78716

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 21601 do č. 21721

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Antonin Foltyn (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re:oddelky (21599)

Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního úlu... )
+ dva rámky vybíhajícího plodu
+ dva rámky se zásobami
+ zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely tak dobře nestaví )
+ dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze začátku létavky )
+ zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno musíte domyslet větrání úlu )
Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566)

Za takové články by měl včelařský pánbůch trestat,pokud nějaký je.Takové bludy jsem už dlouho neslyšel.Bohužel se na těch bludech podílejí i okresní funkcionáři.Což je velice na pováženou.Jen jestli si ta jména ten písále nevymyslel aby dal svému výtvoru punc pravdivosti.Jsem zvědav,jak v na začátku května omluví nadměrné rojení včelstev.Já to rozhodně v tomto období nemám žádné slabochy.Jinak doporučuji tomu Pánovi více o včelách,buď číst,nebo se spojit s nějakým dobrým včelařem aby získal jakýs-takýs přehled.Všem dobrým a pracovitým včelařům přeji hodně úspěchů a silné nervy proti takovým to zpávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581)

Pro Emana:
Ten článek je bludařský a neprospívá včelařům. O VD jsem toho přečetl hodně (jen o nemocech mám 4 knihy -přečtené).
Ale nepochopil jsi můj příspěvek. Jeden odstavec byl pokus o vtip (ukončeno smajlíkem pro nechápavé) a druhý odstavec byl pro nevčelaře (uvedeno na začátku), aby nevěřili bludu v článku MF Dnes, že VD vysaje včelu. Včelaře tady nechci poučovat. Když jseš tak chytrej, zkus do jedné věty pro nevčelaře popsat VD a zároveň ho nepoplašit.

Příspěvek byl reakce na tisk (uvedeno v tématu) a nejednalo se o odbornou diskusi. Emane, odborná diskuse na VD je v jiném vlákně!!!

Je tragické, že redaktor osloví několik zkušených včelařů a od každého cituje jednu větu vytrženou ze souvislostí. Redaktora zajímá jen to tragické. V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří, že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení, úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Jinak letošní zima byla vyjímečně krátká a teplá, ale naše "kraňka" je ve své původní domovině přesně na takovéto zimy zvyklá. Čeští včelaři se naučili každou zimu fňukat, že je hodně zima, hodně teplo, melecitóza nebo levný dovoz. Přitom poslední roky byly snůškově průměrné nebo nadprůměrné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21602)

Čárlí, máš plnou pravdu, ale můžeme si za to sami a nejen funkcionáři.
Takoví chovatelé skotu se s novináři nebaví o tom jak dávají kravám antibiotika, jak bojují s virózama, rakovinama a jinýma nemocema. Je jim jasné, že v novinách a jiných médiiích jim to v očích spotřebitelů vůbec nepomůže, naopak uškodí.

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).

I kdyby mě něco takového potkalo, tak reportéry z novin nebo televize ani nevpustím na pozemek. A co jim budu vykládat? No přece že máme nejlepší včelařství v Evropě a vynikající med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21603)

Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky atd. Já například, ačkoli neodborník na prasata, si rád přečtu pravdivý článek o chorobách těchto milých zvířátek a nejsem zvědavý na nějakou lživou reklamu. I včelaři by měli říkat pravdu a nedělat z lidí blbce. Máme (já a ty) asi rozdílný pohled na svět a víc bych to nerozmazával.

----------------------------------------------
Pavel:
>V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří,
>že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení,
>úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21602) (21604)

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).
.....
Jestli to není tím, že o nákazové situaci s MVP se dozvídáme leda tak z televize.
A neinformovanost nahrává nákaze. Šíří se fámy o tisících spálených včelstvech, že to nepomáhá, že proti moru není obrany, nedá se nic dělat a je zbytečné se zabývat prevencí když se nemůže MVP léčit a další bludy.
Kam jde každoročně těch 20 miliónů na vzdělávací činnost?
Dozvíme se letos, co snimi vloni ČSV udělala?
A nebo to jako každoročně skončí pod položkou Různé 20 milionů vedle detailních položek: na úklidové prostředky 12 235,50Kč :-)
A na okrese kde shořela včelstva co by dala na dvě až tři průměrné ZO se dodnes neupořádalo o moru ani jedno školení.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 16. 3. 2007
Re: výkluzy (21598)

Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak odstranil.
...myslel jsem na to, měl jsem ale obavy aby se nesnížila účinnost výkluzu.
Pochopil jsem, že jsi převrtal původní dírku, tedy trubci se zůženým kanálkem protáhnou ?
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 3. 2007
Re:výkluzy (21598)

A pamatujete si kolikatkou vrtakem, abych nemusel hledat jaky prumer ma trubec nebo jit na trubce se suplerou :-))
diky moc Lenoch :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lada Trubac <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: výkluzy
> Datum: 15.3.2007 20:44:08
> ----------------------------------------
> Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak
> odstranil.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2007
Re:oddelky (21599) (21601)

Název oddělek je od slova oddělit a proto stačí jeden rámek s čerstvě nakladeným plodem + jeden se zavíčkovaným plodem . přidáme jeden ze zásobami z medníku a jednu souš kterou naplníme vodou Včely z čerstvého plodu vytvoří matečníky samy TAKOVÝ ODDĚLEK MŮŽEME POUŽÍT JAKO ZÁKLAD VČELSTVA NEBO K ODCHOVÁVÁNÍ MATEK PRO POZDĚJŠÍ VYTVÁŘENÍ SMETENCŮ Oděleky obvykle vytváříme před nebo při při prvním medobraní a smetence př posledním a do nich pak vkládáme matky vychované v odělku a rozplodované v oplodňáčku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:oddelky
> Datum: 15.3.2007 21:57:19
> ----------------------------------------
> Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi
> včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na
> "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
> Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše
> včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního
> úlu... )
> + dva rámky vybíhajícího plodu
> + dva rámky se zásobami
> + zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely
> tak dobře nestaví )
> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
> + zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno
> musíte domyslet větrání úlu )
> Foltýn
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21603) (21605)

E> Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky...

Emane,
jenom detail - toho lesknáčka jsme si přivezli do Evropy sami, bereš-li nás jako jedno EU a antibiotika do včel EU zakázala jen velmi nedávno. Jinak naprostý souhlas, přebírat cizí zkušenosti je třeba hlavou a kriticky.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609)

> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
.......
Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník, předá si to feromony od přidané matky atd.
Já raději nacákám do jedné souše vodu a dávám jen zásobní plásty. Později případně rámkové krmítko s cukrem, nebo raději stále plásty pokud je to nutné.
Oddělky dávám do stínu a bych je mohl den a noc věznit.
S loupením v oddělcích pak nemám problém. Chovám raději v květnu až červnu.
To o čem mluvím se týká doby než začne matka klást. Pak se dá již krmit roztokem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 16. 3. 2007
kvetení

Tady v Praze kvetou naplno trnky.to znamená, že cca za týden by měly kvést i Brdech.Nekvetou již? Budu teď dost vytížený a letos to bude dost posunuté, takže hádám, kdy bude třeba rozšiřovat.Kdybych to posuzoval podle síly, tak bych musel rozšířit již minulý týden.To se mi ale nezdálo, že by již začaly stavět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (91.127.158.123) --- 16. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601)

Zdravím přátele včel,
tvorba oddělků je nepostradatelnou součástí racionálního včelaření. Je to podstatně výhodnější než rojaření( ,,oddělkaření,, = nulová ztráta výnosu, ovládnutý proces,...).
Velmi výhodné je tvořit dva až čtyři ,,startovací,, oddělky ( se zralým matečníkem ) v jednom nástavku opatřený drátěným dnem a rozdělený přepážkami.
,,Startovací,, oddělek je tvořen např. zavíčkovaným matečníkem + plodový plást + zásobní plást + souše s vodou + včely ze tří plodových rámků bez matky.
Velmi dobré je, když oddělky necháme 2-3 dny věznit, a pak teprve otevřeme. Zabráníme tím případnému zeslábnutí oddělku a případné loupeže ze strany vracejících se včel do hlavního včelstva.Je však potřeba dát pozor na přehřátí ( oddělky umístíme do stínu, opatříme souší naplněnou vodou a drátěná dna necháme plně otevřená ).
Nepodařené oddělky ( bez matky nebo se špatnou matkou...nekladoucí, trubcokladnou, zakrslou nebo s velkou mezerovitostí plodu ) spojíme se sousedním ( stačí oddělat přepážku..sousední matku je dobré dát pro jistotu do klícky uzavřené medocukrovým těstem ).
Oddělky s kvalitními oplozenými matkami můžeme zužitkovat ( výměna matek v produkčních včelstev nebo je můžeme posilovat plodovými plástvemi do potřebné síly...vzniknou tak nová produkční včelstva či manipulační včelstva ).
V oddělku bych nikdy nenechal odchovat matečník, nebot slabé včelstvíčko oddělku těžko poskytne plodu matky ideální podmínky pro neomezený vývoj ( nadbytek stravy ( mateří kašičky ), stálá vlhkost vzduchu( cca 100% ) a teplota vzduchu ( cca 35°C ))...v oddělku vznikají většinou nepatrně nebo patrně podvyživené matky, jež těžko nakladou přes 2000 vajíček za den a feromonově neovládnou celé neomezené včelstvo v nástavkovém úlu...takové matky při intenzivním včelaření jsou na nic.
Matečníky lze jednoduše odchovat při matce v medníku ( pro začátečníky doporučuji zkusit použít sádku )

zdravím..........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 16. 3. 2007
Re: kvetení (21612)

ochladí se,nespěchejte s rozšiřováním než vám vystaví stavební rámek v druhém nástavku........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda (64.59.144.21) --- 17. 3. 2007
agresivní včely

Vzpomínám si na moje první včely. Ty byly taky bestie, ale za pár měsíců se uklidnili. Když si včely na včelaře zvyknou, tak je to s nimi jednodušší. Moje mě vidí každý den na dvoře a tak si mě ani nevšimnou, ale když otevřeme včely ve spolku ( v zahrádkářské kolonii), tak nás odhánějí jak o život. Včely jsou prostě náladové. Nejak jím nevoníte a už jdou. Nedoporučuji tankovat benzín před kontrolou včel. Benzín ten cítí z rukou ještě hodiny a to jsou pak v ráži.:o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní včely (21615)

Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů a naprosto zcestný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616)

No? Já bych si nebyl tak jistý! Když i rostliny poznají toho kdo je ošetřuje a kdo jim ubližuje. Tak nevím? Ale spíš bych se přikláněl k názoru, že se ve včelách již naučil pohybovat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivní v?ely
> Datum: 17.3.2007 08:33:29
> ----------------------------------------
> Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů
> a naprosto zcestný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Komárek (88.100.95.205) --- 17. 3. 2007
Bronislav 15.3.2007

Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel včel podle Vás je člověk-včelař.
Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na př.na jarní únavu a pod.

Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re:Bronislav 15.3.2007 (21618)

a řekni kdo sem zavlekl ty škůdce včel? Kdo je koncentruje na jedno místo a tak porušuje přenosové bariéry pro choroby? Kdo sem zavlekl Varoa destruktor? Kdo převáží včelstva po celých kontinentech? NO PŘECE VČELAŘ! A je to pak zase on Kdo se musí pokusit tyto chyby sám napravovat a myslí si ve své nadutosti ,že on je ten kdo je chrání!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kom?rek <kolize/=/seznam.cz>
> Předmět: Bronislav 15.3.2007
> Datum: 17.3.2007 12:53:01
> ----------------------------------------
> Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel
> včel podle Vás je člověk-včelař.
> Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud
> nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento
> příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na
> př.na jarní únavu a pod.
>
> Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého
> včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich
> úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají
> naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před
> lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití
> nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let
> je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude
> trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
> bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i
> přežijí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616) (21617)

Já myslím, že včela si prostě umí zapamatovat pachy. Jimi se přece dorozumívají. Párkrát se mi stalo, že když jsem šel s někým cizím nevčelařem před včely, on dostal prompně žihadla a já nic. Řekl bych, že když včelař třeba dělá pumpaře na benzínce s obsluhou a smrdí tím benzínem, že možná na začátku na něho včely útočí víc, ale potom úplně stejně jako na jiné včelaře. Na druhé straně jsem kdysi kdesi četl, že lidi často bodaní od včel mají v těle měsíce buď nějakou součást jedu nebo protilátky na jed, včely to cítí a na takového člověka útočí méně. Přišlo se na to v souvislosti s léčením alergie na včelí jed formou injekčního vpravování malých dávek včelího jedu do krve, když takle léčení alergici konstatovali, že na ně včely útočí méně než dřív.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav (e-mailem) --- 17. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611)



Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo
se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník,
předá si to feromony od přidané matky atd.

Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??

LM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Matej Ladislav (e-mailem) --- 17. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611)
Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dobrá otázka,
paradoxně jsou to sami dělnice. Povrchový feromon včelstva ( ,,specifická vůně včelstva,, )a další včelí feromony drží včely ve společenstvu i po smrti matky a také je nutí pracovat. Avšak včely bez matky nejsou tak pracovití jako s matkou. Rovněž přítomnost trubců má pozitivní vliv na pracovitost včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

I včelí plod má feromon a udržuje včelstvo pohromadě. Vědecký důkaz jeho
existence a fyziologických funkcí patří prof. S. Kubišové.
K. Čermák


Matej Ladislav napsal(a):

>Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
>je ani feromón ??
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21623)

Je zajímavé,že plod podporuje činnost létavek ( zvláště otevřený plod ). Mají to na svědomí již zmíněné feromony plodu.
Pro zajímavost...četl jsem,že fyziologické trubčice produkují mateří látku.

Zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Otazky z testov

Zdravim, potreboval by som pomoct s odpovedami na nasledujuce otazky:
1, Aké druhy medu produkujú včely a koľko % H2O je povolené?
2, Akú hodnotu vodivosti min. látok musí mať medovicový med?
3, Ktoré choroby včiel podliehajú nahláseniu ma RVaPS
4, Aké písomnosti musí včelár viesť na včelnici?
Ďakujem za odpovede :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 3. 2007
Re: Otazky z testov (21625)

Ďakujem za odpovede :-)
,,,,,
Neděkuj, studuj!!! :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 17. 3. 2007
Testy

Zdravim, potreboval by som pomoct s odpovedami na nasledujuce otazky:
1, Aké druhy medu produkujú včely a koľko % H2O je povolené?
2, Akú hodnotu vodivosti min. látok musí mať medovicový med?
3, Ktoré choroby včiel podliehajú nahláseniu ma RVaPS
4, Aké písomnosti musí včelár viesť na včelnici?
Ďakujem za odpovede :-)

Milan tie otázky si v ktorých testoch vyčítal? Ty si včelár alebo len výrobca úľov?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Re: Testy (21627)

Tie otázky som dostal spolu s pozvánkou na výročnú členskú schôdzu ZO. Neviem či to má byť celoplošné preskúšanie, alebo ako si to vysvetľovať....
Chcel som len vedieť reakcie... :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Knopf (83.148.43.46) --- 18. 3. 2007
Radar

V poslední době se hodně diskutuje o umístění US radaru ve vojenském výcvikovém prostoru Jince u obce Trokavec u Rožmitálu pod Třemšínem. Radar má mít pulzní výkon 1000MW, jeho negativní dopady se mají projevovat v okruhu desítek km. Mám včelstva v obci Kozičín, vzdušnou vzdáleností cca 16 km od této základny. Rožmitál je vzdálen 11km, Mirošov 7km,Příbram 22km. Jak radar působí na člověka je celkem známo. Nevíte jak záření působí na živé organizmy specielně na včelstva?
E.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: Radar (21629)

Radar bude na kopci a výkon bude směrován v malém úhlu cca 16 stupňů nad
horizont. Takže pokut se tvoje včely pohybovat ve výšce několika km tak se
nemusí bát. To samé platí pro lidi!

S přáním hezkého dne Josef


----- Original Message -----
From: "Knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 18, 2007 12:37 AM
Subject: Radar


>V poslední době se hodně diskutuje o umístění US radaru ve vojenském
> výcvikovém prostoru Jince u obce Trokavec u Rožmitálu pod Třemšínem. Radar
> má mít pulzní výkon 1000MW, jeho negativní dopady se mají projevovat v
> okruhu desítek km. Mám včelstva v obci Kozičín, vzdušnou vzdáleností cca
> 16
> km od této základny. Rožmitál je vzdálen 11km, Mirošov 7km,Příbram 22km.
> Jak radar působí na člověka je celkem známo. Nevíte jak záření působí na
> živé organizmy specielně na včelstva?
> E.K.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616) (21617)

Teoreticky je možné si ke včelám vytvořit vztah (pokud k nim přistupujete s tím že jste se včelami přítel, tak se chováte jinak, než když se jich bojíte) ale prakticky je blbost, vzhledem k délce života jednotlivých včel, aby si na vás nějak zvykly.

Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 3. 2007
Re: Testy (21627) (21628)

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Re: Testy (21627)
Tie otázky som dostal spolu s pozvánkou na výročnú členskú schôdzu ZO. Neviem či to má byť celoplošné preskúšanie, alebo ako si to vysvetľovať....

Podmínkou vyplácení dotací má být podle EU přezkoušení. Asi už se na to začínáte připravovat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 18. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

Sice není ve včelstvu mataka (feromon) ale pud sebezáchovy včelstva je větší, takže včelstvo drží pohromadě.

Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633)

Pud sebezáchovy včelstva jistě také hraje roli.
Podle mého subjektivního názoru mají větší význam feromony než pud sebezáchovy včelstva.
Uvedu příklad z praxe některých včelařů:
Slabá bezmatečná včelstva jsou snadným cílem pro lupičky. Nejen že se nemohou dobře bránit ( zvláště když mají nevhodně velké špatně hlídané česno ), ale nejsou stmelovány mateří látkou ( mateří feromon ). Pokud-li je takové včelstvo vylupováno, často se stává že včely ,,zradí,, osiřelec, začnou ho vylupovat a opustí ho. Takže pud sebezáchovy včelstva zanikne. Pokud by včelstvo mělo matku, tak by se nerozpadlo ( lupičky, je-li jich více, stejně většinou matku zabijí )
Shrnutí:
Včelstvo je stmelováno shromažďovacými feromony, jež tvoří matka, plod, dělnice i trubci.
Rozdělení významu (1/ nejvýznamnější...4/ nejméně významné )
1/matka....mateří látka
2/plod...feromony plodu
3/dělnice...povrchový feromon ( specifická ,,vůně včelstva,, )
4/trubci...trubčí látka
Doprovodným stmelovacím prvkem je pud sebezáchovy včelstva.

Více najdete v encyklopedii ,,Včelařství,, Vladimír Veselý a kol., z roku 2003 + další prameny ( Odborné včelařské překlady ).

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: agresivní veely (21615) (21616) (21617) (21631)

Možná, že je blbost, co teď napíšu já, tak mne za to, prosím, nekamenujte.
Několikrát tu už ale poslední dobou byla zmínka o tom, že včelám jejich
krátký život brání naučit se reagovat na některé podněty. Nebyl bych si tím
tak jistý. Moji vrstevníci si jistě budou pamatovat, že například slepice v
době našich klukovských let zásadně utíkaly před bicyklem nebo jiným
"vozítkem" tak, že skončily pod jeho koly, protože křížily jeho trať (snad
proto, aby měly zdroj nebezpečí stále v dohledu). Dnes již utíkají správným
směrem. Jak se to najednou naučily i ty mladé , když slípky také nežijí zas
až tak příliš dlouho? Nehledě na to. že život včel zásadním způsobem
ovlivňuje matka, která žije podstatně déle, než zmiňované 4 týdny ... A
proto se domnívám, že nevhodné zacházení se včelami je skutečně může naučit
útočnosti vůči nešikovnému včelaři (nebo pak i kterémukoliv, který by
otevíral úl).
S pozdravem a přáním mírných milušek
Petr

----- Original Message -----
From: "Antonin Foltyn" <Tonda001/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 18, 2007 9:06 AM
Subject: Re: agresivní veely


Teoreticky je možné si ke včelám vytvořit vztah (pokud k nim přistupujete s
tím že jste se včelami přítel, tak se chováte jinak, než když se jich
bojíte) ale prakticky je blbost, vzhledem k délce života jednotlivých včel,
aby si na vás nějak zvykly.

Foltýn


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485)

Diskuse o parafinu sice už skončila, přesto jem si dal trochu práce a přeložil jsem podstatnou část zprávy z výzkumu máčení dílů úlů v parafinu, který proběhl v Austrálii. Kdo si napíše na adresu parafin.maceni.seznam.cz tomu ZDARMA obratem pošlu. Je to cca 30 stránek jednoduchého textu ve Wordu.

Zdenek



JiĹ?Ă­ VĂĄvra (e-mailem) --- 10. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475)
A o tom to je. Kde je stoprocentní záruka odstranění spor MVP. To snad
opravdu obměna nástavků je podstatně účelnější. Jirka
----- Original Message -----
From:
To:
Sent: Saturday, March 10, 2007 10:18 AM
Subject: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafínem


Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má objem
přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je asi
2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To
představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl
cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt
těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10
000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro
velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s
dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se
rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa
> Předmět: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
> parafínem
> Datum: 09.3.2007 21:09:24
> ----------------------------------------
> Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho
> jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte
> mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř
> opalujete.
> S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než
> plamen při kterém se nic neprohřeje.
> A o časové náročnosti ani nemluvě.........
>
> daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat
> nový
> nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za
> barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani
> nenamáčel,sám
> musíš vědět co stojí úl a co parafín.....
>
> Podniková prodejna Parama v Kolíně.
> Ovčárecká ulice 314/V
> Kolín 5
> 321750217, 606614838
>
> Před měsícem stál 1 kg 32 Kč
>
> Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485) (21636)

Zdenku, zkouším tu adresu, ale hlásí mi "Server nenalezen". Jura
----- Original Message -----
From: zdenek
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, March 18, 2007 10:56 AM
Subject: Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem


Diskuse o parafinu sice už skončila, přesto jem si dal trochu práce a
přeložil jsem podstatnou část zprávy z výzkumu máčení dílů úlů v parafinu,
který proběhl v Austrálii. Kdo si napíše na adresu
parafin.maceni.seznam.cz tomu ZDARMA obratem pošlu. Je to cca 30 stránek
jednoduchého textu ve Wordu.

