Včelařská konference

Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této kategorii.
V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod. včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř. Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne. Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik. Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
Zdraví R. Stonjek