76616

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



čárlí (89.235.30.9) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety (20930) (20935)

Můžete poslat kontakt na pana Berezu .Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 21. 2. 2007
Re: velikost koše (20930)

pokud se nedájí vytáčet rámky velikosti 390x300 mm,je to problematický kup.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J.Borský (212.158.131.28) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety (20930) (20935)

Antone,

netoužím po medometu ze zahraničí, jen bych rád sehnal medomet, který bude svou cenou odpovídat mému včelaření. 15800Kč je určitě víc než 10000Kč, kam by se medomet fy. MiNeli měl vejít i s dopravou. A pokud je funkční a hygienicky nezávadný, nevím, proč bych měl vynakládat o tolik víc. Pokud bych někdy v budoucnu svoje včelaření rozšířil, budu patrně uvažovat jinak, ale zatím je pro mě prioritou cena.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 21. 2. 2007
Re:Medomety (20930)

Prečo túžite po medomete zo zahraničia (doprava, DPH, keď pán Bereza ponúka vysoko kvalitné, vyhovujúce hygienickým predpisom a môžete so ho ísť pozrieť a odviesť v aute (je rozberný): jeho cena s DPH je 15 800,- pravdepodobne Kč (mena nie je uvádzaná). Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 21. 2. 2007
Re: (medomet MiNeli x Logar) (20930) (20931) (20933)

...A tady je navíc dovoz...

Já předpokládám, že už do toho Německa se dovážejí, navíc - k nám je to z Kragujevace ještě o nějakej ten kiláček blíž :-)

...rozdíl mezi internetem a prodejnou...

Však VCEST má zmíněnou cenu ve svém e-shopu (ovšem na prodejně má tu samou).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 21. 2. 2007
Re: (medomet MiNeli x Logar) (20930) (20931)

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.
.........
Hmotnost jsem neporovnával. Pokud se vní liší, tak je to podstatný rozdíl. Cenově 50% na dovoz a fyzický prodej v krámě oproti internetu už tak významný není.
To i tady najdu mnoho bílého zboží (teď jsem kupoval pračku a sušičku, tak to vím), kde rozdíl mezi internetem a prodejnou je velmi značný. Logicky má taky nějaký obchod na ulici jiný náklady i obrat. A tady je navíc dovoz.
Spíš se mi zdály nejen barvou, ale i konstrukčními prvky stejné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 21. 2. 2007
Re: Kampaň na podporu prodeje medu (20764) (20920) (20926)

Karel napsal:
>No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
........

Myslím, že není ani moc důležité, jestli na Křemencové sledují konferenci (není to pro nikoho povinné a ať si každý zváží jak je to pro něho přínosné).
Jsem rád, že uvedené stránky mohu jak já, tak ostatní, za splnitelných podmínek použít při propagaci prodeje medmedu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 21. 2. 2007
Re: (medomet MiNeli x Logar) (20930)

Karle,

jistá podoba tam je, ale stejné asi nebudou, už jen hmotností se dost liší. A cenou, ovšem, také. 300euro je necelých 9000Kč. Cena, která je vyšší o víc než 50% mi v relaci moc nepřipadá.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 21. 2. 2007

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html
------
tento a tento se mi zdají býti stejné.
I cena je v relaci.
------------------
http://www.vcest.cz/
Art. 4105 4-rámový medomet, ruční, jednosměrný
Vnitřní průměr sudu 50 cm
Velikost koše 28,5x46 cm
Hmotnost 14,7 kg
Všechny části medometu které přicházejí do styku s medem jsou z nerezu
Cena: 14 676,- Kč
------------
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913) (20919) (20923) (20925) (20927)

Stránský v Kalné má slovinské Logary, tam už ta cena tak hezká není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913) (20919) (20923) (20925)

No právě, ta cena je nevídaná.

Včera jsem je zkoušel kontaktovat, ale zatím se mi neozvali. Možná je vyděsila moje němčina :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913) (20919) (20923) (20925)

Podobné medomety z Jugoslavie jsme viděl u STránského z Kalné. Nejsou to ty samé?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 21. 2. 2007
Re: Kampaň na podporu prodeje medu (20764) (20920)

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".
......
No vidíš, a to jsou pořád stesky, že v Křemencové nesledují konferenci :-)
Vzneseš dotaz, do týdne znáš odpověď. Kdyby tak fungovalo vše.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (212.65.219.186) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913) (20919) (20923)

No faktem je ze ceny maji pekny, pro Hobby vcelare 300Eur
za novy medomet to je snad nejnizsi cena na trhu co jsem videl...

http://www.mineli.de/xtcommerce/product_info.php?info=p1_Honigschleuder-manuell-4-Waben-DN---Zander--3-Waben-Dadant.html


Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 21. 2. 2007
Re: Čeřící nádoba - dva ventily + uhelonové síto (20922)

Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše jsem zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic. Bez čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně v prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší zvolit střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na přesnost, ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic moc. Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší vodní páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné zařízení do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém. Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913) (20919)

Zajímaly by mě spíš zkušenosti s jejich kvalitou.

O tomto jejich webu vím, ovšem pro našince je asi zajímavější ten
německý (http://www.mineli.de). Do Berlína je to přece jen o kousek blíž :-)

pb

Petr Miksovsky wrote:

>Tady je jejich web (jsou to Srbove)
>http://www.mineli.co.yu/
>
>Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem
>nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to
>mohlo byt cenove zajimave.
>
>Petr
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 2. 2007
Re: Čeřící nádoba - dva ventily + uhelonové síto

Čeřicí nádoba je jednorázová. Naleje se plná medu vytočeného a hrubě
přefiltrovaného ideálně tak za jeden den, počká se tak tři dny, až nečistoty
vyplavou do vrchní pár centimetrové vrstvy medu, potom se med spodním
ventilem velice pomalu odpouští, dokud tam nezůstane jen ten med s
nečistotama. Těch pár kilo medu s nečistotami by se mělo správně vybrat,
nádoba vyčistit a jet znova.
Horní ventil tam bude pro to ponořené síto. Oproti běžnému sítu má pár
výhod. Výtok medu ze síta je ve větší výšce a kontinuální, hlavní důvod je
ale v tom, že v ponořeném sítě plném medu jsou ty nečistoty v medu hodně ve
vznosu, zatímco v neponořeném sítě jsou přitlačeny proudem medu do otvorů
síta a tudíž ho velmi rychle ucpávají. Taky v ponořeném sítě se filtrace
účastní celá ponořená plocha síta, které může být hodně velké a nemusí být
nijak zvlášť dimenzované na tíhu medu, zatímco neponořené síto musí ten med
trvale unést. Takže pokud se med točí, je otevřen horní kohout. Po ukončení
vytáčení se otevře spodní kohout a nechá se pomalu vytéct med z nádoby i ze
síta. Kdysi jsem takovou soustavu udělal z kýblů a velkých průchozích
plastových matic a trubek, pro filtraci jsem používal řídkou umělou tkaninu
Fungovalo to dobře, dokud se nezačal vytáčet zkrystalovaný med, který to
síto velice rychle ucpal. Bylo pak potřeba mít nejméně tři síta, jedno
filtrovalo, z jednoho jsem vypouštěl med a třetí se po vymytí vodou sušilo a
tak co dvě hodiny ty síta točit. Tkaninou procházely nečistoty do velikosti
tak 0,1 - 0,2 mm. Uhelon tehdy ještě nebyl k sehnání.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 21. 2. 2007
Re: Kampaň na podporu prodeje medu (20764)

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 21. 2. 2007
Re: Kampaň na podporu prodeje medu (20764)

Petr Veverka napsal:
>www.medeu.cz
............

Koho to ještě také zajímá, ČSV zveřejnil podmínky užití stránek www.medeu.cz při propagaci prodeje vlastního medu na stránkách http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky
v části "PROGRAM NA PODPORU SPOTŘEBY MEDU SE ROZJÍŽDÍ" ze dne 12.2.2007 "INFORMACE PRO UŽIVATELE".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (212.65.219.186) --- 21. 2. 2007
Re: Medomety MiNeli? (20913)

Tady je jejich web (jsou to Srbove)
http://www.mineli.co.yu/

Jen mi neni jasne jak to sem chcete dovezt aby se to vyplatilo. Pokud ovsem nekdo ma "dopravni kanal" tak vzhledem k jejich ekonomicke situaci by to mohlo byt cenove zajimave.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 21. 2. 2007
Re: Čeřící nádoba - dva ventily + uhelonové síto (20917)

Pokud je mi známo, tak vrchní ventil slouží pro odpouštění medu v
případě, když se použije uhelonové síto. Toto síto by mělo trvale
'plavat' v medu, aby nedocházelo k jeho zanášení (lepení nečistot na
jeho povrch). Proto je potřeba mít v nádobě sloupec medu a vypouštět ho
'přepadem' pomocí horního ventilu. Zkusil jsem si takovou nádobu udělat,
ale síto se i přesto hodně zanášelo. Máte někdo jiné zkušenosti?
Myslím si, že odpouštění nečistot horním ventilem po vyčiření medu (bez
síta) nebude dostatečné, spíš bych odpouštěl med dolním ventilem, dokud
nečistoty k němu nedosáhnou. A asi bych se je nejdříve snažil ručně
posbírat.

