78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Terka (85.160.88.54) --- 29. 7. 2006
dotaz pro zkušene

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 7. 2006
Re:Pl?ny ??a "B" (17747)

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik (147.228.1.218) --- 29. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738) (17740) (17741)

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MIlan (195.91.124.237) --- 28. 7. 2006
Plány úľa "B"

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan (88.102.76.160) --- 28. 7. 2006
Re: Léčení formidolem. (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730)

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr K (195.146.125.12) --- 28. 7. 2006
úlová váha

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: Z?kaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738) (17740) (17741)

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 7. 2006
Re: Asi mám mor - už je po všem (17098) (17306) (17735)

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738) (17740)

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738) (17740)

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 28. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733) (17738)

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: Asi mĂĄm mor - u je po vem (17098) (17306) (17735)

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733)

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: Asi mĂĄm mor - u je po vem (17098) (17306) (17735)

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 7. 2006
Antwort: Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732) (17733)

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (195.47.24.114) --- 28. 7. 2006
Re: Asi mám mor - už je po všem (17098) (17306)

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 28. 7. 2006
inzerát - dřevěné a polystyrénové úly

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

m (82.100.43.4) --- 28. 7. 2006
Re: Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730) (17732)

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Zákaz vstupu do lesa (17717) (17720) (17722) (17723) (17727) (17730)

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: barva na česna (17728)

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.75.141) --- 28. 7. 2006
Re: Léčení formidolem. (17717) (17720) (17722) (17723) (17727)

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 7. 2006
Re: barva na česna (17728)

Natřel jsem na doporučení dna a česna barvou Balakryl Uni V2045/0220 vodou ředitelná. Má certifikát na styk s potravinami a pro povrchovou úpravu hraček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondřej Ptáček (85.71.106.65) --- 28. 7. 2006
barva na česna

Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
Díky za reakce!
Zdravi Ondrej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 28. 7. 2006
Re: Léčení formidolem. (17717) (17720) (17722) (17723)

páry kyseliny jsou těžší než vzduch a proto po odpaření proudí k zemi ,v tom podmetu teda nic moc .......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: svazenka (17693) (17698) (17715) (17725)

K bodlá lze poradit rondop a pro odpůrce herbicidů orbu na podzi rostliny ja začnou růst na jaře necat v klidu až do roskvětu a pak v plném květu posekat Jakékoli odstraňování během vegetace je neůčiné a naopak podporuje vegetativní množení. Posekání v době květu využívá , že vtuto dobu je rostlina již bez jakých koli zásobních látek v kořenech a nedokáže již znovu obrazit a vytvořit si tak nové pro přezimování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: svazenka
> Datum: 28.7.2006 01:34:27
> ----------------------------------------
> Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
> vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
> Roundap nebo nějaký podobný herbicid?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vrána Vítězslav" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
> Subject: Re: svazenka
>
>
> > Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> > pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> > vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> > pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> > svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> > nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> > pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> > výborný,zdraví Víťa.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 7. 2006
Re: svazenka (17693) (17698) (17715)

Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
Roundap nebo nějaký podobný herbicid?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
Subject: Re: svazenka


> Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> výborný,zdraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 27. 7. 2006
Re: Krmení (17674) (17709)

Já mám stejnou zkušenost. V letošní zimě jsem měl bobky, že to nevyjde, ale zase mi vždy alespoň 1 plást zásob zbyl. Záleží to na včelách a úlu. Zbylé zásoby pak dávám oddělkům. Pokud bych krmil víc, měl bych větší problémy. To jsem už taky vyzkoušel.


Pavel:
Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 27. 7. 2006
Re: L??en? formidolem. (17717) (17720) (17722)

Radku, máš pravdu, "návod je zákon". Ono to tak vychází,když se tam ta deska má nějak dostat. Možná je jednodušší ji dát zhora na plodiště. Podstatné je, aby se kyselina odpařila nerušeně a rovnoměrně do uliček a včely ji neodvětraly hned ven.

>... myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.

P.S. Mám dno, mřížku 3x 3 mm, a spad roztočů mám zatím 0. Trochu mě to překvapuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 27. 7. 2006
RE: L??en? formidolem. (17717) (17720)

Ahoj Emane, Ty to viš lepe nez ja, myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.
... Když je nejhůř podívej se na návod.....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, July 27, 2006 3:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: L??en? formidolem.

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co
nejbíže
spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z
polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou
distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na
horní
loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem
neslyšel,
to bych nedělal.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 27. 7. 2006
RE: Krmen? (17674) (17679) (17687) (17694)

Už jsem si zvyknul davat 21kg, protože 18 kg při studeném jaru je o
strach. Pokud ale zimuji nyní na 1 N 39*36 dávám 18kg většině včelstev.
Pokud zimuji oddelek na 39*24 dávám 15kg. V tom případě nutno dávat po
menších dávkách(á 3kg) aby jste nezalili cukrem celé plodiště a matka by
neměla kam klást.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Krmen?

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned
toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+
dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu
je
spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře
klid
včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují.
Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg
zásob,.."
atd.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 27. 7. 2006
Re: Léčení formidolem. (17717)

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co nejbíže spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na horní loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem neslyšel, to bych nedělal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 27. 7. 2006
Re: Medovice (17650)

Jeden včelař, který chová vedle kmene Lesana i jiné mi letos sdělil, že ve
včelstvech s Lesanou měl více tmavého medu, než ve včelstvech jiného původu.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?

V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 7. 2006
Antwort: Léčení formidolem. (17717)

skus vlozit formidol medzi mednik a plodisko, odparovacimi otvormi smerom
na plodisko.

Matej




"Milan" <e-mail/=/nezadan>
27.07.2006 09:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Léèení formidolem.






Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v
prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky
do
vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 27. 7. 2006
Léčení formidolem.

Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky do vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Baťa (193.179.240.163) --- 27. 7. 2006
Re: svazenka (17693) (17698) (17715)

Není třeba se vzdávat - až svazenka odkvete staž pole podmítnout a bodlák vzejde i navzdory suchu - pak stačí použít některý z totálních herbicidů a na jaře můžete zase pokračovat. :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vrána Vítězslav (85.71.69.51) --- 26. 7. 2006
Re: svazenka (17693) (17698)

Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med výborný,zdraví Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 7. 2006
Re: Antwort: Re:taven? vosku (17708) (17710) (17711)

Pokud možno to nevař, jen rozpusť. Var totiž vytváří poměrně stabilní emulzi
vosku ve vodě, ta se během tuhnutí už nespojí, zůstane společně s
nečistotami jako miniaturní voskové kuličky na rozhraní vosku a vody. Když
potom ty "nečistoty" oškrábeš, necháš pořádně vyschnout a ve vodní lázni
rozpustíš, najednou to bude skoro samý vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 4:45 PM
Subject: Antwort: Re:taven? vosku


10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 26. 7. 2006
Re: Vlhkost medu (17707)

řepku stáčím tak z necelé poloviny(max) zavíčkovanou, protože sem většinou pod víčky jarního medu měl víc % vody a zatím nebyl problém,skladujte v suchu, med nabírá vodu se vzduchu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 26. 7. 2006
Re: Vlhkost medu (17707)

No mě to potkalo již dvakrát. (2004,2005)
Nejhorší je na tom, že mně začal kvasit až po vánocích.
Byly to první řepkové medy, které jsem kdy měl, dřív jsem neměl řepku v doletu.
Normálně zkrystalizovaly, některé jsem i pastoval.
U pastovaných vím o pár zkažených sklenicích, ale nejvíc se jich zkazilo normálně na tvrdo zkrystalizovaných.
V mém případě pasovala odpověď tady z konference, že kolísání teploty při skladování způsobí růst krystalů a vytěsňování vody. To sedělo, v medu byly velké krystaly, a teplota skutečně kolísala. V podkrovní místnosti, kde jsem med skladova bylo omylem zapnuto topení.
Docela by mě zajímalo co stím kdo dělá, protože představ, že někomu prodá m med a ten se mu pak doma zkazí mě děsí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2006
Antwort: Re:taven? vosku (17708) (17710)

10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 7. 2006
Re:taven? vosku (17708)

DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (194.228.250.142) --- 26. 7. 2006
Re: Krmení (17674)

Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František (195.113.101.126) --- 26. 7. 2006
tavení vosku

Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (84.21.115.142) --- 26. 7. 2006
Vlhkost medu

Dobrý den.
Letos mám problém s vlhkostí medu. Mám tenkostěnné úly Lagstroth 159 mm. Očka mám otevřena, jen medníková zavřena, nahoře jsem fólii neměl. Řepkový med, co jsem vytáčel před měsícem a potom před 14 dny, měl 18,5 % vody - měřeno refraktometrem. Přitom plásty byly skoro celé zavíčkované až dolů. V některých plástech už začínal krystalizovat - nešlo déle čekat. Tuto vlhkost jsem naměřil i v zavíčkovaných buňkách. V nezavíčkovaných byla dokonce o něco nižší. Teď jsem rozdělal sklenici stočenou před měsícem a med má chuť, jako by začínal kvasit. Sklenice ze stejné várky, kterou jsme teď dojedli chutnala normálně.
Kde by mohla být chyba? Je pravda, že v polovině doby, co kvetla řepka bylo psí počasí. Jen dodávám, medomet mám nový nerezový, používám nové plastové nádoby. Ten med jsem pastoval mícháním v té plastové nádobě, ale nádobu jsem vždy hned uzavřel - nemůže pastování mít vliv na rozběhnutí kvašení?
Nestalo se vám někdy, že ne a ne dostat tu vlhkost níže, případně jakou jste měli vlhkost?
Dan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.138.39.56) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17695) (17705)

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17695)

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 25.7.2006 13:55:20
> ----------------------------------------
> O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují
> panenský vosk...
>
> ...
> asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.
>
> Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři
> nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v
> létě nemá co reinvadovat:-).
> Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví
> nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.56) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17695) (17699)

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 25. 7. 2006
RE: Víceúčelový podmet (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17690) (17691)

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032202

-----Original Message-----
From: HavelM/=/gr.cd.cz
Sent: Tuesday, July 25, 2006 11:55 AM
Subject: Víceúčelový podmet

Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 25. 7. 2006
RE: voskovani nabytku (17693) (17696)

Viz Včelařství č. 9/2005, str. 244.: Politura ze včelího vosku

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: voskovani nabytku

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 7. 2006
Re: voskovani nabytku (17693)

Dříve byl včelí vosk tak snad do 10 % součástí laků na nábytek. Přídavek
včelího vosku umožnil, že jak lak uschnul, šlo ho opakovaně vyleštit do
vysokého lesku. Zároveň ale předměty, které na laku dlouho ležely, se do
něho bořily a lepily se na něho a ten lesk se taky rychle ztrácel. Dále tam
byly nějaké vysychavé oleje, jako lněný a nějaké přírodní pryskyřice, jako
kalafuna, kopálová pryskyřice a i jiné. Dneska už je to spíše věc pro
restaurátory. Taky dnešní průhledné laky jsou mnohem tvrdší a stabilnější.
Jinak jakýsi přírodní lak s přídavkem včelího vosku jsem viděl třeba v
prodejně včelařského družstva v Ostravě.
Navoskováním je asi myšleno vyleštění už nalakovaného povrchu. To se dělá
třeba tak, že se vytvoří roztok cca 5 - 10 % vosku v ředidle, povrch se
namaže a po zaschnutí ředidla se rozleští. Roztok se vytvoří za horka, jaké
ředidlo je vcelku jedno, musí to být takové, které lakovaný povrch
nenaleptají. Nejlepší je z toho líh potom technický benzín. Znalec by mohl
zkusit udělat emulzi včelího vosku ve vodě, jaké emulzní činidla k tomu
použít ale nevím. Při té přípravě s ředidlem za horka se musí dodržovat
určitá bezpečnostní pravidla, neplnit nádobu více než z 1/3, mít po ruce
poklici pro případné zadušení ohně, když vzplane a dělat to venku nebo
někde, kde se nebudou hromadit výbušné páry a kde se nic moc nestane, když v
případě velké smůly se hořící směs vylije. V současném letním horku někdy
stačí rozměklý špalík vosku nanést na lak otěrem a mechanicky rozleštit a
nemusí na to být žádné ředidlo. Včelím voskem se krásně regenerují taky
plastové věci. Když se škrábance vyčistí a povrch zaleští voskem, vypadá
nějaký starý "bakeliťák" jako nový.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vendula" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:22 PM
Subject: voskovani nabytku


> nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat
> nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)
>
> Diky Vendula

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17695)

Mám pocit,že jesm někde četl, že se panenský vosk v Dolu vykupuje na výrobu mezistěn pro "plástečkový med". To ale tu farmacii nevylučuje.

vsusicky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17695)

Souhlasím a vždycky si nechám rád poradit.Bohužel z různých rad lze použít jen něco a něco je nesmysl hned na 2. pohled.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 25. 7. 2006
svazenka (17693)

Máte někdo zkušenosti, jak dlouho vydrží klíčivost semen svazenky? Objevil
jsem pytlík semen s dobou použitelnosti 1999. A pokud ji budu zkoušet, za
jak dlouho semeno začíná po zasetí a zalití klíčit?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 7. 2006
Re: Krmen?

Dne úterý 25 července 2006 13:53 HavelM/=/gr.cd.cz napsal(a):

> vytáčím letos i med z plodiště, takže všechen a chci zimovat na třech
> nástavcích 39x24x11

dd,

bacha na to, ze med z pylovych plastu (vetsinou ty po stranach) byva (alespon
u mne) mirne nakysnuty od fermentovaneho pylu, coz se nekomu muze libit, ale
take pripadat jako znamka zkvaseni.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 25. 7. 2006
Re: voskovani nabytku (17693)

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej. Kolega podle toho návodu dělal dětskou postýlku a byl nadšen. Jen spotřeba byla značná.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689)

O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk...

....
asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.

Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v létě nemá co reinvadovat:-).
Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 25. 7. 2006
Re: Krmen? (17674) (17679) (17687)

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

.........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+ dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu je spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře klid včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují. Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg zásob,.." atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vendula (80.95.119.41) --- 25. 7. 2006
voskovani nabytku

nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)

Diky Vendula

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V. Protivínský (88.83.235.78) --- 25. 7. 2006
MODERNÍ VČELAŘ 4/2006

Všiml jsem si, že na serveru VN stále visí upoutávka na minulé číslo M. včelaře. Rád bych tedy touto cestou upozornil, že již vyšlo nové č. 4/2006 - LÉTO.

Více na modernivcelar.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 7. 2006
Víceúčelový podmet (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689) (17690)

Zdravím.
Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít
děkuji

Miroslav Havel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 25. 7. 2006
Re: melecitoza (17629) (17638) (17667) (17671) (17678) (17689)

Včelařím také na okraji Brd a mel. med mám. Vytočit jde asi z poloviny. Protože používám rad. medomet a většinu plástů mám panenských, musel jsem snížit otáčky cca o 1/3. a prodloužit vytáčení. Plásty napůl vytočené vracím do včel systémem plodiště, prázdný polomedník igelit v rohu přehnutý, aby vznikl menší průlez a 2 medníky s mel. zbytky. Každý nástavek provlhčím malířskou štětkou vodou. Včelky si poradí. Mám vypozorováno, že co včelky podruhé proženou sosáčky,již tak netuhne. Je to pracné a funguje to dobře. On problém mel. medů není pouze ve vytočení, ale týká se i cezení medu a hlavní je si uvědomit jak postupovat když je mel.med v plodišti, protože tam už jde včelkám v zimě o život. Jinak si myslím, že máme za sebou velmi zdařilou sezonu holt trochu z komplikacemi. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17690 do č. 17750)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu