Včelařská konference

Nojo, ale pro přidávání matky oddělkem to optimálně musí být oddělek, ve
kterém byla matka vychována a úl, ve kterém ten oddělek žije někdy od května
června. Shánět teď nový úl a dělat teď oddělek nejde.
RP
......
Jsou asi dvě věci označované slovem ODDĚLEK.
1.Nové mladé včelstvo vzniklé oddělením plástů v květnu a vyrostlé vlastní silou. Takové se dá přidávat/spojovat s mírným úspěchem téměř vždy, když je snůška nebo se krmí. Moje osobní dlouholetá zkušenost. Ale neškodí, když je nějaký oddělek ještě v záloze!! Pak je to provozně velmi jednoduchá metoda.
2. Oddělek - tedy oddělení včel a spojení s matkou. Síle nerozhoduje, důležité je, aby tam byly vytvořeny "společenské vztahy" jako ve včesltvu. Tedy včely plní většinu funkcí. Tady je to při mnou popsaném postupu téměř zajištěno.
Vytvořením včelstvíčka z plodových plástů a mladušek. Dejme tomu do 10dnů. Za dalších deset dnů jsou z nich létavky. Matka již klade, nejstarší buňky jsou skoro před zavíčkováním. Včely plní většinu funkcí - strážkyně česna i létavky, matka má svojí družinu a kolem ní dost včel, které jinou matku nepoznaly a tvoří finkční celek.
U tohoto "mini" oddělku, který byl během těch deseti dnů třeba ještě posílen o pár plástů s líhnoucím se plodem je stejné prosycení mateřským feromonem jako u jiného včelstva, a včelstvo dostatečně brání česno. (dále popisuji pro NN, ale jen při počítání nástavků)
Proto jsem taky radil dát jej na původní místo, den předtím bych nad něj dal ještě nástavek, ale stávající s plodem byl nechal dole u česna, česno nechal na podletních 5cm, nebo je úplně zavřel a nechal jen lépe střežitelné očko v teplém (a lépe hlídatelném) prostoru (mám síto ve dně) a dal jej na místo původního. Původní bych odložil stranou, zůžil na něm česna. Létavky by se postupně vracely a vžebrávaly do oddělku na původním místě a následně bych tam na víko, nebo jinou plochu před úplem vyklepával včrely ze starého úlu.
Pokud by v něm byl ještě plod, (ale pokud by bylo bezmatečné, tak již ne), tak ten bych dal do jiného včelstva vylíhnout. Plásty bych pak některý další den přidal případně i s nástavkem nad 2 nástavky oddělku.
.... ad. nový úl.
Nástavky s dílem by neměly být v této době problém, manipulační dno to je otázka kusu sololitu, 3+1 hranolků a nějak přilepeného síta proti mouchám na díře ve dně.
....
Ale nikoho nepřesvědčuji. Toto jsem si kdysi vyzkoušel a dělal jsem to, když jsem ještě nechoval matky. Jinak souhlasím s př. Stonjekem v bodech, že nejlepší je oddělek vychovaný z matečníků a ten přidávat. O přelarvování mám jiný názor, ale jedno opět ZAŘVU - POKUD NECHOVÁTE MATKY - NEVČELAŘÍTE. Je jedno jestli z otevř. matečníků, nebo nákupem neoplozených (pro začátek), ale pokud si na jaře neuděláte dostatečnou rezervu, aby jste po sezóně provedli SELEKCI, tak nechováte včely.

Setkal jsem se s názorem, že včelař nenakupuje matky s tím, že jednou jednu koupil, přidal a ona na potvoru byla horší než ta vyměněná. To se logicky musí/může stát, protože existuje Gausova křivka. Takže přidávat novou matku, která alespoň na oddělku neukázala co v ní je, je vždy riziko.
Šance, že je horší, než ta co tam je je 25% (1/4), že je zhruba stejná je 50% (2/4 = 1/4 na to že jsou obě mizerné, plus 1/4 že jou obě dobré) a 25% že je lepší.
Toto platí za předpokladu ostrého rozdělení na podprůměrnou a nadprůměrnou.
Statisticky totiž pravděpodobnost existence přesně průměrné matky nulová. Průměr je bod na ose, a pravděpodobnost jakéhokoli bodu na na vodorovné ose nějakého stat.rozdělení je vždy nulová.
(To je poněkud nepřesné, ale už jsem téměř 30 let ze školy)
V praxi si to můžete rozdělit na třetinky - spíše odpovídá praxi. Na podprůměrné, průměrné, a nadprůměrné a namalujte a spočítejte si čtvereček sami:-)
U gausova rozdělení je vždy polovina (včelstev, včelařů atd) podprůměrných a nedá se s tím nic dělat. Pro včelaře (aj)je to kruté, ale tvrzení že 25 000 včelařů je podprůměrných je pravdivé.:-))) ale nic neříkající.

Karel