Zdenek



JiĹ?Ă­ VĂĄvra (e-mailem) --- 10. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafĂ­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433)
(21444) (21452) (21462) (21464) (21475)
A o tom to je. Kde je stoprocentní záruka odstranění spor MVP. To snad
opravdu obměna nástavků je podstatně účelnější. Jirka
----- Original Message -----
From:
To:
Sent: Saturday, March 10, 2007 10:18 AM
Subject: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafínem


Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má
objem
přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je
asi
2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To
představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl
cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt
těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10
000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro
velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s
dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se
rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa
> Předmět: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
> parafínem
> Datum: 09.3.2007 21:09:24
> ----------------------------------------
> Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho
> jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale
ukažte
> mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř
> opalujete.
> S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc
než
> plamen při kterém se nic neprohřeje.
> A o časové náročnosti ani nemluvě.........
>
> daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat
> nový
> nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za
> barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani
> nenamáčel,sám
> musíš vědět co stojí úl a co parafín.....
>
> Podniková prodejna Parama v Kolíně.
> Ovčárecká ulice 314/V
> Kolín 5
> 321750217, 606614838
>
> Před měsícem stál 1 kg 32 Kč
>
> Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.
>
>
>


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.394 / Virová báze: 268.18.11/721 - datum vydání: 13.3.2007

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 3. 2007
Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485) (21636) (21637)

Omlouvám se: parafin.maceni/"at"/seznam.cz
z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2007
Zavlečení nemocí (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633) (21634)

Tohle je ten důvod jak dochází k invazi nákaz do silných včelstev Nedávno se tady probírala reinvaze varoázy a zmoření morem a to je přesně ono. Právě příliš velký prostor před krmením může být tím důvodem proč začnou intenzivně loupit když jsou příliš pomalu zakrmovány Tady může platit rčení méně bývá někdy více. Mám na mysli počet nástavků na zimu podle mne dva je víc něž dost Za optimum považuji 1 a 1/2 ,nebo tři polonástavky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: oddelky
> Datum: 18.3.2007 09:57:50
> ----------------------------------------
> Pud sebezáchovy včelstva jistě také hraje roli.
> Podle mého subjektivního názoru mají větší význam feromony než pud
> sebezáchovy včelstva.
> Uvedu příklad z praxe některých včelařů:
> Slabá bezmatečná včelstva jsou snadným cílem pro lupičky. Nejen že se
> nemohou dobře bránit ( zvláště když mají nevhodně velké špatně hlídané
> česno ), ale nejsou stmelovány mateří látkou ( mateří feromon ). Pokud-li
> je takové včelstvo vylupováno, často se stává že včely ,,zradí,, osiřelec,
> začnou ho vylupovat a opustí ho. Takže pud sebezáchovy včelstva zanikne.
> Pokud by včelstvo mělo matku, tak by se nerozpadlo ( lupičky, je-li jich
> více, stejně většinou matku zabijí )
> Shrnutí:
> Včelstvo je stmelováno shromažďovacými feromony, jež tvoří matka, plod,
> dělnice i trubci.
> Rozdělení významu (1/ nejvýznamnější...4/ nejméně významné )
> 1/matka....mateří látka
> 2/plod...feromony plodu
> 3/dělnice...povrchový feromon ( specifická ,,vůně včelstva,, )
> 4/trubci...trubčí látka
> Doprovodným stmelovacím prvkem je pud sebezáchovy včelstva.
>
> Více najdete v encyklopedii ,,Včelařství,, Vladimír Veselý a kol., z roku
> 2003 + další prameny ( Odborné včelařské překlady ).
>
> zdravím.........M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 18. 3. 2007
Re: Zavlečení nemocí (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633) (21634) (21639)

Intenzívně loupit začnou včely tehdy, když se objeví včelstvo, které dostatečně neovládá vstupy do úlu. Zlodějky se nejdřív musí na včelstvo zalétat ale potom musí slabá obrana umožnit těm zlodějkám dále loupit. S rychlostí krmení nebo s příliš velkým prostorem pro krmení to moc nesouvisí. A neovládat vstupy do úlu může včelstvo z více důvodu. Třeba nevhodným zásahem včelaře, když se octne nějaký vstup do úlu příliš daleko od jádra včelstva - plodu. Nebo zeslabením včelstva třeba Varoa nebo otravou nebo jinak, kdy včelstvo už nemá nárok uchránit před zlodějkami třeba příliš velké česno daleko od plodu. Nebo ztrátou matky, kdy následuje prudký pokles ochoty včel bránit úl, který sice po založení matečníků během dne zase stoupne, ale než se nová matka vylíhne, oplodní a než se začnou líhnout mladé dělnice, včelstvo značně zeslábne a zase neuhájí česna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milena (194.108.45.119) --- 18. 3. 2007
medovice - alkohol

Dobry den, rada bych se zeptala, jestli se da u nas nekde sehnat medovice? Bezne se prodava medovina, ale slysela jsem o medovici, ze chutna jako lepsi slivovice. Deda je vcelar a chtela bych mu timto udelat radost. Poradte mi prosim, kde bych ji mohla zakoupit. Na internetu jsem nic bohuzel nenasla. Predem Vam dekuji. Milena

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 18. 3. 2007
Re: medovice - alkohol (21641)

Není to medovice, ale medovec, u nás tomu říkáme po Ukrajincích, kteří nás to naučili - meducha. Rád bych nechal, ale má velmi krátkou životnost, neboť má mnoho přátel a rychle v demižonu ubývá. Nejlepším je udělat více medoviny a tu pak odnést do nejbližší pálenice.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 18. 3. 2007
Re: medovice - alkohol (21641)

Nejedná se o medovici ale o medovec = pálenka z medoviny.
Záleží na tom kde jste ho sháněla. Viděl jsem ho nabízet v jednom vinném sklépku tuším v Zašové u Valmezu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 19. 3. 2007
Re: medovice - alkohol (21641)

Na 1 litr medovce (50%) jsou potřeba skoro 2 kg medu a daň z alkoholu k tomu činí asi 135 Kč/litr. Proto jde o poměrně luxusní alkohol. (práci s kvašením a pálením nepočítám). Upozorňuji proto na riziko, že můžete narazit na medovou "samohonku" s velkým přídavkem obyčejného cukru do kvasu. (i na této konferenci kdysi jakýsi expert popisoval recept.)

> Poradte mi prosim, kde bych ji mohla zakoupit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 19. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616) (21617) (21620)

to by byla příroda sama proti sobě , kdyby to tak vyvynula.Pokud již včely někoho pobodaly a tělo na to dlouhodobě reaguje nějakou látkou, kterou jsou včely schopny cítit, pak by bylo jedině logické, když tato látka nepomohla nepřítele zahnat, že příště až ho ucítí znovu , tak opět zaútočí, preventivně a s větší silou.když nepomůže domluva, přichází ke slovu větší argumenty.Jenže - toto také neplatí pro jarní útok.Naposledy jsem dostal žihadlo v srpnu a za ty měsíce by se ta látka asi z těla vytratila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 19. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21622)

A co ve včelstvu, kde se díky trubčicím líhnou jenom trubci?Bohužel takové včelstvo se ani z počátku, kdy má ještě dostatek dělnic nepředře.Takže jenom trubci tedy "produktivitu" nezvýší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 19. 3. 2007
Re: Radar (21629)

Vzhledem k tomu, že včely negativně reagují na změnu např. elektromagnetického pole, myslím že radarové pulsy je a ani nás nepotěší.Teď jenom můžeme doufat, že armády NATO nebudou chtít ztratit jedinou větší dělostřeleckou střelnici.Až totiž USA, které mají střelnic vícero, postaví na TOKu svoje zařízení, nebude samozřejmě připadat v úvahu, aby kolem něko létaly granáty a rakety.Na této střelnici je údajně pracovně závislých možná několik stovek lidí.Po stavebním dokončení zařízení si asi budou muset hledat jinou práci.Vrchol toku je jakási náhorní plošina, se specifickými přírodními podmínkami a s překrásnou přírodou - pro lidi naštěstí- nebo bohužel nepřístupnou.Bohužel protože je nepřístupná a neznámá, budou ji lidé chránit mnohem méně , než by si zasluhovala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 19. 3. 2007
Breznove zasedani-zprava UKRK tajemnika

1.3.2006 predseda UKRK Z.Dobisek a A.Pavlik
s tajemnikem Peroutkou prevzali materialy Vcely Predboj,pritomen i p.Sara
Roman Sara :
Uskutecnil jsem 2schuzky.Na prvni byl pritoneb pan Peroutka,Mgr.Sojka,pan Smied.Na druhe: p.Peroutka,p.Smied a Mgr.Machova.

15.3.2006 UKRK
..doc.Senkyr doplnil informace o Vcele Predboj,studuje se 300 stran predlozenych materialu.Prednesen pozadavek aby byl pozvan p.Sara.O pozvani bude rozhodnuto az po predlozeni pisemnych pripominek.Clenove dostali ukol sledovat kritiku v Modernim Vcelari.Priste bude projednana problematika zamestnankyne p.Frankove(prohrany soudni spor je skoncen,ztrata pro CSV pres 1mil.Kc.)

Nabidka M.V.tajemnikovi M.Peroutkovi
Dekuji Vam za zajem o deni v CSV i o nabidku o clanek .
S p.Sarou jsem mnohokrat hovoril telefonicky i osobne. My jsme (Smied) celou genezi publikoval ve Vcelarstvi 2004/12/ Problematiku sleduje nase UKRK ktera je nova a byla zvolena 2005 na sjezdu.V souvislosti s V.Predboj bylo podano nekolik soudnich sporu. Z techto důvodu si myslim,ze vedeni diskuse prostrednictvim meedii by nebylo v tuto dobu stastne.

listopad 2006 UKRK
Opetovne se zabyvali dopisem doc.Senkyre. Material je sice rozsahly,ale neni zcela vycerpavajici.
Je nutne vzit v uvahu ze clenove UKRK nejsou profesionalni tym,nemuzou vyslechnout druhou stranu,nemaji pristup k rozhodujicim dokumentum.

Vytvorit kontrolni organ bez potrebnych pravomoci je ZLO-CIN-NOST !!!

Predseda J.Mandik 7.sjezd :
Vcelarstvi podporovane dotacnim titulem bude priznano narizenim vladou CR, Tyto prostredky a cele hospodarstvi svazu bude podlehat kontrole NKU /2001/3/54/

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 19. 3. 2007
Re: kvetení (21612)

Přátelé, pozor na záměnu s madloní Prunus amygdalus či případně Prunus
davidiana (madloň davidova) - ta druhá se ve městech vysazuje. Trnky snad
mohou na stanovištích s extrémně teplým mikroklimatem (u budov ve městě).
Avšak trnka před meruňkou nevykvete! V Brně se teprve květní pupeny meruněk
nalévají a týden a pár dnů kvetou mandloně a dříny. Může jít také o Prunus
cerasifera (myrobalán).

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "kozlXk" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 16, 2007 6:11 PM
Subject: kvetení


> Tady v Praze kvetou naplno trnky.to znamená, že cca za týden by měly kvést
> i Brdech.Nekvetou již? Budu teď dost vytížený a letos to bude dost
> posunuté, takže hádám, kdy bude třeba rozšiřovat.Kdybych to posuzoval
podle
> síly, tak bych musel rozšířit již minulý týden.To se mi ale nezdálo, že by
> již začaly stavět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2007
Re: kvetení (21612) (21649)

vKostelci na Hané rozkvetli již Meruňky a na úpatí velkého kosíře již kvete myrabolán

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: kvetení
> Datum: 19.3.2007 10:47:00
> ----------------------------------------
> Přátelé, pozor na záměnu s madloní Prunus amygdalus či případně Prunus
> davidiana (madloň davidova) - ta druhá se ve městech vysazuje. Trnky snad
> mohou na stanovištích s extrémně teplým mikroklimatem (u budov ve městě).
> Avšak trnka před meruňkou nevykvete! V Brně se teprve květní pupeny meruněk
> nalévají a týden a pár dnů kvetou mandloně a dříny. Může jít také o Prunus
> cerasifera (myrobalán).
>
> Antonín Přidal
> ----- Original Message -----
> From: "kozlXk" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
> To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 16, 2007 6:11 PM
> Subject: kvetení
>
>
> > Tady v Praze kvetou naplno trnky.to znamená, že cca za týden by měly kvést
> > i Brdech.Nekvetou již? Budu teď dost vytížený a letos to bude dost
> > posunuté, takže hádám, kdy bude třeba rozšiřovat.Kdybych to posuzoval
> podle
> > síly, tak bych musel rozšířit již minulý týden.To se mi ale nezdálo, že by
> > již začaly stavět.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vít Martínek (195.144.99.106) --- 19. 3. 2007
Re: vykluzy (21589) (21590) (21591)

Ja jsem pouzil dva vykluzy (kulaté, z Křemencovy). Mám ramkovou míru 39*24. Dal jsem je napříč a byl jsem nadšený. Zbylo tam pouze pár včel. Jít vyndavat rámky v kratasech a bez rukavic, když za normálně mi kolikrát nestačí ani jedny dlouhé kalhoty, to byla krása.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 19. 3. 2007
Re: kvetení (21612) (21649)

mohu tě ujistit, že meruňky v Praze - Bohdalec kvetou již cca týden a také květy broskví se mi již otevřely, ale do toho přišlo to ochlazení.Ale kopec Bohdalec má možná i specifické mikroklima, v dávných dobách tu byly vinice a v posledních cca 50 letech byly u každého domu právě meruňky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 19. 3. 2007
Re: kvetení (21612) (21649) (21652)

jj Bohdalec, je to k neuvěření jaká je tam krásná divočina, když vezu zboží
na SYTEL...... Tam se musí včelařit......
----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 19, 2007 2:53 PM
Subject: Re: kvetení


> mohu tě ujistit, že meruňky v Praze - Bohdalec kvetou již cca týden a také
> květy broskví se mi již otevřely, ale do toho přišlo to ochlazení.Ale
> kopec
> Bohdalec má možná i specifické mikroklima, v dávných dobách tu byly vinice
> a v posledních cca 50 letech byly u každého domu právě meruňky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 19. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21622) (21646)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
kozlik (194.212.232.6) --- 19. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21622)
A co ve včelstvu, kde se díky trubčicím líhnou jenom trubci?Bohužel takové včelstvo se ani z počátku, kdy má ještě dostatek dělnic nepředře.Takže jenom trubci tedy "produktivitu" nezvýší.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Máte pravdu. Bezmatečné včelstvo nemá takovou produktivitu jako včelstvo s matkou, i kdyby bylo v něm sebevíce trubců.
Mateří látka ( jak jsem již dříve psal ) má mnohonásobně vyšší význam pro produktivitu včelstva než trubčí látka.
Ale bylo vícekrát výzkumem dokázáno, že včelstva s trubci mají větší výkonnost než včelstva bez trubců.
To však neznamená, že čím je více trubců tím jsou včelstva výkonnější.
Tato vzestupná tendence nárůstu produktivity včelstva v závislosti na procentuálním zastoupení trubců ve včelstvu trvá zhruba do ( velmi orientačně, mezi včelstvy se to může lišit ) cca 5%.
Nárůst nad těch orientačních 5% už produktivitu nezvyšuje, ale postupně snižuje.
Daleko více včely nutí ke sběru potravy a k práci včelí plod a matka. Nesmíme však zapomínat také trubčí faktor.

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 20. 3. 2007
Re: medovice - alkohol (21641) (21643)

Jen upřesňuji: Jde o Medový sklípek pana L. Klézla v Miloticích nad
Bečvou, okr. Přerov, cca 10 km od Hranic.
K. Čermák

Honza Jindra napsal(a):

>Nejedná se o medovici ale o medovec = pálenka z medoviny.
>Záleží na tom kde jste ho sháněla. Viděl jsem ho nabízet v jednom vinném
>sklépku tuším v Zašové u Valmezu.
>Honza
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 20. 3. 2007
Voda do ulu?

Chtel bych se optat, zda ma smysl snazit se dodat vcelstvum vodu do ulu nebo treba pobliz cesna, kdyz to ted vypada ze se tyden nedostanou ven? Loni jsem zkousel dat vodu v krmitku primo do ulu, ale vysledek nebyl nic moc. Co presne se doporucuje dat do vody,aby se vcelky na ni nalakaly? Jak dlouho zhruba vcelstvo vydrzi bez vody kdyz je rozplodovane, ale kdyz nemuzou ven diky pocasi??

Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Krása Milan (88.100.95.205) --- 20. 3. 2007
Svátek Josefa 19 březen 2007

A tak nám nadělil sv.Josef bílou nadílku,kterou v našich zeměpisných šířkách jsme po téměř celou zimu postrádali.
Zemědělci pokud nebyli líní a využili letošního překrásného
března,mají zaseto a tento pozdní sníh jako by jim ta pole pohnojil.U včelařů je to poměrně trochu jinak.Ti nedočkaví
kteří nabyli dojmu že se jim již včely do úlu nevejdou a byli poslušni i rádoby novodobých znalců,včely rozšiřovali a jsou z toho teď smutní.Je zapotřebí jim připomenout to,že
včela sice nemůže si svého včelaře vyměnit za jiného,ale je
třeba jim říci,že povětšině si i s tímto včelstva poradí.
Včely se s tímto předčasným rozšířením časem i vyrovnají
avšak mnohdy ke škodě majitele.Staré přísloví praví:dívej
se do úlu v květu angreštu a neutrpíš žádné škody.Je třeba
horkokrevným a začínajícím včelařům toto připomenout,i když
to nebudou chtít akceptovat jako věc ze staré doby,máme přece dobu novou,progresívní a kdo by se ohlížel zpátky?
Nakonec Ti co vytrvají,jednou dají za pravdu i těm starým zkušenostem,které se snažily včelařům radit dobře.Přeji hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 20. 3. 2007
Ne vždycky se včely

Ne vždycky se včely zachovají,jak nám velí naše zkušenost. Posuďte! Roj,který jsem viděl vyrojit se usadil na asi 130 cm vysoké thůjce.Vždy asi po 20 minutách jsem ho 3* sklepal do rojáčku a musel jsem odjet.Večer byl na thůji znovu a rojáček prázdný.Protože jsem byl nedělně ustrojený,přijel jsem roj sundat až ráno v 7 hod.Sběračkou, jako před 58 lety poprvé.Po ukončení jsem thůjku řádně prokouřil a všiml jsem si,že ve vzduchu je dost včel.Včely se začaly shlukovat,utvořily koláč,ten se začal vlnit a už odlétaly.Mě ale z rojáčku žádné nelétaly.Asi po 100 m nad rybníkem se otočily a úprkem zpátky,ale né na thůjku,ale do otvoru v rojáčku.Jako pominuté se vrhaly dovnitř.Do chvíle, než jsem ve vzduchu uviděl značenou matku jsem si myslel,že jsou bez matky.Matku jsem po sednutí na víko rojáčku chytil a dal do klícky.Po 10 min. na klícce žádné včely nebyly.V roji jsem později našel další mladou matku.Že byly v roji matky dvě mě nepřekvapilo,ale dodnes mi je záhadou,proč se vlastně část roje s matkou z min. roku vrátilo k matce,která pravděpodobně nebyla ani oplodněná.Nějaká záměna dvou rojů je vyloučena.Nezodpovězaná otázka mě bude provázet do konce života.V.B.med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 20. 3. 2007
Rojová nálada.

Když příjde,může být nezkrotná. Ráno v 9 hod.se včelstvo vyrojilo.Při sklepávání jsem matku chytil a dal do klícky.Včelstvo jsem prohlédl a byly v něm 2 vylezlé matečníky a jedna ml. matka.Matku v roji jsem zničil a roj šel zpátky.Po 11 hod.se včely vyrojily znova.Opět jsem matku v roji chytil,dal do klícky a včelstvo prohlédl znovu.Doma nezůstala matka žádná.Přidal jsem jim klíckou ml.matku rozkladenou ze sekce a matku v roji opět zničil.Roj se vrátil do původního úlu,ale odpoledne si to ještě dvakrát,tentokrát už bez matky zopakoval,aby se zase poslušně vrátil zpátky.Teprve až praxe nám ukazuje s čím vším se musíme při našem včelaření smířit. V.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 20. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647)

Doporučuji k přečtení odborný článek na ATM http://www.atmonline.cz/news/2007/brezen/130307b.htm

Z článku si dovoluji vybrat jednu větu: "vyzařovací charakteristiky antén všech radarů mají nežádoucí jev - boční smyčky, do kterých sice vyzařují mnohonásobně nižší výkon, ale nikoliv žádný výkon."

A ke slibu USA, že budou vysílat papsky vykoko nad terén (km), bych dodal "Slibem nezarmoutíš". Jejich zprávy a sliby jsou stejně věrohodné jako jejich informace o zbraních hromadného ničení.
Záření má nepochybný vliv na živé organismy, ale nedojde k vyhubení včel, ale jejich dlouhodobé oslabení a mírnému strádání. Včely do oblasti nejvěšího zážení po čase sami přestanou létat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 20. 3. 2007
Re: kvetení (21612) (21649) (21652) (21653)

jo kolem přímo zuří divočina, nebo spíš divoký kapitalismus :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 20. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660)

Samozřejmě , i vysoce směrové antény mají postranní "laloky".Navíc v případě "nevhodného" počasí může docházet k nežádoucím odrazům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 20. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660)

Kdybych o radaru nevěděl nic více, než že proti jsou komuniksti a Rusové,
tak bych byl velice opatrný!! Od jedněch ani od druhých nic dobrého nebylo!

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 20, 2007 5:57 PM
Subject: Re: Radar


> Doporučuji k přečtení odborný článek na ATM
> http://www.atmonline.cz/news/2007/brezen/130307b.htm
>
> Z článku si dovoluji vybrat jednu větu: "vyzařovací charakteristiky antén
> všech radarů mají nežádoucí jev - boční smyčky, do kterých sice vyzařují
> mnohonásobně nižší výkon, ale nikoliv žádný výkon."
>
> A ke slibu USA, že budou vysílat papsky vykoko nad terén (km), bych dodal
> "Slibem nezarmoutíš". Jejich zprávy a sliby jsou stejně věrohodné jako
> jejich informace o zbraních hromadného ničení.
> Záření má nepochybný vliv na živé organismy, ale nedojde k vyhubení včel,
> ale jejich dlouhodobé oslabení a mírnému strádání. Včely do oblasti
> nejvěšího zážení po čase sami přestanou létat.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bernard (85.207.150.237) --- 20. 3. 2007
Re: medovice - alkohol (21641)

Medovec mužete ochutnat mob.608941057

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Calon (212.71.186.64) --- 20. 3. 2007
Polystyrenové nádstavky

Polystyrenové nádstavky. Přestože vím že toto téma je velmi diskutabylní chci ho otevřít.Již 7 let včelařím jen v PS úlech.Začínal jsem asi jako všichni s budečákama a proto můžu porovnat výhody včelaření v polystyrenových úlech.Včelaři odmítají PS úly podle mne:neumí s nimi manipulovat(často si rozpěrákem PS nádstavek sami zničí)dále je to tzv. rozežírání včelami nebo dokonce ptactvo a zvýřata.Výhod je ale samozřejmě mnohem víc na prvním místě je to snůška téměř o40%vyšší dále spotřeba zimních zásob asi o polovinu méně, téměř nulový výskyt nemocí.To vše jen díky stálé teplotě v úle včelám je úplně jedno jestli je venku +30 nebo-30 díky PS odpadá tzv.větrání nebo nadměrné zahřívání(spotřeba zásob)úly mám volně venku u lesa a dá se říct že se tam včelkám díky PS úlům daří ikdyž vým že ve včelíně by jim bylo ještě lépe. Mé úly možno vidět na www.vceluly.wz.cz Napište mi svůj názor at je jaký koliv co vim rád odpovím calon

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (80.78.150.7) --- 20. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663)

Moje řeč, už to, že tyto dva subjekty jsou proti tak bych radar tak striktně neodsuzoval. Další věc je, že tento radar nebude fungovat pořád, je to radar na upřesňování třetí fáze letu případných raket a tím pádem by byl aktivován až pokud by něco bylo zaměřeno prvními dvěma stupni obrany. A za třetí, nevím přesně jak daleko od uvažované lokality, ale ve stejné oblati je meteorologický radar (a taky s dost velkým dosahem, takže musí mít odpovídající výkon), který je aktivován každé půl hodiny a zatím jsem neslyšel o tom, že by někomu a nebo něčemu škodil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
Re:polystyrenové nádstavky

Pokud jste začínal v budečácích, tak se nedivím že máte v PS úlech větší výnosy a menší spotřebu zásob... ale jak máte silná včelstva? U slabých včelstev má uteplení značný vliv, u silných není rozdíl mezi utepleným a neutepleným úlem skoro žádný !!! Ale teorie starších včelařů je asi trochu jiná ( uteplovat, zmenšovat, uteplovat, zmenšovat, atd... ) ... jáký máte průměrný výnos ze včelstva? ( chápu že úl není hlavní faktor který má vliv na výnos medu, ale pokud by mi někdo napsal, že má průměrný výnos 10 kg ( sice nikdy nechoval včelstva v neuteplených úlech ) ale přesto jsou podle něho uteplené úly lepší, tak se s ním nemám o čem bavit ).
Zastávám názor že uteplnéní není na škodu ale potom je na každém včelaři jak se rozhodne, jestli se mu vyplatí investovat do utepleného PS úlu, nebo chovat silná včelstva v neuteplených úlech... ( a pokud se zamyslím nad problémy s likvidací PS... )
A ještě jedna poznámka, v každém úlu, ať už utepleném či neutepleném se musí včelařit jinou metodou !!! Pokud dlouholetý včelař je zvyklý na budečáky (omezená včelstva, malý prostor), tak se stejnou metodou u nástavkových neuteplených úlů neuspějě a bude je odsuzovat a odsuzovat...
Racionalizaci zdar !!!
Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663) (21666)

Ano a také náhradní přibližovací radar pro Ruzyň.Je naprosto neškodný, takže jakmile ho zapnou, tak to hnedka poznáme na příjmu TV.Jeho anténa také "není" namířena na obytné domy.Ono kdyby to bylo v pořádku, tak by se to klidně mohlo umístit na nějaký vyšší kopec, třeba na Cukrák, jé já zapoměl, to by ten "neškodný " přístroj vysílal impulsy do zbohatlíků a poslanců.Těch pár vesničanů páni poslanci s klidem oželí.Vždyť zdravotní si zaplatí a následnou zvýšenou péči také.Velmi se mi líbí srovnání neškodnosti uváděného radaru s mikrovlnnou troubou - jak to presentoval ten trouba z ministerstva obrany.Tomu bych poradil, aby si teda do té trouby strčil hlavun a zapnul.Pak může referovat.Nebo snad budou všichni příbramáci nosit místo šatů plechové stínění jako je v mikrovlnce?Nepleťte do toho komunisty - když vám komunista řekne, neskákejte pod vlak, tak vy tam najust skočíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
Re: polystyrenové nádstavky

Čím ty PS nástavky natíráš proti vykusování včelami? Není to nějaké potravinově závadné svinstvo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
Re: Polystyrenové nádstavky (21665)

O polystyrenových úlech proběhla zajímavá diskuze na konferenci v roce 2003, jednalo se o poměrně vášnivé téma spojené s ing. Smělým. Pro mě byla velmi poučná. Mám úly klasicky zateplené (palubky, polystyren 2 cm, palubky) i jednostěné 3 cm dřevo. Protože si budu dělat další úly, chci si pro své srovnání vyrobit PS úly síly stěny 8 cm. Já totiž běžně nevyzimuji včelstvo silné 1,5 kg - 2 kg, což je podle literatury silné včelstvo, kde se uteplení neprojevuje ve výnosech.
Další věc je metodika chovu, která je odlišná a také genetika chovaných včel, která je podle ing. Smělého důležitý faktor - sám píše, že než dosáhl vyrovnané úrovně včelstev, brakoval matky, které měly v PS úlech malé výnosy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
Re: Polystyrenové nádstavky

U fotografií vašich úlů je vidět, že PS nástavky sedí na sobě bez dřevěných rámů. Jak je od sebe oddělujete, jsou- li přitmeleny?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Jiskra (80.78.150.7) --- 21. 3. 2007
První jarní den

Teď Radime,Kozlíku,Václavku - ponechte radar radaru o kterém stejně rozhodne vláda a parafin parafinem,koho toto zajímá kvůli nákladům,které to obnáší. Věnujte se raději současnému počasí,které nyní zaskočilo mnohé včelaře.Včely donesly letos naprosté minimum pylu z lísky a jakž takž něco málo poté z jívy a květin na zahrádkách. Jak dlouho vydrží včely s plodem bez vody? Zbytečná obava,horší je to s lidmi,ti vydrží pouhých 14 dní. Zatavovat drátky pomocí počítače,nu koho by to napadlo.A další krásné a úsměvné příspěvky v této konferenci.Nic proti tomu,každý má možnost si vybrat podle svého,lépe je ale zeptat se svého souseda,protože jeho cesta k úspěšnému včelaření se mu tím podstatně zkrátí.Ještě něco k slovenským přátelům.Je škoda,že se odmlčujete,je zapotřebí také chápat českou včelařskou veřejnost, která je zajisté jiného ražení nežli u Vás.Vše berete příliš vážně,na kritickou odezvu raději neodpovíte.Nenechte se odradit,většina české včelařské veřejnosti ve Vás vidí přátele.Ještě vzkaz těm,kteří si libují v obsáhlém skenování minulých příspěvků a na něž potom jen několika větami odpovídají.Je to bohužel úplně zbytečné zabírání místa na této konferenci,poněvadž převážná většina to již před tím četla a také mnozí se dnes moc obsáhlým čtením nezabývají,je to ztráta času.Přece stačí v záhlaví pouze uvést o co kráčí.Jinak konference je v převážné většině slušná,invektiv je pomálu,což je chvályhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (217.112.164.181) --- 21. 3. 2007
mouckovy cukr

mouckovy cukr je v akci:

albert od 21/3 do 27/3 sleva z 25,10 na 17,90
plus sleva od 16/3 do 22/3 z 24,90 na 19,90

krystal v intersparu od 21/3 do 3/4 sleva z 20,90 na 18,90

jd
____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludan (e-mailem) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663)

> Kdybych o radaru nevěděl nic více, než že proti jsou komuniksti a Rusové

To je trochu nešťastně použitý antikomunismus....

Mně osobně stačí, že radar na našem území chce postavit a provozovat stát, který v dnešní době oficiálně uzákonil mučení lidí (viz tzv Patriot Act)

No a nechci až zabloudím v Brdech na houbách být označen za nepřátelského bojovníka a močen - určitě by totiž ode mne chtěli vědět to co nevím :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (194.212.232.6) --- 21. 3. 2007

Ludane když píšeš blbosti tak se to alespoň nauč.


Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (84.244.110.98) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663) (21666)

Pro cvanbu:
Aktivován bude častěji z důvodu kontoly provozuschopnosti a výcviku posádky.

Výkon radaru je oproti jiným zadarům 100x až 1000x vyšší, navíc je vyzářený výkon úzce směřovám. Tebou uváděný meteorologický radar má minimální výkon do velkého prostoru. Dostat přímý "zásah" silného směrovaného paprsku je o něčem jiném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (213.195.230.1) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663) (21666) (21668)

Souhlasim s pritelem Kozlikem,
namirme imperialisticky radar do zbohatliku. Ja bych to pustil taky do
burzuju a kulaku. Aspon by se nemohli rozmnozovat.
Zdravim jan loffelmann
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 3:10 AM
Subject: Re: Radar


> Ano a také náhradní přibližovací radar pro Ruzyň.Je naprosto neškodný,
> takže jakmile ho zapnou, tak to hnedka poznáme na příjmu TV.Jeho anténa
> také "není" namířena na obytné domy.Ono kdyby to bylo v pořádku, tak by se
> to klidně mohlo umístit na nějaký vyšší kopec, třeba na Cukrák, jé já
> zapoměl, to by ten "neškodný " přístroj vysílal impulsy do zbohatlíků a
> poslanců.Těch pár vesničanů páni poslanci s klidem oželí.Vždyť zdravotní
> si
> zaplatí a následnou zvýšenou péči také.Velmi se mi líbí srovnání
> neškodnosti uváděného radaru s mikrovlnnou troubou - jak to presentoval
> ten
> trouba z ministerstva obrany.Tomu bych poradil, aby si teda do té trouby
> strčil hlavun a zapnul.Pak může referovat.Nebo snad budou všichni
> příbramáci nosit místo šatů plechové stínění jako je v mikrovlnce?Nepleťte
> do toho komunisty - když vám komunista řekne, neskákejte pod vlak, tak vy
> tam najust skočíte?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (213.195.230.1) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663) (21674)

A také začne hodně pršet.Radar přitahuje hodně mraky.Hlavně na blbce souzi.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milena (88.100.95.205) --- 21. 3. 2007
Medovice = medovec

dekuji vsem za odpovedi a za prispevky ohledne meho dotazu. Snad se mi medovec podari sehnat. Preji hezky den...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (e-mailem) --- 21. 3. 2007
včelařský ples

Pár fotek a videa ze včelařského plesu v Pardubicích je na
http://ples2007vcpa.borec.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (81.92.149.83) --- 21. 3. 2007
Eprosin na obnovu medometu.

Dobrý den.
Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (88.102.232.217) --- 21. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21681)

Vážený priateľ !
Neodporúčam použiť eprosín. Máme skúsenosti s dvojzložkovou potravinárskou farbou. Na dva medomety 4 rámikové stačí kilo základne j, vrchnej ,flaška tvrdidla a flaša riedidla. Všetko nás to stálo 580,.sk.
Medomety sme dobre poumývali, vysušili a jemným šmirglom očistili zanesené časti. Taktiež koše sme vydrhli dŕotenou kefou. Dali sme dva krát základý náter , na druhý deň vrchný náter ,všetko štetcom. Už druhý rok používam a je to v pohode. Dikonca aj keď necháte stiesť cez noc med z medometu, nemá žiadne pachute, čo nebolo možné pred tým, lebo med bolo cítiť za železom.
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
< Predmet: Eprosin na obnovu medometu.
< Dátum: 21.3.2007 16:27:15
< ----------------------------------------
< Dobrý den.
< Máte někdo skušenosti z nanášením eprosinu na medomet? Jde to štětcem nebo
< stěrkou. A co povrch po vytvrzení, je plynulý a hladký. Díky J. H.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (81.19.47.102) --- 21. 3. 2007
Eprosin na obnovu medometu.

Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (e-mailem) --- 21. 3. 2007
Re: polystyrenové nádstavky (21669)

Zdravím přátele včel,
nemusel Calon poslal stejný článek 7krát za sebou, ale to je jeho věc. Stačilo, kdyby ho poslal dvakrát za sebou a upoutal by.
Uteplený úly & Neuteplený úly....je věčná otázka.
U slabých včelstev uteplení smysl určitě má, nebot nemají tak dokonalé tepelně-regulační schopnosti jako včelstva silná a velmi silná či přesílená ( nad cca 20 000 zimních včel )....malá škála roztažnosti zimního chumáče, velká spotřeba zásob na jednu včelu, velké nároky na vytvoření zimní generace,.......
Vliv uteplení u kategorie silných a více početných včelstev je vysoce diskutabilní. Sám nejsem přikloněn ani na stranu tenkostěnných úlů s celoročně otevřeným drátěným dnem a ani na stranu polystyrénových úlů. Jsem zastáncem ,,zlaté střední cesty,,. Nástavky ( tenkostěnné ) mám obalené polystyrénem a drátěné dno reguluji. V předjaří nechávám cca 2cm pruh drátěného dna na nástavek ( nízký ) a postupně ho rozšiřuji až do maximální plochy v časném létě ( květ akátu ) ... plně rozšířené drátěné dno nechám až do předjaří.
Zda se to vyplatí i při včelaření s velmi-silnými včelstvy a s přesílenými včelstvy ( nad 30 000 zimních včel...vrchol 80 000 včel = 8 nízkých nástavků Optimal středně obsednutých včelami ) to nemám tušení.
Příklad Ing. Smělého je případ, kdy se snaží extenzivní včelař o intenzivní včelaření, což se mu v polystyrénových úlech daří ( získat 5-6krát silnější včelstva ( cca 15 000 včel ), něž která zazimoval, je úctyhodný výkon ).
Pochybuji, jest-li jsou tohoto schopny dosáhnou i včelstva v tenkostěnných úlech.
Ale moderní racionální úly ( Langstroth, Optimal, Farrar ) jsou dělány na chov alespon silných včelstev ( spíše na velmi-silná...to platí hlavně pro Farrar ).
( zvláště nízkonástavkové úly se mají využívat pro intenzivní včelaření.... při pravém intenzivním včelaření se včelaří trošku nezvykle...místo aby včelař včelstva podporoval ve vývoji tak je musí zpomalovat a oslabovat, nebot předčasný vrchol vede k rojové náladě ).
Langstroth vyhovuje silným včelstvům, ale velmi-silným a přesíleným už ne ( hlavně kvůli 10 rámků v nástavku..375 mm ), proto v něm nevčelařím . Jinak je to úl dobrý, je vzorem pro všechny racionální úly, vhodný zvláště pro velkovčelaře a jejich způsob včelaření.

zdravím...........M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!!!!!!!!!!!!!!
Pro zajímavost uvádím , jak já rozděluji včelstva podle síly..
A/Letní síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 80 000 jedinců = přesílená včelstva
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 40 000 jedinců = přesílená včelstva

1 nízký nástavek Optimalu ( plástová plocha 132 dm2 po obou stranách ) = cca 10 000 včel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (85.135.97.142) --- 21. 3. 2007
Re: mouckovy cukr (21673)

krupice je zlevněná také v Kauflandu.Teda v neděli ještě byla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumír Boščík (194.108.45.119) --- 21. 3. 2007
Re: mouckovy cukr (21673) (21685)

Když už mluvíme o moučkovém cukru, četl někdo o použití moučkového cukru na odstranění roztočů. Důležité je mít co nejmíň plodu. Využívá se čistícího pudu včel. Postup je velmi jednoduchý, včelky se kuřákem zatlačí z rámků dolů a všechny uličky se posypou moučkovým cukrem. K aplikaci se používá sítko a smeták, kterým zbylý cukr smetete do uliček. Pokud někdo zimuje ve více nástavcích je to potřeba udělat u všech. K tomuto úkonu je potřebné zasíťované dno a za 24 hodin je nutné spad odstranit i s roztoči. Podle všeho tato metoda není možná použít samostatně,ale přesto je velmi účinná. Lumír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (195.113.126.77) --- 21. 3. 2007
Re: Radar (21629) (21647) (21660) (21663) (21666) (21668)

Stojím plně za vaším názorem, i když nejsem ( a doufám že ani nikdy nebudu ) v oblasti na kterou podobné "mikrovlnky" budou mít vliv...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (80.82.146.134) --- 21. 3. 2007
Re: mouckovy cukr (21673)

hypernova vcera cukr krystal 16,90... je sice z polska, ale to vcelkam
nevadi, meli by mit akci i v globusu....
----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <dolinek/=/email.cz>
To: "konference vcelarská" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 10:25 AM
Subject: mouckovy cukr


> mouckovy cukr je v akci:
>
> albert od 21/3 do 27/3 sleva z 25,10 na 17,90
> plus sleva od 16/3 do 22/3 z 24,90 na 19,90
>
> krystal v intersparu od 21/3 do 3/4 sleva z 20,90 na 18,90
>
> jd
> ____________________________________-
> ____________________________________-
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 21. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21683)

eee ja vloni zašel do barev a zeptal se na barvu co muže přijit do styku s
potravinami.... tušim Bisil???? nebo tak nejak....
----- Original Message -----
From: "Jarda" <jaromir.1/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 5:00 PM
Subject: Eprosin na obnovu medometu.


> Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kohoutek Tomáš (80.82.146.134) --- 22. 3. 2007
RE: Eprosin na obnovu medometu. (21683) (21689)

Ano, je to Bisil. Natřel jsem očistěný medomet bílým Bisilem bez základovky a drží výborně už pátý rok (dvě vrstvy). A je určený pro styk s potravinami. Doporučuji.
T. Kohoutek




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Madra
Sent: Wednesday, March 21, 2007 8:22 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Eprosin na obnovu medometu.

eee ja vloni zašel do barev a zeptal se na barvu co muže přijit do styku s
potravinami.... tušim Bisil???? nebo tak nejak....
----- Original Message -----
From: "Jarda" <jaromir.1/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 21, 2007 5:00 PM
Subject: Eprosin na obnovu medometu.


> Mužete mi prosím napsat jak se ta potravinářska barva jmenuje. Díky J.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kohoutek Tomáš (213.29.160.5) --- 22. 3. 2007
Úprava horní loučky

Dobrý den.

Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani nedrátkovat) - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?

Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní loučky. Používám délku rámku 39cm.

Děkuji předem

T. Kohoutek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (194.212.232.6) --- 22. 3. 2007
Moučkový cukr

Dovoluji si upozornit, že dle mých zkušeností je moučkový cukr nevhodný pro použití doplnění zásob u včel. Obsahuje látku, která má zamezit hrudkování moučkového cukru.Zřejmě toto způsobuje ,že uložené zásoby jsou nekvalitní. Má-li někdo podobné zkušenosti, prosím o zveřejnění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (213.192.8.6) --- 22. 3. 2007
Re:Úprava horní loučky (21691)

Na http://www.n-vcelari.cz/ - v Langstrothuv system jsou planky ramku tusim ze se nazivaji Hofmanova typu, je zde drazka 4mm siroka a 7 mm vysoka. Tyto ramky pouzivam (44,8*15,9) a mezistena tam jde zasunout relativne volne, ale obcas mam problem dostat ji do te druhe drazky v loucce naproti (bude to chtit vychytat presnou vysku mezisteny), protoze je nutne ji prohnout a pri teto delce se mi nedari prohnout ji vzdy tak, aby spodni hrana mezisteny byla v rovine. Mozna by to ve Vasem pripade bez dratku chtelo drazku uzsi - 3mm?? - mohlo by to lip drzet, ale chce to vyzkouset zda mezistenu dostanete do druhe drazky ramku.

Stalo se mi, ze kdyz jsem osazoval novy ul rojem tak se par mezisten teplem a vahou vcel zbortilo (mezistena se nahore vyhnula z osy ramku, a drzela pouze na dratkach, asi nebyla dostatecne v horni drazce). Mozna to byl extremni pripad a proste bylo moc vcel pouzena na mezistenach.

Kazdopadne kdyby se Vam povedlo to odzkouset nebo ma-li to uz nekdo vyzkousene a fungovalo by to, bylo by to znacne ulehceni prace :-)
Dik za zajimavy napad, zkusim to

Preji hezky den

T.H.











> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kohoutek Tomáš <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
> Předmět: Úprava horní loučky
> Datum: 22.3.2007 08:47:36
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
>
> Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani nedrátkovat)
> - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?
>
> Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní loučky.
> Používám délku rámku 39cm.
>
> Děkuji předem
>
> T. Kohoutek
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21681)

Eprosin na medomet už je překonaný, protože je to tmel. Buďto se ho nanese příliš silná vrstva a potom snadno praská nebo se musí namíchaný s tužidlem ředit ředidlem nebo acetonem na konzistenci vhodnou k nátěru štětcem a potom je nebezpečí, že epoxid se vytvrdí dříve než se ředidlo vypaří a nátěr je potom hodně pórovitý. Dneska už skoro každý větší výrobce barev má nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami. Bisil má podle technického listu dost malou tvrdost zaschlého nátěru. Je otázka, jestli to je dobře nebo špatně. Menší tvrdost nátěru znamená vyší otěr a opad při úderu a podobně na druhé straně menší tvrdost znamená větší pružnost a tudíž nátěr drží déle na špatně očištěném povrchu. Já bych použil epoxidovou barvu, třeba Epolex S2321 nebo pokud bych našel, tak polyuretanovou barvu certifikovanou pro přímý styk s potravinami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re:Mouèkový cukr (21692)

Do moučkového cukru se údajně přidává proti hrudkování škrob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Nezbav <Nezbav/=/seznam.cz>
> Předmět: Mou?kový cukr
> Datum: 22.3.2007 09:02:48
> ----------------------------------------
> Dovoluji si upozornit, že dle mých zkušeností je moučkový cukr nevhodný pro
> použití doplnění zásob u včel. Obsahuje látku, která má zamezit hrudkování
> moučkového cukru.Zřejmě toto způsobuje ,že uložené zásoby jsou nekvalitní.
> Má-li někdo podobné zkušenosti, prosím o zveřejnění.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re:Úprava horní loučky (21691) (21693)

Osobně jsme doma vyzkoušely všemožné způsoby upevňování mezistěn Rámky s drážkou v horní loučce, pak to byly rámky s falcem v horní loučce kde se mezistěna upevňovala laťkou ALE STÁLE NEJLEPŠÍ JE DRÁTKOVAT!! A PROČ?? CHCETE-LI CO NEJLÉPE VYUŽÍT RÁMKOVÉ PLOCHY a to znamená mít rámek dostavěn až k tolní loučce Musíte také mezistěnu k ní přiložit což znamená , že nahoře zůstane mezera mezi loučkou a mezistěnou což včely bez problému dostaví ale dole určitě ne ale pokud tam je mezistěna tek je plást až po spodní loučku která se jeví nejlépe 16 mm široká Z toho jasně vyplývá že se vez drátku neobejdete U nízkých rámků jse také vyzkoušel spodní loučku do boku aby mezistěna na ni dolehla z boku včely pak ale plást přestavovaly až po spodní rámek a tak spojily nástavky v jeden celek

Pepan

> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Úprava horní loučky
> Datum: 22.3.2007 09:15:36
> ----------------------------------------
> Na http://www.n-vcelari.cz/ - v Langstrothuv system jsou planky ramku tusim ze
> se nazivaji Hofmanova typu, je zde drazka 4mm siroka a 7 mm vysoka. Tyto ramky
> pouzivam (44,8*15,9) a mezistena tam jde zasunout relativne volne, ale obcas mam
> problem dostat ji do te druhe drazky v loucce naproti (bude to chtit vychytat
> presnou vysku mezisteny), protoze je nutne ji prohnout a pri teto delce se mi
> nedari prohnout ji vzdy tak, aby spodni hrana mezisteny byla v rovine. Mozna by
> to ve Vasem pripade bez dratku chtelo drazku uzsi - 3mm?? - mohlo by to lip
> drzet, ale chce to vyzkouset zda mezistenu dostanete do druhe drazky ramku.
>
> Stalo se mi, ze kdyz jsem osazoval novy ul rojem tak se par mezisten teplem a
> vahou vcel zbortilo (mezistena se nahore vyhnula z osy ramku, a drzela pouze na
> dratkach, asi nebyla dostatecne v horni drazce). Mozna to byl extremni pripad a
> proste bylo moc vcel pouzena na mezistenach.
>
> Kazdopadne kdyby se Vam povedlo to odzkouset nebo ma-li to uz nekdo vyzkousene a
> fungovalo by to, bylo by to znacne ulehceni prace :-)
> Dik za zajimavy napad, zkusim to
>
> Preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Kohoutek Tomáš <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
> > Předmět: Úprava horní loučky
> > Datum: 22.3.2007 08:47:36
> > ----------------------------------------
> > Dobrý den.
> >
> > Hodlám zkusit do nízkých rámků zasadit jen proužek stěny (tedy ani
> nedrátkovat)
> > - může mi někdo poradit rozměry drážky v horní loučce?
> >
> > Aby nebyla moc těsná a mělká a současně neoslabila příliš nosnost horní
> loučky.
> > Používám délku rámku 39cm.
> >
> > Děkuji předem
> >
> > T. Kohoutek
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21681) (21694)

Eprozinové výrobky jsou nejen tmely ale i bezbarvé a tónované dvojsložkové laky pro venkovní i vnitřní použití. Má takový dojem , že se již ani tyto barvy nevyrábí. Sám jsem tak medomet opravoval ale po pár letech jsem ho stejně vyhodil, začalo se to loupat .Je opravdu moc citlivý na poměr smíchání obou složek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Eprosin na obnovu medometu.
> Datum: 22.3.2007 09:26:16
> ----------------------------------------
> Eprosin na medomet už je překonaný, protože je to tmel. Buďto se ho nanese
> příliš silná vrstva a potom snadno praská nebo se musí namíchaný s tužidlem
> ředit ředidlem nebo acetonem na konzistenci vhodnou k nátěru štětcem a
> potom je nebezpečí, že epoxid se vytvrdí dříve než se ředidlo vypaří a
> nátěr je potom hodně pórovitý. Dneska už skoro každý větší výrobce barev má
> nějakou barvu vhodnou pro styk s potravinami. Bisil má podle technického
> listu dost malou tvrdost zaschlého nátěru. Je otázka, jestli to je dobře
> nebo špatně. Menší tvrdost nátěru znamená vyší otěr a opad při úderu a
> podobně na druhé straně menší tvrdost znamená větší pružnost a tudíž nátěr
> drží déle na špatně očištěném povrchu. Já bych použil epoxidovou barvu,
> třeba Epolex S2321 nebo pokud bych našel, tak polyuretanovou barvu
> certifikovanou pro přímý styk s potravinami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (e-mailem) --- 22. 3. 2007
časopis Včelařství 4/2007 (8270)

Když to někdo budete číst a konkrétně můj článek na straně 101 "Jak udržet silná včelstva proti vyrojení" odstavec Včelstvo silné a nebo slabé.V redakci došlo k úpravě tohoto článku na zimní slunovrat, což je nesmysl. Do redakce jsem posílal jiný text tohoto odstavce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (213.192.7.18) --- 22. 3. 2007
Re: Eprosin na obnovu medometu. (21681) (21694) (21697)

To nejsou eprosinové ale epoxidové výrobky. Eprosin je nebo byla jen řada epoxidových tmelů. Epoxidové barvy se vyrábí pořád, ale nejsou moc rozšířené, jsou poměrně drahé a nejsou jejich výrobci tak propagovány jako ty novější barvy. Jsou vhodné hlavně tam, kde je potřeba vyšší chemická odolnost a tvrdost. Je pravda, že jsou citlivější na očištění a odmaštění povrchu před nátěrem, na druhé straně pokud se ten povrch očistí pořádně a ta epoxidová barva skutečně přilne, blíží se vlastnosti nátěru vlastnostem dílů opatřených práškovou barvou - komaxitováním asi nejvíc ze všech rozpouštědlových barev. To loupání nebylo nejspíš způsobeno špatným poměrem smíchání složek ale nedostatečným očištěním pod nátěrem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586)

Prosím někoho zkušenějšího o radu:
Právě dokončuji destilační zařízení (dvouplášťová 20l vojenská várnice - přestupník a 5 metrů stočené měděné trubky v zavařovacím hrnci s přívodem a odvodem chladící vody - ohřev 2KW vařičem s 6 stupňovou regelací zabudovaný do várnice), ale ještě jsem to nedělal.
Dotaz - jak a čím vyčistit plochy (trubky), jež příjdou do styku s destilátem?
- v zimě při ohřevu medoviny ke konzumaci jsem si všiml, že tato velmi pění - dělá se něco proti tomu, aby pěna nepřeběhla do přestupníku a chladiče, nebo při naplnění varné nádoby do 1/2 toto nebezpečí nehrozí (plánuji destilaci cca 200 litrů co mi zbylo od loňska)?
Informace jsem zatím čerpal z knihy o destilaci, kde se však vše vztahuje k ovocným rmutům.
Děkuji všem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (85.71.1.251) --- 22. 3. 2007
Re: Úprava horní loučky (21691)

Loni jsem zkusil nechat vystavět několik nízkých rámků (39x15) zcela bez mezistěny a včely to v pohodě zvládli. Rámek jsem vložil mezi již vystavěné. Myslím, že by bylo možné použít metodu 2-souše ve středu jako jádro a pak střídavě souš a prázný rámek. Letos to hodlám na jednom nástavku odzkoušet.
Pokud by se dával proužek mezistěny, Tak spíše k dolní loučce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700)

Předpokládám, že to destilační zařízení máte legálně, jinak byste takhle oficiálně toto v diskuzi neventiloval.
Měděné trubky očistí první pálení trochu zoctovatělého kvasu, konkrétně páry kyseliny octové. Nebo rovnou voda tak s půl flaškou octu. Pěnění se dá řešit, nesmí se nalít všechno najednou, ale jen část, mírně zahřát až k začátku destilace a potom dolít opatrně zbytek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re:Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700)

PROČ SE S TÍM DĚLAT TAKOVÉ MNOŽSTVÍ TI UDĚLÁ KAŽDÁ PÁLENICE
NĚKTERÉ JEŠTĚ PÁLÍ 200 litrů jak to popisuješ je na několik dní pálení a v pálenici je to tak 4 hodiny běžně jsou kotle od 100 do 300litrů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Destilace medoviny
> Datum: 22.3.2007 12:08:02
> ----------------------------------------
> Prosím někoho zkušenějšího o radu:
> Právě dokončuji destilační zařízení (dvouplášťová 20l vojenská várnice -
> přestupník a 5 metrů stočené měděné trubky v zavařovacím hrnci s přívodem a
> odvodem chladící vody - ohřev 2KW vařičem s 6 stupňovou regelací zabudovaný
> do várnice), ale ještě jsem to nedělal.
> Dotaz - jak a čím vyčistit plochy (trubky), jež příjdou do styku s
> destilátem?
> - v zimě při ohřevu medoviny ke konzumaci jsem si všiml, že tato
> velmi pění - dělá se něco proti tomu, aby pěna nepřeběhla do přestupníku a
> chladiče, nebo při naplnění varné nádoby do 1/2 toto nebezpečí nehrozí
> (plánuji destilaci cca 200 litrů co mi zbylo od loňska)?
> Informace jsem zatím čerpal z knihy o destilaci, kde se však vše vztahuje k
> ovocným rmutům.
> Děkuji všem za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701)

SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2 a tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes rámky zvýíší se tak výtěžnost vosku a využije stavební potenciál roje

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Úprava horní lou?ky
> Datum: 22.3.2007 13:12:28
> ----------------------------------------
> Loni jsem zkusil nechat vystavět několik nízkých rámků (39x15) zcela bez
> mezistěny a včely to v pohodě zvládli. Rámek jsem vložil mezi již
> vystavěné. Myslím, že by bylo možné použít metodu 2-souše ve středu jako
> jádro a pak střídavě souš a prázný rámek. Letos to hodlám na jednom
> nástavku odzkoušet.
> Pokud by se dával proužek mezistěny, Tak spíše k dolní loučce.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(90.176.2.8) --- 22. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21702)

kotel má mít parní dóm který právě zabraňuje pěně dostat se do chladiče a ucpa ho pak hrozí výbuch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Destilace medoviny
> Datum: 22.3.2007 13:13:49
> ----------------------------------------
> Předpokládám, že to destilační zařízení máte legálně, jinak byste takhle
> oficiálně toto v diskuzi neventiloval.
> Měděné trubky očistí první pálení trochu zoctovatělého kvasu, konkrétně
> páry kyseliny octové. Nebo rovnou voda tak s půl flaškou octu. Pěnění se dá
> řešit, nesmí se nalít všechno najednou, ale jen část, mírně zahřát až k
> začátku destilace a potom dolít opatrně zbytek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (85.71.1.251) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704)

Nemohl byste to prosim pane Mensik rozepsat trosku podrobneji, nejsem si jisty, ze jsem to pochopil spravne.
Diky moc

> ----------------------------------------
> SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2 a
> tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes rámky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (193.85.238.34) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706)

No abych řekl pravdu, tak jsem to také nepochopil. Pokud si pamatuji, tak byl původní dotaz o vložení proužku mezistěny do drážky u nedrátkovaného nízkého rámku a týkal se velikosti drážky a zda vložit proužek k horní či dolní loučce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumir Boscik (82.117.130.2) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707)

Já jsem loni neměl moc času a nechtěl jsem se pachtit s drátkováním na rámcích 45x16 do Langstrotha. Objednal jsem si mezistěny akorát do drážkování. Drážkování jsem si dělal sám na pile s vidiovými zuby (drážka asi 3mm)Mezistěnu jsem vložil do obou drážek a na horní ločce jsem je zalil voskem. Plásty jsem i vloni jako panenské i vytočil a bylo to vše bez problému. Avšak při drážkování slabé horní loučky by mohl být problém s borcením. Jinak chci letos taky využít Pepanův systém 1/3 nových mezistěn. V ekologickém včelaření se také používá zkosená horní loučka do trojúhlníku, tak aby včelky věděly kde začít. A je nutné tyto nové rámky dávat mezi vystavěné plásty.

Lumír

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707)

Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: �prava horní louèky (21691) (21701) (21704) (21706)

čely mají tendenci stavět dílo zešikma vůči česnu je to jejich přirozený pud teplá a studená stavba v úlech je dána potřebou včelaře a proto je třeba včelí stavbu nasměrovat stačí si všimnout jak bývá postavená divoká stavba v podmetu Kdyby jste dal do úlu jen prázdné rámky tak by jste musel pravděpodobně jednotlivé rámky trhat od sebe Proto se také začali používat mezistěny nechat stavět včely bez mezistěn má ještě jednu výhodu poučení o přirozeném chování včelstva Zvláště zjistíte spoustu zajímavostí o stavbě a orientaci navzdory všem poučkám v literatuře někdy budete mít problém třeba rozeznat plást se stavbou dělníčí a trubčí, ve velikosti buněk bude jen nepatrný rozdíl Zrovna tak lze použít i rámky které se vám zbortily při vytáčení postaví je znovu

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Úprava horní lou?ky
> Datum: 22.3.2007 13:31:17
> ----------------------------------------
> Nemohl byste to prosim pane Mensik rozepsat trosku podrobneji, nejsem si jisty,
> ze jsem to pochopil spravne.
> Diky moc
>
> > ----------------------------------------
> > SAMOZŘEJMĚ ŽE TO JDE Já do rojů dokonce dávám 1/3 nebo 1/2 prázdný a zase1/2
> a
> > tok dokola Ty mezistěny řežu po uhlopříčce aby náhodou netáhli dílo přes
> rámky
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: �?prava horn�­ lou�¨ky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709)

já to myslel jinak Na třetiny řežu vodorovně ale lepší se mi jeví po uhlopříčce na dva kusy Dílo vypadá pak lépe

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??prava horn?­ lou?¨ky
> Datum: 22.3.2007 15:24:53
> ----------------------------------------
> Prostě mezistěnu rozřeže na tenké šikmé pruhy a do rámku zataví třeba jen
> každý třetí. Takže jedna mezistěna vyjde třeba na 3 rámky. Určitě je to ale
> o hodně pracnější než řezat a zatavovat do rámku vodorovné proužky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703)

Připojuji se k předchozímu příspěvku. Proč to dělat složitě v 20l, když v pálenici to lze dělat najednou a v lepší kvalitě?
Na vojně jsem byl už dávno, ale vojenské várnice byly hliníkové s ocelovým (nabarveným) krytem. Z hliníku to bude chytat falešnou chuť a vzhledem k pálení na 14x (várnici nemůžu naplnit celou), bude kvalita prvního pálení nevyrovnaná.
K té úpravě měděných trubek octovou vodou. Pomůže to, ale v každé dobré pálenici jsou chladiče skleněné a k ovlivnění pálenky nedojde.
Samohonka z hliníkové várnice a měděných trubek je vždy samohonka jen na mazání kolen. Kdo má rád dobré pití, tak to ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re[2]: polystyrenové nádstavky (21669) (21684)

Zdravím včelaře!

Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech
uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na
vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými
možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na
nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať
si pořídí oba typy úlů a srovnává.

Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo
podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing.
Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou,
vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových
srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a
v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené
úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim
přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a
jinak v úlech silně uteplených.

A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly
promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý
tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká
část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:

1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí
vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém
období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu
ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek
obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou.
Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně
nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní
straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá
ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.)
Pak úlová izolace opravdu funguje.

2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka
nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně
i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou,
vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu
(pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že
teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).

-------------

Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů.
Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak
ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější.
Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako
nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako
očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým
podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako
vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která
má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku.
Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten
cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.

Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
izolace, kterou je vybaven.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 22. 3. 2007
Re: časopis Včelařství 4/2007 (8270) (21698)

To je zase paráda.Ono tam těch nesmyslů je více.Švestky,rady začínajícím atd ,atd.Zajímalo by mě kolik včelařů třeba začne včelařit v úle s otáčivým plodištěm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re: èasopis Vèelaøství 4/2007 (8270) (21698) (21714)

Pokud porovnám časopis včelařství před 10 lety s posledním číslem, tak umizelo praktických rad ( které by českému včelařství prospěly více než nějaké hodnocení konference které zabírá 6 čísel... ).
Taky nechápu co v časopise o včelařství dělá rubriaka "Co trápí včelaře a ovocnáře", platíme snad časopis kvůli tomu abychom všichni věděli kdy kvetou slivoně?
V minimu znalostí pro začátečníky už nekonečně dlouho řešíme Eurodadant, úl ve které pravděpodobně nikdo nevčelaří, a ani propagace ve včelařství ( v minimu znalostí které by mělo být psáno pro začínající čelaře kteří potřebují rady, které mohou aplikovat také na jiný úlový systém než eurodadant ) mu k rozšíření také nepomůže.
Doufám že české včelařství bude upouštět od složitostí...
Racionalizaci Zdar !
F.A.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (62.177.88.203) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712)

Jak jste na tu blbost přišel,že jsou v pálenicích chladiče skleněné?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 23. 3. 2007
Re: �?prava horn�­ lou�¨ky (21691) (21701) (21704) (21706) (21707) (21709) (21711)

Také někdy řežu úhlopříčně a pak dávám rámky střídavě nebo mezi vystavěné dílo. Ale já v tomto případě rámky drátkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 23. 3. 2007
Re: Destilace medoviny (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586) (21700) (21703) (21712) (21716)

Ve starších pálenicích je měď, v novějších by měla být nejvíc nerez. Co se týká toho čištění, tak velice snadno jsou rozpustné v kyselinách a možná i v samotném lihu korozní zplodiny mědi, měděnka a oxidy mědi, zatímco kovová měď prakticky vůbec. Trochu podobné je to i s nerezem. Takže první minuty destilace obvykle tu měděnou aparaturu samo vyčistí. U toho hliníku spíše bych se bál, že zoctovatělý kvas ten hliníkový kotel zničí, hliník je na kyseliny velice citlivý, zvláště za varu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re:Re[2]: polystyrenové nádstavky

Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky - dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
Jakou silu polystyrenu byste doporucili?
Diky

>
> Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
> spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
> příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
> izolace, kterou je vybaven.
>
> J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 23. 3. 2007
dotaz

Dnes brzy rano pri ceste do prace jsem nasel na cesne mrtvolku temer vylihle vcelky s vykousanym zadeckem - ne ze by me to nejak zvlast prekvapilo vzhledem k nynejsimu pocasi. Vcelstvo bylo rozplodovane - pred tydnem jsem nahledl a plod byl na 2-3 ramkach. V literature jsem uz na toto tema take okrajove narazil, ale rad bych se dozvedel vic. Za jakych podminek jsou nuceny vcely zrusit plod, jaka je min teplota pro vychovani plodu a podobne. Mate-li nekdo nejake osobni zkusenosti pripadne odkaz na nejakou literaturu tak Vam predem dekuji


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 23. 3. 2007
Re: èasopis Vèelaøství 4/2007 (8270) (21698) (21714) (21715)

Jelikož mimo včelaření taky pěstuji ovocné stromy a takových včelařů je jistě více,tak si myslím,že ta rubrika není až tak špatná.Hezký den.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78716 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 21601 do č. 21721)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu