78081

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)

doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

pěkné


ale když dám vosk za mezistěny,tak mi připadne ta cena co doplácím směšná(za práci vyrobit z toho vosku mezistěny)

vždycky nad tím přemýšlím jak se jim to může oplatit

odpovídám si že je živí to kvantum co zpracují ale jak se to může oplatit jednomu včelaři?prodáte vosk za víc než třeba ve stražisku?nebo se chystáte vyrábět mezistěny na byznys?
sám bych to využil asi jako celou linku na stáčení a plnění....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22408)

larvička vhodná na přelarvení je a musí být průhledná,ne bílá....

ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste

mám si to vyložit tak,že když to spálijou tak po měsíc přesun..takže to pásmo je jen na měsíc?......takže pokud má někdo čerstvý informace,možná by jejich úplností nedezorientoval kupu lidí......

navíc u nás přišlo rozhodnutí pálit nedávno ,zatím se nic neděje,kromě těch přesunů a oddělků a medu .....

možná si nemyslím,že je to košér..........
že si to myslí v eu mi nenutí názor na věc.....



navíc si klidně postav včely vedle včelína kde byl laboratorně prokázaný mor a čeká se bůhví na co.......


podle mě platilo,nebo platí: žadný přesun v pásmu,z pásma a do pásma -1 rok jak materiálu tak včel.....

takže teď co?rád se dozvím co platí..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re:přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)

Dobry den
predevsim bych chtel podekovat za tento prispevek, je to presne to co potrebuju - trosku popostrcit, protoze temer vsichni vcelari u nas mi rekli, ze chov matek je moc narocny (pritom to nejspis ani nezkusili) a ze si matky radsi koupy :-))

Chystam se na to uz od zimy, ale jeste mam dost nejasnosti a pripraven samozrejme nejsem :-). Vase metoda je nejspis obdobna metode popsane na http://ovcsvpardubice.blog.cz/0604/jednoduchy-chov-matek , ta se mi zdala srozumitelna a jsem pro ni i rozhodnut, pripadne pro smesny oddelek jak je popsano ve vcelarskych novinach.

Prvni vec je, ze bych potreboval vedet jak vypada pul denni larvicka :-). Chapu ze je to slozite na vysvetleni, sam asi tusim ktera by to mohla byt, ale kdyby nahodou byla nekde na netu fotka tak by to pomohlo. Jinak se samozrejme chystam ke zkusenejsim kolegum ve vesnici, aby mi ukazali, ktere to jsou.

Druha vec: koupil jsem si obycejne misky a prilepil je voskem na loucku. Nevim jestli jsem si tim nepridelal vetsi problemy s naslednou manipulaci. Jeste stale ale neni problem koupit jine misky treba ty s tim cipkem. Nevim totiz co se pak dela, kdyz matecniky maji vybehnout

a) bud je vlozim po jednom do oddelku, tam budu mit problem jak je pripevnit obycejne misky na loucku - mate nekdo na to nejakou fintu? Muze se matecnikem otacet ci muze lezet pri lihnuti (nekde jsem cetl, ze se s matecnikem smi manipulovat jen v urcite dny od prelarveni)? Jeste jsem mozna cetl ze je vhodne dat matecnik do stare natacky na vlasy a tu natlacit mezi 2 ramky medu aby mela matka pristup ke krmeni??

b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku


a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v jinem?

Diky moc

T.H.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: m?ice (22376)

> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?

Jeden pán mi volal letos v lednu ze Žabin (jedna z brněnských čtvrtí) a
tvrdil, že na jeho jedli byly mšice a produkovaly medovici o106. Volal,
abych se dojel na to podívat. Pak prý jeho žena vše postříkala přípravkem na
savý žravý hmyz a bylo po ukázce. Tedy neviděl jsem to na vlastní oči, ale
je pravděpodobné, že šlo o producenty medovice.

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22405)

Hm, poslal jsem příspěvek v 9,09, te´d je 9,41 na webové stránce konference ten příspěvek už je ale v mailu zpátky poslaný ještě není. Má nějaké zpoždění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)

Z prostoru plodiště se vyjmou dva, čtyři rámky s vajíčky a nejmladším plodem
i ostatním plodem,. otřepou se, aby na nich nebyla matka a dají do prostoru
medníku nad mřížkou.
Druhý den se plodové plásty i se včelami vyjmou, dva rámky s nejmladším
plodem a vajíčky vloží někde vedle do nastavku s dnem, doplní plásty, z toho
jeden plást s nastříkanou vodou a otřepou se včely z zbývajících dvou
plástů. Nechá se přes noc, aby včely založily matečníky.
Je možné dát někde vedle jako oddělek, ve kterém si vychovají matku a pak ji
měnit plasickým způsobem nebo z původního úlu vyndat plodiště se starou
matkou a prohodit s oddělkem. Pak stará matka zůstane mimo a nová se
vychovává v dostatku v úlu.
Za cca týden se matečníky proberou, nechají jen ty nejmladší postavené na
nejmladších larvičkách. Pokud jsou matečníky v úlu a stará matka v oddělku,
oddělek se zůží na jeden nastavek a rámky z něho s plodem a bez včel se
přidají do původního úlu.
Za cca dva, tři týdny má úl oplozenou matku, která právě začíná klást na
jednom plástu a jinak ostatní plásty zanesené medem. Ty se vyberou, nahradí
prázdnými plásty a matka s jedním plástem plodu nechá v plodišti pod
mřížkou, pokud je plodu více, ostatní otřepané rámky s plodem a s hodně
medem se dají nad mřížkou, aby plod vyběhl. Mezistěn se dává 2 - 4 při
vyřezávání starších matečníků a potom 4 - 6 mezi plásty při vybírání medu z
plodiště po rozkladení nové matky.
Zůstane produkční úl s letošní matkou připravený pro další snůšku v červnu,
dále potom oddělek s starou matkou, ze kterého je možné brát rámky s plodem
pro posílení včelstva nebo v případě ztráty mladé matky při výletu zase
vrátit starou matku nebo přidat plod pro další kolo odchovu matek nebo z
několika takových oddělků vytvořit na začátku srpna obří oddělek jako další
včelstvo pro příští rok, a potom nakonec ve vhodné chvíli oddělek připojit k
původnímu včelstvu.
Takhle se dají obnovovat matky ve včelstvech do počtu 5 - 10 včelstev lépe
než požívat různé speciální pomůcky pro chov, které jsou při tak malém počtu
chovaných včelstev kontraproduktivní. Zároveň tato metoda nesvádí k chovu
matek jen z jednoho nejlepšího včelstva, což v krajním případě vede k
výsledku, že na stanovišti jsou jenom geneticky příbuzná včelstva - sestry,
což zatím se nijak zvlášť neprojevuje, ale v budoucnu může být určitá
genetická různorosdost včelstev na stanovišti vhodná. Vyřazují se jen
včelstva o dost slabší nebo jinak horší než ostatní, 1 - 2 na stanovišti do
10 včelstev ročně a to tím, že se místo vlastních matečníků použijí
matečníky z jiného včelstva. Chovná matka se kupuje jednou za několik let,
počítá se dvouletá životnost takové matky s tím, že první rok se nahradí ca
1 /3 nejhorších včelstev, druhý rok taky a pokud vydrží taková matka třetí
rok, tak taky.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.242) --- 27. 4. 2007
Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?

Dovolte se podelit o pár vět. Nejprve co se povedlo s mym tchanem udelat za penize (pro rejpaly) za muj med od mych vcel.
http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

Rozdil mezi "nebo" v nadpisu prispevku je vzdy v pristupu a vyuzitelnosti prostredku a na rozdil od "zodpovednych bez prime zodpovednosti" dokazu misto kecu a nejakeho skoleni ci bez pomoci CSV mnoho a tim muze byt i realizace valcoveho lisu na mezisteny. Nejde vubec o nejakou malou hodnotu. Preji vsem co nejvice praktickych vedomosti v oboru vcelarstvi, protoze bez praktickych zakladnich chovatelskych postupu ztracite zivotni cas a okradate se o nove smery, ktere zustavaji nepovsimnuty. O vcelarstvi vim dost abych si mohl dovolit diskuzi nad veci, vynechavat zakladní a ucebnicove postupy a zameril se na tunelare, kteri dokazou se svymi pletichami a s kamaradicky zmanipulovat ucast progresivnich lidi na sjezdu resp. hlavni signatare I2J a ani na takové spolecne jednani je nevpustit. Posleze jim ani nepoprat a nepodekovat za navrhy.
Omlouvam se vsem, kterych se dotklo me nejake neurvale jednani, ale nad diskuzi ohledne promarnenych financi a prostredku jsem jiz udelal krizek spolecne jako hlavni dva signatari I2J, tak i nad samotnym CSV. Ovsem zpravy ze zapisu PUV CSV pravnicky ze stejne ulice jako tajemnik a ktera neni ani JuDr, se zasmeji jako pri cetbě v TrnkyBrnky.(to proty, co si mysli ze je neco v CSV vporadku)

Oco se budu zajimat a zajimam se je vzrustajici pozice PSNV a velmi jim fandim a kazdemu doporucuji, aby si uvedomil, ze jen pracovni mysleni dokaze posunout planovani v realitu. Kecy ktere maji na Kremencarne, typu ze se nikdo nechce s PSNV bavit na zástupných státních mistech je stejna lez jako lez o nevinnosti a kauze v tunelu Vcela Predboj. Preji PSNV mnoho uspechu.

Take bez lidskeho nadhledu se nad vcelarskymi beznymi problemy casto muzete dostat do klesti byvalych ale velmi schopnych aktivistu Narodni fronty. U nich je hlavni heslo nevidim,nemluvim, neslysim tz. souhrne nevim a jemi vše jedno, hlavne ze se penize ve svazu toci a "sam mam klid".

Je dulezite aby si vyletnici na pude u protinozcu obratily hlavu a konecne navrhly a vychovaly sve nastupce k okamzitemu pouziti. To same plati pro planetarni "star" a sekundujici spolecniky s.r.ocka - VU Vcel. To proto, protoze vcelari v minulem stoleti zbudovali takovy vyzkumny podnik ze spolecnych financi a to nejen v Libcicich. Take si dnes malokdo uvedomuje, ze jiz VU neni vcelaru ale jeto pouhou fabrikou s tim kapitalistickym ziskem ci jinak spolecnost sro ci ltd company.

Fama nutnosti a o jednotnosti je tak pevna, ze ani za dob registraci a pocitacu a databazi proste nejde aby kazdy vcelar konecne jednal zodpovedne sam za sebe. Musi se proste porad schovavat jak za dob normalizace. Proste hlavne ze se za statni a za svazove penize ve vcelarstvi mame ted dobre. A to, ze je v CSV problem kvuli nedostatku nastupcu nikoho nezajima. Nic, musim pracovat a omluvte mou pasivitu zde.

(letmo k p.k a k jeho neznalostem)
Preji vsem v pasmech moru pouze komunikaci se Statni veterinarni spravou, protoze jen ony mohou posuzovat chovani jak malovcelare tak i velkovcelare. ZO a OV casto nevi krome rvani a napadani samasebe co vlastne maji delat. Nevi, ze opona uz padla a jediny organ je SVS, kde se soustreduje byrokracie ohledne zdravi vcelstev z CELE EU a ne jen CR. Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste. Jedine co je nutne je zachovat pasmo kranky (dawino test) v EU (je to velke uzemi) a je nutne potvrzeni o vic jak mesic zaniklem moru nebo hniloby.(to naokraj k p.k. a mam to ze zaznamu ze skoleni prohlizitelu v Nasavrkach)

S pozdravem G.Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 26. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)


----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 26, 2007 9:31 PM
Subject: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona

Protože začínám po moru s jedním oddělkem.Váš příspěvek mě zaujal. Matky
jsem dosud nechoval ani nedělal oddělky. Vzhledem k situaci mě to bude nutit
se toto učit a tak jsem vděčný za každý srozuimitelný a pochopitelný
postup. Prosím o pokračování.
Dík, Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 26. 4. 2007
přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona

Přišel nejhezčí čas včelaření, chovatelská sezona. Pro začínající přátele zásadní rada, chovat matky je jednoduché a právě tady se ukáže, kdo si upoceně přivydělává na medu a kdo má včely jako koníčka. Sám sice matky startuji i dochovávám v uzpůsobeném chovném ležanu, ale pro běžného včelaře je nejlépe odchovávat a startovat v běžném nástavkovém úle bez jakýchkoli úprav a ztráty výnosu. Je třeba k tomu pouze mít mateří mřížku, umělohmotné matečníky s čípkem a přelarvovací lžičku.
Postupujte následovně:
1) vyjměte z úlu tři rámky s plodem různého stáří i s vajíčky, oklepněte z nich včely a odložte
2) totéž udělejte se dvěma rámky se zásobami z medníku
3) na vrchní nástavek položte mateří mřížku, na ni další prázdný nástavek tak, že zásobní plásty jsou jako krycí, zbytek nástavku uteplete jak po stranách, tak i nahoře
4) mezi plodové plásty dejte lištu, na které jsou upevněny umělohmotné matečníky. Lišta stačí o síle cca šest až sedm milimetrů, jde vyrobit např. ze slabého prkénka, na kterém se udělají uši naplacato, aby matečníky na liště zasahovaly mezi plásty - průřez např. 0,7 x 3 cm, Do této lišty do úzké strany visíci dolů vuvrtejte vrtákem 3.5 cca dvacet dírek, do kterých jdou suvně zasunout čípky mateníku a dobře drží, Dva plodové plásty, mezi které se tato lišta zavěsí ,se dají tak, že mezerníky jsou na opačných stranách, takže plásty přímo svírají lištu
5) Lištu nechte do druhého dne navobnět
6) Druhý den vezměte lištu, z jednoho ze tří plodových plástů omeťte včely. Vezměte si k ruce sklenici s vodou, sedněte do trávy pod strom. Nejprve do misek dejte malinkou kapku vody, pak přelarvovací lžičkou nabírejte nejmenší červíky a dávejte je na dno misky na vodu. POZOR! červík se nesmí obrátit, musí se dát tak, jak ležel v původní buňce, dýchací otvory musí být funkční. Mě se osvědčila nejlépe přelarvovací lžička, která se prodává na pár korun z umělé hmoty, tou mi to jde nejlépe. Mám už sbírku různých lžiček z různých cest a z různých materiálů, některé byly i dost drahé, ale nejlépe fungují ty obyčenéz UH z Ještědu.
7) Olarvené matečníky dejte zpět mezi plodové plásty, vraťte i ten, z kterého jste odebírali červíky,a úl uzavřete.
8) Druhý den bude několik misek naraženo a zalito mateří kašičkou-
9) Opakujte bod 6) s tím, že místo vody dejte na dno misky trochu mateří kašičky (třeba i trochu naředěné). U naražených můžete i provést prostou výměnu červíků. (Sám nemám konkrétní zkušenosti, matky dělám pro sebe, tak přelarvujijen na MK. Prý na vodě nejsou matky hoší. Když ale takto každý několikátý den nerustále přelarvujete, je mateří kašička stále k dispozici, jinak ji lze uchovat v mrazáku.

Tímto způsobem se nadělá mnoho matek, což je základ pro tvorbu oddělků, výměnu matek atp.Tento postup předpokládá, že chov povedete u nejlepšího včelstva, u kterého zároveň berete chovný materiál.

Varianta bez přidání dalšího nástavku:

Odložíte vrchní nástavek s medem, najdete tři až čtyři plodové plásty, jak je uvedeno výše a omeťte je. Čtyři plásty se zásobami dejte zpět místo plodových, omeťte včely ze zbytku plástů z medníku, aby zde již nebyly žádné včely, tento nástavek doplňte ometenými plásty. Na úl položte mateří mřížku a na ni tento odložený nástavek obsahující ometené plásty. Další postup jak uvedeno výše.
Matečníky umožní tvořit oddělky a tím i nejúčinnější prtirojové opatření. Zralé matečníky před vylíhnutím do oddělků. Pokud bude zájem,.mohu příště psát o dalším postupu při plnění oplod'náčků atp.
Přeji hodně hezkých chvil ztrávených u včeliček. Gusta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rasto (213.151.218.130) --- 26. 4. 2007
Re: Výkup medu v Poľsku (16523) (16528) (16530) (16535) (19089) (19110)

Našiel by sa výkupca medu z Poľska kto by odkúpil májový med cca 300kg. Na cene sa môžeme dohodnúť. Včelstva neboli liečené ešte ani raz antibiotikami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.83.175.167) --- 26. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavovĂĄnĂ­ mezistĂŹn (22387) (22398) (22399)

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý +).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 4. 2007
RE: pohon medometu- zatavovĂĄnĂ­ mezistĂŹn (22387) (22398)

Já se mohu podívat až o víkendu a na internet to dát v pondělí. Ale sázím, že ten černý je mínus a hnědý plus. Já tam mám originální koncovku do autozapalovače či přenosné lampy a tam je na prostředku plus. K tomu mám zdroj se selenovým usměrňovačem (pamatuje ještě někdo tuto technologii?) vlastní konstrukce, ve kterém mám i tu autozásuvku, abych měl kabel stejný do auta i do zdroje. Ten zdroj je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
pohony (ruční, se samostatným regulátorem a tento s vestavěným regulátorem) je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/27.html
Barva drátů v kabelu vidět není, to tam musím dojet a podívat se.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 3:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavování mezist?n

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.83.175.167) --- 26. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavování mezistěn (22387)

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 26. 4. 2007
Dotace na medomet


Máte zkušenosti se získáním dotace na medomet? Má smysl se pokoušet, nebo je to jen vyplňování papírů a na konci úředník řekne "bohužel"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392)

Vymena je ticha proto, ze se pritom vcely neroji. Chtel bych tise menit matky, ale moje vcely nechteji :-(. Pri tiche vymene matka s dcerou spolu nebojuji, ale spolu kladou.

Ptam se proc to nektere vcely delaji a je to dedicne?

>Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude
>chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu
> dokud mlada nezacne klast?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392) (22393)

Je pardon zase sem nepremejslel, mezistena ma tento rozmer takze to bude tech 37x30. Tudiz jen pro uplnost je to cechoslovak??

> "Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
...
> Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik
> matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
> Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.

je to jak pisete, je to jen na jednom ramku uprostred, 4 max 5 misek, na okolnich ramkach nic nebylo

zas mi ale neni jasny duvod proc chtej v tuto dobu vymenit matku protoze se mi zdaji v plne sile a matka ma zakladene velke plochy

ale mozna se chteji opravdu rojit


> Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek.
> Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

no take mam s tim problem :-)), ale jsem na zacatku nelze obmenit vse najednou (musim obcas do prace), letos jsem prehodil 4 uly 39x24 do nastavku, a o vikendu jsem to kontroloval a povedlo se to uspesne. Delal jsem to relativne pozde, pred 14 -20 dny, vcely uz byly hodne silne a rovnou jsem je poustel do medniku, ale slo to jak po masle. Trochu jsem se bal neb mam bodavky, ale bylo to uplne v klidu :-)

Kazdopadne diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 26. 4. 2007
Re: (no subject) (22384) (22389)

okr.olomouc ,půl hodiny co jsem toto dopsal,jsem to opět viděl na vlastní oči,ten pán mě začíná neúměrně srát....bydlí v olomouci a jeho příjmení začíná na K.,tak si od něho nekupte oddělek,jsme už bůhví kolikátý rok v pásmu.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.59) --- 26. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392)

"Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
....
Rámky se měří na vnější rozměr. Není to náhodou 37*30?
Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.
.....
Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni??

Pokud je to tichá výměna, tak ano. .-)

Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Jak kdy, ale měly ba snad chvilku klást obě. Pokud se toho dožijí.


.....
Protirojové opatření v této fázi - je možné snad jen najít matku a s několika plásty dát do odělku, matečníky nechat. Znám včelaře, kterému vychází když dá na stranu pár plástů s matečníky , v úle nechá matku a matečníky vyláme, dodá mezistěny a včely se mu nevyrojí.

Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek. Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 26. 4. 2007
Ticha vymena

Dobre rano

u jednoho vcelstva jsem vcera nahodou objevil narazene a zakladene misky uprostred ramku - asi se snazi o tichou vymenu (matku sem nehledal ale videl jsem nakladena vajicka). Misky byly narazene taky na okrajich, ale u techto nemuzu zarucit, ze tam nejsou z jine doby. Asi bych tomu mel nechat volny prubeh a pripadne pocitat s moznosti vyrojeni? Nebo je vhodny nejaky zasah??

Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire) a plodiste je oddeleno od medniku mrizkou a uz ted je nabouchane jak plodiste tak mednik. Co me vsak zarazi je, ze toto vcelstvo nechce stavet ale jde neskutecne do medu oproti druhemu na teto r. mire (stejne to bylo loni, ale matka je jina - vyrojily se). V plodisti vedle plodu jsem pridal mezistenu z kazde strany a za vice nez tyden ma mezistena bunky tak 3-4mm vytazene do prostoru, neni zakladena, ale ukladaji do ni med a pyl bez snahy ji zatim dostavet. Oproti ostatnim vcelstvum stavi velmi bidne. Pomuze vymena matky?? Navic do delniciny stavi trubcinu, ale to je ma chyba, nedal jsem jim stavebni ramek, ktery evidente chteji.

Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Protoze jinak jestli ted nepridam nastavek ktery samozrejme s touto mirou nemam (napasuju tam 39x24) :-)) tak se vyroji neb ul jim zacina byt tesny :-))

Otazek by bylo samozrejme vic, ale to je u me vzdy :-))

Diky, hezky den

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 4. 2007
Re: Rozmnozeni vcelstva (22073)

Dne neděle 08 duben 2007 16:43 Zdenek napsal(a):
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373) (22375) (22386)


Včelařit se dá různými způsoby. Někdo chová 20 včelstev a nemá ani tolik medu jako někteří jen z 10. Udělal jsem si rozbor pracnosti v ZO. Jsou to velké rozdíly.Dělat 100 rámků nebo 50 je taky velký rozdíl i s nástavky při stejném výsledku.
Drastické vyfukování včel je dobré pro velkovčelaře a hlavně v lepších klim. podmínkách, kde nestačí med vytáčet. Já si rámky s medem vybírám jen kvalitní /čerstvě vystavěné/, takže včely někdy ani nezaregistrují , že jsem jim ubral zásob, když je dobrá snůška, a hned k plodu dávám mezistěny.Proto nízké rámky mi nevyhovují..
Dalším ověřením včelaření bez rojení bude u dvou začínajících včelařů.
Sami si vychovají matky do svých vyrobených úlů, a po zesílení včelstev si je odvezou.
Všechno si vyzkouší a pak budou jen vylepšovat další úly a způsoby včelaření.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: (no subject) (22384)

Na to mam jedno slovo PRASATA... ale mam dojem že to milý inteligentní zvíře
urážim.......
----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:57 PM
Subject: (no subject)


> když už jsem se ozval.....
>
> zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
> rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
> papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
> nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
> mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
> pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
> toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
> nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
> maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
> nejvyšší úrovně
>
>
> pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem
>
>
> oheň byl jediný účinný už ve středověku......
> mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
> být rychlejší než mor....
>
> pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
> mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně
> jsou
> minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,
>
> tak se mějme.......
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: 10-ti letá zaeáteenice (22255)

Bez mřížky se v čechoslovácích včelařit samozřejmě dá, ale chce to určitou
změnu: Čechoislováky byly konstruovány na jinou včelu, Nygru, která se
chovala jako původní ekotyp před současnouKraňkou.
Pokud chcete včelařit bez mřížky a s výnosem medu při současné kraňce musíte
přidělat alespoň jeden medník navíc. (Nejjednoduššíje to slepit z
pěticentimetrového styroporu, vnitřní světlost 38,5 cm, bez dolních falců,
Asi to nebude lícovat se siluetou dolní části, ale to nevadí. Pro sedla
rámků použít buď kovový úhelník nebo lépe vsadit laťku se sedlem výška 18
mm,) Pokud budete mít třinástavky, horní bude po jarní snůšce zaplněn medem
a dolní dva med s plodem. Nevytočí se sice všechen med, ale pracnost je asi
dvacetiprocentní, oproti mřížkování. Jde o tzv. volné vedení včelstev.
Hodně
radosti ze včelaření přeje Gusta -----
From: "Lada" <lada.barinova/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 11:47 AM
Subject: 10-ti letá zaeáteenice


> Dobrý den, už deset let včelařím (vše pouze podle knih a časopisů), ale
> nemám nikoho na radu a dělám asi stále stejné chyby. Mám dva Čechoslováky
> (rámek 37x30).
>
> DOTAZ: zimovala jsem včelstva v jednom nástavku (jako vždy) a nacpala tam
> 11rámků, jarní prohlídka v pohodě, teď jsem byla 14dní pryč, přijedu,
> všude
> kvete řepka! A tak kouknu do včel a zírám, v obou úlech přeplodováno
> (jestli to jde, ale plod a vajíčka byl VŠUDE i v krajních rámcích) a móóóc
> pylu a starých zásob. Nevím, co mám dělat, kam dát mezistěny, které rámky
> dát nahoru do medníku (ten jsem nasadila a dala tam pár souší a po dvou
> zavíčkov.plodech - jediné bez vajíček). Je mi líto matky, že nemá kam
> klást, ale když jsou všude vajíčka, mohu je dát nahoru?
> Letos chci poprvé včelařit bez mřížky, protože loni to byla hrůza, matku
> jsem na 100% nechala dole a za týden byla nahoře nad mřížkou!
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavování mezistěn

Dodnes ho mám, jde o skvělý výrobek. Koncovka do zapalovače auta na dvanáct
volotů. Středový drát musí být plus, jinak to nefunguje. Pokud nevíš, lze
krátkodobě zkusit, když jsem to dal obráceněm¨, tak se pouze
neroztočil.Tento pohon nenapájím z auta, ale přes nabíječku autobaterií,
plus a minus oddělím kartonkem. (Nabíječka 8A), Touto nabíječkou i zatavuji
mezistěny. Toto zařízení je na bázi tranzistorů, motorek 50 W ze škodovky
(asi stěrače), převod přes plastické ozubené kolo. Tichý a vytrvalý
pomocník, slouží skoro dvacet let při počtu včelstev do třiceti zcela bez
závad, pouze jsem jednou musel vymýt vypinač z důvodu zalepení medem od
ruky,
Pro začátečníky, kteří hledajíjednoduché zařízení na zatavování
mezistěn, je nejsnadnější zatavovat na motoru auta nebo vedle a k zatavování
připojit dva dráty z autobaterie. Sto až dvě stě kusů není pro baterii
problem, normálně se pak nastartuje.

Gusta
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 9:59 AM
Subject: RE: pohon medometu


Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je
několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má
regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já
nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky
přepolování.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373) (22375)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je relativní. Včelař se musí v první řadě naučit v daném úlu včelařit.
Já osobně při mé metodice včelaření ( trojsouvčelstevná metoda ) si nedovedu představit, že bych včelařil na vysokém nástavku či v dadantu ( mě se osobně nízkonástavkové včelaření jeví jako poměrně jednoduché včelaření s velkým množstvím variant, které umožňují maximální přizpůsobení se dané situaci a při použití vyfukovačů ( či výkluzů ) zpravidla pracuji jen s celými nástavky, které rozebírám až při vytáčení medu, a od toho nízkonástavkové včelaření je )
Ale je to věc názoru a metodiky včelaření.
Rozhodně není nadměrné rojení způsobeno nízkým nástavkem. Může si za to sám včelař nevhodnými zásahy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kohoutek Tomáš (e-mailem) --- 25. 4. 2007
RE: (no subject) (22384)

KDE????!!!!

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: (no subject)

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou
minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 4. 2007

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 25. 4. 2007
Re: mice (22376) (22378)

viděl sem včely obírat mšice na jedlích ještě ve večerních hodinách,ale to ještě nic nekvetlo.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22371) (22380)

Včely jsem zimoval v průměru na 3 Lang.24cm. Pokud obsednou plně dva horní, tak že zasahují až do nejspodnějšího, nevidím problém s nástavkem nad. Ať už přehozením spodního nahoru, nebo přidáním čtvrtého. Je to zvětšení jen o 50% a včely to zvládnou. Jsou schopny si udržet teplo v uličkách i za horších situací. Předpokládám, že dva nástavky jsou nabouchané plodem, pylem a zásobami. To samo o sobě zajišťuje tepelnou setrvačnost. Mluvím o období rozvoje, tedy květu ovocných stromů.
Rozdíl NN a VN v přidávání je v tom, že NN se dá narvat mezi plod snadněji. V přidávání pod, či nad nevidím až takový problém. Proto jsme taky minulý týden dával z lenosti hned tři NN nad včely. Dnes ráno jsem to právě okukoval - prokukoval. Včely jdou pomalu nahoru. V elipsoidu a časem bude i horní obsednut až do rohů.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 25. 4. 2007
Vyrocni Zprava o cinnosti CSV a UKRK 2006

Vcelarstvi 2007/5/119
8) zprava UKRK
9) dopisy p.Frankove a odpovedi na ně
11) vyzva ZO Trest postoupena komisi pro upravu stanov
12) dopis p.Cesky a Andrlove reseni uhrady stanovene soudem
13) dopis p.Veseleho reagujici na zpravu UKRK ktera pisateli odpovi
14) policii odlozene trestni oznameni do vedeni CSV
15) dopis p.Korana o odstoupeni od smlouvy a dalsim postupu
16) dopisem p.Zaka se PUV bude zabyvat a UV poda zpravu

Cinnost XIII
...z duvodu nutnosti aktaalne informovat clenskou zakladnu Ceskeho svazu vcelaru,ktery je vydavatelem titulu...


Nepodavane objektivni informace to je z neschopnosti ? nebo z gaunerstvi ?
Ostatni clenove UVCSV informovat samostatne clenskou zakladnu nemohou? Maji Bobrika mlceni ?

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22371)

> Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez
> absolutního vyrojení.

> L.Z.

Muzete prosim napsat jakou vysku ramku pouzivate?

Ja jsem u NN langstrotha nasadil 4 nastavek (souse + mezisteny). U NN nejak nemam problem rozsirit neb si myslim ze nizky nastavek zvladnou.

U vysokych nastavku 39x24 vaham pridat 3 - je to velky prostor. Zatim to k tomu urcite nebylo, ale rad bych se k tomu dopracoval, alespon u nekterych vcel.
Nevim ale jestli nastavek radsi podsadit dolu, nebo treba pridat nahoru jen "pulku" nastavku jak je psano ve vcelarstvi c.5, tj. oddelit pulku nastavku prepazkou a pulku nechat chvili uzavrenou a za dalsi cas pak rozsirit uplne? Nebo mam pockat az bude tretina vysokeho podmetu plna a pak pridat cely nastavek? Nemam uz souse takze musim pouzit mezisteny.

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 25. 4. 2007
Rojenie

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)
Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Vlado mohol by si ešte popísať ako sa dá včeláriť bez rojov? Prípadne ktorý je to ten článok kde si už o tom písal. Časopis Včelařství č. 5-t.j. májový ešte nemám. Ja poznám niektoré metody protirojové ale sú také náročné /včely nemám pri dome ale musím za nimi jazdiť/, že sú nepraktické. Napr. včely, ktoré sú v rojovej nálade presypať na MS a ich plásty rozdeliť medzi ostatné úle. No keď sa mi chce rojiť 10 až 20 rodín naraz tak neviem ako to zvládnuť. S pozdravom a teším sa na odpoveď. Jaro KE.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 4. 2007
Re: mice (22376)

Nemám, ale věřím tomu. Mírná zima způsobila, že mšice nevymrzly ale naopak
se množily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kubant" <kubant/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 7:23 AM
Subject: mice


> Dobrý den.
> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
> Zdraví V. Kubant

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 25. 4. 2007
Re: DOTAZ k rozpouštění vosku (22368)

Řešením je také posílat na výměnu vyřezané voští. N stránkých Včelpa je nabídka pro ZO ČSV, že v případě určitého množství zajistí dopravu, která je navíc zdarma. Je to jen o fungování ZO. Źkusím se u nás také zeptat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kubant (88.101.50.58) --- 25. 4. 2007
mšice

Dobrý den.
V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito mšicemi. Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch mravenců, včel a vos.
Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
Zdraví V. Kubant

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením.Měli jsme v naší ZO smrtelný úraz při sbíraní roje, ale je zbytečné někoho přesvědčovat jak to udělat , aby se včely nerojily.Pokud by si včelaření zjednodušili, asi by neměli co dělat, nebylo o čem vědecky psát.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: Dotace a včelaři (22346) (22349)

Dobrý večer,
paní Prokešová píši ještě jednou svoji mailovou adresu.

ardenus/=/seznam.cz

Budu rád pokud se ozvete, děkuji a přeji hezký večer

Leoš Novotný


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Na včelaření bez mřížky jsou výhodnější nízkonástavkové úly než-li vysokonástavkové úly, ale to neznamená že to v nich nejde.
Výhodné je vkládat trubčinu do prvního plodišťního nástavku ...lákaní matky ke kladení ve spodu... Dále je dobré udržovat medovou blokádu plodiště ( udržovat 4 plné medné rámky nad plodištěm, jež brání pohybu plodového tělesa nahoru )
Tyto opatření se dělají pokud-li si chcete uchránit panenské dílo před zakladením.
Jinak to může být jedno kde je plod, hlavně když je dost otevřeného plodu ke krmení, aby se nám nezačali krmičky měnit v anatomické trubčice ... jinak rojová nálada…, což se při řádném včelaření dá udržet po celý rok… bez rojení po celý rok.

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Včelaření bez mřížek není nic nového. Už to provozuji 20 let.Včelařit se dá bez rojeníjednoduchým způsobem se silnými včelstvy i s dvěma matkama ,jen mít vhodné úly odhad pro prostor v úlech, dostatek zásob, místo pro stejnoměrné kladení.Mimo chovu nových matek do včel poprve sáhnu až při vytáčení.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 24. 4. 2007
Re: DOTAZ k rozpouštění vosku (22368)

Bez ničeho tavit vosk nejde. Nejjednodušší je zajít za někým z výboru ZO a zeptat se jestli nemají spolkový vařák. Hodně ZO ho mají. Nejednodušší ale přitom i o něco málo víc výtěžný je způsob promývání vařící vodou. Potřebujeme k tomu starý zabíjačkový hrnec ten největší a musí mít alespoň na bocích neporušený smalt. Plásty nalámeme na co nejmenší kousky a házíme do širšího pytle. Pak na dno dáme rošt z tenkých latěk, na rošt volně zavázaný pytel tak, aby byla stejnoměrná vrstva a na to obdobný rošt. Tan zatížíme asi 4 betonovýma cihlama. Vše zalijeme dešťovou vodou a a si za dvě hodiny začínáme vařit. Nejlépe je hrnec postavit na cihly a topit pod ním dřevem. Já u obdobného, o dost většího zař. používám izolaterský hořák na PB. Lze i el. vařičem, pak je ideální toto provádět navečer, hrnec musí stát na obou ploténkách, jedna je málo a ráno je hotovo. Ideální i z hlediska výtěžnosti držet teplotu cca 90 stupňů. Až vychladne voda koláč se rozbije, zespod se špína oškrábe a vše se znova rozpouští. Po dokonalém rozpuštění se vosk vleje do formy a nechá vychladnout a po vychladnutí opět škrábat. Důležité je nepřehánět to s teplotou, protože čím víc voda vře tím víc vosk mýdelnatí. Vosk se začíná rozpouštět při 63 stupních. Takže s voskem je dost starostí. Doporučuji nahodit přiléhavý svetřík, do kapsy zastrčit placatku a jít si vařák půjčit. Jednodušší je pouze sluneční tavidlo, ale výtěžnost je citelně horší, ale bezkonkurenčně čistčí vosk.Držím palce!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Pokud máš v dosahu el.proud nemusíš tolik investovat. Stačí el.kompresor cca za 3 tisíce. V případě benzínového kompresoru si dej bacha na reference a smlouvu. ZO u nás koupila 3 a jeden šlapal chvilku. O to více se vleče jednání o garanci. Dodnes není asi vyřešená.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeňka Cichá (88.103.130.142) --- 24. 4. 2007
DOTAZ k rozpouštění vosku

Dobrý den,
chtěla bych se tady zeptat zkušených včelařů, jestli nemáte návod na jednoduché tavení, rozpoutění a čištění vosku na výměnu vosku mezistěn tak, abych nepotřebovala nějaké zařízení.

Děkuji za rady,
S pozdravem ZC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365) (22366)

V pořádku, kompresor se dá celkem lehce přenášet v jedné ruce, pohon na benzín.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365)

jeste jednou dik a omlouvam se za dalsi, snad posledni otazky :-)
predpokladam, ze kompresor nebude moc velky a tezky a bude mozne ho snadno prenaset? A pohon kompresoru je na benzin ci snad na elektriku??

diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361)

Nepamatuji si to přesně, ale kompresor stál kolem 20.000,- Kč a aerosolový vyvíječ kolem 3.500,-.
Na léčivo je možné žádat dotaci, stejně tak na ošetření včelstev aeorosolovým přístrojem. Ceny za léčivo + aceton jsou zanedbatelné, navíc místo acetonu je možné použít vodu - ale moc to v chladnějším počasí nedoporučuji. Přesný návod na léčení přístrojem je možné si stáhnout na netu, případně ho pošlu na váš mail.
Přenosu nemocí se bát nemusíte, léčení probíhá přiložením hubice k česnu úlu, nebo očku nástavku. Cena za ošetření 1 včelstv cca 1,50 -Kč. ( bez přihlédnutí k dopravě a času)Záleží na tom zda použijete aceton, a také kolik léčíte včelstev na 1 stanovišti. Největší problémy jsou pokud léčité např. u deseti včelařů, kteří mají v průměru 5 včelstev. Přístroj " zamrzá " a zabere to více času než ošetřit 100 včelstev u jednoho včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

glessy (193.165.135.61) --- 24. 4. 2007
Stavební rámky - prevence rojení

Dobry den,
musim se priznat, ze jsem cekal velkou a "divokou" diskuzi pote co ve vcelarstvi vysel clanek o vkladani stavebnich ramku. Uplynuli vikend jsem vybral dve vcelstva, kde chci metodu vyzkouset. Vcelarim nastavkove na r.m. 39x24 a tento rok jsem nasel odvahu zkusit to bez mrizky. Jaký na to máte názor ? Ja jakozto sest let vcelarici zacatecnik, ktery je nucen vcelarit vikendove, vitam kazdou novou moznost, jak vcelicky udrzet v ulu. Hlavne v pracovni dny :o)
Preji hezky den. Honza Glassner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357) (22359)

Právě co se týká malin, tak já mám zkušenosti opačné. U nás za socialismu
přešel lesník kolem spousty hektarů lesa jedenkrát za rok, takže mu žádné
maliny ani nálety dusící vysazené stromky nevadily. Nyní, kdy tak co dva
hektary lesa je jiný vlastník, tak ti to, co vysadili, sami každý rok
pečlivě čistí od malin a ostružin a náletů a ti, co ještě nevysadili, každý
rok na podzim si přijedou do lesa pro dřevo na topení. Jsou přirozeně i
výjimky, někteří se k tomu ještě nedostali nebo budou muset čekat aspoň 20
let, než budou moci kácet nebo se o lesy soudí. Ale obecně tady směřují lesy
od různě smíšeného lesa se spoustou snůšky k lesním plantážím, kde toho moc
nebude. Ty maliny a ostružiny a ostatní tak někde na krajích lesa, ale
nějaké plochy, že by třeba hektar vykáceli a 5 roků tam ty maliny volně
rostly, než by tam zasadili stromky, jako to bylo za socíku, tak to ne.
Zatím ještě pořád mám snůšku v květnu z nějakých javorů a v červenci a tak
do poloviny srpna z lip, ale kdoví jak dlouho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 2:08 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci
> začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím
> dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to
> peníze a státní lesy už vůbec ne.
>
> Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na
budoucnost
> lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři.
Jenže
> oni budou.
>
> Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou
> vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

borik (147.228.1.130) --- 24. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335) (22344) (22351)

Obávám se, že v tomto případě žádné prozvonění zkoušečkou ani měřákem nepomůže. Oba póly regulátoru budou mít proti sobě nějaký nenulový odpor pro obě polarity a spoléhat se, že s kostrou je spojen právě minus pól se také stoprocentně nedá.

Doporučil bych rozebrat pohon a kouknout, kam jsou připojené oba kablíky dovnitř (mohl by tam být popis) nebo nějaký elektrolytický kondenzátor, který má jasně označenou polaritu.

Druhá možnost je zkusit jiného majitele či výrobce (je nějak dohledatelný ?).

Zkusmé připojení nemusí udělat nic, ale také může regulátor zcela vyhořet (záleží na vnitřním zapojení).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Diky moc
a tech 70% dotace je z cele castky nebo jen z ceny za kompresor? Mohl byste prosim jeste rozepsat kolik stal kompresor a kolik vyvijec a jak je to s lecivem, kolik zhruba stoji pro jedno vcelstvo a zda je take dotovano?
Je vubec mozne poridit jeden pristroj a pouzivat pro vice lidi - nebezpeci sireni nemoci a jine?

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358)

Spoustu peněz, no spoustu ne, přibližně tak 25 000,-.

Koupit aerosolový vyvíječ - doporučuji ten z Dolu a dále kompresor - mám ho od p. Svobody (viz. inzerát ve Včelařství). Pak si podat žádost o poskytnutí dotace (70% z pořizovací ceny) a čekat na vrácení peněz.

Pak už je potřeba jen koupit léčivo a aceton ( jen ten Lékárenský ! ! ) a vesele se může aerosolovat. Zkušenosti mám velmi dobré - léčím při nižších teplotách a až v prosinci, kdy je pravděpodobnost, že ve včelstvech není žádný plod, nebo jen velmi málo.
Vřele doporučuji.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357)

V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to peníze a státní lesy už vůbec ne.

Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na budoucnost lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři. Jenže oni budou.

Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 24. 4. 2007
aerosolovani

Dobry den
mohl byste mi nekdo (mate-li chvilku casu) strucne naznacit co je k aerosolovani potreba, co vse by mel laik predem vedet a jak moc se zvysi uspesnost leceni? Ve vcelarstvi je informace o moznosti dotace na kompresor vyvijece a jelikoz se u nas aerosolovani nepouziva, tak me napadlo, ze by to mozna mohlo byt dobre popostrceni do zacatku. Zatim vsak o tomto zpusobu leceni temer nic nevim.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356)

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353)

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Omlouvám se za předchozí mail. Free je pouze demoverze na 60 minut hry. Být
Vámi, tak reklamuji.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Hra je free, tak co jste vlastně platil? (Jinak dcerce na jejím počítači prý
funguje).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347)

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Svazenka v dubnu (22330) (22335) (22344) (22348)

Včera jsem viděl v poli s pšenicí dva kvetoucí vlčí máky. Opravdu bláznivé
počasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:56 PM
Subject: Svazenka v dubnu


> Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se
> svazenkou - bláznivý počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78081 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22352 do č. 22412)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu