78403

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Stonjek (62.141.24.88) --- 16. 7. 2006
Re: přidávací klícka - stříkačka (17502) (17507)

Tak jsem si myslel, jaký jsem "vynálezce", když používám jako přidávací klícku upravenou injekční stříkačku a ono to už napadlo jiné dávno přede mnou. Moje provedení je trochu jiné. Velikostí bohatě stačí velikost 10 kubíků. Vyndá se tlačítko za pístem cca 2 cm se uřízne a za pístem se vyvrtá otvor cca 6 mm. Tam se protáhne kvalitní provázek, nebo drát a vytvoří očko pro prst, aby se píst dal vytáhnout. V jedné polovině se vyvrtá co nejvíc otvorů 3 mm, druhá se nechá neporušená, tam má matka úkryt. Odřízne se též dno s trubičkou na nasazení jehly. Pro odgrotování vnitřku po vyvrtání otvůrků používám silný vrták, tuším 16 mm. MCT nepoužívám. Přikláním se k názoru jiných včelařů, že MCT situaci spíš komplikuje než vylepšuje. Tahle potrava přivábí staré včely matce nepříliš přátelské. Ing Smělý používá k oddělení toaletní papír, a ing Řeháček kousek mezistěny. Tak to dělám i já. Jedním koncem stříkačky vyseknu mezistěnu a teplým špendlíkem tam udělám 3 otvory. Tím mám stříkačku celosezoně připravenou. Potom vytáhnu pístek, matku jím zase zpátky uzavřu a na drátu pověsím k otevřenému plodu, nebo stačí položit do mezery mezi rámky a přiklopit medníkem./Dadant nemá mřížku a tak se tam vejde./ O spolehlivosti tohoto způsobu přidávání toho moc nevím. Klícky jsem si vyrobil teprve letos, přidal jsem s ním úspěšně pouze 4 matky ze čtyř a tak tento způsob rozhodně nemohu považovat za vyzkoušený. Rovněž daleko raději používám na přidávání oddělky nebo zavíčkovaný matečník a tyto klícky budu používat spíš vyjímečně, ale není špatné, když jich pár v bedničce s "cajkem" je. Důvodem, proč jsem zvolil tohle řešení je, že drátěné trubičky, doporučované výzkumníky v Dole mě nepřipadaly moc vzhledné, výrobně jsou dost pracné a vzhledově nic moc. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 7. 2006
Re: přidávací klícka - stříkačka (17502)

Zase ale se to nesmí přehnat. Totiž když jsou ve včelstvu nějaké nepřátelsky
naladěné včely, mohou přes otvory matce poškodit chodidla. Takovou matku
potom včely přijmou, ale z prvního jejího plodu nasadí matečník a nahradí
ji. Proto musí být otvory jen na části, aby se matka mohla v případě potřeby
uchýlit do kouta bez otvorů. Svého času to byl nějaký výzkum ve VUVČ Dolu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 7:28 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
> matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
> feromonem.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polá?ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
> Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka
>
>
> > To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo
mezistěny
> > smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou
trojkou
> > vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> > zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> > matku
> > uvolní.
> > Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> > stříkačky,
> > jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
> >
> > R. Polášek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 14. 7. 2006
Re: přidávací klícka - stříkačka (17502)

Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
feromonem.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
> smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
> vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> matku
> uvolní.
> Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> stříkačky,
> jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
>
> R. Polášek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 7. 2006
Re: přidávací klícka - stříkačka (17502)

To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto, matku
uvolní.
Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku stříkačky,
jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 13, 2006 7:03 PM
Subject: přidávací klícka - stříkačka


> Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky
> vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná
ale
> špatně. Díky Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 7. 2006
Re:Jak p?idat matku (17503)

Nevěř tomu, To poznáš až později. ODCHOV MATEK JE V PODSTATĚ TAKÉ JEN Z NOUZOVÝCH MATEČNÍKŮ. MATKU LZE VYCHOVAT BUĎ Z ROJOVÝCH MATEČNÍKŮ . V CHOVECH MATEK ,SE ZÁMĚRNĚ VYVOLÁVÁ STAV NOUZE VE VČELSTVU ABY SE ZÍSKALA SÉRIE MATEČNÍKŮ.
NEJLEPŠÍ MATKY BÝVAJÍ Z TICHÉ VÝMĚNY Jinak celkem pochybuji , že chovatelé Matek v rozmnožovacích chovech se pečlivě starají o to aby všichni chovatelé v jejich okolí používali v chovech právě jejich chovnou linii , aby tak zajistili čistotu svého chovu u volně pářených matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: Jak p?idat matku
> Datum: 14.7.2006 08:59:51
> ----------------------------------------
> Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového
> matečníku jistě nekvalitní.
> Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 14. 7. 2006
Jak přidat matku

Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového matečníku jistě nekvalitní.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (195.178.87.46) --- 13. 7. 2006
přidávací klícka - stříkačka

Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná ale špatně. Díky Jan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (88.102.11.134) --- 12. 7. 2006
stáří

Tak nevím,snad za měsíc mi bude 70 let,jsem starý když obhospodařuji 60 včelstev v Tachovácích?Asi je toho mnoho v systému a filosofii včelaření.A výnosy také nechci mít zanedbatelné.Všechno by to chtělo delší diskuzi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: (17498)

Zatím jsou príspěky jemom o budečákách, ale málo o ležanech. v nich se
manipuluje s jednotlivými rámky jako v budečácich a jsou lépe přístupné!

S přáním hezkého dne Josef

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 8:08 PM


> na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
> UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v
> násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do
> medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo
> medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře
> pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku
> šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic
> moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta
> potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový
> nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole
> umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní
> medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích
> čtyřmi
> tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly
> i
> po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic
> moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super
> 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: pohodlný úl - zadovák nemusí být budečák (17497)

Kdysi jsem dva zadováky jednoduchým způsobem upravil na listováky se
studenou stavbou a měl v nich necelý rok oddělky. Taky mě zlákala ona
možnost mít přístup k libovolnému rámku v úlu. V praxi jsem zjistil, že
pokud by to bylo hodně silné včelstvo, které by občas postavilo nějaký
můstek, tak se při vysouvání libovolného rámku hodně mačkají a rozrušují
včely. Rámek se taky špatně do úlu vrací. Musel by tam být nějaký
mechanismus, aby se okolní rámky od zvoleného odsunuly aspoň o půl
centimetru, než se ten rámek začne vysunovat. Tak, jak se to dělá v úlech s
přístupem shora, kdy se okolní rámky dají vždy o kousek odtlačit. Žádná
rozumná úprava úlu nebo nějaký mechanismus mě ale nenapadl. Nebo se berou
rámky od kraje jeden za druhým a potom je rozhodně lepší klasický zadovák.
Je ale možné, že třeba někde v Slovinsku, kde to je běžný úl, mají zavedené
nějaké fígle, jak to řešit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 11:17 PM
Subject: pohodlný úl - zadovák nemusí být budečák


K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela
unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos
v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu
o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po
jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem
jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci
než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého
úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych
tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s
nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou
honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.35) --- 12. 7. 2006

na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích čtyřmi tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly i po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 12. 7. 2006
pohodlný úl - zadovák nemusí být budečák

K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 7. 2006
RE: Výkup medu (17486) (17487) (17490)

tak tedy Prostějov Vrahovice výkupna Vymazal, pro koho nevím

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 09:32:40
> ----------------------------------------
>
>
>
>
> 34 Kč
>
> Pepan
>
> Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
> Treba takto:
> Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.
>
> Frantisek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: p?elarvovac? li?ka (17483) (17493) (17494)

Kdysi jsem viděl systém, kdy se nepřelarvuje, larvička se z plástu prostě
"vysekne" i s dnem buňky a vyseknutý kroužek přilepí do plastové mateří
buňky. Ten člověk, co to vymyslel na to používal zaostřenou patentní tužku
(krajon) velkého průměru. Prý jak se to naučí, á se s tím dělat velice
rychle. Ve své době jsme ho používali ve škole ve výtvarné výchově pro
kreslení uhlem. Určitě by šlo použít i něco jiného ve stylu nějaké zaostřené
trubky. Já jinak, když dělám matečníky, tak pás buněk s larvičkami prostě
vyřežu ostrým nožem z plástu, ořežu stěny buněk a přilepím svisle na laťky
do rámku nebo i na podřezaný starší plást speciálně ponechaný ve včelách.. S
nějakými umělými buňkami a přelarvováním se nepiplám. Ale dělám to zřídka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 1:20 PM
Subject: Re: p?elarvovac? li?ka


anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: p?elarvovac? li?ka (17483) (17493)

anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?elarvovac? li?ka
> Datum: 12.7.2006 10:50:18
> ----------------------------------------
> Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu
> klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lžička (17483)

Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483) (17491)

Proč si kopmplikovat život. Světlo dá sluníčko, lupu nahradí silnější brýle a přelarvování obstará nejlépe čínská přelarvovací lžička. I když jsem se jí dlouho bránil, musím konstatovat, že je zatím nejlepší z toho co jsem zkoušel. Naopak prodávaná souprava světlo lupa a lžička se mi zdá dost hompolácká. Zkoušel jsem jí ale pouzte v prodejně a tak o jejím použití v praxi nic nevím. Před několika měsíci vyšla ve Včelařství nabídka na hlavovou lupu. Několik známých včelařů ji začalo používat a shodně až podezřele ji chválí, takže rodina má typ na vánoční dárek. Jinak kdo se na larvení lžičkou necítí existují i další způsoby. Může se použít vyplavení larvičky vlažnou vodou, nebo vyrobit jednoduchou nasávací hadičku. Nedávno jsem si tuto pomůcku vyrobil a jen tak s ní jednu lištu nalarvil a ono to po třetím pokusu šlo až podezřele dobře. Takže komu se třese ruka a špatně vidí, může se larvit i jinak. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

To co před pár léty stálo 100 kč, dneska stojí 10 - 15. Svítivá dioda, která
dnes stojí 100 Kč, svítí několikanásobně víc než ta dřívější. Co se týká
přelarvovací lžičky, tak svítivá dioda je mnohem vhodnější než žárovka. Má
mnohem menší spotřebu, je odolná proti otřesům a pádům nebo omezeně i
rozšlápnutí a při správném nadstavení proudu má prakticky neomezenou
životnost. Taky bílé nebo modré světlo diody hlavně při přelarvování z
starších plástů vytváří větší kontrast než než nažloutlé světlo žárovky. V
tom ještědském katalogu asi schválně není fotografie té lžičky, nejspíš je
to doprodej té verze se žárovkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 9:27 AM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
> diodou ( tehdy stála 100Kč)
> V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
> odpovídá tlustší
> propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
> na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
> Až to bude dám sem
> foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
> dost neforemné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
RE: Výkup medu (17486) (17487)





34 Kč

Pepan

Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
Treba takto:
Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.

Frantisek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
diodou ( tehdy stála 100Kč)
V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
odpovídá tlustší
propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
Až to bude dám sem
foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
dost neforemné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

Já bych to za 450 korun nekupoval. Koupil bych za 10 korun svítivou didu, za
korunu odpor, který snižuje proud diodou na katalogovou hodnotu plus
9voltovou baterii a měly bych totéž. Lupu doma mám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 6:01 PM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
> já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Ondřej Ptáček" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
> Subject: přelarvovací lička
>
>
> > Zdravím,
> > nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> > to
> > VP Ještěd.
> >
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> > x480_500.jpg
> > Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> > Diky!
> > Ondřej
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 7. 2006
Re:Výkup medu (17486)

34 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 08:24:01
> ----------------------------------------
> S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
> vykupuje. Má někdo přehled?
>
> V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
> medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?
>
> mp
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 12. 7. 2006
Výkup medu

S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
vykupuje. Má někdo přehled?

V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 11. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17459) (17474)

piplání se s okénky?Já mám všechny nové nástavky s okénky a když musím použít starší bez okénka, tak jsem z toho nešťastný, protože nevím co se ve včelkách děje.Také stavba takového nástavku je o něco jednodušší!! Odpadne několik prkének.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: přelarvovací lička (17483)

Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
Subject: přelarvovací lička


> Zdravím,
> nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> to
> VP Ještěd.
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> x480_500.jpg
> Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> Diky!
> Ondřej
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondřej Ptáček (85.71.106.65) --- 11. 7. 2006
přelarvovací lžička

Zdravím,
nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí to VP Ještěd. http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640x480_500.jpg
Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
Diky!
Ondřej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re:Antwort: platba za opylenizemÏdÏlských plodin (17480) (17481)

Pokud Tě někdo osloví a objědná si určitý počet včelstev tak je to jen věcí vaší smlouvy Snad by se dala použít víše dotace kterou platí stát za opylování volně rostoucích rostlin to je těch 144 Kč na včelstvo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Předmět: Antwort: platba za opylenizemìdìlských plodin
> Datum: 11.7.2006 11:08:56
> ----------------------------------------
> Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.
>
> Matej
>
>
>
>
> "" <e-mail/=/nezadan>
> 11.07.2006 10:11
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> platba za opyleni zemìdìlských plodin
>
>
>
>
>
>
> Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
Antwort: platba za opylenizemědělských plodin (17480)

Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.

Matej




"" <e-mail/=/nezadan>
11.07.2006 10:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
platba za opyleni zemìdìlských plodin






Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.100.43.4) --- 11. 7. 2006
platba za opyleni zemědělských plodin

Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 7. 2006
OT: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467) (17476) (17478)

> Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to
> chcete vyrábět a prodávat.
>
> Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to
> nenakupovali
> jinde.
>
> Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být
> včelaři.
> Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už
> vůbec ne.


Taky mi není jasné, proč plýtvat energií na patenty v této oblasti, když
internet je plný všelijakých volně použitelných "včelařských patentů".
Nedalo mi to a něco málo jsem si o patentech přečetl. Vyšlo mi z toho asi
toto -

-patent má význam jen pro toho, kdo chce patentovanou věc prodávat. Existuje
dokonce něco jako povinnost, uvést patentovanou věc na trh - jinak ÚPV udělí
licenci někomu jinému

-patent platí max. 20 let a tuto dobu se za něj taky musí hradit udržovací
poplatek

-pro neobchodní účely může každý použít myšlenku z patentu

Zdroj: zákon
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/PDF_DOKUMENTY/ZAKONY/527_1990.PDF

Zájemci se můžou podívat na americký patentový server, kde funguje
vyhledávání v patentech vydaných od roku 1790.
http://www.uspto.gov/patft/

mp




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 11. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467) (17476)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
protože na soudy každý nemá....
.........

Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to chcete vyrábět a prodávat.

Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to nenakupovali jinde.

Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být včelaři. Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už vůbec ne.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: St??? (17469) (17470) (17472) (17475)

Moje matka je v pozdním důchodovém věku a co sleduji, jak občas něco dělá,
tak si to všechno připraví k ruce, pak si k tomu sedne a jen sedí a
pracuje. Obecně tito lidé mají všechny klouby dolních končetin a hlavně
kolenní ve špatném stavu, takže vstávání a sedání je pro ně dost obtížné.
Druhá věc je ta, že už nemá takovou sílu v rukou jako dříve.
Když to použiji pro včelaře důchodce, tak vyhnout se chůzi a přenášení věcí
nejde. Musí se všechno připravit a je jedno, jestli se otevře zadovák a
potřebné věci rozmístí dokola kolem stoličky nebo se otevře nastavkový úl
umístěný nízko na zemi a potřebné věci rozmístí kolem nebo se drážkou
přenesou jednotlivé nastavky úlu na nějakou pracovní plochu a zase se tam u
toho sedí. Podstatné je, že následující hodinu nebo i déle, kdy včelař
pracuje s včelstvem, sedí a nezvedá se. Je jasné, že musí pracovat vždy s
jednotlivými rámky. Potom taky musí být omezena váha jednotlivých rámků.
Podle mne je plný rámek 39x24 pro starého včelaře už tak na hranici, spíš by
to měly být ještě nižší rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 8:20 AM
Subject: RE: St???


ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná
Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly
moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan ,
německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce
nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma
nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře
kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a
všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE
TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ
VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní
med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže
se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností
rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a
dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se
rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 11. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453) (17467)

Vojtěchu, pokud se chcete podělit se světem o svoje patenty, napište jejich
čísla. Ostatní si je najdou na internetu.

mp

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 10:05 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
> každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
> tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
> protože na soudy každý nemá &#189; mil.. Kdo má zájem, každému jsem
> odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar,
> protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po
> druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají.
> Chyby
> děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří
> se
> ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se
> podaří stejně jako do včelína..
> B.V.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2006
RE: St??? (17469) (17470) (17472)

ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan , německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17459)

Já myslím, že to je velice reálný pohled na budečáky. Kdo to v budečících
umí, tak má stejné nebo i větší výnosy než v nastavcích. Je to právě o tom
času. Kdysi dávno jsem měl nejvíc 34 včelstev a to právě v budečácích. A ať
jsem se snažil jak chtěl zmenšit potřebu času pro obsluhu úlů, pořád to bylo
někde mezi 10 - 15 hodinami čistého času práce se včelami a otevřeným úlem
na včelstvo a rok. A to byl kompromis. Chtít maximální výnosy medu, tak by
to muselo být klidně tak o deset hodin víc.Navíc krmení, navíc léčení a
další věci.
Jen si nemyslím, že jsou budečáky na výrobu nějak podstatně víc náročné než
nastavky. Sice se musí piplat s okýnky a dvířky, ale na druhé straně může
být každý budečák ve včelíně kromě dvou tří základních rozměrů originál.
Zatímco nastavky musí být do určité míry všechny stejné, protože musí
pasovat libovolný jeden nastavek na libovolný druhý. Libovolná mřížka,
libovolné dno, libovolný strůpek na libovolný nastavek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 7:09 PM
Subject: Re: Pravda je relatívna


> Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko
> nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou
> svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím
> prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a
> musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně
> nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací
> aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo
> dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla
> objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě
> horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této
> kategorii.
> V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová
> nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že
> tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na
> Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu
> vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na
> skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v
> nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
> Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem
> k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových
> vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod.
> včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř.
> Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne.
> Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je
> ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi
> vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře
> vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční
> vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik.
> Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším
> výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak
> něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.85.209) --- 10. 7. 2006
Re: Stáří (17469)

Poslal jsem do Včelařských novin obrázky , jak využívám jeřábu, abychom se jenom o věcech nebavili bez ukázky. Jak to dopadne nevím, nemám s tím zkušenosti.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zak (e-mailem) --- 10. 7. 2006
RE: St??? (17469) (17470)

Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
nebo nakládat švestky ...
Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.

PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
si stěžují.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: St???

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2006
Antwort: Re: Stáří (17469) (17470)

zaujimavy ul z tejto kategorie je ML18. Ide o lezan na teplu stavbu s
ramikmi 39x39 cm. U nas ho v 80-tych rokoch mali 4 vcelari v kocovnych
vozoch. Odpada tam manipulacia s mednikom.
Problem bol v tom ze vcely ukladali zasoby do prvych dvoch - troch ramikov
od letaca - takze v znaske bolo potrebne denne prekladat plasty z predu
dozadu ( plne za prazdne ).

Dodnes v nich vcelari jeden moj znami. Voz si vylepsil mostovym zeriavom a
z povodneho ula ma 18 ramikove plodisko a na tom v rovnakom rozmere aj
mednik. Pokial robi zasah do plodiska mednik si zeriavom odsunie. Pri
medobrani sa vyberaju samostatne ramiky.

Matej




"Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
10.07.2006 14:56
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Stáøí






Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevĂ­m nevĂ­m. Je fakt Ĺľe v dĹŻchodu je vĂ­ce ÄŤasu tak proÄŤ se
rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (212.27.199.39) --- 10. 7. 2006
Re: Stáří (17469)

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý, ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu nedělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 10. 7. 2006
Stáří

Myslím, že základní otázkou tohoto tématu není, kdo je chytřejší, ale včem včelařit až se dostaví neduhy stáří abychom nemuseli nic měnit a vydrželo nám to do doby než zubatá máchne kosou. Takže je li v ČR cca 50000 včelařů a asi poloviny z nich už se to týká tak je to aktuální téma pro tu druhou polovinu, tzn od začínajících po čerstvé důchodce. Je totiž velmi dobré si uvědomit, že u svých úlů zestárnu a když s tím od začátku počítám, tak se později vyhnu, nebo alespoň zminimalizuju problémy které se stářím nastanou. Druhé polovině je to jasné, jedou si po svém a já se jim vůbes nedivím a budu naprosto stejný. Rovněž nikoho neodsuzuju, když zdědil po děděčkovi hezký včelín s několika Budečáky, že v tom pokračuje. Být to můj případ, asi bych ho také neboural a včelařil v něm. Díváme li se nato ale vcelku tak to rozhodně není návoid pro většinu těch mladších. Stále si myslím, že co nejlehčí nástavkové úly, ideální jsou polonástavky a využítí techniky a mechanizace je ten správný návod. Osvědčil se všude jinde tak proč vymýšlet něco jiného. Naproti tomu naposledy seriově vyrobený Budečák je starý cca 25 let a až tato generace mladších včelařů zestárna bude jeho stéří o cca 20 - 50 let starší. Jestli to je návod jak se vyhýbat nemocem, tak nevím. Prostě na celý problém je potřeba se dívat komplexně a trochu dopředu a ne jen na špičku vlastního nosu. Ať se daří. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 10. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17457) (17461)

To je pravda absolutní. Jsem rád, že spolu s př. Stonjekem a Poláškem jste tady prezentovali brilantní úvahy k budečákům. Sám jsem v nich pár roků včelařil. Důvodů bylo několik: danajský dar, nechuť k investicím a snaha vše maximálně využít a nakonec i výzva: když to dokázali naši dědové, proč ne já? Agresivnější a silné včely mi ale budečáky "rozmluvily". Už bych se k nim nikdy nevrátil. Teď aspoň chápu další motivy. Důležitý je pohled na věci z mnoha stran. A ne u všech je maximální výnos medu na 1.místě a každého také nebaví obchodovat... "štěstí si za prachy nekoupíš".


>Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže
> to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k
>vynaloženej práci. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.90.212) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.160.90.212) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17453)

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.87.113) --- 9. 7. 2006
Re: medomet (17463) (17464)

Mě teda NE!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re:medomet (17463)

nejlevněji vyjde manželka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <mirek.hlinsko/=/seznam.cz>
> Předmět: medomet
> Datum: 09.7.2006 20:29:42
> ----------------------------------------
> pohon medometu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (212.158.158.118) --- 9. 7. 2006
medomet

pohon medometu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (212.158.158.118) --- 9. 7. 2006
medomet

pohon medometu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.170.121) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456) (17457)

Znovu Ste nepochopili moje vyjadrenie. Samozrejme, že pravda môže byť len jedna a ja Vám ju neberiem, je to Vaša pravda. Ja som chcel svojím komentárom naznačiť, že pohľad na pravdu môže byť rôznorodý a každý ju hodnotí so svojej, možno subjektívnej strany. Preto neberme ilúzie ľuďom, ktorí sú o svojej "pravde" presvedčený. Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k vynaloženej práci. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bára (88.101.87.113) --- 9. 7. 2006
Re: Farba medu (17458)

Taky jsme dnes s tatkou vytáčeli a jsem ráda,že už sedím.Med máme až takový rudý, ale asi časem zesvětlá.Ze dvou úlů jsme dostalí 78kg.(O odvíčkovací vidličce se mě bude určitě i zdát.Zítra nanovo).
Bára

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.90) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456)

Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této kategorii.
V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod. včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř. Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne. Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik. Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PETEE (213.215.67.13) --- 9. 7. 2006
Farba medu

Vytočil som med a je čierny ako lekvár.
V okolí je zasiata lupina, môže to byť z toho?
Celkom dobrý výnos bol z toho, 22 kg z úla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (212.158.157.91) --- 9. 7. 2006
Re: Pravda je relatívna (17456)

Pane Turčáni, napsat, že pravda je relativní asi má znamenat, že každý má pravdu, ale ono to tak není. Nebudu s vámi polemizovat o věcech, o kterých nejsem přesvědčen, ale na bludy a pověry cítím povinnost se ozvat. Ten mor se vás netýká, omlouvám se.

Skládání pásku do V je ta metoda, co jsem měl na mysli a kterou odsuzuje jako špatnou výrobce pásků a fumigantů na základě analýzy teplot termokamerou. Vaše argumenty jsou nepřesvědčivé. Tady není o čem diskutovat, ale jen uvést odborná! fakta.

>..ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (213.81.173.152) --- 9. 7. 2006
Pravda je relatívna

Rád sa zúčastňujem na diskusiách vo Včelařské konferenci, píšem samozrejme o veciach a javoch na včelársku tému zo svojho pohľadu, ale nikdy som nenapísal, robte to takto, lebo so to "JA" napísal a čo ja napíšem je sväté. Preto sa čudujem, že pán Eman ma obvinil z exhibiocinizmu bez toho, aby so mnou diskutoval npr.:
- fumigačný pásik "ohýbam", ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete a nič som nevyhútal, lebo také boli pokyny veterinárov v počiatkoch boja s V.D. Napriek tomu, že pokyny v Česku hovoria o "zavesení fumig. pásika vo voľnej medzere v tretine plásta", môj spôsob hovorí o tom, že od roku 1991 som nemal V.D poškodené ani jedno včelstvo. To ma presviedča, že fumigačný dym sa dostane medzi včely do každej uličke a V.D. zlikviduje a to je podstatou fumigácie a okrem toho, je to spôsob rýchly a bez námahy. Va musíte otvárať úľ, jeden plást odobrať a len tak vložiť horiaci pásik. Ja otvorím podmet úľa odzadu, bez styku s včelami a vložím zapálený na podložku, tak prečo by som to mal robiť zložitejšie.

Pán Eman, do diskusii o more včelieho plodu som sa vôbec nezapojil, i keď nejaké skúsenosti s morom mám, v r.1994 som pomáhal likvidovať otcove včely, ktorú nariadila Veter.správa.

Stonjek 17 432- o tej našej pravde: aby bol budečák pre dnešnú včelu vhodný, musel by mať 2x väčší priestor, lebo je to trápenie včiel a včelára.
V mojom okolí poznám dvoch včelárov, ktorí robia včel. prax práve v tých zatracovaných Budečákov 390x240mm. Sú to typické dvojpriestorové (dolu plodisko, nad mater.mr. medník, ale nie na desať, ale na 13 plástov, uteplené úle a majú ich umiestnené v kočovných úľoch. Keď som išiel k nim na návštevu, vždy som obdivoval ich mohutnosť a ešte viac výnosy týchto včelstiev, ktoré boli vyššie ako moje (a moje nie sú malé). Rojivosť mal, ale nižšiu ako ja, tú riešil tak, že v každom včelstve kde sa vyskytla roj.nál., nasadil niekoľkokrát chovnú sériu matiek so zameraním na odber mater.kaš., takže mal dvojnásobný úžitok (med a MK), lebo dokázal ročne všetku produkciu (až 1,5 kg) odpredať.

Druhý včelár s Budeč. v kočovnom voze sa zameral postupne na trojpriestorové úle, krát 13 plástov len v jednom rade, Nepotreboval (prístup od zadu)zdvíhacie zariadenie, stačili mu včelárske kliešte, nízka stolička dva kozlíky a dymák. Keď som povedal, "baví ťa to robiť týmto spôsobom"?, odpovedal: "kým si včelár v koč. voze pripraví rôzne pomôcky na dvíhanie medníkov, ich ručného odoberania, prekladania a podobne, ja si zoberiem stolček, dymák, kliešte, sadnem si a v tej chvíli som vo včelách, stačí mi vybrať 2-3 plásty s úľa a ihneď viem na čom som, z medníka plásty nepotrebujem vyberať len v čase medobrania. Zo stoličky vstanem neukonaný a bez zbytočného vyčerpania. Tak čo je pre včelára výhodnejšie". Musel som uznať, že má pravdu. Samozrejme, že ja som ostal pri svojom debničkovom včelárení. Je to jeden z dôkazov, že včelár, viacmenej včelári s tým, čo si zvolí na začiatku včelárenia,prípadne čo zdedí alebo aký úľ si kúpi.

Iný včelár prišiel na moju včelnicu pre oplodnené matky. Sadol si do altánku a pozoroval ma ako pracujem s troj až štvornástavkovými úľmi (B 10 rám., váha deb. PUT B 10 3,8 až 4,2 kg). "ja Vás obdivujem a zároveň ľutujem, že musíte tak ťažko robiť", t.j. ak sa chcem dostať do plodiska, musím odložiť 2 až 3 deb. Ja som nevychádzal z údivu a spýtal som sa aj ja: "ako a v čom vlatne včelárite Vy, keď systém úľov prístupných z hora používajú na celom svete?". Argumentoval, že on by jednoducho nemohol včeláriť, lebo by nevládal dvíhať ťažké medníky. Bol trochu chatrnejšej postavy, učil na gymnáziu, vtedy mal asi 58 rokov. Jednoducho by nevládal toľko debničiek skladať a prekladať a preto jeho úle- zadováky boli preňho výhodné!

A práve v tom spočíva význam toho nadpisu v úvode príspevku, prečo je pravda relatívna. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438) (17451)

Od: Lejčar:
> Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
> konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
........................

Víte co je pravda? Tvrzení, že lžu. Sám jste manipulant. Živím se medem a jsem velmi citlivý na srandičky kolem ceny medu. Nedělejte si závoj kolem očí a udělejte si pořádek u obchodníků, kteří vykupují pro Včelpo. Cena 30,- mi byla řečena v květnu z úst velmi známých a spojených s Včelpem a hotovo.
...................
Od: Lejčar:
> Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
> kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
> páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
......................
Ono by bylo nejlepší, kdyby vůbec ten Pazderka dal konečně pokoj. Že? Vadí mi, že se rozpadá organizace, kterou budovali řady včelařských předků. A ta se nerozpadá kvůli mě. Vážený pane!

....................
Od: Lejčar:

> Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych.
> Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
> mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
> základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
........

Rád bych, aby se nedalo na potuchy jednotlivce. Potucha není práce (jako například telefonní hovor kvůli prodeji medu a výhodné ceně pro mě) , kterou dělám, abych mohl jako včelař fungovat dál a živit se medem. ;-)

.............
Od: Lejčar:

> Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
> nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
> s touto
> společnosti.
> Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
> její
> činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
> diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
> chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
> přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
> všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
> ovlivňovala
> ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
> omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
> regionu.
> Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
> svazu
> jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
> Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
> společnosti?
..........

1. Jsem rád, že konferenci sleduje člen dozorčí rady a co víc, že reaguje.
2. Kdo že kontroluje Včelpo? Jmenovitě! Zodpovědné osoby. Ne ČSV- to je jen hlavička na papíru.
3. Máte přístup k číslům? Kolik stojí Včelpo v přestavbách a mzdách navýšení výroby o 10t medu/rok?
4. Kolik peněz momentálně přináší Včelpo do pokladny ČSV? (nejde mi o čísla, ale o porovnání oproti minulým létům)
5. Proč se ptáte po představách členů? Existují relativně bezpečné marketingové modely jak vést podnik ... a vy se ptáte po představách členů?
Ve vší úctě ještě pár řádků:
Vy jste vyslovil a chybně jste určil člena jako se záležitostí s penězy do pokladny. Člen do pokladny dává svůj příspěvek, člen chce za svůj příspěvek lepší podmínky při výkupu medu. Ani ne ÚV, ale vedení zajímá pokladna. Ne platícího člena s haldou bezceného medu. Závěrem a s úctou. Jaké jsou ceny medu ve výkupu? Rád bych věděl, jak ovládá podnikové výkupní ceny člen dozorčí rady nad Včelpem.

Jen v dobrém.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: Problémy se stářím (17432)

Jo odvíčkovávání mne také dost zdržuje.V porovnání s vytáčením medu mi odvíčkovávání zabírá mnohem více času.To pak elektrifikace vytáčení je zbytečnost, protože během točení klikou si zápěstí aspoň odpočine.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428)

S tebou je to těžké Vojtěchu, ty sice o všem informuješ, ale je to pod utajením patentama a kdoví čím ještě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: kralik vratic (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17399) (17400) (17414) (17423) (17426) (17427)

Takových prostředků je vícero, asi před rokem jsem psal o odvšivování pomocí kopretin, jak se to provádělo cca v 18. stol až do 1. sv. války.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

LejÄŤar (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: statistika za květen (17425) (17437) (17438)

Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych
.
Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
s touto
společnosti.
Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
její
činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
ovlivňovala
ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
regionu.
Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
svazu
jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
společnosti?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398) (17448)

Pak bude nejlepší počkat tak do září , kdy už je hnízdo mrtvé, buď jen
zatmelit všechny díry nějakým tmelem nebo kontrukci rozebrat, vnitřek
vyčistit od zbytků hnízd, doplnit vykousanou izolaci, něčím natřít, co by
hmyz odpuzovalo a pak zase složit tak, aby tam díry nebyly. Jako spolehlivý
nátěr mně napadá pouze karbolin, pokud nebude tak další rok vadit zápach
nebo nějaké prostředky na ochranu dřevo. Něco pomůže i zvenku důkladné
napuštění a nátěr barvou dřeva, představuji si, že mladá samička na jaře
natřené dřevo nerozpozná jako přírodní dřevo, ale jako cizí neznámý materiál
a radši jde dál.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 6:51 AM
Subject: Re: BEF


> Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že
> nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů
> nepochybuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 7. 2006
Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari (17412) (17413) (17415) (17417) (17421) (17428) (17431) (17439) (17440) (17446)

Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy
tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem
jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala
bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud
by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu
nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při
úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem
více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem,
kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží
včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době
se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva,
která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se
vybíralo z stovek tisíců včelstev.
Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což
je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci
chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí
nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný
komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které
se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno
divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé
méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když
pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i
kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a
vyrovnáváním včelstev.
Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i
dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez
medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali
přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a
ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z
obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat,
pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí
nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním
jednotlivých včelařů atd.
Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý
včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v
přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu.
Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné
straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné
jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení
jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva,
sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na
léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby
se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co
by ti specialisti nestačili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
> Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
> oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo
> vzdálené
> 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
> až někdy v červenci při snůškové přestávce.
> .....
> V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde
býval
> asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře
> nevybírají.
> A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se
> přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část
> včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
> Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím
> včely a ty pak musí loupit:-)
>
> To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
> Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
> Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho
> včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s
> pěti, deseti včelstvy.
>
> No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)
>
> Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
> Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost,
> jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud
> neviděl,
> A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
> Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat.
> Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky,
pak
> se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho
> nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak
> katastrofický film.
> Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V
> životě ale není nad pana Povondru.
> (Válka s mloky)
> To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U
nás
> ho ještě nikdo nenašel.
> A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 7. 2006
Re: BEF (17358) (17372) (17378) (17379) (17380) (17381) (17382) (17392) (17393) (17394) (17398)

Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů nepochybuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78403 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17448 do č. 17508)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu