Včelařská konference

Karel:
>Ale jako koníček je to oproti jiným koníčku velmi příjemně ekonomicky samostatný koníček.
Naštěstí už nemusím být časově flexibilní a můžu se upsat na plný úvazek a vydělávat jinde. Což těm,co potřebují prachy doporučuji, protože v zemědělství, potravinách atd. je trh pořádně obsazen a začít tam podnikat je pro zoufalce. <

S touto myšlenku mi nezbývá než plně souhlasit. Také jsem měl rouhačské myšlenky věnovat se včelám na plný úvazek, nicméně skutečnost, že pro život potřebuji alespoň nějaké peníze (nedokázal jsem přesvědčit FÚ, zdravotní poj. a OSSZ ať mě nechají žít), mě z tohoto nápadu rychle vyléčila. Divize výroby plnila na 110%, ale divize obchodu hatila jjejí úsilí. (taky jsem šéfoval všemu). Chtěl jsem si pomoci stejně jako ČSV, angažoval jsem vrcholového managera, dopadlo to stejně . . . -)

Jinak nerozumím ani trochu př. Pazderkovi, v tom příspěvku se nemůžu zorientovat.

Nejvíc nerozumím následujícímu -

RE: Při rozhodování při zakládání farem atp. fungují pouze předpoklady a naněch vše leží. Jestli tedy nevyjdou, nejsem zoufalec, ale jsem v uvězněn právě v těch průběžně měnících se podmínkách, které mě dovedou možná i ke konci velkochovu.

Trocha ekonomického minima - při vypracovávání podnikatelských záměrů jsou vždy brány v potaz předpoklady. Závěrem těchto záměrů (studií) je % úspěšnost projektu. Záleží na investorovi do jak velkého rizika je ochoten jít, v případě, že se rozhodne záměr realizovat. Součástí záměru jsou i kritické body - sloužící právě k tomu, že se neocitne v roli uvězněného zoufalce.

Takže pokud to převedu na projekt včelí farmy - a pokud záměr propočítám opravdu poctivě, vyjde (alespoň mně ano) věnovat se včelkám coby koníčku - ekonomicky samostatnému.

Když si vzpomenu kolik mě stálo lítání na padáku . . .