Včelařská konference

Je zajímavé,že plod podporuje činnost létavek ( zvláště otevřený plod ). Mají to na svědomí již zmíněné feromony plodu.
Pro zajímavost...četl jsem,že fyziologické trubčice produkují mateří látku.

Zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

I včelí plod má feromon a udržuje včelstvo pohromadě. Vědecký důkaz jeho
existence a fyziologických funkcí patří prof. S. Kubišové.
K. Čermák


Matej Ladislav napsal(a):

>Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
>je ani feromón ??
>

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Matej Ladislav (e-mailem) --- 17. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611)
Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dobrá otázka,
paradoxně jsou to sami dělnice. Povrchový feromon včelstva ( ,,specifická vůně včelstva,, )a další včelí feromony drží včely ve společenstvu i po smrti matky a také je nutí pracovat. Avšak včely bez matky nejsou tak pracovití jako s matkou. Rovněž přítomnost trubců má pozitivní vliv na pracovitost včel.

Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo
se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník,
předá si to feromony od přidané matky atd.

Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??

LM

Já myslím, že včela si prostě umí zapamatovat pachy. Jimi se přece dorozumívají. Párkrát se mi stalo, že když jsem šel s někým cizím nevčelařem před včely, on dostal prompně žihadla a já nic. Řekl bych, že když včelař třeba dělá pumpaře na benzínce s obsluhou a smrdí tím benzínem, že možná na začátku na něho včely útočí víc, ale potom úplně stejně jako na jiné včelaře. Na druhé straně jsem kdysi kdesi četl, že lidi často bodaní od včel mají v těle měsíce buď nějakou součást jedu nebo protilátky na jed, včely to cítí a na takového člověka útočí méně. Přišlo se na to v souvislosti s léčením alergie na včelí jed formou injekčního vpravování malých dávek včelího jedu do krve, když takle léčení alergici konstatovali, že na ně včely útočí méně než dřív.

a řekni kdo sem zavlekl ty škůdce včel? Kdo je koncentruje na jedno místo a tak porušuje přenosové bariéry pro choroby? Kdo sem zavlekl Varoa destruktor? Kdo převáží včelstva po celých kontinentech? NO PŘECE VČELAŘ! A je to pak zase on Kdo se musí pokusit tyto chyby sám napravovat a myslí si ve své nadutosti ,že on je ten kdo je chrání!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kom?rek <kolize/=/seznam.cz>
> Předmět: Bronislav 15.3.2007
> Datum: 17.3.2007 12:53:01
> ----------------------------------------
> Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel
> včel podle Vás je člověk-včelař.
> Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud
> nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento
> příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na
> př.na jarní únavu a pod.
>
> Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého
> včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich
> úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají
> naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před
> lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití
> nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let
> je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude
> trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
> bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i
> přežijí.
>
>
>

Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel včel podle Vás je člověk-včelař.
Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na př.na jarní únavu a pod.

Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i přežijí.

No? Já bych si nebyl tak jistý! Když i rostliny poznají toho kdo je ošetřuje a kdo jim ubližuje. Tak nevím? Ale spíš bych se přikláněl k názoru, že se ve včelách již naučil pohybovat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivní v?ely
> Datum: 17.3.2007 08:33:29
> ----------------------------------------
> Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů
> a naprosto zcestný.
>
>
>

Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů a naprosto zcestný.

Vzpomínám si na moje první včely. Ty byly taky bestie, ale za pár měsíců se uklidnili. Když si včely na včelaře zvyknou, tak je to s nimi jednodušší. Moje mě vidí každý den na dvoře a tak si mě ani nevšimnou, ale když otevřeme včely ve spolku ( v zahrádkářské kolonii), tak nás odhánějí jak o život. Včely jsou prostě náladové. Nejak jím nevoníte a už jdou. Nedoporučuji tankovat benzín před kontrolou včel. Benzín ten cítí z rukou ještě hodiny a to jsou pak v ráži.:o)

ochladí se,nespěchejte s rozšiřováním než vám vystaví stavební rámek v druhém nástavku........

Zdravím přátele včel,
tvorba oddělků je nepostradatelnou součástí racionálního včelaření. Je to podstatně výhodnější než rojaření( ,,oddělkaření,, = nulová ztráta výnosu, ovládnutý proces,...).
Velmi výhodné je tvořit dva až čtyři ,,startovací,, oddělky ( se zralým matečníkem ) v jednom nástavku opatřený drátěným dnem a rozdělený přepážkami.
,,Startovací,, oddělek je tvořen např. zavíčkovaným matečníkem + plodový plást + zásobní plást + souše s vodou + včely ze tří plodových rámků bez matky.
Velmi dobré je, když oddělky necháme 2-3 dny věznit, a pak teprve otevřeme. Zabráníme tím případnému zeslábnutí oddělku a případné loupeže ze strany vracejících se včel do hlavního včelstva.Je však potřeba dát pozor na přehřátí ( oddělky umístíme do stínu, opatříme souší naplněnou vodou a drátěná dna necháme plně otevřená ).
Nepodařené oddělky ( bez matky nebo se špatnou matkou...nekladoucí, trubcokladnou, zakrslou nebo s velkou mezerovitostí plodu ) spojíme se sousedním ( stačí oddělat přepážku..sousední matku je dobré dát pro jistotu do klícky uzavřené medocukrovým těstem ).
Oddělky s kvalitními oplozenými matkami můžeme zužitkovat ( výměna matek v produkčních včelstev nebo je můžeme posilovat plodovými plástvemi do potřebné síly...vzniknou tak nová produkční včelstva či manipulační včelstva ).
V oddělku bych nikdy nenechal odchovat matečník, nebot slabé včelstvíčko oddělku těžko poskytne plodu matky ideální podmínky pro neomezený vývoj ( nadbytek stravy ( mateří kašičky ), stálá vlhkost vzduchu( cca 100% ) a teplota vzduchu ( cca 35°C ))...v oddělku vznikají většinou nepatrně nebo patrně podvyživené matky, jež těžko nakladou přes 2000 vajíček za den a feromonově neovládnou celé neomezené včelstvo v nástavkovém úlu...takové matky při intenzivním včelaření jsou na nic.
Matečníky lze jednoduše odchovat při matce v medníku ( pro začátečníky doporučuji zkusit použít sádku )

zdravím..........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Tady v Praze kvetou naplno trnky.to znamená, že cca za týden by měly kvést i Brdech.Nekvetou již? Budu teď dost vytížený a letos to bude dost posunuté, takže hádám, kdy bude třeba rozšiřovat.Kdybych to posuzoval podle síly, tak bych musel rozšířit již minulý týden.To se mi ale nezdálo, že by již začaly stavět.

> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
.......
Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník, předá si to feromony od přidané matky atd.
Já raději nacákám do jedné souše vodu a dávám jen zásobní plásty. Později případně rámkové krmítko s cukrem, nebo raději stále plásty pokud je to nutné.
Oddělky dávám do stínu a bych je mohl den a noc věznit.
S loupením v oddělcích pak nemám problém. Chovám raději v květnu až červnu.
To o čem mluvím se týká doby než začne matka klást. Pak se dá již krmit roztokem.

E> Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky...

Emane,
jenom detail - toho lesknáčka jsme si přivezli do Evropy sami, bereš-li nás jako jedno EU a antibiotika do včel EU zakázala jen velmi nedávno. Jinak naprostý souhlas, přebírat cizí zkušenosti je třeba hlavou a kriticky.
Ivan

Název oddělek je od slova oddělit a proto stačí jeden rámek s čerstvě nakladeným plodem + jeden se zavíčkovaným plodem . přidáme jeden ze zásobami z medníku a jednu souš kterou naplníme vodou Včely z čerstvého plodu vytvoří matečníky samy TAKOVÝ ODDĚLEK MŮŽEME POUŽÍT JAKO ZÁKLAD VČELSTVA NEBO K ODCHOVÁVÁNÍ MATEK PRO POZDĚJŠÍ VYTVÁŘENÍ SMETENCŮ Oděleky obvykle vytváříme před nebo při při prvním medobraní a smetence př posledním a do nich pak vkládáme matky vychované v odělku a rozplodované v oplodňáčku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:oddelky
> Datum: 15.3.2007 21:57:19
> ----------------------------------------
> Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi
> včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na
> "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
> Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše
> včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního
> úlu... )
> + dva rámky vybíhajícího plodu
> + dva rámky se zásobami
> + zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely
> tak dobře nestaví )
> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
> + zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno
> musíte domyslet větrání úlu )
> Foltýn
>
>
>

A pamatujete si kolikatkou vrtakem, abych nemusel hledat jaky prumer ma trubec nebo jit na trubce se suplerou :-))
diky moc Lenoch :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lada Trubac <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: výkluzy
> Datum: 15.3.2007 20:44:08
> ----------------------------------------
> Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak
> odstranil.
>
>
>

Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak odstranil.
...myslel jsem na to, měl jsem ale obavy aby se nesnížila účinnost výkluzu.
Pochopil jsem, že jsi převrtal původní dírku, tedy trubci se zůženým kanálkem protáhnou ?
Miloš

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).
.....
Jestli to není tím, že o nákazové situaci s MVP se dozvídáme leda tak z televize.
A neinformovanost nahrává nákaze. Šíří se fámy o tisících spálených včelstvech, že to nepomáhá, že proti moru není obrany, nedá se nic dělat a je zbytečné se zabývat prevencí když se nemůže MVP léčit a další bludy.
Kam jde každoročně těch 20 miliónů na vzdělávací činnost?
Dozvíme se letos, co snimi vloni ČSV udělala?
A nebo to jako každoročně skončí pod položkou Různé 20 milionů vedle detailních položek: na úklidové prostředky 12 235,50Kč :-)
A na okrese kde shořela včelstva co by dala na dvě až tři průměrné ZO se dodnes neupořádalo o moru ani jedno školení.
Karel

Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky atd. Já například, ačkoli neodborník na prasata, si rád přečtu pravdivý článek o chorobách těchto milých zvířátek a nejsem zvědavý na nějakou lživou reklamu. I včelaři by měli říkat pravdu a nedělat z lidí blbce. Máme (já a ty) asi rozdílný pohled na svět a víc bych to nerozmazával.

----------------------------------------------
Pavel:
>V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří,
>že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení,
>úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Čárlí, máš plnou pravdu, ale můžeme si za to sami a nejen funkcionáři.
Takoví chovatelé skotu se s novináři nebaví o tom jak dávají kravám antibiotika, jak bojují s virózama, rakovinama a jinýma nemocema. Je jim jasné, že v novinách a jiných médiiích jim to v očích spotřebitelů vůbec nepomůže, naopak uškodí.

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).

I kdyby mě něco takového potkalo, tak reportéry z novin nebo televize ani nevpustím na pozemek. A co jim budu vykládat? No přece že máme nejlepší včelařství v Evropě a vynikající med.

Pro Emana:
Ten článek je bludařský a neprospívá včelařům. O VD jsem toho přečetl hodně (jen o nemocech mám 4 knihy -přečtené).
Ale nepochopil jsi můj příspěvek. Jeden odstavec byl pokus o vtip (ukončeno smajlíkem pro nechápavé) a druhý odstavec byl pro nevčelaře (uvedeno na začátku), aby nevěřili bludu v článku MF Dnes, že VD vysaje včelu. Včelaře tady nechci poučovat. Když jseš tak chytrej, zkus do jedné věty pro nevčelaře popsat VD a zároveň ho nepoplašit.

Příspěvek byl reakce na tisk (uvedeno v tématu) a nejednalo se o odbornou diskusi. Emane, odborná diskuse na VD je v jiném vlákně!!!

Je tragické, že redaktor osloví několik zkušených včelařů a od každého cituje jednu větu vytrženou ze souvislostí. Redaktora zajímá jen to tragické. V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří, že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení, úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Jinak letošní zima byla vyjímečně krátká a teplá, ale naše "kraňka" je ve své původní domovině přesně na takovéto zimy zvyklá. Čeští včelaři se naučili každou zimu fňukat, že je hodně zima, hodně teplo, melecitóza nebo levný dovoz. Přitom poslední roky byly snůškově průměrné nebo nadprůměrné.

Za takové články by měl včelařský pánbůch trestat,pokud nějaký je.Takové bludy jsem už dlouho neslyšel.Bohužel se na těch bludech podílejí i okresní funkcionáři.Což je velice na pováženou.Jen jestli si ta jména ten písále nevymyslel aby dal svému výtvoru punc pravdivosti.Jsem zvědav,jak v na začátku května omluví nadměrné rojení včelstev.Já to rozhodně v tomto období nemám žádné slabochy.Jinak doporučuji tomu Pánovi více o včelách,buď číst,nebo se spojit s nějakým dobrým včelařem aby získal jakýs-takýs přehled.Všem dobrým a pracovitým včelařům přeji hodně úspěchů a silné nervy proti takovým to zpávám.

Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního úlu... )
+ dva rámky vybíhajícího plodu
+ dva rámky se zásobami
+ zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely tak dobře nestaví )
+ dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze začátku létavky )
+ zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno musíte domyslet větrání úlu )
Foltýn

Jasně že přežije, jinak bychom mohli včely "léčit" sírou....

Zdravim -potrebovalbych poradit jak delat nejefektivneji odelky ,nejak se mi to nedari.

Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak odstranil.

Jak dopadne plod po natření víček.Přežije??
Milan

Mám zajem o uvedenou tabulku.
Mojmír

MojmirVecerka/=/seznam.cz

Oprava E-Mailu

Mám zájem o uvedenou tabulku v Excelu. Díky Mojmír.
MojmirVečerka/=/seznam.cz

Ty dvoucestné mají tendenci se ucpávat, stačí aby bylo v medníku pár
trubců.
Osmicestné jsou výborné, stačí je položit na rámky a přikrýt fólií s
kruhovým otvorem.
Vita

On 3/15/07, Milo <e-mail/=/nezadan> wrote:
>
> Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen
> labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud
> máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
> Miloš
>

Díky za návod, zkusím to. Je mi jasné, že když to celé neudělám hned, o případných dalších vylepšeních si můžu nechat jen zdát.
Mloš

A mate v jedne prepazce dva vykluzy nebo staci jen jeden??
......
Já měl jen jeden otvor uprostřed.

Pokud mohu radit, až tu vložku budete dělat, udělejte si jí jako univerzální mezidno. Já jsem sololit olaťkoval z obou stran. Z jední strany asi 8-10mm, z druhé dvojitě (asi 15-20). Vy si tam udělejte rovnou rámeček na krmnou mřížku - aby byla nad otvorem fixována a nejezdila do strany.
Já to hned neudělal a už se k tomu nemohu dostat, ale pak bych to s výhodou používal jako mezidno pro oddělek, mezidno při chovu matek - dával bych tam do rámečku kousek mateří mřížky z plastu, nebo kus plného materiálu a bylo by to i dno, či kus síta a bylo to dno i s větráním. A taky se pod tím dá krmit těstem, na těsto dát igelit, víko vyšším rantlem dolů a koukat dírou jak berou.
Já si takhle chci udělat příští séerii. Dvojitou vrstvu latěk na jedné straně chci nahradit trojitou a na čele bych udělal v prostřední vrstvě česno. Latičku nechám asi 10cm, na jednom konci provrtám, trošku osmirkuji a bude ze kolem hřebíku otáčet. BUde tam možné otevřít česno - když to vysunu ven, a v zimě budu dno dávat pod dřevěné víko místo polystyrénu. A pokud bych dával prodyšný strop - jutu, tak bych to otevřel dovnitř, aby mohl meziprostor odvětrávat vlhkost.
Ať se daří.
Karel

A mate v jedne prepazce dva vykluzy nebo staci jen jeden??

Diky



> Já jsem použil jednu sezonu ty klasické 2cestné a přes skeptické informace
> jsem byl velmi spokojen.
> Vloni jsem to nestíhal.
> Dával jsem je pod Langstrothy 24cm a nástavky byly skoro prázdné.
> Je třeba ale pečlivě dbát, hlavně na konci snůšky, nebo mimo snůšku, aby
> oddělené nástavky byly opravdu těsné. I proti vosám. Netěsný nástavek
> včely/vosy začnou vylupovat a mohlo by se to za bezsnůškového období pěkně
> rozšířit.
>
> Karel
>
>
>

Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
Miloš
.........
Já jsem použil jednu sezonu ty klasické 2cestné a přes skeptické informace jsem byl velmi spokojen.
Vloni jsem to nestíhal.
Dával jsem je pod Langstrothy 24cm a nástavky byly skoro prázdné.
Je třeba ale pečlivě dbát, hlavně na konci snůšky, nebo mimo snůšku, aby oddělené nástavky byly opravdu těsné. I proti vosám. Netěsný nástavek včely/vosy začnou vylupovat a mohlo by se to za bezsnůškového období pěkně rozšířit.

Karel

Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
Miloš

Dělal jsi i fumigaci?
Miloš

Není to tak - roztoč opravdu i z dospělé včely saje hemolymfu, při tom
právě vznikají ty drobné ranky pro vstup infekcí. Roztoč V.d. zaleze
skoro celý mezi zadečkové články včely z břišní strany, tam je měká tkáň
a tam včelu snadno "napíchne". Mimochodem - možná takto část roztočů
přežívá fumigace či aerosol a snižují tak účinnost léčby. Není ovšemže
pravda, že roztoč včelu vysaje, jak psali v tom článku, to by musel být
hodně velký - dobrá ukázka, jak malé pozměnění formulací může úplně
převrátit věcný význam informace...
K. Čermák

Pavel napsal(a):

>Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům:
>Citace z MF Dnes "mladší matky kladly i v době, kdy probíhalo léčení proti
>raztoči varoa." Mladé matky vždy v zimě více plodují než starší. Souvislost
>s mírnou zimou je zavádějící.
>
>Citace z MF Dnes "Roztoč původem z východní Asie se přisaje na včelu a
>vysaje z ní tělní tekutinu." Asi se jedná o místní mutaci roztoče Varoa
>Savec nebo Varoa Liberec:).
>Pro neznalé čitatele (nevčelaře) uvedu, že roztoč varoa destruktor nesaje
>tělní tekutiny, ale způsobuje drobná pozanění a otevírá cestu virovým a
>bakteriálním onemocněním pro poraněné včely. U plodu (larev) narušuje vývoj
>včel.
>

Včera jsem natíral plod, dnes se podívám a spočítám. Mám to pod sítí.
Některá včelstva jsou ve 3 nástavcích 39x24 a mám podezření, že došlo k padání zimních roztočů na rámky a pak během ledna na podložku.

-----------
... jak u tebe po léčení vypadal spad roztočů.
Miloš

Emane, zajímalo by mě, jak u tebe po léčení vypadal spad roztočů.
Miloš

jinak 10-20 % úhynů včelstev je každoročně běžné.
......
Když tuhle větu slyším tak mě popudí. Opravte mě jestli se mýlím, ale kdyby mi z deseti včelstev pravidelně uhynulo jedno, či dvě, tak budu intenzívně hledat kde dělám chybu.
Podle mě je to nebývale vysoké procento. Možná nějaké velkochovy, ale pro včelaře který má čas každé včelstvo individuálně kontrolovat by to nemělo být pravidlem.
Podle mě slouží k zastírání něčeho vadného - technologie, úlu, .. nevím.
Neznám důvod, proč by mělo každé páté až desáté včelstvo v zimě hynout!

Karel

V Prostějově na Pertýnském nám. v železářství mají nerez vědra 12l za 199Kč Mají potravinářskou značku. Lukrativní cena. Původní 500

Když pro novináře jsou katastrofické náplně článků zajimavšjší kdešto psaní o prospěšnosti medu řadí více do reklamy, a co kdyby je někdo napadl za skrytou reklamu?


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 12:01:33
> ----------------------------------------
> Ten článek nejsou bludy, ale poměrně pravdivý popis situace. Pavlovi bych
> doporučoval, aby si o roztoči VD něco přečetl, než bude kritizovat a "šířit
> bludy" - roztoči nekoušou včely pro legraci, ale z hladu. Kéž by byli vždy
> tak informovaní všichni novináři jako v Liberci.
>
> Souhlasím ale s předchozím názorem, že mnohem více by se mělo psát o
> prospěšnosti medu, českého zvláště. S varroázou nám veřejnost nepomůže, s
> ní musíme bojovat sami. Já po 12 letech včelaření měl poprvé na 1
> stanovišti (ze 2) přeslimitní počet roztočů a přitom jsem vše dělal stejně
> a včas včetně aerosolu. Včera jsem to ale těm roztočům natřel na víčka.
> Jinak včely jsou po zimě silné, bez ztrát a zimní zásoby zbývají (v
> plástech byla už nová snůška) - pyl se v minulých dnech hrnul česnem pod
> tlakem.
>
> ------------------
> Pavel:
> >Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům
>
>
>

Ten článek nejsou bludy, ale poměrně pravdivý popis situace. Pavlovi bych doporučoval, aby si o roztoči VD něco přečetl, než bude kritizovat a "šířit bludy" - roztoči nekoušou včely pro legraci, ale z hladu. Kéž by byli vždy tak informovaní všichni novináři jako v Liberci.

Souhlasím ale s předchozím názorem, že mnohem více by se mělo psát o prospěšnosti medu, českého zvláště. S varroázou nám veřejnost nepomůže, s ní musíme bojovat sami. Já po 12 letech včelaření měl poprvé na 1 stanovišti (ze 2) přeslimitní počet roztočů a přitom jsem vše dělal stejně a včas včetně aerosolu. Včera jsem to ale těm roztočům natřel na víčka. Jinak včely jsou po zimě silné, bez ztrát a zimní zásoby zbývají (v plástech byla už nová snůška) - pyl se v minulých dnech hrnul česnem pod tlakem.

------------------
Pavel:
>Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům

Zrovna tak na Hané

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 10:19:45
> ----------------------------------------
> Přesně to samé mám já na Chrudimsku.
> Tonda
>
> >Nevím jak vy ostatní, ale u nás (Polabí) včely vyzimovaly skvěle v plné
> síle, roztoči jako minulý rok. Na rozdíl od minulého roku jsou včely
> silnější.
> Miloš
>
>
>

Tady by se dalo říct , že největším nepřítelem včel jsou právě včelař,i ALE ONY JIM NA VZDOR DOKÁŽÍ PŘEŽÍT

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 09:33:01
> ----------------------------------------
> Tento způsob mediální prezentace včelařství je poněkud nešťastný. Podle mě
> by se teď mělo psát, jak pomáhé med proti jarní únavě a ne o moru,
> roztočích a fumigaci.
>
> Loni se psalo, jakou katastrofou způsobí tuhá zima, letos ohrožuje včely
> teplá zima. Před časem se říkalo, že největší nepřítelé socialismu jsou
> čtyři: jaro, léto, podzim a zima. Pokud jsou nějaké problémy, pak je
> obvykle nějaká chyba na straně včelaře.
>
> Broněk Gruna
>
>
>

Tuje je podprůměrným zdrojem pylu a medovice, nektar nedává.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: túje
> Datum: 15.3.2007 08:58:26
> ----------------------------------------
> Konečně jsem zjistil, co mi to včely měsíc nosily za pyl. Nedaleko kvetly
> velké tůje s hnědofialovým pylem, bylo ho velké množství. Vzhledem k tomu,
> že došlo i ke snůšce cca 8 kg/včelstvo, zajímalo by mě, jestli květ tůjí
> dává nektar.
>
>
>

Pro neznalé čitatele (nevčelaře) uvedu, že roztoč varoa destruktor nesaje tělní tekutiny-napísal Pavol

Pavel ako si myslel túto vetu? Veď klieštik vyciciava z kukiel a dospelých včiel hemolymfu. A hemolymfa je u hmyzu to čo u cicavcov krv. Čiže je to telová tekutina.

Vážený příteli,díky za Váš příspěvek ohledně vyzimování včel u Vás,mohu s klidným svědomím napsat,že všechny včely u mne na jižní Moravě taktéž vyzimovaly naprosto všechny a bez úhynů,jinak 10-20 % úhynů včelstev je každoročně běžné.Vzhledem k tomu,že letos včely nevyužily lísku,teď si to vynahrazují přínosem pylu z jívy,jarních květin ze zahrádek,nastupovat bude osyka,bříza,angrešt,první pampe-
lišky a ještě mnoho dalších rostlin.Poté začne kvést třešeň ptačí,ovocné stromy současně s řepkou,které je v každé lokalitě v dnešní době habaděj.Je možno předpokládat
dobrý včelařský rok.Záleží jen pouze na včelařích a jejich chovu,jak to využijí.Přeji vše dobré...

Tento způsob mediální prezentace včelařství je poněkud nešťastný.
.....
Naštěstí mé včely noviny nečtou a na nic se nevymlouvají.
Já se výmluvám také postupně odnaučuji.
Ale jde to těžko:-)
Docela by mě zajímalo, kolik těch mladých matek plodovalo na Vánoce. Pokud takové byly, tak by bylo zajímavé v jakých byly úlech.
Jediné co je opravdu smutné jsou časné prolety - mnoho včel zůstává venku. Osobně je nevidím rád, a mám raději zimy bez proletů jako byla ta loňská. Pokud bych mohl větru poručit, tak bych si objednal jedno malé oteplení mírně nad nulu aby si včely stáhly k chomáči zásoby - někdy v prostřed ledna.

Karel

Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům:
Citace z MF Dnes "mladší matky kladly i v době, kdy probíhalo léčení proti raztoči varoa." Mladé matky vždy v zimě více plodují než starší. Souvislost s mírnou zimou je zavádějící.

Citace z MF Dnes "Roztoč původem z východní Asie se přisaje na včelu a vysaje z ní tělní tekutinu." Asi se jedná o místní mutaci roztoče Varoa Savec nebo Varoa Liberec:).
Pro neznalé čitatele (nevčelaře) uvedu, že roztoč varoa destruktor nesaje tělní tekutiny, ale způsobuje drobná pozanění a otevírá cestu virovým a bakteriálním onemocněním pro poraněné včely. U plodu (larev) narušuje vývoj včel.

Přesně to samé mám já na Chrudimsku.
Tonda

>Nevím jak vy ostatní, ale u nás (Polabí) včely vyzimovaly skvěle v plné síle, roztoči jako minulý rok. Na rozdíl od minulého roku jsou včely silnější.
Miloš

Mam na to v Excelu takovou malou utilitku. Zadate jen datum prelervovani a
ostatek to dopocita samo. Pokud mate zajem poslu na E-mail.
Frantisek

--------
To je velmi pěkné.
Já to dělal tak, že jsem měl v Excelu udělanou tabulku, doplnil tam datum,
vytiskl a měl jsem to u včel.
Míval jsem tam i další informace - odkud plemenivo, kde odchovávali, počet
přelarvovaných, přijmutých, zavíčkovaných, přijatých matek/matečníků a jiné
zbytečnosti.
Někdy jsme se dokopal i k tomu, že jsem to z toho papíru doplnil nazpátek
do počítače.
Karel

Tento způsob mediální prezentace včelařství je poněkud nešťastný. Podle mě by se teď mělo psát, jak pomáhé med proti jarní únavě a ne o moru, roztočích a fumigaci.

Loni se psalo, jakou katastrofou způsobí tuhá zima, letos ohrožuje včely teplá zima. Před časem se říkalo, že největší nepřítelé socialismu jsou čtyři: jaro, léto, podzim a zima. Pokud jsou nějaké problémy, pak je obvykle nějaká chyba na straně včelaře.

Broněk Gruna

nebo na
http://www.sweb.cz/jjvcela/kalendar.html
Honza
--------
To je velmi pěkné.
Já to dělal tak, že jsem měl v Excelu udělanou tabulku, doplnil tam datum, vytiskl a měl jsem to u včel.
Míval jsem tam i další informace - odkud plemenivo, kde odchovávali, počet přelarvovaných, přijmutých, zavíčkovaných, přijatých matek/matečníků a jiné zbytečnosti.
Někdy jsme se dokopal i k tomu, že jsem to z toho papíru doplnil nazpátek do počítače.
Karel

Bohuzel nemam tolik zkusenosti a muzu maximalne porovnat minuly a tento rok, ale kdyz sem se minuly tyden do nich podival byl jsem prekvapen kolik maji zasob a kolik jich je :-), vysledky VD jsou take dobre. Mrknul jsem jen do trech a vsude byl uz zavickovany plod tak 2 dm2 i vic, take jsem si vsimnul ze krome pylu nanosily i med (Sazava - mesto)

Takze nevim jestli je to vyjimka, ale rozhodne zadny problem s nedostatkem zasob se nekona, spis mam obavu, aby mela matka prostor na kladeni.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 09:00:46
> ----------------------------------------
> Nevím jak vy ostatní, ale u nás (Polabí) včely vyzimovaly skvěle v plné
> síle, roztoči jako minulý rok. Na rozdíl od minulého roku jsou včely
> silnější.
> Miloš
>
>
>

Nevím jak vy ostatní, ale u nás (Polabí) včely vyzimovaly skvěle v plné síle, roztoči jako minulý rok. Na rozdíl od minulého roku jsou včely silnější.
Miloš

Konečně jsem zjistil, co mi to včely měsíc nosily za pyl. Nedaleko kvetly velké tůje s hnědofialovým pylem, bylo ho velké množství. Vzhledem k tomu, že došlo i ke snůšce cca 8 kg/včelstvo, zajímalo by mě, jestli květ tůjí dává nektar.

MF Dnes, 14.3.2006
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=062
<http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=062&r=mfseverocech&c=704096>
&r=mfseverocech&c=704096

Včelám ublížila mírná zima

Liberecko - Mírná zima oslabila včelstva, chovatelé se bojí většího úhynu.
Včely totiž v průběhu zimy kladly vajíčka a larvy nezasáhlo ošetření proti
roztočům způsobujícím varoázu.

Kvůli teplotám nad bodem mrazu vylétaly včely mnohem častěji z úlů a
spotřebovaly zásoby nashromážděné na celou zimu. "Včely nebyly tak semknuté
jako v tuhých zimách, kdy se stahují do chomáče. Vylétávání z úlů je
oslabilo a zkrátilo jim život. Včely navíc plodovaly celou zimu a mladší
matky kladly i v době, kdy probíhalo léčení proti raztoči varoa," uvedl
Vladimír Davídek, předseda okresního výboru včelařů libereckého okresu.

Letošní časté vylétávání včel z úlů, které jim podle chovatelů výrazně
zkrátilo život, bylo v porovnání s jinými lety netradiční. "Kolik včel však
uhynulo, můžeme zatím odhadnout jen těžko. Jak přezimovaly, zjistíme přesně
až v květnu," doplnil chovatel.

Včelařům nyní dělají starosti také roztoči varoa destructor. Díky teplé zimě
jich přežilo více než v jiných letech. Roztoč původem z východní Asie se
přisaje na včelu a vysaje z ní tělní tekutinu. Napadá i plod, ten se pak
nevyvine v plnohodnotnou včelu. Roztoč decimuje včelstva v západní a střední
Evropě a ztěžuje práci všem včelařům. Neléčená včelstva mohou uhynout.

Včelaři budou bojovat proti roztočům

Letos kvůli teplé zimě přežilo více roztočů a včelaři budou mít větší práci
s bojem proti nim. "Mladší matky kladly i v době, kdy probíhalo léčení a
medikamenty nezasáhly larvy, které byly zrovna pod víčkem. Někteří včelaři
budou muset přeléčovat," upozornil Vladimír Davídek. "Větší výskyt roztoče
je letos pravděpodobný, oslabené včely se parazitům hůře brání," doplnil
Jaroslav Jáč, jednatel okresního svazu včelařů.

Včelaři s roztočem bojují pomocí fumigace, kdy se léčivé látky dostávají ke
včelám pomocí dýmu, používají také aerosol z rozprašovačů. Včelaři, kteří
mají více než tři roztoče na včelstvo, musí provést přeléčení. Podle
předsedy okresních včelařů Davídka se to na Liberecku bude týkat desítek
včelařů.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Chtěl bych se připojit do této diskuse. Včelí agresivita má zpravidla příčiny:
1 genetická, včely nejsou mírné, ale naopak útočné (Trvalá agresivita včel)
2 agresivní chování je vyvoláno vnější příčinou (povětrnost, nemožnost vyletět za snůškou, opiátová snůška (např. mák), zvuk sekačky ... Dočasná agresivita včel.
3 Krátkodobá kontaktní agresivita ke kontrétnímu izolovanému vlivu.

Mám mírné včely, které se k okolí chovají naprosto mírně, avšak ke dvou osobám se velmi často chovají agresivně. Jde o rekci na jejich atypický pot ovlivněný léky a nestandardním fiziologickým zažíváním. Tyto dvě osoby dostaly několikanásobně víc žihadel než jiné osoby pravidelně pohybující se v okolí úlů. Poměr je asi 1:30.

Kolegu Kozlíka bych nenapadal a naopak vyzval k trpělivosti a doporučuji používat ochranné pomůcky dokud nezjistí příčinu agresivity včel.

přeložení včelstev