Včelařská konference

--- Pôvodná správa ---
Odosielatež: vmaros/=/orangemail.sk
Dátum a čas: 19.09.2006 10:38
Adresát: vcely/=/v.or.cz
Predmet: zz


Prosim o adresy v Rakusku :

Chovatela matiek Lunz ( Lunz am See )

Chovatela matiek Walner

Chovatela matiek Trojsek

Prajem Vam dobre vcelarenie. Marian


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

> Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan
> administrátor to jistě vyřadí.

To je pravda. Tak jsem to vyřadil.

Kdyby to alespoň nebylo tak hrozně dlouhéééé.

Přítele Petrova prosím, aby si třeba na "volny.cz" zřídil vlastní
webové stránky a podobné materiály (netýkající se přímo včelařství)
tam umístil. A pokud si bude myslet, že včelaři nutně potřebují znát
nějaký text, který tam publikuje, tak sem třeba může dát na něj
link... (odkaz).



J. P. Baudiš

Přítel Bill Růžička měl přednášku i v Praze po skončení EURBEE l5.9.2006. Určitě i v Mladé Boleslavi říkal, že jejich roztoč je neskonale odolnější než náš (nazývá ho trefně SUPERMAID). Pohledíme-li na stránky "mitegone", zjistíme, že metodika se příliš neliší od naší,letní spad menší než 8-10 roztočů za 24 hod. se považuje za úspěšný.
Roztočík včelí se u nás v současné době pravděpodobně nevyskytuje.
Zdravím
Jar. Bureš

Loni jsem měl úplně stejný problém, několik sklenic podobně kvasilo. Byl pastovaný. Refraktometrem jsem naměřil 18%, skladováno v komoře (možná je trochu vlhčí), ale některé byly jinde a dopadly stejně.
Letos, když jsem vytáčel řepku, na 100% zavíčkované plásty měly 18 - 18,5%. Paradoxně v některých nezavíčkovaných buňkách v jiných plástech bylo jen 17%. S vytáčením déle čekat nešlo, některé plásty začínaly krystalizovat. Po celou dobu květu řepky bylo chladno a časté přeháňky - asi hlavní důvod vysoké vlhkosti.
Ty světlé fleky se mi ve sklenicích dělají taky :-(, ale zatím to nic jiného nedělá, snad se to udrží.
Dan

Totéž se mi stalo u vloni několika sklenic s pastovanou řepkou.
Skladoval jsem je ale dost v teple, tak 23-25 C, tak jsem to přičítal
tomu. Obsah vody změřený v Dole byl 18 %.
Letos mám vody 17 % a zdá se, že několik sklenic pastovaného medu mi
začalo dělat světlé fleky asi do dvou týdnů po naplnění. Nevím, co se
s tím děje a jak tomu předejít.
Ivan

K> zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly
K> měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a
K> mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.

K> Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.

Je tam ale stále toto upozornění:
,,Z důvodu probíhající obnovy webového serveru, na kterém je umístěno WWW rozhraní konference, zatím nejsou příspěvky přidané přes web odesílány do emailové části konference; na opravě pracujeme. Přeposílání opačným směrem (z mailu na web) by mělo fungovat. Za dočasné komplikace (stejně jako několik dní ąpatné kódování u příspěvků vloľených do konference) se omlouváme."
Tonda

>Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.
Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.
Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.
Pavel
..........
Taky jsem si to dřív myslel. To jsem ale neměl zkušenost s řepkou v blízkosti.
Před dvěma lety mě to potkalo u několika sklenic, loni u něklolika beden. Nedomnívám se, že jsem vytáčel nezralý med, zásadně nevytáčím nezavíčkované plásty (tedy z větší části) a přesto to začalo nenápadně. Med zkrystalizoval, vypadalo to, že je to v pohodě a najednou začaly krystaly měnit strukturu. Vytvářely se větší shluky světlejších krystalů (3-5mm) a mezi nimi tmavší tekutý med. Ten posléze začal kvasit.
Úplně jednoznačné vysvětlení jsem nezískal, ale pravděpodobně pravdivá jsou tdvě tvrzení:
1/ kvašení není závislé jen na obsahu vody, ale i na startovacím obsahu kvasinek v medu
2/ skladovací teplota - její změny - vytváření krystalů a vtlačování vody z krystalů do mezikrystalických prostor, vznik lokálního kvašení.

Med jsem zkusmo dal včelám, a po odsátí tekuté fáze zůstal tuhý med normální - bez vady. To znamená, že kvašení probíhalo jen v tekuté fázi.
V druhém případě se jednalo o nová plastová a těsnící víčka. Med začal v obou případech kvasit až v zimě. V druhém případě byl med skladován v podkrovní místnosti, kde manželka zapnula radiátor a topení mámen na uhlí, takže tam teplota pěkně kolísala. Pokud mě opět potká řepka, první co udělám, že koupím refraktometr.
Zajímavé bylo, že u pastovaného medu jsem nic podobného nepozoroval.
-----
A zároveň mám dotaz. Je možné skladovat med i za mrazu?
To zanmená zkoušel to někdo, nebo je někde nějaké odborné vyjádření.
S tunou medu už bych nerad experimentova.:-)
Karel

To co napsal přítel Votrubec není zcela přesné, protože rozkvašení medu
závisí kromě obsahu vody na mnoha dalších podmínkách (třeba teplotě a
například i koncentraci spor kvasinek - je li větší, může kvasit i med
se 17% vody, jak bylo citováno z jedné vědecké studie i ve Všelařství).
Nehledě na to, že samo vatáčení, které med provzdušní a zbaví plošného
kontaktu s propolisem na víčkách a vnitřních stěnách buněk, vytváří
podmínky pro rozkvašení.

Také není tak úplně pravda, že včelař je buď 'prase' a vytáčí nezralý
med hlava nehlava, nebo 'poctivý' od kterého med vykvasit nikdy nemůže.
V praxi i poctivý včelař vytočí z provozních důvodů malé procento
nezralého medu (např. z nezavíčkovaných buněk na okraji plástů), ale v
celém objemu, zejména pokud používá větší nádoby na čiření, se to
promísí a průměrnou výslednou kvalitu to k horšímu téměř neovlivní,
zatímco pokud by se takový málo zralý med 'sešel' v jedné sklenici, byl
by z ní spolehlivě 'granát'.

Kvasící med není nutné vyhazovat, pro lidskou potřebu není zdravotně
závadný (medovinu také považujeme za pitelnou a je to vykvašený roztok
medu). Hlavní rozdíl spočívá v odlišné chuti, což při použití třeba do
perníčků nemusí být vůbec na závadu.

Včelaři o kvašení řekněte a popište mu pokud možno přesně v jakých
podmínkách byl skladován od převzetí až do zjištění závady - je to pro
něj velmi užitečná informace a pokud byl med skladován řádně, určitě vám
vadnou sklenici rád nahradí.
Hlavně ho prosím nekamenujte - nenechte se mýlit siláckými řečmi
některých včelařů o tom, že "jim med nikdy nevykvasil" a "co že s ním
asi musel ten váš dělat za příšernosti" - prostě měli štěstí a nebo vám
neříkají pravdu.
Vykvasit občas nějaká jednotlivá sklenice totiž může každému včelaři i
při nejlepší snaze (pokud med při rozpouštění schválně nepřehřeje). Jiná
věc je, pokud by kvasící med byl u konkrétního včelaře pravidlem, ale to
jak píšete není Váš případ.

Zastavit kvašení medu nějakým k medu šetrným způsobem nelze, protože
samo med ředí a zlepšuje tak podmínky pro vlastní rozvoj, pomohlo by asi
něco jako pasterizace - prohřátí medu na teplotu spolehlivě usmrcující
většinu živých mikroorganizmů.

Zdraví

J. Čáp, Tábor
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ne vždy musí být "vinen" dodavatel. Protože med je hydroskopický - přijímá
vlhkost z ovzduší, stačí aby byl skladován ve vlhku; protože ho nelze
zavářet, víčka nejsou přisátá vzduchotěsně. A to může být třeba až u
zákazníka.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 9:11 PM
Subject: Re: med


> Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
> vody.
>
> Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
> nepřefitrovaly (nevysušily)...

I Ty jednou budeš DĚDEK (pokud se vůbec dožiješ)!
Dědek

Tento nihilizmus na tyto stránky vúbec, ale vúbec nepatří. Pan administrátor to jistě vyřadí.

Pokud med začal kvasit tak měl v sobě moc "vody". Schválená norma je 19%
vody.

Znamená to, že včelař vytáčel "nezralý med", který včely ještě pořádně
nepřefitrovaly (nevysušily).

Už se s tím nedá nic jiného dělat, než reklamovat u dodavatele.

Je to škoda, že váš včelař vytáčel nevyzrálý med a tím si znehodnotil kus
své jinak poctivé práce.

Doporučuje se vytáčet med ze 3/4 zavíčkovaný, ale někdy to nejde a tak aspoň
provést zkoušku "zralosti" trhnutím obrácené souše a když kape med, tak to
nechat včelám. Asi měl své "důvody" proč to neudělal.

Pavel

----- Original Message -----
From: "liska" <bliska/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:17 PM
Subject: med


> Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře
> (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální
> sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba,
> případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici
> "vyhodid". děkuji za odpověď.
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Po nějakou dobu fungovalo propojení mezi webovým a mailovým rozhraním konference pouze jednostranně (čili z mailového do webového, ale ne naopak). To bylo napraveno v průběhu minulého týdne. Tedy nyní obě rozhraní konference jsou opět plně propojena.

Tento dočasný výpadek jednoho směru komunikace mezi oběma rozhraními jsem oznamoval (ale nevím, jestli dosti srozumitelně a zřetelně).

V této době tedy příspěvky podávané do webového rozhraní nebyly distribuovány mailem, takže účastníci přes mailové rozhraní dostávali jen ty příspěvky, které byly mailem podávány. Proto jich dostávali v této době citelně méně.

Nyní je komunikace opět v pořádku. Důkazem toho by měl být tento příspěvek, který podávám na webovém rozhraní a jisté jej dostanou i "mailoví účastníci" konference. Kdykoliv si jakýkoliv účastník konference "via mail" může zkontrolovat, zda dostává všechny příspěvky, jednoduše tím, že nahlédne na webové rozhraní a porovná počet příspěvků zde přítomných s počtem, který obdržel mailem.

Není snad potřeba dodávat, že mailem dostanete příspěvky jen tehdy, je-li Vaše e-mailová adresa funkční. Píši to zde proto, že každou chvíli mi hlásí robot rozesílající příspěvky, že nějaké přihlášené adresy nejsou dosažitelné po celý týden, a tak je deaktivuje. Svoje e-mailové rozhraní nyní každý může ovládat na adrese a pod heslem, které od konferenčního robota nedávno obdržel (tam je možné svou adresu deaktivovat případně ji znovu aktivovat apod.)

Dodávám, že mailem mohou podávat příspěvky jen ti, kteří jsou přihlášni, a pak musejí zaslat svůj příspěvek přesně z té adresy, kterou přihlásili, jinak nebude konferenčním robotem přijat.

Nyní je tedy už včelařská konference plně funkční ve všech ohledech jako před havárií v první dekádě září. V některých ohledech je oproti minulému stavu o něco vylepšena. Ještě plánujeme zprovoznit kvalitnější prohledávání archivu konference (snad v průběhu příštího měsíce).

Co se spamů týče. S tím tato konference nebude asi mít nic společného. Jen pro zajímavost - i mně začalo v uplynulých dnech chodit více spamů. Používám mnoho e-mailových adres v několika doménách a na několik jsou dlouhodobě směrovány spamy. Díval jsem se současné na zvýšení četnosti spamů v souvislosti s cílovou adresou, a mohu konstatovat, že množství spamů vzrostlo v těchto dnech i na ty adresy, které jsem v konferenci nikdy nepoužil. Z toho bych vyvodil, že zvýšení aktivity v oblasti spamu s touto konferencí nikterak nesouvistí. Vítám však samozřejme jakákoliv upozornění, která by ukazovala na nějakou díru v bezpečnosti této konference v ohledu rozesílání spamu.

Prosím o vysvětlení jak se mohlo stát, že letos kupovaný med od včelaře (lety ověřený dodavatel velmi kvalitního medu) mi začal v originální sklenici kvasit. ještě jsem se s tím nesetkal a nevím kde se stala chyba, případně jak dalšímu kvašení zabránit, nebo zda je nutné celou sklenici "vyhodid". děkuji za odpověď.

Protože jsem už sám dědou (a vnoučka mám moc rád). A taky proto, že nesnáším rychlé odsudky a instantní řešení. Chov včel je velmi specifické odvětví chovu zvířat. Včely nezavřete jako slepice, neuvážete k žlabu, neochočíte. Nemůžete je dát očkovat proti vzteklině a parvoviróze jako psa. Do jisté - velmi značné - míry si dělají, co chtějí. Včelař může pouze vhodnými zásahy chov do jisté míry usměrňovat, nikoliv však řídit v plném slova smyslu. A tato východiska se MUSÍ brát v potaz i při diskuzi o této chorobě. Ano, můžeme nařídit různé zpúsoby řešení nákazové situace, ale NIKDY, opakuji NIKDY nebudeme schopni podchytit VŠECHNA všelstva, která v přírodě žijí. A těm nic nenařídíme, ona žádnou vyhlášku respektovat nebudou, nikdo je nespálí a nezakáže jim létat. A přesto přežívají. Když najdete v lese rozštípnutý smrk a ve výšce 10 m vidíte poletovat včely, co uděláte? Objednáte si plošinu (na vlastní náklady) a když tam nedojede, tak si koupíte žebřík a dostatečně pojištěni na život vylezete nahoru a nalejete tam benzín? Co když to nějakou náhodou vzplane, jste připraveni za to jít do vězení?


Anebo jiný příklad - citace příspěvku:
Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

Ani já jsem nekočoval, včelstva nepřivážel (nakupoval jsem jen matky) ani neprodával oddělky. Nekupoval jsem žádný cizí med na zkrmování včelám. Atd., atp. A přesto u našich včelstev ve vesnici mor byl diagnostikován, zatím jen prohlížitelem, stále to není potvrzeno rozborem.

Tedy podle mě dost námětů k přemýšlení. A příliš jednoduché řešení, hodit to na "děduly". Všechno bude zřejmě asi trochu složitější.

Po nějaké době jsem prolistovával nabídkový katalog na webu:

http://www.mannlakeltd.com/

Zajímavé a to i pořizovací cenou je:

Plastové A LEVNÉ kompletní rámky (včetně mezistěny)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html

Paleta - čtyřdno (Přehledné foto pro jednoduchou variantu pro manipulaci se včelstvy ve velkém)

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page6.html



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Vzkaz pro: ing. Dipl.Kassimir Petrov PhDr.:

Vážený pane

Civilizace lidí neustoupí od rozvoje vědy a užívání možností, nových výdobytků a technologií. Sám užíváním internetu to dokazujete a jste důkazem takového počínání. Chtěl bych Vám připomenout, že i na Slovensku (dle uvedeného IP) se tak děje. :-)

Obor včelařství není vyjímkou.

S pozdravem G.Pazderka



_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ano byl jsem tam a bylo to velmi inspirativní, Ing. Texl mluvil bohužel jen
krátce, zato Bill to rozbalil a svou bezprostředností a poutavým vyprávěním
mě "dostal". Od 15 do 18 hodin mluvil nejen o včelaření a svém živote v
Kanadě a USA, ale hlavně také o MiteGone, jím propagovaném způsobu léčení
varroázy pomocí kyseliny mravenčí. Nahlédněte na jeho stránky
http://www.mitegone.com/ ... jsou i v češtině. Prodej oněch speciálních
desek pro odpařování kyseliny mravenčí bude v Čechách zprostředkovávat Ing.
Ivan Černý (mailto:cerny/=/enertis.cz). Nechci zde uvádět ceny, které na
přednášce padly, protože byly prý jen hrubým odhadem a znáte to, lidi pak
rádi i nad takovým odhadem nové projekty zatracují, každopádně kdyby byly
naše náklady a pracnost při celoročním léčení varroázy tak malé jako v
případě MiteGone, tak se nám i nejen díky možnosti odstranění projevů
rezistence roztočů varroa destructor na námi používané chemické přípravky
tento způsob léčení nepochybně vyplatí. Doporučuji vám životabytí projektu
MiteGone bedlivě sledovat, má budoucnost. Více informací jistě naleznete i v
novém čísle časopisu Moderní Včelař, ve kterém bude o MiteGone jistě celý
článek. A jestli máte možnost, tak jeďte na Billa do Brna
(http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006091701) opravdu to
za to stojí.

Přeji hezký konec září přátelé.

Mir. Jakuš, ZO ČSV DOKSY (http://vcely.euweb.cz)



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pepík
Sent: Sunday, September 24, 2006 8:45 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Přednáka M.Boleslav

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: spamy
> Datum: 24.9.2006 08:08:07
> ----------------------------------------
> S přesunutím webu diskuze nějak ubylo včelařských příspěvků, zato mně skoro
> stejnou měrou přibylo spamu.
>
> R. Polášek
>
> _______________________________________________
> Konference Vcely
> Vcely/=/v.or.cz
> http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Byl jste někdo na přednášce Billa Ruzicky a Petra Texla? Jaké to bylo?

Spory moru plodu nejsou voskovitého charakteru, ale je to nejspíš
charakterem tuhá látka. Proto se dá čekat, že při zpracování zamořeného
voští nejvíc spor zůstane ve zbytcích a v nečistotách ve vosku, v samotném
vosku méně. I když u běžně čištěného vosku spory v mezistěnách stačí na
nakažení včelstva, to je nejspíš i experimentálně prokázáno. Takže v případě
podezření na mor by se měly ty zbytky jednoznačně spálit, ani zakopání někde
hlouběji do země není spolehlivou likvidací. Domácí desinfekce vosku asi
bude trochu problematická. Jednak asi musí být dodrženy poměrně přesně
teploty, při nižší bude desinfekce neúčinná, při vyšší může dojít k
tepelnému poškození vosku, jednak zahřívat vosk v přítomnosti s kyselinou
sírovou, jak se to děje ve výrobnách, je poměrně nebezpečná věc. A s
předepsanou koncentrací kyseliny sírové to asi nepůjde, za nezvýšeného tlaku
bude taková směs vařit dříve, než dosáhne potřebné teploty. Taky může být
problém s nádobami, za tak vysoké teploty může kyselina sírová nerezovou
ocel napadnout a rozpouštět, tím se dostanou do vosku poměrně jedovaté kovy
jako nikl a chrom a jiné. Relativně bezpečným způsobem by se počet spór ve
vosku dal snížit podobným způsobem, jako se ve vodárenství čistí voda. Tam
se přidává do vody látka, která sama ve vodě vytváří objemnou sraženinu.
Nečistoty se na tuto sraženinu nachytají, spolu s ní klesnou na dno jako
kal, čistá voda odteče a kal zůstane. Podobně by se spory z vosku daly
vychytat přidáním nějakého jemně práškovitého prostředku, který by se pak
odstranil standartním čištěním vosku rozpouštěním s vodou a pomalým
tuhnutím.. Napadá mě mletý mastek, mleté dřevěné uhlí, to by ale mohlo i
vosk barevně změnit, vybělit ho nebo práškové prostředky na bázi jílu, jako
je bentonit a podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 23, 2006 8:42 PM
Subject: Re: Mor veelího plodu/Ochranné pásmo


Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

To, že se mor může šířit nedostatečně ošetřenými mezistěnami je známo a není
potřeba to zkoumat. Existuje možnost jak to prokázat. Ale nato by mohl
odpovědět VÚ Vč. (třeba i na Slovensku)

Každopádně co je známo,tak to, že koncentrace původce moru se snižuje! při
zpracování. A tím snížení myslím to, že jestli není dostatečně vosk ošetřen
kyselinou a není-li v autoklávu dostatečně dlouhou dobu, může být to snížení
(likvidace původce) nedostatečné.

Mohu jen odhadem a z logické úvahy vyjít z toho, že souběžně s výše
uvedeným, se to snížení dosáhne i smícháváním vosků z různých míst - s nebo
bez výskytu moru.

(k problému s domněnkou)
Každopádně ze zdrojů (čas. Včelár) Antone vím, že nějakej problém s voskem
kdysi v určité chvíly na Slovensku byl. (dnešní stav by měl být už ze 100%
jako výrobny mezistěn pod dohledem veteriny nebo po proškolení "Jak ošetřit"
vyvařený vosk před např. litím domácích mezistěn)

Každopádně v dnešní době, kdy je včelař směrován aby si prodal svou produkci
medu pokud možno "ze dvora", by bylo záhodno také vzhledem k šikovnosti
včelařů jim vydat pokyny pro postup při dezinfekci vosku při samovýrobě
(kolování vosku)vlastních mezistěn ve vlastním chovu. To z ohledem i nato,
že existuje výhodnější možnost si i mezistěny vyrábět doma.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

S přesunutím webu diskuze nějak ubylo včelařských příspěvků, zato mně skoro
stejnou měrou přibylo spamu.

R. Polášek

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Od: A.Turcani:
> ...
> Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP
> klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol
> vzdialený 1 km.
> Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva
> dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi
> včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta
> akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. ...
.....

To, že se mor může šířit nedostatečně ošetřenými mezistěnami je známo a není potřeba to zkoumat. Existuje možnost jak to prokázat. Ale nato by mohl odpovědět VÚ Vč. (třeba i na Slovensku)

Každopádně co je známo,tak to, že koncentrace původce moru se snižuje! při zpracování. A tím snížení myslím to, že jestli není dostatečně vosk ošetřen kyselinou a není-li v autoklávu dostatečně dlouhou dobu, může být to snížení (likvidace původce) nedostatečné.

Mohu jen odhadem a z logické úvahy vyjít z toho, že souběžně s výše uvedeným, se to snížení dosáhne i smícháváním vosků z různých míst - s nebo bez výskytu moru.

(k problému s domněnkou)
Každopádně ze zdrojů (čas. Včelár) Antone vím, že nějakej problém s voskem kdysi v určité chvíly na Slovensku byl. (dnešní stav by měl být už ze 100% jako výrobny mezistěn pod dohledem veteriny nebo po proškolení "Jak ošetřit" vyvařený vosk před např. litím domácích mezistěn)

Každopádně v dnešní době, kdy je včelař směrován aby si prodal svou produkci medu pokud možno "ze dvora", by bylo záhodno také vzhledem k šikovnosti včelařů jim vydat pokyny pro postup při dezinfekci vosku při samovýrobě (kolování vosku)vlastních mezistěn ve vlastním chovu. To z ohledem i nato, že existuje výhodnější možnost si i mezistěny vyrábět doma.

_gp_
http://vindex.ic.cz
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Křídlatka se nejvíc rozšířila za prvé zeminou, kdy hlavně za socialismu
nikdo na takové "detaily" nedbal a zemina a suti ze starých zahrad se
vyvezly někde do lesa k potoku nebo říčce. Velké ohnisko křídlatky je
dlouhodobě v Ostravě Vítkovicích kolem areálu vysokých pecí. Za druhé
povodeň v roce 1997 tuto zeminu vymyla a z ní "osadila" oddenky křídlatky
prakticky souvisle většinu břehů vodních toků všude kam dosáhla. Tam je boj
s křídlatkou nejspíš ztracen. I taky proto, že povodí Odry likviduje
křídlatku ve svém pruhu lesa do tuším deseti metrů od vody a jinde okolo si
křídlatka nerušeně roste. Ale jinak křídlatka postupuje rychlostí tak 10 -
30 centimetrů za rok, takže kde se objeví osamělé ohnisko, je naděje na
likvidaci dost velká. Semena křídlatky údajně občas za teplých let stihnou
dozrát, ale tady na severní Moravě jsem to zatím nezaznamenal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 7:05 PM
Subject: Re:co je to za kytku


Ano velmi nebespečný plevel vytláčí veškerou vegetaci a velmi těžko se
likviduje


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co je to za kytku
> Datum: 22.9.2006 14:10:28
> ----------------------------------------
> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke
listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

S morom včelieho plodu mám osobné skúsenosti. Môj otec bol pokrokový včelár,no roky sa prihlásili a v čase keď mal 80-ku sa na (len jeho!) včelnici vyskytol MVP. V čase keď ma požiadal o kotrolu včelstiev (mal slabý zrak), som mor na 100% identifikoval a nahlásil som to miestnej ZO SZV. ZO na toto hlásenie vôbec nereagovala a v ďalšom roku, som nákazu znovu zaznamenal u všetkých včelstiev, ktoré mu ostali z 30-tich. Vtedy reagovala i veterinárna správa, odobrali sme vzorku, na ktorej bol MVP potvrdený. Nasledoval "veľkolepý" oheň.
Čo je zaujímavé, (otec nekočoval), dovtedy ani potom sa v dedine MVP klinicky nepotvrdil! Odkiaľ sa vzal? Od najbližšieho stanovišťa bol vzdialený 1 km.
Na www.vcely.sk som vyslovil domnienku, či spóry MVP sa nemôžu do včelstva dostať aj inou cestou (úle si vyrábal sám), ako npr. voľne žijúcimi včelstvami, kočovníci (dlhé roky tam kočov. voz nestál), ale reálna cesta akou sa spóry do včelstiev môžu dostať, sú medzisteny. Všetci včelári, ktorý sa stretli s morom a včelstvá im uhynuli (nik to nemusel zaznamenať, ani sám včelár), postihnuté plásty odovzdali do výrobní spracovateľov vosku, alebo ich vymenili za Ms a znovu ich použili.
Neviem či je to možné, ale kto nám zaručí, že včelí vosk bol podrobený tepelnému ošetreniu v autoklávoch pri teplote 128°C?. Navyše, keď Ms si vyrábajú aj sami včelári alebo malé výrobne, keď tieto autoklávy nemajú a taktiež renomované a kontrolované RVS (aspoň u nás), ale napriek tomu, tento predpis z hocijakých iných príčin môžu obísť.
Len takto sa dajú vysvetliť ohniská MVP, keď v prípadoch náhleho výskytu, široko ďaleko žiadne ohnisko nie je!?
Samozrejme, sú to len moje dohady či vôbec je to možné, aby sa MVP rozšíril cez použité Ms, by moholi potvrdiť len solídne pokusy. Ale ktože na výskum poskytne primerané financie?
Pán Lejčar, moje poznatky o výskyte MVP, sú opačné, na jar sú včelstvá agilné, dokážu si lepšie poradiť aj s morom a preto ho nenájdeme. Práve 8 a 9 mesiac je "najpriaznivejší" na kontrolu MPV, lebo plodu je už málo a veľká medzerovitosť k tomu, priamo nabáda včelára k zlepšenej kontrole. Odstránenie postihnutého plodu v jeho začiatkoch, teda pred zaviečkovaním, dokážu včely postihnutú larvu (ešte nie je rozložená)odstrániť, ale ak chorú larvu včely zaviečkujú, tá sa začne rozkladať na známu glejovitú hmotu, tú už včely neodstránia a zanikne len vyschnutím do známeho príškvaru. Zbadáme ho len ťažko, včely dokážu odstraniť a zvlášť vo svetlých plástoch, ale proti slnečnému svetlu vidíme tmavé škvrny. V 9 mesiaci sú včely na okrajoch plod. telesa vyliahnuté, matka nové vajíčka nekladie, no na týchto plástoch hlavne TERAZ MOR nájdete, ako bunky s prepadnutým tmavým viečkom, deravým viečkom s vytekajúcou zapáchajúcou tekutinou, alebo bunky odviečkované s glejom na spodnej strane bunky. Toto všetko sú moje skúsenosti, ako som ich zanamenával na včelnici u otca. Možno aj tieto pozorovania niekoho zaujmú a odpovie nám na otázku, či je možné šírenie MVP aj prenosom spór nesprávne vyrobenými medzistenami. Anton

a já mám v obvodu jednoho co se dal na chlast. To je teprv horor::: Zlatí dědové.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 22.9.2006 16:39:51
> ----------------------------------------
> Podle mne jsou spíše větší nebezpečí včelaři, kteří v 90 letech začali
> včelařit nebo rozšířili včelstva na desítky a na více stanovišť v lese kvůli
> přivýdělku. Nyní díky cenám medu se přivýdělky nekonají nebo tito včelaři
> změnili zaměstnání na časově náročné a už na tyto včely nemají čas.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Lokvenc" <>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 22, 2006 3:49 PM
> Subject: Re: Mor
>
>
> > Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro
> devadesátiletého
> > dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
> > včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
> > S pozdravem Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
> > Subject: Re: Mor
> >
> >
> > > Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom
> ze
> > > dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete
> to
> > > nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?
>
>
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ano velmi nebespečný plevel vytláčí veškerou vegetaci a velmi těžko se likviduje


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co je to za kytku
> Datum: 22.9.2006 14:10:28
> ----------------------------------------
> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

není tam dlouho a už....musím se tam na takové místo jít ještě podívat....slyšel sem ,že je tam džungle...

Prodám čmeláka připravenéhoo na sezonu. tel. 777101378

Podle mne jsou spíše větší nebezpečí včelaři, kteří v 90 letech začali
včelařit nebo rozšířili včelstva na desítky a na více stanovišť v lese kvůli
přivýdělku. Nyní díky cenám medu se přivýdělky nekonají nebo tito včelaři
změnili zaměstnání na časově náročné a už na tyto včely nemají čas.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 3:49 PM
Subject: Re: Mor


> Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro
devadesátiletého
> dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
> včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
> Subject: Re: Mor
>
>
> > Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom
ze
> > dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete
to
> > nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?

Jestli je jen na jednom malém místě, doporučuji zlikvidovat. I když na ni
létá plno včel. Na rozdíl třeba od netýkavky žláznaté křídlatka zahluší
všechno všude, kde roste tím, že všechno přeroste a pod ní je tak málo
světla, že tam nic nepřežije. Musí se likvidovat kytka, ať už sekáním nebo
herbicidy a taky odstranit vyrostlou biomasu, což se normálně nedělá. Jinak
je to taky vděčné krmivo pro králíky a jiné býložravce. Pokud je už moc
rozšířená, je to asi zbytečné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 2:10 PM
Subject: co je to za kytku


> Zdavim vespolek.
>
> Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke
listy
> podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
> vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?

....kupoval sem lacině včelstva,lacině jinak bych se mohl,od pár dědků co bývali nějací včelaři,funkcionáři ZO atd. vím co takový lidi mají v ůlech v 80 letech,matky odcházely po první sezoně v nástavkovým ůle takřka všechny,černé rámky,polštář za rámkama přes zimu....z výroční schůze si pamatuju jen šedé a bílé hlavy,oni jsou mezi nimi,ale najdou se i mladé trubky co to od takovýho dědka zděděj i z jeho předsmrtným stylem...

pro kolik z těchto starších až nejstarších včelařů s "pár ůly" má cenu hygienický nerez medomet,nové rámky co 3 roky,oni už to mají za pár říkaj si,a včely,ty příští rok prodám říkaj dalších 10let ....neříkám že se nenajdou vzorní s desítky zdravých včelstev v čistých ůlech se sedmndesátkou na krku(nebo i přes) s negativním lab.vyš. 1OO METRU od ohniska,takový jsou taky,ale od těch se učit a to jsou výjímky...prostě mi nedá a nevěřím ,že se na moru nepodílí průměrný věk včelaře...

Výjimečně dávám zapravdu i anonymovi. Znám například skoro devadesátiletého
dědulína, u kterého je obtížné pro nepořádek projít kolem baráku, ale ve
včelíně by se mohlo jíst z podlahy :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "164410" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 2:13 PM
Subject: Re: Mor


> Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom ze
> dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete to
> nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Jedná se skutečně o Křídlatku, nevím však, zda zrovna o Sachalinskou. V letošním roce bylo o Křídlatce psáno ve svazovém časopisu Včelařství /poslední strana/.

Podle tveho popisu to asi je. Over si to na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K485.php
Frantisek

Zdavim vespolek.

Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy
podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta
vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?

Kruci himl PK nechte uz ty deduliny na pokoji. Mate nejaky dukaz o tom ze dedulini maji vice moru nez nededulini? Jak se definuje dedulin? Muzete to nejak upresnit a doplnit statistikou Mor - dedulin -vek ?

Zdavim vespolek.

Bylina, vysoka asi 3 metry, stonky tlustky asi 3 cm, s kolenky. Velke listy podobne lipovym. Kvete ted, hroznovitymi bilymy kvety a je na nich spousta vcel a hmyzu. Je to Kridlatka sachalinska ?

http://www.mapquest.com/maps/map.adp?searchtype=address&country=US&cat=&address=&city=Vancouver&state=WA&zip=98663

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 22, 2006 8:33 AM
Subject: dotaz


>
> Vazeni pratele.
> Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
> mapy mest Canady. Dekuji.
> Frantisek
>
>
>


--------------------------------------------------------------------------------


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Ondřej Ptáček napsal:

>Zdravím,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti. Mám stanoviště, které se od minulého týdne nachází v 5 kilometrovém ochranném pásmu. Jedná se o středočeský kraj. Ohnisko je v obci spadající pod kraj Vysočina. Překvapil mě nestejný metr krajských veterinárních správ. Zatímco v ochraném pásmu kraje vysočina je ve všech stanovištích nařízno pod dohledem prohlížet včelstva ve středočeském kraji je nařízeno pouze umístit podložky s dvojitou sítí a >odevzdat podzimní měl do 15.10.2006.

>Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??

>Díky za postřehy!

............

Vlastní zkušenosti zatím naštěstí nemám.
Ale názor ano.
Vzhledem k tomu, co psal i pan Lejčar, i pokročilé době, ve které některá včelstva jsou už bez plodu, si myslím, že nyní má větší smysl kontrola měli.

Prohlídky zřejmě teď neodhalí ani včelstva, ve kterých mor už i propukl, kdežto vyšetření měli může porobně a docela přesně zmapovat rozšíření původce moru a vytypovat oblast s původcem moru, kde by se na jaře měly dělat podrobné prohlídky a nic nepodcenit.

Kde nebude zjištěn z měli ani původce, můžou být včelaři relativně klidnější.

Vážený pane Lejčare.
To jak vypadá situce s morem u nás zcela jistě vysvětluje fakt, že Vámi doporučovaná prohlídka je k ničemu.

S úctou


_gp_
http://vindex.ic.cz

.........
Od: Lejčar:

> Nález spor moru v měli (podložky), má jen informativní hodnotu. Pouze
> nemocné včelstvo s klinickými příznaky (ty lze nalézt jen prohlídkou
> plodových plástů) je zdrojem šíření moru. Nález spor signalizuje pouze to,
> že se včelstvo s nákazou setkalo. Zda je nemocné, lze určit jen prohlídkou a
> laboratorním potvrzením nálezu z odebraného vzorku plástu. Pokud lze
> předpokládat ojedinělý výskyt klinicky nemocných včelstev, je vyhledání
> podezřelých stanovišť pomocí podložek a směsných vzorků úsporou nákladů a
> času na klinické prohlídky. Nemalou roli hraje i roční období, ve kterém je
> zjištěno první ohnisko. Prohlídky v jarním období jsou, alespoň podle našich
> zkušeností, výrazně účinější než v podletí. Na jaře je relativně hodně plodu
> a málo včel, které by uhynulé larvy uklidily, zatímco v podletí je tomu
> naopak. Pokud tedy u vás byly nařízeny rovnou prohlídky, považujte to za
> šťastnější řešení. Dopracujete se k použitelným výsledkům dříve.
> Přiznejte veterinářům právo na vlastní úsudek a možnost zohlednit konkrétní
> situaci v místě i čase a neddopřávejte přiliš sluchu všeználkům typu GuPa.


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

http://earth.google.com/index.html

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
František Rousek

Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
mapy mest Canady.

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??

Díky za postřehy!
..........
Správná otázka. Zvláště pokud tu máme deklarativně jednotnou ČSV, téměř 100% organizovanost, a deklarovanou spolupráci ČSV/SVS. A tedy nám v tom nic nebrání!
Osobně se domnívám, ale jsem s tím osamocen, že je věcí všech včelařů v okolí nákazy aby spolupracovali a postupovali jednotně.
Zákon stanovuje sice 5km pásmo, ve kterém má veterina právo "omezit" včelaře - občany. Ale je logické, že v přírodě nejsou normální SCHODY, a vše se děje pozvolně. To znamená i promoření. Pokud je někde nalezen mor, tak to vůbec neznamená, že se vše odehrává jen do okruhu 5km. Včely i roje uletí víc, navíc včelaři si ochotně pomáhají při úhynech atd.
A první nález neznamená automaticky nejstarší centrum nákazy - jen pořádného včelaře. Ke kerému se mohla nákaza rozšířit třeba i přes desikilometrový úsek, a nikdo si ničeho nevšiml.
Zajímavé je, že pokud člověk pátrá po zkušenostech z jiných ohnisek, tak dostává informace neoficiálně a OFF RECORD. Jedním z možných vysvětlení je, že tam má mnoho lidí máslo na hlavě a nechce se nikomu o tom příliš mluvit.
Protože se mě to dotklo taky, tak jsem zjišťoval jak to probíhalo jinde a nemůžu se zbavit dojmu, že většina nově objevených ohnisek není nová. A nemůže za to často citovaný Čínský med, ale český včelař. Často jsem slyšel, že na ohnisku byly objeveny včelíny, kde hynuly včely již léta, včelař sháněl roje, nebo že včelám se teď nějak přestalo dařit, a tak toho nechal. (Včetně úlů na zahradě).
Nevím, jestli někdo trvale vyhodnocuje a analyzuje zkušenosti s Morem. To je jeden z důvodů, proč jsem si myslel, že platím příspěvky na odborné oddělení atd.
.....Bohužel, kužel.
Po roce v sousedství jednoho ohniska můžu doporučit, aby se včelaři, kterým to není jedno spojili, a to ne do 5km, ale dál, protože v počátku nikdo neví jak je ohnisko rozsáhlé.
A až se domluví, bez ohledu na katastry a ZO, tak si můžou zmapovat sami situaci. A začít ji měnit.
Nic nebrání ZO aby si sami odhlasovali prohlídky, odběr měli (má jen signální význam), dohledávali přesuny z minulých let, opuštěné včelíny, divoké roje, připravili pasti na roje na příští rok, vyzvali létáky sousedy aby hlásili divoké včely a ještě jim souběžně nabídli med, atd.

Pokud vím, nic z toho EU nezakazuje, a podle mých osobních zkušeností to zkončí na naší většinové neochotě něco dělat, nebo si něco přiznat.
Třeba to, že většina včelařů nemá podmínky (zrak a světlo ve včelíně) ani znalosti, aby mor poznala. Především v ranném stadiu kdy je to důležité. Přesto se to alibisticky nepřiznává a vydávají se všobecná bezzubá doporučení k opatrnosti atd.
K tomu se najde spousta chytráků, kteří hned prodávají včely i úly, než se na mor přijde a je vyznačeno pásmo, někteří to klidně prodávají i z ochr. pásma.
S morem se dá bojovat jedině plošně a se stoprocentní účastí, nebo účinností. Jedno nakažené včelstvo, které tam někde přežije, ať už u včelaře, nebo divoce, to je časovaná mina. S výbuchem třeba až za 5 let i déle, podle toho jak je kdo bdělý.
A dokud si nevytvoříme systém, že se bude mor na všech včelínech diagnostikovat v ranném stádiu, nemáme šanci. Jakmile je území promořeno, nezbývá než pálit a pálit po mnoho let, než je určitá pravděpodobnost, že nikde už není nakažené včelstvo. Tento stav si dovedu například u ohniska o velkém průměru a sdlouhou historií nákazy obtížně představit v dohledné době, například několika pětiletek.
A pořád je pak reálná šance, že pak nějaký dobrák vytáhne, nebo prodá starý úl, dílo atd, protože ta EU mu nemá co nakazovat. :-(((
Je to na nás, a dobře nám tak.
Pokud můžu radit, začněte hned. My jsme to před rokem na podzim prosr... a mám obavy, že ještě dost včelařů bude za svoji blbost platit. I s okolím.
Protože hned první podzim, zimu a jaro se dá hodně udělat.

Karel

Vazeni pratele.
Prosim nemate nekdo int. odkaz na svetove mapy. Konkretne bych potreboval
mapy mest Canady. Dekuji.
Frantisek

Nález spor moru v měli (podložky), má jen informativní hodnotu. Pouze
nemocné včelstvo s klinickými příznaky (ty lze nalézt jen prohlídkou
plodových plástů) je zdrojem šíření moru. Nález spor signalizuje pouze to,
že se včelstvo s nákazou setkalo. Zda je nemocné, lze určit jen prohlídkou a
laboratorním potvrzením nálezu z odebraného vzorku plástu. Pokud lze
předpokládat ojedinělý výskyt klinicky nemocných včelstev, je vyhledání
podezřelých stanovišť pomocí podložek a směsných vzorků úsporou nákladů a
času na klinické prohlídky. Nemalou roli hraje i roční období, ve kterém je
zjištěno první ohnisko. Prohlídky v jarním období jsou, alespoň podle našich
zkušeností, výrazně účinější než v podletí. Na jaře je relativně hodně plodu
a málo včel, které by uhynulé larvy uklidily, zatímco v podletí je tomu
naopak. Pokud tedy u vás byly nařízeny rovnou prohlídky, považujte to za
šťastnější řešení. Dopracujete se k použitelným výsledkům dříve.
Přiznejte veterinářům právo na vlastní úsudek a možnost zohlednit konkrétní
situaci v místě i čase a neddopřávejte přiliš sluchu všeználkům typu GuPa.
Lejčar

prohlížení včelstev v ochr.pásmu je zdravý zájem každého včelaře,který o mor nestojí,laboratorní vyšetření by mělo potvrdit práci prohlížitele včelstev......otom ,že se neprohlíží škoda slov(jsem už 2 rok v pásmu...) no a potom,
lidi nebuďte hloupý spalte všechno,tak jak se to dělalo dřív - ohnisek nebylo tolik,
momentální počet o.se svádí na přesnější lab. metody,ale v tomto to nebude,pokud někdo má mor a spálí 25 procent s kočovnýho vozu,můžu tvrdit,že ten mor tam má pořád a lítá okolo,nemá cenu čekat jestli se to probere nebo ne i na zbytku,nebo někde jinde na jiným slabochovi...ikdyž máme včelstva dost daleko od sebe,pořád jsou pro mor tak blízko jak kotce králíkárny...

mor se nám taky rozlézá kvůli zapomenutým dědulínům-,co zvládnou jen to nejnutnější-vytočit ,zakrmit a pak když už nezvládnou nic ,nechávaj vše napospas v ůle z druhé světové ve voze ,na kterým přijel na moravu masaryk......škoda,že neexistuje něco jako trápení včel a mělo by to být trestné,krávu nenecháme chcípnout,protože už nemožem.....


no a EU byrokracie v našich kocourkovských rukách(ČSV,MZ,SVS ) mi připomíná byrokracii SSSR-nařízení o nařízení měnící nařízení o nařízení změny v nařízení.....možná to bude lepší až nám ty včely jěště zešílej jak krávy.....lepší to bude až se spálí všechno i se skříní a náhrada bude dostatečná formou dotace jen na obnovu chovu .....

Asi to nebude chyba včelařů, ale systému a státem subvencované SVS. Já se ani nejednotnosti SVS nedivím, protože každý den ... opakuji každý den mají nové a nové legislativní novinky a úpravy a to je to, co dělá tu nejednostnost v postupech na hranicích kraje.

Je otázkou co pro jednotnost v postupech dělá VÚ Včelařský, protože ten je hlavním školitelem ve věcech zdraví včel u SVS potažmo jím pořádaná školení doktorů pro SVS.

Každopádně podle všech informací by Vysočina měla postupovat podle "nového" a tím je zasílání měli od všech včelstev z ohnisek a ochranných pásem moru v obalech nato určených vedle klasických vzorků měli na varroázu. Jde dokonce o dotovanou záležitost za přispění státu. (tudíž se vlastně tímto starým postupem a rozhodnutím SVS ochuzuje o státní zakázku) Jde o lidský faktor a možná že když někdo z Kraje Vysočina z řad ČSV (OV) se bude dožadovat přes výzkumák aby se udělala změna vyhlášky, tak "nic není nemožné". A oproti "samoprohlížení" včelstev by bezesporu účinnější metoda - vzorky měli měly zdokonalit chyby a přehlédnutí při prohlídkách. Také právě tyto nové metody s největší pravděpodobností objeví mor mnohem dříve než propuknou ve včelstvu nebo na stanovišti klinické příznaky moru.

Takže 1)
Napsat mail do Dolu jak by měla SVS postupovat a s odpovědí ...

...2)

... zkusit oslovit doktora, který vyhlášku vydal a informovat ho aby buď vydal vyhlášku opravnou či dodatečnou (to by mohl vznést OV ČSV) nebo alespoň do budoucna aby informativně věděl, co má napsat do vyhlášky a jak řešit "jednotně" mor.(slušnou formou osobním mailem např.)

_gp_
http://vindex.ic.cz


> Od: Ondrej Ptacek :

> ...Zatímco v ochraném pásmu
> kraje vysočina je ve všech stanovištích nařízno pod dohledem prohlížet
> včelstva ve středočeském kraji je nařízeno pouze umístit podložky s
> dvojitou sítí a odevzdat podzimní měl do 15.10.2006.
>
> Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Zdravím,
chtěl jsem se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti. Mám stanoviště, které se od minulého týdne nachází v 5 kilometrovém ochranném pásmu. Jedná se o středočeský kraj. Ohnisko je v obci spadající pod kraj Vysočina. Překvapil mě nestejný metr krajských veterinárních správ. Zatímco v ochraném pásmu kraje vysočina je ve všech stanovištích nařízno pod dohledem prohlížet včelstva ve středočeském kraji je nařízeno pouze umístit podložky s dvojitou sítí a odevzdat podzimní měl do 15.10.2006.

Je to vpořádku? Proč se nepostupuje jednotně??

Díky za postřehy!

Ondřej Ptáček

Intrastat, do rukou p.Větříčka,Cheb

Vážený pane,
pravdepodobne doslo k nejakemu omylu, protoze pokud datum Vašeho
mejlu -20.9.06 odpovídá skutecnosti, nebyla jsem to ja, kdo Vas chtel osobne
kontaktovat.Mozna se mylil Vas kolega - ale ja mam doklad od doporuceneho
dopisu,v nemz jsem Vam za minuly mesic posilala na zaklade Vaseho pozadavku
hlaseni postou - mozna si pamatujete, ze jste mne rekl, ze neni pripustne
posilat hlaseni mejlem. Hlaseni za minuly mesic bylo negativni, neposilala
jsem nikam zadny med. Az za tento mesic jsem poslala 2 kamiony, ten druhy
vcera a budu tedy posilat hlaseni - opet postou doporucene - kolem
10.10.06.Urcite Vas budu obtezovat telefonicky, protoze u nekterych udaju
nebudu mit jistotu, jestli je znam spravne.Domnivam se ale, ze pokud se mnou
souhlasite, je osobni navsteva - a tim i zdrzovani Vas - zbytecna.
Dekuji za e-Mail, ale urcite vim, ze jsem to nebyla ja, kdo Vas shanel.Preju
Vam hezke dny, hlavne zdravi a osobni i pracovni uspechy.
Jeste jednou dik .Cernochova
----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 20, 2006 10:51 AM
Subject: Inciativa a diplomaticka dispozice CSV a SVOZM


> 22.10.2004 SVOZ zaslal dopis min.zemedelstvi ing.Palasovi,v němž ho
> informoval o kriticke situaci v obchodu s medem a vyzval jej ke vzajemnemu
> jednani s CSV.
>
> Predsednictvo CSV,vlastnici znamku -Cesky med-nejsou v kriticke
> situaci...odmitlo se,pri upozorneni V.Korane v srpnu touto situaci
> zabyvat.Vzalo na vedomi az 11.11.2004 krachem Vcely Predboj.
> Dar predsednictva k Jubileu 150let organisovaneho vcelarstvi na
> Morave.Moravskym a Slezskym vcelarum znamku Moravsky a Slezsky med.Tet se
> mohou citit bezpecneji.
>
> Jednani na ministerstvu zemedelstvi 2.2.2005 /Spacek v cas.Vcelarstvi/
> Spolecne jednani CSV a SVOZM s reditelem odboru ing.Jirim
> Pondelickem.Zucastnili se za CSV: Sojka,Peroutka,Smied.Za SVOZM :L.a
> M.Spacek,Ceska,Halada.Dohodli se ze do 28.2.2005 predlozi na ministerstvu
> sve navrhy.
> Redaktor Vcelarstvi Mgr.Prokes :
> V textu se pravilo.do 28.2. Prestoze tento prispevek dosel tyden po
> uvedenem terminu,informaci o zminenem navrhu neobsahoval.Rozhodli jsme se
> /to rozhodla cela redakcni rada ?/prispevek zaradit,aby ctenari alespon
> vedeli o jednani.
>
> Breznove zasedani UVCSV 12-13.3.2005 Vcelarstvi 5/113/
> Vyvrcholenim letosniho roku je 8.sjezd,pripomel vyboru predseda CSV Ludek
> Sojka.Vedeni svazu se podarilo vyjednat v uzke spolupraci s
min.zemedelstvi
> a dalsimi organy intervecni nakup medu statem. Na podzim r.2004 byla
> uskutecnena schuzka vedeni CSV s ministrem zeme.Palasem.Schuzky se
> zucastnil i poslanec J.Mandik. Ucelem setkani bylo predat informace O
stavu
> českeho vcelarstvi.Nasledovala schůzka s namestkem K.Machem.Pote se
vedouci
> predstavitele CSV sesli na ministerske pude s nekterymi vykupci medu a
> obchodniky s touto komoditou.
> Zopakujme tedy pro vsechny nase vcelare-ctenare casopisu,ze obsahem
jednani
> byla budoucnost ceskeho vcelarstvi v navaznasti na vyrazne zmeny ve
> vykupnich cenach medu a v nakupnich cenach..CSV pozadal statni spravu o
> pomoc pri reseni nelehke situace na trhu s medem.Dluzno podotknout ze
> pozadal vcas...Aby nedoslo k radikalnimu omezeni omezeni chovanych
> vcelstev...jevi se jako reseni intervencni nakup..Tato zadoet byla s
> vykupci medu,s reditelem intervencniho fondu J.Hockem za pritomnosti
> poslancu J.Mandika,Dlabala a namestka K.Macha projednana.
> Podali jsme trestni oznameni na V.Korana.
> Je podezreni,ze z hlediska jednani nebylo vsechno v poradku.Podepsali jej
> vsichni 4.statularni zastupci CSV.Mistopredseda R.Smied pripomel,ze i on
> jako zastupce v predstavenstvu budeprosetrovan,coz vita.Obdobne stanovisko
> zastava i tajemnik M.Peroutka.
>
> Nejasná informace-zprava predsedy CSV pro cleny UV CSV :
> Na podzim 2004 schuzka CSV s ministrem Palasem...
> NASLEDOVALA schůzka s namestkem K.Machem...
> POTE se vedouci predstavirele CSV sesli s nekterymi vykupci
> OBA partneri se dohodli ze predlozi sve navrhy...
> Redaktor a redakcni rada od p.Spacka pozaduje tuto informaci v jeho
> prispevku za povinost.
> Z prispevku p.Spacka muzeme urcit ze-POTE- o cem hovori predseda pro cleny
> ustrtedniho vyboru bylo 2.2.2005.
>
> franta.
>


----------------------------------------------------------------------------
----


_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

TÍM ŽE NEPOUŽÍVÁŠ SPRÁVNÉ NÁZVY UTRÁCÍŠ ČAS JINÝCH

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vr?na V?t?zslav <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: zamena vyznamu
> Datum: 20.9.2006 11:00:39
> ----------------------------------------
> Chtěl jsem se jenom podělit o zkušenost,né z toho dělat akademickou
> přednášku.Pojmy jsou mi známe,studuji odbornou literaturu,jen se mi prostě
> nechce ztrácet čas zbytečnými podrobnostmi včetně latinských
> názvů.Myslím,že je to diskuse mezi včelaři,která je srozumitelná všem.Jinak
> děkuji za odpovědi a rady.Víťa.
>
>
>
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Chtěl jsem se jenom podělit o zkušenost,né z toho dělat akademickou přednášku.Pojmy jsou mi známe,studuji odbornou literaturu,jen se mi prostě nechce ztrácet čas zbytečnými podrobnostmi včetně latinských názvů.Myslím,že je to diskuse mezi včelaři,která je srozumitelná všem.Jinak děkuji za odpovědi a rady.Víťa.

22.10.2004 SVOZ zaslal dopis min.zemedelstvi ing.Palasovi,v němž ho informoval o kriticke situaci v obchodu s medem a vyzval jej ke vzajemnemu jednani s CSV.

Predsednictvo CSV,vlastnici znamku -Cesky med-nejsou v kriticke situaci...odmitlo se,pri upozorneni V.Korane v srpnu touto situaci zabyvat.Vzalo na vedomi az 11.11.2004 krachem Vcely Predboj.
Dar predsednictva k Jubileu 150let organisovaneho vcelarstvi na Morave.Moravskym a Slezskym vcelarum znamku Moravsky a Slezsky med.Tet se mohou citit bezpecneji.

Jednani na ministerstvu zemedelstvi 2.2.2005 /Spacek v cas.Vcelarstvi/
Spolecne jednani CSV a SVOZM s reditelem odboru ing.Jirim Pondelickem.Zucastnili se za CSV: Sojka,Peroutka,Smied.Za SVOZM :L.a M.Spacek,Ceska,Halada.Dohodli se ze do 28.2.2005 predlozi na ministerstvu sve navrhy.
Redaktor Vcelarstvi Mgr.Prokes :
V textu se pravilo.do 28.2. Prestoze tento prispevek dosel tyden po uvedenem terminu,informaci o zminenem navrhu neobsahoval.Rozhodli jsme se /to rozhodla cela redakcni rada ?/prispevek zaradit,aby ctenari alespon vedeli o jednani.

Breznove zasedani UVCSV 12-13.3.2005 Vcelarstvi 5/113/
Vyvrcholenim letosniho roku je 8.sjezd,pripomel vyboru predseda CSV Ludek Sojka.Vedeni svazu se podarilo vyjednat v uzke spolupraci s min.zemedelstvi a dalsimi organy intervecni nakup medu statem. Na podzim r.2004 byla uskutecnena schuzka vedeni CSV s ministrem zeme.Palasem.Schuzky se zucastnil i poslanec J.Mandik. Ucelem setkani bylo predat informace O stavu českeho vcelarstvi.Nasledovala schůzka s namestkem K.Machem.Pote se vedouci predstavitele CSV sesli na ministerske pude s nekterymi vykupci medu a obchodniky s touto komoditou.
Zopakujme tedy pro vsechny nase vcelare-ctenare casopisu,ze obsahem jednani byla budoucnost ceskeho vcelarstvi v navaznasti na vyrazne zmeny ve vykupnich cenach medu a v nakupnich cenach..CSV pozadal statni spravu o pomoc pri reseni nelehke situace na trhu s medem.Dluzno podotknout ze pozadal vcas...Aby nedoslo k radikalnimu omezeni omezeni chovanych vcelstev...jevi se jako reseni intervencni nakup..Tato zadoet byla s vykupci medu,s reditelem intervencniho fondu J.Hockem za pritomnosti poslancu J.Mandika,Dlabala a namestka K.Macha projednana.
Podali jsme trestni oznameni na V.Korana.
Je podezreni,ze z hlediska jednani nebylo vsechno v poradku.Podepsali jej vsichni 4.statularni zastupci CSV.Mistopredseda R.Smied pripomel,ze i on jako zastupce v predstavenstvu budeprosetrovan,coz vita.Obdobne stanovisko zastava i tajemnik M.Peroutka.

Nejasná informace-zprava predsedy CSV pro cleny UV CSV :
Na podzim 2004 schuzka CSV s ministrem Palasem...
NASLEDOVALA schůzka s namestkem K.Machem...
POTE se vedouci predstavirele CSV sesli s nekterymi vykupci
OBA partneri se dohodli ze predlozi sve navrhy...
Redaktor a redakcni rada od p.Spacka pozaduje tuto informaci v jeho prispevku za povinost.
Z prispevku p.Spacka muzeme urcit ze-POTE- o cem hovori predseda pro cleny ustrtedniho vyboru bylo 2.2.2005.

franta.

TADY JE JASNĚ VIDĚT Z�MĚNA VÝZNAMU

TRUBÄŚICE ,
je včela která která v úlu po ztrátě matky vlivem okolností získala schopnost klást vajíčka má však krátký zadeček a nedosáhne na dno bu�ky a vajíčka bývají uložená na stěně jsou neoplodněná a málokdy se znich vyvine trubec , včela nikdy . Bývají ve skupinách i po pěti stává se to obvykle u rojů nebo smetenců kdy nebyl ještě v úlu plod JE NUTNÝ Z�SAH VČELA�E

TRUBCOKLADN� MATKA
, je za prvé, neoplozená matka kteá klade jen trubčinu a plásty bývají ucelené stane se to za nepříznivého počasí kdy nemohla na snubní let JE NUTNÝ Z�SAH VČELA�E
Za druhé jde o starou matku které již došly zásoby spermatu což se projevuje z počátku hrboplodem. to je vjedné ploše včelí a trubčí plod pozděj jen trubčí Obvykle samy udělají tichou výměnu Stane-li se to na podzim je to problém dlouho plodují a potřebují pomoc včelaře přidáním zásobních plástů a od února již těsto

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vr?na V?t?zslav <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
> Předmět: Trubèice
> Datum: 20.9.2006 03:11:29
> ----------------------------------------
> Onehdá se tu na konferenci psalo,jak zachránit včelstvo s trubčicemi.Moje
> zkušenost je následující:začátkem srpna vysypal jsem původní včelstvo,které
> mělo trubčicemi zakladeny hrboplod asi 100m od původního úlu,do úlu vložil
> oddělek na pěti plástech s výborně kladoucí matkou.Po týdnu
> zkontroloval,matka byla odstraněna,naražený matečník byl vykousaný,tak jsem
> je ponechal svému osudu.Koncem srpna jsem dal do včelstva plást s vajíčky
> od jiného včelstva a 9.9.2006 odjel na dovolenou.Po návratu z dovolené a
> kontrolou vÄŤelstva 17.9.2006 jsem nalezl novou,jiĹľ kladoucĂ­ matku,coĹľ mÄ›
> potěšilo,že si včelky samy vyřešily problém s trubčicemi.
>
>
>

> Dobrý den.
> Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
> A. Pinďák
.....
Je třeba vzít v úvahu, že některá včelstva v tomto období již mohou být bez plodu. V tom případě se matka blbě hledá. V takovém případě snad pomáhá jen plodová zkouška (přidá se rámek s mladým plodem z jiného včelstva, po několika dnech se zkontrolují naražené matečníky ==> bez matky).
Osobně si myslím, že včelstvo bez matky má v tomto období velkou šanci být vyloupeno, tak jedině pozorováním česna. Pokud ho střeží a jsou v klidu, je to příznak pohody.
Jinak si myslím, že nošení pylu není nutně stoprocentně vázáno na přítomnost matky či plodu. Ale pokud ho nosí, je to další znak pohody.

Pokud jste ji neštastnou náhodou zamáčknul, tak asi hodinu hučí trochu jinak
a pobíhají kolem česna chaotičtěji než jindy a nesbírají pyl ani zásoby. Pak
se pomalu vzpamatují, protože začnou připravovat z plodu matečníky. Pokud
nemají ani plod, v létě hučí dál a postupně se rozlétavají, protože včelstvo
je v této době udržováno pohromadě feromony matky nebo zástupně feromony
plodu. V zimě ale ztrátu matky ani nijak zvlášť neindikují, jsou pouze
trošičku víc neklidnější. Pyl nosí vždy, pokud mají plod nebo pokud se
domnívají, že plod mít budou a včelstvo bude normálně fungovat, třeba jako
smetenec s ještě nerozkladenou matkou nebo včelstvo s nouzovým matečníkem
nebo i trubčinou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: <>; "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 19, 2006 1:34 PM
Subject: Re: jak poznám , že je v úlu matka?


Dne úterý 19 září 2006 13:20 Ing. Alois Pinďák napsal(a):
> Dobrý den.
> Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
> A. Pinďák
DD,
pokud jste se v nich nehrabal a bylo to normalni vcelstvo s matkou,
da se to poznat - pokud ji nemaji - huci, pokud ji maji a maji i plod, nosi
pyl, coz by pro Vas mel byt nejvetsi signal, ze tam je (pokud jste ji omylem
pred hodinou nezamackl :) )

Honza

_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Na jaře tady byl dotaz na sazenice zlatobýlu. Teď by měla být optimální doba
tyto sazenice získat. Zlatobýl ještě kvete a je z dálky vidět. Tady na
severní Moravě roste skoro na každém nesekaném místě kolem cest kromě těch
bažinatých. Stačí, jak je trochu mokro, vzít něco jako špachtli nebo i třeba
velký nůž a kolem stonku oddělit v zemi bal s kořeny cca 8x8 cm a za stonek
vytáhnout. Stonek zakrátit tak na 1/3 délky a prostě na zvoleném místě
nasadit. Lepší by bylo tak později v říjnu nebo listopadu, ale to zase
nebude zdálky vidět, kde je a zlatobýl je odolný a měl by v pohodě přežít i
přesazení v době květu.

R. Polášek

To převezení je taky dobrá možnost, úplně ideální by bylo úl přesunout někde
jinde, kde by byl jen tento úl třeba v nějaké zalesněné roklince, aby nebyl
zdaleka viditelný a jiná nejbližší včelstva nebyla blíž než kilometr. Jenže
bohužel to naráží na spoustu předpisů o přemísťování včelstev a je to
neohleduplné k sousedním včelařům.
Zúžení česna na jednu, dvě včely je jen polovina opatření. Co pomůže zúžení
česna, když vylupované včelstvo už brání jen nejbližší okolí plodu, pokud je
a všechno ostatní nechává na pospas zlodějkám, které tím česnem přiletují.
Je pak skoro jedno, jestli je česno zúžené nebo ne. Takže druhá polovina
opatření je zmenšení úlového prostoru, aby byl celý rozumně hustě obsazen
včelami a hlavně přemístění centra včelstva, zde plodu co nejblíž česnu, aby
včelstvo začalo bránit vedle plodu i samotné česno. Nejlépe k večeru, aby po
odletu zlodějek se včelstvo přes noc vzpamatovalo. Ideálně se k tomu hodí
očko. Ideální je, pokud bylo otevřeno už dřív, včely jsou zalétané. Česno
dole je vhodné zavřít, plod k němu kvůli vysokému dnu dodat nejde a přes
vysoké dno mají zlodějky volný přístup ke všem rámkům . Jedině pokud by
včely byly na česno hodně zalétané a nenacházely cestu dovnitř očkem, nechat
na jednu včelu otevřené. Taky by se měly všechny ostatní škvíry a taky na
krátký čas pár dnů síto ve dně utěsnit a zakrýt, aby unikající vůně zlodějky
nedráždila. Včely se přes noc lépe vzpamatují, když pozdě večer dostanou
menší množství zásob, řekl bych tak 0,3 max 0,5 litru roztoku tak 1:1. Ty by
měly odebrat během 1 - 2 hodin, včelstvo v dobré kondici do půl hodiny,
pokud to trvá déle než ty dvě hodiny, je včelstvo nejspíš už silně
zdecimováno a ráno bude vylupování pokračovat. U nastavku je ještě možnost
po zúžení uvolnit síto, zavřít česno a úl přenést na nějaký den, dva do
sklepa a za mírného pokrmování nechat včely uklidnit a zkonsolidovat. Pokud
jsou v pořádku, mají matku a dokonce plod, měly by se vzpamatovat. Záleží
hodně, kolik včelek tam zbylo. Na začátku loupeže někdy úplně stačí zůžit ty
česna, silné včelstvo se přes noc vzpamatuje a druhý den se už ubrání. Když
je loupež v proudu, musí se zmenšit velikost úlu. Pokud se povede potom
zakrmit, za takových 14 dnů po nakrmení se může zkusit ubraný nastavek znova
přidat. Případně někdy později.

Pokud zůstaly včely jen na dvou plástech, je třeba se rozhodnout. Buď
včelstvo prostě zlikvidovat. Nebo, pokud je matka příliš cenná, zkusit ze
zbylých včel vytvořit něco jako oddělek. Pokud dokáží udržet proti zlodějkám
4 - 5 plástů odpovídajících velikosti 39x24 a případně je dokonce zaplnit
cukernými zásobami nebo přijmout část už zpracovaných zásob, mohly by zimu
přežít. Klasický jeden nastavek je možné provizorně zčásti zaplnit třeba
polystyrenem obaleným v igelitu, aby ho nekousaly tak, aby zbylo kolem očka
místo na ty 4 - 5 rámků. Zespoda udělat provizorní nízké dno, shora víko a
je to. Jak včely přestanou kvůli nízkým teplotám létat, když bude v poledne
pod 10 st C, mělo by jít oddělek bez problémů posílit včelami z jiného úlu
opatrným otřepáním z rámku, ale s tím nemám přímo zkušenosti. Záleží zase,
kolik tam těch včelek zbylo a kolik dokázaly ještě v říjnu vychovat. Když
jich tam bude málo, tak zase v zimě uhynou na zásobách.
Třetí možnost je "rošáda" Výše uvedeným způsobem udržet matku živou a v
dobrém stavu do října, pak vybrat jiné včelstvo s nejhorší matkou a vyměnit
ji za tuto. Podle článku v jednom z posledních Včelařství v tuto dobu včely
novou matku přijmou velice dobře.

Jinak v době krmení je právě kvůli loupeži velice nebezpečné takové zásahy
provádět. Já v takovém případě velice zvažuji preventivní zmenšení úlu na
polovinu o ten jeden nastavek, který pak třeba později po rozplodování nové
matky vracím. Je lepší mít včely na zimu trochu slabší kvůli nedostatečnému
prostoru úlu než je mít na stanovišti v lese hodně slabé nebo dokonce úplně
zničené.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 19, 2006 11:02 AM
Subject: Loupe poi krmení


> Krmil jsem včelstvo.které ztratilo matku,na což jsem přišel ke konci
krmení
> koncem srpna.Včelstvo bylo celkem silné,proto jsem mu dodal matku ve
> vyjídací klícce s medocukrovým těstem.Matka byla přijata,zakladla 2 plásty
> takže jsem v klidu odjel na dovolenou 9.9.2006.Po příjezdu z dovolené
> 16.9.2006 jsem si všiml nezvyklého množství včel na česnu,kontrolou jsem
> zjistil vybrané zásoby dodaného cukru,zbyly věnce zavíčkovaného medu a
> pylu,na dvou plástech nová matka se zbylýma včelama.Rozhodl jsem se večer
> doplnit cukerné zásoby,ale příští den ráno opět na česně čilý pohyb,cizí
> včely si tam chodily pro roztok cukru jako do samoobsluhy.Původní včelky
> česno nebránily,i když jsem jej zužil na průchod dvou včelek.Loupící včely
> nebránily průchodu původních létavek,které přinášely pyl.Dá se ještě tohle
> včelstvo zachránit?
>


----------------------------------------------------------------------------
----

Dne úterý 19 září 2006 13:20 Ing. Alois Pinďák napsal(a):
> Dobrý den.
> Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
> A. Pinďák
DD,
pokud jste se v nich nehrabal a bylo to normalni vcelstvo s matkou,
da se to poznat - pokud ji nemaji - huci, pokud ji maji a maji i plod, nosi
pyl, coz by pro Vas mel byt nejvetsi signal, ze tam je (pokud jste ji omylem
pred hodinou nezamackl :) )

Honza
_______________________________________________
Konference Vcely
Vcely/=/v.or.cz
http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely

Dobrý den.
Dá se podle chování včel poznat jestli má matku, nebo musím rozebrat úl.
A. Pinďák

Stalo se mi to loni a postupoval jsem následovně, včelstvo jsem jsem celé uzavřel, dorážející včely spláchl proudem vody a přes úl přehodil prostěradlo namočené v octové vodě. Ta přerazí aroma žásob někteří doporučují před česno tabulku skla nebo zrcadlo. Měl jsem napadeny tak dvě včelstva nakonec přežily, jedno však dalo užitek až z lip a to druhé z akátu.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vr?na V?t?zslav <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
> Předmět: Loupe pøi krmení
> Datum: 19.9.2006 11:17:44
> ----------------------------------------
> Krmil jsem včelstvo.které ztratilo matku,na což jsem přišel ke konci krmení
> koncem srpna.Včelstvo bylo celkem silné,proto jsem mu dodal matku ve
> vyjídací klícce s medocukrovým těstem.Matka byla přijata,zakladla 2 plásty
> takže jsem v klidu odjel na dovolenou 9.9.2006.Po příjezdu z dovolené
> 16.9.2006 jsem si všiml nezvyklého množství včel na česnu,kontrolou jsem
> zjistil vybrané zásoby dodaného cukru,zbyly věnce zavíčkovaného medu a
> pylu,na dvou plástech nová matka se zbylýma včelama.Rozhodl jsem se večer
> doplnit cukerné zásoby,ale příští den ráno opět na česně čilý pohyb,cizí
> vÄŤely si tam chodily pro roztok cukru jako do samoobsluhy.PĹŻvodnĂ­ vÄŤelky
> česno nebránily,i když jsem jej zužil na průchod dvou včelek.Loupící včely
> nebránily průchodu původních létavek,které přinášely pyl.Dá se ještě tohle
> včelstvo zachránit?
>
>
>

Jaro KE napsal:

>To je logické, keď im dáte cukor, že prezimujú, lebo ten budú ako prvý spotrebovávať cez zimu.
>Ale ja sa pýtam či niekto zimoval včely čisto na slnečnicovom mede a aké mal výsledky
.................

Chtel jsem svym prispevkem rict, ze bych se vubec nebal po svych zkusenostech zimovat ne slunecnicovem medu, pokud by ho bylo na zimovani dostatek. Jediny problem si myslim ze by nastal, kdyby bylo zasob malo.
Ja jeste potrebuji nejake zasoby doplnit.

Jeste poznamka k tomu spotrebovavani.
Myslim, ze opravdu vcely prvni spotrebovavaji cukr, ktery zpracuji az po slunecnici, protoze ho maji nejbliz chomace.
Ale na jare, v kritickem obdobi kdy vychovavaji plod a spotreba je nejvetsi, jiste berou i tu slunecnici.

Radek Krusina

nedá - pokud mají jen ty 2 rámky plodu,pak už jen spojit no taky nic moc,ale taky sem to udělal .


měl sem loupež na v srpnu bezmatečném ůle, mezera v plodování způsobí větší výpadek letních včel v tuto dobu ,kdy odcházejí letní včely a zbylá hrstka takový minni ůl neubrání ,nebrání,a ještě se matka nemá kam rozklást ,když chybí včely....takový ůl léčím(pokud to stojí za to )kyselinou (fumiguju)až po plném nástupu zimní generace,kyselina(léčení)zkracuje život letním včelám,podobně dám v srpnu 4 flašky a pak ty upracovaný dorazím kyselinou naopak je to nevýhodné,to samo v zaří když dávam 3 flašky,oddělkům už jen 2,čím větší mezera v plodování v srpnu tím větší výpadek letních včel, který to předávaj zimním a už se loupí,vosy mi letos rozhryzaly plásty do krajky....