náchylnosti k pumpování tak maximum. Zvláště
když ty dvoulitrové flašky, co se vejdou i se špuntem do výšky 24 cm a do
hloubky 9 cm, se už nejméně 10 let nepoužívají, takže nemůžu sehnat nové.
Ale komu nevyhovuje sklenice, mohl by použít plechovky z pocínovaného
plechu. Kdysi se dokonce prodávaly v včelařských prodejnách přímo na krmení,
měly ve víčku přiletované jemné mosazné sítko. Dneska by se to muselo udělat
ručně, vyříznout otvor ve víčku a přilepit tam jemné silonové sítko nebo
jemnou látku. A plechovky zevnitř opatřit nátěrem.

R. Polášek

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 13, 2007 7:19 AM
Subject: Re: krmení


> .. Víčka jsem opustil a krmím do krmítek
>
> U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika
> letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je
> sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na
> zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a
> házením koleduje o rozbití skla.
> Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko
nasadit.
> Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý
> ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Slabá vrstva cukru na dně zůstat musí. Prosakovací krmítko je prosakovací
proto, že nad cukrem je jen voda nebo jen velice slabý roztok cukru. Vlastní
rozpouštění probíhá, když voda pomalu prostupuje vrstvou cukru. Když už
není vrstva cukru, ke včelám jde jen ta slabě ocukřená voda. Takže ideální
je, když v prázdných flaškách zůstane na víčku 1 - 2 cm cukru.

R. Polášek

.. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.

Ano souhlasím, názory na "hygienu" včel jsou tady často až groteskní. Co ale chybí, je dobré, spolehlivé a cenově přijatelné krmidlo, proto všichni krmí z nějakých (levných) nádob a cpou tam seno, listí, korky atp. Můj názor je, že taková plastová nádoba na krmení by byla mnohem užitečnější než nějaká svazová slenice na med o které se tady také pořád co chvíli blábolí.

Víčka jsem taky opustil, krmítka Jěštěd taky opouštím Plánuji si
přes zimu dělat krmítka. Jěště nevím jaké konstrukce a na kolik
litrů. Asi na 15 a pak bych krmil nadvakrát.



Tam, kde mám ve včelách kýbl, tak v něm mám nalámaný polystyren
nadrobno. Před zimou ho vyhodím do plastů a nic nedezinfikuji.



Známý používá bublinkovou folii, která má velikost spodní části
kýblu (nesmí být moc kónický). To se mi docela líbí, včely běhají po
bublinkách a mezi nimi odebírají roztok vlastně v celé ploše kýblu.



Jaroslav


/>4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.
Jenže do
/>těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na
lavorky,
/>už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po
nalití
/>cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo
/>durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se
/>prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l
přesně
/>rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty
špunty > mne
trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně
> čisit.
>

Vlastně takový levný kompresor bude nejspíš pístový. A to je objemový
kompresor, tudíž stlačovaný objem v něm je stejný bez ohledu na výstupní
tlak. Proto v ideálním případě, jestliže saje 180 litrů za minutu, při
výstupu jednoho baru bude dodávat 90 litrů za minutu. Při výstupním tlaků
tří barů teoreticky bude dodávat 45 litrů, 4 barů 36 litrů za minutu. Když
se vezme v úvahu hluché prostory v kompresoru, netěsnost ventilů a pokles
otáček elektromotoru při zvýšení zatížení při vyšším výstupním tlaku, bude
to ještě míň. Jenom je zvláštní, že VUVČ udává minimální příkon
elektromotoru 0,75 kw, zatímco tento má mít 1,1 kw. Zřejmě těch 0,75 kw je
při použití kvalitního kompresoru a to ten asi není. Nebo takový kompresor
musí mít zásobník. I ten maximální udávaný tlak 8 barů se mně zdá nějak
málo, ale možná, že tam je nějaká tlaková pojistka.

R. Polášek

... Víčka jsem opustil a krmím do krmítek

U sklenic s víčky je asi největším rizikem, že sklo praskne. Po několika letech používání bych těm sklenicím moc nevěřil. Praskne zrovna když je sklenice plná cukerného roztoku a několik kilo cukru je tím pádem hned na zemi. Také doprava sklenic na stanoviště někde na přívěsu si hrkáním a házením koleduje o rozbití skla.
Ale ještě nikdo u nás nevymyslel plastovou nádobu kam by šlo víčko nasadit. Přitom by stačilo navrhnout pouze víko s otvorem na krmné víčko na některý ze sériově prodávaných kbelíků, věder apod.

Ona ta zavařovací sklenice na krmná víčka nemá 4L jak si leckdo mylně myslí, ale méně, proto 3 kila cukru do ní je strašně moc. Musí se pak dolévat voda a rozpouštět ztvrdlá vrstva cukru na dně, což je zbytečné.

Takže ta letná je prostě vlažná.Jinak u té studniční vody uberte, tak mezi 4-8 stupni by asi stačilo.Víčka jsem opustil a krmím do krmítek.Jenže do těch musím dávat 5 dávek, což znamená čas a benzín.chci přejít na lavorky, už kvůli tomu, že krmítka jsou drahá a nic nevydrží.Letos mi po nalití cukru jedno nové prasklo v rohu větší komory a včely mi prolilo durch.Okraje praskají a při čištění kartáčkem mám starost, že se prolomí.Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.I když budou nové, jsou dost porezní a budou se špatně čisit.

Studňová voda má 12˚C, "letná" od 20 do 30˚C, horúci nad 60˚C.

Vy nepraktizujete typický spôsob podávania zásob (cukor zaliaty vodou), vy po zaliatí teplou vodou robíte cukrový roztok. Potom je lepšie pripraviť cukrový roztok rozpustením v horúcej vode a podať takto pripravený roztok pomocou perforovaných viečok. Anton

Někteří používáte korkové zátky pro krmení a máte jejich "zdroj". Prodáte mi je někdo?

Už viackrát som chcel reagovať na rady, ako pomôcť včelám, aby sa v cukrovom roztoku nedusili. Proti tomu nič nemám, len mi vadí tá primitívna technológia, ako pomôcť včelám, aby sa netopili.

Veď vložiť do vedra-kbelíka trávu či suché seno alebo posledná rada použiť použité korkové štople, je z ohľadom na hygienu takéhoto kŕmidla, dehonestujúca. Na jednej strane padajú rady ako med získavať len s panenských plástov a na druhej im do roztoku - potravy vkladáme možno aj nečistoty, plesne na tráve či slame alebo korkové zátky v ktorých plesnivejú zbytky vína a pod.
Anton

Co je to letná voda? Při mém postupu teplá voda nevytváří žádnou vrstvu protože se sype cukr do vody , rozdíl je vidět již na jedné sklenici. Při postupu voda do cukru se i po rozmíchání cukr stále usazuje na dně.

při krmení dám do lahve 3kg cukru a doplním vodou a pokaždé mi cukr zůstane na dně i když rozmíchám roztok. Pepan

Ja už síce tento spôsob nepoužívam, ale problém zostatku nedobratého cukru v presakovacích kŕmidlách (konkrétne v 3,6 litr. fľašiach) je známy, ale dá sa odstrániť. Z vášho popisu nie je jasné, kde ostane zbytok cukru, lebo dno je hore a hrdlo s perforovaným viečkom dole.

- používať hrubý kryštálový cukor

- tento dopuručovaný pomer nie je správny. Do fľaše je lepšie vsypať 2,5 kg cukru a doplniť pohár vodou., pomer je pre včely prijateľnejší. Práve pre nedostatok vody cukor cukor nemôžu včely odobrať.Pri silnej koncentrácie roztoku, včely ho ťažšie odoberajú a čo je horšie, po zlom spracovaní tento jemne kryštalizuje. Preto ja z týchto dôvodov podávam včelám cukrový roztok s menšou koncentráciou cukru a hlavne preto, že strata pri inverzii repného cukru, včely získajú z 1 kg cukru menšie zásoby až o 30%

- cukor sa vždy zaleje letnou (nie teplou) vodou, lebo tá vytvára na cukre súvislú vrstvu, ktorá neprepúšťa vodu.

- aby neostal "visieť" cukor vo fľaše hore, treba ho po prevrátení horednom kolísavým spôsobom striasť dole.

- aby sa to dalo urobiť bez odtekania vody či cukrového roztoku, treba si vypíliť kruhovú podložku (sololit) na priemer hrdla fľaše. Tú v prirodzenej polohe posadíme na ústie, pritlačíme ľavou rukou a bezpečne prevrátime bez vytečenia jedinej kvapky a tak položíme na otvor nad rámikmi. Po prevrátení fľaše kývavým pohybom zmyjeme vodou prichytený cukor na jej dne.

Anton

ČÍM JE VĚTŠÍ ZRNO TÍM LÉPE A NAOPAK

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pepan <mazdrik.j/=/seznam.cz>
> Předmět: krmen?
> Datum: 12.8.2007 20:31:56
> ----------------------------------------
> dám do lahve 3kila cukru a doplním vodou trochu rozmíchám ale po vypití
> část cukru tam vždy zůstane. co dělám špatně?
>
>
>