Včelařská konference

Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
"surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
od některých našich zpracovatelů.

Třeba
http://www.izservis.cz/ProdSrv/proddetail.asp?id=10431


----- Original Message -----
From: "Kouba Josef" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:52 AM
Subject: Srážkoměr


Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých
z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající
zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Co brání tomu budečák zvětšit? To je přece jasné už dávno, že klasický
prostor po 12 rámcích 39 x 24 v plodišti a medníku je zoufale malý.
Jinak co se týká využití techniky, já jsem předběžně uvažoval o využití
drážky. Svého času jako technolog a projektant jsem byl u pár dopravníků a
myslím, že bych z běžně koupených dílů, jako jsou třeba kolečka pod nábytek
a běžné hutní profily U I L apod, běžné "psí" řetězy atd dokázal relativně
levnou a dostatečně spolehlivou drážku na přesouvání nastavků sestrojit.
Hlavně pokud by drážka byla rovná, zakřivenou drážku by mi musel nejspíš
někdo svařit, to bych asi neuměl.
Do Včelařských novin jsem články posílal s fotkami zvlášť a fungovalo to
tehdy tak, že fotky na označené místo článku umisťoval redaktor. Aspoň tak
to s ním bylo tehdy domluvené. Ono pokud se udělá "hotový" článek i s
vloženými fotkami a finální grafickou úpravou, můžou být pak problémy s
kompatibitou, fotky, nadpisy a podobně nejsou tam, kde měly být a hlavně
pokud je to článek ve Wordu, je to noční můra takový článek potom opravovat
a je to mnohonásobně pracnější než ten článek z surového textu a fotek
udělat znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:27 AM
Subject: Problémy se stářím


> Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také
o
> tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši
> dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl
> vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až
do
> smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně
> rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan.
> Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby
> vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel,
> chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést
> včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě
> mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly
> stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace,
v
> medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to
> zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a
> paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na
> vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač
> by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak.
> Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je
> navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou
daleko
> lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední
> roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být
> problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat
> pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Ono je to všechno složitější. Mýlí se i vědci a ty vědec ani nejsi. Těch polopravd až bludů jste napsali kolem včelích neduhů dost - namátkou: fumigace zahnutým páskem, léčení moru a teď ten vratič. Tvoje tvrzení bez souvislostí může být pro některé včelaře přímo nebezpečné. Proto si myslím, že vám podobným menší oponentura neškodí. Jinak každý pokývá hlavou a řekne si .. hmmm, to jsou ale koumáci na tom Slovensku. A my jen platíme za chemii...
--------------------------

A.Turcani napsal:
>....pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme.

Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také o tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až do smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan. Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel, chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace, v medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak. Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou daleko lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Vojtěch Bernatek napsal:
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.


V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit. V době před kolonizací člověkem počet včelstev na
území ČR mohl klidně dosahovat počtu dnešních chovaných včelstev, to je
tuším asi 600 tisíc nebo je i převyšovat. Vedle dostatku dutých stromů to
bylo dáno hlavně snůškou, včelstvo a aspoň tolik rojů, aby se doplnily
ztráty úhynem a škůdci musely od května do září nashromáždit aspoň těch15
kilo zásob. V případě rozšíření takové pohromy jako moru plodu si příroda
mohla na pár let dovolit snížení počtu včelstev na procento nebo až promile
původních hodnot, kdy by přežily ty nejvíce odolná včelstva. V krajním
případě z těch několik stovek tisíc jen pár včelstev. Došlo by pak ke stavu,
že včelstvo by od května do července nejméně třikrát doneslo tolik zásob,
aby se z něho mohlo vyrojit několik rojů a případně i květnové roje by se v
červenci znova rojily. A většina z těch rojů by nashromáždila tolik zásob,
že by přežila zimu. Takže zatímco dříve z jednoho včelstva přežil za rok
tak jeden, dva roje, teď by jich bylo několik desítek. Během krátké doby,
pár let nebo pár desítek let by došlo k navrácení na původní počet
včelstev, ale byla by to už včelstva mnohem více odolná moru. Rozdíl je
ještě v tom, že v té době mohla být po staletém výběru co 20 - 50 kilometrů
nějaká jiná linie včel, tudíž na území ČR by se mohly nacházet stovky až
tisíce nějak odlišných linií, ze kterých by příroda mohla tím negativním
výběrem vybírat. Dneska je na stejném území několik linií rozchovávaných
chovateli matek, ostatní linie zmizely nebo jejich genetické stopy brzy
zmizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 11:57 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý
musíme
> hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
> Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet
> úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a
> zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto
> jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při
> včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna
> přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na
škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
> B. V.

Nyni mam v provozu 25 vcelstev,ale je mezi nima i 6 lezanu,
ktere hodlam pouzivat az neunesu zadny nastavek.
U lezanu muzu sedet nebo stat,jak me to bude vyhovovat.V ulu je dvacet ramku 39x36 cm.Plny ramek s medem ma max 5 kg,
tuto vahu budu muset unest,abych vubec jeste mohl vcelarit .
Je jiste skoda,ze u nas se tisknou clanky,ze v lezanech neni medu.I svym pratelum jsem predvedl plne ramky medu nebo ukazal evidenci vynosu medu z techto ulu,k jejich
prekvapeni.Tak napr.Slovaci jsou v techto zamerech praktictejsi a i zkusenejsi.
Je nutne byt pripraven.

Od: Vojtech :
> ....
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.

Na stránkách http://vcelarskenoviny.cz/showpage.php?name=redakce

je kontakt i na poštovní schránku, kam lze zaslat případně materiál k publikaci na web do VN. Takže jestli nejde vyloženě o peníze za článek tak myslím, že by to mohlo být s tím svěrákem a s pracností zajímavé. Neodebírám Včelařství.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý musíme hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má všechno dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník , přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je otázkou jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
B. V.

Od: A.Turcani :
> ...Vo svete sa stále hľadá prírodný
> rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu.

........
Lidově řimbaba obsahuje pyrehtrin a ten je předchůdce systetických pyrethroidů. To by mohla být motivace. Nezkoušel jsi v nějaké formě i tu Anton?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Eman, to n ie jedna z povier, vratič skutočne obsahuje jedovatú látku tujón. Je to popísané v odbornej publikácii o liečivých rastlinách, takže v žiadnom prípade nie je to fáma. Nie je to zázrak, ale v určitých stavoch vo včelstve klietšiky hynú, ale v žiadnom prípade, včelstvo len spomalí svoj zánik. V roku 1989, keď na Slvensko prišla prvá likvidačná vlna včelstiev som po celý mesiac každý deň vkladal okolíky vratiča do podmetu, každý deň v 20-tich včelstvách klieštiky poctivo rátal a poctivo robil štatistiku. Celý menší elaborát somodovzdal Výsk.ústavu včel. v Lip. Hrádku, riad.ing. Kopernickému na posúdenie. Vratič som vkladal aj vďalších rokoch, pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme. V r. 1989 vratič zaberal, ale len preto, že vo včelstvách nastal totálny rozpad včelích spoločenstiev a asi 7 včelstiev zo siedmich mi skolabovalo. Vo svete sa stále hľadá prírodný rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu. Nedávno som dostal e-mail od priateľa z Poľska, ktorý surfuje po Webových stránkach, že v Baškirsku úspešne používajú jednu rastlinu, ktorá vraj na klieštika zaberá. Nakoniec vysvitlo (napísal som mu o mojich zdanlivo úspešných pokusoch s vratičom), že sa jedná práve o vratič obyčajný-obecný. Prieteľ dodal, že to musí byť nejaký iný druh vratiča. Iný druh vratiča nie je. Anton

Dovoz:(země kg Kčvtis. kč/kg)
05/2006 04090000 Med přírodní AR Argentina 52 734 2 488 47,18
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 9 247 629 68,02
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 6 010 328 54,57
05/2006 04090000 Med přírodní ES Španělsko 22 757 1 550 68,11
05/2006 04090000 Med přírodní FR Francie 3 040 242 79,60
05/2006 04090000 Med přírodní GB Spojené království 1 678 140 83,43
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 5 126 359 70,03
05/2006 04090000 Med přírodní IT Itálie 140 34 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní NZ Nový Zéland 52 21 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 5 637 304 53,92
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 8 378 510 60,87
05/2006 04090000 Med přírodní TR Turecko 8 1 ZZZ 30,14

A PODNIK ČSV - VČELPO, NABÍDLO v květnu 2006 30,-/kg !!!

Vývoz:(země kg Kčvtis.)
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 654 45 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 20 968 889 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DK Dánsko 25 423 1 198 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 14 328 854 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 58 843 3 262 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 2 843 142 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní TW Tchaj-wan 180 37 ZZZ






_gp_
http://vindex.ic.cz

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

Plne súhlasím s panom Emanom. Pri vijačke by som povedal, že brzdí jej rozvoj.

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už
> bude jenom hůř:-)
>
> Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit,
> protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to
> včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
> A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili
> jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když
> jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)
>
> Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou
> k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal
při
> medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem
> brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.
>
> Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého
> pomocníky.
> A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí
> problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
> A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě
> by vzal zavděk takovouto spoluprací.
>
> Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.
>
> V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla
> dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
> Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
> To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá
konkurence.
> Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná
> dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani
> Včelařství.
>
> Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými
> víčky a břečkou pod nimi.
>
> Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes
> cestu nepoložili.
>
> Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
> Karel

To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už bude jenom hůř:-)

Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit, protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)

Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal při medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.

Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého pomocníky.
A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě by vzal zavděk takovouto spoluprací.

Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.

V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá konkurence. Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani Včelařství.

Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými víčky a břečkou pod nimi.

Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes cestu nepoložili.

Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
Karel

To je asi problém všech oborů, které nejsou ukončeny nějak povinně odchodem
do důchodu, jak najít pravou chvíli, kdy odejít. Mezi včelaři jsou určitě i
40 letí starci, kteří dnes včelaří stejně, jako před 20 lety, kdy ty úly
získali i 70 letí mladíci, kteří sledují, co je nového a zařizují se podle
toho.

R. Polášek.

Pánové , když to sleduji, tak určitě včelaříte způsobem odpovídající dnešní složité situaci, a přesto se může stát, že se neubráníte. Provádíte pravidelné sledování zdravotního stavu na zasíťovaných dnech ve všech úlech, a abyste mohli včasně reagovat a léčit? Používáte k des. Savo atd.Staré rámky vůbec neskladujete celou zimu, všechny vytavíte , místo toho necháváte vystavět nové a vytáčíte většinou z nového vystavěného díla? Tím se ne jen zlepšuje kvalita medu , ale zlepšuje zdravotní stav včelstva.Dříve plno, dnes ani jeden brouk. Abychom ještě nebyli překvapeni.Názory můžeme mít různé, ale pokud něco řeším, mělo by to odpovídat dnešní technice, nebo ekonomice, jednoduchosti. Úly jsou jako palety. Palety lze taky dopravovat kombinovaně po drážkách , používat řetěz. zvedáky, lanové, kladkostroje atd.. Toto všechno omezuje manipulaci a je zdlouhavé. Proto se osvědčily vysokozdvižné vozíky. Podobně musí fungovat manipulační zařízení pro úly. Hlavně žádné další úpravy na úlech, pokud možno hladké, jednoduché a neomezený pohyb v prostoru a neomezený dosah všech dílů na úlech.Rovněž bez úprav včelína. Včelaření šokováním včelstva rozebíráním po rámku je snad minulostí i pro „věkem čilé"!

B.V.

už jste někdo letos shazoval brouky po vytáčení k.mravenčí(hcooh),jakej máte spad...?

Karel wrote:

>>...mít
>>
>>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>>nemět je stejně nezodpovědné...
>>
>>
>>
>>
>>
>Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
>...............................................
>To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.
>
>Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
>Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.
>
>Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací
>schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.
>
>O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.
>
>Láska, to je především zodpovědnost.
>Mít rád včely, to je především jim neškodit.
>
>
>
>
Hluboce s Tebou, Karle, souhlasím. Nezastávám se fušařiny ve včelařství,
ať za ní stojí cokoliv - lajdáctví nebo stářím zaviněná neschopnost. Jen
si uvědomuji, že je hrozně těžké ve stáří přestat dělat něco, co máme
rádi a co děláme velkou část života. A proto souhlasím s tím, že musí
člověk na stáří pamatovat včas (to platí nejen pro včelařství). Pokud
vím, že se budu včel těžko zříkat, musím si zařídit takový způsob
včelaření, abych ho byl schopen dobře vykonávat i ve stáří.

Když pak někdo, komu už stáří klepe na dveře, shání názory druhých na
to, jak si dobře včelaření ke stáří zařídit a někdo jiný mu na to
odpoví, že by toho měl radši nechat - takovou odpověď považuji za
přinejmenším málo vhodnou.

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: (17412)
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.


.....
dočkám, ale vlastně není na co čekat ,jednou ,dvakrát se vyspíš a jsme tam všichni....

počítám s tím a snad budu mět dost rozumu a lásky ke včelkám a v sedmdesáti jeden dva ůly ,když nebudu koukat pod ruky někomu mladšímu...


protože za každou cenu desítky včelstev táhnout až do katastrofického stavu a vlastního konce nemíním...
...vidím to dost kolem sebe...

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
................................................
To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.

Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.

Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.

O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.

Láska, to je především zodpovědnost.
Mít rád včely, to je především jim neškodit.

Králik, presne Vratič obyčajný (Tanacetum vulgare L.), obsahom jedovatého tujónu, babky používali na odstraňovanie parazitov, hlavne vší. Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno. Pišta, v krtíšskom okrese rastie vratič kam sa oko pozrie. Príďte aj s kamarátom do Závady na moju včelnicu, budete ho môcť kosiť. Zatiaľ však nekvitne, tak asi preto ho nevieš nájsť, žlté kvietky vytvárajú na 120-150 cm vysokých byliach husté okolíky. Anton

P.K. wrote:

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384)


Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to

mít

nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a

mít

kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání

mít

na dosah nářadí,

mít

na dosah bedničky pro odkládání rámků a

mít

na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků.


........spíš

mít

nástupce-pomocníka,nebo

mít

dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to nemět je stejně nezodpovědné jako desetileté dítě na jawě 350........

co dobre chyta a nemelo by mit v sobe zbytecnosti jsou obaly od
vajec.

\vov

dobrá je hobra ,kouří spolehlivě a hned chytne(balí se do ní nábytek ),ale používám
troud s jasanu a jiných listnáčů,dobrý jsou pařezy a dřevo až je práchnivě bílé,to dobře usuším ...
včely i včelaře "uklidňuje kouř",nezáleží na jeho obsahu , samozřejmostí je netoxičnost,
vratič je dobrý na škrkavky a červi......
pro mě je podstané,aby to kouřilo samo a dlouho,mám mírné včely až na kuřák zapomínám,teď do včel chodím jen v kraťasech a v brýlích k brusce,protože se v klobouku potím a včely tuší, že se za něj schovávám,prostě sem víc v klidu bez něj a líp vidím,tak i včely jsou v pohodě.....
teď vrcholí vynikající snůška s lípy malolisté,velkolistá byla taky super a bude se vytáčet.....
včely začínají sbírat medovici s jedle (mám nějaký fotky)a to by bylo super.....

Já myslím, že je hodně důležité, jestli to je ve včelíně nebo venku. Venku
je to z hlediska včelaře téměř jedno, co v kuřláku hoří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 12:37 PM
Subject: Re: kralik vratic


> Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
> celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
> přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
> (poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
> S pozdravem Petr

Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
(poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:33 AM
Subject: Re: kralik vratic


> Co se týká materiálu do kuřláku, ...

> ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi
> sa mi velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako
> jedovaty. povdzte mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

chytrymu napovez...

\vov

... no a vsetko zle je na nieco dobre a naopak.

ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi sa mi
velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako jedovaty. povdzte
mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

dakujem

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radim Poláąek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:34 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: kralik vratic


> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vše, co má v
žaludku. Ale nezkoušel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, že
je méně vhodný, protože pryskyřice v něm obsažená dráždí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláště když včely slídí a všechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché šišky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já když potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnější se zas tak často nenajdou
a těžko se lámou nebo řežou kapesní pilkou do tašky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drží dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějších ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, že kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důležitý ještě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíž z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se může zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, že houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumi?tích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov


__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vąe, co má v
ľaludku. Ale nezkouąel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, ľe
je méně vhodný, protoľe pryskyřice v něm obsaľená dráľdí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláątě kdyľ včely slídí a vąechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché ąiąky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já kdyľ potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnějąí se zas tak často nenajdou
a těľko se lámou nebo řeľou kapesní pilkou do taąky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drľí dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějąích ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, ľe kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důleľitý jeątě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíľ z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se můľe zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, ľe houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov

Radąej odporúčam nazbera» v lese spráchnivené kúsky dreva v lese. Teraz je
sucho stačí jedna bednička na celý rok,Pokiaµ sú to smrekové, alebo
borivicové drievka tak to aj príjemne voní. Vratč poľívam vysuąený na spodok
do skrinky kde odkladám na zimu plásty. Trochu to odpudzuje vvíjačku.
Gabi M.Komínek
----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


>> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

Priateľu vzácny Vratič obecný najdeš na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K263.php
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1645 (20060705) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
nervovej jed.

\vov

Králík nevím, ale co je vratič vím. Když se chci podívat na fotku, zadávám
takové věci do vyhledávače třeba do Seznamu. V doméně CZ existují nejméně
dva atlasy rostlin, kde ty fotky a popisy jsou. Možná je něco i na SK.

Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>

priatelia,


potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..

neviete kde ich zozeniem?


dik

Pista

Ospravedňujem sa za niekoľko chýb v texte npr inetligenčné- nahradiť inteligentnejšie.Anton

Zloženie prípravku na liečenie roztočovej nákazy sa skladá z dvoch dielov mravčanu etylnatého a jedného dielu benzínu.
Ak niekomu naozaj tak veľmi prekážajú, ptopm netreba mať prípravok BEF, stačí obyčajný benzín a te .....? nedopíšem to lebo ľudia sú schopný podpáliť aj svoj barak. A pritom osy, ale i iný hmyz chce len ŽIŤ svoj život a nám to vadí. Pritom osy z môjho poznávania v prírode sú oveľa inteligenčné ako naše milované včely. Anton

Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu.
......
Na paletě + ¨sitované dno. Nemám s tím žádný problém a včely asi taky ne.
Málokdy je sníh tak nafoukaný, že by se úplně utavřela plocha kolem úlu. A i když jsem měl úly s oddělky úplně pod sněhem, tak to včely přežily. Naopak mám názor, že jim tepelná setrvačnost sněhu prospěla.
Výška nástavku na paletě je poměrně optimální. V nejspodnějším většinou nedělám, matečníky pokud jsou, tak vždy i v druhém plodištním.

Obecně to jsou všechno organické uhlovodíky a škodí každý z nich, některé
více, některé méně. Aceton na rozdíl od toluenu se poměrně běžně nachází i v
přírodě, i přesto bude pro včely v určité koncentraci taky toxický. Důležité
je asi, aby tam nebyly nějaké vysokovroucí uhlovodíky, které by se
odpařovaly dny a týdny a po tuto dobu zasmradily tu nádobu na chytání rojů,
takže by tam roje nešly. Ty jsou třeba v automobilových benzínech jako
příměsi ale taky v některých speciálních ředidlech jako speciální složky.
Ředidlo C6000 je zvoleno dobře, tam takové složky prakticky nejsou.

V Befu, mlhavě si vzpomínám je jako účinná složka snad mravenčnan etylnatý
nebo nějaký podobný ester organické kyseliny, ten se působením vzdušné
vlhkosti má štěpit na kyselinu mravenčí, která likvidovala ve vzdušnicích ty
roztočíky a dále tam je tuším lehký technický benzín a možná i další složky.
Ale už je to hodně dlouho, co jsem to složení viděl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 11:52 AM
Subject: Re: BEF


> že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi
> smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

1 2 3 4 5

že tam je nejvíc toluenu a že je to pěkný svinstvo. Pro včely je asi smrtelný ten toluen, aceton jim nevadí. Co obsahuje BEF, stále nevím.

> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 : .........................

Co z toho bezpečnostního listu má vyplývat pro včelaře?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: BEF


> Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :
>
> toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová
> frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný
> benzín) &#8804; 15%
>
> Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
> Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější
> nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry
> působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí
> bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně
> odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní
> prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy.
> Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při
> používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy
> nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou
> směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v
> souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném
> případě se nesmí vdechovat.
>
> Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku:
> http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Z bezpečnostního listu ředidla C6000 :

toluen > 30%, butan-1-ol <10%, aceton 10-20%, ethyl-acetát <15%, benzínová frakce (ropná), hydrogenačně odsířená, těžká (nízkovroucí hydrogenovaný benzín) ≤ 15%

Údaje o nebezpečnosti látky nebo přípravku
Výrobek je / není nebezpečný dle chemického zákona. Nejzávažnější nepříznivé účinky na zdraví člověka při používání látky/přípravku: Páry působí narkoticky, v závislosti na koncentraci a době expozice a působí bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Místně odmašťuje a dráždí pokožku. Nejzávažnější nepříznivé účinky na životní prostředí při používání látky/přípravku: Škodlivý pro vodní organismy. Nejzávažnější nepříznivé účinky z hlediska požárního nebezpečí při používání látky/přípravku: Přípravek je hořlavou kapalinou I. třídy nebezpečnosti. Vysoce hořlavý – páry mohou tvořit se vzduchem výbušnou směs. Možné nesprávné použití látky/přípravku: Použití, které není v souladu s návodem k použití a údaji v tomto bezpečnostním listu. V žádném případě se nesmí vdechovat.

Při pátrání po složení BEF jsem narazil na pro včelaře zajímavou stránku: http://www.budweb.cz/vcelari/historie.htm

Biolit nebo jiný sprej na plazivý hmyz nastříkanou plochu dlouhodobě otráví,
takže by to mělo otrávit každou vosu, která přes takhle naimpregnované
otvory proleze. Mělo by to stačit. Pokud ne, šlo by je zkusit zlikvidovat
stříknutím lihu denaturáku do hnízda pomocí plastové lahvičky a hadičky.
Tuším když se lahvička od Okeny šikovně odřízne, mělo by jít na tu stopičku,
kterou se Okena stříká nasadit i hadičku. Nebo třeba ředidlem C6000, kterým
J Jindra likviduje roje. Nebo technickým acetonem nebo lehkým technickým
benzínem. Pokud by ředidlo nemělo někde poškodit lak nebo polystyrenovou
izolaci. Denaturák by neměl poškodit nic z toho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 11:09 PM
Subject: Spray


> Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku,
> rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout
a
> výletů mají několik.

Tady asi každý bude pochvalovat to svoje řešení. Sice kdysi jako dítě jsem
viděl zemědělské důchodce sedmdesátníky, kteří půl dne společně s mladými
házeli dvacetikilové balíky slámy, ale to byla už tehdy výjimky a dneska
ještě víc. A jestliže sedmdesátník dneska zvedne plný nastavek bez problémů,
za dva, tři roky to může být úplně jinak. Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to mít nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a mít kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání mít na
dosah nářadí, mít na dosah bedničky pro odkládání rámků a mít na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků. Pokud se už má při práci ve včelstvech
stát, musí být zase všechno dostupné ve stoje, to znamená mít za úly velký
stůl nebo nějakou odkládací lavici. Nejnamáhavější pro klouby je, když se
při práci stojí, ale nadstavky a další věci jsou na zemi a tudíž se k nim
musí pravidelně shýbat nebo klekat.

Kokrétní řešení vidím tři. Za prvé pro zastánce nastavků nastavky s nízkými
rámky a s co největším půdorysem, aby v létě nebyly moc vysoké a i
nejhořejší nastavek šlo obsluhovat vsedě. Musí být nějak řešen problém
průchodnosti česen při vysokém sněhu. Za druhé pro zastánce techniky
umístit nad nastavky drážku s kladkostrojem. Může to být ruční drážka nebo
pokud je elektrický proud tak klidně elektrický kladkostroj s elektrickým
pojezdem. Dneska se vyrábějí v kutilské kvalitě a tudíž poměrně levně i
takové věci. Drážka by vedla nad úly a nad nějakým pracovním stolem.
Pracovalo by se s tím tak, že by se 2 - 3 nebo všechny nastavky rozložily
vedle sebe na tom stole, potom by se v sedě provedlo to, co je třeba a potom
by se z nastavků kladkostrojem zase složil úl na původním místě. Pro tyto
nastavky je mnohem vhodnější úchopová lišta např podle Liebiga "Včelařime
jednoduše" než nějaké vyfrézované drážky, snadněji se totiž potom dělá
zvedací samosvorný přípravek, na kterém budou ty nastavky viset při zvedání
kladkostrojem. Za třetí pro zastánce zadováků použít prostě zadovák. U toho
se při ošetřování včelstev už z přirozenosti může sedět. A pokud se kvůli
nezvedání těžších věcí musí v nastavkvém úlu manipulovat výhradně jen s
jednotlivými rámky, potom je práce v zadováku vzhledem k možnosti mít
přístup do všech pater současně i rychlejší a pro včely vhodnější. Problém
se zadováky je ten, že jejich vývoj byl ukončen v době, kdy včelstvům stačil
až poloviční prostor než potřebují současná včelstva. Zadovák s 12 rámky
39x24 v plodišti a v medníku už dnes vůbec nestačí. Pokud mají být kvůli
váze plných rámků být ty rámky nižší, třeba 15 cm, mohl by vyhovovat
zadovák, kde by v plodišti byly dvě patra rámků 39x15 po 13 - 15 za sebou a
v medníku taky dvě nebo tři patra těchto rámků.

Jinak tady tento problém zatím málokdo řeší. Možná je to trochu tím, že
staří včelaři zatím používají hodně úly se zadním přístupem, kde se dá
automaticky včelařit i při špatném zdravotním stavu skoro stejným způsobem
jako dříve. Až zestárne generace nastavkářů, kteří nic jiného než nastavky
nepoznali a v současnosti se ženou za co nejmenší spotřebou času na
ošetřování jednoho včelstva, tak to bude něco jiného.

R. Polášek
----- Original Message -----

From: "Jiří Vávra" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 8:47 PM
Subject: Jak pokračovat


Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před
sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl
směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna
mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku.
Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73)
uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při
vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný
za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra

Nemáte někdo zprávy kdy vyjde nové číslo Moderního včelaře? Zdá se mi ,že už jsem ho nějak dlouho nedostal.Je to časopis na který se docela těším vždy jak má vyjít.Děkuji.

Mňa Váš príspevok zaujal, môžem Vás požiadať o foto a bližšie informácie. emil: atrej/=/stonline.sk . Ďakujem. Tibor.

Příteli, jak Vaše včely reagovaly při manipulaci , používal jste dýmák, byly mírné?. Jsem o 10 let mladší , ale včelařím tak, abych to pokud to půjde zvládal co nejdéle. Mám stejný rozměr rámků. Ručně úly nezvedám. Včelařím jednoduchým způsobem. Včely se mi nerojí. Např.proč dělat 100 rámků , když mi stačí 50 a výsledek je stejný.Pracnost je poloviční od výroby až po vytáčení a skladování atd. Technické možnosti je třeba využít a jít s dobou.Na email pošlu fotku. Tel: 776 825099.
B,V.

Prodává se nějaký sprej na vosy s hadičkou?Mám je teď na verandě baráku, rozebírají podbití střechy a dovnitř se normálním biolitem nedá stříknout a výletů mají několik.

Tak už to mám za sebou. Včelky vysířeny, úly spáleny a rok bez nich před sebou. Chci si připravit nové vybavení a tak žádám o radu. Protože jsem měl směs úlů jak šel čas (budečák, moravan, nástavky 39x27.5) chci do budoucna mít jednotný úl.
Uvažuji o optimalu, Langsrotu, ležanu ale mám problém ve velikosti rámku. Zbyl mi medomet kam se vejde rámek max.šíře 30 cm. Vzhledem k věku (73) uvažuji o nízkém nástavku. Mohl by být jen 15 cm aby se vešly dva rámky při vytáčení. Úly si dělám sám a chci max 6 včelstev jako jsem měl. Budu vděčný za každou radu, případně nákres toho co se Vám osvědčilo. Vávra

Pamětník jsem jen v tom smyslu, že si pamatuju, kde jsem tuto informaci
zahlédl. V knize Včelařství z r.1985 se píše: "Usmrcení včel provádíme v
uzavřeném a utěsněném rojáku politím 10-20 ml přípravku BEF nebo vysířením."

Eman wrote:

>Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?
>
>
>
>

Já používám na likvidaci rojů ( v igelitovém pytly nebo v kbelíku) asi 0,1 litru ředidla C6000. Do pár sekund je "ponich".

Na likvidaci nevím. Na léčení se dávalo v 100 ml lahvičce s knotem snad po
50 nebo 75 mililitrech. Když ta se náhodou vylila a odpařila najednou, tak
včelstvo asi uhynulo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 04, 2006 12:02 PM
Subject: BEF


> Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Přátelé pamětníci. Nevíte kolik gramů BEF se dává na likvidaci 1 včelstva?

Přátelé snažte se zbavit různých medometů rezavých,natřených různými barvami,pozinkovaných a jiné hrůzy.Přece pracujeme s potravinou a chceme aby se prodávala a lidem chutnala,potom si budou opakovaně chodit pro další a další.Někdy je hrůza vidět v čem včelaři vytáčí a někteří mají dokonce obrázky těchto hrůz na svých stránkách na netu.

Ta chuť je i v medu na ještě netočených plástech.Bohužel tak jednoduché to asi nebude.

Na sjezdu byla komise pro obchod a propagaci zrusena a zarazeno jako splneni bodu 10.Rozvoje vcelarstvi-Zjednoduseni struktury a administrativy v CSV-.
........
Obchod a propagace.
Čeho?
Medu.
Vždyť ten se přece propaguje a prodává sám. :-)
Jako každé další dobré zboží.