78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Janura (e-mailem) --- 31. 8. 2006
pocasie (18566) (18571)

priatelia


mam problem a asi nie len ja.

v noci tu je pod 10 stupnov a cez den ledva 15.

nemozem sa dostat do vcel lebo ma idu zozrat.

cas je pokrocily a potrebujem nejaku taktiku?

ako na to?

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 31. 8. 2006
Re: marže (18566)

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<
.....
To mi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"
Pepan
......
Koukám, že to půjde těžko:-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (194.213.42.149) --- 30. 8. 2006
Re: medomety (18396) (18397) (18399)

Dobrý den
Přístě,když si budete stěžovat na kvalitu,nebojte se napsat,koupil jsem to v OL ve VP velkoobchod.Já jako výrobce působím u OL a včelaři by si mohli myslet,že já takovéto medomety vyrábím a nasledně se tak chovám k zákazníkům,to jak jste to napsal,by mohlo poškodit mé jméno,proto vás žádám,napište,kde,nebo ukoho jste to koupil.Já jsem žádnou reklamaci neměl a s VP velkoobchod nemám nic společnýho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 30. 8. 2006
Marže

O tu já se prakticky nezajímám. Je mi jasné že tak sympatický nikomu nejsem, aby to dělal zadarmo. A vydělat musí každý. Myslím, že si přihodí tak 20 - 30 Kč což jim ze srdce přeju neboť jak se praví v Bibli: Přej a bude ti přáno. No a zatím to tak vychází. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Prodej medu (18567)

A jakou vysi marze se ti dari bez problemu dohodnout?

Honza Cap

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 30. 8. 2006
Prodej medu

Nevymýšlejme si problémy, které nejsou. Kontroly na shodnost okresu, nebo daného množství zatím neexistují a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu byly aktuální, takže jediný problém vidím v dodržení kvality. /HMF obsah vody, nové sklenice, víčka, správné nálepky/. S prodejem v obchodě mám cca 4 leté zkušenosti, neboť jsem ho páchal načerno a nic se nedělo. Oslovení obchodníci s prodejem souhlasili, ani jeden neřekl ne, zvl. když počátkem spolupráce je každoročně igelitka s ochutnávacím vzorkem. Musí se trochu rozmazlovat. Zkrystalizovaný med pravidelně měnit, na Vánoce lahev medoviny. chovat se k nim slušně a hlavně na 100% spolehlivě. Jinak začátky jsou na mrtvici a chce to vydržet. Zkraje med prakticky vůbec nejde a tak to chce trpělivost a čekat až si to zákazníci řeknou mezi sebou. Další plus je nálepka se jménem a adresou takže to nažene hodně zákazníků přes plot. Prodávat přes plot je daleko náročnější, nejvíce zák. chodí, když se to nejméně hodí a někdy trochu prudí. Chce to zatnout zuby usmívat se, v duchu je poslat kamsi a neustále si opakovat náš zákazník náš pán. No a pro ty nejlepší nad 15 kg ročně opět prémie: medovina, propolis. tinktura atd. atd. Prostě celortočně v jednom kole. Ale díky tomu je chov včel zajímavě rentabilní a kdyby to vydrželo takhle navždy, tak bych se nezlobil. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
marže

> A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.<

To pi připomíná výrok v televizi na začátku devadesátých let "Proč ti včelaři prodávají med tak draze když jim ho včely nosí zadarmo"

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538) (18539) (18547)

Už jsem to skoušel oddělek u kterého se stratila matka jsem postavil před česno těch nejslabších a za chvíli byly uvnitř

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:z?chrana v?elstva
> Datum: 28.8.2006 18:42:35
> ----------------------------------------
> Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
> přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
> tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
> odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
> poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
> a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
> jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
> Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
> že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
> do úlů a posílí včelstva..
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
> Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva
>
>
> Od: Radim Polasek :_
> > Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> > tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
> procento
> > létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> > uhyne, protože se mu to nepovede?
> ......
>
> Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
> dělám běžně, ale u ostatních?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 8. 2006
Re: Pridanie matky do v?elstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544)

TRUBČÍCE a bývají na stěně buňky jelikož nedosáhne zadečkem na dno .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 28.8.2006 17:48:22
> ----------------------------------------
> která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do
> jedné buňky?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seflich (80.87.185.180) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém

Doplnění k příspěvku níže :
Ty stolařské kolíky jsou tam samozřejmě místo složitch falců sloužících k přepravě. Ostatní je vedlejší produkt.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seflich (80.87.185.180) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém

Já mám v bočních dílech nahoře uprostřed vyvrtánu po jedné dírce (celkem dvě) do které je vsazen stolařský kolík na spoje přesahující asi jeden centimetr.Zespodu pak také vyvrtám o trochu větší díry do kterých nádstavek zapadne. Je to velice jednoduché, rychlé a téměř nic to nestojí (jenom ty dva kolíky). Při rozdělávání úlu nádstavek napáčím, kousek posunu na kolík a mám jej pootevřený na zakouření. Předtím mi při těžkém nádstavku chyběla ruka. Při nasazování si těžký nádstavek zase položím nahrubo na kolíky a pak jen lehce (pomocí páky - na jedné straně se opírá o spodní nádstavek ) s citem nasadím a téměř nemačkám včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554) (18556) (18558) (18560)

V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.
.....
A co mu brani v zime prodávat med?

Taky by se mě to líbilo. V dubnu prohlédnout včely, zatavit mezistěny, v květnu nasadit medníky,v červnu a červenci vytáčet a chovat matky, v srpnu nakrmit, prodat med obchodníkům za hotový (a dobrou cenu, ať se starají), září, říjen na Kanárech, listopad léčit, prosinec, leden, únor na lyže, březen Egypt (jaro je tam prý nejhezčí) a v dubnu zase do práce. :-)
Hned bych dal výpověď a šel včelařit.
Takhle musím celý měsíc pracovat a peníze dostávám jen jeden den:-)
Karel (autor příspěvku nikdy nevykupoval med)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav (e-mailem) --- 29. 8. 2006
RE: provadeci predpis (18553) (18554) (18556) (18558)



A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní
marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na
rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od
času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.

Nezabúdaj že včelár sa dočká medu až o rok. Včely v zime med nedonesú.
V zime aj v lete kupuje od obchodníka materiál pre včelárenie. Obchodník
môže predávať celý rok, ale včelár nevyberá med po cely rok.

Posledná tvoja veta mi pripomíná známe akože ospravedlnenie cigána,keď
išiel v noci kradnúť "Však gádžo špí a samo še mu rodzi"


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (193.179.220.253) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

Prováděcí vyhláška opravdu ještě nebyla vydána. Předpokládá se, že bude vydána koncem tohoto roku. V pracovní verzi by jako definice malého množství mělo být skutečně zmiňovaných 40 kg, zda se to změní uvidíme. Protože malé množství definováno dosud není je definice malého množství prozatím na každém včelaři aniž by se dostal do rozporu se zákonem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554) (18556)

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

....
To je celkem logické. Počítal jsem u německých hranic na trhu (a tam kšeft ve srovnání s vnitrozemím frčel) kolik toho jedna paní prodá a když jsem si spočítal určitou marži, myslím že -20%, tak mi vyšlo, že je lepší to nechat obchodníkům i na tržišti a s někým se domluvit. Stejně tak ve stabilním obchodě.

A tak jsem zvědavý, jak takovou školu života přijmou včelaři. Že obchodní marže není zisk:-)) Že i obchodník má náklady a v obchodě stráví čas. Na rozdíl od včelaře, kterému ten med nosí sami včeličky a včelař je čas od času kontroluje, obchodník to musí sám prodat a pořád v krámě stát a čekat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kvasnička Karel Mgr .((Plzeň-město)) (e-mailem) --- 29. 8. 2006
RE: provadeci predpis

Tzv. "prodej ze dvora" upravuje veterinární zákon č. 166/1999 Sb., §20 odst. 5. Ale pozor: není tam napsáno , že chovatel může prodat malé množství, ale prodávat med v malých množstvích - to je obrovský rozdíl, tj. není stanoveno kolik medu je možno prodat celkem , ale v jakém množství může být med opakovaně prodáván např. při jedné obchodní transakci. Tj. např. po 0,5 kg, 1 kg, či 3,5 kg. To je podle mého názoru "v malých množstvích". Žádná prováděcí vyhláška k tomuto ustanovení zatím neexistuje.


-----Original Message-----
From: Jakub Dolínek [mailto:dolinek/=/email.cz]
Sent: Tuesday, August 29, 2006 1:24 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: provadeci predpis


nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona,
> která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo
> ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553) (18554)

> Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.

Já žádné, viděl jsem ale ve městě včelaře jak na malinkatém stolečku prodával sklenici s medem, uvnitř plást za 120 korun.
Mě osobně trhový prodej nevyhovuje, myslím si, že vzhledem k strávenému času je to neekonomické. Něco jiného je prodávat na tržišti třeba broskve, které teď každý kupuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

nepamatuji se, kde jsem to cetl, ale melo to byt 40 kg tydne v celorocnim prumeru

BEZ ZARUKY !!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: provadeci predpis
> Datum: 29.8.2006 12:29:30
> ----------------------------------------
> Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která
> nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před
> předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: provadeci predpis (18553)

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?
.......

někde jsem četl, že prý až v zimě, či později, a že se předpokládá nějaké množství, už nevím jaké, ale přišlo mi dostatečně velké. Do té doby, co kdo prodá to má.
Jen by mě zajímalo, jaké s tím má kdo úspěchy a jakou marži se dohodl.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 29. 8. 2006
provadeci predpis

Přehlédl jsem někde prováděcí předpis k novele veterinárního zákona, která nově stanoví možnost prodávat včelařům MALÉ množství medu nebo ten před předpis určující toto malé množství medu ještě neexistuje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18549)

A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
....
Jak kdy.
Na stabilní včelnici je to bez problému ve srovnání s problémy při výrobě falců, tmelením, stabilitou rozměrů atd.
Při kočování uvnitř auta (pick up - odděleno od řidiče:-) to bylo taky celkem dobré, ale na přívěsu se to rozjíždělo. Bylo staženo kurtama co se prodávají u benzínky. Uvnitř stačily přinejhorším i gumicuky, ale nebylo to tak pohodlné.

Na přívěs by to asi chtělo kontejnery (ala Zelený, Kolomý) s rámem nahoře a stahováním, nebo něhjaké malé plechové úhelníčky na rozích co by přesahovaly o 1-2cm dolů. Ale to už je další nárok na přesnost a stabilitu rozměrů během životnosti úlů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 29. 8. 2006
Re: záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18540)

Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete
..........
Kdo, kdy jak?
Mám dojem, že některá tvrzení žijí z toho, že se často opakují. Ale podložená nejsou. (Jako v politice:-)
Například tady zaznělo mnohdy tvrdé vyjádření proti lajdákům co se nevěnují včelstvům i když je chovají, nebo jim nějak na zahradě přežívají. Ale explicitně něco proti starým nebo malým jsem tady osobně moc nezaznamenal.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 29. 8. 2006
repelenty

Máte někdo zkušenosti s repelenty na ochranu stromů?Nejedná se mi ani tolik o ochranu proti okusu, ale spíše proti zbytečnému prznění jehličnanů a případné krádeži.Je vhodnější MORSUVIN,CERVASOL,ne bo AVERSOL prípadně něco jiného?To víte vánoce se blíží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.125.122) --- 29. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505)

No a asi budeme mať ďalšiu rámikovú mieru. Koľkú? Asi dvadsiatu piatu? :--)
Neberte to v zlom...:-) bolo to len také malé zamyslenie.
Skúste navštíviť včelárov, ktorí včelária v Langstrotoch a majú toho viac (Nerad, Zelený, Přeslička - len čo mi zišli narýchlo na rozum) a majú nad 100-150 rodín a nech Vám povedia svoje skúsenosti s včelárením v Langstrotoch - niektorí s nimi dokonca koćujú na prepravných paletách.
A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
Všetko je vec názoru a pohľadu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa (212.80.67.230) --- 28. 8. 2006
Re: steparsky vosk (5223)

neznáte více receptů na štěpařské vosky.
základní suroviny kalafuna a včelí vosk jsou jasné ... :-)

ale měkčidla : lůj, sádlo, lněný olej, černá smůla

a plniva : plavená křída, žitná mouka, dřevěný popel, okrová hlinka, jíl-kaolin, ...

mi zcela unikají.
Má to však zásadní vliv na pH a tím na to, jestli vosk některé dřeviny "pálí".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538) (18539)

Jiné než z trubcokladného včelstva mě nenapadají. Jedině když část včel
přemístím někde blízko a ony se vracejí na původní místo a vžebrávají se
tam. J Jindra píše, že přesunuje včelstva normálně přes den. Včely, kterým
odvezl úly, se proto musí vžebrávat do těch úlů, které zbyly. Jedině
poslední včelstva převáží potmě. Taky když se včely vyrojí, sednou na větev
a pak se něco stane s matkou a roj se rozpadne, pak některé rojové včely
jsou taky desorientovány a vžebrávají se do cizích úlů na stanovišti.
Jestli má třeba smysl posilovat včelstva na nějakém odlehlém stanovišti tím,
že tam přivezu včely v smetenci, vyklepu před úly na zem a ony se vžebrají
do úlů a posílí včelstva..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 12:22 PM
Subject: Re: Re:z?chrana v?elstva


Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké
procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to
dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544) (18545)

A.Turcani (213.81.173.67) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493)
Pán P.K., asi si nerozumieme, jednoznačne sa mýlite, keď tvrdíte, že trúdicové včelstvo stačí vysypať do trávy a zbytok včiel aj s matkou zašlianuť a je po probléme. Aby sme si rozumeli, vysvetlime si pojmy, čo sú to trúdice a čo trúdokladná matka. Trubčice = trúdice a trubčice=trúdokladná matka.
Ako vznikajú trúdice
Ak sa vo včelstve stratí matka a včely robotnice nemajú otvorený plod, nemôžu si novú matku vychovať, čo znamená, že včely robotnice sa po istom čase menia fyziologicky, zduria sa im zakrpatené vaječníky a vtedy sa menia sa na biologické trúdice (falošné matky), ktoré sú schopné klásť neoplodnené vajíčka. Ich počet postupne narastá, čo znamená, že každá včela v úli môže byť potencionálna trúdica- falošná matka. Potom to znamená, že včelstvo vysypaním nezachránite, lebo trúdice ako ich vysypete hoci aj 100m od úľa, tak sa i vrátia (ostanú tam iba tie včely, ktoré nie sú na svoj úľ zalietané) a znovu ste tam, kde Ste byť nechceli.

Ako vzniká trúdokladná matka
Trúdokladná matka vzniká npr. vtedy ak má poškodené krídlo a nemôže vyletieť na oplodňovací prelet. Po ubehnutí určitého času, sa jej rujnosť končí a matka začne klásť neoplodnené vajíčka, čo je ako pri trúdiciach tak i pri trúdokladnej matke koniec existencie včelstva. Rozdiel medzi trúdicami a trúdokladnou matkou predsa nejaký je, trúdokladnú matku môžeme v úli identifikovať, trúdice nie! PO odstránení neoplodnej matky sa podarí pridať novú matku bez problémov, do trúdicového včelstva, hlavne pri vysokom stupni fyziologických trúdic, nie! V takomto prípade môže platiť podľa Vašej rady (pristupiť zvyšok včiel), ale i nemusí, lebo problém vyriešili, pretože vysypaná matka s včelami môže odletieť. Anton

tu sem přišel na falešnou matku ... a snad jsme to oba mysleli dobře,ikdyž sem to domotal-víc vajíček kladou trubčice,trubcokladná(falešná...)....

ptám se tak blbě jen protože pokud si nalarvím mamuty larvičky tak mám snad trubcokladnou matku-předem neschopnou se oplodnit-teď už vím že sem si takovou ještě nenalarvil,ale spíš se mi nevrací matky

jinak se mi ani ty trubčice(trudice) nevracejí asi je fakt zašlápnu ,.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502) (18544)

Pán P.K.-Čo je to falošná matka? Nevymýšľajme tu nové názvy. Trúdice sú tie, ktoré kladú aj viac vajíčok do buniek. Sú to vlastne včely, ktoré za dlhej neprítomnosti materskej látky v úli začali klásť vajíčka, jednoducho povedané. Trúdokladné matky kladú len jedno vajíčko do bunky, lebo to sú riadne včelie matky, ale sa neoplodnili resp sú to staré matky, ktoré už nemajú zásoby spermií, ktoré získali pri oplodňovacích letoch.
Ináč táto téma je zaujímavá len pre menších včelárov, lebo veľkí včelári sa s trúdicovými včelstvami nezdržujú a zlikvidujú ich vysypaním pred úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18502)

která ? falešná matka nebo trubcokladná je schopná naklást více vajíček do jedné buňky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501)

mě se nevrací,nebo zatím nevrátila,možná protože si myslím že ty trubčice jsouv tom posledním chomáči včel ty zasmrtím(zašlápnu)..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514) (18522)

karel:
a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.

ano mřížka není nutná ani u 24 cm vys.r.,letos sem měl jedno stanoviště bez mřížky, při vytáčení sem našel v každém včelstvu cca jeden rámek s plodem a medem dohromady,s medem kterého by snad mohla být škoda ,ale můj pocit je ,že včelstvům bez mřížky zůstane právě to vhodné minimální množství zásob na rámcích s plodem do další snůšky nebo krmení...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 28. 8. 2006
Re: Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538)

normálně v snůškových obdobích se vžebrají téměř všechny,teď když úl chrání před zlodějnou tak to nevím .....to nemám vyzkoušené...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536)

Pochop ,že přístup velkého včelaře a malého bude vždy rozdílný U nás dělíme včelaře na malé a velkovčelaře Podle mne je malý včelař do 6 včelstev Od 6 do 40 i když malý včelař, To je již úplně jiná skupina a ta se již chová racionálně JAKO VELKOVČELAŘI Za velkovčelařem rád půjdu na radu a vážím si jich pro jejich odvahu se tím živit a ti se musejí zákonitě chovat úplně jinak a v žádném případě je nechci napadat. jen upozorňuji a rozdílné chování S tím ale nis nenaděláte , je to již vpovaze lidí. Právě zase napadáním těch nejmenších a nejstarších , právě je proti sobě popuzujete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:záchrana včelstva
> Datum: 28.8.2006 11:26:17
> ----------------------------------------
> Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře,
> doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro
> peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na
> živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva
> včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u
> včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.
>
> Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí?
> Nemá!
> Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
> Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření
> česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně
> před snůškou nebo během ní.
> Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to
> ztráta času a mé energie.
>
> Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky
> měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím
> med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o
> včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď?
> Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce -
> včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u
> nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.
>
> Ať se daří
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
> ................................
> Od: <Josef.Mensik:
> > >naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. <
> > >je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.<
> >
> > Vůbec s tebou nesouhlasím
> > Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct.
> Je
> > to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> > Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> > včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> > pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu,
> když
> > svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již
> ale
> > bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > > ----------------------------------------
> > > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > > a znakem včelaře zoufalce.
> > >                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:z?chrana v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536) (18538)

Od: Radim Polasek :_
> Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
> tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
> létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
> uhyne, protože se mu to nepovede?
......

Definuj více ty "nějaké" setřepané včelstva nas zem. U trubcokladných to dělám běžně, ale u ostatních?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533) (18536)

Má někdo představu nebo ví, jaká je účinnost posilování okolních včelstev
tím, že se nějaké, třeba trubcokladné včelstvo setřepe na zem? Jaké procento
létavek z těch včel se asi zdárně vžebrá do okolních úlů a jaké procento
uhyne, protože se mu to nepovede?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.3) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462)

Musím k tomu ještě dodat, že i plod ( to i zavíčkovaný ) brání přetvoření anatomických trubčic na fyziologické.Fyziologické trubčice se objevují po vylíhnutí veškerého plodu .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re:záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533)

Josefe jsi zřejmě mimořádně nadaný včelař. Až budeš hodnotit velké včelaře, doporučuji ti jich pár navštívit a pokud možno pochop, že včelařina se pro peníze dělala vždy. To, že je to krásný koníček i kůň (jako i vydělávat na živobytí) je bez debat. To, že výnosy medu byly vždy první otázkou když se dva včelaři potkali ... to také nedělí malé a velké včelaře. Každopádně asertivita u včelařů u nás je dost rozvinutá a ČSV ji přivedl kolektivně k dokonalosti.

Zamysli se nad tématem. Má cenu zachraňovat trubcokladné včelstvo v podletí? Nemá!
Co mám vyzkoušeno, ale ne v podletí?
Silná trubcokladná včelstva mohou po zrušení (vysypání opodál úlů a uzavření česna, nejlépe odstranění úlu) velmi dobře posílit sousední včelstva, ale těsně před snůškou nebo během ní.
Co tudíž mohu jako včelař-medař říci na záchranu trubcokladných včelstev? Je to ztráta času a mé energie.

Místo zachraňování raději vyrábím PŘEDEM nové úly a oddělky, kupuji nové matky měním a vařím dílo atd.atd. a jako medař Josefe ... hlavně vybírám a vytáčím med! Se včelama a prací s nimi trávím hodně času. Má asertivita je tudíž o včelách a včelaření. Ta tvá je očem? A co ti brání lépe včelařit než doteď? Opravdu záchrana trubcokladných včelstev teď je o ničem. Je to znak zoufalce - včelaře. Raději místo toho bych se naučil jako začátečník nebo hobby včelař u nás chytat roje jako pan Přeslička v Africe. ;-) Ale to je na jiné téma.

Ať se daří


_gp_
http://vindex.ic.cz

................................
Od: <Josef.Mensik:
> >naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. <
> >je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.<
>
> Vůbec s tebou nesouhlasím
> Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je
> to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
> Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých
> včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos ,
> pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když
> svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale
> bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> > Datum: 27.8.2006 22:18:44
> > ----------------------------------------
> > Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> > záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> > medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> > nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> > V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> > a znakem včelaře zoufalce.
> >                              Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 28. 8. 2006
Re: záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521) (18533)

Dost zmatený blábol od neznámého včelaře. Nevím, proč je taková averze k velkým včelařům. Že něco dokázali? Že když většina na chovu včel prodělává a stále si na něco stěžuje, oni jsou úspěšní a pod. Nejsou to spíš komplexy že něco podobného nedokážu??? Nevím, ale slyším li přednášet Sedláčky nebo Kolomého aj. rozhodně z jejich slov je láska ke včelám cítit. Je to ale láska a obdiv racionální a ne založený na zachraňování neduživců, které by byly v přírodě dávno odepsány. V těchto včelstvech většinou začínají nejdříve choroby včetně těch nejhorších a každý soudný včelař by se podle toho měl řídit. Nedivme se pak, že je nákazová situace taková jaká je, když názory na likvidaci mrzáků jsou takové. Co se týče nadávání starým včelařům, to už nebudu komentovat, to je výplod podivného myšlení a jeho autor by se měl nad sebou zamyslet. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: včely a ovce (18467) (18472) (18478)

Kamarád má včely a ovce pohromadě, ovce volně chodí a spásají mezi
oplodňáčky. Jednou jedinkrát byl oplodňáček shozený a od té doby mají
ovce respekt, včely jim asi vysvětlily, že mají být opatrné.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 8. 2006
záchrana včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521)

>naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. <
>je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.<

Vůbec s tebou nesouhlasím
Tady přece nejde o zoufalou záchranu včelstva ale a to hlavně o snahu pomoct. Je to tedy výrazem lásky ke včelám jako celku
Takový malý včelař to dělá pro včely ne pro svůj zisk Na rozdíl od velkých včelařů kteří na první místo kladou zisk , nadruhé výdědlek na třetí, výnos , pak dlouho nic. A na lásku ke včelám jim zbývá čas až po odchdu do důchodu, když svoji živnost předají mladším a sami si ponechají pár včelstev. To jim již ale bude přes 70 let a budou znich ti dědulové na které dnes tak nadávají

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:44
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: názvy vcelarskych stranek (18525)

Protože to jsou odborníci na včely, ale internet jim moc neříká. Proto taky
nedělají webové programátory, ale med. Už před delší dobou jsem se
podivoval, proč ČSV nezablokoval třeba domény se stejným názvem a jinou
příponou nebo domény s podobným názvem stejně jak to dělá s obchodními
značkami medu. Až se někdo na svaz naštve, koupí si tu doménu v "těsném
sousedství" domény svazu a udělá na ni protisvazové stránky nebo třeba
teoreticky pornostránky, svaz s tím nic nezmůže a včelaři, kteří nebudou
přesně znát webovou adresu ČSV budou překvapeni.
Třeba na http://vcelarstvi.info/ je obchod se včelařskými potřebami, to se
ještě dá. Ale jiné domény jsou ještě volné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 28, 2006 7:54 AM
Subject: názvy vcelarskych stranek


> I přesto, že na včelařských stránkách brouzdám poměrně často, nějak se
> nemůžu zorientovat v názvech jejich domén. Nechápu, proč si tak velké
> organizace jako je ČSV nebo farma Lom vybírají obecné názvy včel nebo
> včelařství. Tak se mi pořád plete jestli je vcela.cz ČSV nebo včelí farma
> lom. Co má co společného včela s včelí farmou lom? Proč si nezvolili třeba
> vcelifarma.cz? A proč si ČSV nevybral třeba csv.cz nebo svaz-vcelaru.cz,
> ale zrovna vcelarstvi.cz? Prostě mám ten dojem, že si vybírají velmi
obecné
> názvy v domnění, že lidé jim tam budou chodit když budou "včela".
> Oproti tomu včelařské noviny mají dobrý název.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521)

No já zhodnotím počet včel v úlu a stav toho všeho a podle toho se rozhodnu,
jestli přidat matku nebo vytřepat a zrušit. Jako zájmový včelař se řídím
tím, jestli to prospěje včelám neboli přímo řečeno jestli i na to mám chuť.
Je ale možné, že být komerční včelař, zkalkuluji si i čas do toho vložený a
potom třeba vyjde k rušení prakticky jakékoliv včelstvo s trubčicemi. Ono
vlastně včelstvo s trubčicemi není nic jiného než než shluk starších včel
zalétaných na jedno místo, ne včelstvo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 10:18 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne,
s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu
a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re:bezpecnostni vicka (18529)

bespečnostní odtrhávacím páskem se rozumí páska která je nalepena na víčko a sklo sklenice Tato pak může být využita potiskem k reklamě , k označení původu atd. Její přetržení pak signalizuje , že byla otevřena

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: bezpecnostni vicka
> Datum: 28.8.2006 08:59:57
> ----------------------------------------
> Prodávají se někde víčka na sklenice s bezpečnostním odtrhávacím páskem?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 28. 8. 2006
bezpecnostni vicka

Prodávají se někde víčka na sklenice s bezpečnostním odtrhávacím páskem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 28. 8. 2006
mor plodu (18525)

Na Klatovsku objevili nová ohniska včelího moru.
Informace je na teletextu ČT-1 na stránce 155. s odkazem na dnešní
"Právo"



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 28. 8. 2006
Re: Formulare pro dotace 2006 (18490) (18510) (18515)

Tak už tu poznámku o zásluze pana Pazderky ze stránek ČSV zase stáhli :)
Asi fakt čtou tuhle konferenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do v?elstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520) (18521)

Naprostý souhlas jakýkoli pokus o záchranu je stráta času, já to řeším buď oddělkem, nebo teď v podletí přidáním záložního včelstva . Letos jsem řešil z rovna jedno takové včelstvo, kde po usazení roje 17.6. při kontrole 3.7. jsem zjistil trubcokladní včelstvo
přidal jsem přes mřížku a noviny nástavek záložního včelstva 6.7. jsem odstranil mřížku 20.7. při kontrole byl zakladen i púvodní nástavek pak jsem se do včel dostal až po měsíci 19.8. a to jsem z tohoto včelstva vytočil 12 kg.medu.V současné době v čelstvo obsedá dva nástavky a má zakrmeno 10 kg cukru.
Vláďa z Krkonoš
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pridanie matky do v?elstva
> Datum: 27.8.2006 22:18:45
> ----------------------------------------
> Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv
> záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s
> medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a
> nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek.
> V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz
> a znakem včelaře zoufalce.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 28. 8. 2006
názvy vcelarskych stranek

I přesto, že na včelařských stránkách brouzdám poměrně často, nějak se nemůžu zorientovat v názvech jejich domén. Nechápu, proč si tak velké organizace jako je ČSV nebo farma Lom vybírají obecné názvy včel nebo včelařství. Tak se mi pořád plete jestli je vcela.cz ČSV nebo včelí farma lom. Co má co společného včela s včelí farmou lom? Proč si nezvolili třeba vcelifarma.cz? A proč si ČSV nevybral třeba csv.cz nebo svaz-vcelaru.cz, ale zrovna vcelarstvi.cz? Prostě mám ten dojem, že si vybírají velmi obecné názvy v domnění, že lidé jim tam budou chodit když budou "včela".
Oproti tomu včelařské noviny mají dobrý název.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Veverka (212.71.138.132) --- 28. 8. 2006
Re: Svazová sklenice (18437) (18438) (18455)

Jenom upřesním informace. Ve čtvrtek jsem totiž byl ve Vetropacku pro Facety.

Cena vč. DPH je cca 4,33,-Kč, (3,64,-bez DPH). Na paletě je 14 pater po 108ks, celkem tedy 1512ks. Do mého prorezlého Favorita jsem odskládal 4 patra a zbytek dal na vozík a ty kopce po cestě jsem zvládal celkem v pohodě. Jedna sklenice má tuším 330g, takže paleta má 500kg. Paní Kotásková mi říkala, že mívají i méně pater na paletě a že si to včelaří pochvalují, protože nemusí nic odrovnávat, hodí paletu na vozík a hned jedou. Teď je ale bohužel nemají.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.132) --- 28. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18518)

Pán Václavek, ne ospravedlňujem sa všetkým čitaľom za prešľap, ktorý sa mi "podaril". Ak sa vrátite ku komentáru číslo 18 503, nájdete mojum opravu, ktorú som odoslal následne 1 minutu po odoslaní inkriminovaného komentára. Nebolo to z nedostatku vedomostí,ale stáva sa to, čo ma mrzí. Škoda, že sa obsah vlastného komentára nedá opraviť (možno aj dá?)ako na www.vcely.sk. Áno, oficiálnu teóriu veľmi dobre poznám, ale mám k nej výhrady.
Prečo by mali včely navzájom produkovať a požierať kŕmnu kašičku? Kŕmnu kašička sa včelám vytvára v hltanových žľazách len preto, že ich k tomu vedie prítomnosť otvoreného a ony požierajú bielkovinovú potravu. To, že pred začatím floridnej rojovej nálady sa zduria včelám vaječníky, nemusí byť preto že kŕmia plod ale môže to byť i preto, že vo včelstve v tom čase nie je dosť materskej látky pre pre všetky včely, ale i preto, že včely v predstihu prijímajú od ošetrovaného trúdieho plodu tzv. samčí feromon (SF). Aj takéto názory sú uvedené v literatúre.Prečo by potom nemohlo byť pravdou i to čo som ja napísal? S pozdravom. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 28. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514)

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu
.....
Já to vidím spíše jako plus. Prostě farrarův zvon. Plodu asi bude svědčit přirozené prostředí - tedy obklopení zásobami a pylem - i po vytočení medníků.
Pokud jde o ztrátu na výnosu, tak to je ztráta jen první rok, pak tam ty zásoby už zůstávají, a pokud je plodiště velké, matku to neomezuje v kladení.
Letos jsem neměl ve většině Langstrothů mřížku, takže tam budou mít nejvíc medu co jsem kdy ponechal ve včelstvech přes zimu. U Brennerů to mám odzkoušené - bez problémů. Ale každá zima je jiná.
Další otázka je, zda u nástavkových systémů mluvit o plodišti. I když používáme mřížku ( a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm) mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516) (18520)

Je to Radime přesně tak jak píšeš. Nemá cenu se zabývyt jakoukoliv záchranou včelstva, kde již kladou trubčice. Ať se nám to povede nebo ne, s medným výtěžkem v příštím roce to bude žalostné, navíc naděje na záchranu a nápravu je velmi malá. Nejlepší řešení je rychlá likvidace a nový odďělek. V podletí zachraňovat podobně postižená včelstva je pouze vyhazování peněz a znakem včelaře zoufalce.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516)

Já se přiznám že to je moje teorie, už ani nevím, jestli jsem o tom někde
kdysi četl nebo ne a jestli to tak ve skutečnosti je. Hlavně, že to tak
funguje a když je na stanovišti oddělek, tak to můžu vyřešit v podstatě
rovnou z chodu, není třeba kromě pár cizích plástů nic jiného, žádná
speciální pomůcka, kterou bych si musel odněkud donést a připravit. Kromě
toho ani výsledek často nebývá moc valný, včely, ať už to jsou napravené
trubčice nebo normální včely jsou často staré a upracované a často je jejich
jediný přínos v tom, že vypomůžou včelám z oddělku tak těch 14 dní tři
týdny, než odejdou stářím. Řekl bych, že často kdyby se do oddělku na
původním místě přidal další nastavek prázdných plástů a pokrmilo se a
trubcokladné včelstvo prostě zlikvidovalo, vyšlo by to vcelku nakonec líp.
Vlastně mně to připadá jako méně významné včelařské téma, protože se s tím
zas tak často nesetkávám a řešení taky nijak zvlášť výnos neovlivňuje, ten
už byl vlastně ztracen během doby, kdy ve včelstvu chyběl plod od matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 6:03 PM
Subject: Re: Pridanie matky do včelstva


> Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde
> tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa
> nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa
> zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre
> ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez
> matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo
> ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s
> matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým
> pozmenené včely nevypadli. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.3) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509) (18514)

Optimální velikost plodiště je plus/mínus 50 cm na výšku a čtvercový půdorys( rámková délka alespon 42 cm ). Je třeba připomenout, že tento prostor ( 3 nízké nástavky Optimalu ) je jen asi z 1/3 využit pro plod, zbytek je pro zásoby a prázdný prostor ( +/- 1/6 souše a 1/2 zásoby ). V plodišti tak je 15-20 kg zásob a několik dm2 pylu a několik dm2 souše. To není vůbec na škodu. Ve snůšce zásoby můžeme odebírat. Mimo snůšku je tam necháme.

zdravím.......M.Václavek
(ps: musím končit, více zítra)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.207.23.3) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504) (18516)

Pane Atone Turčani,
máte semtam chyby, co se týče biologie trubčic.
,,,
A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)
...že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky)...
,,,
Udělejte mi fyziologickou trubčici z normální včely a ne z anatomické trubčice a já vystřelím Zemi do vesmíru!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jak to podle výzkumu ve skutečnosti je..........???
Ve včelstvu se během roku někdy stává, že některé ( nebo všechny u bezplodových včelstev ) krmičky( kojičky ) nemají co krmit. A co se stane???........krmičky prostě výživný kašičky zhltnou......A jaký je následek???....... v důsledku nadbytku bílkovin a jiných látek v těle včely krmiček jim zduří vaječníky. Jsou právě ve stavu anatomických trubčic. Anatomické trubčice vajíčka nekladou, mají jen zduřelé vaječníky, které nezahájily svoji tvorbu vajíček ( včelař tuto změnu nepozná.... není schopen bez mikroskopického vyšetření odlišit normální dělnice od trubčic( at už fyziologických nebo anatomických ). Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic. Co tedy anatomické trubčice dělají???............jednoduchá odpověd........v produkčním období ( jaro, časné léto a plné léto )nedělají vůbec nic, snad kromě založení misek, jinak se po většinu dne flákají ( musím ještě dodat...podle mého názoru ještě zahřívají plod a udržují optimální klima kolem plodové plochy....to je můj názor, nechci ho nikomu vnucovat ) Pokud zastoupení anatomických trubčic přestoupí v produkčním období určitou hranici, pak nastupuje rojová nálada ( pro zajímavost: ve včelstvu těsně před vyrojením může být i více jak 50% včel anatomickými trubčicemi ). Tato hranice je u různých včelstev různá ( má na ni vliv hlavně míra geneticky podmíněné rojivosti ). V podletí a v roji jsou všechny anatomické trubčice donuceni k práci ( spíše než donuceni bude asi....instinktivně začnou pracovat ). Prácí jim zduřené vaječníky splasknou a stanou se opět normálními dělnicemi.
Ve bezmatečném včelstvu nastává podobná situace. Krmičky nemají co krmit ( chybí matka....zmenšuje se plodová plocha...za 24 dní po ztrátě matky už nezůstane ani bunka plodu ) a požírají krmné kašičky....vznikají anatomické trubčice. Je tu však jeden problém! Chybí matka!!!Matka svojí mateří látkou blokuje kladení anatomických trubčic..... A co se tedy děje když chybí??? Anatomické trubčice se stanou Fyziologickými trubčicemi. A problém je tu. Musím se opakovat,,Fyziologické trubčice se chovají jako matky ( avšak ostatní dělnice se k nim nechovají jako k matce ). Nejenže kladou vajíčka, ale i tvoří mateří látku (feromon, který za normálních okolnostech tvoří jen matka a který stmeluje včelstvo a láká trubce na trubčích shromaždištích ) a zabíjejí veškeré cizí matky.
Včelstvo se klidně může chovat přívětivě k přidávané matce( Proč by ne? Včely mají radši matku v čele kolonie než trubčice. ). Jakmile matka vyleze s klícky, trubčice dostane příležitost se jí zbavit.,,

Otázka: Je nějaký 100% způsob jak se zbavit fyziologických trubčic ( kromě připojení oddělku ).
Odpověd: Ne, není. Za nejistější považuji léčení plodovými plásty.
Rada: Lepší než přidávat matku do včelstev s fyziologickými trubčicemi ( to platí i pro včelstva, která nemají delší dobu (více než 1-2 dny) plod a ještě nejeví známky fyziologických trubčic...hrboplod ) je připojení celého oddělku s kladoucí matkou přes novinový papír.

zdravím........Martin Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490) (18510) (18515)

Zřejmě máš pravdu. Já mám v obvodu jednoho nečlena a nikdy mi to nedával, a já po tom nikdy nepátral. Tentokrát je to na jednom listu Ale znáš to, statistika je přece jen přesný součet nepřesných čísel
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Formulare pro dotace 2006
> Datum: 27.8.2006 17:26:12
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> > statistika se vztahuje na členy svazu
> ....
>
> Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu
> včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A
> to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med,
> matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)
>
> Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není
> včelař nebo nevčelaří?
> To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo
> vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci.
> :-)Josefe.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.120) --- 27. 8. 2006
Re: Pridanie matky do včelstva (18424) (18462) (18493) (18501) (18504)

Prepáčte Radime, ste výborný konferenciér,aj včelár, ale v bode kde tvrdíte, že trúdice sa šokovou terapiou stanú znovu robotnicami, sa nezhodneme. Tvrdím a to nielen ja, že fyziologicky zmenenej včely, sa zväčšené vaječníky (zväčšené nie preto, že požierali kašičku určenú pre ošetrovaný plod, ale v dôsledku chýbajúcej materskej látky v čase bez matky) sa do pôvodného stavu nevrátia. X prípadopv mi to potvrdilo, lebo ak matku včelstvo prijalo, trúdice ešte dokázali klásť vajíčka spolu s matkou. Potom to vo včelstve vypadalo presne ako pri hrboplode, kým pozmenené včely nevypadli. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re:Formulare pro dotace 2006 (18490) (18510)

Josef.Mensik:
> statistika se vztahuje na členy svazu
....

Tak to tedy nevím, ale statistika (Český statistický úřad) hovoří ne o počtu včelstev v zájmové organizaci, ale podává informace celkovém včelařství u nás. A to nejsou jen včelstva, které by mohli být vytaženy z Hradiš'tka, ale o med, matky, kočování atp. Tyto údaje zpracovává ČSV jako jediný. (pokud vím)

Nebo si vykládáš Josefe, že když někdo není v ČSV a má včely, tak vlastně není včelař nebo nevčelaří?
To mi bylo řečeno z úst, z kterých bych to nikdy nečekal. Ale když někdo vystupuje a jako já vystoupil z ČSV , tak se dozvídá na sebe různé věci. :-)Josefe.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 27. 8. 2006
Re: Langstroth = málo promyšlený úlový systém (18463) (18464) (18466) (18468) (18470) (18471) (18476) (18480) (18505) (18509)

>Jsem odpůrcem Langstrothu.

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu nebo zda bude plodiště naopak malé a bez mateřské mřížky matka bude klást do malých medníkových nástavků nahoře nebo se včely budou chtít rojit. To je třeba stanovit s ohledem na nadprůměrné včelstvo. Ne ovšem extrémně nadprůměrné, komu z vás klade 3000 vajíček denně?

Jestli je úl čtvercový nebo odélníkový mně moc nezajímá, obdélník se ale lépe uchopí a nese.
Důležitější je ale, aby ten komín nástavků nebyl moc vysoký, protože málo naplat, ale té cihle nahoře moc nevěřím.

Ne včely , ale včelař si musí vybrat, co je pro něj levné rychlé a pohodlné. Včelám musí stačit právě to optimální plodiště, které se snažím určit plus dostatek medníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.6) --- 27. 8. 2006
Trúdokladné matky

Plne súhlasím s p. Turčánim, že pouhým vysypaním trúdokladného včelstva niekde mimo úľ sa trúdic nezbavíme. Aj keď trúdice majú zdurené vaječníky a kladú vajíčka, lietať ešte nazabudli a vrátia sa naspäť do uľa. A prosím Vás nešliapte po včelách ako to navrhuje pán P.K., lebo to nie je pekné.
Mne sa toho roku do dvoch trúdicových včelstiev podarilo pridať matky v odloženci. Dal som ich za prepážku do trúdicového včelstva a postupne včely prešli za prepážku ku riadnej matke. Tiež sa mi stalo, že po vysypaní trúdicového včelstva niekde mimo včiel, navracajúce sa včely matku v klietke prijali, ale: kládla matka aj trúdice. Boli plásty na ktorých boli v bunkách dve-tri vajíčka a boli aj krásne nakladené po jednom vajíčku a ucelene ako sa na kvalitnú matku patrí. Po asi dvoch týždňoch trúdice klásť prestali, resp. včely sa im prestali venovať a oni sa vytratili.
Je veľmi zaujímavé ale veľa včelárov si myslí, že vysypaním trúdicového včelstva na zem sa trúdic zbavia a ,že tie včely, ktoré ostanú na vysypanom mieste sú trúdice. Môžu byť medzi nimi aj trúdice, ale sú to vlastne staré včely, ktoré už končia svoju púť a nemusíte z nich robiť žaburinu tým, že ich ušliapete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 27. 8. 2006
Re: Planovany vypadek mailove casti konference (18486) (18507)

> Myslel jsem, ze konference bezí na nejakém linuxu? Pokud ano, je pouzitelný
> http://www.die.net/doc/linux/man/man8/nnrpd.8.html?

Aha, takze to byla spise zadost o nove rozhrani. :-)

Neni to spatna myslenka, problem ale neni s newsovym serverem jako spise
s rozhranim mezi mailing listem a newsy. Po prechodu na novy software
zkusim zaridit skupinu v ramci serveru gmane.org.

--
                            Petr "Pasky" Baudis
Stuff: http://pasky.or.cz/
Snow falling on Perl. White noise covering line noise.
Hides all the bugs too. -- J. Putnam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 18512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 18512 do č. 18572)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu