Včelařská konference

Hřídel medometu bude z tvrdší oceli a obyčejným vrtákem za 10 korun se do
něho udělá prohlubeň tak milimetr, pak se vrták otupí a konec. Je třeba mít
vrták na tvrdou ocel. Použil bych průměr trojku, to by mělo stačit na
šroubek trojku nebo dva a půlku. Co se týká vrtání, když se hřídel pořádně
upevní třeba do svěráku, bez problémů se ten průměr jeden cm provrtá
obyčejnou ruční vrtačkou. Jen nesmí moc házet a amatér bez zkušeností musí
počítat s tím, že tak jeden - dva vrtáky zlomí. Zkušený zámečník by to měl
provrtat bez problémů. Co se týká protažení šroubkem a jeho zajištění, staří
praktici dělali takové otvory tak těsně, že závit se při protažení mírně
poškodil a potom našroubovaná matka nebyla volná, ale držela těsně a žádné
otřesy s ní nepohmuly. K zajištění matky se taky dá matka našroubovat
závitem přes pásek igelitu Ostatně co brání použít do provrtaného hřídele
třeba napruženou závlačku, ta by tam měla držet taky.
Co se týká vlastního motorku, z fotografie mně připadá, že na motorku je
šroubovicový převod. Ten už z principu je hodně do pomala, takže malý pohyb
koše medometu způsobí mnoho otáček motorku a tím onen velký odpor proti
pohybu koše. Tomu se dá v jednom směru snadno odpomoct. Do motorku se pustí
slabý proud, který ještě motorek a medomet neroztočí, ale bude stačit k
odstranění odporu motorku proti pohybu koše. Potom na jednu stranu bude
možné otáčet košem bez odporu, na druhou stranu ale s dvojnásobným odporem.

R. Polášek