Archiv Včelařské konference

Jak jsem psal o biovčelaři v Lucembursku.To co tady zaznělo bylo i tam a on nechápal o čem to mluvíme a na konec nám řekl já mám dané podmínky od výkupce a ty musím dodržovat jezdí mě kontrolovat.Některé podmínky,nepoužívat plasty,nezastřihávat matkám křídla,nenatírat úly barvami,nedělat oddělky nýbrž chytit a usadit svůj roj,nepoužívat mezistěny včely jen na panenském díle.To je jen několik věcí co si vzpomínám.Toho člověka ani nenapadlo nějaké podfukaření,prostě má dány podmínky a ty dodržuje.Bohužel si nepamatuji jak velké měl výnosy,ale opravdu malé.Poznamenal,že lonský rok byl pro biovčelaření špatný.Dovedete si představit,že nebudete dělat oddělky a počkáte na rojení a ted si představte ty výnosy.Nesmí se uměle chovat matky používat inseminované.To je jen něco z toho co si vzpomínám.Více toho je v Moderním včelaři kdo ho nečte má smůlu.

K popisu situace jak napsal Karel není co dodat.Nejlepší by bylo včelaření bez medu.Věřte nevěřte já se o to snažím.Zimovat budu již druhým rokem na medu/květovém/jak to dělá ing.Dvorský.Když med tak velmi kvalitní jednodruhový pěkně balený atd.Přimlouval bych se vysvětlujme situaci kde Karel píše jak to je a bylo s kurzy Eura,Koruny a Dolaru možná někteří včelaři uznají dnešní situaci jako realitu.

Asi tak, souhlas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 7:24 AM
Subject: Re: Biomed


> Nic nového v České kotlině - Podvádění a falšování lze praktikovat
> jednodušeji i bez biomedu Lití vody do vína, do mléka, krmení včel cukrem
> atd atd. Podvody jsou sice všude na světě, ale u nás je to procento
> lumpáren vyšší. Pak takového podvodníčka okrade "podnikatel" Kožený na
> akciích a on se může zbláznit, jak je svět zkažený a naletí socanům na
akci
> "čisté ruce".
>

Bylo tady už řečeno výše, že cizí látky v medu jsou obsaženy stejně málo v
biomedu jako v medu vyráběném normálně. Pak takový biosystém ve včelaření má
velký problém, protože to není nic jiného než uměle snížená produkce kvůli
nadbytku stejně jako jsou třeba předepsané maximální kvóty, akorát je to jen
rafinovanější.
Navíc včelař spotřebuje prakticky stejné množství energie, pohonných hmot,
materiálu na úly, plochy na stanoviště včelstev ale vyprodukuje výrazně méně
medu. Tudíž na kilo takového medu je potřeba mnohem větší "stopa" než na
kilo medu vyprodukovaného normálně, takže biomed je výrazně méně ekologický.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 9:37 AM
Subject: Re: Biomed


> Jak jsem psal o biovčelaři v Lucembursku.To co tady zaznělo bylo i tam a
on
> nechápal o čem to mluvíme a na konec nám řekl já mám dané podmínky od
> výkupce a ty musím dodržovat jezdí mě kontrolovat.Některé
> podmínky,nepoužívat plasty,nezastřihávat matkám křídla,nenatírat úly
> barvami,nedělat oddělky nýbrž chytit a usadit svůj roj,nepoužívat
mezistěny
> včely jen na panenském díle.To je jen několik věcí co si vzpomínám.Toho
> člověka ani nenapadlo nějaké podfukaření,prostě má dány podmínky a ty
> dodržuje.Bohužel si nepamatuji jak velké měl výnosy,ale opravdu
> malé.Poznamenal,že lonský rok byl pro biovčelaření špatný.Dovedete si
> představit,že nebudete dělat oddělky a počkáte na rojení a ted si
> představte ty výnosy.Nesmí se uměle chovat matky používat inseminované.To
> je jen něco z toho co si vzpomínám.Více toho je v Moderním včelaři kdo ho
> nečte má smůlu.

To se tady diskutovalo už před nějakou dobou. Podle jiných se osvědčil
technický benzín.
Automobilový by zřejmě mohl být taky, navíc ten výrazně zapáchá, takže by
zamořil dutinu smradem na dlouho a odrazoval včely. Technický benzín by měl
být lehký, aby se dobře odpařoval. Je ho hodně druhů. Asi by šel použít i
aceton, ten má ale nevýhodu, že je rozpustný ve vodě a mohl by se tedy
dostat do živých pletiv stromu a zničit ho.
Zajímalo by mě tak, jak prosperuje strom, který má v dutině nality dva litry
octa. Pokud tam není nějaké velké množství vlhkého shnilého dřeva, které by
kyselinu zředilo, asi ne moc dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 9:36 AM
Subject: Re: utracení včelstev


> Já jsem použil k likvidaci ocet ( lepší by byla kyselina octová ).
> Nalil jsem litr octa do dutiny ( cca 2 litry octu/1m3 dutiny ), ucpal jsem
> díry a nechal včelstvo udusit ( provádět v noci!!! ).

Zdravím!

Včera se mi stalo něco zvláštního. Byl jsem u včel a protože byly nervózní (přišla změna počasí, moc jich nevyletovalo a většina jich tedy byla v úle), obdržel jsem něco kolem sedmi žihadel do pravé ruky a to přes rukavici. Dložno podotknout, že ke včelám chodím jak Gagarin, bez obleku, kukly a rukavic nedám ani ránu - bez toho bych dneska vypadal jak Zeppelin... Po práci jsem se svlékl a uklidil nářadí a asi tak hodinu po práci ve včelách jsem začal mít sucho v ústech, začalo mi být tak trochu mdlo a znejistěly mi nohy. ihned jsem si vzal dva Dithiadeny. Po chvíli jsem si radši zavolal 155, mám se rád a abych se začal někdy v noci třeba dusit, nemám zapotřebí. Dostal jsem kalcium a asi tak po dvou hodinách se to všecno zklidnilo. Puls i tlak mi naměřili normální. Včelařím dva roky a nikdy jsem podobnou reakci neměl, obdobný množsví prdelkovejch pozdravů jsem už párkrát obdržel. Zpětně jsem si pak uvědomil, že jsem celý den nejedl a možná byl i trochu dehydrovanej, což na to mohlo taky mít vliv.

Soused-takyvčelař byl asi před měsícem v pátek u včel bez dýmáku a dostal šest píchanců taky do ruky a dcera jedno pod oko. Všechno v pohodě, jenom krapet otekli. V sobotu celý den dělali dřevo a večer jim bylo taky jako mně mdlo, měli v puse sucho a soused měl pocit, že se mu hůř dýchá. Druhý den ráno si vzali každý pro jistotu Dithiaden, tím to všechno skončilo.

Zajímalo by mně, jestli se vám někomu někdy stalo něco podobného.

S pozdravem
Lukáš

Lukáši správnou odpověď by Vám mohl dat pouze lékař, který se zabývá alergií. Nechte se radějí vyšetřít zda nejste alergický na včelí jed.

______________________________________________________________
flaktos (84.16.120.34) --- 8. 5. 2007
co dělat s rojem ?

Kdyz se me vcelky vyroji,coz se da predpokladat s mym ulem Univerzal 39x24 a nemam k dispozici dalsi ul kam bych roj mohl umistit tak co s nim mam udelat? vratit zpet do puvodniho ulu? nevim poradte prosim.
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel,
pokud dojde k vyrojení včelstva a mi nechceme roj usadit jako nové včelstvo ( což je racionální ) můžeme roj vrátit zpět.
Musíme však v roji nalézt matku, jinak by roj mohl opět vyletět.
K hledání matek v roji ( pozor...může jich tam být více...poroje ) je vhodné si zkonstruovat provizorní prosévačku včel.
Originální prosévačka včel je v podstatě dvoukomorový roják rozdělený mateří mřížkou.
Já osobně ji nemám. Dá se dobře nahradit, stačí mít jedno drátěné dno, nástavky, efekt bude stejný.
Postup:
Na uzavřené ( nejlépe drátěné dno...větrání )nasadíme prázdný nástavek ( 2 nízké nástavky ).Z vyrojeného včelstva odděláme plodiště. Roj sklepeme do rojáku.
Včely z rojáku rychle vyklepeme do prázdného nástavku ( prázdných nástavků ), nahoru déme mateří mřížku a plodiště vyrojeného včelstva ( dobrý je dát nahoru ještě nástavek s dílem bez včel...manipulační nástavek )
Během cca 20 - 40 minut skoro všechny dělnice přelezou skrz mateří mřížku do nástavků k plodu.
Matka ( matky ) spolu s trubci a pár dělnicemi zůstanou v prázdném nástavku ( v prázdných nástavcích )a snadno se pak matka nalezne.
Potom zbývá ji chytnout ( pozor...matka bude rozrušená, může i ulítnout ), matku vložíme do klícky uzavřenou medocukrovým těstem.
Varianta A/ Pokud včelaříte ve více-nástavkových úlech, pak doporučuji bud vyřezat 4 rámky se zavíčkovaným plodem, nahradit je mezistěnami nebo soušemi pod plod ( 1 nástavek plodiště odspodu do prostředku ) anebo provést rozvolnění plodiště o celý nástavek, jež se vloží dospodu a přeloží se do něho rámky s trubčinou ( lákadlo na matku ). matka se v klícce přidá do plodiště a provede se přeléták. Vytočte med a otrhejte rojové matečníky.
Při této variantě jsou nejmenší ztráty na výnosu.
Varianta b / Pokud včelaříte v klasických úlech, pak doporučuji vyřezat cca 1/2 plodu ( především vyřezáváme zavíčkovaný plod ). Místo vyřezaného plodu vložíme souše nebo mezistěny. Matku přidáme do plodiště v klícce. Vytočte med a otrhejte rojové matečníky.

Pokud by matka nebyla přidána v klícce, hrozí opětovný výlet roje.
Přeléták:
Účelem přelétaku je zbavit včelstvo anatomických trubčic ( = rojových včel ). Přeléták musíme doplnit rozvolněním plodiště a vytočením medu, pokud má být účinek přelétáku trvalí.,,,,,,,,,,,,,,,,,
Ze včelstva odebereme plodiště a dáme ho stranou. Do medníku převěsíme rámek s rojovými matečníky a položíme ho na dno. Plodiště umístíme bud na mezidno nad medník nebo mimo medník na normální dno a provedeme jeho rozvolnění ( bud vyřezáme 4 rámky s zavíčkovaným plodem či odebereme je na oddělek anebo rozvolníme plodiště o celý nástavek ). Do plodiště dáme souš s vodou ( ztratí všechny létavky ) a otrháme v něj rojové matečníky.
Létavky z plodiště přelétnou na původní místo, kam byly zalétané ( medník ) a v plodišti zmizí rojová nálada. Matka se rozklade a zaklade rozvolněnou část plodiště, vytvoří se nové létavky ... anatomické trubčice zaniknou.
V medníku chybí matka, medníkové včelstvo pomalu slábne ( staré včely ) a ztratí rojovou náladu ... anatomické trubčice zaniknou.
Během týdne rojová nálada odezní a části včelstva můžeme spojit a vytočit med ( zbylé rojové matečníky otrhat ).
Tato metoda, pokud se provádí správně, je jedna z nejúčinější a s minimální ztrátou na výnosu a síle včelstva.
Platí obecně: ,, Je lepší rojové náladě předcházet, než-li ji přímo čelit!!!,,.
Přeji žádné roje !

Zdraví...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

To je pravda.
U té kyseliny stačí dát jen cca 100 ml/ 1m3. ( osobně jsem kyselinu ještě nepoužil a nikdy nepoužiju... má lepší uplatnění ).
Ocet by neměl vadit, strom je zatím ,,bez ztráty kytičky,,.

To jsem psal už několikrát, že absolutní cena medu od socialismu sice
dvakrát stoupla, ale reálná cena medu od té doby klesla pětkrát až
desetkrát. V cenové hladině jako za socialismu by šlo mít roční příjem na
úrovni průměrného platu z výnosů takových 60 - 100 včelstev. Dneska to je
bohužel utopie. Jakmile socialismus skončil, doba se uvolnila, hodně malých
včelařů vycházelo z této cenové hladiny a investovalo do zvýšení počtu
včelstev ve snaze se úplně nebo částečně živit tímto koníčkem. Ti vytrvalí
zatím pořád drží ty včelstva, i když třeba v dnešní době nedokáží prodat med
a budou ty včelstva mít do té doby, dokud se jejich úly nerozpadnou. Já
myslím, že to jeden z důvodu toho nadbytku medu, změnily se podmínky pro
prodej medu a teď se bude čekat, až "dojdou" úly a jiné včelařské zařízení a
až odejdou příslušní včelaři. Další důvod jsou samotné nastavkové úly. V
dobách zadováků a jiných maloprostorových úlů měl výnosy 40 - 80 kilo medu
ze včelstva jen ten, kdo mohl být u včel každý den, hlavně to byli zdatní
důchodci. V nastavcích může mít takové výnosy i víkendový včelař, který nemá
moc času. Hodně včelařů taky přešlo z 4 - 8 včelstev v zadovácích na stejný
počet včelstev v nastavkových úlech a během několika let, když se to
naučili, vytáčeli dvakrát i víckrát více medu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 9:21 AM
Subject: Re: Cena medu v roce 2007


> Já takovou situaci nechtěl. Ale je a reaguji na ni. EU jsem řekl v
> referendu NE, výrazně jsem i zde upozorňoval na tuto situaci že k ní může
> dojít a dále tvrdím, že prodej medu ze dvora je návrat do obchodního
> středověku.
> ......
> Tvůj problém je, že jsi hlasoval v ČR a ne v západní Evropě.
> Problém ceny nevznikl tím, že se do ČR dováží med. Kdyby jsme nedělali
> žádný dovoz medu a uzavřeli hranice, logicky by jsme asi i obtížně
> vyvážely. Pro zemi, která víc jak polovinu produkce medu má navíc by to
> znamenalo totální kolaps cen a pokles stavu včelstev na polovinu.
>
> Problém s cenama je ten, že naši bývalí zákazníci se prostě rozhodli, že
si
> budou kupovat ten lacinější med. Asi by to udělal každý, i kdyby nebyl v
> EU. Takže ceny medu z Argentiny tvoří cenu.
>
> Vstup do EU je samozřejmě příčinnou taky. Ohromně se zvedla ekonomika a
> hlavně export, vyrovnala platební bilance a zpevnila koruna!!!!
>
> Před pěti lety bylo Euro za 31, dnes za 28. A to hlavní je, že Eurozona
> jede a Euro (i koruna) zpevnila proti dolaru.Ze 34Kč za USdolar na
dnešních
> 21Kč. Tedy o 61%! Pokud se med obchoduje v dolarech, jako že asi ano, tak
> ti tím pádem může obchodník vyplatit v dolarech skoro stejnou cenu, ale v
> korunách to bude jen 60% toho co před pěti lety.
>
> Tvou jedinou nadějí je, že se do Strakovky a na MF dostane opravdu velká
> banda pitomců, co dokáže potopit prosperitu a vyvolat ekonomickou a
MĚNOVOU
> krizi. A až bude dolar za 50 a Euro za 60, tak to se budou suroviny zase
> dobře exportovat. A ty dva dolary za kilo medu, to zase bude balík. V
> inflační měně. Doufám, že takovýto blahobyt pro exportéry surovin s nízkou
> přidanou hodnotou nenastane, i když by se mi to jako včelaři líbilo. Ale
> jako dalším lidem, kteří jsou závislí na výplatách jsme radši když máme
> práci a živí nás export a otevřené trhy.
>
> Zajistit si cenu za med zákazem volného obchodu znamená, že si budu muset
> kupovat draho i další zboží. Fabii za 600 000 atd. Protože ty laciné
> "šmejdy" co kazí Naší škodovce ceny na trhu taky nebudeme dovážet.
>
> Nezbyde ti, než se vyhrabat z obchodního středověku a dostat se do
> normálního středověku. V té době se etablovala sdružení výrobců i
> obchodníků, vznikly cechy, zámořní obchod financovaný sdruženým kapitálem
> ("akcie" - podíly).
> A i tehdy vítězili silnější a podnikavější. A ti co se dokázali dát do
kupy
> víc kapitálu (i lidského) vítězili nad těmi méně schopnými. Například
Indii
> a větší část tehdejší dostupné Afriky a Asie dobyla ne Anglická královna,
> ale jedna akciovka. Holt středověk, to byla doba. :-)
>
> Nezbyde ti, než dát do kupy všechny ty co si tady stěžují na Špačky a jít
> třeba za Sojkou. Pták jako pták, jiní to už pochopili a už si sním dělají
> podnik.
>
> Měj se a vítej mezi těmi, co musí přemýšlet nejdřív jak a co prodat, než
> začnou vyrábět. Někdo tak musí přemýšlet už přes patnáct let, a ani mu to
> už nepřijde divné. Ve včelařině skončilo dotované hospodářství až se
> Včelpem. O to víc to bolí.
> Karel

Stačí i jen sololitová bednička s 6 - 10 mezistěnami a otvorem nebo jen
přebytečný roják. Roj se v ní usadí bez problémů a v pohodě staví, pokud je
snůška, maximálně teď v první polovině května by možná pomohlo sololit
uteplit třeba lepenkou z krabice. Do konce června, nejpozději do srpna je
vhodné včely přendat do nastavku. Výborný zdroj plodových plástů v červnu a
červenci, dávají se v počtu 2 - 3 kusů týden před snůškou až na počátku
snůšky hned nad mateří mřížku, zvýší výnos z snůšky, hlavně pokud bude
včelstvo v univerzálu slabší. Na podzim a v zimě se hodí na spojení s
původním včelstvem. V univerzálu, pokud včely v zimě sedí v medníkovém
nastavku, stačí pod něho podsadit nastavek s rojem.
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich. Zatímco umístěný roj někde v bedničče
dohled prakticky nevyžaduje a v vyrojeném univerzálu, pokud se nechá jen
jeden matečník, rojová nálada přestane a včelstvo se bude zase věnovat
snášení medu.
Když se z vyrojeného univerzálu vyberou všechny zásoby, zůstanou jen plásty
s plodem a matečníky a zbytek plástů se doplní mezistěnami, včelstvo s
největší pravděpodobností si vybere z matečníků jen jednu nejkvalitnější
matku samo, což je lepší než když včelař nechá jeden víceméně náhodně
vybraný matečník, rojová nálada zmizí a mezistěny včely postaví. Předpokládá
se, že je na stanovišti aspoň mírná snůška. Je ale určitá malá
pravděpodobnost, že včelstvo nenechá jen jeden matečník, vylíhlá matka dá
dohromady další roj a se zbytky zásob vyletí.

R. Polášek

_____________________________________________________________
Vracením roje zpátky do včelstva se podle mně moc nevyřeší. Pořád zůstane
velké množství včel v poměrně malém úlu, pořád bude třeba sledovat, jestli
se zase nerojí a zasahovat do nich.
_____________________________________________________________
Dostatek prostoru pro zásoby, plod a včely je základní protirojové opatření. Pokud dojde k přeplnění plodiště, musí se rozvolnit.

Zdravím Karle.
Karel:
>Nezbyde ti, než dát do kupy všechny ty co si tady stěžují na Špačky a jít třeba za Sojkou. Pták jako pták, jiní to už pochopili a už si sním dělají podnik.<

Nejsem nedochůdče a cena kolem 60,- je pro mě a pro koncového zákazníka - spotřebitele v situaci s výkupem 28,- více než přijatelná. S cenou kolem 60,- za kilo mám zatím místo na trhu se svou produkcí.

To tvé ostatní okolo cen a výstřižky z makroekonomiky (EU) je jen dogma s kterým nesouhlasím protože nic z toho co jsi napsal není přesné. Takové cenové úvahy jsou jen důsledkem, ne výsledkem. Asi také Karle nebereš v úvahu to, že se ve velkém falšuje a nejen med, ale i maso atp. a nic stím nikdo neumí v té tvé výhodněcenové EU udělat.

MF nemusí roztáčet kvůli včelařům inflační spirálu. Možná že by stačilo aby MF dalo na med a třeba i na jiné včelařské produkty spotřební daň nebo jen jakýsi dohled. Pak by to spadalo do kompetence celních orgánů a to by byl ten efektivní odrazový můstek jak u vinařů. Jinak v případě medu jde o nekontrolovatelný a nepřehledný kousek trhu. Také by se upevnila pozice obchodních značek např. Český med, atp.

S pozdravem Gustimilián Pazderka

Podle mně Karlovy úvahy jsou přesné. Ceny medu jen sledují situaci, jaká je
tady. Hospodářská aktivita včelařů je nula celá nula nic celkového
evropského hospodářství, včelaři tedy zas tak důležití nejsou, aby ovlivnili
třeba tu inflační spirálu, je to přesně naopak. Problém je v tom, že zatímco
mzdy a platy jsou regionální, takže tady v Evropě hodně vysoké, zatímco
třeba v Argentině nebo Číně malé, cena komodit je globální, to znamená všude
prakticky stejná. A globalizace dneska v době internetu a šíření informací
způsobuje, že se globalizují i pracovní metody, takže čínský nebo
argentinský včelař bude mít stejnou produktivitu práce jako evropský včelař,
jenže ten potřebuje k přežití větší plat a tak musí prodávat dráž. Pokud
někoho přesvědčí, aby to dráž koupil. Různá cla a daně moc dobrá řešení
nejsou. Takhle je to u všech komodit a správné východisko je dvojí. Buď
místo zprůměrované komodity dělat něco, co je výjimečné a za co lidi tu
vyšší cenu ochotně zaplatí. Nebo místo komodit - surovin se živit spíše
prodejem služeb.

R. Polášek

Mám pár dotazů ke včelařům...podle čeho se platí včelaři za opylení?Podle dohody nebo vyhlášky? Dále čím se léčí varroáza? Jak se jmenuje střevní výstelka včel? Pro jakou plodinu je opylování včelami nejdůležitější? Díky za odpovědi.

Je> Lukáši správnou odpověď by Vám mohl dat pouze lékař, který se zabývá...

Ale musí to být opravdový alergolog, lékaři z jiných oborů podle mé zkušenosti jsou radši opatrnější a doporučují přestat včelařit (a nedivím se jim).

Stalo se mi před časem totéž, dřina, horko, stres, málo vody a po žihadle blízko krku už mě vezli na kalcium. Druhý den jsem zase pár žihadel dostal a neudělalo to vůbec nic, ani už od té doby potom. Doufám, že to tak vydrží.

Co vím od včelařů ze světa, tak je docela obvyklé, že jednou nebo dvakrát za včelařskou kariéru se tělo zjančí a reakce je prudká.

Toho alergologa vám rozhodně doporučuji, už proto, aby člověk věděl, na čem je.

Zdravím
Ivan

Co myslíte, jaký typ medu bude nejlepší? Vsadím se, že v Americe americký, kdežto v Anglii anglický. A u nás?
Ivan

http://www.novinky.cz/zena/zdrav/med-pomaha-s-hojenim-diabetickych-bolaku_114635_boq2c.html

Gusto,
podle tvé ceny pro koncového zákazníka se mi zdá, že tvůj med nejspíš nebude ani moc dobrý, ani moc kvalitní. Vlastně ještě horší než ty směsi z EU a mimo EU, protože ty jsou normálně dražší.

Ivan

Alergii nemám, snesu stovky žihadel, ale jednou mě včela bodla do prsou na prsní kost a za chvilku jsem lapal po dechu a cítil jsem škrábání v krku.
Pokud jsi reagoval až za hodinu, mohlo to souviset s tím, že jsi nejedl a přetížil se, nebo přehřál ve skafandru a nemusel se na tom tolik podílet včelí jed.

Vloni prý zemřel na včelí bodnutí zkušený včelař. Záleží na tom, kam včela bodne a v jaké je člověk okamžité kondici.

Lukáš:
>Zajímalo by mně, jestli se vám někomu někdy stalo něco podobného.

Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.

Ahoj,
vždycky jsme měl problém se žihadly od zimních včel (dlouhověkých včel).
Kratkověké mi nedělaj problémy (až na to chvilkovou bolest).
Mám na to svou teorii o "zralém jedu"...

Pavel

----- Original Message -----
From: "Luká" <komari.med/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 10:42 AM
Subject: [Spam] Alergie na včelí bodnutí


> Zdravím!
>
> Včera se mi stalo něco zvláštního. Byl jsem u včel a protože byly nervózní
> (přišla změna počasí, moc jich nevyletovalo a většina jich tedy byla v
> úle), obdržel jsem něco kolem sedmi žihadel do pravé ruky a to přes
> rukavici. Dložno podotknout, že ke včelám chodím jak Gagarin, bez obleku,
> kukly a rukavic nedám ani ránu - bez toho bych dneska vypadal jak
> Zeppelin... Po práci jsem se svlékl a uklidil nářadí a asi tak hodinu po
> práci ve včelách jsem začal mít sucho v ústech, začalo mi být tak trochu
> mdlo a znejistěly mi nohy. ihned jsem si vzal dva Dithiadeny. Po chvíli
> jsem si radši zavolal 155, mám se rád a abych se začal někdy v noci třeba
> dusit, nemám zapotřebí. Dostal jsem kalcium a asi tak po dvou hodinách se
> to všecno zklidnilo. Puls i tlak mi naměřili normální. Včelařím dva roky a
> nikdy jsem podobnou reakci neměl, obdobný množsví prdelkovejch pozdravů
> jsem už párkrát obdržel. Zpětně jsem si pak uvědomil, že jsem celý den
> nejedl a možná byl i trochu dehydrovanej, což na to mohlo taky mít vliv.
>
> Soused-takyvčelař byl asi před měsícem v pátek u včel bez dýmáku a dostal
> šest píchanců taky do ruky a dcera jedno pod oko. Všechno v pohodě, jenom
> krapet otekli. V sobotu celý den dělali dřevo a večer jim bylo taky jako
> mně mdlo, měli v puse sucho a soused měl pocit, že se mu hůř dýchá. Druhý
> den ráno si vzali každý pro jistotu Dithiaden, tím to všechno skončilo.
>
> Zajímalo by mně, jestli se vám někomu někdy stalo něco podobného.
>
> S pozdravem
> Lukáš

Před revolucí se opylení platilo, někteří včalaři dokonce ani nedělali med
ale hlavně opylovali.
V současné době nevím o cenovém doporučení o "opylovací činnosti".

Takže předpokládám smlouva a cena dohodou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Hana" <choco/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 1:58 PM
Subject: [Spam] Dotazy pro včelaře


> Mám pár dotazů ke včelařům...podle čeho se platí včelaři za opylení?Podle
> dohody nebo vyhlášky? Dále čím se léčí varroáza? Jak se jmenuje střevní
> výstelka včel? Pro jakou plodinu je opylování včelami nejdůležitější? Díky
> za odpovědi.

ja mam podobnu skusenost.


vcera pichla mojho syna ma 7rokov vcela do pery(rtu) z vnutornej strany a
prisiel aby som mu vytiahol zihadlo. obaja sme boli pri vceline a on nakukal
na letace ze ako "strasne" lietaju. od troch rokov chodi so mnou do vcel a
prvy krat ho pichla vcela ked mal 3roky a doteraz nic.

vcera asi po pol hodine od pichnutia mu zacala puchnut pera tak som mu ju
natrel cibulou. po cca 2hodinach zacal puchnut cim dalej tym viac. dal som
mu len 1/4 dithiadenu no asi to bolo malo. na noc mu zacala puchnut aj tvar.
dnes som ho rano zaviezol aj z manzelkou na detsku pohotovost a ti ich
poslali na detsky stacionar na infuzie. lezi tam od 10hod a teraz som im
volal a ze odpuchat zacal az po 2infuzii.

takze: doteraz dostal zihadlo do roznych casti tela a nic a teraz toto. ja
som si ale tiez vsimol ze tento rok som este nedostal zihadlo ktore by ma
naozaj nebolelo. myslel som si ze som asi precitlively alebo co ale asi to
bude naozaj tymi vcelami.


Pista

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Luká
Sent: Tuesday, May 08, 2007 10:42 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Alergie na včelí bodnutí


Zdravím!

Včera se mi stalo něco zvláštního. Byl jsem u včel a protože byly nervózní
(přišla změna počasí, moc jich nevyletovalo a většina jich tedy byla v
úle), obdržel jsem něco kolem sedmi žihadel do pravé ruky a to přes
rukavici. Dložno podotknout, že ke včelám chodím jak Gagarin, bez obleku,
kukly a rukavic nedám ani ránu - bez toho bych dneska vypadal jak
Zeppelin... Po práci jsem se svlékl a uklidil nářadí a asi tak hodinu po
práci ve včelách jsem začal mít sucho v ústech, začalo mi být tak trochu
mdlo a znejistěly mi nohy. ihned jsem si vzal dva Dithiadeny. Po chvíli
jsem si radši zavolal 155, mám se rád a abych se začal někdy v noci třeba
dusit, nemám zapotřebí. Dostal jsem kalcium a asi tak po dvou hodinách se
to všecno zklidnilo. Puls i tlak mi naměřili normální. Včelařím dva roky a
nikdy jsem podobnou reakci neměl, obdobný množsví prdelkovejch pozdravů
jsem už párkrát obdržel. Zpětně jsem si pak uvědomil, že jsem celý den
nejedl a možná byl i trochu dehydrovanej, což na to mohlo taky mít vliv.

Soused-takyvčelař byl asi před měsícem v pátek u včel bez dýmáku a dostal
šest píchanců taky do ruky a dcera jedno pod oko. Všechno v pohodě, jenom
krapet otekli. V sobotu celý den dělali dřevo a večer jim bylo taky jako
mně mdlo, měli v puse sucho a soused měl pocit, že se mu hůř dýchá. Druhý
den ráno si vzali každý pro jistotu Dithiaden, tím to všechno skončilo.

Zajímalo by mně, jestli se vám někomu někdy stalo něco podobného.

S pozdravem
Lukáš

Příteli to že máte nadměrnopu vlhkost v úle je nedostatečným větráním musíte rozšířit česno(i v zimě)a ve druhém nástavku otevřít očko vzduch musí totiš dostatečně cirkulovat.Já zimuji tímto způsobem(na dvou nástavcích)vPS úlech a vlhkost a nedej bože plesnivinu nemám.Jestliže je úl nedostatečně odvětraný příliš uvnitř vlhne a nezáleží na tom lestli je dřevěný nebo polystyrenový.Já provádím kontroly vlhkosti v úle(i v zimě)zvednutím střechy a na folii vidím jaká je uvnitř vlhkost.O této problematice v PS úlech jsem liž psal.
www.vceluly.wz.cz

Ivane ale vůbec ne. Nízkou cenu si zákazníci a už i pravidelní odběratelé libují že ji snižuji a nediví se jak je možné kupovat kvalitní med za málo. Vrací se pro další a hlavně při každém zakoupeném desátém odebraném kilu dostanou dle výběru dárek. Funguje řetězová reakce známý známým a klidně se cena může ještě o obal a něco snížit, když jde o subdodavatele:-).

Včelám zdar a s pozdravem G.Pazderka

Už nějakou dobu je v repozitáři Včelařských novin rozpracovaná práce na téma alergie na včelí bodnutí. Vidím, že by to mohlo nějak přispět k lepšímu pochopení a jde v podstatě o dost odborný lékařský výklad. Popoženu to a zkusím to dát ještě do srozumitelnější podoby protože i samotná autorka, kterou jsem samozřejmě požádal o svolení k publikování, mě na lepší srozumitelnost pro laiky upozorňovala. Jsem si ale také vědom, že náš národ a hlavně i starších občanů si slova z "nálezů" napsané mediky dokáže přeložit. Takže to jen že toto téma je jaksi stále živé a ve VN je místa na zajímavé informace místa dost.

S pozdravem G.Pazderka

Zdravím vás přátelé.
rada bych se zeptala, jestli nekdo z vas nemá nápad na domácí sestrojení vařáku na vosk. Také aby to nestálo příliš mnoho.
Díky za nápady
S pozdravem Jitka

kdyby včely přemrzly byly by mírnější i míň jedovaté..

Dotaz. Již několikrát jsem se dočetl, že nejlepší zimování je na květovém medu. Pochopil-li jsem to dobře, dám teď stranou zavíčkované plásty s řepkovým medem a na zimu je přidám do včel? Má s tim někdo zkušenost? Jak plásty uchovat do zimy?

Sirné pásky do kuřáku, a do utěsněného prostoru nadmýchat plyn . 100% zabere.

Nevěřte tomu ikdyš je to někde napsané(tady určitě neplatí co je psané to je dané)Myslím že byjste včelám spíš uškodil než přilepšil na zimu a sám sebe připravyl o výborný med.Já říkám NE v žádném případě.

med beru jen z druheho medniku a pokud to vcelstvo ma dobre geneticky
zakodovany shromazdovaci pud, maji v tom zbyvajicim prostoru dost zasob i na
zimovani, takze toho ani moc nezkrmim.
M
----- Original Message -----
From: "flaktos" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 07, 2007 3:16 PM
Subject: Re: Zmena z Univerzalu na nastavek.


> Za vyzkouseni by to stalo, ten dalsi mednik bych vytvoril jen ze slabych
> prkynek pro dobrou manipulaci a k ucelu medniku, ktery bych na zimu daval
> dolu by to stacilo, a ten med vybirate jen z toho druheho medniku, nebo
> aji
> z toho nad plodistem? a je to lepsi proti rojeni, ze matka ma vetsi misto
> pro plod? díky moc.
>
> __________ Informace od NOD32 2245 (20070506) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Příteli to že máte nadměrnopu vlhkost v úle je nedostatečným větráním musíte rozšířit česno(i v zimě)a ve druhém nástavku otevřít očko vzduch musí totiš dostatečně cirkulovat.
.......
Úplně s Vámi souhlasím. Zjistil jsem totéž. Nejlépe se zasíťovaným dnem. Ale pak si musím položit otázku. Jestli jim tam větrám, proč izolovat stěny? Největší tepelné ztráty budov jsou větráním, předpokládám to samé i u uteplených úlů.
A jakmile začnu větrat a jdu touto cestou, tak skončím u tenkostěnného úlu s dostatečnou ventilací spodem (očka nejsou zas tak nutná), který jim zajistí suchý vzduch a suché zimování. Suchý vzduch navíc minimálně vede teplo, oproti vlhkému, chladno způsobí dobré odvodnění výkalového váčku (prokázané snad i vědecky) a hlavně nemám v úle žádnou plíseň. Pokud se někde něco neucpe.

Slabé stěny navíc umožní, aby v době zvyšujících se teplot na jaře se rychleji ohřívala hmota uvnitř úlu, a nemusely tam tento výkon vyvíjet jen včely.

Ale rozhodující pro mě je nyní minimální plíseň. Teď jsem se měl možnost přesvědčit na svém těle, že produkty plísní nejsou většinou zdravé. (Penicilin je světlou vyjímkou.) A o to větší váhu budu dávat prostředí, ve kterém včely chovám.

Je to právě pět let, co jsem osadil úly z 9cm polystyrénu a souběžně neizolované nástavky. Letos jich většinu zruším. Nechám si jen dva, či tři, abych mohl demonstrovat, že zázrak výnosů od uteplení se nekoná. Je mnoho důležitějších faktorů.
Děkuji, že jste mě v tom utvrdil. Myslel jsem, že je nějaká jiná finta, než větrání.

Karel

Sežeňte si starý hliníkový odšťavňovač(jsou to takové do sebe zapadající hrhce)no a do spodu dáte vodu nad to vosk(voští)a už jenom čekáte až začne téct do nádoby úplně čistý vosk je to super POZOR jde to velmi rychle. www.vceluly.wz.cz

Gusto, to je jasné, že si zákazníci libují :-) A ještě mnohem raději by byli, kdybys jim za odběr medu doplácel a dával dárek pokaždé. Myslím, že si necháváš utíkat peníze.
Ahoj a ať se daří
Ivan

Prosím, neví někdo o funkčních klátech v okolí Protivína ?Nevím, jak udělat přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín

Příteli je vidět že se vyznáte jen vám vysvětlím nebo upřesním některé věci PS úlech.Především slovo polystyren jak někdo slyší slovo polystyren ihet si to spojuje se zateplením a domnívá se že úly tímto zatepluje což je omyl polystyren tu slouží jako izolace k vyrovnávání tepelných strát.To znamená že PS úl(pokut je dostatečně větraný)je téměř stejný jako dřevěný jen stím rozdílem že PS úlech nekolísá teplota(je stálá)ať je venku +30 nebo-30 je pořát stejná jakou si včely vytvoří.A to je přednost PS úlů stálá teplota.Takže nejde ani tak o zimu(když nepočítám podstatně menší spotřeba zásob)ale o léto v PS úlech odpadá přehřívání úlu a tzv.větrání vlivem právě (izolace)stálé teploty.Větrání včely nezaměstnává a věnují se plně snůšce.KARLE věřte všecho nad 5cm(síla stěny úlu) je zbytečné mám to za 7let vyskoušené a mám doma leště úly 6,8,i 9cm silné ale už je nepoužívám výsledky jsou stejné jako u 5cm síly stěny. www.vceluly.wz.cz

Ahoj Gusto.

S tvou cenovou politikou nehodlám polemizovat
Ale k:
"To tvé ostatní okolo cen a výstřižky z makroekonomiky (EU) je jen dogma s kterým nesouhlasím protože nic z toho co jsi napsal není přesné. Takové cenové úvahy jsou jen důsledkem, ne výsledkem. Asi také Karle nebereš v úvahu to, že se ve velkém falšuje a nejen med, ale i maso atp. a nic stím nikdo neumí v té tvé výhodněcenové EU udělat. "

Kurzy měn jsou faktem. Ceny medu taky. Dokonce i ty světové. Doufám, že zas někdo nepojede do Austrálie se tam na ně přeptat :-)

Jestli se tobě vyplatí prodávat ve sklenici za 60, je možné z toho i usuzovat, že prodávat kamiony medy v sudech za třetinovou cenu někde z velkofarmy v Argentině i jinde, kde nejsou problémy s květovou pastvou ani s pracovní silou není taky nemožné.
Problém falšování je, ale na druhé straně mi to připadá jako padělání dvacetikorun. Hodně práce, riziko a nakonec si to samé mohu nakoupit (pokud se rozhodnu zaplatit) za 30 Kč v ČR a podstatně laciněji na východ, či jih od nás.

Ale ten náš problém je asi způsoben hlavně kurzem a schopností prodat na zahraničních trzích.
Dokud se dalo vyvážet v dobrém kurzu, na volný trh, tak se vyváželo. A nikdo si nedělal starosti o blaho občanů ČR. Ti si mohli nakupovat v krámech ersatzMED a nikdo slzu neuronil. Ani včelaři, natožpak funkcionáři a obchodníci. Kšeft jel, tak co se trápit s Čecháčkama co otravujou se sklenicema před včelínem.
A najednou je zahraniční kšeft v háji a všichni mají dojemnou starost o blaho českého občana, aby mu náhodopu někdo neprodal něco nekvalitního od konkurence. Kolik procent českého medu končilo v obchodní síti před pěti, deseti lety. A bolelo to někoho?
A najednou je český trh dobrý. Ještě teď se setkávám s "doprošováním" nových zákazníků, zda bych jim v létě nenechal nějaký med. Většinou měli zkušenost, že než aby jim to někdo cmrndal do klenic, tak to střelil do výkupu. A pokud zaváhali, tak měli smůlu, med se neskladoval, natož aby si někdo dělal starosti, že někdo může potřebovat med v zimě pro nemocné děti atd.

Taktéž k následujícímu:
"MF nemusí roztáčet kvůli včelařům inflační spirálu. Možná že by stačilo aby MF dalo na med a třeba i na jiné včelařské produkty spotřební daň nebo jen jakýsi dohled. Pak by to spadalo do kompetence celních orgánů a to by byl ten efektivní odrazový můstek jak u vinařů. Jinak v případě medu jde o nekontrolovatelný a nepřehledný kousek trhu. Také by se upevnila pozice obchodních značek např. Český med, atp. "

A tady mám taky trochu jiný názor. Poměrně nepopulární. Na to, aby jsi upevnil značku, tak stačí jen tu značku upevňovat:-) Prostě pracovat. Každý rok zvýšit o pár procent počet lidí, co o PRODUKTU ví, o pár procent zvýšit prodej, o pár procent cenu, každý rok dát trochu víc peněz i práce do propagace, to zase přinese pár lidí a korunek, ... a korunka ke korunce. :-)

Ale to je o dlouhodobé práci. Bohužel. A asi ji budou muset udělat včelaři. Pochybuji, že to za ně někdo dělat bude.
SPíš než JAK, dnes vidím problém KDO. Koho vlastně dneska trápí prodeje medu?

Dokud budou v supermarketech stávající medy za stávající cenu, není problém prodávat metráky medu v malém.

A to pokrývá naprostou většinu amatérských včelařů. A ti profesionálnější (tedy ti co to dělají i pro peníze) si to musí nějak vyřešit. Ti nad 150 včelstev už to řeší. A ti co nejsou mezi nimi by měli začít přemýšlet, jestli i za pár let bude stejná situace, nebo jestli není načase taky nějak reagovat.
Nebo alespoň upevnit svoje pozice na trhu.

Kdo má vlastně problém s prodejem medu?
Já mám spíše problém s cenou medu.

Můžu si to řešit sám, bude to trochu nákladnější, než když to bude řešit víc lidí dohromady. A tudy podle mě vede cesta. Jsem tak trochu individualista a liberál, a tak vím, že dokud nejsem silný, můžu jen fňukat. Je jedno kde, jestli na výročce či jinde. Podle mě líp už bylo. Zatím je trh volný a nikdo skutečně nePRODÁVÁ med. Ale až to začne, tak bude hůř. Je dobrý se včas připravit.

Karel

....všecho nad 5cm(síla stěny úlu) je zbytečné mám to za 7let vyskoušené a mám doma leště úly 6,8,i 9cm silné ale už je nepoužívám výsledky jsou stejné jako u 5cm síly stěny...
--------
Jen ještě jedna doplňující otázka. 5,6,8,9 cm izolace. A míň jste taky zkoušel?
Já to tedy zkusil od 2cm dřeva, 4cm, dřeva, dále kombinace až po 9cmPS. Skončil jsem u 2cm dřeva, ale je možné, že jednou změním názor.

Ale ať si to každý vyzkouší sám. To je na včelařině to pěkné. Včely si pokaždé dělají co chtějí.

Karel

Pro tvůj organismus ten který pochází z tvého nejliššího okolí


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Clanek o medu
> Datum: 08.5.2007 15:45:54
> ----------------------------------------
> Co myslíte, jaký typ medu bude nejlepší? Vsadím se, že v Americe americký,
> kdežto v Anglii anglický. A u nás?
> Ivan
>
> http://www.novinky.cz/zena/zdrav/med-pomaha-s-hojenim-diabetickych-bolaku_1
> 14635_boq2c.html
>
>
>

Tak dobré včely jako zimované na medu jsem ještě neměl,prodejnost tohoto medu není nic moc tak proč jim ho nenechat nehledě na úsporu práce ,energie a času.již léta chovám matky v oplodnácích na medu a je to nesrovnatelně lepší než na těstu s cukrem.Já tomuto způsobu říkám zatím při cenách cukru atd.rohodné ano!

Než jsem přešel na Langstrothy, tak jsem takhle včelařil.
Zimoval jsem v medníku, takže plodiště byly dva nástavky. Mřížku jsem dával až na ně. Třetí a čtvrtý nástavek byl pak jako medník. Nástavky jsou ale těžší, prostavují je a dole plesniví rámky. Nakonec jsem tyto úly opustil.
Tonda

>Dalo by se z Ulu univerzal na ramkove mire 39x24 pridat jeste jeden nastavek nad mednik ? tak aby byly na misto jen plodiste a medniku 1 mednik a 1 plodiste a2 medniky? stane se tak z toho nastavkovy ul? diyk za odpovedi.

Plásty se uchovávají do posledního vytáčení medu, takže tak do srpna. Pak se
vrací včelám místo první krmné dávky. Musí se uložit někde do sucha a spíše
do chladu a s mezerami. Pokud se plásty dají těsně k sobě, zavíječi je
propojí pavučinami v jedno hnízdo a rychle zničí. Takže do nastavku na 10
rámků dát tak 6 - 7 rámků. Nesmí tam být plochy pylu, ty přitáhnou taky
zavíječe i v samostaném rámku a to místo vyžerou. I tak je vhodné za ty tři
měsíce párkrát plásty prohlédnout a larvy v plástech zabít třeba šídlem nebo
tenkým nožíkem, včely to opraví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 7:54 PM
Subject: řepkový med


> Dotaz. Již několikrát jsem se dočetl, že nejlepší zimování je na květovém
> medu. Pochopil-li jsem to dobře, dám teď stranou zavíčkované plásty s
> řepkovým medem a na zimu je přidám do včel? Má s tim někdo zkušenost? Jak
> plásty uchovat do zimy?

Výhoda je v tom, že roztavený vosk se z odšťavovače slije do nádoby, nejlépe
hranaté, (dobře se posílá poštou a skladuje), obalí se hadry, aby tuhnul
pomalu a druhý den se jen očistí tenká vrstva nečistot dole a je hotovo.
Vosk, co teče s vařáku se musí obvykle ještě jednou v nějaké speciální
nádobě přetavit s vodou, je méně čistý. Nevýhoda je v tom, že odšťavovač
získá jen asi 2 /3 vosku, co získá vařák, takže zbytky z odšťavovače se musí
usušit, aby nechytly plíseň a chránit před moly, dokud se nezpracují ve
vařáku. A taky větší množství trvá poměrně dlouho
Ale jak tady psal někdo předtím, vosk se vykupuje asi za 80 Kč, takže
nechat ve zbytcích půl kila vosku je totéž jako včelám nevybrat půl kila,
kilo medu.
Co se týká domácího sestrojení vařáku na vosk, asi se na tom ušetřit moc
nedá. Stejně se na většinu dílů musí použít nerez, samotný materiál bude
stát několik tisíc, svařování nerezu se musí umět a vyžaduje poměrně drahé
zařízení, má li být kvalitní. Jinak vařák na vosk je kombinace lisu a
vyvíječe páry. Cesta by mohla být oddělit vyvíječ páry a lis vyhřívaný
párou, který by se mohl zmenšit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "caloń" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 9:21 PM
Subject: vařák na vosk


> Sežeňte si starý hliníkový odšťavňovač(jsou to takové do sebe zapadající
> hrhce)no a do spodu dáte vodu nad to vosk(voští)a už jenom čekáte až začne
> téct do nádoby úplně čistý vosk je to super POZOR jde to velmi rychle.
> www.vceluly.wz.cz

Klát je v podstatě zadovák bez rámků. Pokud tomu rozumím dobře, kdysi se
odsekl tak metr a půl dlouhý kmen, vydlabala zevnitř dutina a potom se
naproti česnovému otvoru třeba sekyrkou odštípla tak čtvrtina obvodu kmene
po celé délce jako odnímatelná dvířka. Viděl jsem taky klát upravený na
rámky, kdy vnitřek byl vydlabán do zhruba hranatého tvaru a na bocích byly
přibity lištičky na zavěšení rámků. Kde, už nevím, snad v Chlebovicích u
Frýdku Místku. Problém bude s rámky. Dnešní 39x24 nebo 37 bude potřebovat
velmi tlustý kmen. Muselo by se jít do úzkovysokých rámků před Adamcovou
mírou, 13 x 24 nebo 26 x 24 nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <podhorsky.karel/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 08, 2007 10:14 PM
Subject: klát


> Prosím, neví někdo o funkčních klátech v okolí Protivína ?Nevím, jak
udělat
> přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín

Za socialismu bylo za včelstvo na řepce 60 Kčs, na jeteli v srpnu120 Kčs.
Snad si to ještě pamatuji dobře. 180 korun bylo 3 - 5 kilo medu.
Atraktivnost řepky je jasná, atraktivnost jetele byla ale spíše v tom, že se
vychovala generace kvalitních zimních včel na kvalitním jetelovém pylu,
přitom pokud nebylo zrovna zvlášť deštivé počasí, včely žily z nektaru
nasbíraného na jeteli a nemusely se ani nijak krmit. Pokud bylo suché
počasí, včely do poloviny srpna dokonce nasbíraly i něco pro včelaře.
Letos má místní zemědělské družstvo dávat stovku za včelstvo za opylení
řekpy všem, kdo mají včely do kilometru od pole.

R. Polášek

Letos má místní zemědělské družstvo dávat stovku za včelstvo za opylení
řekpy všem, kdo mají včely do kilometru od pole.

R. Polášek
............
SKVĚLÉ, TO BY CHTĚLO ZAČÍT NĚJAK ŠÍŘIT JAKO OSVĚTU.
Ještě někde platí za opylování? Aby měl člověk argumenty pro jednání.
Karel

> Kdyz bych to vzal kolem a kolem to bych kazdy rok musel po kazdem rojeni
> rozsirovat a rozsirovat to bych mel potom vcelstev jak velkovcelar.
>
toho se neboj (te), ja ted take sebral uz dva roje, jsem zacatecnik a je to pro me i urcite spestreni. Snazim se to naucit delat bez roju, ale kdyz se nepovede tak je holt seberu a pak s radosti pozoruju jak krasne pracujou, navic videt rojeni na vlastni oci je krasa :-) . Zdedil jsem cerne souse a tak se roji tolik nebranim, protoze je to skvela cesta k obnove dila, no a abych nezimoval tolik vcelstev tak si vyberu, ktere si necham a slabsi pospojuju. Je to i vhodne pro prechod na novou ramkovou miru, kdyz clovek na to nespecha. Loni jsem se toho take bal co stim vsim budu delat, ale dobre roje daly i trochu medu, spoustu noveho dila. Jelikoz jsem mel asi 5 roju a malo ulu tak jsem daval jeden roj do plodiste a druhy nad m. mrizku a matky nasledne pracovali spolu kazda ve svem, no a pak jsem jednu matku zrusil.

Jinak mam stim krasnou zkusenost: 2 roje v jednom ulu, nahore byla stara matka - hned kladla, a dole byla neoplozena, ale tomu jsem pri sve zacatecnicke netrpelivosti s ubyhajicim casem prestaval verit :-) po 14-21 dnech jsem nenasel v plodisti plod, tak jsem prendal kladouci matku z medniku do plodiste, aby kladla dole. Pote co jsem ji prendal, vcely zacaly neskutecne hucet, myslel jsem, ze snad uleti z ulu :-)) rychle jsem ul zavrel a sel dom premyslet co sem zase zkonil. Za dalsi tyden jsem v medniku objevil plod a posleze i mladou matku, ktera nasla cestu nekudy kolem m. mrizky do medniku - matky se proste prohodily asi se nechtely prat :-)

S pozdravem T.H.

?Nevím, jak
udělat
> přístup k rámkům .Ďekuji za každou odpovědˇ.Karel --Protivín



motorovou pilou....

znáte někdo vnější a vnitřní průměr trubčí buňky...?
dík

Souhlasím to musí kažký skusit sám to je nejlepší škola.Slapší jsem skoušel od 4cm síly polystyrenu nebylo to ono s hlediska stabylity(stavba nástavků do komína)a pevnosti.www.vceluly.wz.cz

Uz ta otazka tu zaznela, take me to zajima: Jak ten med v plastech urceny na zimu skladujete? Nebo se proste necha o nastavek medu vcelam vic? Popiste prosim jak to delate

Diky moc
T.H.

Jinak k tomu nazoru na medu rozhodne ne - vcela preci kdysi cukr neznala a je tu dele nez clovek tak proc by to nemohlo fungovat. Preci jen to musi byt kvalitnejsi vyziva nez cukr


> Tak dobré včely jako zimované na medu jsem ještě neměl,prodejnost tohoto
> medu není nic moc tak proč jim ho nenechat nehledě na úsporu práce ,energie
> a času.již léta chovám matky v oplodnácích na medu a je to nesrovnatelně
> lepší než na těstu s cukrem.Já tomuto způsobu říkám zatím při cenách cukru
> atd.rohodné ano!

Mam ten samy problem. Jelikoz jsem v ule nasel matecnik a potreboval jsem rozdelit vcely do dalsiho ulu, tak jsem ho vzal a dal jinam i se vcelama, ale uz mam v ule dalsi a zavickovany matecnik. Vubec netusim jestli se mi vyroji, nebo se jedna o tichou vymenu. Kamarad mi poradil at pockam, tak se uvidi. Zde jsem ted zjistil, ze by se rojili hned po zavickovani, tak snad pujde jen o tichou vymenu. Mam pocit ze matka zacala klast nejak min, nema to nejakou souvyslost?? Misto na kladeni ma, neni ho moc ale je..

Omlouvam se, otazka uz byla zodpovezena, akorat jsem si odpovedi hned nevsiml :-))

Ale jeste bych se zeptal: Pripada mi popsany postup velmi narocny na mnozstvi nastavku (6-7 ramku s medem do nastavku), nemate nekdo vyzkouseny jinaci postup??

Diky
T.H.

> Uz ta otazka tu zaznela, take me to zajima: Jak ten med v plastech urceny na
> zimu skladujete?

Odpoved pro Jitku. Napiste, poslu vam fotky i s popisem vyroby. Je hranaty a vosk se vyluhuje parou. Vkladaji se cele ramky. Ohrev na plotne
Adresa: sadovsky/=/feec.vutbr.cz

Prosím o zaslání fotografií a náčrtu na vařák na vosk. (je-li to možné) Děkuji Vám. Nezbav.

Jako začátečník se spíše řídím intuicí. Taky se mi zdá, že některé názory na můj dotaz ohledně zimování na prvním medu, mají něco do sebe (Pepík, Polášek). Jen jsem se chtěl zeptat těch co to zkusili, zimujete čistě na medu nebo ještě přikrmujete? Kolik jim toho na zimu přidáváte?
Loni jsem v úle načapal bílé červy cca 1,5 cm dlouhé, kteří mi provrtávaj rámky i boční stěny nástavků. Vrtají tak na 1,5mm průměr. Letos zase, ale jen v jednom úle. Šmakuje jim jen dřevo, vosku ani medu si nijak nevšímaj. Loni jsem musel opravit dva nástavky, stěny byly na prach, některé rámky praskly, jak se jim povedlo provrtat horní loučky. Nemá s tim někdo zkušenost co s tim?

Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno by som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.

JIŽ PODLE UMÍSTĚNÍ MATEČNÍKŮ LZE ODHADNOUT O CO SE JEDNÁ uprostřed bývají umístěny nouzové po stranách obvykle na tichou výměnu a rojové bývají dole ALE TAKÉ TO POKAŽDÉ NEPLATÍ

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: rojeni vs ticha vymena
> Datum: 09.5.2007 13:03:02
> ----------------------------------------
> Mam ten samy problem. Jelikoz jsem v ule nasel matecnik a potreboval jsem
> rozdelit vcely do dalsiho ulu, tak jsem ho vzal a dal jinam i se vcelama,
> ale uz mam v ule dalsi a zavickovany matecnik. Vubec netusim jestli se mi
> vyroji, nebo se jedna o tichou vymenu. Kamarad mi poradil at pockam, tak se
> uvidi. Zde jsem ted zjistil, ze by se rojili hned po zavickovani, tak snad
> pujde jen o tichou vymenu. Mam pocit ze matka zacala klast nejak min, nema
> to nejakou souvyslost?? Misto na kladeni ma, neni ho moc ale je..
>
>
>

To chcete tvrdit, že když včelám nevytočím řepkový med a nechám je do dalšího roku, tak snad zahynou? Tomu snad nevěříte.
Medy krystalizovaly i před miliony let a včely si poradily.

>....takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.

Zdravím Karle,
musel jsem si tvé příspěvky 2x přečíst, v takovém jsem byl šoku - konečně jsem narazil na rozumného včelaře, který precizně formuloval příčiny nízkých výkupních cen medu. Naprosto souhlasím .


Leoš

Ty lány řepky ale tady v minulosti nebyly. Ja jsem letos viděl poměrně dost
zkrystalizovaných zásob a bylo to nejspíš z hořčice co natahaly na podzim.
Takže zimovat jen na řepce bych taky nechtěl. Ale pokud se zkombinuje krmeni
cukrem + med co si přinesou tak proč ne.
Martin


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 8:21 PM
Subject: Re: řepkový med


> To chcete tvrdit, že když včelám nevytočím řepkový med a nechám je do
> dalšího roku, tak snad zahynou? Tomu snad nevěříte.
> Medy krystalizovaly i před miliony let a včely si poradily.
>
>>....takže zimovať na mede a to repkovom je riziko. Je to len môj názor.
>
> __________ Informace od NOD32 2249 (20070508) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Ja jsem letos viděl poměrně dost
zkrystalizovaných zásob a bylo to nejspíš z hořčice co natahaly na podzim.
Takže zimovat jen na řepce bych taky nechtěl. Ale pokud se zkombinuje krmeni
cukrem + med co si přinesou tak proč ne.
Martin
--------------
Bez včelařů by asi včely hynuly hladem. :-)
Květový med krystalizuje, medovicový je taky k zimování nevhodný, jak říkají moudré knihy. Ještě že je včely nečtou.

Samozřejmě, pokud včelař vytvoří umělé prostředí (úl)hodně vzdálené přirozenému, tak jim to komplikuje a výše uvedené může platit.

Ale včely jen mírně omezované (a mám na mysli hlavně prostor) včelařem to zvládají.

Na výše uvedné otázky je dle mého názoru vždy třeba hledat odpověď v souvislosti s technologií kterou včelař používá.

Například včely zužované na 7 plástů bych asi taky zimoval jen na cukru a moc bych neriskoval.
Včely volně vedené v NN, tam bych pochyboval jen o melicitoze. Ale spíše než ta, tak jim vadí dlouhodobá snůška do podzimu.
Medovicový med dnes nepovažuji za problém a květový už vůbec ne. Krystalizace je přeci přirozená vlastnost medu. Nebo snad včely z lesa nakupují med co nekrystalizuje v supermarketech? Kde berou pětikoruny do košíčků?
Karel

Ahoj.
Chtěl bych jen upozornit, že tuto zimu vůbec úspěšně přezimovalo více
včelstev než obvykle, a tak by asi bylo trochu zavádějící tvrdit, že to bylo
právě kvůli zimování na medu ...
S pozdravem
Petr


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 5:41 AM
Subject: Re: řepkový med


Tak dobré včely jako zimované na medu jsem ještě neměl,prodejnost tohoto
medu není nic moc tak proč jim ho nenechat nehledě na úsporu práce ,energie
a času.již léta chovám matky v oplodnácích na medu a je to nesrovnatelně
lepší než na těstu s cukrem.Já tomuto způsobu říkám zatím při cenách cukru
atd.rohodné ano!

To není příspěvek, ale fejeton :-) , taky s tím souhlasím.

>.....konečně jsem narazil na rozumného včelaře, který precizně formuloval příčiny nízkých výkupních cen medu. Naprosto souhlasím .

Věděl jsem o tom jen to, co mi před dvěma týdny řekl důvěrník, když mě
navštívil. Myslel jsem si, že je to akce místní zemědělské firmy.Včera jsem
se k němu zašel zeptat. Vypadá to na nápad někoho z místní základní
organizace. V současné době ten důvěrník ještě neví, které včelaře, do jaké
vzdálenosti od řepky a jak se budou oslovovat a taky které zemědělské firmy
v okolí, takže neví nic, jen že se to připravuje. Pravděpodobně někdo dostal
před 14 dny tuto "originální" myšlenku, honem ji v nadšení rozšířil a teprve
později začali v ZO skutečně uvažovat jak to provést. Nevím, jestli se to
povede.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 8:45 AM
Subject: Re: Peníze za opylování


> Letos má místní zemědělské družstvo dávat stovku za včelstvo za opylení
> řekpy všem, kdo mají včely do kilometru od pole.
>
> R. Polášek
> ...........
> SKVĚLÉ, TO BY CHTĚLO ZAČÍT NĚJAK ŠÍŘIT JAKO OSVĚTU.
> Ještě někde platí za opylování? Aby měl člověk argumenty pro jednání.
> Karel

V práci sme vyraďovali počitaše.
Náš technik mi daroval dva kusy počitačových zdrojov 220 V - 12 V , výkon 200 W.
Priatelia , dajú sa tieto zdroje použiť pri včelárskej technologii ? Poradte čo s tým.
Michal Seničan

Dne neděle 06 květen 2007 09:38 Tomáš Heřman napsal(a):
> to by me take zajimalo, u nas ve strednich cechach typuju tak 10 dni, ale
> co by me zajimalo vic, zda vubec ted v tom velkem suchu a kazdodennim vetru
> medovala? - mel bych skoro podezreni, ze nic moc, protoze pred tydnem to
> vypadalo, ze bych mohl odebrat nastavek medu, ale po patecni kontrole se to

Polabi - vcera jsem byl na kontrole a maji cca 10-50 Kg medu - nejlepsi cca
2-3 plne nastavky Langstroth vyska 159 mm. Letos chci poprve skusit mednou
komoru, tak doufam, ze se budou chovat "podle prirucky" pana Dvorskeho v
M.V. :)

Honza

Dne čtvrtek 10 květen 2007 07:35 Michal Seničan napsal(a):
> V práci sme vyraďovali počitaše.
> Náš technik mi daroval dva kusy počitačových zdrojov 220 V - 12 V , výkon
> 200 W. Priatelia , dajú sa tieto zdroje použiť pri včelárskej technologii ?
> Poradte čo s tým. Michal Seničan


DD,

zatavovani mezisten, nebo pohon medometu na 12 V.

Oboje vyzkouseno.


Honza

Jemná krystalizace nevadí. Mezi krystaly je pořád tekutý med. Když je třeba
v buňkách 20 % medu v krystalech a zbytek tekutý, v tuhé zimě včely vysají
tekutý med a tuhé krystaly z buněk vyhodí do měli. V předjaří vysají tekutý
med a tuhé krystaly vlivem vlhkosti v úlu ztekutí taky. Vadí cementový med,
protože má hrubé krystaly, které uvíznou v buňce, včely v zimě pravděpodobně
nemají sílu je z buňky vyhodit a dostat se k pár procentům tekutého medu,
které pod těmi krystaly v buňce jsou. Pak vadí krystalizace pravděpodobně
obecně, cukry totiž z tekutiny vykrystalizují do pevných krystalů a ostatní
látky zůstanou v tekutině. I ty pro včely nestravitelné. Když potom včely
vysají jen tu tekutou část, mají tam zvýšenou koncentraci těch látek a v
případě dlouhé zimy si mohou přeplnit výkalový váček. To je ale jen v
případě, kdy trvá zima bez proletu měsíce.

Jinak co se týká zimování na medu, já už několik let včely nechávám v srpnu
a části září jen na medu a bez mřížky. Krmím ke konci září, říjnu až
listopadu. Ke konci září je na rámkách 39 x 24 obvykle mezi jedním až třemi
rámky plodu, takže v těch rámcích musím jakýkoliv med bezpodmínečně nechat.
Ostatní mohu vybrat, ale někdy to nedělám a potom včely jdou s částí tohoto
medu do zimy. Třetinu jim nechávám běžně, polovinu až 2 /3 občas a dokrmuji
jen zbytek. Nějaké problémy se zimováním kvůli medu jsem nezaznamenal. Je
ale fakt, že takové pozdní krmení způsobí, že včely uloží cukr jen v těsném
sousedství zimního chumáče a potom v zimě za mrazu nejdřív spotřebovávají
ten cukr. A třeba až v předjaří, kdy už mají prolety, se dostanou na ten
med. Nevím ale, jak dalece by takové doplňování zásob a zimování vyhovovalo
tomu, kdo potřebuje každý rok dostat z jednoho včelstva 40 - 80 kilo medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaro KE" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 09, 2007 6:36 PM
Subject: Re: řepkový med


> Poslednú zimu som zimoval len na slnečnicovom mede a včely perfektne
> prezimovali. Ale zásoby skryštalizovali. Keby zima prebiehala ináč možno
by
> som mal na včelnici katasrtofu. Každý rok je iný. A repkový med v plástoch
> tiež skryštalizuje a včely môžu potom zahynúť. Takže zimovať na mede a to
> repkovom je riziko. Je to len môj názor.

GUPA-ceny medu 2007. Ač tady zaznělo, že si svého medu a potažmo své práce moc nevážíte myslím si pravý opak. Je to docela dobrý obchodní tah v rámci regionu a cesta jak rychle získat klientelu.

Možná mi něco uniklo, ale děje se něco kolem svazové sklenice?

mp

> GUPA-ceny medu 2007. Ač tady zaznělo, že si svého medu a potažmo své práce
> moc nevážíte myslím si pravý opak. Je to docela dobrý obchodní tah v rámci
> regionu a cesta jak rychle získat klientelu.

To je jiste pravda, je to dobry marketingovy tah pro znevyhodneni konkurence - hlavne mezi mensimi vcelari a obchodnich retezcu se to stejne bohuzel nedotkne. Myslim si, ze takovato konkurence mezi vcelari pri prodeji ze dvora neni presne to co bysme meli delat. Navic u nekoho muze nizsi cena vzbuzovat pocit, ze se jedna o mene kvalitni produkt, coz jak vime je nesmysl. Jak bylo receno - meli bysme si sve prace vazit a prodavat za cenu odpovidajici na trhu a ne se v uvozovkach podbizet nizkou cenou. Nadruhou stranu chapu, ze kdyz ma clovek doma tuny medu, tak potrebuje co nejrychleji prodat. To potom ta nejistota zda vubec proda musi byt velmi neprijemna.

Nechci se timto nikoho dotknout, cenova politika je osobni vec kazdeho, navic je znamo, ze cenu urcuje trh - nabidka a poptavka, jen chci naznacit trochu odlisny pohled na vec.

Osobne jsem udelel loni zkusenost, ze jsem mel v zari prodano 2,5q medu a zustalo mi par kilo pro rodinu a nadaval jsem si ze sem si nenechal vic, ale nebylo pro me lehke lidi odmitat. A to musim rici ze jsem prodaval o 20-30kc draz nez ve vedlejsim mestecku jeden vetsi vcelar. Nekdo muze rict, ze je muj med drahy, ale zas tolik ho nebylo a svou praci jsem odvedl nejlepe jak jsem umel, tak proc nechtit standardni cenu. Samozrejme muzete opravnene namitnout, ze s takto malym mnozstvim je to hodne jednoduche, ale me se ukazalo, ze to muze funguvat i kdyz na me starsi clenove rodiny velmi tlacili, abych to odvezezl do vykupu.

Tolik muj alibisticky pohled na vec :-))

Hezky den
T.H.

Jít dolů s cenou neznamená, že půjde nahoru prodej. Musí se ta snížená cena taky propagovat - tedy dát o ní vědět potenciálním zákazníkům. Tedy propagovat. Možná pak někdo zjistí, že když začal propagovat, že bylo zbytečné jít s cenou tak dolů.
I s cenou platí, že dolů to jde snáz a nahoru hůř. Když zlevníte o 20%, tak pak musíte o 25% zdražit aby jste byli na své původní ceně.
A kdo kdy obchodoval, tak ví, co to je jít s cenou nahoru. A jak to jde ztuha.

Možná pak rád přijme pravidlo výběru tratě pro horské tůry: "Držet a neztrácet výšku".

Karel

Možná mi něco uniklo, ale děje se něco kolem svazové sklenice?
....
Toto je třeba poslat na jinou mailovou adresu. Ale dej vědět nám ostatním ať tam nemají zahlcenou poštu.

Jsem zvědav a napjat. Ale jen ze zvědavosti. Půda je plná starých svazových, jen čekám až se do toho opřou včely.

Karel

8) Bere na vedomi zpravu UKRK
9) dopisy R.Frankove a odpovedi na ne.
Aktivity sekretariatu UV CSV Vydavatelska cinnost...k navyseni poctu stran doslo z duvodu nutnosti informovat clenskou zakladnu CSV....Vcelarstvi 2007/5/119

Vcelarstvi 2000/12/276
SVAZOVA PRODEJNA MA NOVY PERSONAL...odesel J.Loffelman...novou vedouci se stala R.Frankova a Nehasil

Vcelarstvi 2001/3/59
NOVI LIDE V PRODEJNE...61 lety otec a jeho 34 lety syn.Otec v prodejne uplatni i svoje ostrizi oci vycvicene z vykonu funkce predsedy UKRK

Breznove zasedani UV CSV 2002 a UKRK
Bere na vedomi dopisy Frankove a Nehasila zaslany clenum UV a predsedovi CSV.
Soud : Dlouhy zada doklady o zneuziti, Frankove(znovu)pridelena prace Nehasilovy vyplacena usla mzda...
Frankova dostala vypoved pro nadbytecnost.Naklady na soudni proces 1 022.000 Kč

Srpnove zasedani UV CSV a UKRK 2002
UV bere na vedomi dopisy Frankove a Nehasila.
Projednano reseni pracovne pravnich vzrahu zamestnancu vcelarske prodejny a bistra CSV s.r.o.
Uklada : Doresit v souladu s pracovne pravnimi predpisy. Zajistit,aby financni dopady z toho vznikle byly eliminovany dalsi cinnosti s.r.o.

z duvodu informovat clenskou zakladnu... franta

> ihned jsem si vzal dva Dithiadeny. Po chvíli
> jsem si radši zavolal 155, mám se rád a abych se začal někdy v noci třeba
> dusit, nemám zapotřebí. Dostal jsem kalcium a asi tak po dvou hodinách se
> to všecno zklidnilo.

Chtel bych se take pripravit na to, kdyby se mne nebo nekomu v mem okoli neco podobneho stalo.
Jaky lek je doporuceny alergickemu cloveku dat nez se dostane k lekari?

Diky
T.H.

To sice máte pravdu, ale blíže je myslím předchozí příspěvek TH. Z toho co vyplynulo z příspěvků v tomto fóru je GUPA profík,kterého včelaření živí. Takže má doma tuny medu a cena kolem 55,-Kč za kilo +- obal je pořád více než 30,- až 35,- ve výkupu.To že ostatním včelařům v okolí kazí ceny z jeho pohledu to logicky není podstatné. V jeho případě jde o přežití jako podnikatele a u nás, kde je cena rozhodujícím kritériem nákupu je tento přístup logickou odezvou na stav obchodu s medem. Takže v tomto případě narážky typu, že si necení svojí práce nejspíš také nejsou relevantní. Zásadní otázkou je zda v těchto cenových relacích je schopný pokrýt svoje vlastní náklady.

R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.

Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému, případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem shora) - čemu dají přednost.

Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.

Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.

tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.

Ivan Černý napsal:

Gusto,
podle tvé ceny pro koncového zákazníka se mi zdá, že tvůj med nejspíš nebude ani moc dobrý, ani moc kvalitní. Vlastně ještě horší než ty směsi z EU a mimo EU, protože ty jsou normálně dražší.
..........................

Myslím, že to je velmi neobjektivní příspěvek.
Myslím, že cena medu od českých včelařů neříká nic podstatného o kvalitě.
Myslím, že když někdo tento argument používá, je to jen jeho reklamní trik.
Je to podobné, jako když někdo začne používat argument o nekvalitním medu ze zakladených plástů.

Myslím, že je objektivnější říct, že absolutní většina medu od českých včelařů je kvalitní.
Pokud někdo chce tvrdit opak, měl by nechat udělat rozbory údajně nekvalitních medů, a nekvalitu prokázat.

Myslím, že při propagaci medu by se neměly používat argumenty, které jsou nepravdivé. A takovýto argument je myslím jedním nich.

Jak už tu zaznělo mnohokrát, jsme sice přátelé (alespoň podle názvu), ale také konkurenti. Ať si každý zvolí svou strategii prodeje medu. Proč hned vyčítat někomu nepravdivě nekvalitní med?

Radek Krušina

Re: Pavel Krušina - cena medu v roce 2007

Nedá mi to, abych se Ivana nezastal. Znám ho osobně ze školy, vážím si ho jako člověka i jako včelaře. Zkus se zamyslet nad tím, co svým příspěvkem myslel. Jde o to, že podbízet se s cenou medu je nejjednodušší cesta jak ho prodat - bohužel cena se lehce snižuje a těžce zvyšuje. Ale to si každý musí vyzkoušet sám, z vlastní zkušenosti ( z podnikání) jsem přesvědčen, že se jedná o cestu do pekel. Ale to se u dotyčného a jemu podobných vyřeší samo - časem.

Jinak, k těm tvým MYSLÍM :

Žijeme pořád v nějakém bludu jak náš český med je kvalitní. Za poslední dva roky jsem měl možnost navštívit desítky českých včelařů a několik málo profivčelařův Německu. Nevím jestli bys poznal německý med od českého. Určitě je zpracováván v mnohem lepších podmínkách (co se týče pracovních prostor) než mnohdy ten u nás.

Jinak souhlasím s tím, ať si každý zvolí svou cestu. Trh si to vyřeší sám a sám ukáže, kdo zvolil tu správnou.

Leoš Novotný Ardenus/=/seznam.cz

Zdravím!

Vidím, že téma reakce organismu na včelí bodnutí dost lidí zajímá...

Posílal jsem e-mail MUDr. Hajduškové (lékařka-včelařka, také učitelka včelařství) o tom, co se mi stalo (viz můj předchozí příspěvek). Odpověděla následovně:

"Pozorovala jsem stejné problémy v horkém počasí, po námaze nebo vůbec tehdy,když tělo nebylo v pohodě.
S první pomocí jste postupoval správně,jen Dithiaden bych nahradila nějakým novějším lékem proti alergii bez "uspávacího" efektu / Claritin,Analergin,Zodac,Zyrtec - balení po 7 tabl lze koupit v lékárně bez receptu /.
Nejde určitě o alergickou reakci,spíše oběhový kolaps,který
odezní sám. "

Na závěr napsala úžasnou věc:

"Příště ke včelám jako k milence - jen v dobré kondici."

Což mluví za vše... :-)


S reakcemi na bodnutí se musí podle mého seznámit každý osobně, beru to jako určitý "přechodový rituál", mezi nevčelařem a včelařem (bráno samozřejmě s určitou měrou nadsázky). Ono vůbec spojení včely - filosofie - esoterika - symbolika je neskutečně zajímavá věc.


---Chtel bych se take pripravit na to, kdyby se mne nebo ---nekomu v mem okoli neco podobneho stalo.
---Jaky lek je doporuceny alergickemu cloveku dat nez se ---dostane k lekari?


Odpověď je ve výše uvedeném textu. Jsem sám zdravotník a vím, že hrát si na hrdinství když je mi špatně je možná chvályhodné, určitě však taky často osudné. V každém případě je při nezvyklé reakci vhodné přivolat lékařskou pomoc, i kdyby to měla být jen telefonická konzultace.

S pozdravem

Lukáš
Horní Krupka

Ptal jsem se na sklenice v Křemencovce a tady je odpověď:

odpovědi na Vaše otázky obdržíte dotazem na obchodní oddělení fy AVIRUNION
a. s., Dubí u Teplic paní Marie Teplá, tel. 417517230, 724055530
marie.tepla/=/eu.o-i.com. (velice přívětivá a ochotná dáma).
Veškeré informace, které jsem měl k dispozici, byly zveřejněny ve včelařství
5/2007. Jakmile dostanu další obchodní podmínky pro obchodní vztah včelař -
sklárna, zajistím jejich pověšení na svazový web a nejrychlejší cestou

zdravim Pane Plasek jste take holubar nebo je to schoda jmen Dekuji a zdravim

Bez propagace to nejde. V naší obci je asi 125 obyvatel a včelařů 5. Jejich cena je 60 a moje 80 Kč. Já se snažím všemožně propagovat a oni čekají,až za nima někdo přijde. Jenom mimulou sezonu jsem prodal 240kg jejich medu neb můj už došel. A nedavno mě jeden volal, zda scháním kšefty na med, že on ne a jestli vezmu jeho med. Líbilo by se jim nacpat všechno do výkupu za 60. To by se to včelařilo.

Prodávat levně nezanmená ještě vydělat. Pokud si spočítáte práci s plněním sklenic a všechny úkony kolem prodeje medu po kilech dojdete k přesvědčení, že je lepší to prodat do výkupu za 30 Kč ve velkém a mít peníze hned.
Uvedu na příkladu:
jestliže prodáte 1000 kg medu po 55 Kč ...získáte 55 000 Kč
jestiže budete prodávat po 80 Kč stačí vám k získání 55 000 Kč 687,5 sklenic medu a pokud rozdíl do 1000 kg prodáte do výkupu za 30 Kč budete mít na víc o 9 375 Kč...tudíž téměř při stejné práci je výsledek o částku 9 375 Kč vetší.
Potraviny a med mezi ně patří nejsou cenově elastické tzn. že pokud snížím cenu o x procent spotřebitel nekoupí o těch x procent více...je to mylná představa. Osobně bych doporučoval držet cenu obvyklou popř. mírně vyšší a ušetřenou práci se stáčením při prodeji levného medu ( není řečeno, že nekvalitního ) bych investoval do propagace a hledání nových odbytových kanálů...Vím, že se to lehce píše, ale hůř provádí...ale pokud nechcete prodávat do výkupu a nemáte jiný odbyt, musíte snížit výrobu medu....tím, že snížíte výrobu medu ušetříte čas potřebný pro vytáčení medu apd. a tento čas zase může investovat jiným směrem ...napadá mě tvorba oddělků pro komerční účely.
Tomáš

Zdravím!

S kolegou Heřmanem souhlasím.

Ve včelaření jsem pouze dvouleté mimino, takže mně tahle debata zajímá kvůli různým pohledům na věc. Přispěju taky svojí špetkou do mlýna...

Kromě včel taky chovám dvě kozy a z jejich mlíka vyrábím tvaroh, jogurt, sýr, brynzu a někdy i kefír, podle nálady a chuti. Sám mám nemalou spotřebu mlíka (nedělá mi problém vypít jen tak na chuť litr), ale když ho nadojím denně kolem čtyř litrů, tak mám samozřejmě přebytky a ty prodávám. Zjistil jsem si ceny kozího síra u mně podobných minizemědělců a nasadil si senu o pedesátikorunu vyšší, kilo kozího sýra prodávám za 250Kč. Cena běžných tavených sýrů z obchodu se pohybuje kolem dvouset korun, jenže zatímco jsou v nich zahuštovadla a barviva a emulgátory a konzervanty a ochucovadla a kdovíco ještě, tak v mém sýru je kozí mlíko plus syřidlo plus sůl, nic víc. Musím mít skoro pořadníky, protože nestačím vyrábět...

Co tím chci říct: jestliže je naše společnost nastavená tak, že čisté přírodní produkty jsou mnohem dražší než jak já říkám ta většina produktů "umělohmotných", budu tuhle hru hrát i já. Se svými zákazníky co nejvíc komunikuju, děti si můžou kozičky pohladit, nakrmit, podojit když se nebojí, ukazuju jim čistý a voňavý chlívek. Ohledně včel nabízím prohlídku včelína, včel (oblek zapůjčím), nabízím přednášku, hromadu textů a zajímavostí na cédéčku, knížku ke koupi. Jestliže zákazník tohle všechno vidí, vůbec mu nedělá problémy dát víc peněz. Se svojí cenou medu 100Kč/kg mám stejné problémy jako se sýrem, nestačím dodávat. A uvažuju, že cenu ještě zvednu o desetikorunu.

Vážím si práce, vážím si práce svojí, práce koz, včel, slepic a chci, aby to ta druhá strana ohodnotila. Věcí zadarmo si člověk totiž málokdy váží.

S pozdravem
Lukáš

Trochu upřesním pár informací kolem čísel. Jsem zastáncem jednoduchých řešení při zadání úlohy. To je doufám základ normální logiky a taková jednoduchá řešení potom mohu spojovat do celků, které mi utvoří určitý fungující systém. Mám tedy jednoduché uvažování a jesliže vidím, že funguje, tak budu v něm pokračovat.
Tedy.

55 - 28 = 27
Už při jedné prodané t, kterou prodám měsíčně a mizivých nákladech které mám na balení a rozvoz mi to dělá jednu pěknou výplatu. Jak nato, je mé "now how" a to nesdělím.

Je lepší pracovat hlavou než rukama. Pánové díky za reakce. A přeji všem co dodávají do výkupu platící a stále trpělivé výkupčí, které také pozdravuji.

Mohli by někdo stočit téma na ověření výkupních cen? Díky Rád bych zdražil a tak zareagoval na výkupní ceny.

S pozdravem G.Pazderka

Leoš napsal:
>Nedá mi to, abych se Ivana nezastal.
>Znám ho osobně ze školy, vážím si ho jako člověka i jako včelaře.
.................

Příteli, nijak jsem neútočil na přítele Ivana Černého. Ale na jeho argumenty (a kohokoliv jiného kdo podobné argumenty používá) ohledně kvality medu za nízkou cenu. Myslím, že nemá právo nikoho obviňovat, že med za 60,- Kč je nekvalitní.


Leoš napsal:
>Žijeme pořád v nějakém bludu jak náš český med je kvalitní. >Za poslední dva roky jsem měl možnost navštívit desítky českých včelařů a několik málo profivčelařův Německu.
>Nevím jestli bys poznal německý med od českého.
..................

Nic jsem nepsal o kvalitě medu o německých včelařů. Nijak ji nezpochybňuji.
Podle Tebe je blud, že většina medu od českých včelařů je kvalitní?
Jaké pro to máš argumenty?

Radek Krušina

Příteli, nijak jsem neútočil na přítele Ivana Černého. Ale na jeho argumenty (a kohokoliv jiného kdo podobné argumenty používá) ohledně kvality medu za nízkou cenu. Myslím, že nemá právo nikoho obviňovat, že med za 60,- Kč je nekvalitní.
.............
Jistě to lze dělat až po přezkoušení. Je na to dokonce i několik paragrafů. Ale to platí o všech výrobcích i medech. I těch laciných z diskontů atd.

Takže tvrzení, že trh je zaplavován laciným a nekvalitním medem /z dovozu/ je bez důkazů pomluvou, nekalosoutěžním jednáním atd.

A teď si udělejte inventuru co kdo kdy řekl:-)

Karel

Karel napsal:

Jistě to lze dělat až po přezkoušení. Je na to dokonce i několik paragrafů. Ale to platí o všech výrobcích i medech. I těch laciných z diskontů atd.

Takže tvrzení, že trh je zaplavován laciným a nekvalitním medem /z dovozu/ je bez důkazů pomluvou, nekalosoutěžním jednáním atd.

A teď si udělejte inventuru co kdo kdy řekl:-)
..............

Myslím, že to je přesně tak, jak Karel píše.
Nehledě k tomu, že i v hypermarketech jsou prodávány medy jak "laciné" tak "drahé".
Cena těchto medů neříká nic o jejich kvalitě.
Nekvalitu by musel prokázat rozbor.

Pokud už by člověk chtěl spekulovat o kvalitě medu a nemít přitom rozbory, potom bych každému doporučil kupovat medy od známého včelaře přímo od medometu (bez zahřívání), popřípadě pastované, nebo zkrystalované přirozeným způsobem pro ten který druh medu. Pokud takový med od někoho dostane za 60,- Kč potom udělal terno, a ne že koupil nekvalitní med.

Ve velkých obchodech je většina medu prodávána již ztekucovaná za tepla, i prováděné rozbory prokazují, že část medů v obchodní síti je teplem nadměrně poškozena.
A jak víme, postupem času se při skladování nad cca 15°C z medu stává potupně jen drahé sladidlo. Ztekucování se velkoobchod nevyhne, a proto obecně vždy med přímo od včelaře je zárukou větší kvality (pokud nevyžaduje zákazník rozehřívaný med).

Radek Krušina

GP:
55 - 28 = 27
Už při jedné prodané t, kterou prodám měsíčně a mizivých nákladech které mám na balení a rozvoz mi to dělá jednu pěknou výplatu. Jak nato, je mé "now how" a to nesdělím.
------
A hlavně doufej, že nikdo si neudělá knoh how na 55-28=22 a trochu se uskromní s výplatou.
V konečném důsledku, když si zákazník přinese na med svoji bandasku, tak i 40 je slušná cena, pokud se budou řadit v dostatečném množství ukázneněn do fronty.


Jen mi není jasné, co ti tedy vadí na výkupní ceně 30Kč za kg. V tvých cenových relacích je docela slušná.

Karel

opravuji. mělo tam být 50-28=22 :-))
-------------------------------------
GP:
55 - 28 = 27
Už při jedné prodané t, kterou prodám měsíčně a mizivých nákladech které mám na balení a rozvoz mi to dělá jednu pěknou výplatu. Jak nato, je mé "now how" a to nesdělím.
------
A hlavně doufej, že nikdo si neudělá knoh how na 50-28=22 a trochu se uskromní s výplatou.
V konečném důsledku, když si zákazník přinese na med svoji bandasku, tak i 40 je slušná cena, pokud se budou řadit v dostatečném množství ukázneněn do fronty.


Jen mi není jasné, co ti tedy vadí na výkupní ceně 30Kč za kg. V tvých cenových relacích je docela slušná.

Karel

Re: Radek Krušina

Nevím co ti k tomu mám dodat, chápeme to každý zřejmě po svém. Takže poslední pokus na tohle téma z mé strany.

Netvrdím, že český med je ve většině n e k v a l i t n í.
Tvrdím, že český med svojí kvalitou nepřevyšuje med z ostatních sousedních zemí, není ani lepší ani horší. Co nás mnohé limituje, je kvalita zpracování medu - myšleno od medobraní po plnění do sklenic. Ale možná vlastníš moderní stáčírnu medu v pořizovací hodnotě v řádu šesti nul a pak budu muset svá tvrzení odvolat. Já mám bohužel jen 30 let starý medomet. Nějak na nový holt není.

Jinak co se týká výroku, že med za 60,- Kč není kvalitní, podle mého skromného názoru se jednalo o ironii. Samozřejmě, jde to nazírat i z tvého pohledu. Je to to samé jako když jsem psal o našem a německém medu.

Pro případ, že mé výroky zde by se někdo pokoušel posuzovat z hlediska trestního práva a souvisejících předpisů, ulehčím práci.

§ 149 Nekalá soutěž zák. č 140/1961 Sb, Kdo jednáním . . . analogicky podle §44 odst. 2 Obch. zák. je nekalou soutěží zejm. klamavá reklama, klamavé označení zboží a služeb . . . atd. Abychom mohli mluvit o TČ je zapotřebí prokázat úmysl, stupeň nebezpečnosti pro společnost . . .
Ale to je tak na dvě stránky.
O TČ pomluvy se raději ani nebudu rozepisovat.

To, že tady někdo napíše, že dovozový med je nekvalitní - rád bych viděl soud, který by se tím zabýval.

Přátele, přestaňme blbnout. Myslím, že včely by měly být pro řadu z nás koníčkem, relaxací. Těm několika málo lidem kteří se včelařením živí, držím upřímně palce, budou to mít rok od roku těžší.
Když jsem jsem před měsícem poprvé zabrouzdal, se zájmem jsem sledoval diskuse a vstřebával nové informace. Teď musím dát za pravdu těm co mi říkali, nelez tam, je to horší než na předsednictvu svazu. A je to, teď jsem si to zavařil definitivně. Asi vezmu svých 15 včelstev a uchýlím se do ilegality.
S podravem Leoš

Leoš:
To, že tady někdo napíše, že dovozový med je nekvalitní - rád bych viděl soud, který by se tím zabýval.
----
Nevím, na koho všeho to směřovalo, ale za mým příspěvkem byl smajlík :-)

Karel

V tom případě to beru zpět, přehlédl jsem, už jsem se vážně vyděsil, že to bylo myšleno vážně.

Leoš

Lukáš napsal:

>Nevím co ti k tomu mám dodat, chápeme to každý zřejmě po svém.
>Takže poslední pokus na tohle téma z mé strany.
…………..

Příteli (to oslovení myslím vážně), jsem rád že s tebou a kýmkoliv tu můžu diskutovat.
Diskuse ale neznamená, že spolu všichni budeme souhlasit.
Diskutuji tu mimo jiné také proto, abych slyšel protiargumenty na své názory.
Myslím, že neexistuje důvod proč bys tu měl přestat diskutovat.

Zkusím znovu k tématu.

Nechci a ani jsem nechtěl porovnávat kvalitu našeho
medu s medem odjinud. Myslím, že většina medu od českých včelařů je kvalitní.
Mám k tomu argumenty:
-       ve včelařství uvedené výsledky kontroly medu od českých včelařů
-       Neléčení včel u nás antibiotiky
-       Jednotná metodika léčení Varooázy zaměřená na minimalizaci léčiv
-       Neznám žádný výsledek kontroly medu od českých včelařů, který by odhalil nekvalitní med (v rozporu s normou)

Často používaný argument, že levný med je nekvalitní, je podle mě nepravdivý
Další argument, že kvalitu mede zaručí to, že je z nezakladených plástů, je také nepravdivý.
Další argument, že kvalitu medu zaručí medárna podle posledních předpisů a nerezové příslušenství, je podle mě také nepravdivý.

Myslím, že na kvalitu medu má vliv:
-       čistota jak v úlech tak při vytáčení medu
-       pomůcky a příslušenství vhodné pro styk s potravinami
-       vytáčet zralý med
-       od vytočení uchovávání medu do teploty optimálně 15°C, maximálně 20°C.
-       vyvarovat se každého působení tepla na med (pokud zákazník chce tekutý med, dbát na nepřehřátí)

Pokud jsou tyto podmínky splněny, je jedno, jestli je med z hypermarketu, náš nebo cizí, za 50,-Kč nebo 250,-Kč. Je podle mě kvalitní.

A myslím, že splnění těchto podmínek si každý odběratel může nejlépe ověřit u známého včelaře z okolí. Proto je podle mě med přímo od včelaře, kterého znám, zárukou kvality.

Radek Krušina

Myslím, že Karel většinou diskutuje s nadhledem a s humorem jemu vlastním.

Radek Krušina

Radek napsal

>Nic jsem nepsal o kvalitě medu o německých včelařů. Nijak ji nezpochybňuji.
Podle Tebe je blud, že většina medu od českých včelařů je kvalitní?
Jaké pro to máš argumenty??<

Radek Krušina

Re: ony jsou tady dva pohledy. 1 Kvalita medu podle norem a 2. kvalita medu podle využití organismem Zde se u potravin pomalu začíná mluvit o vztahu potraviny - jejího původu - a prostředím kde daný člověk žije. objevují se názory že pro daný organismus ( to je i člověk) je nejpřínosnější konzumovat potraviny z oblasti ve které se on pohybuje
Jinak každý bude chválit svoje peří a také platí musíš se pochválit sám nikdo to za tebe neudělá.

TO JE PŘESNĚ ONO, sám jsem pomocí časového snímku za posledních tří roků došel ke stejné kalkulaci Pomocí stavebních rámků, rojů a oddělků zase zvyšuji produkci vosku který jde dnes bez problémů prodat lze tak získat 1/2 kg na včelstvo a na medném výnosu se to nijak zvlášť neprojeví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena medu v roce 2007
> Datum: 10.5.2007 21:26:30
> ----------------------------------------
> Prodávat levně nezanmená ještě vydělat. Pokud si spočítáte práci s plněním
> sklenic a všechny úkony kolem prodeje medu po kilech dojdete k přesvědčení,
> že je lepší to prodat do výkupu za 30 Kč ve velkém a mít peníze hned.
> Uvedu na příkladu:
> jestliže prodáte 1000 kg medu po 55 Kč ...získáte 55 000 Kč
> jestiže budete prodávat po 80 Kč stačí vám k získání 55 000 Kč 687,5
> sklenic medu a pokud rozdíl do 1000 kg prodáte do výkupu za 30 Kč budete
> mít na víc o 9 375 Kč...tudíž téměř při stejné práci je výsledek o částku 9
> 375 Kč vetší.
> Potraviny a med mezi ně patří nejsou cenově elastické tzn. že pokud snížím
> cenu o x procent spotřebitel nekoupí o těch x procent více...je to mylná
> představa. Osobně bych doporučoval držet cenu obvyklou popř. mírně vyšší a
> ušetřenou práci se stáčením při prodeji levného medu ( není řečeno, že
> nekvalitního ) bych investoval do propagace a hledání nových odbytových
> kanálů...Vím, že se to lehce píše, ale hůř provádí...ale pokud nechcete
> prodávat do výkupu a nemáte jiný odbyt, musíte snížit výrobu medu....tím,
> že snížíte výrobu medu ušetříte čas potřebný pro vytáčení medu apd. a tento
> čas zase může investovat jiným směrem ...napadá mě tvorba oddělků pro
> komerční účely.
> Tomáš
>
>
>

Nevypozoroval jsem žádné velké rozdíly mezi řepkovým medem a zpracovaným
cukrem. V zimě asi berou hlavně to, co je na řadě. Připouštím, že v předjaří
mohou být rozdíly, pokud je nedostatek buněk na kladení, včely buňku s
tekutými zásobami mohou otevřít a med vycucnout, aby se uvolnilo místo pro
vajíčko. Pokud je to starý plást se zkrystalovanými zásobami, nejde to tak
jednoduše. Jediné mezení přidávání plástů se zpracovanými zásobami podle mně
je to, že to musí být pokud možno včas. Včely musí na celé ploše plástu
opravit škrábance, drobné poškození nebo stopy po zavíječi a plást navonět
svým úlovým pachem. Pokud se to neudělá, jsou v zimě méně klidné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 10, 2007 1:45 PM
Subject: Re: řepkový med


> R. Polášek to s medem velmi dobře popsal a není co dodat.
>
> Kdo rád dělá pokusy, tak může vyzkoušet, jak se včely stavějí k řepkovému,
> případně jinému medu. Po nakrmeni dejte na jednu stranu plodového tělesa
> rámky s řepkovým medem a na druhou stranu cukerné zásoby. A pozorujte jak
> se bude plodové těleso během zimy posunovat (podle měli nebo pohledem
> shora) - čemu dají přednost.
>
> Nebo druhý pokus a prostřídat rámky s řepkovým medem a cukernými zásobami.
>
> Jen se to musí udělat u více včelstev (např. 5+5), aby to bylo trochu
> objektivnější. Nelze to udělat na jednom včelstvu.
>
> tyto pokusy jsem speciálně nedělal, ale mám takový dojem, že včely řepkové
> zásoby zrovna "nemusí" a mnohdy zůstanou až do jara.

Všechny komentáře k tomuto tématu jsem si pečlivě pročetl, ačkoliv u řady
jiných tak nečiním vždy. Je to asi tím, že jde o problém, který sužuje obor
nejvíce. Podbízení se nízkou cenou není dlouhodobým řešením. Jestli některý
ze včelařů takto učiní, jistě je to na krátkou dobu, jednorázově a zaplatí
to ze své kapsy. S takto nízkou cenou po nějaké době cenu buď zvýší, aby
snížil či pokryl ztráty, a nebo ukončí své podnikatelské snahy v oboru. Bylo
tu zmíněno z osobní zkušenosti, že ačkoliv jsou včelaři, kteří mají cenu i
výrazně nižší, lze ve stejném regionu prodat med s vyšší cenou v plném
rozsahu. Dokonce někdy v tak velkém rozsahu, že na samotného včelaře už
nezbude. Jistě, že jde o malá množství, no nas mnogo ...

Pokud tu skutečně existují snahy, jak zlikvidovat drobné včelaře, jak se o
problému stále debatuje, je velmi pravděpodobné, že jde o prohranou bitvu
těch, kteří o to usilují. Český potenciál je velmi silný a žádné podbízení
se levným medem nepomůže ani obchodníkům ani včelařům. Nakonec vydrží určitě
ti, kteří se přenesou přes všechny bouře. Přitom je zbytečné komentovat
rozhodnutí toho či onoho člověka s výší jeho ceny za med.

Podobnou chybu udělalo vedení ČSV, když začalo bezdůvodně vinit výkupce medu
za současný stav trhu s medem. Nejen, že to věci nezměnilo, ale navíc to
zostřilo vztahy mezi včelaři o obchodníky v oboru. K čemu takové vztahy
mohou pomoci? Jen k dalšímu probloubení problémů. To se nakonec ukazuje při
současných snahách Cechu profesních včelařů ČSV, kde není jiné řešení, než
jednat s obchodníky s medem, kteří by zajistili výhodný odbyt medu. Je
třeba, aby se každý včelař zařídil podle sebe.

Dnes už řada včelařů své přebytky umí využít. Jestli neprodají, vrátí
včelám. Takovou výhodu asi nenajdeme u žádného z hospodářsky využívaných
zvířat. Lít mléko kravám do koryta nemá smysl. U včel je situace jiná. Jsem
proto optimista a nepotřebuji k tomu hledat viníka současného stavu trhu s
medem. Pokud ho někdy potkám, tak mu nejspíš poděkuji. Realizační cena mého
medu významně stoupla po té, co výkup pro mě přestal být akceptovatelný a
přitom mi vůbec nevadí, že je to podle některých návrat do "středověku".
Změna je pokrok. Při prodeji ze dvora jsem potkal tolik nových zajímavých a
vůbec příjemných lidí. O to jsem dříve při výkupu přicházel. A nejen o to.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
*********************************************
Antonín PŘIDAL, Ing. Ph.D.
odborný asistent a zást. ved. ústavu
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Fakulta agronomická
oddělení včelařství
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://mendelu.cz/user/apridal/
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

A. Přidal:
>Podbízení se nízkou cenou není dlouhodobým řešením. Jestli některý
ze včelařů takto učiní, jistě je to na krátkou dobu, jednorázově a zaplatí
to ze své kapsy.<

Dobudoucna myslím, že opravdu zdražím, ale až bude překonán dlouhodobě můj minimální denní prodej a tou je konev.(35kg, tj. cca 70 lidí denně podle a ze statistik o spotřebě medu u nás, která je cca 0,5 kg/osobu/rok)

A to, že poznám mnoho nových tváří je pravda. Jsem popravdě zavalen mnoha otázkama od nového zákazníka, ale cena je jaksi až na posledním místě a zákazníci jsou i někdy velmi poučeni od jiných včelařů. Jestli to mohu nějak nazvat, tak s cenou 28,- Kč/kg ve výkupu medu jsem jako dodavatel nahranej a jestli jsem dokázal snížit náklady na zabalení a prodej a při zvýšení kompenzací jako včelař od státu (díky dotacím) nemám obchodní problém mít cenu opravdu jednu z nejnižších.

Mnohdy se při takových ohromných debatách o ceně medu mezi včelaři zapomíná, že i cena za kg je značkou včelaře. Takže jestli dokážu dlouhodobě udržet jak nízkou cenu a s odbytem i kvalitu (med stárne a HMF narůstá) tak jsem začal vyplňovat díru na trhu s medem a kvalitou za nízkou cenu. Ano, také díky vedení ČSV.

A.Přidal:
>Dnes už řada včelařů své přebytky umí využít. Jestli neprodají, vrátí včelám. Takovou výhodu asi nenajdeme u žádného z hospodářsky využívaných zvířat.<

To platí jak kde. Jestli jde o morové pásmo mám již u sebe fotoaparát, mobil a při takovém počinu fotím důkaz a volám veterináře. Z mnoha případů si může za mor včelař nevědomky sám.

Dávám si věci do souvislostí a na 99,9% podle mého a historických pramenů, má takové šíření včelích chorob přímou souvislost se špatnou ekonomikou chovů. Jde o nebezpečnou šetrnost a raději bych med vypil nebo rozdal a raději velmi levně prodal jako medovinu, než jej dávat systémově v nějakých dávkách jako při krmení zpět včelstvu.

S pozdravem G.Pazderka

Pratele,
zajimal by mne vas komentar k me prave nastale situaci v chovu matek.
Moje vcelky nechteji pochopit, ze maji vychovavat nove matky. ... ?

Povazuji se za pokrocileho zacatecnika a svych devet bednicek vcel
osetruji se zvidavosti a sobe pro radost jiz ctvrtym rokem.

Chov matek jsem letos odstartoval 'smesnym oddelkem', tj. ze ctyr
vcelstev jsem vzal ramky s plodem jak otevrenym, tak zavickovanym, tak
i jen vajicky, pridal sous s vodou. Mam tedy oddelek na peti ramcich.
Ulek je napechovany vcelami.

Po deviti dnech jsem ho prohledl, smetl vcele z plastu, ale nenasel jsem
ani jeden matecnik. !!! (Kdybych ho byl nasel, tak bych ho byl vylomil.)

Vlozil jsem prelarvenou serii, vcely ji obsedly, a tak jsem mel
za to, ze vychovavaji novou matku, resp. kyzene matecniky.

Po dalsich sesti dnech jsem se chtel pokochat pohledem na serii
zavickovanych
matecniku, ovsem nasel jsem jen 'vylizane misky', po matecnicich ani
pamatky,
jenom misky jsou vylestene, obtocene voskovym koleckem, tak rikajic
akorat navonene.

Vyvodil jsem z toho, ze
- bud ma muj smesny oddelek nekde nejakou matku, ktera zatim neklade
(nenasel jsem vajicka)
- nebo muj smesny oddelek proste nema naladu na chov matek

Mate s takovou situaci nekdo nejakou zkusenost?

Diky, Martin

Hlavně pokračuj. Nevím kde včelaříš, ale tady u nás pod horama to taky nebylo tak žhavé s chovnou náladou.

Mě osobně překvapilo, že i když nechávám trubčí plásty přes celou zimu, tak při kontrole prvního května byly sice trubci před vyběhnutím, ale vyběhlých jich bylo minimum. Vyslovil jsem hypotézu, že matk asice klade podle teplot a včelystva jsou tedy nebývale silná, ale další věci (třeba trubci a chovná nálada) se můžou dít podle kalendáře - Slunce.

Ale hlavně k chovu. Když přelarvuješ, můžeš již druhý, nebo třetí den vidět úspěšnost. Pokud včely misky vyklidí, nebo začnou zastavovat,dělají to podle mých zkušeností okamžitě.

V tvém případě zřejmě misky přijaly, vyčistily a začaly i potahovat. Takže bych jim tam přelarvil hned znova.

V chovu platí víc než jindy - nepovedlo, zkus to znova.
Včelám do hlavy nevidíš a hlavně odchov začátkem května je poměrně úspěch. Takže času je stále dost.

Schválně, kolik má kdo odchovaných matek? A kde - tedy myslím, jestli dole, či na horách.

Karel

PS - to co ti udělali včely s miskama, tím se někdy začíná. Napřed se dávají vyčistit, ovonět a potáhnout. Někdy to jde i bez toho.

Můžeš mi tohle vysvětlit? Jakým mechanismem bych si mohl mor způsobit sám? A obráceně, jak mohu vzniku moru spolehlivě zabránit? Že nemám od nikoho z ochr. pásma brát med, úly, rámky, oddělky, matky atd atd - to všechno vím. Chov silných včelstev s větším čistícím pudem mi taky nemusíš radit. Díky

gupa:
>.........Z mnoha případů si může za mor včelař nevědomky sám.

Karel napsal(a):

>Schválně, kolik má kdo odchovaných matek? A kde - tedy myslím, jestli dole,
>či na horách.
>
>Karel
>
Letos jsem zkoušel první larvení 27.4. a následně 28.4. Série jsem
poprvé umístil do připravené sádky a musím říci, že včely přijaly
pokaždé kolem 40 matečníků, které jsem pak dochovával v medníku
ostatních silných včelstev při matce po cca 10 kusech. Nepočítal jsem,
kolik matečníků mi zavíčkovaly, ale bylo jich určitě přes 90%. Některé
bohužel zastavěly a zanesly sladinou, ale nebylo jich moc. Matečníky
jsem zužitkoval do oddělků. Stanoviště je v asi 430 m.n.m - Tábor,
skloněné na jihovýchod od západu a severu výborně chráněné.

Milan Čáp

Emanuel:>... jak mohu vzniku moru spolehlivě zabránit?<

Moru se spolehlivě ubránit nelze. Dokonce i v dobách fungujicího Statního statku v Tachově měli malý problém s morem, ale to bylo z vyměněnýho díla, kde jim nějaký filiškrýn zlodějsky vyměnil dílo. Toho si dokáže ošetřovatel všimnout velmi brzy a také všimnul podle měděných drátků. Nákaza se neroztahala po stanovišti a mor se v tomto případě velmi dobře zdolal. Viník se nalezl a samozřejmě postavil na veřejný pranýř. Je to jak z úst p. Krabce, tak toto bylo publikováno tč. ve Včelařství.

Mor se může a také šíří těsty, do kterých se velmi dodává řepková med.

Mor se může šířit vypláchnutými zbytky z vrácených konví z výkupu.

Mor se může šířit víčky ponechané k vylízání. Víčka jsou přímo absorbentem spor.

Mor se šíří snadno a člověk - včelař tomu může napomáhat a často napománá velmi.

Dá se ale vypěstovat u chovatele postup a vlastnosti, kdy bude ZÁSADNĚ dělat nebo nedělat při úkonech to nebo ono. Toho se chytí ovšem jen ale malé skupiny, protože ti jsou většinou uvědomělí a umí zareagovat. Ostatní co neví nebo nechcou znát, jsou v pásmech rizikovější skupina včelařů.

Nedá mi to s tím medem.
Jednou z vlastností kterou NE! a moc se oní nemluví, je podle mě i u domělé "výhody" krmení řepkou.
Řepkové plásty ať někdo chce nebo nechce obsahují část- malé věnce zimních medových zásob. Takové zimní zásoby jsou podle logického uvažování u některých včelstev na stanovištu mnohem méně "naředěny", vlastně u zavíčkovaných zásob těsně před dodáním zásob vůbec. Takže můžeme mít i velmi malé věncové medné plochy se silnou koncentrací spor.

To znamená, jestli nejen že dojde u nějakého silného včeltva k "importu loupeže" z nakaženého včelstva v podletí(kdy není ani tolik plodu), tak ale i s časem, kdy včelař takový odebraný med odvíčkuje při návratu, vzniká to největší riziko při velké koncentraci spor, k propuknutí nákazy a k přenosu a k zamoření- roznosu spor včelařem po celém stanovišti. Jde vlastně o velmi velkou pravděpodobnost při takovém mechanismu, že si včelař morových pásmech roznese po včelstvech mor, kde mohou a s nějakou pravděpodobností jsou ohniska za kopci.

Nevracet proto včelám nic co pochází od nich.To platí hlavně i pro pyl. Není to ze zdravotního hlediska a hlavně v pásmech moru v vhodné.

Proto existují doporučení ve vyhláškách SVS a ty jsou úředně nařízena. Jde o standartní zjišťování při řešení a při pálení ohnisek moru. Otázkou je to uvědomnění včelaře při jednání. Může lhát a zapírat a nikdo neví potom co popravdě dělal. Takto se mor drží léta a léta a až se na toto dojde při jednání při schvalování třeba změn zákona v parlamentu, tak se včely vypustí a může být úplně utrum a bez náhrad. K tomu musí fungovat dobře ZO a OV a hlavně musí být ty možné informace jak se mor šíří. SVS chorobu už jen řeší jako lékař člověka.

Existuje opravdu mnoho informací v dostupných zdrojích v knihovnách ČSV o moru.

S pozdravem G.Pazderka

Já bych typoval na přehlédnutou matku. Přemístění do oddělku je pro matku
šok a proto nemusí několik dní klást.
Jak se ze včelstva vytáhnou plásty s plodem a včelami, ale bez matky, ještě
takových 10 - 20 minut jsou včely v klidu. Pak vůně matky vyprchá, včely si
uvědomí osiřelost a začnou naříkat takových půl hodiny, hodinu, taky se
zmateněji pohybují, jakoby matku hledaly. Pak ošetřovatelky plodu začnou
zakládat matečníky a včely se postupně uklidní. Není to úplně spolehlivé,
ale téměř vždy to v oddělku proběhne a je to potom takové ujištění, že matka
nebyla přibrána. Já ale pokud dělám oddělky, tak jedině z otřepaných plástů
vložených minulý den nad mřížku, sice se to protáhne na dva dny, ale rámky
se odeberou rychle, nemusí se zdržovat hledáním matky a na rámcích zůstane
více včel.
Jinak taky na poslech kontroluji úly, ve kterých jsem byl po asi půlhodinu,
hodinu po uzavření. Pokud jsou včely v klidu, všechno je v pořádku. Pokud
ne, může být všechno v pořádku, matka třeba se krčí někde v koutě, ale třeba
je zamáčknuta mezi rámky a příště najdu ve včelstvu nouzové matečníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 12, 2007 12:01 AM
Subject: vcely bez chovne nalady


> Pratele,
> zajimal by mne vas komentar k me prave nastale situaci v chovu matek.
> Moje vcelky nechteji pochopit, ze maji vychovavat nove matky. ... ?
>
> Povazuji se za pokrocileho zacatecnika a svych devet bednicek vcel
> osetruji se zvidavosti a sobe pro radost jiz ctvrtym rokem.
>
> Chov matek jsem letos odstartoval 'smesnym oddelkem', tj. ze ctyr
> vcelstev jsem vzal ramky s plodem jak otevrenym, tak zavickovanym, tak
> i jen vajicky, pridal sous s vodou. Mam tedy oddelek na peti ramcich.
> Ulek je napechovany vcelami.
>
> Po deviti dnech jsem ho prohledl, smetl vcele z plastu, ale nenasel jsem
> ani jeden matecnik. !!! (Kdybych ho byl nasel, tak bych ho byl vylomil.)
>
> Vlozil jsem prelarvenou serii, vcely ji obsedly, a tak jsem mel
> za to, ze vychovavaji novou matku, resp. kyzene matecniky.
>
> Po dalsich sesti dnech jsem se chtel pokochat pohledem na serii
> zavickovanych
> matecniku, ovsem nasel jsem jen 'vylizane misky', po matecnicich ani
> pamatky,
> jenom misky jsou vylestene, obtocene voskovym koleckem, tak rikajic
> akorat navonene.
>
> Vyvodil jsem z toho, ze
> - bud ma muj smesny oddelek nekde nejakou matku, ktera zatim neklade
> (nenasel jsem vajicka)
> - nebo muj smesny oddelek proste nema naladu na chov matek
>
> Mate s takovou situaci nekdo nejakou zkusenost?
>
> Diky, Martin
>

Jinak co se týká chovné nálady, mně se kdysi osvědčil startovací oddělek.
Pro začátečníky: Utvoří se normální oddělek, nechají se narazit matečníky a
potom se vyřežou před vylíhnutím matky ale už v době, kdy v oddělku není
plod, ze kterého by si mohly narazit nové. Včely potom bouřlivě přijímají
jakékoliv přelarvované matečníky. Naražené matečníky se potom druhý den
přidají do medníku včelstva nebo do silného oddělku k odchování, startovací
oddělek má obvykle málo včel a matečníky by nebyly dostatečně krmeny.
Pokročilejší mohou matečníky nastartovat rovnou v normálním oddělku.

R. Polášek

Taky mám s takovýmito neúspěchy své zkušenosti.
Pokud měly chovat a nenarazili nouzové matečníky, tak byla chyba už někde na začátku. Doporučuji tento kýžený osiřelec vzít a všechny včely omést z rámků do nástavku ve kterém byly, na něj položit mateří mřížku a nad ni do prázdného nástavku narovnat ometené plásty. Během chvíle se dělnice natáhnou nahoru a potom již stačí pod mřížkou mezi trubci najít matku. Vsadil bych se že tam bude. Poté bych doporučoval v takovémto osiřelci nechat pod rámky mřížku trvale, protože takovíto osiřelec velice rád chytá matky vracející se ze snubních letů.
To samé jsem prováděl včera. Jeden den jsem odebral zavíčkované matečníky a druhý den se vylíhla někde na plástu z přehlédnutého matečníku matka. A potom se člověk diví, že nechtějí brát. Popsaným způsobem jsem ji našel a po několika hodinách již naráželi na vloženém otevřeném plodu nuzáky.

Tomáš Jaša

Pratele,
diky za vase komentare a povzbuzeni k dalsimu chovu.

Vcera jsem prelarvil dalsi serii, z deseti prelarvenych
mi vcelky zacaly stavet matecniky nad trema.

Vyvozuju z toho, ze tam tedy prehlednuta matka neni.

Na druhou stranu mi prijde, ze tri z deseti je dost malo,
na vcelsvo, ktere je na peti ramcich plne obsednutych,
bez matky, bez otevreneho plodu.

Plne obsednuti plastu je jedna vec, nejaka cinnost vcel
je vec druha. Na cesnu litala jen sem tam jedna vcela.
Rekl jsem si, ze asi nemaji nic moc co na praci, a dal
jsem jim do podmetu misku s cukernym sirupem. Doplnil jsem
serii o sedmnact dalsich larvicek. Zitra muzu napsat,
jestli a jak a kolik jich moje vcelky zacly chovat.

Martin

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.467 / Virus Database: 269.7.0/801 - Release Date: 12.5.2007
18:40

Na druhou stranu mi prijde, ze tri z deseti je dost malo,
na vcelsvo,....
---------------------
Nechci se Tě dotknout, ale jsou i další faktory. Třeba zručnost a nepoškozenost přenesených larviček.

Nevím čím přelarvuješ ty, a ani tady nechci dělat neplacenou reklamu, ale s nářadím jsme dlouho zápasil.
Pak jsem se rozhodl praštit přes kapsu a koupil nerez lžičku za 216Kč (nerez + elox.hliník). Dělá se pro leváky a praváky, pak je snad na trhu ještě jedna, ale ta mi přijde jako lžička pro produkci mateřské kašičky - je oboustranná - ta je na větší larvičky (někdo říká, že ono nakonec na té velikosti moc nezáleží, dokud je larvička na dně, tak je to prý dobré).

Ta lžička spolu s mojí krátkozrakostí udělala divy.

Já jsem ve své radě možnost zapomenuté matky opemenul, ale to že ti teď narážejí, to taky nemusí 100% vylučovat matku. Je možné že je to takový malý chov při matce.

Nevím jaký mají názor ostatní, ale já bych si ty tři matečníky dal dochovat jinam a teprve pak bych přelarvil další serii. Použil bych to jako starter.

Já s tím už nemám moc zkušeností, někdy dělám Boháčův odsavač, ale bylo to vše na mě vše moc pracné, tak jsem vymyslel vymyšlené. Prý je to Barešův rámek.
Na rámek se sérií mám připínáčky přidělanou průhlednou plastovou mat.mřížku, přelarvím do toho a mrsknu to rovnou do úlu do nejvyššího plodového nástavku.

Hlavně do toho, bude prý pěkné počasí:-)

Karel

Zdravím přátele včel,
chov matek je poezie včelaření a jedna z nejdůležitějších součástí racionálního včelaření. Narozdíl od rojaření jde o proces plně ovládaný, s poměrně jistým výsledkem ( při dobrém postupu ) a beze ztráty na výnosu.
Já osobně odchovávám při matce s použitím sádky ( vřele doporučuji hlavně začátečníkům ). Jde o metodu s výbornými výsledky ( i přes 90% ).
Před dvěma roky jsem plánoval experimentálně osadit oplodňáček ( oplodňáčky jinak nepoužívám ... jednoúčelová krabička, jež vytváří absolutně nepřirozené prostředí pro oplodnění matek s možnými negativními důsledky ).
Byl konec plného léta a chovat při matce se mě už nechtělo ( včelám zřejmě taky ne ). Napadlo mě využít jeden oddělek, jež stejně byl na spojení, na odchov bez matky.
V knize Včelařství jsem četl o způsobu chovu bez matky ihned po odběru matky. Nějako se mě to nezdálo, a tak jsem se rozhodl to při téhle příležitosti vyzkoušet.
Nalarvil jsem sérii o 20 misek, jež byly 2 dny předem vloženy do oddělku na ovonění. Za 2 hodiny jsem sérii vložil do osiřelého oddělku a zahájil jsem krmení.
Po 3 dnech jsem provedl prohlídku a jak jsem si myslel, oddělek nepřijal ani jednu misku a raději si narazilo několik vlastních nouzových.Ty jsem ořezal.
Za další 3 dny ( 6 dní od osiření ) jsem opět ořezal nouzové matečníky a vložil jsem sérii ( 20 misek ) a dal druhou dávku krmení.
Po 2 dnech jsem provedl prohlídku, zjistil jsem, že narazily jen 3 matečníky z 20 a asi 10 dalších nouzových, jež založily na 3-4dením plodu ( ty jsem ořezal ).
Závěr: 40 nabídnutých misek, pouze 3 přijaté a dochované a asi 40 ořezaných nouzových matečníků.
Tato metoda se mi velmi neosvědčila. Věřím, že kdybych udělal 9dení odklad, přijetí by bylo podstatně větší.
____________________________________________________________
Martin Olsak (e-mailem) --- 12. 5. 2007
vcely bez chovne nalady

(...)
Chov matek jsem letos odstartoval 'smesnym oddelkem', tj. ze ctyr
vcelstev jsem vzal ramky s plodem jak otevrenym, tak zavickovanym, tak
i jen vajicky, pridal sous s vodou. Mam tedy oddelek na peti ramcich.
Ulek je napechovany vcelami.

Po deviti dnech jsem ho prohledl, smetl vcele z plastu, ale nenasel jsem
ani jeden matecnik. !!! (Kdybych ho byl nasel, tak bych ho byl vylomil.)

Vlozil jsem prelarvenou serii, vcely ji obsedly, a tak jsem mel
za to, ze vychovavaji novou matku, resp. kyzene matecniky.

Po dalsich sesti dnech jsem se chtel pokochat pohledem na serii
zavickovanych
matecniku, ovsem nasel jsem jen 'vylizane misky', po matecnicich ani
pamatky,
jenom misky jsou vylestene, obtocene voskovym koleckem, tak rikajic
akorat navonene.
(...)
____________________________________________________________
Pravděpodobně je tam matka.

____________________________________________________________
Martin Olsak (e-mailem) --- 13. 5. 2007
RE: vcely bez chovne nalady (22664) (22671)

(...)
Vcera jsem prelarvil dalsi serii, z deseti prelarvenych
mi vcelky zacaly stavet matecniky nad trema.

Vyvozuju z toho, ze tam tedy prehlednuta matka neni.

Na druhou stranu mi prijde, ze tri z deseti je dost malo,
na vcelsvo, ktere je na peti ramcich plne obsednutych,
bez matky, bez otevreneho plodu.

Plne obsednuti plastu je jedna vec, nejaka cinnost vcel
je vec druha. Na cesnu litala jen sem tam jedna vcela.
Rekl jsem si, ze asi nemaji nic moc co na praci, a dal
jsem jim do podmetu misku s cukernym sirupem. Doplnil jsem
serii o sedmnact dalsich larvicek. Zitra muzu napsat,
jestli a jak a kolik jich moje vcelky zacly chovat.
(...)
____________________________________________________________
Také bych oddělek použil spíše jako startér.
Pokud-li slabé včelstvo už má nějaké matečníky, nerado chová další.
____________________________________________________________
Karel (88.103.157.154) --- 13. 5. 2007
Re: vcely bez chovne nalady (22664) (22671) (22672)
(...)
Já s tím už nemám moc zkušeností, někdy dělám Boháčův odsavač, ale bylo to vše na mě vše moc pracné, tak jsem vymyslel vymyšlené. Prý je to Barešův rámek.
Na rámek se sérií mám připínáčky přidělanou průhlednou plastovou mat.mřížku, přelarvím do toho a mrsknu to rovnou do úlu do nejvyššího plodového nástavku. (...)
___________________________________________________________
Chtěl bych se zeptat, jaké je při této metodě přijetí ( v kusech na včelstvo, v % ) a kam Barešův rámek vkládáte.
Chtěl jsem to vyzkoušet, ale zapomněl jsem na to.
Děkuji za odpověď.

Zdraví.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Tedy nevím,nevím příteli Václavku jestli ten Váš sáhodlouhý příspěvek s Vašimi sáhodlouhými odkazy na předchozí přispěvovatele vůbec někdo čte a má tu trpělivost.Ti starší zajisté ne,ti mladí si asi z toho těžko vyberou.Nejlepší z toho je ten Váš vždy tradiční pozdrav " RACIONALISACI ZDAR".Podle mne je to ten nejlepší
způsob Vaší presentace ve včelařské konferenci,zdraví VIK.

To jsem ještě neviděl.Právě se v našem městě usazuje něčí roj do větrací šachty v paneláku.

Každý rok odchovávam několik set matek formou přelarvování. Celý problém přelarvování spočívá pouze ve zručnosti a nikoliv nářadí. Chovnou náladu lze udělat jednoduchým způsobem. Zrušit starou matku a nebo do nástavku převesit otevřený plod a pak ten oddělit od matky. Nechat navonět misky a druhý den ráno nalarvit. Nechat dalších 24 hodin oddělené od matky a pak opět kontakt s matkou. Nesmí se larvit v teplé místnosti a nebo na slunci. Do MK trochu vody a do misky jenom oblásek MK s vodou. Tento "starter" se musí v době věznění trochu pokrmit. Přejí hodně úspěchu všem, kteří začínají. Na začátku za úspěch lze považovat z 20 misek pět úspěšných.

J.Šefčík: "Celý problém přelarvování spočívá pouze ve zručnosti a nikoliv nářadí."
......
Dobrý den, čím přelarvujete?
------
Pro přítele Václavka. Uvolním místo mezi plodovými rámky a dám to mezi ně. Otevřený, zavíčkovaný, vsjo rovno. A protože lenost je mi vlastní, tak do horních nástavků. Pokud jich je zaplodováno víc. Úspěšnost různá, teď jdu zužitkovávat serii ze 4.kvetna, tak tam to bylo od 1 do deseti když jsem to v sobotu kontrolval.
Ale ani Řím nepostavili najednou. Dnes opět přelarvím a uvidím.

Zdravim vcelare,mam dotaz na to nejhorsi co muze vcelare postihnout....byl mi zisten mor,pri veterinarni kontrole.Ted jen cekam na potvrzeni s laboratoze.Vcelstva mam na dvou stanovistich a jsou nakazeny obe dve.Celkem mam 10 vcelstev.Chci se zeptat ,ohledne paleni ulu.Protoze nemam obsazeny vsechny uly a take mam spousty ramecku a sousy.Pokud se to prokaze ,ze to musim spalit,tak bych se chtel zeptat jestli mi budou uhrazeny i ty prazne ,ktere nejsou osazeny vcestvy ,ale jsou v tesne blizkosti infikovanych vcel.Jedno stanoviste je vuz -takze uly jsou vtesne blizkosti.Druhe stanoviste,zahrade uly jsou v rade.Chtelbych to znicit vsechno ,abych mohl zacit znova a zabranil opetovnemu nakazeni.Pokud nekdo vi vice o tom uvitam vsechny dobre rady.Jsem z toho zniceny,po tolika letech usilovne prace ,ted musim vse znicit a zacit zase znova.Stoji to...Dekuji za pomoc. Marek

Obyčejnou plastovou lžičkou, kterou jde koupit ve včelařských prodejnách. Pořídil jsem si jednou se světlem - baterkou, který svítí na larvičku, ale nějak mi to s tou svíticí nejde. Opravdu je to jenom cvik. Trochu ironie :"Nejhůř je to těch prvních 1000 matečníků a pak už to půjde".

já zase rušil roj usazený v komíně

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vcely bez chovne nalady
> Datum: 13.5.2007 12:49:10
> ----------------------------------------
> Každý rok odchovávam několik set matek formou přelarvování. Celý problém
> přelarvování spočívá pouze ve zručnosti a nikoliv nářadí. Chovnou náladu
> lze udělat jednoduchým způsobem. Zrušit starou matku a nebo do nástavku
> převesit otevřený plod a pak ten oddělit od matky. Nechat navonět misky a
> druhý den ráno nalarvit. Nechat dalších 24 hodin oddělené od matky a pak
> opět kontakt s matkou. Nesmí se larvit v teplé místnosti a nebo na slunci.
> Do MK trochu vody a do misky jenom oblásek MK s vodou. Tento "starter" se
> musí v době věznění trochu pokrmit. Přejí hodně úspěchu všem, kteří
> začínají. Na začátku za úspěch lze považovat z 20 misek pět úspěšných.
>
>
>