Včelařská konference

K zvedacím zařízením: Já to vzal. Určitě existují funkční zařízení na zvedání nástavků, ale v rychlosti na zdravé ruce nic nemá, kor při větším počtu na více místech v přírodě. Co se zvedání celých úlů týká, to je něco jiného. Mě osobně se nejvíce zamlouvá pákový rudl. Po vzoru pana Jindry. Mimochodem bude vystavován v Letňanech.

Vliv na biologii oněch 16 mm snad asi nemá. Na zootechniku možná trochu ano. Ještě snadněji včelstva snášejí vkládání celých nástavků s mezistěnami. V důsledku toho se při obměně díla nesleduje stáří jednotlivých rámků, ale celých nástavků – mimo jiné.

Co se obsahu vody týká, já bych to nesváděl na úl, ale na přístup k němu. Např. nestává se, že bych vybíral med po deváté hodině dopolední. Používání celozasítovaných den a oček v nástavcích, tedy jen plodištních je asi taky normální. Mě i okolí se osvědčuje přihřívání plástů před vytáčením v termoboxu. V Moderním včelaři jsem nyní objevil vylepšení pomocí prostorového vysoušeče vzduchu, vzhledem k tomu, že mi stojí v dílně kde ho používám k dosoušení řeziva. Tak už nějaká voda nemůže být problém.
Rozdíl v obsahu vody mezi normálním rámkem a stloustlým jsem nějak zvlášť neporovnával, ale na první pohled nebyl vidět.

Já bych řekl že prostorem malý úl asi nejde tak snadno zalít sladinou, na rozdíl od prostorného relativně méně obsednutého. Ze kterého úlu se ve výsledku vybere více medu je věc jiná, v prostornějším úlu si mohou zahušťování nechat na denní dobu, kdy nemohou přinášet další sladinu. Jestli díky tomu dokáží ve výsledku přinést o něco více se taky neodvažuji posuzovat. A já to rozhodně zkoušet, natož dokazovat nehodlám.

Odvíčkování rámků bez vyndávání rámků z nástavků je ve světě vyřešeno. Je to jen otázka objemů práce a peněz. Asi nejběžnější pracuje na principu rotující spirály ze silonu, pohybující se ve všech uličkách současně. Chce to ale méně uliček, širší uličky i širší rámky. Potom je otázka, jak dokonale zpravovat směs vosku s medem. Já bych to viděl na ochotného výrobce medoviny.

Tom