Včelařská konference

Záleží taky, jestli mezi stanovišti je nějaká pro včely nezajímavá překážka,
třeba kopec s porostem bez snůšky nebo les bez snůšky a stanoviště nejsou v
přímé viditelnosti ani když včely vyletí nějakou desítku metrů vysoko nebo
500 metrů bokem. To se tam pak ani na ten kilometr včely v létě nemusí
vracet, protože tam z původního stanoviště nelétaly a ta část krajiny je pro
ně neznámá. Já bych přesunul tak do konce srpna a na místě nechal nejslabší
včelstvo na chytání vracejících se létavek. Nebo bych přesunul pozdě na
podzim , kdy bude nejméně týden po převozu denní teplota za slunečného
poledne ještě tak + 15 + 10 st C, aby včelky rozruch způsobený převozem
dokázaly v proletech do mrazů vydýchat, ale aby se při tak nízkých teplotách
ten kilometr už nevracely. A kdy pozdě večer nebo časně ráno bude teplota k
nule, aby zahřátí při převozu a rozruch byl co nejmenší. Podobně na jaře.
Při takovém přesunu na krátkou vzdálenost vždy dávám na česno překážku, aby
se včely musely česnem prodírat a aby se změnil vzhled česna a včely se při
výletu znova orientovaly. Jinak co se týká přesunů, letos jsem zjistil
zajímavou skutečnost. Momentálně převážím úly se včelami na obyčejném
neodpérovaném ručním dvoukoláku a po poměrně hrbolatém terénu, lese, louce
nebo poli. Jiné roky mi to občas vyšlo v době, kdy byla teplota ráno10 - 15
st C a včely po otevření česna na novém stanovišti vyletěly jak fůrie a
začaly bodat. Letos mi to vyšlo v první polovině května, kdy byl v noci mráz
a časně ráno jsem přejížděl přes louku bílou jinovatkou. Včely jsem uložil
na paletu a nechal asi 15 minut stát, než jsem otevřel česno. Včelky zůstaly
úplně v klidu, začaly vyletovat, až když se do úlu opřelo slunce.
Pravděpodobně, když je tepleji, včelky si ještě více ohřejou vnitřek úlu a
rámky, i když přitmelené propolisem se začnou otřesy pohybovat a včely
dráždí podstatně víc. Po této zkušenosti jsem nakloněn tvrdit, že pokud není
třeba zrovna převážet včely na nějakou kvetoucí letní plodinu, je nejlepší
doba k změně stanoviště a převozu dána právě těmi nízkými teplotami časně
ráno v době převozu. Co se týká otřesů, dvoukolák má výhodu v tom, že jsou
díry a krtince vidět a přes madlo vozíku i cítit při najetí, takže se otřesy
dají korigovat. Ale jet se dvěma úly o celkové hmotnosti odhadem 50 - 80
kilo pár stovek metrů po louce plné krtinců a třeba do kopce dá docela
zabrat a docela to trvá.

R. Polášek