Včelařská konference

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

Na úřadech mají vesměs placený komerční přístup do pozemkových map a tam se
dá zjistit mnohem více než z toho zadarmo. Jenže správně to mají mít jen pro
služební účely. Mně nedávno ochotná paní na úřadě potřebné údaje našla a
vytiskla a když tam zrovna v tu dobu vešel někdo jiný, papíry schovala a pak
je zase vytáhla. Záleží na koho člověk padne...
Co se týká názvů katastrálních území, je to historická záležitost stará snad
50 - 100 let nebo snad i víc. Během té doby se spousta obcí přejmenovala,
zrušila,sloučila atd..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 8:55 AM
Subject: Re: Z?kaz vstupu do lesa


Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde
ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na
internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti
objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se
pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není.
Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan

Záleží jak moc se s tím chceš piplat, jestli ti stojí za to z těch kousků
plástů znova skládat celý plást. Já bych řekl hodit na síto, občas obrátit a
trochu pomačkat, ať tekutý med vyteče. Nedávno jsem takhle likvidoval
okurkovou flašku a plastovou krabici plnou starých odřezaných můstků mezi
rámky s medem. Flašku jsem prostě dal na dřívka do hrnce s vodou, dal vařit
a voští jsem v něm rozpustil. Voskový koláč silný asi 3 cm jsem rozřezal a
med přes síto slil, bylo ho asi 2 litry. Přirozeně je to na doma tak na
perník nebo medovinu. Jako zbytek pak zůstanou kusy vosku a voskových
nečistot znečištěné medem, to je asi nejlepší nechat do doby krmení a
propláchnout nebo znova převařit a sladkou vodu dát zkrmit. Nedá se to
udělat z voští, ve kterém už byl plod, košilky z plodu dodají medu ostrou
nepříjemnou pachuť, snad jedině by se takový vyvařený med dal v malém
množství přidat jako nositel další příchuti do medoviny, ale nezkoušel jsem
to, nevím.
Pokud je to světlé voští, hodilo by se to asi na medovinu nebo zkrmit
včelám, já bych ho dal do přiměřeného množství studené vody ještě s kousky
ledu. Led proto, protože teplé voští se ohýbá a med v sobe uzavírá, studené
voští se při mixování rozbije na kousky a med uvolní. Takže bych to
rozmixoval nejspíš asi míchadlem na vrtačce a pak odfiltroval přes nějaké
jemné síto.
Tmavé voští by mohlo dodat tu nepříjemno pachuť i ve studené vodě, to vymytí
by muselo být velice rychlé a možná i neúplné.
S nějakou silnou pachutí nevím, snad vykvasit v demiónu a vypálit?
Jinak já takové odřezky běžně dávám na dno vysokého podmetu mimo síto, včely
si je zase vyberou a mně zůstane vosk Takže je tady varianta dávat to na
miskách do vysokého podmetu a krmit takhle včely. A sledovat, jestli se
nevykrádají, pak by takové krmení muselo přestat. A pak to třeba vytočit...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Terka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 5:19 AM
Subject: dotaz pro zkuene


> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> oddelit?diky za radu

Josef.Mensik:
> 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a
> po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z
> vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Josef.Mensik:
> Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km
> daleko
...........

Hlavně, že jsme zdraví my. ... A máme pěkného koníčka ;-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Je několik způsobů. 1) Vložit to řídkého pytlíku a vylisovat 2) rozdělit do pytlíků i s víčky vložit do medometu a vytočit 3) i svíčky nechat vykapat (vykapávaný med z víček) 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotaz pro zkuene
> Datum: 29.7.2006 06:27:05
> ----------------------------------------
> Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
> kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
> plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
> skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
> protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
> nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.
>
> Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
> je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
> držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
> je víc škody než užitku.
> Ať se zadaří
> Ivan
>
> P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.
>
> T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> T> oddelit?diky za radu
>
>
>
>
>
>

Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km daleko

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Asi m?m mor - u je po vem
> Datum: 28.7.2006 14:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není. Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:53:37
> ----------------------------------------
> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.
>
>
>

Jako preventista SDH ti mohu zdělit , že se to netýká hodpodářtví umístěných v inkriminovaném prstoru. Musíš však dodržovat zákaz kouření v ohroženém prostoru a místo kuřáku bych ti doporučil používat vodu ale kdyby nebylo vyhnutí tak důkladně zbylé uhlíky v kuřáku vysypat do vědra s vodou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:11:54
> ----------------------------------------
> Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
> lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Lidi co blbnete s vymýšlením nových postupů na léčení . U léčiv pro včely máte přesný návod na použití tak se ho držte Pří svém vlastním onemocnění se také pokoušíte o nové postupy nebo poslechnete svého lékaře? Mám dojem ,že by jste byli ochotni kibicovat do práce i operátorovi kdyby vás na při operaci neuspali. Léčení varoázy je hodně vážná věc než aby jste s tím laborovali. Nato máme výzkumné ústavy. Na vymýšlení novot máte celou technologii v chovu včel a výrobu úlů a pomůcek Tam je vaše snažení neprospěšnější zvláště podělíte-li se s výsledky svého snažení, a to i se špatnými, s jinými

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? formidolem.
> Datum: 28.7.2006 11:54:15
> ----------------------------------------
> Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je
> ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je
> pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne
> odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.
>
>
>

Od: Terka :
> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu?
......
Nožem oddělit od drátků a rámku a vložit to pomačkané (např. vidličkou nebo čistou dlaní) na síto. Jinak jde o odkapaný med. Chvíli to odkapání trvá a vyšší teplota je kuprospěchu. Nenechat to na později. Nejlépe je to od medometu hned oddělit od rámků a ponechat odkapat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.

Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
je víc škody než užitku.
Ať se zadaří
Ivan

P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.

T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
T> oddelit?diky za radu

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.

Natřel jsem na doporučení dna a česna barvou Balakryl Uni V2045/0220 vodou ředitelná. Má certifikát na styk s potravinami a pro povrchovou úpravu hraček.

Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
Díky za reakce!
Zdravi Ondrej

páry kyseliny jsou těžší než vzduch a proto po odpaření proudí k zemi ,v tom podmetu teda nic moc .......

K bodlá lze poradit rondop a pro odpůrce herbicidů orbu na podzi rostliny ja začnou růst na jaře necat v klidu až do roskvětu a pak v plném květu posekat Jakékoli odstraňování během vegetace je neůčiné a naopak podporuje vegetativní množení. Posekání v době květu využívá , že vtuto dobu je rostlina již bez jakých koli zásobních látek v kořenech a nedokáže již znovu obrazit a vytvořit si tak nové pro přezimování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: svazenka
> Datum: 28.7.2006 01:34:27
> ----------------------------------------
> Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
> vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
> Roundap nebo nějaký podobný herbicid?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vrána Vítězslav" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
> Subject: Re: svazenka
>
>
> > Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> > pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> > vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> > pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> > svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> > nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> > pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> > výborný,zdraví Víťa.
>
>
>
>

Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
Roundap nebo nějaký podobný herbicid?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
Subject: Re: svazenka


> Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> výborný,zdraví Víťa.

Já mám stejnou zkušenost. V letošní zimě jsem měl bobky, že to nevyjde, ale zase mi vždy alespoň 1 plást zásob zbyl. Záleží to na včelách a úlu. Zbylé zásoby pak dávám oddělkům. Pokud bych krmil víc, měl bych větší problémy. To jsem už taky vyzkoušel.


Pavel:
Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Radku, máš pravdu, "návod je zákon". Ono to tak vychází,když se tam ta deska má nějak dostat. Možná je jednodušší ji dát zhora na plodiště. Podstatné je, aby se kyselina odpařila nerušeně a rovnoměrně do uliček a včely ji neodvětraly hned ven.

>... myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.

P.S. Mám dno, mřížku 3x 3 mm, a spad roztočů mám zatím 0. Trochu mě to překvapuje.

Ahoj Emane, Ty to viš lepe nez ja, myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.
... Když je nejhůř podívej se na návod.....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, July 27, 2006 3:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: L??en? formidolem.

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co
nejbíže
spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z
polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou
distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na
horní
loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem
neslyšel,
to bych nedělal.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Už jsem si zvyknul davat 21kg, protože 18 kg při studeném jaru je o
strach. Pokud ale zimuji nyní na 1 N 39*36 dávám 18kg většině včelstev.
Pokud zimuji oddelek na 39*24 dávám 15kg. V tom případě nutno dávat po
menších dávkách(á 3kg) aby jste nezalili cukrem celé plodiště a matka by
neměla kam klást.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Krmen?

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned
toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+
dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu
je
spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře
klid
včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují.
Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg
zásob,.."
atd.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co nejbíže spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na horní loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem neslyšel, to bych nedělal.

Jeden včelař, který chová vedle kmene Lesana i jiné mi letos sdělil, že ve
včelstvech s Lesanou měl více tmavého medu, než ve včelstvech jiného původu.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?

V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

skus vlozit formidol medzi mednik a plodisko, odparovacimi otvormi smerom
na plodisko.

Matej




"Milan" <e-mail/=/nezadan>
27.07.2006 09:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Léèení formidolem.






Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v
prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky
do
vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky do vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Není třeba se vzdávat - až svazenka odkvete staž pole podmítnout a bodlák vzejde i navzdory suchu - pak stačí použít některý z totálních herbicidů a na jaře můžete zase pokračovat. :-))

Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med výborný,zdraví Víťa.

Pokud možno to nevař, jen rozpusť. Var totiž vytváří poměrně stabilní emulzi
vosku ve vodě, ta se během tuhnutí už nespojí, zůstane společně s
nečistotami jako miniaturní voskové kuličky na rozhraní vosku a vody. Když
potom ty "nečistoty" oškrábeš, necháš pořádně vyschnout a ve vodní lázni
rozpustíš, najednou to bude skoro samý vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 4:45 PM
Subject: Antwort: Re:taven? vosku


10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

řepku stáčím tak z necelé poloviny(max) zavíčkovanou, protože sem většinou pod víčky jarního medu měl víc % vody a zatím nebyl problém,skladujte v suchu, med nabírá vodu se vzduchu....

No mě to potkalo již dvakrát. (2004,2005)
Nejhorší je na tom, že mně začal kvasit až po vánocích.
Byly to první řepkové medy, které jsem kdy měl, dřív jsem neměl řepku v doletu.
Normálně zkrystalizovaly, některé jsem i pastoval.
U pastovaných vím o pár zkažených sklenicích, ale nejvíc se jich zkazilo normálně na tvrdo zkrystalizovaných.
V mém případě pasovala odpověď tady z konference, že kolísání teploty při skladování způsobí růst krystalů a vytěsňování vody. To sedělo, v medu byly velké krystaly, a teplota skutečně kolísala. V podkrovní místnosti, kde jsem med skladova bylo omylem zapnuto topení.
Docela by mě zajímalo co stím kdo dělá, protože představ, že někomu prodá m med a ten se mu pak doma zkazí mě děsí.

10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta

Dobrý den.
Letos mám problém s vlhkostí medu. Mám tenkostěnné úly Lagstroth 159 mm. Očka mám otevřena, jen medníková zavřena, nahoře jsem fólii neměl. Řepkový med, co jsem vytáčel před měsícem a potom před 14 dny, měl 18,5 % vody - měřeno refraktometrem. Přitom plásty byly skoro celé zavíčkované až dolů. V některých plástech už začínal krystalizovat - nešlo déle čekat. Tuto vlhkost jsem naměřil i v zavíčkovaných buňkách. V nezavíčkovaných byla dokonce o něco nižší. Teď jsem rozdělal sklenici stočenou před měsícem a med má chuť, jako by začínal kvasit. Sklenice ze stejné várky, kterou jsme teď dojedli chutnala normálně.
Kde by mohla být chyba? Je pravda, že v polovině doby, co kvetla řepka bylo psí počasí. Jen dodávám, medomet mám nový nerezový, používám nové plastové nádoby. Ten med jsem pastoval mícháním v té plastové nádobě, ale nádobu jsem vždy hned uzavřel - nemůže pastování mít vliv na rozběhnutí kvašení?
Nestalo se vám někdy, že ne a ne dostat tu vlhkost níže, případně jakou jste měli vlhkost?
Dan

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 25.7.2006 13:55:20
> ----------------------------------------
> O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují
> panenský vosk...
>
> ...
> asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.
>
> Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři
> nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v
> létě nemá co reinvadovat:-).
> Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví
> nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....
>
>
>

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032202

-----Original Message-----
From: HavelM/=/gr.cd.cz
Sent: Tuesday, July 25, 2006 11:55 AM
Subject: Víceúčelový podmet

Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít

Viz Včelařství č. 9/2005, str. 244.: Politura ze včelího vosku

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: voskovani nabytku

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej.

Dříve byl včelí vosk tak snad do 10 % součástí laků na nábytek. Přídavek
včelího vosku umožnil, že jak lak uschnul, šlo ho opakovaně vyleštit do
vysokého lesku. Zároveň ale předměty, které na laku dlouho ležely, se do
něho bořily a lepily se na něho a ten lesk se taky rychle ztrácel. Dále tam
byly nějaké vysychavé oleje, jako lněný a nějaké přírodní pryskyřice, jako
kalafuna, kopálová pryskyřice a i jiné. Dneska už je to spíše věc pro
restaurátory. Taky dnešní průhledné laky jsou mnohem tvrdší a stabilnější.
Jinak jakýsi přírodní lak s přídavkem včelího vosku jsem viděl třeba v
prodejně včelařského družstva v Ostravě.
Navoskováním je asi myšleno vyleštění už nalakovaného povrchu. To se dělá
třeba tak, že se vytvoří roztok cca 5 - 10 % vosku v ředidle, povrch se
namaže a po zaschnutí ředidla se rozleští. Roztok se vytvoří za horka, jaké
ředidlo je vcelku jedno, musí to být takové, které lakovaný povrch
nenaleptají. Nejlepší je z toho líh potom technický benzín. Znalec by mohl
zkusit udělat emulzi včelího vosku ve vodě, jaké emulzní činidla k tomu
použít ale nevím. Při té přípravě s ředidlem za horka se musí dodržovat
určitá bezpečnostní pravidla, neplnit nádobu více než z 1/3, mít po ruce
poklici pro případné zadušení ohně, když vzplane a dělat to venku nebo
někde, kde se nebudou hromadit výbušné páry a kde se nic moc nestane, když v
případě velké smůly se hořící směs vylije. V současném letním horku někdy
stačí rozměklý špalík vosku nanést na lak otěrem a mechanicky rozleštit a
nemusí na to být žádné ředidlo. Včelím voskem se krásně regenerují taky
plastové věci. Když se škrábance vyčistí a povrch zaleští voskem, vypadá
nějaký starý "bakeliťák" jako nový.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vendula" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:22 PM
Subject: voskovani nabytku


> nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat
> nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)
>
> Diky Vendula