Milan Čáp

Jirka Pochop napsal(a):

>Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás
>zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k
>odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního
>ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s
>medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní
>čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju
>uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu?
>Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
>Děkuji.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Pochop (217.115.253.145) --- 21. 2. 2007
Čeřící nádoba - dva ventily + uhelonové síto

Dobrý den. Rád bych se před koupí čeřící nádoby-dva odpouštěcí ventily vás zkušenějších zeptal na přesné použití. Vrchní ventil vím že slouží k odpouštění pevných nečistot, ale předpokládám, že po odpuštění vrchního ventilu přeci jen nějaké nečistoty zůstanou alespoň u krajů a postupně se s medem dostanou i ke spodnímu ventilu na plnění sklenic. Má pak tento vrchní čeřící ventil až takový smysl a nebo se mýlím? A dále, pokud použiju uhelonové síto, nebudu ochuzovat med také o nějaké ty pylové zrna v medu? Neznám přesně velikosti pylu u nás se vyskytujících.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.64.52) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908) (20910) (20911)

No aby som môj dotaz upresnil:
Jedná sa o vysoké dno (11cm) prístupné zozadu, zozadu sa vkladá peľová mriežka.

Založená mriežka - odber peľu:
Včela keď vojde do úľa, tak sa ocitne na zasieťovanom dne (na pletive). Nad sebou -cca 2 cm je peľová mriežka, prejde po bočnej stene, potom cez ňu (inokadiaľ nemá kade) a potom na rámiky to má zhruba 2 cm - takže zasa bočnou stenou. Ide o to že niektorí včelári argumentujú tým, že sú obe medzery vysoké. Keby boli len tých 8 mm, tak by nemuseli liezť po bokoch, ale priamo cez mriežku a potom na rámik - hocikde na dne. Lebo keď vraj musia ísť po boku, zvytočne sa zdržujú.

Teoreticky: keď by tie medzery boli 8 mm, tak keď by sa vybrala peľ. mriežka, tak tam ostane medzera 2*8mm a zas len musia loziť po stenách.
Jednoducho univerzálne (ideálne)dno neexistuje. Vždy bude niekto komu bude vadiť to či ono.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (82.208.33.254) --- 20. 2. 2007
Re: krystalizace medu (20569)

Dobrý den pane Littlehook. Dříve než zmíněný med z roku 84 vyhodíte nebo jinak znehodnotíte, doporučil bych Vám poslat vzorek k analýze třeba do Výzkumného ústavu včelařského v Dole - viz www.beedol.cz - e-mail beedol(a)beedol.cz Třeba by šlo výsledky analýzy zveřejnit ve Včelařství nebo i někde na internetu - což by určitě zajímalo i ostatní vřelaře a vůbec další spotřebitele. A třeba ho zaslat i panu Přidalovi do Brna - jak už pan Pazderka poznamenal, kterého by to jistě také zajímalo - jeho kontakt jsem našel zde: http://old.mendelu.cz/~apridal/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 20. 2. 2007
testovaní kvality medu

ČT 1 19.2.2007 Testoviny

http://www.ct24.cz/vysilani/?rychlost=high&typ=rams&id=148709&datum=&porad=


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 20. 2. 2007
Medomety MiNeli?

Přátelé,

má někdo z Vás zkušenost s medomety fy. MiNeli?

Předem díky za reakce.

Zdraví

Petr Borský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Chvála medu (14649) (20884)

Dekuji, potesil jste mne, hned se na web CSV musim podivat, ani Vam nebudu
licit kolik korespondence jsme museli poslat aby se to podarilo. Mne nejde o
me jmeno, dulezite je ze se to zase dozvi dalsi vcelari a udelame kus
poradne propagace ceskemu vcelarstvi a produktum. To bychom si meli uvedomit
vsichni, ze delit vcelare na hodne a zle nikam nevede. Ja jsem zatim porad
ten zly, ale asi ne zase tolik, kdyz uz jsem ta soukroma vcel. firma. Tak
snad jednou take budu i tim Loffelmannem. A az jim budu tak podle toho
poznate, ze je konec starym casum...................
PS. Nabizime na akci Chvala medu vsem vcelarum moznost vystavovat sve
vyrobky a produkty ZDARMA, pokud budete mit zajem, tak se ozvete a nebo jen
vemte rodiny a prijdte se podivat na hrad...........................
jan
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:57 PM
Subject: Re: Chvála medu


>Z webu ČSV:
> Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností
> nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v
> Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v
> akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na
> úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se
> jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data
> 28. července. Autor: Petr Prokeš
>
> Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel
> vyzvednout poštu:-)
> Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde
> najednou.
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908) (20910)

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908)

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908)

V každom prípade výška letáčového otvoru má byť 2 cm. . Do otvoru sa dáva letáčová vsuvka- vložka s výškou 8 mm. Tá je spravidla otočná univerzálna na štrbinu po celej dlžke, na zúženie otvoru pri zimnom zakrmovaní a pokiaľ ju otočím o 90 cm , na zakrytie letáčového otvoru po celej dlžke, pri pálení pásikov avartínu.
Hlavne v lete za veľkých horúčav, letáčovú vložku vyberám a nechávam otvor vysoký 2 cm a to aj v prípade celoročne zasieťovaného dna. Konštrukcia odnímateľného dna rôznych typov, konštrukcii používa letáčovú vložku so štrbinou.
Mišo Seničan


< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: M. Krokavec <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Dno
< Dátum: 19.2.2007 23:02:57
< ----------------------------------------
< Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
< A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia
< medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými
< stenami.
< Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa
< včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú
< sezónu, nie delenie leto/jeseň.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.64.54) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895)

Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými stenami.
Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú sezónu, nie delenie leto/jeseň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdAA¸e (20898) (20899) (20902) (20903)

Aha. Duté sedlářské nýtky.


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 19, 2007 3:18 PM
Subject: Re: Re:ZdAA¸e


> Radim Polášek napsal:
>
> >Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
> .........
>
>
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky
> -a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/
>
> Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
> Od té doby je nepoužívám.
> Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá
> vynaložené práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899) (20902)

je to kovová výstuha sloužící k upevnňování dalších předmětů nebo k jejich provlékání. PŘÍKLADNĚ komínová zděř složí k upEvnění kouřovodu do komína Na botách jsou zdířky k protahování tkaniček Na opasku jsou zdířky k jeho zapnutí

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zd??e
> Datum: 19.2.2007 15:15:41
> ----------------------------------------
> Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: (no subject) (20900) (20901)

a stejným spůsobem se ti vytáhne při čištění šídlem a napínání drátku až se zařezává do rámku nebo ohýbá loučky taky není k ničemu jakmile ho zahřejete při zatavení trafem tak se stejně povolí a zůstane tam stejný napnelizmus jako bez napínání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 19.2.2007 14:38:18
> ----------------------------------------
> Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne
> zasuniem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re:ZdÏøe (20898)

nejlepší je, je nepoužívat není to k ničemu Drátek seti povolí teplem tak jak tak při zatavování a ušetříš si další provlémy kolem čištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:35
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899) (20902)

Radim Polášek napsal:

>Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
..........

http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky-a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/

Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
Od té doby je nepoužívám.
Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá vynaložené práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899)

Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (213.81.186.47) --- 19. 2. 2007
Re: (no subject) (20900)

Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne zasuniem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 19. 2. 2007
(no subject)


Kdysi tady někdo radil a já jsem to zkusil, dělat kolem dírky kancelářskou
sponkovačkou zábranu, drátek se nezařeže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re:ZdÏøe (20898)

nechal jsem si na soustruhu vytočit přípraveček o průměru 8 mm s hrotem, na který jde nasadit suvně zděř, celé to dám do dírky a přiklepnu. nejlépe to ukázat soustružníkovi, on to pochopí a udělá

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:34
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 19. 2. 2007
Zděře

Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení děkuji.
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil V. Protivínský (89.24.5.51) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivnich vcelaru (20863) (20873)

> JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.


Já bych s tím nesouhlasil. Má-li být KAV záležitostí včelařů spíše aktivních (jak to zatím z diskuse pozoruji), pak to bude maximálně pro nějakých 5-10 tis. včelařů v celé ČR. Ti ostatní
- v tom opět uvidí snahu rozbít svaz
- to budou považovat za zbytečnost.

Ona těžkopádnost by se tak klubu mohla vyhnout. (A to že většina pasívních bude stát vně, ničemu neuškodí, spíše naopak.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiti (20882) (20885) (20888) (20889)

Mě by trochu zajímalo schéma toho regulátoru nebo aspoň foto toho provedení.
Mají tam být podle internetové nabídky prodejce regulátoru dva Mosfety BUZ11
, ty mají katalogové hodnoty odpor 40miliohmu při proudu 15 ampér, tudíž je
tam při těch 15 ampér ztrátový výkon na jednom jen 9 wattů a jsou tam dva.
Maximální proud jednoho BUZ11 30 ampér, maximální výkon 75 wattů Přitom ten
impulzní regulátor s dvěma Mosfety tattak stačil uregulovat motorek s
proudem 3 ampér. Mělo by to být správně víc.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893)

To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé
na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a
norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech,
kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení
včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc
zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly
příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a
byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci
životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech
nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při
dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně
svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než
svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu.
takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako
je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu
vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha
těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na
svislé ploše i na vodorovné ploše.
Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu,
létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se
vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože
stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u
nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu
absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí
vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně
připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se
zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují
na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější.
Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to
asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu
je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký
zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872) (20890)

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...
.............
Asi ano, ale to je vnitřní věc ČSV jak si to udělá. Byl sjezd, zvolili se lidi, a ty převzali odpovědnost.
Nebo by alespoň měla být od nich požadována. A jak jsem tak třeba četl zprávu UKRK, tak asi není, ale to je věc ČSV a jeho funkcionářů. Neslyšel jsem o žádném předsedovi, místopředsedovi, tajemníkovi, členovi PUV, UV kterého by museli ostatní přesvědčovat a prosit, aby to vzal. A i kdyby - vzali funkci, vzali zodpovědnost. A že je to většině putna, hlavně když jim na výročce chutná, tak já to řešit nehodlám.
Pro mě je KAV zajímavý vtom, že by to měla být taková nějaká komunikační rovina včelařů na stejné vlně. S podobnými názory, ochotných se podělit o informace i je přejímat atd. A možnost nacházet takové i v okolí.

Pokud někdo chce dělat politiku, tak je o tři roky pozadu. To měl podepsat I2J, nebo udělat jinou iniciativu a nechat se urážet, že mu jde o koryta. Teď jsou "koryta" rozdělena, takže je na čase aby se včelaři věnovali včelaření a funkcionáři funkcionaření.
Jinak si myslím, že analýza V.Protivínského je bohužel pravdivá a prognoza pravděpodobná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891)

Řešení dna atd. mi mnohdy přijde, že si pleteme včely s letadlem. Tedy že přistávají na podvozek a k tomu potřebují rovnou dojezdovou plochu.
Když jsem si koupil digiťák a mohl si fotit podle libosti (bez finančních nákladů) tak jsme si potvrdil svoji teorii, že vodorovné česno je pro včely absolutní blbost. Až na vyjímky se s takovouto přistávací plochou ve svém vývoji nesetkali. Pro včely je přirozené přistávat na svislé nebo šikmé kůře, skále atd. nebo vlétat dovnitř a přistávat přímo na plásty - tedy zavěšovat se na jejich okraje.
Kdybych se někdy vracel k vysokým dnům, tak na čele udělám česnový klín jako dosud a nad ním větší otvor (asi 5cm), který by se dal asi posunem regulovat a v době snůšky bych jej otvíral tak aby včely mohly vlétnout dovnitř pod plásty. Nebo bych to alespoň zkusil, abych se mohl kouknout kudy včely létají nejvíc.
Pozorování je zkreslené asi i tím tím, že včely preferují ten vchod na který se zalétávaly. Takže těžko říci, jestli když mám velký provoz v očkách to je tím, že včelám víc vyhovují, nebo se tam jako mladušky zalétaly.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872) (20890)

Výzva nebyla přeci uzavřena. KAV je podle mé představy zcela mimo téma "Výzvy". O peníze tu jde až v poslední řadě.

Připomínám, že například formou dotací na kompresory se peníze aktivním včelařům vracejí. EU dobře ví, proč stanovila pravidla na výplatu dotací tak jak jsou v NV 197. A já to schvaluji. Bohužel se to nevyužívá tak, jak by se mohlo.

-------------
>A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.64.52) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887)

No pokiaľ ide o dno stretávam sa s dvomi názormi:
Jedni tvrdia, že vchod pre včely by mal byť minimálne 2cm vysoký a po celej šírke, iní zasa, že by mala byť dodržaná včelia medzera a výška stačí cca 8 mm.
Celkom dobre nechápem, prečo má byť vstup vysoký 2cm a potom dnu už len 8 mm? A hlavne ak je zasieťované dno....vetranie zabezpečené...

Ďalšia vec - pri odbere peľu.keď je zasunutá peľová mriežka - povedzme medzi sieťovinou a peľ. mriežkou je 8-10 mm a tiež medzi peľ. mriežkou a spodnou latkou rámika. No keď sa neodoberá peľ a peľ. mriežka je vonku - už nie je dodržaná včelia medzera a včely aj tak musia liezť po bočných stenách kým sadostanú na rámiky.

Kde je pravda :-)) ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(147.230.173.92) --- 18. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872)

> Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
> Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
> stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
> "veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
> léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
> reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
> dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
> bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
>
>S přátelským pozdravem Petr

A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882) (20885) (20888)

Pokud počítám 12V x 3A = 36W . To je příkon. Při účinnosti
80% je výkon motoru asi 29W.

Kolik myslíte,že by měl stát profi pohon na
čtyřrámkový medomet, který by byl učinný - 120W, brzdil a
byl bezpečný zhlediska úrazu elektrickým proudem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882) (20885)

Mechanická část není až tak jednoduchá. Zpomalení se děje řemenicemi 1:5. Koš by měl být založiskován a když už se s tím zabývám, tak pohon pod medometem, což znamená, prodloužit osu a trochu si s tím vyhrát. Řemínek by měl být z polyuretanu, aby nebral moc energie na ohýbání, nebo plochý. Brzděním se nezabývám, protože mi při medobraní nikdy nechybělo. Daleko důležitější je osvětlení vnitřku při stěně. To už je vysloveně luxus, na který se rychle zvyká. Přeji úspěch !!! Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Zdravím přátele včel,
moje pořekadlo:
Máš-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíš-li.
Podle mě tím nic zkazit nemůžete:
Vysoký podmet můžete zužit vnitřním dnem ( popřípadě máte-li nízké dno kombinované s polonástavkem...můžete oddělat polonástavek ), drátěné dno můžete zadělat, tenkostěnný úl mužete obalit polystyrénem...můžete uteplit, nástavkový úl...znak racionalizace č. 1.
Není-li tomu tak, pak mohou vznikat problémy:
Pevné dno těžko předěláte na drátěné, Polystyrénový úl těžko odteplíte, bez nástavkového úlu se racionálně včelařit nedá ( nebo jen velmi-velmi-velmi obtížně ).
Vysoké drátěné dno má spoustu výhod:
1/Dobře provětrává úl ( v zimě provětrává ,,až moc dobře,,...omezuje plodování...což je nesporná výhoda, proto je dobré mít přes zimu plně otevřená drátěná dna ( silným a silnějším včelstvům to vadit nemůže...naopak prospívá...omezení nepotřebného zimního plodu. Taková včelstva mají znatelně rychlejší rozvoj něž včelstva, která v zimě ve větší míře plodovala ))( v létě chrání před přehřátím a urychluje zrání medu ).
2/Pokud-li není zastaven divočinou ( doporučuji používat stavební zábrany ), tak složí jako únikový prostor při medobraní ( včely z medníků )popřípadě během kočování.
3/Během růstu včelstva složí jako prostor dočasného vyvěšení včel. Podle chumáče včel v podmetu poznáme, že máme rozšířit.
4/Včelstvo má stálý přívod vzduchu, i když zavřeme česno a očka
.........určitě by se našli ještě další výhody
Nevýhody:
Já žádné nepozoruji. Mám stavební zábrany, včely nenechávám dlouho tísnit v podmetu, nemám problémy s divočinou v podmetu.Možná u slabých včelstev zpomaluje vývoj ( to se dá snadno napravit...stačí kus folie a překrýt potřebnou část drátěného dna...přizpůsobit drátěné dno síle včelstva...předjaří, jaro )
Včelařil jsem ( vloni jsem musel kvůli moru zlikvidovat chov )a včelařit v dohledné době budu s celo-drátěným dnem a 10 cm vysokým podmetem....Optimal.
Vysoký podmet mít ani nemusíme. Stačí kombinace nízkého dna a polonástavku a efekt bude stejný. Každý si něco vybere.
Máte-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíte-li....vřele Vám a ostatním doporučuji.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????
....
Asi neexistuje objektivní a univerzální odpověď, odpovím jen svůj subjektivní názor.
A) dělal jsem je a už je standardně dělat nebudu. Na trubčinu atd budu dávat na nízké dno nízký nástavek se stav. rámky. Asi budu mít mezi st. rámky větší rozteč než 35-38mm. Výšku budu mít asi 2,5cm
B) to řeším česnovým klínem - hranolkem - má vyfrézované drážky výšky jen 6mm. Šíře je dobrá přesně tak, aby se do nj vešla hubice aerosolového vyvíječe - pokud to není řešeno jinak.
Klín vyndávám na jaře podle počasí a letové aktivity, vracím nejpozději při krmení /snůšková situace, slídění atd/. S velikostí /větrání/ si nemusím dělat starosti, právě proto, že mám síto ve dně.
C/ Zůžování česna je dle mě důležité jen z důvody obrany - slídění, hlodavci, vosy,...
Průvan, vítr atd. Jednak to musí řešit dispozice před úly - stromky, keře a. zábrany, případně výška úlu ( mám taktéž světový unikát dle p.Prokeše a Včelařství :-) = úly na paletě ) u země je minimální vítr. Další stupeň obrany před větrem mají včely - jsou to plásty pod plod. tělesem. Plásty s buňkami - dole většinou prázdné, nebo ploprázdné (pyl) - to je účinná aerodynamická brzda. Právě přes síťované dno a labyrint podložky pod úlem - paleta atd. se tam vítr přímo nedostane.
Poslední konstrukce dna, které jsem vyzkoušel, byla klasická Langstroth atd. Podložka, latě do "U" a v předu klín. Asi 2,5cm. Větrání mi zajišťuje síto vzadu - pruh přes celou šíři asi 10cm. Ve spojitosti s očky a česnem vpředu i s nasazenou podložkou nedoléhající k zadní straně mi zajišťují dostatečné větrání a odvod vlhkosti v zimě. Stejné, jako dřívější dna i celosítová diagnostická (VD).

Sítované dno mám z následujících provozních důvodů.
- V případě loupeží atd. mám volné ruce při uzavírání a zužování česen, při tvorbě oddělků taktéž můžu věznit, případně převážet.
- Hlavně zima - v kombinaci s umístěním na paletách a úlech ve dvojicích atd. se mi nestalo, že by došlo k takovému zasněžení, že by se včely dusily. - to je u mě hlavní důvod.
- Síto vytváří včelám v létě náročnější podmínky, lepší výběr dobrých včelstev do příští sezony.

Ale je to osobní názor a zkušenost a nedělám si nárok na přesvědčování jiných o jeho jediné správnosti.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.102.214.94) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882)

Dobrý den,
k vašemu příspěvku ohledně pohonu medometu, by mě zajímala mechanická část....bude přenos síly na osu koše nějak zpřevodován? Pokud ano jak? Jak se u takovýchto pohonů řeší dojezd? tj. Jakým způsobem se přejde z max. otáček do úplného zastavení. Řeší se to nějakou brzdou? Je mi jasné, že se koš zpomalí snížením otáček, ale nevím jaký vliv má setrvačnost na toto zpomalení..Doteď točím klikou a ani jsem neviděl žádný el. medomet v akci...ale nyní se zabývám myšlenkou vytáčení medu zmodernizovat :-)Děkuji za odpověď
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 2. 2007
Re: Chvála medu (14649)

Z webu ČSV:
Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data 28. července. Autor: Petr Prokeš

Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel vyzvednout poštu:-)
Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde najednou.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 17. 2. 2007
Různé názory.


Pro přítele Madru 20880
je mi jasný,že si pár lidí tam nahoře z toho udělala velice dobře placenej a jistej flíček,kde se nenadřou a můžou si tam bejt i když jsou v důchodě.Toť Vaše slova.
Vážený příteli,jako začínající včelař máte jistě dobré rádce,když můžete suvereně hodnotit práci v Křemencově ulici.Když pominu Vaší Češtinu,Vaší rádci,by Vám mohli alespoň poradit,že včely se napěstují.Co se týká př.Řeháčka, mám zase já dojem,že tam dává články jen pro honorář.Mám namysli o slivoních,myších a z odborného žánru o pochybném návodu včelaření v budečáku.Cenu brožur,30-50Kč v Křemencově porovnejte s návodem př.Řeháčka o včelaření v Dadantech asi za 300Kč.Tím jsem nechtěl ani zdaleka říci,že př. Řeháček je naprosto včelařský neodborník spíše naopak,ale jenom to,že s ním nemusí také každý vždy souhlasit.Co se týče př.Smělého,nejenže nedovedete napsat ani jeho jméno,radil bych Vám,hovořit o př.Smělém s úctou.Vaší rádci zřejmě neradi slyší jeho názory a na to mají samozřejmě právo.Horší je,že využívají takové lidi jako jste Vy k jeho hanobení.Až si někdy poslechnete jeho přednášku,nemusíte samozřejmě se vším souhlasit,ale určitě si získá Vaší pzornost a bezpochyby i úctu.Zmiňujete se také o tom,že Vaši sousedé stejně Váš chov zdevastují špatným léčením a.t.d.Zamyslete se nad tím,jestli si oni také totéž nemyslí o Vás.Možná,že nejste sám kdo má zájem chovat silná a zdravá včelstva?
Hodně úspěchu. V.B.










Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 17. 2. 2007
Zprávy z bojiště

Před několika týdny jsem psal o modernizaci pohonu náhradního medometu a použití návrhu př. Havrlíka. Dnes jsem zahájil zkoušky a tak se dělím o zážitky. Místo motorku z chladiče z Favorita/55W 2800ot/ jsem za 2 lahve medu získal téměř nový z Fabie. Jako napájení jsem použil starý zdroj z počítače z něhož jsem si vytáhl 12 V. Ze zásilkové služby Elektronic Obecnice, tel 318635650, mě zaslali za 287 Kč impulsní regulátor TO25MS a chce to posílený typ a když už jsem rozhazoval, tak jsem si vyhodil z kopýtka a za 27 Kč jsem si nechal poslat hezkou krabičku. Jinak kdo už zápasí se sklerozou jako já, tak jsem si nechal přibalit za 191 kč hlídač světel k autu. Nejen že upozorňuje na nerozsvícená světla před jízdou, ale i na nezhasnutá po jízdě. Komponenty jsem nanečisto zdrátoval,/ je to velmi jednoduché / a ono to velmi dobře funguje. Regulace funguje od 0 do max. otáček spolehlivě a plynule. Na prázdno motorek odebírá 1 A , když se mu dá soda tak asi 3 A.Jinak kdo chce nový motorek z Fav. tak stojí 500 kč. Takže teď už jen zbývá dodělat mechanickou část a bezkonkurenčně nejlevnější pohon medometu může za pár měsíců fachčit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Vysoká dna jsou vhodná pro kočování - včely se mají kde vměstnat a pokud se
nehýbá se dnem a nastavkem nad ním přes léto, tak jsou dobrá pro stavění
divoké trubčiny. Na konci srpna, v září se včely z té trubčiny stáhnou a
potom se trubčina dá bez rozrušení včel vyřezat. Nízká dna se dají bez
problémů použít na stabilním stanovišti a včely tam prakticky nestaví nic,
co by se muselo za rozdivočení starých včel létavek v létě vyřezávat. Síto
je dobré pro zimování, kdy umožňuje studené zimování a dobré větrání úlu od
vodních par v zimě a taky dobré pro přívod vzduchu při kočování a při
setřepávání včel smykem rovnou do úlu místo do rojáku při vytváření umělých
rojů nebo při sbírání nízko sedících rojů, kde hmotnost úlu nevadí.
Nízké dno je vhodné pro jarní rozvoj slabších včelstev a oddělků v malém
prostoru úlu, třeba jednom nadstavku 39x24, případné síto se snadno
utepluje.
Česno aspoň dva cm vysoké po celé šířce úlu nebo odpovídající plochy širší
než zhruba polovina, třetina úlu je zapotřebí při silné nárazové snůšce, to
je hodiny až dny ročně, menší česno může imtenzitu takové snůšky omezovat.
Naopak v době krmení a slídění včel může tak velké česno současně s nějakou
chybou nebo poklesem počtu včel v úlu a v kombinaci s vysokým dnem usnadnit
vyloupení včelstva.
Dřív jsem dělal vysoká dna,nyní dělám nízká zasíťovaná dna, pokud potřebuji
v úlu prázdný prostor třeba nad dnem, řeším to polonastavkem.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865) (20867) (20871) (20876) (20877)

Podle mne se musí začít od ZO, Jsem registrovaný v Dlouhý Vsi a musim říct,
že sice se tam nejaky přednašky nedelají (aspon o tom nevím bydlím o 160 km
dale :-)) ), ale je to hlavne i věkem včelařů, ale pokud zajdu za předsedou
a i dalšíma lidma jsou ochotný mne jako začátečníkovy pomoci a poradit,
připadně i poskytnout pomoc ukazat a tak. Popravdě, mne poplatek za členství
ve výši 150 kč + neco za včelstva moc netrápí, pokud pujdu do hospody tak se
za to ani nevožeru. + aspon mam časopis, ze ktereho čerpám aspon malo
informací (+ ješte čtu moderní včelař). Chodim nakupovat do křemencovy,
takže se tam občas potkaj lidi z vedení a musim řict, že vypadaji velice
dobře živeně. Nepoznal jsem hukot kolem včely protože když sem se stal
členem zrovna zkrachovala.

Ale řeknu to jednoduše, je mi jasný, že si par lidi tam nahoře z toho
udělala velice dobře placenej a jistej fliček, kde se nenadřou a mužou si
tam bejt i když jsou v duchodě. Štvou mne, že brožury ktere prodavaji v
prodejně za 30 - 50 kč nejsou na internetu, protože za tu cenu pisatele asi
na autorských poplatcich moc nezbohatnou, ale mne jako začatečníkovy by to
hodne pomohlo jak zdroj informací. Že s časopisem dělají tajnosti a přitom
co jsem si pujčil starší vydaní, tak se obsah každej rok otáčí stale dokola.
Že o pěstování včel tam píše jedine pan Řeháček a pak se tam motá pán Smělí,
který tam jen cpe svoje polystyrenovy úly jako by to byl jedinej možnej
zpusob včelaření. (pana Řeháčka si vážim, aspon neco je tam k věci. To se o
panu Smělím řict neda). a bla bla bla.... da se toho najit hodně určite to
víte lip než já.

Ale at se udělá jakákoliv další společnost, bude chyba v tom, že se budete
snažit jak o život řádne léčit, mít včelstva skorodokonala, tak stejnak
dostanete veš nazpatek reinvazí od člověka co je sice jinak registrovanej v
CSV, ale jinač je to prase na entou co nelečí. Co tam dotahne mor a bude mit
i vy prd následně.

I kdybych vstoupil do psnv, do jakykoliv jiné organizace, tak tam bych byl
stejnak odkazanej na pomoc tech kterych znam a co jsou v CSV. To bych pak
nemusel byt registrovaný nikde. I to lečivo by mi sehnaly, nebo bych si ho
nechal od veteriny napsat. O dotace bych si taky požadal přes ně a tak. Je
to smutný, že to řikám takhle, ale tim že bych byl od dalších členu par set
kilometru bych si nepomohl.

To jsem radši pro to svinstvo udělat teplej bonz a požadat statní orgány o
prošetření stavu ČSV jako poživatele státních dotací, ale bojim se že by to
nakonec neodnesly ty nahoře, ale řadový členove, kteří i chodí do práce a
nemájí tolik času na spolkovou činnost.

Madra
----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 5:05 PM
Subject: Re: KAV klub aktivních veelaou


> Hezká myšlenka, ale to asi nic nedonese. České včelařství to stejně nějak
> nezechrání. Kdyby to bylo celoplošné a jako organizace, musely by být
> nějaké stanovy atd. Pak nějaké placené funkce a tedy další Český svaz
> večalařů i když pod jiným názvem. Byly by to další zbytečné funkce, které
> by tak nebo onak odčerpávaly finanční prostředky. Ono to stačí ten počet
> "chudáků" v parlamentu a odložených zcelá zbytečných politiků v senátu.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Dno

Zdravim vás všechny, chtěl bych se Vás zeptat na názor jake dno je k nastavkum nejlepší (teda aspon Vaše mínění).
Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????

Jsem pomalu rozhodnutej zasítovat dno, aby bylo otevřené i přes zimu (mimo sběr měli) a odtekala voda a dostaval se tam vzuch při zapadáni česla sněhem.

diky Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863) (20870)

Omlouvám se ten e-mail je: pepah/=/vodafonemail.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76616 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 20878 do č. 20938)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu