77433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Madra (e-mailem) --- 3. 1. 2007
Re: Re:pro statutarni organy ZO CSV apod. (19978) (19979)

Bohužel je t tak, ale problem je i v samotném úřadu na ochranu údajů....
Pokud napišete podmět, tak vam napišou, že jsou přetíženy a nestihaji....

aneb, k čemu zakon když je bezzubý... Mi osobně jsme už 10x psaly na
vydavatelství ridest digest... a kde vzali adresu???? jednoduše z tel.
seznamu.... měli jsme tam vadně uvedený číslo popisny, proto šel spam snadno
identifikovat a vysledek???? Minulej tejden opět přistalo v kasliku, že jsme
vyhrali auto, stačí jen objednat.....

Madra
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 9:03 PM
Subject: Re:pro statutarni organy ZO CSV apod.


Od: Jakub Dolínek:

> kouknete na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_upozorneni.doc
> a take:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_form.jpg
.........
Vážení pánové. Omlouvám se předem za tvrdé slova.

Snažil jsem se dotázat a přivést k činnosti lidi na úřadě pro ochranu
osobních údajů.

ČSV je ohromná databanka údajů a jak samotný úřad, tak také samotné vedení
ČSV a najaté právní oddělení sdělují stejně, že není nutné organizační
jednotky vést v takové databázi pro ochranu osobních údajů.


Pánové - členi ČSV. Dobře Vám tak, že jste nadmíru spokojeni s takovým
stavem. Tak může kdokoli zapříčinit legálním způsobem a většinou NEVĚDOMĚ,
že jsou prodány informace dále . (domnívám se, že v tomto případě jde o
použité informace, které jsou zapříčíněny fůzí jedné informační společnosti
s informační druhou)

Takže mě už vůbec nešokuje, že odborné oddělení ČSV nedokáže odpovědět tak,
aby se proti nechtěněmu španělskému spamu poštou dokázali vyrovnat. SPAM
BUDE CHODIT DÁLE, PROTOŽE DANÁ ZO NEZRUŠILA SOUHLAS S POUŽÍVÁNÍM INFORMACÍ,
KTERÉ BYLY JAKO KONTAKT NA ZO ČSV NĚKDE PRIMÁRNĚ UVEŘEJNĚNY SE SOUHLASEM
DANÉ ZO. JE SPROSTÉ, ŽE ODBORNÉ ODDĚLENÍ NEOVĚŘÍ STAV KDE A JAK BYLY DANOU
ŠPANĚLSKOU SPOLEČNOSTÍ INFORMACE O ZO ZÍSKÁNY. ŘEKL BYCH, ŽE ARES BY MĚ V
KŮŽI INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI NAPADL JAKO POSLEDNÍ, PROTOŽE JDE O JISTOU
PRÁVNÍ LIKVIDACI TAKOVÉ NADĚJNÉ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI.

VŮBEC ODBORNÉ ODDĚLENÍ ČSV VE SVÉM VYJÁDŘENÍ NEPŘIPUSTILO LEGÁLNOST
TAKOVÉHO SPAMU A ZANEDBÁNÍ ZE STRANY VEDENÍ DANÉ ZO ČSV, KTERÁ
!!NEZODPOVÍDÁ!! ZA OSOBNÍ ÚDAJE SVÝCH ČLENŮ, ZO A OV U ÚŘADU OCHRANY
OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

ZO a vůbec mě nepřekvapuje, že ani "odborné oddělení" neví jak postupovat u
takového případu s písemným spamem. (kontejner nic neřeší a spíše nepomuže)

Jde o ochranu úřadu, který může pomoci dotčené ZO, ale pohodlnější je přeci
přesvědčit včelaře a ZOa OV, že nemusí být zařazeny do registru úřadu pro
ochranu osobních údajů. Pohodlnost se nevyplácí.


Takže otázka? Podala daná ZO u úřadu osobních údajů dotaz, že: kde se jakási
španělská společnost dostala k adrese funkcionáře jisté ZO? Jestli jde o
podvodné jednání by měl zjistit a uveřejnit jen tento úřad, protože ta
adresa moha být úplně klidně uveřejněna a se souhlasem o nakládání s údaji
ZO v např.v databázi iPoint, kde je daná ZO dohledatelná.

(http://ipoint.financninoviny.cz/zakladni-organizace-csv-mesto-touskov.2009106.html)

Čusbus a buďte rozvážní a opatrní s rozdáváním adres po internetu. (za které
se mnohdy i ochotně v čechách zaplatí viz. ipoint)


_gp_
http://vindex.ic.cz




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 1. 2007
Re: Re:pro statutarni organy ZO CSV apod. (19978) (19979)

Chráněna jsou takzvaná citlivá osobní data - rodná čísla, datumy narození,
zdravotní informace, osobní finanční informace atd. Na druhé straně základní
organizace je ekonomický subjekt a údaje o tomto subjektu, minimálně nějaký
kontakt, zde adresa sídla musí být veřejně přístupné přes příslušný registr.
Nic víc, než tyto kontaktní informace v tom dopise nejsou. A to ještě
logicky správně by v adrese sídla měla být uvedena kontaktní osoba a v
příslušném registru telefon a případně i další kontakty na tuto osobu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 9:03 PM
Subject: Re:pro statutarni organy ZO CSV apod.


Od: Jakub Dolínek:

> kouknete na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_upozorneni.doc
> a take:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_form.jpg
.........
Vážení pánové. Omlouvám se předem za tvrdé slova.

Snažil jsem se dotázat a přivést k činnosti lidi na úřadě pro ochranu
osobních údajů.

ČSV je ohromná databanka údajů a jak samotný úřad, tak také samotné vedení
ČSV a najaté právní oddělení sdělují stejně, že není nutné organizační
jednotky vést v takové databázi pro ochranu osobních údajů.


Pánové - členi ČSV. Dobře Vám tak, že jste nadmíru spokojeni s takovým
stavem. Tak může kdokoli zapříčinit legálním způsobem a většinou NEVĚDOMĚ,
že jsou prodány informace dále . (domnívám se, že v tomto případě jde o
použité informace, které jsou zapříčíněny fůzí jedné informační společnosti
s informační druhou)

Takže mě už vůbec nešokuje, že odborné oddělení ČSV nedokáže odpovědět tak,
aby se proti nechtěněmu španělskému spamu poštou dokázali vyrovnat. SPAM
BUDE CHODIT DÁLE, PROTOŽE DANÁ ZO NEZRUŠILA SOUHLAS S POUŽÍVÁNÍM INFORMACÍ,
KTERÉ BYLY JAKO KONTAKT NA ZO ČSV NĚKDE PRIMÁRNĚ UVEŘEJNĚNY SE SOUHLASEM
DANÉ ZO. JE SPROSTÉ, ŽE ODBORNÉ ODDĚLENÍ NEOVĚŘÍ STAV KDE A JAK BYLY DANOU
ŠPANĚLSKOU SPOLEČNOSTÍ INFORMACE O ZO ZÍSKÁNY. ŘEKL BYCH, ŽE ARES BY MĚ V
KŮŽI INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI NAPADL JAKO POSLEDNÍ, PROTOŽE JDE O JISTOU
PRÁVNÍ LIKVIDACI TAKOVÉ NADĚJNÉ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI.

VŮBEC ODBORNÉ ODDĚLENÍ ČSV VE SVÉM VYJÁDŘENÍ NEPŘIPUSTILO LEGÁLNOST
TAKOVÉHO SPAMU A ZANEDBÁNÍ ZE STRANY VEDENÍ DANÉ ZO ČSV, KTERÁ
!!NEZODPOVÍDÁ!! ZA OSOBNÍ ÚDAJE SVÝCH ČLENŮ, ZO A OV U ÚŘADU OCHRANY
OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

ZO a vůbec mě nepřekvapuje, že ani "odborné oddělení" neví jak postupovat u
takového případu s písemným spamem. (kontejner nic neřeší a spíše nepomuže)

Jde o ochranu úřadu, který může pomoci dotčené ZO, ale pohodlnější je přeci
přesvědčit včelaře a ZOa OV, že nemusí být zařazeny do registru úřadu pro
ochranu osobních údajů. Pohodlnost se nevyplácí.


Takže otázka? Podala daná ZO u úřadu osobních údajů dotaz, že: kde se jakási
španělská společnost dostala k adrese funkcionáře jisté ZO? Jestli jde o
podvodné jednání by měl zjistit a uveřejnit jen tento úřad, protože ta
adresa moha být úplně klidně uveřejněna a se souhlasem o nakládání s údaji
ZO v např.v databázi iPoint, kde je daná ZO dohledatelná.

(http://ipoint.financninoviny.cz/zakladni-orga
nizace-csv-mesto-touskov.2009106.html)

Čusbus a buďte rozvážní a opatrní s rozdáváním adres po internetu. (za které
se mnohdy i ochotně v čechách zaplatí viz. ipoint)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 1. 2007
Re:pro statutarni organy ZO CSV apod. (19978)

Od: Jakub Dolínek:

> kouknete na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_upozorneni.doc
> a take:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_form.jpg
.........
Vážení pánové. Omlouvám se předem za tvrdé slova.

Snažil jsem se dotázat a přivést k činnosti lidi na úřadě pro ochranu osobních údajů.

ČSV je ohromná databanka údajů a jak samotný úřad, tak také samotné vedení ČSV a najaté právní oddělení sdělují stejně, že není nutné organizační jednotky vést v takové databázi pro ochranu osobních údajů.


Pánové - členi ČSV. Dobře Vám tak, že jste nadmíru spokojeni s takovým stavem. Tak může kdokoli zapříčinit legálním způsobem a většinou NEVĚDOMĚ, že jsou prodány informace dále . (domnívám se, že v tomto případě jde o použité informace, které jsou zapříčíněny fůzí jedné informační společnosti s informační druhou)

Takže mě už vůbec nešokuje, že odborné oddělení ČSV nedokáže odpovědět tak, aby se proti nechtěněmu španělskému spamu poštou dokázali vyrovnat. SPAM BUDE CHODIT DÁLE, PROTOŽE DANÁ ZO NEZRUŠILA SOUHLAS S POUŽÍVÁNÍM INFORMACÍ, KTERÉ BYLY JAKO KONTAKT NA ZO ČSV NĚKDE PRIMÁRNĚ UVEŘEJNĚNY SE SOUHLASEM DANÉ ZO. JE SPROSTÉ, ŽE ODBORNÉ ODDĚLENÍ NEOVĚŘÍ STAV KDE A JAK BYLY DANOU ŠPANĚLSKOU SPOLEČNOSTÍ INFORMACE O ZO ZÍSKÁNY. ŘEKL BYCH, ŽE ARES BY MĚ V KŮŽI INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI NAPADL JAKO POSLEDNÍ, PROTOŽE JDE O JISTOU PRÁVNÍ LIKVIDACI TAKOVÉ NADĚJNÉ INFORMAČNÍ SPOLEČNOSTI.

VŮBEC ODBORNÉ ODDĚLENÍ ČSV VE SVÉM VYJÁDŘENÍ NEPŘIPUSTILO LEGÁLNOST TAKOVÉHO SPAMU A ZANEDBÁNÍ ZE STRANY VEDENÍ DANÉ ZO ČSV, KTERÁ !!NEZODPOVÍDÁ!! ZA OSOBNÍ ÚDAJE SVÝCH ČLENŮ, ZO A OV U ÚŘADU OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ.

ZO a vůbec mě nepřekvapuje, že ani "odborné oddělení" neví jak postupovat u takového případu s písemným spamem. (kontejner nic neřeší a spíše nepomuže)

Jde o ochranu úřadu, který může pomoci dotčené ZO, ale pohodlnější je přeci přesvědčit včelaře a ZOa OV, že nemusí být zařazeny do registru úřadu pro ochranu osobních údajů. Pohodlnost se nevyplácí.


Takže otázka? Podala daná ZO u úřadu osobních údajů dotaz, že: kde se jakási španělská společnost dostala k adrese funkcionáře jisté ZO? Jestli jde o podvodné jednání by měl zjistit a uveřejnit jen tento úřad, protože ta adresa moha být úplně klidně uveřejněna a se souhlasem o nakládání s údaji ZO v např.v databázi iPoint, kde je daná ZO dohledatelná.

(http://ipoint.financninoviny.cz/zakladni-organizace-csv-mesto-touskov.2009106.html)

Čusbus a buďte rozvážní a opatrní s rozdáváním adres po internetu. (za které se mnohdy i ochotně v čechách zaplatí viz. ipoint)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 3. 1. 2007
pro statutarni organy ZO CSV apod.

kouknete na:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_upozorneni.doc
a take:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-NOVINKY_Vychytralci_form.jpg


jd
____________________________________-
____________________________________-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 3. 1. 2007
Re: Dotaz na A . Turčaniho (19945) (19946) (19947) (19948) (19957) (19963) (19975)

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii "zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek
Ahoj R., pripravujem kompletný článok o chove matiek na podklade získavania hmotnejších vajíčok a tým larvičiek, pretože chov matiek z vajíčka bol dávnejšie zavrhnutý. Hmotnejšie vajíčka získavam pomocou jednoduchého izolátora max. pre položenie 150-200 vajíčok,plástik je jednostranný, najlepšia je vystavaná MS alebo plástik raz zaplodovaný. Je to výhoda pri zhrňovaní nožom steny bunky nad larvičkami, ktoré sa brkom jedinečne odoberajú (24 až 36 hod, prečo, vysvetlím inokedy).
Robustnosť matky je v jej význame dolhodobého kladenia vajíčok a nie v tom ,že včelstvo prináša viac medu. Musíme si uvedomiť jedno (čo tvrdím už niekoľko rokov), mimoriadne výnosy posledných rokov sú zapríčinené jedinečnými teplými rokmi (včela je dieťa slnka), a nie tým že včelári sú lepší od minulosti a ani tým, že máme "jedinečné" úle, majú k dispozícii 6-8 debničiek a pod.
Včelári boli aj v minulosti šikovní a je veľmi mnoho včelárov, ktorí v tých istých úľoch "dorábajú" vysoké znášky tak ako v tých najnovších. Pravda je aj v tejto otázke relatívna.
Už niekoľko rokov chov matiek robím v úľoch ležanoch, tzv.úľ "harmonika" na 32 rámikov,a robím v ňom od získania chovného materiálu, vlastného chovu, dochov MB v tom istom včelstve pri matke., Pre chov mám altánok, so sedadlom a pri ruke čo k chovu potrebujem. Keďže prelarvovanie a odoberanie zav.MB robím každých 5 dní zastrešenie je výhodné, lebo nemôžem si päťdňový cyklus prerušiť. Je to veľmi dobré riešenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 3. 1. 2007
Inciativa-i2j-rok s rokem

Vznik -i2j-Jihlava 14.11.2004
Včela Předboj nehospodarila dobre a vedeni CSV na jeji cinnost medohlizelo.Ti clenove /predsednictva/by meli zvazit setrvani ve funkci.UKRK clenum svazu vysvetlit jak se snazila praktikam zabranit.
Vsem clenum CSV predkladame navrh :
Kdo bude navrzen na delegata sjezdu,pred svym zvolenim otevrene a konkretne sdelit jakym zpusob cinnosti a hospodareni bude prosazovat.
1) Pouzivani svazovych prostredku
2) Vyse clenskeho prispevku
3) Vyse nakladu na provoz sekretariatu
4) Delka volebniho obdobi
5) Organisace okresni a krajske ?
6) Program odbytu medu
7) Osvetova prace 8) Kompenzace vcelarum
Otazky nepokryvaji celou problematiku svazu,patri vsak mezi nejnalehavejsi.
Prihlaska : Ve smyslu stanov CSV se pripojuji k otazkam a pripominkam vyslovenym v teto Inciative.Podepsane archy doporucene zasilejte do 31.1.2005 jednomu z mluvcich

Brno 19.2.2005 Porada predsedu okresnich vyboru za pritomnosti vedoucich predstavitelu svazu
...Inciatori petice vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento Pamflet nenasel pozitivni odezvu-zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka. 2005/4/86/

Predseda pozval vyrobce a prodejce vcelarskych pomucek zduraznil ze toto pozvani bylo pripravovano davno pred vznike -i2j-ktere neobjektivne kritizuje svaz,nema toto setkani nic spolecneho a proto,,na ne nebude reagovat/85/

Predseda L.Sojka a tajemnik M.Peroutka
Inciativa-tvrdi,ze s ni predstavitele nechteji jednat.Je pritom zvlastni,ze predsedovi L.Sojkovi nedelalo vubec problem hovorit ve Frystaku 10.4.05 s mluvcim inciativy V.Protivinskym.
Vcelari nenechte se mast falesnymi slovy ! Vedeni nepouziva ani ucelove vedenou propagandu,jez je beznou metodou tech,kteri maji zajem CSV delit jeste lepe uplne zlikvidovat.Nejen /vedeni/casopis Vcelarstvi se nepropujcilo kampani ve veci nizke vykupni ceny medu..K tomu vyborne poslouzil Moderni vcelar.

Redaktor Mgr.P.P. Ctelo by to vice tolerance a naslouchani
Ze strany panu z i2j nejde o argumenty k diskusi,ci projevovani-alternativnosti,ale pouze o sireni prach sprostych lzžíi.

Setkani ve Frystaku ze strany mluvciho i2j Protivinskeho:
predseda L.Sojka kolem mne bez povšimnuti prosel..prisel jsem za nim..zeptal se proc-i2j-je oznaceno za pamflet a proc neodpovida na zasilanou korespondenci.Ludek Sojka se mi vysmal s tim ze neciti potrebu na cokoliv nam odpovidat.

UVCSV 13.8.2005 Schvalil postup predsedy a tajemnika ve vztahu k mluvcim inciativy-i2j-a vyslovil plnou duveru.

Dne 23.2.2006 Probehla jednani PSNV-CZ o dalsi kocepci Moderni vcelar a dalsi zvyseni urovne.Do redakcni rady byli zahrnuti nejen obornici a specialiste,ale i zastupci z UV

Dve Jubilea - 100let od prechodu z uzko-vysokeho ramku na siroko nizkou a 150let organisovaneho vcelarstvi na Morave. V soucasnosti jsme dosahli vrcholu rozhodovani v rukou nekolika jednotlivcu a pasivitu a netecnost clenu ktera dosud v organisaci nebyla.
Jak ziskavaji predseda a tajemnik u clenu presvedceni ze skutecne chteli jednat ?kdyz dosud /2roky/zadnou zminku o tomto tematu nepripustili? Stale to jsou nepodlozene podklady,nejedna se o diskusi ale rozbiti svazu a inciativci jsou Hlavouni a Chytrolini ?
Vsechny jejich vyroky ktere taky nepodlozili a nedopovedeli se obraceji proti nim.Nepouzili ONI ucelovou propagandu a chytrolini a hlavouni jsou na uplne jine strane ?

franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 3. 1. 2007
Dotaz na A . Turčaniho (19945) (19946) (19947) (19948) (19957) (19963)

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 3. 1. 2007
Dotaz na A . Turčaniho (19945) (19946) (19947) (19948) (19957) (19963)

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek
R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 3. 1. 2007
Re: Elánek o medu (19971) (19972)

To máš pravdu, proto jsem psal ty tři tečky... .

Petr



Význam toho článku bude dost diskutabilní. Ale třeba na
http://www.novinky.cz/koktejl/nejlepsi-lek-na-kocovinu-je-toast-s-medem_1053
51_k2jof.html je článek, kterým se dá podpořit prodej medu lidem, co si rádi
přihnou. A je téměř pravdivý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Veverka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Wednesday, January 03, 2007 6:40 AM
Subject: Elánek o medu


> Na
>
> http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068
>
> je článek o medu... .
>
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 1. 2007
Re: Elánek o medu (19971)

Význam toho článku bude dost diskutabilní. Ale třeba na
http://www.novinky.cz/koktejl/nejlepsi-lek-na-kocovinu-je-toast-s-medem_1053
51_k2jof.html je článek, kterým se dá podpořit prodej medu lidem, co si rádi
přihnou. A je téměř pravdivý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 6:40 AM
Subject: Elánek o medu


> Na
>
> http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068
>
> je článek o medu... .
>
> Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 3. 1. 2007
Článek o medu

Na

http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068

je článek o medu... .

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 3. 1. 2007
Re: Konduktivita medu

A zopakuj si pravopis. Člověk, který studuje vysokou školu a přitom udělá v
jednom krátkém dopise tolik hrubek, na té škole nemá co dělat, pokud to
nebyl nějaký supervýjimečný úlet. Chce to asi nespoléhat na kontrolu
pravopisu ve Wordu a skutečně ten pravopis znát.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Acek" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 02, 2007 9:15 PM
Subject: Re: Konduktivita medu


> bakaláři, MYSLI a VYMÝŠLEJ
> ----- Original Message -----
> From: Jarek <terezka2004/=/quick.cz>
> To: V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 02, 2007 7:56 PM
> Subject: Re: Konduktivita medu
>
>
> > Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám
psát
> > na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád
> si
> > přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo
> > možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až
tuto
> > práci dodělám rád se podělím.
> > Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
> > Jarek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Acek (e-mailem) --- 2. 1. 2007
Re: Konduktivita medu (19168) (19968)

bakaláři, MYSLI a VYMÝŠLEJ
----- Original Message -----
From: Jarek <terezka2004/=/quick.cz>
To: V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 02, 2007 7:56 PM
Subject: Re: Konduktivita medu


> Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám psát
> na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád
si
> přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo
> možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až tuto
> práci dodělám rád se podělím.
> Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
> Jarek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarek (193.165.148.190) --- 2. 1. 2007
Re: Konduktivita medu (19168)

Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám psát na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád si přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až tuto práci dodělám rád se podělím.
Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
Jarek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 2. 1. 2007
Re: úl Optimál (2300) (2319) (19966)

> Od: Petr M:

> někdo poskitnout rozměry a technicky načrtek tohoto ůlu děkuji
.....
Jde-li přímo tedy o úl Optimal asi nejobsáhlejší informace jsou na webu:

http://www.optimalklub.cz/

... pod odkazem "Dokumentace" jsou pdf soubory, ze kterých lze vytisknout jak náčrtky, tak také podrobná technologie ošetřování.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr M. (62.240.178.130) --- 2. 1. 2007
Re: úl Optimál (2300) (2319)

Dobry den chtel bych si pres zimu postvit tento ůl (eurodadan) můžete mi někdo poskitnout rozměry a technicky načrtek tohoto ůlu děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(212.158.158.118) --- 2. 1. 2007

medomet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 2. 1. 2007
Re: Včelí pravěk (19814)

K tomuto článku si dovoluji pro zájemce napsat několik širších souvislostí.
Nález včely v jantaru v Barmě je velmi významným přínosem pro faktologii
studia fylogeneze včel. Fylogeneze se často opírá o různé logické
předpoklady, které lze ověřit jedině nálezy. Nález v Barmě je jedním z nich
a nesmírně významným i proto, že je velmi zachovalý a lze na něm pozorovat i
obrvení těla.

Klasická teorie datuje vznik včel v souvislosti s objevením se prvních
nektarodárných - kvetoucích rostlin, které se na Zemi objevily před 80 mil.
let. Později však bylo konstatováno, že včely jsou ještě starší a jejich
stáří se odhaduje na 120 milionů let. Předpokládá se, že včely se v této
době vyvinuly z předků podobných dnešním vosám a v souvislosti s nástupem
nektarodárných rostlin a tudíž i výskytem výživného pylu přestaly konzumovat
masitou stravu. Do dnešního dne se tato vlastnost dochovala i u vos –
solitérní vosy podčeledi Masarinae – které živí sebe i svůj plod výhradně
pylem a nektarem. A naopak příbuznost včel s kutilkami (Sphecidae)
poukazuje na masožravé vlastnosti společného předka.

Klasická vývojová teorie vzniku včel vycházela především z fosilního nálezu
včely starého 80 mil. let zalitého v jantaru a nalezeného v New Jersey.
Nedávno byl nalezen podobný fosilní nález zalitý v jantaru v dolech severní
Barmy (Hukawng Valley), ale jeho stáří je 100 mil. let. Jde o 3 mm velkou
včelu nazvanou Mellitosphex burmensis. Tak malé rozměry včely poukazují na
dříve konstatovaný předpoklad, že první krytosemenné rostliny kvetly jen
drobnými kvítky. Fosilní preparát je velmi zachovalý a lze proto pozorovat i
některé velmi jemné vnější morfologické znaky. Některé z nich poukazují na
příbuznost s vosami, ale převažují typické znaky včel (např. peříčkovitě
členěné brvy).

Nicméně, ve východní Arizoně byl nedávno objeven fosilní kmen stromu, ve
kterém byl zachován i fosilní zbytek hnízda podobajícímu se hnízdům
dnešních včel. Stáří těchto fosilií je cca 220 mil. let. Jde o nový
poznatek, který znovu otevírá otázku, kdy se tu vlastně včely objevily
poprvé a současně, kdy se tu objevily poprvé kvetoucí rostliny. Protože v
těchto hnízdech nebyla nalezena žádná fosilní včela, nelze tvrdit, že jde o
nález nejstarších včel. Je totiž možné, že dříve žil nějaký hmyz (společný
předek vos a včel), který stavěl podobná hnízda. Každopádně další výzkum v
této oblasti přinese velmi zajímavé poznatky

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 27, 2006 10:22 AM
Subject: Veelí pravik


> Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel:
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 2. 1. 2007
Re: Vosy Další škůdci myši a rejsci (19945) (19946) (19947) (19948) (19957)

že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6 milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne.

V podstate je tá rada správna, ale zimný letáč nie je široký 6mm, ale vysoký a táto výška by mala byť 6mm. V literatúre je výška zimného letáča až 7 mm. Túto výšku som mal a mám na všetkých letáčových zástrčiek presnejšie povedané len som mal. lebo včely celodennou "prácou", dokážu zástrčku tak opracovať, že jej výšky je v niektorých miestach aj 9 mm. Ani piskorov-rejskov zas tak veľa na včelniciach nežije a môžu prejsť roky a včelstvá prezimujú v pokoji. Jedno zimné obdobie som pozoroval, ako dva piskori vbehli do letáča dnu o chvíľu von, prístup na leták mali volný. Nastavil som pastu a rejsky chytil. Výška lebky bola 5 mm a šírka 6 mm, teda viac plochá, ako vysoká. V takomto prípade ani 6 mm vysoký zimný leták (a ešte ak je včelami opracovaný) nezabráni vniknúť piskorovi do úľa. Ak si "zaumieni" mišica-rašavka dostať cez letáč do úľaalebo na inom mieste úľa, tá si pomôže vyhryzením otvoru.
Včelstvá sú chránené dobre na vyšších kovových podstavcoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(85.135.97.142) --- 2. 1. 2007
Re: Vosy (19945) (19961)

ff

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (193.86.120.153) --- 2. 1. 2007
Re: Vosy (19945)

Letos skutečně vosy hodně útočily.Já mám včely vždy po dvou a tudíž vždy "krajní", ale že bych pozoroval nějaké oslabení vosama, to ne.Většinou najdou v podmetu již nějakou mrtvolku a tu si odnesou.Někdy je vidím i za sklem okénka ale v pohodě.Já mám ale včelky "ostřejší", takže dost hlídají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 1. 2007
Re: Vosy Dalí kudci myi a rejsci (19945) (19946) (19947) (19948) (19957) (19959)

8 milimetrů by mělo stačit na hlodavce, ale rejsek by se tím asi mohl
protáhnout, je menší než myš. Ale třeba někde rejsci nežijou, nevím.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 2. 1. 2007
Re: Vosy Další škůdci myši a rejsci (19945) (19946) (19947) (19948) (19957)

aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.
Radim
.....
něco takového jsem snad i viděl prodávat v Křemencové. Ale já to vyřešil nákupem několika metrů pletiva ve čtvercovém rastru 8mm (je běžnější) a jednou jsem sehnal totéž v 5mm.
S tím 8mm jsem měl zpočátku obavy (to 5mm nebylo tak tuhé a včelám přkáželo), ale nemám s tím problémy. Z dlouhodobého pohledu jsem míval největší ztráty od myší, a teď pokud nejsem lajdák, tak jsem teď v pohodě. Zvláště, když mě Anton uklidnil, že "tamto" jsou zbytky po hodování vos.

Vláďa mi kdysi poradil, že síta do den dělá z olejových filtrů z náklaďáku. Já jsem si poté přinesl vzduchové filtry z autobusu. Ještě jsem je nepáral, ale jsou z plechu s kulatými otvory o průměru 8mm (většinou - více druhů).
Na očka jsem jednou kdysi z nouze použil narovnané sádrokartonické rohy - otvory asi 8 a 6mm v Al. plechu. Po narovnání vznikne pásek šíře asi 6cm.

Nejlepší by asi bylo, sehnat prosekávaný tvrdý plech (asi 1mm) pokud by se dal sehnat v pozinku. Měl jsem tady takový zbytek a s ním se dělalo nejlíp. Bylo to tuhé, samonosné a kdysi se z toho dělaly víka na kanálky atd.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945) (19950)

Vosy loví nejen včely, ale i hodně jiného hmyzu, vesměs škodlivého. Já proto
ničím jen hnízda, které se objeví ve včelíně nebo v blízkém okolí tam, kde
bych vosy mohl při práci se včelami rozrušit a začaly by bodat. Jinde
nechávám hnízda na pokoji. Mimochodem vosy na rozdíl od včel útočí
inteligentněji, dokážou mnohem lépe určit citlivá místa než včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 01, 2007 7:27 PM
Subject: Re: Vosy


> no letos mi ty vosi dávaly sadu,při slabé aktivitě včel se to vosama kolem
> úlů hemžilo,prostě nálety,na podzim je ani svařený pivo moc nezajmalo,to
> sem viděl poprvé takový manévry,česna jsem měl zůžený na pár včel,ale
> některý byly fakt profíci,fakt mě ty vosi vyloženě s......tak sem nasadil
> brutální hru z dětsví,kdy se kousek stébla zapíchne do zadečku mouše,lepší
> je fakt malinkou jehlou provlíct zadečkem nit,s vosou je to složitější jen
> o to žihadlo a nesnese to co moucha,no a nechat letět,pokud je toho
schopná
> a buď to hnízdo najdete nebo uletí,ale ty nejbližší najdete většinou
> všechny,z nich jsou tak dvě třetiny vos co opruzuje,a letos to byly sakra
> hnízda...
> sršni taky lítali hodovat na včely, ale ti jen přes léto,to mi je vcelku
> jedno,protože se málokdy cpou do úlu ,jednoho co to zkusil sem našel viset
> z česna uvařenýho ,sršeň neohroženě loví na česnech a letácích kolem když
> jsem ve včelách.....dnes jsem chytil myš do preventivně nastražené pasti v
> podmetu-byla ještě teplá,pasti dávám preventivně i pod ůly,tak bacha na
> ptáky , párkrát sem chytil sýkorku,jinak odhadem mám měli dohromady teď
> tolik co loni v tuto dobu v jednom úle...
>
> příjemný nový rok,mějte se jak kdo chcete,ale hlavně ne špatně....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy Další škůdci myši a rejsci (19945) (19946) (19947) (19948)

Piskoř je asi náš rejsek. Ryšavka bude asi naše myšice, třeba myšice
křovinná. Ty jsou třeba v lese, kde mám včelín, rezavě žluté na hřbetě s
tmavým pruhem. Tady musím konstatovat, že znalost, jak se před těmito
hlodavci a hmyzožravci chránit se asi objevuje ve vlnách. V číslech z 60 a
70 let jsem viděl ve Včelařství hodně dotazů, jak se bránit. V 70 a 80
letech to bylo automaticky uváděny v knihách s popisy včelařských
technologií, dokonce to bylo snad "vědecky" zjištěno a publikováno ve
Včelařství pracovníky VUVČ v Dole. Později se to zase z popisů technologií
včelaření a úlů vytratilo. No a nyní je zase doba, kdy o tom včelaři zase
často nevědí a ptají se, co proti vnikání těch živočichů do úlů dělat. Brzy
se to zase začne objevovat v popise včelařských technologií nebo v popisech
úlů, že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 01, 2007 6:32 PM
Subject: Re: Vosy


> To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu
> dozvídat nové věci po celý rok.
>
> Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý
> decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá,
> čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely
priamo
> zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu
> sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce)
> druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj
> včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa
> prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
> Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej
> podložke?
> - to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte
> niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať
> návštevníka v úli.
> - zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa
> konzumovala
>
> - asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže
> prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom
> prázdny medový vačok.
>
> -ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že
> medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché,
> hrboľaté nepravidelné.
> Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy
> (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v
> týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.
>
> Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u
hmyzožravcov.
> Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:
>
> - piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac
jedincov,
> dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no
> hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých
> miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).
>
> - piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich
> na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď
včelár
> opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy
> , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a
> moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na
> inom mieste.
>
> - nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať,
> ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom
> chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou
> mriežkou.
>
> - No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých,
> ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale
> len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad
> rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje
> ryšyvka krovinná.
>
> - myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na
uhynuté
> včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli
> mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko
plástov,
> kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak
> to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr
> zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje
> výlučky.
>
> - včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného
> (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je
> škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád
sťahuje
> v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí
> sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 1. 1. 2007
zpráva pro sysly

Kdo nesleduje ceny, tak od 3.1. je akce v Hypernově na cukr - kg za 16.90.
Levnější asi nebude Gusta
----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 11:31 PM
Subject: Re: to snad ne????!!!!!!!!!!


> Tot otazka, taky se to učím druhej rok a hned přechazim z univerzalu na
> nastavek, ale je pro mne vyhodnejší mit miru 39*24 a to kvuli tomu, že ji
> maj ty nejbližší včelaří, takže pokud mi chybí mezistena, souš (v
> počatcich celkem časté), tak dobehnu tech parset metru a pujčim si ji.....
> Myslím, že machrovat o tom jakej ramek je vyhodnej, můžu až budu neco
> umět, ale zatim vim pořad kuličky.
>
> A pak se přiznam, mam v tom sam gulaš, nevim jakej je rozdil 1 cm pro
> včely??? (39vs 40)
> U vyšky je mi to jasne, ale u šiřky ne....
>
> Madra
>
> PS: před novym rokem se tu aspon hejbou hodne zajimava temata :-)))
>
> ----- Original Message -----
> From: "XXX" <xxx/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 10:43 PM
> Subject: to snad ne????!!!!!!!!!!
>
>
>> žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní
>> volba je:
>> -Farrar (pro intenzivní včelaření)
>> -Langstotg (pro extenzivní včelaření)
>> -popř. optimal
>> -nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad
>> 40
>> (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)
>>
>> S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re:Dvoumateènå vèelstva (19952)

je když některé špatně přezimují. Jen je prostě postavím na sebe oddělím mřížkou a a za pár dní mezi ně vložím medník a jak je ůl plný tak tu horší zruším a místo dvou slabochů maám jedno sylné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dvoumateèná vèelstva
> Datum: 01.1.2007 20:20:15
> ----------------------------------------
> Pěkný večer,děláte někdo dvoumatečná včelstva a podobné technologie.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re: vysoké dno (19937) (19949) (19951)

U pár úlů jsem skusil podsadit pod plodiště polnástavek s prázdnými rámky a zdá se že by to mohlo fingovat dobře

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 01.1.2007 19:47:28
> ----------------------------------------
> taky mě to napadlo ,ale zas je potřeba toho nástavku,rámků,a včely tam rády
> naperou pyl ,pokud tam nebudou stavět trubčinu a pokud jim na vyvěšení
> podhodím u silných včelstev čtvrtej vysokej nástavek tak mám na stojanech
> mrakodrap s medem v mracích.....
>
> nedávno jsem slyšel,a sám jsem toho názoru ,že pokud jsou včely na sítěném
> dnu,je velmi dobré ,aby byla pod ním zem-hlína a ne sníh,úl klidně
> zapadaný,ale pod sítem zem,narážím tu trochu na to, co tu nakousl "gp" s
> tepelnými čerpadly a záběry s termokamery....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945) (19946)

Já to sleduji ji6 rok a nennišší teplota na Hané byla 23,ledna 2006 a to -22°C ale také jsem měl na teploměru 34°ale já mám dva vedle sebe a to byl nově koupený, ten plastový výšky asi 50cm a ten ukazuje dobře jen při 20° Tak pozor na ně.

Pepan

P.S. Pokud je ale ze Světlé Hory, tak je to víc než možné Je to totiž nejchladnější místo v republice a i v bývalém ČSSR.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vosy
> Datum: 01.1.2007 16:43:13
> ----------------------------------------
> Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
> Včely přežily bez vážnějších ztrát.
>
> - nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na
> Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja
> dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol
> s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal
> najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely
> nehynú       z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených
> zásob - mimo zimujúci chumáč.
>
> Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy.
> Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
> vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.
>
> - tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti
> je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely
> nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať
> ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi
> včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo
> odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj
> pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si
> odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak,
> loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí
> vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel,
> oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do
> ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1
> je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední
> volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz
> nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som
> nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých
> dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 1. 1. 2007
Dvoumatečná včelstva

Pěkný večer,děláte někdo dvoumatečná včelstva a podobné technologie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 1. 1. 2007
Re: vysoké dno (19937) (19949)

taky mě to napadlo ,ale zas je potřeba toho nástavku,rámků,a včely tam rády naperou pyl ,pokud tam nebudou stavět trubčinu a pokud jim na vyvěšení podhodím u silných včelstev čtvrtej vysokej nástavek tak mám na stojanech mrakodrap s medem v mracích.....

nedávno jsem slyšel,a sám jsem toho názoru ,že pokud jsou včely na sítěném dnu,je velmi dobré ,aby byla pod ním zem-hlína a ne sníh,úl klidně zapadaný,ale pod sítem zem,narážím tu trochu na to, co tu nakousl "gp" s tepelnými čerpadly a záběry s termokamery....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945)

no letos mi ty vosi dávaly sadu,při slabé aktivitě včel se to vosama kolem úlů hemžilo,prostě nálety,na podzim je ani svařený pivo moc nezajmalo,to sem viděl poprvé takový manévry,česna jsem měl zůžený na pár včel,ale některý byly fakt profíci,fakt mě ty vosi vyloženě s......tak sem nasadil brutální hru z dětsví,kdy se kousek stébla zapíchne do zadečku mouše,lepší je fakt malinkou jehlou provlíct zadečkem nit,s vosou je to složitější jen o to žihadlo a nesnese to co moucha,no a nechat letět,pokud je toho schopná a buď to hnízdo najdete nebo uletí,ale ty nejbližší najdete většinou všechny,z nich jsou tak dvě třetiny vos co opruzuje,a letos to byly sakra hnízda...
sršni taky lítali hodovat na včely, ale ti jen přes léto,to mi je vcelku jedno,protože se málokdy cpou do úlu ,jednoho co to zkusil sem našel viset z česna uvařenýho ,sršeň neohroženě loví na česnech a letácích kolem když jsem ve včelách.....dnes jsem chytil myš do preventivně nastražené pasti v podmetu-byla ještě teplá,pasti dávám preventivně i pod ůly,tak bacha na ptáky , párkrát sem chytil sýkorku,jinak odhadem mám měli dohromady teď tolik co loni v tuto dobu v jednom úle...

příjemný nový rok,mějte se jak kdo chcete,ale hlavně ne špatně....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 1. 1. 2007
Re: vysoké dno (19937)

> Jednu z nevýhod vysokého dna spatřuji v zastavování podmetu, vzhledem k
> tomu, že nepoužívám rošt proti stavění.

nam to pomohlo vyresit pridani jednoho nastavku navic - dospodu. jako "vatu", aby se mely kde vyradit.
z pravidelneho vyrezavani se stalo vyjimecne - hodne vyjimecne...!
jinak to neni z nasi hlavy - rada byla od mirka sedlacka z bucovic.

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945) (19946) (19947)

To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá, čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely priamo zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce) druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej podložke?
- to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať návštevníka v úli.
- zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa konzumovala

- asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom prázdny medový vačok.

-ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché, hrboľaté nepravidelné.
Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.

Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u hmyzožravcov. Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:

- piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac jedincov, dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).

- piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď včelár opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na inom mieste.

- nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať, ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou mriežkou.

- No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých, ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje ryšyvka krovinná.

- myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na uhynuté včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko plástov, kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje výlučky.

- včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád sťahuje v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945) (19946)

Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká.
Anton
....
To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

K těm teplotám - byl bych tolerantní. Za velkých mrazů při jasné obloze vím o velikých rozdílech podle uspořádání terénu a místa měření. Rozmezí až deseti stupňů. A nemusí jít o měření na fasádě domu.
Na fasádě domu jsem naměřili pod -30 asi před 20 lety. Měl jsem ještě staré úly, m.j. rámková míra asi 25*27 na studenou stavbu. V jednom volně postaveným úle vypadlo okénko a uteplivka a já jsem při obchůzce našel úl od severu nafoukaný sněhem. Rámky jsem očistil od sněhu, okénko přiklopil a nadával si. Včely přežily a na jaře měly dobrý rozvoj. A to tam byl z dnešního pohledu malý chomáček včel. Malý úl, málo včel.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 1. 1. 2007
Re: Vosy (19945)

Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
Včely přežily bez vážnějších ztrát.

- nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely nehynú z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených zásob - mimo zimujúci chumáč.

Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy. Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.

- tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak, loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1 je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Sikora (62.209.196.177) --- 1. 1. 2007
Vosy

Panové jak hodnotíte letošní možnosti ztrát včelstev.
Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
Včely přežily bez vážnějších ztrát.
Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy. Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.
Bude zázrak jestli mi všechny včelstva přežijí.
Lapače na vosy jsem měl, velké vosy šly výhradně po masu.
Richard.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 1. 1. 2007
Pozdrav všem.

Přeji všem ,abychom neulpívali na momentálních poznatcích, které v opačném případě brzdí další rozvoj včelařství.Další druh ulpívaní, který tady sleduji, můžu označit jako určitou oblibu komplikovanosti.To co je komplikované je považováno za vědecké. Řada lidí jednoduché pravdy opomíjejí jenom proto, že jim nepřipadají věrohodné. Přitom velké pravdy, či zákony bývají skutečně často velice jednoduché.Přírodní zákony jsou ty nejjednodušší.Složitým věcem se vyhýbám a počkám až je vidím jednodušeji.
K pochopení je třeba i intuice, protože rozum pokaždé nestačí.Abych svoji nevědomost o včelách ještě snížil,použiji skleněné nástavky pro sledování reakce včel při každé manipulaci se včelami.Podle toho jestli se to podaří,doplním web Včelaření moderně.

V roce 2007 přeji , abychom unesli tíhu nových poznatků, aby každý našel správnou cestu k nové filosofii včelaření , ale i vlastního života.
Vojtěch Bernátek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 31. 12. 2006
Re: Prolet (19938)

Podložky budu vyjímat po 10.1. - tak jsem zvědav
mirek
............
To je poněkud neyvyklý termín? Jak to?
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dr.František Čitbaj (84.245.82.3) --- 31. 12. 2006
Blahoprianie di Nového roka

Chcel by som, do Nového roka 2007, poblahopriať všetkým priateľom v Čechách, osobitne účastníkom Včelárskej školy v Táboře, hlavne organizátorom Ing.Texlovi, L.Neradovi a všetkým ostatným, veľa šťastia, Božieho požehnania a radosti z krásneho včeličkárenia. S veľkou vďakou za krásne chvíle, Dr.F.Čitbaj,Košice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel parkan (194.213.62.51) --- 31. 12. 2006
Prolet na vysočině

Hned po obědě jsem spěchal ke včelám.Bylo krásmě.Včely pěkně lélaly.Do nového roku hodně zdraví a spokojenosti.Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 31. 12. 2006
Re: Prolet na příbramsku (19938)

Právě jsem se vrátil z lesa a mohu říci ,že dnes byl velice silný pročištovací prolet.Bylo to jako na jaře, v lese to hučelo a i ptáci pískaly.
Přeji Vám všem hodně zdraví a sil do Nového roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 31. 12. 2006
Re: RE:propolis a pásový opar (19936)

dobry den,
vsem moc dekuji za odpovedi,
predam dale pro potrebne....
prejeme krasny novy rok vcelarum i jejich sverenkynim, at vam bzuci:o))
mariana a dan prokesovi

----- Original Message -----
From: "Tomas " <crabro/=/wo.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 31, 2006 9:57 AM
Subject: RE:propolis a pásový opar


> Pásový opar je virového původu.Virus varicela-zoster (VZV; Lidský
> herpesvirus 3),
> herpes zoster je bolestivé onemocnění starých a dospělých(s oslabenou
> imunitou) s typickým jednostranným výsevem puchýřků v postiženém
> dermatomu(
> okrsek kůže inervovaný daným nervem) Existuje v jediném antigenním typu a
> je velmi citlivý k zevním vlivům.
> V podstatě jde o to, že virus (planých neštovic) po proběhlém onemocnění
> migruje do senzorických nervových ganglií, kde přežívá. Po oslabení
> imunity, dojde k aktivaci infekce gangliových bb.senzoric. nervu,virus
> vycestuje podél nervů do kůže příslušného inervovaného okrsku a infekce
> se
> manifestuje bolestivým pásovým oparem.
> Pásový opar jako takový se nepřenáší, ale nemocný vylučuje virus z
> puchýřků
> &raquo; zdroj planých neštovic.Těžké jsou infekce u imunodeficitních
> pacientů.
> Propolis jako léčivý přípravek má u pásového oparu efekt jen jako
> perorálně
> podaný, tzn třeba v tobolkách či kapslích. Přestože právě u herpetických
> virů má propolis velmi dobré antivirotické účinky,tak právě díky tomu, že
> je v bunkách senzorických ganglii, tak je nezasažitelný mastí, nebo
> tinkturou. Častečný efekt může mít mast spíše pro své anestetické
> působení.
> V případě použítí tobolek s propolisem per os je důležité ověření připadné
> alergie(kožní test)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 12. 2006
Prolet

Zdravím přátelé.
Při proletech v poslední době (a dnes) jsem se divil jaké mám velké včely.
Z úlu, kde jsem měnil matku v září, jsem zjistil jak včely vyhánějí trubce.
Tak mě zajímá co mě může čekat. Přemíra brouků a nutnost přeléčení v podobě
nátěrů plodů?
Podložky budu vyjímat po 10.1. - tak jsem zvědav
mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 31. 12. 2006
vysoké dno

Používám vysoká i nízká dna. Vysoká pro kmenová včelstva a nízká pro oddělky. Výhodu vysokých a zasíťovaných spatřují ve snažší diagnostice spadu roztočů,což je zároveň nevýhodou v případě podložky vložené přímo na síto( můj případ), protože se tak stírá efekt "studených nohou". Podložku mám vloženou před prvním ošetřením aerosolem, po skončení lečení ometu podložky a ponechám je až do ometání pro diagnostiku, pak je vyndám a teprve nyní je síťování plně funkční.což je v lednu a tedy docela pozdě. Samozřejmě dno se dá upravit a použít zasuvku pod síto, jenže síťování nemám přes celé dno,takže musím vkládat podložku na síto.
Jednu z nevýhod vysokého dna spatřuji v zastavování podmetu, vzhledem k tomu, že nepoužívám rošt proti stavění. Včely prostavý celý podmet a vyřezat se to dá až tak v září, když se včelky stáhnou z podmetu nahoru. Kyž mám opravdu náladu, tak kouřem vyženu včelky do horních nástavků a tu (převážně) trubčinu vyřežu i v červnu,ale je to děsná práce. jinak považuji vysoké dno za velké plus, obsvlášť je-li konstrukčně dořešené(zásuvka pod sítem, stavební uzavěra).
Nízká dna mam řešená tak, aby se dala použít jako mezidna při tvorbě oddělku nad kmenovými včelstvy. Letos poprvé zimuji některé oddělky nad kmenovými včelstvy a na jaře budu spojovat. Včelařím v langstrothech 44,8x18,5cm a zavádám taky Jumbo 44,8x28,5cm. Musím konstatovat, že nějaký ten rok výsledky v NN langstrotech nebyly výsledky nic moc, než jsem zvládl technologii,ale dnes na ně nedám dopustit. Jsou to technologicky výborné úly, především uspořím mnoho času, což je pro mne důležité. Medné výnosy jsou srovnatelné s jinýmy nást. uly tachovák, a jiné na r.m.39x24cm,ale pracnost je o mnoho menší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 31. 12. 2006
RE:propolis a pásový opar

Pásový opar je virového původu.Virus varicela-zoster (VZV; Lidský herpesvirus 3),
herpes zoster je bolestivé onemocnění starých a dospělých(s oslabenou imunitou) s typickým jednostranným výsevem puchýřků v postiženém dermatomu( okrsek kůže inervovaný daným nervem) Existuje v jediném antigenním typu a je velmi citlivý k zevním vlivům.
V podstatě jde o to, že virus (planých neštovic) po proběhlém onemocnění migruje do senzorických nervových ganglií, kde přežívá. Po oslabení imunity, dojde k aktivaci infekce gangliových bb.senzoric. nervu,virus vycestuje podél nervů do kůže příslušného inervovaného okrsku a infekce se manifestuje bolestivým pásovým oparem.
Pásový opar jako takový se nepřenáší, ale nemocný vylučuje virus z puchýřků » zdroj planých neštovic.Těžké jsou infekce u imunodeficitních pacientů.
Propolis jako léčivý přípravek má u pásového oparu efekt jen jako perorálně podaný, tzn třeba v tobolkách či kapslích. Přestože právě u herpetických virů má propolis velmi dobré antivirotické účinky,tak právě díky tomu, že je v bunkách senzorických ganglii, tak je nezasažitelný mastí, nebo tinkturou. Častečný efekt může mít mast spíše pro své anestetické působení. V případě použítí tobolek s propolisem per os je důležité ověření připadné alergie(kožní test)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19837) (19914)

Od: kozli

> Když budeš mít v bytě průvan tak je ti podlahové topení na ....
........

Když budeš mít v bytě příčky s fólií jako jsou plásty v úlu, průvan není tak velký. Plásty obrazně fungují jako tlumič a mnoho tepelného záření tudíž projde a zachytí se mezi ně. A popravdě řečeno tepelně zaizolovaný dům polystyrenem (kolem dokola) je nutné odvětrat určitým proudem vzduchu. ;-) Takže když tam máš to podlahové nebo stropní nebo vytápění ve stěně, ten určitý průvan mít musíš i když nechceš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 12. 2006
Re: propolis x pasovy opar + iné neduhy (19883) (19898)

> dobry vecer,
> prosim, mate nekdo zkusenosti, zda propolis nejakym pozitivnim zpusobem
> ovlivnuje, resp. leci, pasovy opar?
> moc dekuji za pripadne rady a preji krasny novy rok vsem!
> mariana prokesova
Zdravím.

Jde o vir a tam je potřeba aby měl nemocný klid. Také se jedná o infekční onemocnění a je dobré mít přehled o prodělaných planých neštovicích a celkově imunitě lidí přicházející do styku s nemocným proti planým neštovicím. Měly jsme zrovna u nás jedny a inkubační doba je až 3 týdny.

U diabetiků a při postižení jinou chronickou virovou nákazou probíhá celá léčba hůře. Takoví lidé by neměli mít snahu ani s takovou infekcí dojít moc do styku, kvůli své ochraně.(ti, co by měli zájem pomoci např. natírat propolisem toho druhého)

Také bez okolků dodržovat dlouhodobě životosprávu.

Každopádně je nutné udělat ještě před aplikací propolisu test na alergii. (na zdravou pokožku nanést a počkat si na případnou reakci)

Pěknej den

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925) (19926) (19928) (19931)

> Proč jsi to dělal?

> >Olda Vancata napsal:
> >Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
> Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit"

To byl starej spuchrenej lezan kterej "muj sedlak" zdedil po svym
otci. Vcely v nem bydlely bez jakohokoliv osetrovani (vybirani medu,
vymena matky) asi tak 10 let a to zpuchreni a vypadany suky
znemoznovaly vyhubeni benzinem. Ty vcely dokazaly utocit na okenni
sklo kdyz za nim videly cloveka. To vlastne nebyly vcely, to byl
vokridlenej horror.

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925) (19926) (19928)

Já jsem spojoval několik včelstev, v zadovácích i v nastavcích. V zadovácích
jsem manipuloval s jednotlivými rámky. A popud k tomu dalo to jeątě o asi 5
let dříve dva nebo tři roky léčení proti varaóze, včelstva někdy na začátku
prosince se po rámcích rozebrala, i za mrazu, jednou bylo tuąím 5 pod nulou
a vąechny včely se postříkaly vodným roztokem léčiva a potom se zase ty
rámky daly zpět do úlů. Na jedno včelstvo se pouľilo asi 3/4 litru vody,
jestli si to jeątě dobře pamatuji. Vąechna včelstva tehdy přezimovala bez
jakýchkoliv známek problémů.
Pokud se včely rozebírají v zimě na jednotlivé rámky, je třeba je rozebrat
opatrně dříve, neľ se včely rozruąí. Protoľe v zimním chumáči při
"přeľívací" teplotě těch 15 st C jsou včely velice málo pohyblivé a
vzlétavají nerady. Stačí ale pár úderů třeba dřeva o úl a teplota v zimním
chumáči jde nahoru, během nějaké minuty můľe dosáhnout odhadem i "pracovní"
teploty těch 35 st C a potom při jakémkoliv malém podnětu vzlétá spousta
včel, které nemají ąanci se v mrazu vrátit. Jak uľ jsou jednotlivé rámky se
včelami oddělené od sebe a včely jsou vystavené chladu, uľ teplotu nezvyąují
a i po vyruąení vzlétavají minimálně, jejich teplota se spíąe pomalu sniľuje
a je třeba zase potom hlídat otřesy rámků, tyto podchlazené včely zase z
rámků při otřesech padají na zem. Jestli by to chtěl někdo zkouąet,
upozorňuji na propolis. Za mrazů je ztvrdlý na kámen. V zadovácích to asi
nejde dělat jinak neľ v úlech, kde byly na podzim dráľky od propolisu
vyčiątěny. V nastavcích jsem několik dní předtím s těmi rámky pohnul aby
propolis popraskal a rámky se mohly vyndávat bez otřesů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "V ela sk konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 5:15 PM
Subject: Re: Moderní veelaoení


> > Včely se musí rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby
> > zůstaly na rámku a nevzlétly.
>
> Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
> Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit" tim ze
> dostali zihadlo v lednu. Nejhorsi to bylo doma v teple, protoze jsem
> jich mel znacny mnozstvi nalitanejch pod bundou a svetrem.
>
> I kdyz je zima, tak vcely litaj (alespon na kratky vdalenosti).
>
> ( ja jsem nahazel ramky do snehu a v noci bylo 25 pod nulou. Druhej
> den kdyz jsem sel tu zkazu kontrolovat tak pod ramkama ktery lezely
> naplacato ve snehu byly chumacky zivejch vcel.)
>
> \vov
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925) (19926) (19928)

Proč jsi to dělal?

>Olda Vancata napsal:
>Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou. Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš Adamec (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelao (19879)

29.12. jsem ho měl ve schránce
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 9:50 PM
Subject: Moderní veelao


> Nemáte někdo informaci kdy vyjde Moderní včelař.Stále čekám a nic.Díky
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925) (19926)

Trochu z jiného soudku.Před asi 20 lety když se u nás objevil jeden roztoč musela celá vesnice léčit.Kdo si představuje aerosol je vedle tehdy nebyl.Pamatuji si to jako dnes bylo -5 stupnů a včelstva se rozebírala jako v létě při prohlídce.Každý plást se oboustranně postříkal léčivem z postřikovače na stromy,všude tekla voda s léčivem.Hrůza!Kolega stojící vedle mě upozornil na matku ležící ve sněhu,sebral jsem ji hodil na rámek a zavřel úl atd.Ošetření 20 včelstev trvalo celé prosincové odpoledne.Přezimování a vše proběhlo jako by nic.Přežily to všechny.Od té doby vím ,že včely přežijí jec jakou včelařovu péči a jiné pohromy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925) (19926)

> Včely se musí rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby
> zůstaly na rámku a nevzlétly.

Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit" tim ze
dostali zihadlo v lednu. Nejhorsi to bylo doma v teple, protoze jsem
jich mel znacny mnozstvi nalitanejch pod bundou a svetrem.

I kdyz je zima, tak vcely litaj (alespon na kratky vdalenosti).

( ja jsem nahazel ramky do snehu a v noci bylo 25 pod nulou. Druhej
den kdyz jsem sel tu zkazu kontrolovat tak pod ramkama ktery lezely
naplacato ve snehu byly chumacky zivejch vcel.)

\vov


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Mocerní veelaoení (19923)

zdravím,
Ale onen včelař, co chtěl přehodit včely z zadováků do tachováků napsal, že
má použité úly, asi je koupil od někoho , kdo zrušil chov. Nepsal, že vyrábí
nové tachováky. Kromě toho vlastní nastavky jsou jen bedničky, víceméně až
na počet rámků funkčně úplně shodné jako nastavky moderního nastavkového
úlu, ne? To, čím se tachovák odlišuje, je provedení dna, víka krmítka,
mřížky atd. Klidně může mít nastavky z tachováků a ostatní si může postupně
dodělávat podle moderních vzorů.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Mocerní veelaoení


> Poslední dobou jsou tu články o Tachováku, nemám nic proti včelařům kteří
v
> tomto úlu chvají včely, ale:
> -Tento úl nemá budoucnost (podívejte se do světa)
> -je náročný na výrobu (moderní nástavkový úl stojí 2500kč a při
> sériové výrobě by mohl stát ještě míň, jaké jsou výrobní náklady u
> tachováku se raději nebudu ptát)
> -Žádný včelař nad 20 včelastev nebude včely chovat v Tachováku
protože
> je tento úl náročný na čas...
> -jestli se spokojíte s 20kg medu za rok (na včelstvo), tak si v tomto
> úlu včely chovejte ale brzdíte rozvoj včelaření v ČR
>
> S pozdravem Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899) (19925)

Důvod k výměně matky může být i v zimě. Třeba že včely jsou příliš divoké a
matka nebyla vyměněna v létě. V zimě se včely z cizích úlu neperou, prostě
jdou za teplem druhých včel a vzájemně se spojí do jednoho chumáče, to mám
vyzkoušeno. Taky podle literatury je možné jednu matku vyndat a hned druhou
do včel dát a včely na ni neútočí. To vyzkoušeno nemám. Včely se musí
rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby zůstaly na rámku a
nevzlétly. Může se to dělat podle literatury i při - 20 st C, já jsem to
dělal nejníže při asi - 15 st C. Musí se to dělat opatrně, aby otřesy včely
nespadly. Podle literatury na rozebraném plástu má být matka v jakémsi
minichumáči o tloušťce několika včel, podle toho má jít poznat mezi včelami
na rozebraném plástu, to potvrdit nemůžu, ale já jsem v rozebíraných včelách
matku nehledal, jen jsem je v zadováku spojoval.
Výměna matky potom zřejmě znamená rozebrat oddělek, najít plást s matkou,
rozebrat včelstvo, najít taky plást s matkou, starou matku vyhodit a dát tam
místo ní novou, potom včely z oddělku dát do spodního nastavku a rámky se
včelami včelstva dát na ně do horního nastavku. Včely s oddělku potom půjdou
za teplem a spojí se se včelami včelstva.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 30. 12. 2006
Re: Moderní veelaoení (19891) (19894) (19895) (19899)

Třeba by zajímalo více lidí, jak se vyměňují matky o Vánocích.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Z extrému do exstrému. Aký dôvod vedie autora, aby vymieňal zazimovanú matku za novú? Len preto aby dokázal, že je to možné?, tak to beriem, lebo sa tým rúcajú storočné tabu, že včelstvo je v zime nedotknuteľné. Ak to robím preto, že len si myslím, že je to matka zlá tak ju musím vymeniť, potom to je vyťahovanie sa, že to dokážem.
Ak odpočúvaním zistím, že silné včelstvo je bez matky, tak musím zistiť jeho rozobratím (myslím stále, že to v zimnom období). Ak tak je tak si musím položiť otázku, má význam toto včelstvo zachrániť? Ak áno tak to urobím! Ako?
Včelstvo bez matky sa dá zistiť odpočúvaním hadičkou, čo si musím potvrdiť jeho rozobratím. Zimujúce včely v chumáči bez matky sa tak isto chovajú ako v lete, chýba im materská látka. Vtedy si položím otázku, vydržia takto až do jari, ak áno matku im pridá po jarnom prelete. Ak si myslím, že môže takýto stav včelstvo do jari zdecimovať a mám alebo viem získať matku, tak im ju pridám. Ako?
Nie samotnú matku, pretože mi ostane aj keď zásobné včelstvo bez matky! Jedno včelstvo zachránim, druhé vedome zdecimujem,preto tadiaľto cesta nevedie. Preto zachraňujem postihnuté včelstvo celým oddielkom, nie však preložením celým úľom, ale len včelami s matkou.
Vo svojej včelárskej praxe som robil asi pred 12-mi rokmi a dopadlo na to Jednotku.
Pri zachraňovaní včelstva bolo +3°C, na letáč som položil šikmo so strmým spádom nábeh s bočnými stenami, aby včely do otvoreného letáča ľahšie prechádzali. Z priloženého oddielka som včely na nábeh striasal a zmetal (veľký odpor nekládli, í keď ich niekoľko vzlietlo. Včelám som pomáhal teplým dymom a do letáč som ich prihŕňal husacím brkom. Toto netrvalo dlho, asi 3-4 minúty, letáč som uzavrel. PO 24 hodinách včely v úli boli ticho, len tichý šelest prezrádzal, že práca bola úspešná)
Teda zachrániť včelstvo sa dá aj v zime, ale to neznamená, že sa budeme vo včelstve vŕtať, kedy sa mi zachce. Odvtedy som to už nerobil, nebolo ani prečo, lebo včely zimovali bez problémov. V zime nemáme záruku, že sa nám to podarí lebo mi to pripadá ako exhibionista. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 30. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19875) (19890) (19901)

.....nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen tolik kolik stačí ohřát......
Nuž podľa mňa vajíčka kladie matka a nie včely, a vyhrievajú hlavne na potrebných 35,6°C priestor-uličku, kde sa vyliahnu larvičky a včely sa starajú o plod, aj samotné včely potrebujú nejakú potrevu pre svoj život. Ošetrovanie plodu nie je až také strašné ako som sa tu dočítal, lebo plod v zime (prvý a druhý mesiac) odovzdáva do uličky aj svoje biologické teplo, v jarných mesiacoch toľko, že včely ho z uličiek musia odstraňovať vetraním, takže to teplo nesúvisí len so spotrebou zásob. Biologické teplo ak sa ho hromadí viac ako potrebuje ošetrovaný plod, tak sa najprv šíri do uličiek, čím umožňuje matke postupné rozširovanie plodokruhov, ale len o toľko, koľko sú úľové včely schopne. V tomto zložitom svete včiel, všetko so všetkým súvisí a preto nesmieme jednotlivé detaily vytrhávať z kontextu.Glycidové zásoby sú vždy motorom pre samotnú včelu aby prežila a ako enegetický pohon, aby mohla vyletieť za vodou či donesením peľu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (213.192.4.162) --- 30. 12. 2006
Re: Mocerní včelaření

Poslední dobou jsou tu články o Tachováku, nemám nic proti včelařům kteří v tomto úlu chvají včely, ale:
-Tento úl nemá budoucnost (podívejte se do světa)
-je náročný na výrobu (moderní nástavkový úl stojí 2500kč a při sériové výrobě by mohl stát ještě míň, jaké jsou výrobní náklady u tachováku se raději nebudu ptát)
-Žádný včelař nad 20 včelastev nebude včely chovat v Tachováku protože je tento úl náročný na čas...
-jestli se spokojíte s 20kg medu za rok (na včelstvo), tak si v tomto úlu včely chovejte ale brzdíte rozvoj včelaření v ČR

S pozdravem Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19875) (19890) (19901) (19920) (19921)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 30.12.2006 13:48:37
> ----------------------------------------
> To je ale jen důsledek ne záměr Vem si teploměry jeden dej na pole a jeden okus
> dál do lesa a uvidíš nebo doma na dvoře v zahradě a v hůlně a co je ještě
> zajímavější v každém ročním období ten poměr bude jiný všude se projevuje
> Tepelná servačnoststěn půdy, vliv slunečního záření a jeho zastínění Vlhkost a
> rozkladné procesy a td. Tady se ale vydává , že včely musí ale je to tak že
> včely umějí využít z našeho pohledu i negativní věci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> > Datum: 30.12.2006 13:28:50
> > ----------------------------------------
> > Za posledních pár desítek let proběhlo pár měření teplot v zimě v úlu a
> > výsledky říkají, že teplo uniklé z chumáče vyhřívá taky úl, znatelně zvyšuje
> > teplotu oproti teplotě venku. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, uměly by včely
> > zarazit přenos tepla z teplejšího místa na chladnější a tím popřít jeden ze
> > základních fyzikálních zákonů.
> > V úlové baterii budečáků včely prostě ušetřily teplo, které by jinak uteklo
> > těma stěnama, co jsou společné s vedlejšími včelstvy. Ovšem je logické, že
> > se to neprojevilo ani tolik v zimě, kdy včely neplodují, ale v předjaří a
> > časném jaru. Společné stěny vedle úspory tepla taky automaticky odsunuly
> > rosný bod někde k česnu nebo k zadnímu okénku a do uteplivek za něho.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, December 30, 2006 10:16 AM
> > Subject: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> >
> >
> > U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen
> > tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků
> > ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty
> > zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem
> > cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není
> >
> > Pepan
> >
> >
> >
> >
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19875) (19890) (19901) (19920)

To je ale jen důsledek ne záměr Vem si teploměry jeden dej na pole a jeden okus dál do lesa a uvidíš nebo doma na dvoře v zahradě a v hůlně a co je ještě zajímavější v každém ročním období ten poměr bude jiný všude se projevuje Tepelná servačnoststěn půdy, vliv slunečního záření a jeho zastínění Vlhkost a rozkladné procesy a td. Tady se ale vydává , že včely musí ale je to tak že včely umějí využít z našeho pohledu i negativní věci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 30.12.2006 13:28:50
> ----------------------------------------
> Za posledních pár desítek let proběhlo pár měření teplot v zimě v úlu a
> výsledky říkají, že teplo uniklé z chumáče vyhřívá taky úl, znatelně zvyšuje
> teplotu oproti teplotě venku. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, uměly by včely
> zarazit přenos tepla z teplejšího místa na chladnější a tím popřít jeden ze
> základních fyzikálních zákonů.
> V úlové baterii budečáků včely prostě ušetřily teplo, které by jinak uteklo
> těma stěnama, co jsou společné s vedlejšími včelstvy. Ovšem je logické, že
> se to neprojevilo ani tolik v zimě, kdy včely neplodují, ale v předjaří a
> časném jaru. Společné stěny vedle úspory tepla taky automaticky odsunuly
> rosný bod někde k česnu nebo k zadnímu okénku a do uteplivek za něho.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 30, 2006 10:16 AM
> Subject: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
>
>
> U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen
> tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků
> ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty
> zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem
> cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 19921 do č. 19981)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu