Archiv Včelařské konference

kyselina se opravdu odpařuje rychle,je těkavá s materie,

.............................
R.P. :
Ideální by bylo něco, co dokáže co pár
hodin vypustit odměřené množství kyseliny......
..........................
němci používají lahev s knotem , s kterého se ta kyselina odpařuje rovnoměrně....

já se chystám zkusit kapačku s nemocnice...........

v mé praxi se osvědčilo síto se shodným půdorysem nástavku,oddělám folii, položím síto ,v něm je talíř s buničinou,naliju 20 ml na nástavek(10x 39x24),přikryju folií a černou střechou když je chladno,páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tak proudí přes úl,stačí 2x12 hodin-do večera se odpaří podstatná část,přes noc jsou v úle létavky ty šetřím-brouk s nich stejně sleze na plod a ráno jsou uličky opět plné včel a po druhé na 12 hod. naliju 20ml x počet nástavků a za 14 dní znova(teď v létě),brouci padaj nejdéle sedm dní

loni ,kdy jsme měli otevřenej plod na začátku listopadu,byla fumigace(pro mě tečka za posledním broukem) neúčinná,což potvrdily vzorky měli,
okolní včelaři i vzorní měli stovky brouků a na jaře natírali plod,moje včely byly v limitu....takže si dám práci s kyselinou než natírat plod , to je sstrašná zdlouhavá práce...

8-10 ml HCOOH je koncentrace na pár hodin ,tomu by se brouci smáli,citlivost je tak po desítkách ml ,je šumafuk jestli mám 20 nebo 22ml v odměrným válci,ale 30 ml to už včely poznaj

jinak pracuju na tabulce,která v závislosti na teplotě, roční době apod. určí snadno množstí kyseliny,těch závislostí na odparu je víc a bude chvilu trvat než je všechny s ohledním tak abych tabulku mohl použít kdokoliv...pokud ty síta nevytlačí kapačka

léčit kyselinou můžete takřka celý rok,kdy včely létaj

pokud někdo s VUVČ v Dole sleduje tuto diskuzi,tak by nám mohl objasnit proč zvolili metodu formidolu před jinou aplikací HCOOH,mě samotnýho by to zajmalo kdo a jak formidol zaváděl.....


kyselina je to silně žíravá- gumový rukavice ,brýle jsou samozřejmostí,ALE ještě sem si nevšiml ,že by aplikace HCOOH ničila plásty-ale pro vás udělám pokus,do prázdnýho nástavku dám torza souší s melocitozi a odpařím do něj 100 ml,a uvidíme....

jeden vcelar u nas skusil "kapacku z nemocnice" a rozleptalo ju to

Matej




"P.K." <e-mail/=/nezadan>
21.07.2006 09:50
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Léèení






kyselina se opravdu odpařuje rychle,je těkavá s materie,

............................
R.P. :
Ideální by bylo něco, co dokáže co pár
hodin vypustit odměřené množství kyseliny......
.........................
němci používají lahev s knotem , s kterého se ta kyselina odpařuje
rovnoměrně....

já se chystám zkusit kapačku s nemocnice...........

v mé praxi se osvědčilo síto se shodným půdorysem nástavku,oddělám folii,
položím síto ,v něm je talíř s buničinou,naliju 20 ml na nástavek(10x
39x24),přikryju folií a černou střechou když je chladno,páry kyseliny jsou
těžší než vzduch a tak proudí přes úl,stačí 2x12 hodin-do večera se odpaří
podstatná část,přes noc jsou v úle létavky ty šetřím-brouk s nich stejně
sleze na plod a ráno jsou uličky opět plné včel a po druhé na 12 hod.
naliju 20ml x počet nástavků a za 14 dní znova(teď v létě),brouci padaj
nejdéle sedm dní

loni ,kdy jsme měli otevřenej plod na začátku listopadu,byla fumigace(pro
mě tečka za posledním broukem) neúčinná,což potvrdily vzorky měli,
okolní včelaři i vzorní měli stovky brouků a na jaře natírali plod,moje
včely byly v limitu....takže si dám práci s kyselinou než natírat plod ,
to
je sstrašná zdlouhavá práce...

8-10 ml HCOOH je koncentrace na pár hodin ,tomu by se brouci
smáli,citlivost je tak po desítkách ml ,je šumafuk jestli mám 20 nebo 22ml
v odměrným válci,ale 30 ml to už včely poznaj

jinak pracuju na tabulce,která v závislosti na teplotě, roční
dobÄ› apod.
určí snadno množstí kyseliny,těch závislostí na odparu je víc a bude
chvilu
trvat než je všechny s ohledním tak abych tabulku mohl použít
kdokoliv...pokud ty sĂ­ta nevytlaÄŤĂ­ kapaÄŤka

léčit kyselinou můžete takřka celý rok,kdy včely létaj

pokud někdo s VUVČ v Dole sleduje tuto diskuzi,tak by nám mohl objasnit
proč zvolili metodu formidolu před jinou aplikací HCOOH,mě samotnýho by to
zajmalo kdo a jak formidol zaváděl.....


kyselina je to silně žíravá- gumový rukavice ,brýle jsou samozřejmostí,ALE
ještě sem si nevšiml ,že by aplikace HCOOH ničila plásty-ale pro vás
udělám
pokus,do prázdnýho nástavku dám torza souší s melocitozi a odpařím do něj
100 ml,a uvidĂ­me....

ani mě tak nezáleží na tom, aby byla s nemocnice,jde o systém,ale díky za zkušenost

ABSOLUTNĚ BEZ ZÁRUKY!!

Když jsem byl v Itálii, tak tam odpařujou kyselinu prosakovacím systémem jak se u nás doplňují zásoby.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Něco jako Formidol, ale na stojato je tady: www.mitegone.com

Podle popisu to funguje tak, že deska s kapilárami se nasákne
kyselinou, pověsí do úlu a pak v konstantním množství tu kyselinu
odpařuje.

Maje včely daleko od domova se mi líbí, že nejsou potřeba dva zásahy v
úlu.

Zkoušel jste někdo něco podobného?

Ahoj Ivan

Dobrý den,
obracím se na Vás jako na odborníky v oblasti včelařství. Na našem rodinném domku se usadil začátkem týdne malý roj, během 3 dnů se tento roj rozrostl do velikosti plochy 2 x 0,5 m. V místě kde se usadil jsou na zdi větrací průduchy pro střechu, tzn. že jsou docela jistě i v těchto prostorách. Zkoušeli jsme je kropit vodou, vykouřit sirnými knoty ale stále nic. Co se týče přístupu k roji - tak ten by byl, ale nedovedu si představit tu melu při bližším kontaktu.
Děkuji předem za Vaší pomoc a jsem s pozdravem
Jiří N.

Od: Jirka
> Dobrý den,
> obracím se na Vás jako na odborníky v oblasti včelařství. Na našem rodinném
> domku se usadil začátkem týdne malý roj, během 3 dnů se tento roj rozrostl
> do velikosti plochy 2 x 0,5 m. V místě kde se usadil jsou na zdi větrací
> průduchy pro střechu, tzn. že jsou docela jistě i v těchto prostorách.
> Zkoušeli jsme je kropit vodou, vykouřit sirnými knoty ale stále nic. Co se
> týče přístupu k roji - tak ten by byl, ale nedovedu si představit tu melu
> při bližším kontaktu.
>         Děkuji předem za Vaší pomoc a jsem s pozdravem
........

Vem si starý vysavač s papírovými pytlíky a s nástavci aby jsi se dostal pohodlně až k nim a vysávej. Na pytlíky nezapomeň ve vysavači, spal je a také vypláchnout hadici vodou (plus jar) a nástavce. (kvůli rozkladu)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tak výkonný vysavač nemám

Něco jsem našel na autowebu...

Dotaz vznesl:
František Rada, 19. červenec 2006, 14:22
Dobrý den, mohu, prosím Vás, táhnout za Felicií (hmotnost největší technicky přípustná a hmotnost povolená 1420kg, hmotnost provozní 935 kg, pov. hmotnost přívěsu bržděného 900 kg/nebržděného 400 kg) přívěs nákladní valníkový bržděný (nejvyšší rychlost 80km/hod., hmotnost provozní 390 kg, hmotnost povolená 1300kg, pro spojovací zařízení iso 50) pokud okamžitá hmotnost přívěsu nepřesáhne 900 kg? Myslím si, že podle zákona č.341/2002 §14 odst. 7) písm.a) tento přívěs táhnout mohu. Alespoň takhle už mi to jednou při kontrole na silnici policisté při písemném předložení tohoto zákona uznali, i když moc jistí si nebyli. Pokud bych ho totiž táhnout nesměl, nesměl bych táhnout ani nebržděný vozík s povolenou hmotností 700kg a provozní hmotností 150kg (asi nejmenší vozík, jaký jsem kdy viděl 1,1 x 1,3m). Děkuji za odpověď, František Rada
Odpověděl:
, včera, 21:43
Pro spojitelnost vozidel do soupravy platí následující pravidla:

§ 14

Technické požadavky na spojitelnost vozidel do jízdních souprav a jejich provoz

(1) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.h-1 nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla. U souprav traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru.

(2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.h-1 nejvýše 1,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla.

(3) Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla.

(4) Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.

(5) Prostřední vozidlo soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo soupravy.

(6) Nebrzděná vozidla kategorie O1 mohou být zapojována jen za vozidla kategorií M a N, jejichž provozní hmotnost je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.

(7) Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O1 a O2 platí
a) okamžitá hmotnost nebrzděného přípojného vozidla kategorie O1 nesmí být větší než největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla,

b) okamžitá hmotnost přívěsu kategorie O2 nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla, za podmínky, že největší povolená hmotnost takového přípojného vozidla není větší než největší povolená hmotnost tažného vozidla u vozidel kategorií M1 a N1 a 1,5násobek největší povolené hmotnosti tažného vozidla u vozidel kategorií M1G a N1G.

(8) Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií O3 a O4 v jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla.

(9) Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií M1 a N1 smí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie O1 nebo O2 o maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400 mm od této roviny, měřeno na každé straně (po obou stranách) soupravy vozidel zapojených do soupravy a podélné ose.

(10) Pokud přípojné vozidlo svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být opatřeno tažné vozidlo doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.

(11) Pokud ministerstvo při schvalování technické způsobilosti typu přívěsů kategorií O1 a O2 nestanoví jinak, nesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h-1. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(12) Vozidla kategorií OT a SPT
a) vozidla kategorií OT1 a SPT1, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií OT1, OT2 a SPT1, která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak,

b) okamžitá hmotnost vozidla kategorie SPT vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 30 km.h-1, respektive do 40 km.h-1 nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti traktoru.

(13) Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti tažného motorového vozidla. Největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než provozní hmotnost tažného motorového vozidla.

(14) Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 30 km.h-1, musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi posledního vozidla soupravy deskami zadního značení pro "pomalá vozidla". Toto označení splňuje podmínky stanovené homologačním předpisem EHK č. 69 a je podle něj homologováno. V případě, že je souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí zakryto.

(15) Zapojení vozidel do jízdních souprav (s výjimkou tažení přívěsů kategorií O1 a O2 s nájezdovou brzdou) s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích:
a) tažné vozidlo s ABS a přípojné vozidlo s ABS,

b) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo bez ABS,

c) tažné vozidlo bez ABS a přípojné vozidlo s ABS za podmínky, že tažné vozidlo je vybaveno zařízením umožňujícím napájet a kontrolovat bezchybnou funkci ABS přípojného vozidla.

Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?


V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

mp

to by šlo ,ale opět se nesmí včely dostat do kontaktu s kyselinou,zajmavé...

sežeň si nejbližšího včelaře ten je sejme přiměřeně k situaci,bez tak asi budou jeho....


....ten vysavač ti stačí fakt obyčejnej,jen se trochu zakukli a večer až nebudou lítat je zblízka sesbírej s plástů,pokud volně plásty visí do prostoru(jsou přilepené jen nahoře)a jde na ně došáhnout ,není pak pro včelaře nic jednoduššího je večer poodlamovat a hodit do igelitových pytlů...zbytek zvládne biolit nebo pod.

Tekutý med vložený do mrazničky se pouze stane prakticky netekutý, jinak je
stejný. Když se párkrát nechá zmrazit a rozmrazit, přestává být průhledný a
začne krystalizovat. Když se v této určité fázi nechá na pokojové teplotě,
zkrystalizuje často do stavu podobného pastovanému medu.
Dělení medu na vrstvy napomáhá kolísání teploty, třeba ve dne horko a v noci
zima. Ale med, co k tomu má předpklady se nejspíš rozdělí i tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 21, 2006 8:42 AM
Subject: Re: skladování medu


> med by se v mrazu mohl rozdělit na vrstvy.....

Roj neznámého původu je potřeba utratit.
Pokud jsou včely stále na povrchu postříkejte je "fixírkou" technickým
benzínem. Pokud jsou v dutině, je potřeba technický benzín dostat dovnitř
(větší injekční stříkačka s hadičkou a pod) a ucpat otvor. Včely zasažené
benzínem hynou téměř okamžitě, působením par benzínu zahučí a po cca 20
vteřinách zahynou. Před pokusem dostat uhynulé včely ven je nutné dostatečně
odvětrat benzínové páry, zejména uvažujete-li o vysavači s jiskřícím
kolektorem motorku. Před zásahem zvažte, zda benzín nemůže prosáknou někam,
kde by něco poškodil a zejména zvažte "požární bezpečnost".
Spotřeba benzínu závisí na velikosti dutiny ve které včely jsou. Pro
zahubení včelstva v jednom nástavku (objem 50l) postačí cca 200ccm
(0,2litru). Aby se situace příští rok neopakovala, zakryjte větrací otvory
trvanlivou sítí, nejlépe nerezovou s oky cca 4mm.

V právě vyšlém Moderním včelaři na str.31 je šikovný odpařovač kyseliny
mravenčí i s kontaktem na dovozce.
Honza

-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Friday, July 21, 2006 11:40 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Léčení

Něco jako Formidol, ale na stojato je tady: www.mitegone.com

Podle popisu to funguje tak, že deska s kapilárami se nasákne
kyselinou, pověsí do úlu a pak v konstantním množství tu kyselinu
odpařuje.

Maje včely daleko od domova se mi líbí, že nejsou potřeba dva zásahy v
úlu.

Zkoušel jste někdo něco podobného?

Ahoj Ivan

J Jindra používá ředidlo C6000. V praxi asi bude stačit jakékoliv ředidlo,
případně nejlevnější je automobilový benzín. Ten ale zasmradí příslušné
místo na měsíce. Z ředidel je asi nejekologičtejší ten technický benzín, ale
lehký technický benzín, protože technických benzínů je hodně druhů. Pokud
vadí ředidla, trošku víc ekologický je denaturovaný líh, zase bude mít menší
účinnost.
Aby tam nelétaly další roje, je síto nejspolehlivější řešení. Pokud ale je
odvětrávání nutné, musí se síto pravidelně čistit. Jiné řešení je dutinu
zmenšit, pokud se tam usadil roj, tak tam bude mnohalitrová dutina nebo ji
zevnitř něčím napustit, co včely dlouhodobě odradí, třeba karbolinem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lejčar" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 21, 2006 9:35 PM
Subject: Re: prosba o radu


> Roj neznámého původu je potřeba utratit.
> Pokud jsou včely stále na povrchu postříkejte je "fixírkou" technickým
> benzínem. Pokud jsou v dutině, je potřeba technický benzín dostat dovnitř
> (větší injekční stříkačka s hadičkou a pod) a ucpat otvor. Včely zasažené
> benzínem hynou téměř okamžitě, působením par benzínu zahučí a po cca 20
> vteřinách zahynou. Před pokusem dostat uhynulé včely ven je nutné
dostatečně
> odvětrat benzínové páry, zejména uvažujete-li o vysavači s jiskřícím
> kolektorem motorku. Před zásahem zvažte, zda benzín nemůže prosáknou
někam,
> kde by něco poškodil a zejména zvažte "požární bezpečnost".
> Spotřeba benzínu závisí na velikosti dutiny ve které včely jsou. Pro
> zahubení včelstva v jednom nástavku (objem 50l) postačí cca 200ccm
> (0,2litru). Aby se situace příští rok neopakovala, zakryjte větrací otvory
> trvanlivou sítí, nejlépe nerezovou s oky cca 4mm.
>

Nevíte, prosím Vás, někdo, jak se dá zlikdvidovat perlit? Pište prosím na mail, díky.

Fyzicky sa nedá zlikvidovať. Je to expandovaná prírodná hmota z tzv. drobných rozsievkových morských usadenenín (kremičitany), pri určitej teplote v rotačných peciach. Vyrábajú ju v závode pri Žiari n/Hronom,SR.
Používa sa okrem tepelných izolácií, aj v poľnohospodástve na zlepšenie pôdnej štruktúry (viaže vodu), jednoduchým rozsiatím po poli a zaoraním. Ponúknite perlit záhradkárom. Anton

Do těžké jílovité půdy přídavek tak 5 -10 % perlitu znatelně zlepšuje její
vlastnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 23, 2006 5:51 AM
Subject: Re: Perlit


> Fyzicky sa nedá zlikvidovať. Je to expandovaná prírodná hmota z tzv.
> drobných rozsievkových morských usadenenín (kremičitany), pri určitej
> teplote v rotačných peciach. Vyrábajú ju v závode pri Žiari n/Hronom,SR.
> Používa sa okrem tepelných izolácií, aj v poľnohospodástve na zlepšenie
> pôdnej štruktúry (viaže vodu), jednoduchým rozsiatím po poli a zaoraním.
> Ponúknite perlit záhradkárom. Anton

Včera jsem kopal jámu na zahradě pod stromy a zjistil jsem, že u nás máme
úplně suchou půdu. Jestli u nás pořádně nezaprší a ty horka budou trvat
ještě i přes srpen, spousta rostlim, které by v srpnu a září měla ještě
kvést a dávat nějaký pyl, zaschnou. Letos je to špatné i v tom, že jsou
poměrně teplé noci a je velmi slabá rosa, sucha před pár lety v srpnu a září
rostliny mimo les poměrně dobře přežívaly právě díky hojné rose.
Je to u vás taky tak?

R. Polášek

Odevzdat do sběrného dvora nebo zpracovat jako příměs do zeminy v truhlících či při opravách domu do betonu nebo omítek Používá se i pro zlechšení těžkých půd dá se využít při výsevech rostlin nebo řízkování . ROSTLINY V NĚM VELMI DOBŘE KLÍČÍ NEBO ZAKOŘEŇUJÍ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: DeeM <DeeM/=/centrum.cz>
> Předmět: Perlit
> Datum: 23.7.2006 00:06:50
> ----------------------------------------
> Nevíte, prosím Vás, někdo, jak se dá zlikdvidovat perlit? Pište prosím na
> mail, díky.
>
>
>

Kolik ho máš? Možná by o to měli zájem kolegové v práci.
Martin


----- Original Message -----
From: "DeeM" <DeeM/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 23, 2006 12:06 AM
Subject: Perlit


> Nevíte, prosím Vás, někdo, jak se dá zlikdvidovat perlit? Pište prosím na
> mail, díky.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1674 (20060722) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Pokud chces daruji 2 včelstva na rámkové míře 39*24. Spytihněv okres Zlín. Napiš

Je!Dokonce začalo vysychat i jezírko i když z něho tentokrát vodu nečerpám a to samo nevyschlo za posledních 5 let nikdy.

Tak ta zaútočila v Brdech naplno.V jiných letech kdy ostatní přátelé v okolí plakali jsem měl maximálně 20 buněk na plást.Během uplynulých cca 2 týdnů byly moje včelky pilné a zanesly tímto "medem" kdejaké místo.Až na jedny (ze 7) které se silně rozplodovaly.Plásty se trhají ale víc jak 1/4 medu z nich nedostanu.Divné je, že i plásty, kde byl líhnoucí se plod a nad ním věnec z normální medovice a již dokonce z části zavíčkované, je najednou nevytočitelný.Vypadá to, jakoby to nebyl produkt nějaké jiné mšice, ale spíše, že by to "předělávaly" včelky v tomto suchém a horkém počasí nějakým např. jiným enzymem?Přijde mi hodně nelogické, že by najednou dobrou medovici "vybrali" vyměnili ji za tohle a ještě stihly celý plást zavíčkovat.Řešíte nějak melicitozu a jak?

Podkrkonoší. Včera jsem zkušebně vytáčel, bez jediné nevytočitelné buňky. Kéž by to tak vydrželo. Zatím nestíhám a tak se k vytáčení dostanu asi až tak za týden až 14 dní.
Karel

Př. KOZLÍK 24. 7. 2006 píše: Řešíte nějak melicitozu a jak?
--
Na téma melecitózy a cementového medu byly zveřejněny tyto články:
v časopise Včelařství:
08/1993, str. 185.: Cementový med v plodišti
11/1998, str. 247.: Melecitózní neboli "cementový" med
08/2003, str. 193.: Melecitóza - problém?
09/2003, str. 221.: Co dělat když budeme mít problémy s cementovým
medem?
v OVP:
1/1992, str. 061: Zkušenosti s cementovým medem
1/1992, str. 117: Co dělat s cementovým medem
http://www.beedol.cz/beedolcz.html = Cementový med a co dál ...

A.Bojanovský

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

ano,to udělá med ,který k tomu má předpoklady i za tepla ,akorát se často dřív spotřebuje než se rozdělí...

kozlik: Přijde mi hodně nelogické.....

včely neuvažují logicky....


spotřeba silného včelstva bude 250 g. za den určitě....

bohužel před rokem 2000 jsem včelařství neodebíral, snad až mi skončí služby se dostanu do knihovny.to už bude pro včelky asi pozdě.

podle tvaru zavíčkování to nevypadá na spotřebovaný plást a už vůbec ne na 15 ti rámcích.Celkem v jednom včelstvu 44 rámků a najednou je kromě cca 10 rámků s plodem melicitoza na všech, včetně těch co byly předtím jenom nezavíčkované.Že by jedly jen ten z plástů a za týden snědly nějakých 30 kg medu z plástů a pak ho doplnily melicitozou a ještě stihli zavíčkovat se mi zdá hodně ujeté.

zdravím
víkend jsem věnoval vytáčení - českomoravská vysočina 550m.n.m. -
medovicový med - vytáčení
bez problémů - melecitoza snad tu není :-))
hned zakrmuji - krmím pomocí kbelíků od malíčských nátěrů a slámy - letos
poprvé chci zimovat
ve třech (loni dvou) nástavkách - jaká je zkušenost ??
krmil jsem vždy 15 kg - nebude to pro taková včelstva málo ?? letos na
jaře je byly zbytky zásob



Miroslav Havel

Ahoj,
chci si udelat predstavu kolik kg cukru krmite, jde mi o silna vcelstva a o stredne silna vcelstva.

Diky Vendula
ZO Ústí nad Orlicí

Já krmím 12,5 kg cukru, jedno jestli do jednoho nástavku 11 pl s novou matkou, nebo do 3 nástavků-33 pl.Zimu 2005-2006 jsem zimoval 4 včelstva ve 3 nástavkách , protože jsem nechtěl "vyhánět" včelky.Tato včelstva měla na jaře pomalejší nástup a více plísně.Ze spodního nástavku jsem dal vytavit v průměru cca 7 pl.I přes pomalejší nástup taková včelstva přinesla více jarního medu.Řepku jsem letos měl v doletu, ale začínala kvést zrovna v době , kdy přišlo to ochlazení- takže nic.Výhody- snad jen to, že nástavky nezabírají nikde místo a je stím méně práce.Ovšem v případě fumigace e začínají více projevovat nevýhody."Pokud dáte pásek do vysokého podmetu, možná se opravdu nedostane dost kouře do horního nástavku.Letos jsem totiž překročil a oproti jiným letům dost výrazně roztoče.Je pravda, že i jiní, kterí ve 3 nást. nezimovali také překročili a svádějí to na svazenku, která kvetla celé léto, na hořčici z podzimního zeleného hnojení, která kvetla až do mrazů a určitě podněcovala k pozdnímu plodování , ale i to je to riziko, když další ve stejné oblasti- zimující takřka výhradně jen v 1 nástavku neměli ani jeden exemplář v nálezu.Já myslím, že platí úměra, čím silnější včelstva budeš zimovat a ve větším prostoru- tím více brouků- má to také logiku, matku nebudou omezovat zásoby v plodišti.

dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí, tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006 jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to, takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.

U nás na Vysočině (550m n.m.) je to různé. Já jsem ji měl u cca 20% včelstev, včelař ode mě vzdálený 700m ji nemá vůbec. V okolních obcích vzdálených cca 2 - 3 km je poměrně silná, za těmito obcemi zase nic a ještě více vzdálení včelaři ji mají tak, že vytáčení nechali, protože nevytočili vůbec nic. Je to asi různé.

Petr

Sdělte emailovou adresu, pošlu pdf (3,3 MB).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: KOZL?K [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 24, 2006 11:03 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: melecitoza

bohužel před rokem 2000 jsem včelařství neodebíral,

Vždycky jsme počítali 1 kg na rámek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vendula <prochazkova/=/metroprojekt.cz>
> Předmět: Krmen?
> Datum: 24.7.2006 11:36:24
> ----------------------------------------
> Ahoj,
> chci si udelat predstavu kolik kg cukru krmite, jde mi o silna vcelstva a o
> stredne silna vcelstva.
>
> Diky Vendula
> ZO Ústí nad Orlicí
>
>
>

pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 24.7.2006 12:54:10
> ----------------------------------------
> dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách
> určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí,
> tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku
> nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006
> jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru
> překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to,
> takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.
>
>
>

Ono velice moc záleží, jestli jsou rezidua rozpustná v tucích, respektive ve
vosku nebo ve vodě. Pokud jsou rozpustná mnohem víc ve vosku než ve vodě,
tak z vosku do medu prakticky nepřecházejí. To rezidua z gabonu jsou. Takže
do těla se většinou nedostanou s medem, ale polknutým kouskem vosku, ať už
při žvýkání víček nebo voskovou nečistotou v medu. Vstřebávání reziduí do
těla se ještě zvětší, když je vosk v žaludku naředěn mastnotou z jídla a
činnost trávicího ústrojí povzbuzena malou dávkou alkoholu.
Rezidua rozpustná ve vodě by se do medu dostala snadno, ale samotné vodné
prostředí je dost reaktivní, navíc vodné prostředí umožňuje poměrně snadno
přestup kyslíku ze vzduchu, takže rezidua rozpustná ve vodě jsou většinou
poměrně rychle rozložena a do medu se už nedostanou. Například Amitraz při
fumigaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 24, 2006 4:31 PM
Subject: Re: rezudia


pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly
prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

nedávno jsme to řešili vyhledej si to googlem v archivu konference.....

sorry mám ...zmatek v počítačích..

můžete mi prosím poslat ten pdf též...vcela-med/=/centrum.cz

Zdravím,
nemáte někdo zkušenost s tím, jak včely vyřeší, když omylem dám do misky 2 larvičky? je to problem, nebo si s tím poradí?
Díky za reakce!

Dne úterý 25 července 2006 09:08 Ondřej Ptáček napsal(a):
> Zdravím,
> nemáte někdo zkušenost s tím, jak včely vyřeší, když omylem dám do misky 2
> larvičky? je to problem, nebo si s tím poradí?
> Díky za reakce!

dd,

jednu, nebo obe vyhodi.

Honza

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku.

Jedna věc je, co kdo měřil a proč a jiná zase co chci já jíst a případně nabízet.O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk.

Má adresa je pet.kozlik/=/volny.cz Předem moc díky.

Včelařím také na okraji Brd a mel. med mám. Vytočit jde asi z poloviny. Protože používám rad. medomet a většinu plástů mám panenských, musel jsem snížit otáčky cca o 1/3. a prodloužit vytáčení. Plásty napůl vytočené vracím do včel systémem plodiště, prázdný polomedník igelit v rohu přehnutý, aby vznikl menší průlez a 2 medníky s mel. zbytky. Každý nástavek provlhčím malířskou štětkou vodou. Včelky si poradí. Mám vypozorováno, že co včelky podruhé proženou sosáčky,již tak netuhne. Je to pracné a funguje to dobře. On problém mel. medů není pouze ve vytočení, ale týká se i cezení medu a hlavní je si uvědomit jak postupovat když je mel.med v plodišti, protože tam už jde včelkám v zimě o život. Jinak si myslím, že máme za sebou velmi zdařilou sezonu holt trochu z komplikacemi. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.
Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít
děkuji

Miroslav Havel

Všiml jsem si, že na serveru VN stále visí upoutávka na minulé číslo M. včelaře. Rád bych tedy touto cestou upozornil, že již vyšlo nové č. 4/2006 - LÉTO.

Více na modernivcelar.cz

nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)

Diky Vendula

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

.........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+ dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu je spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře klid včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují. Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg zásob,.." atd.

O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk...

....
asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.

Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v létě nemá co reinvadovat:-).
Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej. Kolega podle toho návodu dělal dětskou postýlku a byl nadšen. Jen spotřeba byla značná.
Karel

Dne úterý 25 července 2006 13:53 HavelM/=/gr.cd.cz napsal(a):

> vytáčím letos i med z plodiště, takže všechen a chci zimovat na třech
> nástavcích 39x24x11

dd,

bacha na to, ze med z pylovych plastu (vetsinou ty po stranach) byva (alespon
u mne) mirne nakysnuty od fermentovaneho pylu, coz se nekomu muze libit, ale
take pripadat jako znamka zkvaseni.

Honza

Máte někdo zkušenosti, jak dlouho vydrží klíčivost semen svazenky? Objevil
jsem pytlík semen s dobou použitelnosti 1999. A pokud ji budu zkoušet, za
jak dlouho semeno začíná po zasetí a zalití klíčit?

R. Polášek

Souhlasím a vždycky si nechám rád poradit.Bohužel z různých rad lze použít jen něco a něco je nesmysl hned na 2. pohled.

Mám pocit,že jesm někde četl, že se panenský vosk v Dolu vykupuje na výrobu mezistěn pro "plástečkový med". To ale tu farmacii nevylučuje.

vsusicky

Dříve byl včelí vosk tak snad do 10 % součástí laků na nábytek. Přídavek
včelího vosku umožnil, že jak lak uschnul, šlo ho opakovaně vyleštit do
vysokého lesku. Zároveň ale předměty, které na laku dlouho ležely, se do
něho bořily a lepily se na něho a ten lesk se taky rychle ztrácel. Dále tam
byly nějaké vysychavé oleje, jako lněný a nějaké přírodní pryskyřice, jako
kalafuna, kopálová pryskyřice a i jiné. Dneska už je to spíše věc pro
restaurátory. Taky dnešní průhledné laky jsou mnohem tvrdší a stabilnější.
Jinak jakýsi přírodní lak s přídavkem včelího vosku jsem viděl třeba v
prodejně včelařského družstva v Ostravě.
Navoskováním je asi myšleno vyleštění už nalakovaného povrchu. To se dělá
třeba tak, že se vytvoří roztok cca 5 - 10 % vosku v ředidle, povrch se
namaže a po zaschnutí ředidla se rozleští. Roztok se vytvoří za horka, jaké
ředidlo je vcelku jedno, musí to být takové, které lakovaný povrch
nenaleptají. Nejlepší je z toho líh potom technický benzín. Znalec by mohl
zkusit udělat emulzi včelího vosku ve vodě, jaké emulzní činidla k tomu
použít ale nevím. Při té přípravě s ředidlem za horka se musí dodržovat
určitá bezpečnostní pravidla, neplnit nádobu více než z 1/3, mít po ruce
poklici pro případné zadušení ohně, když vzplane a dělat to venku nebo
někde, kde se nebudou hromadit výbušné páry a kde se nic moc nestane, když v
případě velké smůly se hořící směs vylije. V současném letním horku někdy
stačí rozměklý špalík vosku nanést na lak otěrem a mechanicky rozleštit a
nemusí na to být žádné ředidlo. Včelím voskem se krásně regenerují taky
plastové věci. Když se škrábance vyčistí a povrch zaleští voskem, vypadá
nějaký starý "bakeliťák" jako nový.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vendula" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:22 PM
Subject: voskovani nabytku


> nevite nahodou co se pridava do vceliho vosku, kdyz si chci navoskovat
> nabytek? (je mi jasne ze to bude nejake redidlo, ale nevim jake...)
>
> Diky Vendula

Viz Včelařství č. 9/2005, str. 244.: Politura ze včelího vosku

-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Subject: Re: voskovani nabytku

Bylo to v loňském Včelařství. Krátký odstaveček.
Terpentýnový olej.

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032202

-----Original Message-----
From: HavelM/=/gr.cd.cz
Sent: Tuesday, July 25, 2006 11:55 AM
Subject: Víceúčelový podmet

Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 25.7.2006 13:55:20
> ----------------------------------------
> O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují
> panenský vosk...
>
> ...
> asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.
>
> Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři
> nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v
> létě nemá co reinvadovat:-).
> Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví
> nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....
>
>
>

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

Dobrý den.
Letos mám problém s vlhkostí medu. Mám tenkostěnné úly Lagstroth 159 mm. Očka mám otevřena, jen medníková zavřena, nahoře jsem fólii neměl. Řepkový med, co jsem vytáčel před měsícem a potom před 14 dny, měl 18,5 % vody - měřeno refraktometrem. Přitom plásty byly skoro celé zavíčkované až dolů. V některých plástech už začínal krystalizovat - nešlo déle čekat. Tuto vlhkost jsem naměřil i v zavíčkovaných buňkách. V nezavíčkovaných byla dokonce o něco nižší. Teď jsem rozdělal sklenici stočenou před měsícem a med má chuť, jako by začínal kvasit. Sklenice ze stejné várky, kterou jsme teď dojedli chutnala normálně.
Kde by mohla být chyba? Je pravda, že v polovině doby, co kvetla řepka bylo psí počasí. Jen dodávám, medomet mám nový nerezový, používám nové plastové nádoby. Ten med jsem pastoval mícháním v té plastové nádobě, ale nádobu jsem vždy hned uzavřel - nemůže pastování mít vliv na rozběhnutí kvašení?
Nestalo se vám někdy, že ne a ne dostat tu vlhkost níže, případně jakou jste měli vlhkost?
Dan

Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta

Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

No mě to potkalo již dvakrát. (2004,2005)
Nejhorší je na tom, že mně začal kvasit až po vánocích.
Byly to první řepkové medy, které jsem kdy měl, dřív jsem neměl řepku v doletu.
Normálně zkrystalizovaly, některé jsem i pastoval.
U pastovaných vím o pár zkažených sklenicích, ale nejvíc se jich zkazilo normálně na tvrdo zkrystalizovaných.
V mém případě pasovala odpověď tady z konference, že kolísání teploty při skladování způsobí růst krystalů a vytěsňování vody. To sedělo, v medu byly velké krystaly, a teplota skutečně kolísala. V podkrovní místnosti, kde jsem med skladova bylo omylem zapnuto topení.
Docela by mě zajímalo co stím kdo dělá, protože představ, že někomu prodá m med a ten se mu pak doma zkazí mě děsí.

řepku stáčím tak z necelé poloviny(max) zavíčkovanou, protože sem většinou pod víčky jarního medu měl víc % vody a zatím nebyl problém,skladujte v suchu, med nabírá vodu se vzduchu....

Pokud možno to nevař, jen rozpusť. Var totiž vytváří poměrně stabilní emulzi
vosku ve vodě, ta se během tuhnutí už nespojí, zůstane společně s
nečistotami jako miniaturní voskové kuličky na rozhraní vosku a vody. Když
potom ty "nečistoty" oškrábeš, necháš pořádně vyschnout a ve vodní lázni
rozpustíš, najednou to bude skoro samý vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 4:45 PM
Subject: Antwort: Re:taven? vosku


10 kg vosku rozvar v 5L vody. Prelej cez huste sito do plastoveho vedra a
nechaj vychladnut.

Matej



Josef.Mensik/=/seznam.cz
07/26/2006 04:33 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:taven? vosku






DEJ TO DO HRNCE S VODOU uveď do varu a nech zchladnout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: taven? vosku
> Datum: 26.7.2006 13:44:29
> ----------------------------------------
> Zdravim vsechny, nevite jak elegantne precistit jednou pretaveny vosk do
> ktereho se mi dal zavijec? s pozdravem Franta Skanta
>
>
>

Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med výborný,zdraví Víťa.

Není třeba se vzdávat - až svazenka odkvete staž pole podmítnout a bodlák vzejde i navzdory suchu - pak stačí použít některý z totálních herbicidů a na jaře můžete zase pokračovat. :-))

Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky do vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

skus vlozit formidol medzi mednik a plodisko, odparovacimi otvormi smerom
na plodisko.

Matej




"Milan" <e-mail/=/nezadan>
27.07.2006 09:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Léèení formidolem.






Letos bych nejraději umístil desky formidolu přímo do plodiště .Zavěšené v
prázdném rámku .Máte někdo s tímto způsobem zkušenost? Dávat tyhle desky
do
vysokého podmetu i když na podložku se mi zdá zbytečné.
Milan

Jeden včelař, který chová vedle kmene Lesana i jiné mi letos sdělil, že ve
včelstvech s Lesanou měl více tmavého medu, než ve včelstvech jiného původu.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
Přátelé, je tu někdo, kdo má na jednom stanovišti více kmenů matek a může
potvrdit, že včely některých kmenů se více specializují na sběr medovice,
než jiné?

V červenci máme pravidelně snůšku z květu lípy a zároveň medovici ze smrku.
Med je vždy smíšený a já bych se jednou rád dočkal tmavé medovice. Můžete mi
potvrdit, že kmen Lesana by se soustředil na sběr medovice a lípy by si
tolik nevšímal?

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co nejbíže spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na horní loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem neslyšel, to bych nedělal.

Už jsem si zvyknul davat 21kg, protože 18 kg při studeném jaru je o
strach. Pokud ale zimuji nyní na 1 N 39*36 dávám 18kg většině včelstev.
Pokud zimuji oddelek na 39*24 dávám 15kg. V tom případě nutno dávat po
menších dávkách(á 3kg) aby jste nezalili cukrem celé plodiště a matka by
neměla kam klást.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 25, 2006 1:46 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Krmen?

Tak potom se již nedivím, že někteří krmí 30 a více kg.Asi na jaře hned
toto vytáčejí a libují si jakou měli v březnu snůšku

........
Někteří možná ano, ale normálně je v nástavkovém úlu plno zásob(medu)+
dodané na zimu.
Takže jedna věc je kolik dodat cukru a kolik mají včely na zimu celkem.
Osobně si myslím, že těch cca 20kg zásob celkem ve velkoprostorovém úlu
je
spíše minimum, které zajistí naprosto klidný spánek, a hlavně na jaře
klid
včelám i včelařovi. Samozřejmě při dobrém, uspořádání zásob.

Většinou se hodnoty kolik krmit a kolik ponechat zásob celkem zaměňují.
Respektive se špatně interpetují výroky jako:" Dokrmím na 25 kg
zásob,.."
atd.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ahoj Emane, Ty to viš lepe nez ja, myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.
... Když je nejhůř podívej se na návod.....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, July 27, 2006 3:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: L??en? formidolem.

Dej desku Formidolu buď do podmetu a podlož ji něčím , aby byla co
nejbíže
spodním loučkám - dával jsem to na stavební zábranu, nebo na špalík z
polystyrenu. Nebo ji polož na plodiště, otvory dolu a podložit nějakou
distanční sítí, nebo mřížkou z plastu, aby nebyly otvory nalepeny na
horní
loučku a tím uzavřeny. O zavěšení Formidolu v prázdném rámku jsem
neslyšel,
to bych nedělal.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radku, máš pravdu, "návod je zákon". Ono to tak vychází,když se tam ta deska má nějak dostat. Možná je jednodušší ji dát zhora na plodiště. Podstatné je, aby se kyselina odpařila nerušeně a rovnoměrně do uliček a včely ji neodvětraly hned ven.

>... myslim že v navodu je 1 cm od
plodiště.

P.S. Mám dno, mřížku 3x 3 mm, a spad roztočů mám zatím 0. Trochu mě to překvapuje.

Já mám stejnou zkušenost. V letošní zimě jsem měl bobky, že to nevyjde, ale zase mi vždy alespoň 1 plást zásob zbyl. Záleží to na včelách a úlu. Zbylé zásoby pak dávám oddělkům. Pokud bych krmil víc, měl bych větší problémy. To jsem už taky vyzkoušel.


Pavel:
Mám nástavky 39x24 podle Kolomého, zimuji ve dvou nástavcích, krmím 15kg na úl. Zatím to vždycky stačilo. Při jarní prohlídce (březen) ještě mají tak 2-3 rámky s cukrem.
Pavel

Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
Roundap nebo nějaký podobný herbicid?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vrána Vítězslav" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
Subject: Re: svazenka


> Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> výborný,zdraví Víťa.

K bodlá lze poradit rondop a pro odpůrce herbicidů orbu na podzi rostliny ja začnou růst na jaře necat v klidu až do roskvětu a pak v plném květu posekat Jakékoli odstraňování během vegetace je neůčiné a naopak podporuje vegetativní množení. Posekání v době květu využívá , že vtuto dobu je rostlina již bez jakých koli zásobních látek v kořenech a nedokáže již znovu obrazit a vytvořit si tak nové pro přezimování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: svazenka
> Datum: 28.7.2006 01:34:27
> ----------------------------------------
> Už mám špetku semínek v kelímku s vlhkou půdou, uvidím, co tam do týdne
> vyleze. Na ten bodlák možná by šlo použít selektivní aplikaci štětečkem
> Roundap nebo nějaký podobný herbicid?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vrána Vítězslav" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 26, 2006 10:48 PM
> Subject: Re: svazenka
>
>
> > Použil jsem semeno svazenky 3 roky po doporučené lhůtě spotřeby a vzešla v
> > pohodě,pokud je uchováno v suchu.Po zasetí a přiměřeném zalití deštěm
> > vzchází tak do tří až čtyř dnů.Pěstoval jsem ji 5 let střídavě s
> > pohankou,ale poslední dobou se mi začíná projevovat zarůstání prostu
> > svazenky všudypřítomným bodlákem,který likviduji mechanicky-vytrháváním
> > nebo střiháním vrcholové části se semínky.Práce nekonečná,proto letos jsem
> > pěstoval naposledy,pole zatravňuji.Jinak úspěchy byly celkem dobré,med
> > výborný,zdraví Víťa.
>
>
>
>

páry kyseliny jsou těžší než vzduch a proto po odpaření proudí k zemi ,v tom podmetu teda nic moc .......

Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
Díky za reakce!
Zdravi Ondrej

Natřel jsem na doporučení dna a česna barvou Balakryl Uni V2045/0220 vodou ředitelná. Má certifikát na styk s potravinami a pro povrchovou úpravu hraček.

Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.

Já jsem používal bílý latex obarvený do sytého odstínu tekutými malířskými
barvami a doplněný bezbarvou emulzí akrylátové pryskyřice ve vodě jako
pojiva. Jako cenově podstatně výhodnější i když kvalitou o něco horší než
nákup jednotlivých plechovek barev už přímo s těmito odstíny. Tehdy menší
balení než půlkilové plechovky většinou nebylo k sehnání a pokud bylo, byly
to speciální barvičky pro modelařinu, drahé a pro česna málo vhodné. Možná
ale už dneska takové minibalení někde sehnatelné je.
Jinak v době, kdy je hodně včel jako teď doporučuji ty vodouředitelné,
dráždí míň včely a na jaře nebo podzim, kdy včely málo létají tak nějakou
syntetiku.
Jinak ale kdysi doba pro nátěr česen byla pro mě v době zakládání chovu
matek, na stěně včelína, kde na délce něco přes dva metry a výšce přes půl
metru bylo 10 česen, čerstvý nátěr česen znatelně zlepšoval orientaci matek
po proletu a silně zmenšoval ztráty. Dneska u nastavků díky menšímu
nahloučení česen nátěr česen ztratil dost na důležitosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 9:29 AM
Subject: barva na česna


> Zdravím, jakou barvu byste doporučili na barvení česen úlů? Uvažuji o
> nějaké akrylátové vodouředitelné barvě.
> Díky za reakce!
> Zdravi Ondrej

Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?

R. Polášek

Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy privezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Zdravím.

Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru a boje proti němu.

V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu, kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň to čisté svědomí.

Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne, vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci, kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky nákazu rozšiřovat.

V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.

Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku poměrně překvapeně.

Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.

Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než teoretické rovině.

Petr B.

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
vyskytovat vpodstate kdekoli.
Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
obleceni, boty apod.
Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do okoli.
Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr J. Borský
Datum: 28.07.2006 14:45
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Pokud to není pevná stavba se základy, tak stačí povolení vlastníka lesa.
Majitel lesa je majitel příslušné parcely, je evidován na katastrálních
úřadech. Pokud znáš číslo parcely, zjistíš takhle majitele i přes intenet,
pokud ne, musíš navštívit katastrální úřad a identifikovat příslušnou
parcelu na katastrální mapě podle orientačních bodů, potoků, cest a dalších.
Často se dá číslo jedné, dvou parcel vydyndat od lesníků, zemědělců,
myslivců nebo honebního společenstva a podobných lidí, pokud tam máš známé.
Jsou to stejně veřejně přístupné informace. Čísla parcel jsou taky
vyvěšována na úředních deskách, když se oznamuje nějaká územní změna, i když
čísla parcel v hlubokém lese se vyvěsí asi málokdy. Ale nějakého lesíku, kde
se dá přijet a kde zároveň budou včely skryty pohledům vandalů občas ano.
Co se týká povolení vlastníka, toho nic nenutí ty včely tam povolit umístit.
Musíte si s vlastníkem padnout aspoň trochu do oka. Samozřejmostí je
domluva, jak moc je možné "upravit" porost a okolí, pokud se tam bude jezdit
autem, někde se musí přijet a parkovat, jestli je možné vyřezat nějaké
překážející křoviny nebo větve a vzhledem k dnešnímu suchu je vhodné místo
bez nějaké silnější vrstvy listí nebo jehličí. Běžná je taky platba
naturálií - medem.
Umístění včelstev bez povolení bych už dneska moc nedoporučoval. Vlastníci
dnes už často svoje lesy udržují a kontrolují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Já myslím, že je hlavně třeba, aby všichni včelaři v oblasti dělali ty
opatření proti moru všichni stejně. Jestli jeden včelař mor zatají a léčí
ho setřepáním včelstev na mezistěny, znehodnocuje oběť těch ostatních
včelařů, kterým ta včelstva spálili. Pokud všichni v oblasti léčí tím
setřepáním, včelaři, co to dělají špatně nebo mají nějakou citlivou linii
včel na mor nebo mají stanoviště na špatném místě o ty včely přijdou,
ostatní ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 3:10 PM
Subject: Re: Asi mám mor - u je po vem


> Jako obvykle takove zakony proti prirode zmuzou jen malo. Spory se mohou
> vyskytovat vpodstate kdekoli.
> Takze spalit take naradi, okoli jako vceliny, altany, sklady sousi atd.
> Nejlepe asi srovnat vcelari domek se zemi. Anezapomenet na vcelare, jeho
> obleceni, boty apod.
> Ani pak nemate jistotu, protoze vcely ty spory mohly roznest nekam do
okoli.
> Kdyz se to pristi rok objevi znovu, muzete opet zacit ...
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Petr J. Borský
> Datum: 28.07.2006 14:45
> > Zdravím.
> >
> > Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma
moru
> > a boje proti němu.
> >
> > V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou"
metodu,
> > kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> > málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může
fungovat,
> > zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> > pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a
konče
> > desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> > metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou
legislativou a
> > jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> > sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> > oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt
alespoň
> > to čisté svědomí.
> >
> > Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem
si
> > nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> > larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> > varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově
desítky
> > let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> > teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z
nástavku
> > volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato
voda
> > odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry
v
> > těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít
nestihne,
> > vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> > před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> > spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve
včelařských
> > knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda
kontaminovaná
> > nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i
když
> > se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že
za
> > určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat
na
> > povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> > kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> > nákazu rozšiřovat.
> >
> > V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je
dobrým
> > zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> > uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> > nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> > případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> > nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si
však
> > uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu
ututlat
> > (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> > takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl
právě
> > z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
> >
> > Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji
sfalšovatelnost
> > dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> > nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> > zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než
jsem
> > začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> > sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že
by
> > se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by
se
> > jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> > odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> > poměrně překvapeně.
> >
> > Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> > svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> > provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno
napáchat
> > víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí,
které
> > jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
> >
> > Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> > teoretické rovině.
> >
> > Petr B.
> >
> >
> >
>

To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na jake adrese?
A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

Majitele parcely najdeš na
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.

No první krok musí být podrobná prohlídka, jestli vůbec to místo je vhodné
pro stanoviště. Druhý krok jaká je tam doprava. Tahat to všechno kilometr na
zádech někde v lese srnčí stezkou ve svahu k nejbližší lesní cestě, kde se
dá dojet autem asi nebude to pravé. Třetí krok je naopak jestli to
stanoviště není vidět z nějaké silně frekventované cesty, potom je návštěva
různých vandalů a nenechavců dost pravděpodobná.
Majitele najdeš na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx . Musíš
znát katastrální území, to se nemusí krýt s názvy obcí a číslo parcely.
Pokud to nevíš nebo to z někoho nevydyndáš, tak to zjistíš osobní návštěvou
na katastrálním úřadě. A kde je příslušný katastrální úřad musí vědět na
místním úřadě.
Co se týká chráněné krajinné oblasti a podobných, tak konečné slovo tam bude
mít asi správce této oblasti, takže první krok by bylo získání informací u
něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 28, 2006 4:43 PM
Subject: Re: Zákaz vstupu do lesa


> To je obsirna odpoved, diky. Takze v internetu najdu majitele parcely, na
> jake adrese?
> A co treba chranena krajinna oblast, plati tam nejake omezeni? Pokud je mi
> znamo, lesnim autum je povolen vjezd i tam.

To máš úplnou pravdu, myslím si to taky. Metoda boje s morem bez pálení všech včelstev je například na:
http://mkat.iwf.de/default.aspx?GUID=444C4755494400B9D8364493893800DBCC299C0301030061F44C86A600000000
Setřásací metoda:
http://www.apimondia.org/apiacta/articles/2003/hansen_1.pdf

na prvním odkazu je video a věřím, že při pečlivé práci se dosáhne úspěchu. Ale s ohledem na úroveň našich průměrných včelařů s věkem přes 60 let, na vesnicích, s typickým českým šlendriánem a nedbalostí jsem přesvědčen, že naše požárnická metoda je u nás, kde každý má v okruhu 2-3 km několik dalších včelařů, nejvhodnější.

Měl jsi smůlu, ale něco špatného může být pro něco dobré. Oceňuji tvůj přístup a ochotu se o zkušenosti podělit.

>Petr J. Borský (195.47.24.114)
>Věřím tomu, že tato metoda může fungovat, zároveň však
>souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
>pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu
>včelstva a konče desinfekcí všeho vybavení.

Od: Eman :
> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx
> Zadej název obce, v které je parcela. Letos jsem točil druhý med černý jak
> bota a jsem od lesa 1.5 - 2 km. Dávat úly do lesa mě neláká.
......

Včela patří do lesa a k lesu.

S tím umístěním to není vůbec jednoduché. Doporučuji směle, navštívit správce lesů tamního porostu. Zákony sice umožňují mít les, ale dřevo a les jako takový spadá pod kontrolu lesní správy. u CHKO a jejich rezervací je to navršeno míti (to také doporučuji) vyjádření správce té určité CHKO.

Takže abych to přiblížil. Mám také stanoviště které je v lese, na území CHKO a vlastní ho soukromá osoba a patří do honidby. Takže poslední bylo navštívení schůze myslivců a vysvětlování, že každopádně má přítomnost nenaruší symbiozu mě a prasat, které tam prý od té doby, co tam včelařím nejsou. To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.

Také je důvod proč navštívit správce lesů je ten, protože on sám dokáže posoudit vhodnost a případnou budoucí ztrátu.(nikdy školky, těžby během 5-ti let a turistické trasy)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Chtěl bych si sestrojit úlovou váhu. Nemáte někdo prosím návod, jak si ji lze doma vyrobit? Moc děkuji.PK

Upozorňuji na zajímané informace o léčení kyselinou mravenčí ( Formidolem) včetně nabídky aplikátorů. jak se to provádí v Německu. Článek je uveřejněn v posledním čísle Moderního včelaře.

Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa "Béčko". Ďakujem
krokavec

> http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx

Ten odkaz je dobry, ale problem je se zjistenim cisla parcely. Mapy jsou dostupne na prislusnem katastralnim uradu, takze cestu na urad asi neusetris.

Lepsi postup je zajit na prislusnou lesni spravu, ktera ma prehled o majitelich. V mem pripade byl les statni, to jsem nemel s povolenim zadny problem - vyridili mi to na lesni sprave na pockani a jen jednou za rok tam musim zajet pro prodlouzeni povoleni.

Jiri Borik

Od: MIlan :
> Dobrý deň, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
> "Béčko". Ďakujem
> krokavec
......

Přímo plány jsem nenašel, ale našel jsem článek o B9 (nevím jestli nesháníš B11)

Odkaz na něj je na http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=69#69

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon oddelit?diky za radu

Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.

Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
je víc škody než užitku.
Ať se zadaří
Ivan

P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.

T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
T> oddelit?diky za radu

Od: Terka :
> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu?
......
Nožem oddělit od drátků a rámku a vložit to pomačkané (např. vidličkou nebo čistou dlaní) na síto. Jinak jde o odkapaný med. Chvíli to odkapání trvá a vyšší teplota je kuprospěchu. Nenechat to na později. Nejlépe je to od medometu hned oddělit od rámků a ponechat odkapat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Lidi co blbnete s vymýšlením nových postupů na léčení . U léčiv pro včely máte přesný návod na použití tak se ho držte Pří svém vlastním onemocnění se také pokoušíte o nové postupy nebo poslechnete svého lékaře? Mám dojem ,že by jste byli ochotni kibicovat do práce i operátorovi kdyby vás na při operaci neuspali. Léčení varoázy je hodně vážná věc než aby jste s tím laborovali. Nato máme výzkumné ústavy. Na vymýšlení novot máte celou technologii v chovu včel a výrobu úlů a pomůcek Tam je vaše snažení neprospěšnější zvláště podělíte-li se s výsledky svého snažení, a to i se špatnými, s jinými

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? formidolem.
> Datum: 28.7.2006 11:54:15
> ----------------------------------------
> Jak jste to meril? jaka byla koncenrtace par v ruznych castech ulu? Jaka je
> ucinna koncentrace pro hubeni roztocu? Jaka maximalni koncentrace jeste je
> pripustna, aby nebylo nadmerne ohrozeno vcelstvo. Az mi na tohle verohodne
> odpovita, pak tomu Vasemu "nic moc" muzu verit.
>
>
>

Jako preventista SDH ti mohu zdělit , že se to netýká hodpodářtví umístěných v inkriminovaném prstoru. Musíš však dodržovat zákaz kouření v ohroženém prostoru a místo kuřáku bych ti doporučil používat vodu ale kdyby nebylo vyhnutí tak důkladně zbylé uhlíky v kuřáku vysypat do vědra s vodou.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:11:54
> ----------------------------------------
> Tak mě napadlo, popravdě spíš ze zvědavosti, jak to je se zákazem vstupu do
> lesa, třeba kvůli suchu, když tam má včelař včely. Setkal se s tím už někdo?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není. Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?kaz vstupu do lesa
> Datum: 28.7.2006 13:53:37
> ----------------------------------------
> Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
> vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
> majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
> mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
> včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
> dělníci? Vlastní les bohužel nemám.
>
>
>

Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km daleko

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Asi m?m mor - u je po vem
> Datum: 28.7.2006 14:46:53
> ----------------------------------------
> Zdravím.
>
> Tak už je to 14 dní, co jsem spálil svá včelstva, 14 dní úvah na téma moru
> a boje proti němu.
>
> V těchto úvahách jsem si vzpomněl třeba na ozdravnou "smetencovou" metodu,
> kterou mi zde radil Matěj O. a která zde vyvolala tak vášnivé reakce a
> málem až národnostní rozdmýšky. Věřím tomu, že tato metoda může fungovat,
> zároveň však souhlasím s tím, že její úspěch stojí a padá mimo jiné s
> pečlivostí a důsledností práce, počínaje posouzením stavu včelstva a konče
> desinfekcí všeho vybavení. Dále je třeba zmínit i nezákonnost takové
> metody, která je v přímém rozporu se současně platnou českou legislativou a
> jejíž použití může dokonce zakládat skutkovou podstatu trestného činu se
> sazbou až dvou let. Pro to všechno jsem se rozhodl postupovat ověřenou a
> oficiálně doporučovanou metodou tak, aby mi ze včelaření mohlo zbýt alespoň
> to čisté svědomí.
>
> Když jsem pak viděl úly s usmrcenými včelstvy v plamenech, nemohl jsem si
> nevzpomenout na všeobecně známé vlastnosti spór bakterie Paenibacillus
> larvae - původce moru: schopnost přežít teplotu vysoce překračující bod
> varu vody a dále schopnost udržet si svou životaschopnost po řádově desítky
> let. Ke zhroucení díla v hořících nástavcích dochází v okamžiku, kdy se
> teplota díla pohybuje kolem 60st.C, pak začnou glycidové zásoby z nástavku
> volně vytékat. Vzhledem k obsahu vody trvá určitou dobu, než se tato voda
> odpaří a jejich teplota překročí 100st.C. Do té doby jsou případné spóry v
> těchto zásobách v bezpečí. Část zásob v ohni o svou vodu přijít nestihne,
> vyteče na zem aniž by dosáhla bodu varu a vsákne se do půdy, kde je již
> před dalším zvyšováním teploty nad 100st.C chráněna. Pokud se pak
> spáleniště nezakope (což veterinární správa nenařizuje a ani ve včelařských
> knížkách jsem se o ničem takovém nedočetl), zůstává tak půda kontaminovaná
> nakaženými zásobami volně dostupná slídícímu hmyzu, včetně včel. A i když
> se půda na místě spáleniště důkladně přeryje, nezbavíme se možnosti, že za
> určitých hydrologických podmínek může nakažený med spolu s vodou vzlínat na
> povrch, případně že ukrytou "oslazenou" zeminu naleznou např. mravenci,
> kteří se, jak víme, nevyhýbají ani osazeným úlů a mohou tedy teoreticky
> nákazu rozšiřovat.
>
> V ochranném pásmu, které se vytyčuje kolem ohniska morové nákazy, je dobrým
> zvykem nařídit klinické prohlídky všech včelstev - tento zvyk je dokonce
> uzákoněn. V případě ochranného pásma kolem "mého" ohniska však byly
> nařízeny pouze odběry letní měli pro bakteriologické vyšetření. V žádném
> případě nechci zpochybňovat citlivost takového vyšetření, která je jistě
> nesrovnatelně vyšší, než citlivost jakkoli důkladné prohlídky. Když si však
> uvědomím, jak velké procento včelařů by se snažilo případnou nákazu ututlat
> (viz např. aktuální anketa na www.vcelarskenoviny.cz), mám obavu, že pro
> takového včelař, majícího více stanovišť, nebude problém odevzdat měl právě
> z toho stanoviště, kde žádné příznaky moru nepozoruje.
>
> Odběry měli na bakteriologické vyšetření jsou i přes svoji sfalšovatelnost
> dobrou skríningovou metodou, kterou je vhodné použít po zániku ohniska
> nákazy v rámci "zvýšené bdělosti", jak o ní mluví jeden z veterinárních
> zákonů a jejíž minimální trvání udává na 5 let. 4 roky před tím, než jsem
> začal včelařit, bylo (jak jsem se až pozdě doslechl) několik ohnisek v
> sousedních vesnicích, méně než 5 kilometrů od mého stanoviště. O tom, že by
> se v okolí provádělo vyšetření měli na přítomnost P.l., případně že by se
> jinak projevovala ona "zvýšená bdělost" jsem nic neslyšel. A kupodivu i
> odpovědný veterinář KVS reagoval na zmínku o nedalekém zaniklém ohnisku
> poměrně překvapeně.
>
> Jak je vidět, i zaběhnutá a vlastně jediná oficiálně schválená metoda má
> svá problematická místa, citlivá na způsob, pečlivost a důslednost
> provedení a nemohu se zbavit dojmu, že i touto metodou lze snadno napáchat
> víc škody než užitku. Tento dojem pak vrhá stín na ono čisté svědomí, které
> jsem myslel, že si z celé záležitosti odnesu.
>
> Přeji Vám všem, abyste se těmito úvahami nemuseli zabývat v jiné než
> teoretické rovině.
>
> Petr B.
>
>
>

Je několik způsobů. 1) Vložit to řídkého pytlíku a vylisovat 2) rozdělit do pytlíků i s víčky vložit do medometu a vytočit 3) i svíčky nechat vykapat (vykapávaný med z víček) 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotaz pro zkuene
> Datum: 29.7.2006 06:27:05
> ----------------------------------------
> Psychicky se připravte na strašnou patlárnu :-) a fyzicky si připravte
> kýbl s čistou vodou na opláchnutí rukou. Potom by mohlo jít ty kusy
> plástů naplácat na koš medometu a vytočit (z jedné strany už nejspíš
> skoro jsou). Nebo rukama vylisovat do cedníku a zvláštní nádoby,
> protože to bude kalnější od kousíčků vosku. Za pár dní se kal usadí
> nahoře a půjde sebrat, nebo si tenhle med necháte pro sebe.
>
> Pokud ty kousky nejsou úplně rozbité a pasují zpátky do rámků, můžete
> je zkusit dát zpátky včelám, ony to opraví. Ale musí to tam dobře
> držet, aby to nevypadlo v úlu, jinak to prostaví cik cak divočinou a
> je víc škody než užitku.
> Ať se zadaří
> Ivan
>
> P.S. Zkušení, máte lepší triky? Rád se poučím.
>
> T> se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> T> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> T> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> T> oddelit?diky za radu
>
>
>
>
>
>

Josef.Mensik:
> 4) to dělám já všechny víčka a zborcené plásty uložím a
> po posledním vytočení vložím do sáčků na vyvařování voští a rozvařím vosk z
> vody odeberu a zbylou sladkou vodu použiji jako první při krmení včel.

Josef.Mensik:
> Bůbec se ti nedivím Právě včera jsme spadli do ochranného pásma máme ho 3 km
> daleko
...........

Hlavně, že jsme zdraví my. ... A máme pěkného koníčka ;-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Záleží jak moc se s tím chceš piplat, jestli ti stojí za to z těch kousků
plástů znova skládat celý plást. Já bych řekl hodit na síto, občas obrátit a
trochu pomačkat, ať tekutý med vyteče. Nedávno jsem takhle likvidoval
okurkovou flašku a plastovou krabici plnou starých odřezaných můstků mezi
rámky s medem. Flašku jsem prostě dal na dřívka do hrnce s vodou, dal vařit
a voští jsem v něm rozpustil. Voskový koláč silný asi 3 cm jsem rozřezal a
med přes síto slil, bylo ho asi 2 litry. Přirozeně je to na doma tak na
perník nebo medovinu. Jako zbytek pak zůstanou kusy vosku a voskových
nečistot znečištěné medem, to je asi nejlepší nechat do doby krmení a
propláchnout nebo znova převařit a sladkou vodu dát zkrmit. Nedá se to
udělat z voští, ve kterém už byl plod, košilky z plodu dodají medu ostrou
nepříjemnou pachuť, snad jedině by se takový vyvařený med dal v malém
množství přidat jako nositel další příchuti do medoviny, ale nezkoušel jsem
to, nevím.
Pokud je to světlé voští, hodilo by se to asi na medovinu nebo zkrmit
včelám, já bych ho dal do přiměřeného množství studené vody ještě s kousky
ledu. Led proto, protože teplé voští se ohýbá a med v sobe uzavírá, studené
voští se při mixování rozbije na kousky a med uvolní. Takže bych to
rozmixoval nejspíš asi míchadlem na vrtačce a pak odfiltroval přes nějaké
jemné síto.
Tmavé voští by mohlo dodat tu nepříjemno pachuť i ve studené vodě, to vymytí
by muselo být velice rychlé a možná i neúplné.
S nějakou silnou pachutí nevím, snad vykvasit v demiónu a vypálit?
Jinak já takové odřezky běžně dávám na dno vysokého podmetu mimo síto, včely
si je zase vyberou a mně zůstane vosk Takže je tady varianta dávat to na
miskách do vysokého podmetu a krmit takhle včely. A sledovat, jestli se
nevykrádají, pak by takové krmení muselo přestat. A pak to třeba vytočit...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Terka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 5:19 AM
Subject: dotaz pro zkuene


> Ahoj, zaciname prvni rok se včelami a stalo se nam nasledujici: pri
> medovani se nam provalily nektere plasty. Poradite mi, co mam delat se
> zbylym medem v tech kouscich plastu? Je mi lito nechat ho tam, ale vytocit
> uz to samozrejme nejde. Mate nejaky tip, jak to zuzitkovat nebo alespon
> oddelit?diky za radu

Na úřadech mají vesměs placený komerční přístup do pozemkových map a tam se
dá zjistit mnohem více než z toho zadarmo. Jenže správně to mají mít jen pro
služební účely. Mně nedávno ochotná paní na úřadě potřebné údaje našla a
vytiskla a když tam zrovna v tu dobu vešel někdo jiný, papíry schovala a pak
je zase vytáhla. Záleží na koho člověk padne...
Co se týká názvů katastrálních území, je to historická záležitost stará snad
50 - 100 let nebo snad i víc. Během té doby se spousta obcí přejmenovala,
zrušila,sloučila atd..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 8:55 AM
Subject: Re: Z?kaz vstupu do lesa


Majitele zjistíš na OÚ tam mají po internetu přístup do pozemkových map kde
ti zjistí kdo je majitel nebo zjistí aspoň číslo pozemku pak si najdeš na
internetu nahlížení do katastru nemovitostí a po zadání čísla pozemku se ti
objeví kdo je majitel Problémem je však právě zjišťování v jakém katastru se
pozemek nachází dříve to šlo v mapách na seznamu ale již to tam není.
Neplatí tady, že to patří k nejbližší obci ale řeknou ti tam s kým sousedí

Pepan

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz