Včelařská konference

ano,nevím jak se ten strom co celej rok vypadá jak švestka jmenuje,ale jsou na něm tvarem shodný plody jak na švestce ,akorát jsou žlutý a ranný-mimochodem výborné do slivovice -má cukr srpnového slunka

špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se tomu říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky stejně jak durancie...

pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího vzrůstu

u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej

ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného

Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy, rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se zaměňuje s mirabelkou

Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až velmi sladkou.

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 08:13:27
> ----------------------------------------
> na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

Zdravím vás.
Poradíte mi prosím, kde bych za rozumný peníz zakoupil nové a dobře vydezinfikované mezistěny na 2/3 langstroth ?
Děkuji.

Taky se mu tak někde říká Je to ale lidový název POD TÍMTO NÁZVEM SE TAKY NĚKDE ROZUMÍ ŠVESTKA ŽLUTÁ A JEDNA VELMI RANÁ ŠVESTKA KTERÁ JE NEOBVYKLE TENKÁ A DLOUHÁ a MIRABOLÁN JE PŘESNÉ JMÉNO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 31.3.2007 22:54:49
> ----------------------------------------
> a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>

na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
Subject: Re: Fenologie


> a není ten mirobalán špendlík?

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...
J. P. B.
správce konference
.......
Ani já ne. A silně mě to sklamalo. Prolezl jsem i všechny downloady, co kdyby tam, a tam tak nic.
Tak jsem si alespoň početl o inseminaci matek.
ALe upřímně, zajímavé, ale není to ono.

Karel

a není ten mirobalán špendlík?

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

-Významů je určitě více než si myslíme.Momentálně sleduji denně dvě matky nultého ročníku. Jedna pochází rodem z Kývalky a druhá ze Zubří. Která dříve zaplní zbývajících do 10 mezer včelami? Zatím vede z Kývalky. V úle mají dokonce v průměru o 5°C vyšší teplotu.
B.V.

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...


J. P. B.

správce konference

Přeji všem včelařům krásné Velikonoce a hlavně krásné jaro...

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.
......
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém (relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože tehdy v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen 10mm. Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam přes zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na minimum cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem na něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se o úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření brání rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Než jsem koupil onen nerezový medomet tak jsem projel půlku republiky, je bez pohonu, má umělohmotné převody ( robusní, myslím že vydrží ). Pošlu vám podrobnosti, jen co přijedu domů.
Zdraví F.A.

Máte někdo speciální horní loučku,já používám trojůhelníkovou a mohu říct,je to vynikající věc,včely staví na té špičce a dostavují až nahoru.

Moje kniha o dřevě o tlouš´tce asi 70 listů říká, že coulová prkna venku na
zahradě uschnou za rok. Na každý centimetr tloušťky, teď nevím, jestli
dohromady nebo na každé straně se má přidat další rok. Podle toho kmen 80 cm
v průměru by schnul celý život.... Ovšem autor je umělecký truhlář a řezbář,
asi potřebuje to dřevo mít maximálně stálé.
Taky buď tam nebo někde jinde je napsáno, že staří stolaři, když někomu
dělali třeba odložení na stěnu, tak udělali polotovary a nechali je v té
místnosti půl roku ležet. teprve pak to dodělali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:20 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly
veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

Taky jsem je před asi 20 lety zkoušel. Já jsem použil na horní i spodní
loučku poloviční nebo ještě o něco menší šířku než u normálního rámku
přibil jsem ji na kraj. Drátkoval jsem na hlavičky hřebíků zatlučené v
loučce. Taky se mně neosvědčily hlavně kvůli pevnosti. Tehdy jsem je
plánoval jako rámky do nastavků i zadováků a v zadovácích ta tenká horní a
spodní loučka dělala problém, mezerníky musely být na bočních loučkách,
kvůli tenké horní a spodní loučce nešly boční ločky pevně usadit, pohybovaly
se a mezerníky potom netrefovaly na loučky předchozího rámky a rámky se k
sobě přitlačily. V nastavcích ty rámky visely šikmo, zavěšwní bylo mimo
těžiště a taky se blbě uchopovaly, musel se vždy pomačkat kus voští. Jediná
výhoda byla, že se rychle drátkovaly, drátel se omotal kolem hlaviček
hřebíků rychleji než když se měl protahovat otvory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:14 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné
straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO
OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních
louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní
smysl

PEPAN

Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:37:55
> ----------------------------------------
> To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
> originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
> nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
> během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
> takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
> necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
> díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
> širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
> která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
> kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
> Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
> krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
> nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
> ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
> 2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
> smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
> nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
> zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
> rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
> Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
> křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
> vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
> a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
> včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
> moc nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
> Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?
>
>
> Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
> milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
> Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
> venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
> chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
> jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
> zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
> rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
> A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
> a ostatnim venku deji divi :-))
> Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
> :-))
>
>
> Hezky vikend
>
>
>
>

Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní smysl

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:19:53
> ----------------------------------------
> Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už
> Langstroth.
> Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří
> a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním
> včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje
> vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva
> a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
> Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně
> 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě,
> že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne
> tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným
> zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto
> systému???
> Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
> ( ps.
> Pro Tondu:
> Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co
> mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
> )
> Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období
> začíná.....................................
>
> zdravím.......M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

/l Langstrot vznikl jen náhodou a osvědčil pro chov včely vlašské která ploduje i v zimě a posouvá se po dlouhém rámku kdežto u nás se chová včela kraňská které nečiní potíže se přesouvat vertikálním směrem napříč úlem Langstrontova zásluha není v jeho rámkové míře ale v oběvu včelí mezery která tento pohyb bezproblémově umožňuje a je-li tato dodržena je naprosto jedno jaká je míra rámku, pokud je vystavěn od horní až po spodní loučku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje a velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody má žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 30.3.2007 11:41:30
> ----------------------------------------
> Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
> poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
> Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
> poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
> kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
> 13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
> se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
> týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
> Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
> zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
> dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
> podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
> teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
> Subject: Fenologie
>
>
> > V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> > rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> > ale je to drobet brzy.
> >
> > Zdravím
> > Ivan
>
>
>
>

liratura se s chovem čmeláků zabývá s ryze praktického důvodu je to záležitost pro pěstitele semen zeleniny a květin hlavně pro produkci semen třídy F1 pro opilování ve sklenících 4čmeláci totiž tyto rostliny opylí stejně dobře jako včely ale nesnaží se opustit tento uzavřený prostor Včely se na rozdíl od čmeláků tento prostor snaží opustit a vlastně se samy usmrtí o sklo skleníku PRO BĚŽNÉ POMĚŘY V PŘÍRODĚ TO NEMÁ ZASE TAK PODSTATNÝ VLIV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 11:25:52
> ----------------------------------------
> Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
> hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
> třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
> to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
> zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
> pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
> "odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
> novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Nemá cenu přemýšlet u hmyzu o tom zda jsem po zimě chytil samičku či samečka když u hmyzu převážně přezimují jako dospělci jen samičky které z prvních vajíček vychovají samečky pak i samičky které zase založí po spáření přezimující novou generaci samiček a tak stále dokola

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 10:43:08
> ----------------------------------------
> Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo
> ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70
> procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými
> trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
> Hezký víkend!
> Lukáš
>
>
>

Na www.vcely.kvalitne.cz je ukázka skleněného nástavku, skleněného dna úlu.Používám i skleněná krmítka.Výhodu to má pro zvědavé a nezkušené včelaře, protože mají přehled o včelách bez rušení včel.
Chystám i chov matek ve skl. úlech.
B.V.

To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
moc nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
:-))


Hezky vikend

Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už Langstroth.
Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě, že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto systému???
Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
( ps.
Pro Tondu:
Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
)
Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období začíná.....................................

zdravím.......M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

od: Lukáš:
> Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil ...

___________________________________-

vis o tom, ze cmelaci jsou ohrozeny a zakonem chraneny druh...?
vic by jim mozna prospelo, kdybysme je nechali byt a nesnazili se jim pripravit "hogofogočmelínky"...
predstava cloveka, ze vsechno zorganizuje lip nez priroda umi, je skutecne jen utkvela...

jd

podivej se na
http://dolinek.cz/proskl-ul-01.jpg
a
http://dolinek.cz/proskl-ul-02.jpg

problem v tom neni skoro zadny (celoprosklene nastavky vyzaduji stin, u castecne prosklenych to neni moc treba - kdyz das sklo k severu).
uly jsou venku celorocne, verejne pristupne, nicim se nezakryvaji (leda v zime, aby lidi netukali)
vcely z toho zblble nesjou - pochopi, ze sklem neprojdou a sziji se s tim. vosam to ale zjevne nedochazi - pokud vlezou do ulu, behaji pak zmatene po skle...

jd




____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:52
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

Muzes napsat kde a podrobnosti - s pohonem, bez atd.???
cena vypada pekne :-)

dik

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 14:44:07
> ----------------------------------------
> Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o
> délce 45 cm.
>
>
>

Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne - chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit :-))


Hezky vikend


-----
> Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
> U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi
> nádstavky 9 mm.
>
>
>

Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o délce 45 cm.

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.

Dnes byl v Lidlu cukr taky za 15,90 Kč/kg (nevím do kdy tato cena bude platit). Do podzima sice ještě daleko, ale...

Chtěl bych vědět, zda-li máte někdo zkušenosti s používáním parního
vyvíječe páry k získávání vosku. Jedná se o polypropylenovou nádobu na
níž se nasazuje vyvíječ, v obchodech tohle zařízení stojí cca 5000 Kč.

Nebo máte jiné vypracované metody těžby vosku nějakou néně známou, nebo
neobvyklou metodou?

Za info díky.

j.

Konečně jsem našel první díl tohoto článku, je na http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=105

Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a videl jsem i par fotek.
Ale vic jsem to zatim nezkoumal.

Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na jeden nizky nastavek.

Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho pouzit.

Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?

Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??

Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a pozorovat jak pracuje.

Diky

T.H.

Tak to sme na tom stejne s tim rozdilem, ze jsi chytrejsi a premyslel si dopredu :-)) Ja nejdriv ulelal ul a ramky.
Neveril bys jak sem se loni divil, ze sem z ramku potreboval dostat medovici :-))
Nastesti je to stary medomed, ktery mel klasickou kliku a deda k nemu poridil motorek. Drzak motorku je trosku zesileny takze se mi tam ramky samozrejme o centak, mozna pul centaku nevesly. Tak jsem rychle nasel kliku a nastesti se mi to tam vlezlo :-))

Takze sem pres zimu vymyslel jak to vyresit, ale jeste to nemam hotovy - jsem stale ve skluzu. Motorek je shora primo nasunut na hridel kose -spoj = trubka s drazkou a hridel se tyckou skrz a to se do sebe zasune. Takze proste motorek nadzvednu a vyrobil jsem takovy mezikus, kterym to spojim. Verim ze to bude chodit. Mozna jeste budu muset upravit kos a nebo holt ramky nebudou mit vytoceny 1cm pruh kde se dotykaji horniho lemu kose.

Je potreba nejdriv myslet hlavou a nebo mit ty zkusenosti :-))

No ale uznejte kteryho zelenace by takovy "detail" napadlnul :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Dnes jsem v tesku narazil na cukr za 15.9 Kc a Na hurce ho maj dost, tato akce je tento tyden i v Kauflandu, tam jsem byl v utery na bohdalci ve stredu na hurce a v ctvrtek zas na bohdalci a ani jednou ho nemeli - klamava reklam se tomu mozna rika.
Navic tam clovek zabije spoustu casu, protoze je tam spousta lidi
Nevim teda kolik jestli je nejaky limit ale bral jsem 11kg a nic nerikali

Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
Subject: Fenologie


> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan

Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
"odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.

R. Polášek

Jen aby to nebyla jen další poplašná zpráva jako před časm informace o
rozkvětu sakur. Typoval bych to spíše na hořčici setou na podzim na zelené
hnojení, ta letos přezimovala a je možné, že právě teď jde do květu.
Vita

On 3/29/07, Ivan Cerny <e-mail/=/nezadan> wrote:
>
> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan
>

Zdravím!
Já začal včelařit opravdu nedávno (už je to celé dva roky...) a měl jsem hlavu v pejru z toho jaký úl si pořídit. Jeden starý pán (neskutečně rozumný včelař) mi to řekl jednoduše: "Včelařit se dá i v krabici od bot!" A vlastně měl pravdu. Existují samozřejmě nevhodné, méně vhodné, postačující a vynikající podmínky pro včelstvo, záleží na tom, jakou cestu se ten který včelař zvolí. Já začal na klasice 39x24, zatím nechci měnit, ale určitě v budoucnu chci zkusit nízké nástavky.
Jestli je nástavek takový nebo makový, jestli je loučka o nějaký ten milimetr delší nebo tlustší, na tom ani tak nesejde (opakuji, že v rámci biologických potřeb včelstva), životně důležitá je vzdálenost mezi horní loučkou spodního nástavku a dolní loučkou nástavku dolního - jestliže je větší než 8mm (tuším, že je to 8mm, přesný údaj se dá dohledat v literatuře), hrozí riziko, že včely v zimě pomřou hlady, protože chomáč mebude schopen tuto pro včelstvo vlastně nepřirozenou mezeru překonat. Užší spodní loučky mají také tu výhodu, že po naklonění celého nástavku člověk pozná rojovou náladu, matečníky jsou tam krásně vidět, za šířkou standardní loučky jsou pěkně schované.
Na závěr mi to nedá, musím napsat ještě jedno moudro od onoho "mého" včelaře. "Důležitý je nebejt nenažranej a nebejt krkavej. Nebejt nenažranej při vytáčení medu a nevycucat včelky do poslední kapky a nebejt pak krkavej při krmení."
Hezký den!
Lukáš

jj mas (-te) pravdu a dik za informace,
jen jsem chtel rict, ze kdybych zacinal od nuly a nemel ani jeden ul byl by to porod vybrat si, ktere koupit -jde i o penize. Je jasny, ze kdo dopredu vi, ze chce do budoucna vetsi chov zajede se podivat k nekomu zkusenymu, komu to funguje, aby vse videl na vlastni oci.
Ale toto preci nemusi delat zacatecnik, ktery chce mit krasneho konicka, neco malo medu pro rodinu a zname a treba do 5 ulu? Ten to preci podle me dela pro radost a ne pro maximalni vynos z ulu. Takze proc ho dopredu zahlcovat informacemi jestli tu a tu ramkovou miru (ul), ve ktere by mozna mohl ten max. vynos dosahnut. Pak takovy clovek pul roku premysli jestli ten nebo ten ul, vysoke, stredni nebo nizke nastavky a to ho klidne odradi. To si myslim, ze je lepsi postavit ho pred jakykoliv ul a ukazat mu jak je to pekna a velmi uzitecna prace :-))
To utepleni se mu mozna muze vyplatit, ale urcite ne proto, aby usetril na cukru - bude je rozmazlovat, a kdyz nahodou proda par kilo tak to ma zpatky :-))

Vim, ze je to slozity obor, ale nadruhou stranu proc novacky zahlcovat dopredu vsemy specifiky, kdyz vcelarit jde "vpodstate ve vsem" , a vcely spoustu chyb "odpousti" a stejne jde o hlavne praxi a ne co by kdyby.

Je to slozite, ale nemuselo by byt :-))

Viz ta moje loucka - uz sem si myslel, ze je to zasadni konstrukni problem a ze to do ulu ani nemuzu dat. Kdybych necetl literaturu a pod. vubec bych nad tim nepremyslel a urcite by to fungovalo (jak mi bylo dnes potvrzeno). Nerikam tim, ze se nemam uci, spis naopak. Ale praxe je praxe a podle me tak vcelari spousta vcelaru. Kdyz jsem dedovi delal prvni ul, o vcelach jsem nic nevedel, ale deda mi dal ramek a rekl udelej plodiste s pristupem zhora a zdola a nahoru mednik. O vceli mezere a ostatnim jsem nemel ani paru a vono to funguje. Jo ten ul ma chyby, ale v praxi proste funguje a ja zacal vcelarit.
A votom to je :-)

to jen pro odlehceni

Preji hezky den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 09:47:22
> ----------------------------------------
> K tomu uteplení,
>
> Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna
> a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař
> připravuje o všechny výhody.
> Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v
> utepleném a neutepleném úlu !!!
> To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu,
> každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je
> pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych
> považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem,
> když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými
> snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude
> něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
> A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství
> ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho
> dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu
> problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených
> úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba
> uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ).
> Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70 procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
Hezký víkend!
Lukáš

Vážení přátelé,
připomínám zájemcům, že již tuto neděli se koná jarní přednáškový seminář PSNV-CZ v Ivančicích (okr. Brno-venkov).

VI. Jarní seminář nové techniky ve včelařství

neděle 1. dubna 2007
Ivančice, kino Réna (na náměstí)

Program přednášek:
9:00       Úvod - současný stav včelařství v ČR (Ing. Petr Texl)
10:00 Včela a včelstvo ve snůšce (Ing. Květoslav Čermák)
11:00       Zajímavosti z výzkumu (Ing. Antonín Přidal)
13:00       Dvoumatečné včelaření (Mgr. Bronislav Gruna)
13:30       Impregnace úlu parafinem (Jiří Přeslička)
14:30       Zlepšováky ve včelařství (Ing. Jan Jindra)
15:30 Nový pohled na kyselinu mravenčí v ČR (Ing. Ivan Černý)

Ve vestibulu kina budou vystaveny moderní úlové systémy, nerezové medomety a další pomůcky pro včelařské provozy. Možnost nákupu včelařských potřeb.

Díky moc za tip! O čmelácích jsem si pořídil i knížku, takže o nich vím dost, ale tenhle způsob s petlahvemi je jednoduchý a zajímavý (i když by nejedno oko ekologovo zaplakalo..; samozřejmě je to bez problémů, když člověk pak ty vybydlený čmelínky na podzim posbírá a naloží s nimi jak má). Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil na vysoušeném díle, tak jsem zvědavej, jestli se mi v mém hogofogočmelínku ze dřeva uchytila.
Zdraví Lukáš

K tomu uteplení,

Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař připravuje o všechny výhody.
Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v utepleném a neutepleném úlu !!!
To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu, každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem, když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ). Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.

S pozdravem Foltýn

Podle mých zkušeností to, že včely zůstanou v zimě spodním nastavku bez
zásob, zatímco v horním je plno zásob nezávisí ani tolik na mezeře mezi
rámky nebo na tloušťce spodní loučky horního rámku ( včely musí přece
překonat i širokou horní loučku spodního rámku), ale na tom, jestli jsou v
horním nastavku aspoň v jednom rámku nad včelami zásoby až k spodní loučce.
Včelí chumáč totiž umí i v zimě za mrazu, pokud vycítí v těch horních
rámcích zásoby nebo třeba druhý zimní chumáč druhého včelstva, se kterým se
má spojit, vytvořit i v prázdném prostoru ze včel něco jako můstek, po
kterém přejdou postupně všechny včely nahoru. Pozoroval jsem to, když jsem v
zimě za mrazu spojoval včely v zadováku. Když jsem do plodiště přidal rámky
se včelami, během několika minut, než jsem stihl zavřít úl, utvořily můstek,
který překlenul asi 3 cm vysokou mezeru mezi rámky v plodišti a medníku,
zimní chumáče se propojily a všechny včely z přidaného oddělku přešly nahoru
k původnímu včelstvu. Podobně to podle mně dělají, když přecházejí po
zásobách. Problém je tehdy, když v rámcích horního nastavku je vespod
minimálně několik centimetrů voští bez zásob. Včely v zimě za mrazu
nepoznají, že nad tím prázdným pruhem je hojnost zásob a ten prázdný pruh
voští nepřekonají a uhynou ve spodním nastavku hladem. Zase asi záleží na
teplotě. Čím je nižší teplota, tak tím tenčí pruh prázdného voští dokáží
překonat. Záleží taky na oteplení ve správný čas. Zimní chumáč přežívá při
nedostatku zásob ještě asi 14 dní až měsíc. Pokud je v té době obleva,
včely se mohou přeskupit a přejít přes ten pruh prázdných buněk za zásobami
a včelstvo přežije. Pokud je obleva dříve, včely nemají důvod přecházet,
mají ještě zásoby, naopak mohou založit v plástu plod, který je ještě víc
"přidrží" ve spodním nastavku. Já myslím, že ta mezera mezi rámky spodního a
horního nastavku může být klidně centimetr i víc a spodní i horní loučka
může být klidně tlustá i těch 28 mm. Včelí chumáč v zimě dokáže být
překvapivě plastický. Když nechám přes zimu krmítka, ploché misky o průměru
20 cm i víc, během teplejších období v zimě, kdy je kolem nuly, jsou ty
misky plné živých včel. Během mrazivého období se ty včely stáhnou 10 - 15
centimetrů pod misky do zimního chumáče.
Spíše kdo ošetřuje včelstva takovým způsobem, že nemůže vyloučit usazení
včelstva na zimu ve spodním nastavku, měl by praktikovat někdy v září nebo
říjnu prohlídku, která by taková včelstva odhalila a při které by se
provedla náprava.

Co se týká dole nedostavěných mezistěn a vytváření mezer, u mně se to
objevovalo hodně v starých zadovácích, když včely stavěly mezistěnu vespod
nad nízkým dnem, kde byla spodní loučka spodního rámku tak 1 - 2 cm nade
dnem. Když jsem dával mezistěny vystavět do medníku nebo horních nastavků a
zatavoval je tak, aby mezistěna na spodní loučce seděla bez mezery, včely
vystavily rámky bez mezer.

R. Polášek

Diky vsem za rychle a vycerpavajici odpovedi!

Potesily me, protoze nove ramky bych uz asi horko tezko stihnul udelat, ale jak jsem o tom vecer premyslel, tak spodni loucku zvladnu seriznout na pile, ne sice po cele delce, ale treba 2cm od kraju, aby ramky nestratily stabilitu - uvidim podle toho jak to pujde.
Moje zkusenost se stabilitou je takova, ze Hoffmanovy jsou skvely ("nerozbitny"), ale jsou hrozne pracny na vyrobu - ale ten ramek je tak vymakany, ze drzi pohormade i bez hrebiku :-))

Nastavky jsem udelal na 11ramku s vnitrnim rozmerem tusim 40,5x40,5cm, takze snad budou dobre :-)

K tematu uteplene neuteplene - taky si to chci sam osahat, ale z hlediska vyroby, tudiz casu, ktereho moc nemam, tak je to pro me jasne!
Vyrobil jsem 6 uteplenych nastavku 39x24 -3cm polystyren, zevnitr sololit zvenku palubaky - a odhadem bych za tuto dobu vyrobil mozna i 30 jednoduchych nastavku. Muzu to porovnat, protoze jsem si vyrabel nastavky 39x24 20mm tluste. A to jsem truhlar-konickar, takze to delam az moc poctive :-)

A ty uteplene uly jsem podstate delal pod informacni tlakem pro svuj klid, abych si vyzkousel, zda to utepleni je opravdu tak dulezite nebo ne :-)) Asi za par let zjistim to, co uz je davno zjistene - asi jako spousta ostatnich :-)
Akorat to na me zatim z dostupnych informaci pusobi, ze je to vlasne neprozkoumana oblast :-)
Takze se ted vlastne par let mohu krasne realizovat a zabijet cas :-))
Ne, myslim, ze nakonec casova narocnost vyroby urcite rozhodne.

Jeste jednou diky, mejte se

T.H.

Počet rámků se dělá 9, 10, a taky 11 ten také nejvíc doporučuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

1. Pro včely ja samozřejmě vhodnější mít spodní loučku uzší ( lépe se jim přechází mezi nádstavky ). Včelař ale musí při konstrukci rámků myslet na stabilitu. Také záleží na velikosti rámkové míry, pokud by jste včelařil v nízkých nádstavcích, tak široká spodní loučka bude asi znatelný problém ( pomalejší jarní rozvoj - neochta precházení mezi nádstavky ), takže pokud použijete velikost spodní loučky která se používá u rámku Hoffmanova typu, tak nic nezkazíte.

2. Dodržování včelí mezery ve všech částech úlu je neopomenutelná věc ( některé starší úly tuto základní věc opomněly, !! moravský univerzál !! ), nejen že vám včely takovouto mezeru zastaví "můstky" ale v zimě je větší riziko že ji nepřekonají a umřou kvůli nedostatku zásob.

3. Klasické úly 39 x 24 ( tato rámková míra byla získána kompromisem mezi dalšími dvěmi mírami - podle mě není příliš vhodná ale včely se přizpůsobí každému úlu který je dostatečně prostorný a kde je dodržována včelí mezera ) jsou většinou na 11 rámků ( čtvercový pudoris, možnost změny teplé - studené stavby ale používejte raději studenou, tj. kolmo k česnu ), pokud budete chtít přesné rozměry, napište.

4. Další otázkou která vám bude jistě "vrtat" hlavou je uteplení úlů, já mám doma jak uteplené ( 39x24 ), tak neuteplené Langstrothy ( 44,8x29,5 + polonádstavky v medníku ). Uteplení úlu včelám může jen prospět ale jde o to jestli se vám vložená investice vrátí, v zásadě pomáhá uteplení hlavně slabým včelstvům, u silný není rozdíl ve výnosu medu skoro žádný.

Přeji pěkný den, Foltýn

V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely, ale je to drobet brzy.

Zdravím
Ivan

Ještě bych doplnil můj závěr: spodní loučka 19(20)x 10 mm s drážkou a lepit mezistěnu nahoru na doraz a ve spodní loučce v drážce nechat 2 mm vůli z důvodu tepelné roztažnosti meziztěny, včely si do přilepí sami.

Tento názor je poněkud v rozporu s článkem p. Čermáka v konferenci OPTIMALU o výšce a šířce spodní loučky, protože včely úzkou loučku klidně obstaví buňkami a prostaví až na horní loučku v nišším nástavku. Takovéto spodní loučky jsem si z neznalosti udělal a mám obrovské problémy s prostavováním nástavkú včelami. Spodní loučka by měla být široká 19-20 mm.

KLIDNĚ JE NECHEJ problémem je těchto spodních louček že včely nechávají mezi plástem a loučkou taky mezeru. ALE MŮŽEŠ JI ELIMINOVAT jakmile budeš lepit nové mezistěny tak ji přikládej ke spodní loučce ne jak je tradičním zvykem k horní nebo zalévat do horní drážky Mezeru která na hoře vzniká včely dostaví a plást k rámku připevní Jinak při výrobě nových rámků již dávej spodní loučku užší a zdá se ,že se nejlépe osvědčuje šířka 16 mm a výška 10 mm

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

Úzká spodní loučka (cca 15 mm) má tu výhodu, že včely mezi ní a plástem nenechávají mezeru, ale ochotně dostaví dílo až ke spodní loučce, někdy dokonce prostaví nástavky mezi sebou (to už nemusí být výhoda).

Už několik zim zimuji některá včelstva na dvou nástavcích (39x24) s rámky se širokou spodní loučkou (28 mm), a neměl jsem zatím žádný problém. Problém by možná mohl nastat, pokud by včelstvo plodovalo napodzim ve spodním nástavku, většinu zásob uložilo do horního nástavku, chumáč vytvořilo ve spodním nástavku, za velkým mrazů by vypotřebovalo zásoby ve spodním nástavku a nepřesunulo se do horního (a uhynulo hladem v úle plném zásob).

Pokud včely napodzim plodují v horním nástavku, chomáč utvoří na posledním plodu ve spodní části horního nástavku pod uloženými zásobami, myslím, že by neměl nastat problém.

Takže myslím, že pro zimování ve dvou nástavcích jsou rámky s úzkou spodní loučkou vhodnější, ale na rámcích se širokou spodní loučkou se dá bez problémů ve dvou nástavcích (39x24) zimovat také.

Radek Krušina

Viz Včelařství ročník 2002, číslo 2., strana 33. až 35.
a číslo 3. strana 57. až 59.:
Chov čmeláků na venkovních stanovištích.
Autor: Doc.RNDr.Vladimír Ptáček, CSc.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz On Behalf Of pavel
Sent: Thursday, March 29, 2007 5:48 PM
Subject: Re: chov emeláku

<Vzpomínám,že nějaká metodika chovu vyšla ve včelařství,ale nevím
<ročník.Snad 2004,2005?