75991

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



stonjek (88.100.213.73) --- 20. 6. 2007
Re: trubcice a trubcokladna matka (23416) (23418)

Antone napsal jsi to správně a naprosto vyčerpávajícím způsobem. Existuje ještě velmi vzácný úkaz a to matka partenogenetická,kterou se velmi vzácně může takto postižené včelstvo zachránit samo. Je to vzácný jev, kdy se z haploidního vajíčka nějakým zázrakem stane samo od sebe vajíčko diploidní, tzn. oplozené. Pro vzácnost tohoto jevu doporučuji likvidaci včelstva a nahražení novým oddělkem. Jinak tento jev popsali,ve více výzkumných ústavech, u nás Ing Veselý ,který v r. 1964 o tom nějakou práci napsal. Jinak jakákoliv náprava výměnou matky u takového včelstva je velmi nejistá a hlavně drahá, protože i když se povede, včelstvo bude v příštím roce s mizernými výnosy medu. Naopak odďělek na tom bude výrazně lépe a nic nebrání tomu, aby výnos byl špičkový. Navíc přidávání nové matky do takto postiženého včelstva je velmi rizikové a když matku např. kupuji ..... Já bych šel na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409) (23410) (23411) (23412) (23414)

Zjednodušeně řečeno pokud se třeba léčivo rozděluje mezi dvě prostředí, tady
vosk a zbytek úlu, léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu. Velice zjednodušeně se tedy dá říct, že množství léčiva ve
vosku ku množství léčiva ve zbytku úlu je v poměru těch dvou afinit. Pokud
se zvětší množství vosku přidáním dalších rámků, ten poměr zůstane pořád
stejný, protože afinity nezáleží na množství a proto se zmenší množství
léčiva ve zbytku úlu a zvětší celkové množství léčiva ve vosku, ale sníží se
jejich koncentrace. Takže přidáním dalšího nastavku s rámky se sice sníží
celková koncentrace reziduí na jednotku vosku, třeba na rámek, ale celkové
množství reziduí zachyceném ve všech rámcích toho úlu se zvýší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 11:34 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.
>
> Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu
> nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
> Dávkování na 2N jsou 4kapky.
>
> Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
> A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a
> roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
> Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.
>
> Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a
> množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se
dostane
> do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z
těch
> 4kapek.
>
> Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed
> koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo
> stejné množství rozptýlené do 30R.
>
>
> Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
> Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo
> opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě
> roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.
>
> U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť
nasazení
> Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta,
> protože Gabon není zadarmo.
>
> Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu
> VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
> Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 20. 6. 2007
Re: trubcice a trubcokladna matka (23416)

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

K prvej otázke:
-trúdice- trubčice sú biologicky zmenené včely robotnice. Doslova vznikajú vo včelstve, v ktorom sa stratí plodujúca matka. Stratou matky prestane medzi včely prúdiť materská látka (ML), ktorá udržuje rovnováhu vo včelom spoločenstve, čo znamená, že včely ošetrujú plod, stavajú včelie dielo a prinášajú vodu a potravu. Na stratu ML včely reagujú - ak majú vhodný otvorený plod, náhradnou stavbou materských buniek, aby si zaistili svoju existenciu, čiže pokračovanie svojej pôvodnej cesty života. Samozrejme mladá matky sa musí oplodniť s vhodným trúdom.
Ak z akýchkoľvek príčin tento akt včelstvu nevyjde, ostanú bez prílivu ML a vtedy sa spúšťa mechanizmus prežitia , skôr však zániku včelstva. Pokiaľ bola prítomná ML vo včelstve, blokovala rozvinutie zakrpatených vaječníkov u včiel robotníc aby sa tie rozvinuli do podoby, keď včely takto zmenené začnú produkovať neoplopdneneé vajíčka, z ktorých sa vždy liahnu len samčie jedince, teda trúdy

- otázka vajíčok od včiel trúdic a trúdokladnej matky v prvých dňoch je nemožné (vajíčko ako vajíčko), hádam len v tom, že trúdokladná M kladie vajíčka do bunky po jednom a na jej dno, trúdice (potencionálnou trúdicou postupne môže byť každá včela v úli) kladú vajíčka aj niekoľko kusov a to aj na steny bunky. 100%-nú istotu získame či vajíčka kladú trúdice alebo neoplodnená matka, je čas 9 dní, kedy vidíte nad robotníčimi bunkami kupoly trúdich viečok (nad včelou robotnicou je vždy viečko plodhé).

-trubcokladná matka, je samičí jedinec, ktorý zachováva včelie spoločenstvo ako jeden celok práve produkciou Ml, ktorá včely združuje v jeden celok aj vtedy keď nie je oplodnená. To je ten fenomén, ktorý bráni včelstvu prijať hoci tú najkrajšiu a najplodnejšiu novú matku, ktorá produkuje oplodnené a noplodnené vajíčka, aby zachovala životnú silu tohoktorého včelstva.
Potom platí, že ak sa matka stratí, stratí sa aj ML a včely musia konať tak, ako som to popísal vyššie.
Trúdokladná matka vo včelstve sa môže objaviť za týchto podmienok:
- je stará a nemá už zásobu spermií, prípadne bola nedostatočne oplodnená alebo ju postihla choroba a potom produkuje tak ako trúdice len neoplodnené vajíčka, preto ju musíme odstrániť a nahradiť oplodnenou, inak hrozí včelstvu zánik.
- je aj iná možnosť vzniku trúdokladnej matky a tou je jej neoplodnenie M (zlé podmienky, choroba, poškodené krídlo a ukončenie rujnosti M asi po ubehnutí 30 dní) a vtedy nastáva obdobie regresie včelstva s jeho zánikom.

-pridanie matky do trúdokladného včelstva, či plod plod od trúdokladnej matky je proces špecifický, pretože trúdice sa zo včelstva nedajú odstrániť (neverte na báchorky , ktoré doporučujú vymiesť včely 50- 100m od úľa, nie je to pravda)(prečo, nie je tu miesto na zdôvodnenie). Po odstránenej trúdokladnej matke ostáva zase prítomná ML v každej otvorenej bunky s larvou trúda, ktorá bráni osvojiť si pridanú matku a preto pridanú matku včely odstránia.

Ak máte takýto prípad (trúdokl.M), je možná náprava týmto spôsobom:
- matku vychytíte a plásty s trúdim plodom odoberiete, čím vznikne vútorný kolaps včiel, túžiacich po Ml. Matku pridáte v klietke uzatvorenej CMC (cukro medo. cestom).
- druhá možnosť je taktiež s odstránením matky počkať 10 dní, kým včely všetky bunky s trúdmi včely nezaviečkujú. Týmto sa navodí ten istý efekt ako v predchádzajúcej rade, včelstvo ostane bez ML, ktorá determinuje jej bezpečné prijatie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Šašek (85.207.3.39) --- 20. 6. 2007
Med

Chci se zeptat na problém, který jsem mám při letošní sklizni. Při druhém vytáčení jsem měl ztuhlý med v rámkách. Může to být po bílém jeteli? A zdá se mi trochu nahořklý.Ocením vaše rady.

Děkuji a včelařství zdar

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel K (83.105.91.9) --- 20. 6. 2007
trubcice a trubcokladna matka

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 20. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409) (23410) (23411) (23412) (23414)

Karel:
>Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné.<
......

Zcela určitě to je nelogická úvaha. Ta koncentrace je velmi sporná. Myslím si, že když ponecháš v úlu prázdné souše, zvyšuje se plocha u souší na každém decimetru2 o cca 15 decimetrů skutečné plochy v úlů. Dále zavíčkovaná plocha má přirozeně mnohonásobně menší skutečnou plochu (povrch).A navíc, jestli bude exponováno víčko léčivem a to bude buď včelou odvíčkováno a shozeno na podložku v zimě, anebo bude odvíčkováno včelařem najaře a opět většinou shozeno a vynešeno pryč z úlu, dochází k významnému omezení vstupu léčiv do vosku. Nebude tomu tak, jestli vedle zavíčkovaných zásob bude v úlu i velký (nadměrný) díl ploch souší při léčbě. Prostě u prázdných souší takový "samočistící" efekt od léčiv nemůže nastat.

Takže jestli budeš mít při r.m. 39x24 o prázdný nástavek navíc nebo méně jeto podle mého velký expoziční rozdíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 20. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409) (23410) (23411) (23412)

Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.

Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
Dávkování na 2N jsou 4kapky.

Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.

Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se dostane do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z těch 4kapek.

Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo stejné množství rozptýlené do 30R.


Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.

U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť nasazení Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta, protože Gabon není zadarmo.

Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 20. 6. 2007
Přezimování na vytočeném medu

Přátelé, poraďte jak nejlépe a nejkvalitněji přezimovat na vytočeném medu, který se nepodařilo prodat. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409) (23410) (23411)

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 20. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409) (23410)

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394) (23409)

>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.<

>>Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření. <<

>>>Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. <<<
......

Anton určitě mluvím o možnosti zvýšení reziduií a tím pádem rizik. V EU je brán amitraz jako zakázaný. Existuje nato funkční evropská směrnice. Má vyjímky a ty musí státy víceméně zdůvodnit, když ho používají ve svém zemědělství. Proto bezpochyb existuje i taková práce, kterou udělal VÚ. Kdyby ve zprávě bylo sděleno, že se došlo přes vosk na nadlimitní hodnoty, okamžitě by se amitraz musel zakázat.

A teď Ti musí dojít namysl, jak asi bude rada o skladování a expozici léčiv na souše "drahá" jen z pohledu, když by se amitraz z důvodu vysokých hodnot zakázal. EU nejde v tomto případě o zdraví včel, ale o hodnoty nebezpečných látek v zemědělských produktech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394)

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.

Vo svojompredchádzajúcom komentári som písal, že skladovanie plástov cez zimu v úli pod zimujúcom včelstve robím už minimálne 20 rokov a nič k takému nedošlo ak to tvrdí GuPa a Eman. Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. Aplikujem dve kvapky Varidolu alebo Takticu (je to to isté), prípadne tri na objem troch debničiek. Posledných 5 rokov moje ošetrenie pozostáva len z troch fumigácií bez použitia Gabonu. Ak by postup bol nesprávny, tak V.D. by už dávno bol moje včelstvá zlikvidoval. Samozrejme rešpektujem českých priateľov, keď sa držia nariadenia veterinárov. Ale musia mať vždy pravdu? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 6. 2007
Re: Roztřepené konečky křidýlek. (23392)

Zaoberať sa takou "prkotinou" je nezmysel. Každá stará večela má krídla zodrané a roztrapkané. Vacerí komentátorí to správne zdôvodnili. V.D to nepspôsobuje ani pri maximálnom napadnutí včelstva, V.D. a jeho vývojopvé formy spôsobujú pri premnožení keď hrozí úplný rozpad včelieho spoločenstva,len deformáciu krídiel, ich pokrčenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 6. 2007
Re: Zvápenetenie včelieho plodu (23393) (23396)

Na Slovensku na likvidáciu "vápna" používame výluh chmeľu a keďže chmeľ je v každom poriadnom pive, tak používame 10˚ pivo (len v tom prípade, že chmeľ pivársky priemysel ho nenahradil umelou chuťou. Všetko je možné). Chmeľ obsahuje látku lupulín, ktorá pôsobí kladne na plesňové ochorenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2007
Re: Vápenatenie včelieho plodu (23393) (23403) (23405)

místo matky sem přidával oddělek,opoměl sem zdůraznit,že nový úl musí být nabouchaný včelami....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2007
Re: Vápenatenie včelieho plodu (23393) (23403)

vyměnit veškeré dílo za panenské dílo s medníku jiného včelstva do nových nebo aspoň čistých nástavků + rámek cizího zdravého plodu,při těchto harakiry dát zrovna druhou kladoucí matku na ostro,po 48 hod. kyselinu mravenčí třeba v podobě formidolu,ale do všech na stanovišti!!....kys.mravenčí je učinná prevence proti zvápenatění...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2007

jak uskladnit zásobní souše?, tuto otázku si musela položit pěkná řada včelařů po letošní zimě,kdy cukerných zásob byla kupa do prvních snůšek!komu nejde o kvalitu aspoň za 100,tak se tím nezaobíral a dal cukromed do výkupu za 30,...

od února mám tyto zásoby v komínech po 5N přímo na stanovišti pro oddělky apod ,dole a nahoře síto na léčení,černá plechová střecha podložená(zahřívá se a vyvolává tah, tak aby mohl procházet průvan ven ,podmínka je žádnej pyl-pánové ,pyl s tvrdým y-,rámky s mezerou 2 cm musí být co nejpřesněji nad sebou-jinak nevyvoláte komínový efekt ,který umocňuje černá střecha,a občas to prohlídněte ,je dobré když v tom je pohyb -to nemá plíseň ráda ,není třeba žádné chemie ,je jedno jestli jsou zavíčkované nebo ne,nic mi nevyteklo ani nezplesnivilo,pylové desky zasypat m.cukrem a uložit na suchém a tmavém místě,tyto ani nemám důvod vytahovat celej rok s úlu,včely to s nima zvládnou líp než ve skříni,zbytek vytavit,rámky pálit-žádná desinfekce nic,kdo si nemůže dovolit pro novou mezistěnu novej rámek tak ať to radši zabalí......

pokud se vám to podaří s melocitozou přes zimu -a v zimě to není problém-vytočíte ho s jarní snůškou,protože nabere vodu jak v tom sudu a necháte ho přenosit....rozhodně je dobré udělat cokoliv, aby na tom houfně nezimovaly





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re: Vápenatenie včelieho plodu (23393)

Mohou to být jinak dobré včely, u kterých nějakým nešťastným zásahem nejdřív
došlo k přechodnému zhoršení čisticího pudu a teprve potom ke zvápenatění.
Třeba snížením počtu včel třeba nějakou dlouhotrvající výměnou matky nebo
rojením. To je třeba zvážit a takovým včelám, pokud jsou jinak nadějné, jen
pomoct vyčištěním úlu, zúžením úlu atd a pokud není snůška, tak i dodáním
trochu zásob. Pokud by to bylo jen jedno včelstvo z více a až na to
zvápenatění a menší sílu způsobenou až zvápenatěním by bylo všechno ve všech
včelstvech stejné, spíš se dá uvažovat o tom, že zrovna toto včelstvo je ze
včeltev na stanovišti na zvápenatění náchylné nejvíc. Potom je na místě
uvažovat o výměně matky. Jinak ale kritické období je jaro, tam se
náchylnost k zvápenatění projeví nejvíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 19. 6. 2007
dotaznik (23393) (23396)



Vazeni pratele pokud jste z okoli Hradce Kralove a mate zajem o vzdelavani
podivejte se na :

http://www.sosvet.cz/dokumenty/office/sosv_vcely_dotaznik.dot

Hezky den Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 19. 6. 2007
RE: Vápenatenie včelieho plodu (23393)

Vápenatění plodu postihuje včelstva, které mají vlhko v úlu. Zlepšit větrání. Zvápenatěný plod je vlastně plíseň, tím, že je včely vynosí před úl, napomáhají rozšiřování spór této plísně. Tyto bílé a později dozrálé šedozelené mumie chce pokud možno spálit.

Pokus se zlepšit větrání v úlu - otevřít očka, použít zasíťované dno, když to nepůjde jinak, odebrat poslední rámečky v nástavcích. Zvápenatěním se včelstvo oslabuje a začíná bludný kruh - nestačí vyhřát a odvětrat úl - nákaza se množí.
Mohlo by napomoct posílit včelstvo, nebo naopak odebrat napadené plásty, ty spálit a zbytek včelstva přidat k nějakému silnějšímu, které se nákaze ubrání.
Zdravím, Pavel


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý
> včielky húfne vynášajú s úľa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 19. 6. 2007
Re: Vápenatenie včelieho plodu (23393) (23397)

Nejen výměna matek, ale je potřeba vyměnit i dílo v plodišti. Staré dílo v žádném případě nedat do jiného včelstva, ale vyvařit.
Možno dát rámky z jiného včelstva i mezistěny. Formidol podpoří čistící pud včelstva, ale to nestačí.
Matku vyměnit co nejdříve. Dílo vyměnit ihned.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re: Re:V?penatenie v?elieho plodu (23393) (23396)

Zdravím, Pepane!
Jste poněkud přísnější, než veterinární předpisy :-).

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 9:07 AM
Subject: Re:V?penatenie v?elieho plodu


V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se
spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
> húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23375) (23381)

.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...


Jo jo, ty plasty s pylem byla chyba - mel jsem je z ulu kde jsem usadil 1 roj do spodniho nastavku a druhy roj do nastavku nad nej a pak jsem je casem pres noviny a mrizku spojil - takze mi ve druhem nastavku zbyly plasty i s pylem. Po teto zkusenosti uz bych to samozrejme s temi plasty udelal jinac :-))
no a to skladovani bylo podle me celkem v pohode, protoze motylice do toho nesla - mel jsem to v nastavku, ktery nelezel primo na podlaze ale byl ve vysce od zeme kuli pristupu vzduchu - pruvanu. Ty mrizky tam byly kuli misim a podobne, jakoby dno a viko. Dal jsem je tam proto aby tam proudil vzduch a nesla do toho prave motylice - a na ni to fungovalo.

Pri vytaceni mi pomahala teta a byla tak nabita, ze nez jsem prisel od vcel odvickovala vse a to byl hlavni problem :-))

Kazdopadne diky, preci jen priste uz to nebude takove tapani v mlze :-))

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re: Vápenatenie včelieho plodu (23393)

Zvápenatění plodu je houbovité onemocnění, jehož zdroj je kdekoliv v
přírodě. Proto je jeho jednorázové utlumení (například vložením
formidolových desek) jen dočasným řešením, jelikož pravděpodobně brzy dojde
k obnovení choroby. Je tedy zapotřebí současně zvýšit čistící pud včelstva
výměnou matky.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
robiť? Fero.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re:V?penatenie v?elieho plodu (23393)

V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.59) --- 19. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377) (23394)

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.
.....
Dobré a rychlé je strčit hubici vyvíječe pod igelit a víko.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 19. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374) (23377)

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.


-----------------
GuPa:
>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fero (84.245.82.102) --- 19. 6. 2007
Vápenatenie včelieho plodu

Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám robiť? Fero.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (64.59.144.21) --- 19. 6. 2007
Roztřepené konečky křidýlek.

Buď stará včela, nebo to může spůsobit Varoa, tím že poškodí plod mechanicky, nebo nakazí plod virusem. Udělal bych test na počet Varoa v plodišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 19. 6. 2007
Re: medovina (23382)

Ano, pokud se jedná o váhové poměry 2 kg vody : 1 kg medu, pak to skoro ten poměr, který úspěšně používám. Povede se to. Hustota takového roztoku by měla být mezi 1.11 až 1.12. Jen směle do toho.

> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re:?ern? pil (23323)

Černý pyl je s Vlčího Máku

F.A.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 19. 6. 2007
Re: v?ely a rojen? (23309) (23310) (23316)

První si něco zjisti o včelaření a o MATKÁCH a teprve potom piš články na konferenci...

Držím se přísloví, chytrému napověz - blbého kopni ;-)
Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 18. 6. 2007
Re: Roztřepené konečky křidýlek. (23386) (23387)

Dvě včely je to jako jehla v kůpce sena. Rozhodně to není mřížkou ani ničím podobným, ale nejspíš stářím. Věk se dokáže i na včelách nějak podepsat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: Roztřepené konečky křidýlek. (23386)

Včela už je stará. M

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:31 PM
Subject: Roztřepené konečky křidýlek.


> Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené
> o co se může jednat?.
>
> __________ Informace od NOD32 2285 (20070522) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 6. 2007
Roztřepené konečky křidýlek.

Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené o co se může jednat?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 6. 2007
propolis

Dá se nějakým způsobem v domáctnosti zužitkovat prpolis? myslím třeba jako dát do mastí, vyluhovat v lihu atdd., más tím někdo zkušenosti?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:medovina (23382)

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23375) (23381)

Je to jednoduché motýlice nesnáší průvan a větší mezery mezi rámky jí také neprospívají proto postavíš-li nástavky na sebe máš komín a čím vyšší tím líp kde je stálý pohyb vzduchu a když dáš do nástavku o jeden nebo dva rámky méně tak je po problému Já tak skladuji souše ve stodole léta a bez problémů Ale opravdu musíš dospod a nahoru dát mřížku proti myším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BETONOV? MED - leton?
> Datum: 18.6.2007 19:09:39
> ----------------------------------------
> Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to
> dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v
> minulých létech hrozil
> ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela
> zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a
> vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je
> to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a
> donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů
> to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med
> vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým
> zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
> plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 18. 6. 2007
medovina

Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr, myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23375)

Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v minulých létech hrozil
ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době nehrozí.Ahoj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23379)

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?
......
Nezralý, kyselý, zelený,... hlavně ať je venku.
Když uzraje v plástech, tak už je nanic.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:BETONOV? MED - leton? (23373)

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOVÝ MED - letošní (23373)

Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...
----------
viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374)

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Berou ho jaksi automaticky. Ve skutečnosti to tak ale není a pokud by se to
mělo jen odhadnout, musela by nejdřív banda výzkumníků tu pohltivost těch
jednotlivých ploch změřit a potom ještě zjistit vliv různé teploty a různé
vlhkosti. Celý barák výzkumníků by se tím mohl rok zabývat a nakonec by
stejně vykoumali informaci pro průměrného praktického včelaře zhruba se
stejnou informační hodnotou jako jsou údaje o dávkování uváděné v návodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 2:01 PM
Subject: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA
JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI


Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně?
Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí
buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi
hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo
usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v
plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:BETONOV? MED - leton? (23373)

Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe
> plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
> nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil
> se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou
> to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je
> zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to
> asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel
> zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.

jj to sem loni taky resil a neni to sranda - ve vanickach a plastovych bedynkach jsem ramky namacel, slo mi to delat jen po malych seriich takze pekna zdrzovacka - mnohem vic prace nez uzitku :-(

Vyřešil jsem to tak,že
> jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara
> /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával
> z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako
> pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše
> spotřebovaly.

Taky jsem jich par skladoval, ale v prubehu zimy zacal vlivem vlhkosti med vytekat - to co nebylo zavickovane a pyl zacal plesnivet

Kde jste je prosim skladoval a jak?
Ja je mel v nastavkach, shora a zdola m. mrizka - vzdusne ulozeni, ve stodole kde se skladuje seno, ale spokojenost bidna, spis sem si rikal, ze jsem je take nenamocil a nevytocil.

Diky T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371)

Hochu Josefe. Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub. Nevadí že se mu v rychlosti sem tam vloudí počtářský překlep. Jde o pokus o odborný odhad. Přinutil mě o věci přemýšlet hlouběji, než jsem to doposud dělal.

Mimochodem daleko největší pošetilost je ten tvůj "jediný smysluplný postup". Jak bys to chtěl realizovat, když VU nezjistil nic?

P.S.
Spočítal jsem, že 1 dm2 plástu má plochu <15.4 dm2 (oboustranně asi 800 buněk). Mohl jsem se splést, neživí mě to a nejsem matematik :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 18. 6. 2007
BETONOVÝ MED - letošní

Vskutku je na pováženou,jakými ptákovinami jste schopni se zabývat,když jsou zde věci daleko závažnějšího charakteru a jehož vlivem na letošní počasí se mnozí včelaři budou muset zabývat.Vše odkvetlo ve velké rychlosti,neb žádná zima letos nebyla.Dá se tedy předpokládat,že nás včelaře
čekají i věci nebývalé a které budeme muset řešit.Abychom je vyřešili beze ztrát na včelách a produktech,zajisté uvítáme každou zkušenost od těch,kteří na to mají jakýsi
takýsi recept.Začínají stesky na vyskytovaný cementový med
a to letos dříve či později zasáhne celou naši republiku.
Tady je však každá rada drahá,můj poznatek z minula.
Stalo se mi před asi 30 lety,že jsem plásty plné medu vybral z medníků a po neúspěšném vytáčení jsem to vzdal a uskladnil je ve skříních,bylo jich mnoho.Nedalo mi to,a tak
jsem se na okresní přednášce,kterou měl př.Haraksim jeho
optal,co s tím.Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.Vyřešil jsem to tak,že jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše spotřebovaly.Ani nevíte,jaký prudký rozvoj následoval.Bohužel výtěžek z minulého roku-poloviční,zato příští rok byl nadprůměrný.Toto je moje zkušenost s cementovým medem.Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 18. 6. 2007
Re: Melicitozní med (23367)

Jo a pak že medobraní je nejradostnější práce včelařova. Než něco takového, tak to radši nic. U nás už pořádně nepršelo skoro měsíc, tak doufám, že melicitoza nebude tak strašná. Z 15 včelstev mi ji nosí asi tři. Ostatní ani ťuk, tak doufám, že budou rozumné a ani nezačnou.;-))) Vloni jsem ji měl taky a podařilo se mi naštěstí polovinu vytočit. Zbytek spořebovaly do krmení.
Jinak před pěti lety jsem na tom úplně odrovnal medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 18. 6. 2007
RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369)

Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně? Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, June 18, 2007 1:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..Při průměru cca 5 mm (bráno jako
>válec) a
hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy.
Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23363) (23368)

Už toho počítání prosím tě zanechej. Při průměru buňky 5 mm je obvod 15.7 mm a plocha válce je 172.7 mm2 bez dna.
--------------
GuPa:
Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366)

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..<
....
>Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy. Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23363)

>Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.<
......
Díky, je to 0,1 dm2. Opravuji. Ve včelstvu při fumigaci je podle zprávy 20 000 včel a dále když ponechám 11 rámků 39x24 místo vyvaření nebo skladování mimo úl, dávkuji léčivo s jedním prázdným nástavkem navíc včelstvu se skutečnou plochou odpovídající 11 x (2,15 x 3,7) = 11x(cca 8 dm x 2 strany = 16 dm2 x 400 buněk) a to je 11x6400 buněk(nádob).

Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.


To by mělo být na dm2(11x6400)x (0,05dm x 0,11 dm)= 387,2 dm2 skutečné plástové plochy/nástavek, který je s prázdnými buňkami dole uskladněn a má míru 39x24 a 11 ks rámků.

Takže podle zprávy se aplikuje fumigant ve včelstvu, které obsedá cca 6 rámků(200 dm2) s 20000 ks včel. :-) A to není ani na dotaci 1D. :-)

Je tam v té zprávě chyba, protože se zohledňuje obrvení, ale ne plocha buněk sesoučtem vnitřní plochy "dřeva" v úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 18. 6. 2007
Melicitozní med

Včelařím v CHKO Třeboňsko. Melicitóza jako "bejk". To není medobraní to je dobívání. Včelstva ve čtyřech nástavcích 39x24, vše plné melicitózního medu. To že to skončilo u nás není pravda, stále nosí průsvitnou řídkou tekutinu, která po dvou až třech dnech v plástech tuhne.
Na polích je svazenka ale vlivem nedostatku vláhy z ní nosí pouze pyl.
Po skončeném pracovním víkendu dnes nabírám síly na další kolo dobívání medu z plně zanesených plástů.
Těžké včelařské práci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359)

Opravdu Gusto nejsi matematik, sám to píšeš, o Dolu se radši nevyjadřuj! (ačkoli tady nejde o matematiku, ale kupecké počty ze základní školy). Tak nám prosím tě neblbni hlavu!

2000 dm2 je 200 000 cm2, to odpovídá 20 000 ks včel. Plástovou plochu nelze počítat s povrchem vnitřku prázdné buňky, protože plásty jsou obsazeny zásobami, plodem a včelami. Jestli se mýlím, nechám se poučit.

------------------
Gustimilán Pazderka:
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23362)

GP:
Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu".
.....
Jestli dobře chápu, ty máš na vyzimované včelstvo 2kg mezistěn?
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 6. 2007
Re: Melicitozní med (23361)

Včera jsem s tím zápasil. Nebylo to medobraní ale medodolování. Pomáhalo mi vidličkou zajet hluboko dolů a něco přeci vylítá. Od 21,00 do 2.00 jsme vytočil necelých 100kg medu. Černého jak bota dobrého.
Před pěti lety byla melicitoza až do října. To ničilo včely asi víc jak melicitoza v zimě. Takže optimistou bych nebyl ohledně toho, že by to mělo skončit. Dokud bude vlhko a teplo, tak to může jet.

Naštěstí mám hotovou nerez vanu, zatím na vaření voští, pak na parafinování. A asi v tom budu přinejhorším máčet plásty a pak točit. Ale to až by bylo nejhůř. Zatím nechám včely žít. Až zanesou 5 nástavků melicitozou, budu to řešit. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (88.100.170.119) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359)

GP> 10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )

Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356)

Karel:
>Myslím že to není málo na 50 včelstev <
......
Vycházím vždy z počtu vyzimovaných včelstev kde je počet včelstev ve skutečnosti vyšší.(viz níže)

Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu". Tz. 100 kg je zimováno a popř. ve skladě jako bílé souše, dalších 100 kg se přidává v podobě mezistěn podle projevu stavebního pudu. Ten přichází a odchází s věkem dělnice. Nelze chtít projev stavby po včelstvu když včelstvo nemá odpovídající počet stavitelek.(mimo jiné podmínky) Těch 100 kg/ - druhou půlku vosku je potřeba opět na přístí vyzimování nachystat do podoby mezistěn. Také se počítá se záložnímy včelstvy, takže při 50 vyzimovaných, je v rámci těch 200 kg vosku i rezerva na až 15% (+ 8 minivčelstev ) živých záloh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Bicek (193.179.2.106) --- 18. 6. 2007
Melicitozní med

Přátelé,
mám plné medníky melicitozy - 2 na každém včelstvu. Celkem tak cca 400 plástů. Přinesly mi to během jednoho týdne a snad už to skončilo. Zkoušel jsem to točit a výtěžnost je asi tak 10 procent. Zbytek zůstává v buňkách. Včelařím 20 let, ale takovou hrůzu mám porvé.
Zkuste mi poradit, jak to dostat rozumně z plástů ven. Mám ještě cca 40 volných souší. Jediné, co mi napadá, je dát do spodního medníku prázdné souše, nad to desku s dírou a na to nástavek s melicitozu namočenou ve vodě. A místo víka průhlednou folii nebo síto, aby tam bylo světlo a včely to braly jako loupež.
Máte s touto metodou někdo zkušenosti? Za jak dlouho to přenesou a kolikrát se to musí rosit nabo namáčet.
Uvítám každou zkušenost.
Díky
V.Bicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23357)

Radim Polášek:

>Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, ...<

.......
Ale ve zprávě i když to není přesně kvatifikováno se přesvědčivě tvrdí, že devět desetin léčiva (při fumigaci) absorbují včely. Kdyby se vycházelo z tohoto přepokladu, potom by i desetinásobné dávky léčiv byly při fumigaci OK.

Toto je pravděpodobně ta idea, která se uchytla a nelze ji prakticky uplatňovat v praxi při skladování souší! Proč? Protože je to špatně, když se vystavují léčivu uskladněné plásty.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75991 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 23360 do č. 23420)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu