Včelařská konference

Přátelé,

aktualizuji informaci o výskytech moru v Pardubickém kraji.

V tuto chvíli dle mých zpráv eviduje pardubická KVS dvě ohniska moru
včelího plodu.
1) v obci Chvaletice na Přeloučsku
2) v obci Býšť na Holicku - na naší zahradě :-(

Zdravím a přeju silná a zdravá včelstva.

pb

Rukavice používám, mám včely trochu "ostřejší a bez skafandru by mne umlátily.Teda kromě dvojich.Smetáček musím používat všude, protože při setřásání jich jednak část na rámku zůstane a ten setřesený zbytek stejně v nástavku nezůstane, ale odstartuje mi přímo do obličeje.Část se sice po chvíli vrací , ale 5-10 včel stále kruží kolem hlavy, hlavně za hlavou a pokouší se pod kuklou se mi dostat na krk.Při použití klasického černého jednořadého smetáčku jsou ty počty výrazně nižší.Hlavní rozdíl , ale není v tom, zda se užívá smetáček či nikoli, ale v tom jak se případně ten smetáček používá.Viděl jsem několik včelařů, kteří smetají hlavně nižší rámky jedním tahem přes celou plochu.Po takovém manévru zůstává poměrně dost sežmoulaných včel.Zdůvodňují to tím, že tak je smetání rychlejší a včelky se méně stresují, no nevím. K tomu svádí i nový smetáček, který jsem si před nedávnem zakoupil pro práci na včelnici.Štětiny má bílé , kratší a také o dost tvrdší.Je ale delší a také rukojeť má delší.Bohužel tuto výhodu nějak neumím ocenit.Jednak nemám tu sílu-cit v zápěstí a navíc se mi zdá , že po smetání v jeho štětinách je podstatně více "zahryzlých včel". Takže příště chci zase ten starý černý. :-)

Problém se může stát právě dovoz do jedné obce vigor, trocki a lesana

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 10:23:12
> ----------------------------------------
> Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
> včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
> před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
> že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
> vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
> včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
> vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
> znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
> určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
> populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
> převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
> jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
> převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
> zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
> jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
> určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
> na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
> oproti těm původním.
> Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
> celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
> došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
> jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
> přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
> byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
> celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
> v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
> umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
> zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
> Evropy.
> Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
> 100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
> typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
> šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
> k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
> Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
> odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
> a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
> odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
> první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
> kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
> dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
> byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
> kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
> dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
> kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
> taky dojde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
> Subject: Re: Mate?n?ky
>
>
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
> letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
> hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
> včelstev to je bodavosti a rojivosti
>
> Pepan
>
>
>
>
>

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
.....
Fetovat chodím pravidelně. ale domnívám se, že to co cítím je odpařovaný nektar, v každém včelstvu má jiné složení. Necítím v tom feromon matky. Nemám na to nos :-)

Nebo jsem nepochopil předchozí poznámku. Já ji pochopil tak, že včely mají stejnou vůni a nebrání se slídilkám. Dle mě je to velmi málo pravděpodobné. Ta vůně matky a včelstva bude asi různá i u sester, třeba i inseminovaných stejným spermatem.

to je správná připomínka U špatných trubčinu likvidovat a u dobrých podporuva by mělo bát samozřejmostí pro odchov matek V běžném produkčním chovu má zase trubec funkci regulátoru tepla (Topí) Má tak vliv na vyšší výnos medu.

Pepan

í
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 30.6.2006 09:30:07
> ----------------------------------------
> Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v
> podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.
>
> >...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.
>
>
>

Mám doma dva druhy smetáčků jeden má delší a měkčí vlas a druhý je má kratší a tvrdší Tím se lépe ometá ale za jistých podmínek včely reagují podle mne na zvuk který je slyšet nejlepší je husí křídlo . Jelikož jsem inv. důchodu a vidím jak ten den včely po mě vyjedou tak je zavřu a jdu číst tuto konferenci někdy i po pár hodinách jsou jak beránci. Ono nemá cenu se ve špatný den se v nich hrabat Útočící včely vylučují poplašný feromon a za krátkou dobu zuří celé stanoviště. Vtom jsou v nevýhodě chovatelé matek kteří pracují podle hodin a kalendáře a nemohou podle počasí a jim se také jeví bodavost jinak.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky, aneb, ma pouzivani rukavic vliv na geny potomstva matek?
> Datum: 30.6.2006 08:58:44
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
> černé
> > a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech
> ke
> > zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> > efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> > bodavosti a rojivosti
> .......
>
> Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při
> práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý
> máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)
>
> Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
> Děkuji.
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Nacházíme se v situaci, kdy po dlouhá desetiletí byly do naší populace
včelstev soustavně dováženy jen kraňky různých linií. Takže odhaduji, jestli
před takovými 30 lety mohl průměrný včelař s pěti - deseti včelstvy říct,
že jedno z těch 10 včelstev má evidentní znaky černé včely a jedno znaky
vlašky, tak dneska je možné říct, že v obci s několika stovkami chovaných
včelstev bude mít jedno převládající znaky černé včely a třeba jedno znaky
vlašky. To znamená, že u malého a středního včelaře se v praxi včelstva se
znaky černých včel nebo vlašek nevyskytují. Skryté v genech našich včelstev
určitě ještě jsou a nějakým dlouhodobým šlechtěním v nějaké uzavřené
populaci by se pravděpodobně dala černá včela ještě obnovit, ale
převládajícími praktickými znaky už to jsou všechno kraňky kříženci mezi
jednotlivými šlechtěnými liniemi. Pokud se někde dnes objeví včelstvo s
převládajícími znaky černé včely nebo vlašky, je to pomalu událost hodná k
zaznamenání. Co se týká převládající linie kraňky, záleží pak na
jednotlivých včelařích v posledních řekněme 10 letech, která z těch linií v
určitém místě převládne. Takže i onen hybridizační efekt F1 pomalu ztrácí
na významu, pokud nejde k dovozu nové, geneticky více odlišné linie kraňky
oproti těm původním.
Je jasné že dovoz kraněk způsobil vyšší celkovou průměrnou výnosnost, menší
celkovou průměrnou divokost a další průměrné kladné vlivy. Na druhé straně
došlo k statistickému zjednodušení genomu včely u nás a zřejmě i všude
jinde. Zmizely místní linie včel, které vznikaly po desetiletí a staletí
přírodním výběrem v každé trochu odlišné oblasti co 100 - 200 km vzdálené a
byly nahrazeny pár šlechtěnými a vzájemně příbuznými liniemi rozváženými po
celém státu podle nějakého náhodného vzorce, jak je která linie propagována
v časopisech a jak je zrovna módní. A určitě nebude daleko doba, kdy takové
umělé vymezení jako hranice státu bude pro nákup matek drobným včelařem
zrušena a několik nejlepších linií kraněk budou jediné včely v většině
Evropy.
Tak třeba mě napadlo, co by se stalo, kdyby varaóza byla k nám zavlečena o
100 let dříve. Tehdy mohli drobní včelaři maximálně používat prostředky
typu rajčatové a ořešákové listí, možná by přišli na kyselinu mravenčí, nebo
šťavelovou a octovou, ale to asi jen nějací osvícení včelaři. Takže by došlo
k rozsáhlým úhynům. Jenže tehdy u nás bylo co oblast to jiná linie včel.
Třeba na severní straně Jeseniků na Bruntálsku se musela zákonitě vyvinout
odlišná linie než na jižním kraji Jeseníků na Olomoucku a Šumpersku. Počasí
a místní podmínky jsou tam příliš odlišné A v Tatrách v každém údolí
odděleném včelami nepřekonatelnými skalnatými hřbety. A někde byl tehdy už
první mix černé včely s dovezemými včelami vlaškami, kyperkami a možná i už
kraňkami. Ale možná že někde v nějaké oblasti by se nějaká místní linie
dokázala s roztoči vypořádat. Taková linie, která ve srovnání s kraňkami
byla příliš divoká nebo nosila málo medu a proto byla místními včelaři časem
kraňkami nahrazena a zanikla. Dneska pak by byla varaóza minulost jako jsou
dneska roztočíci nebo záležitost oslabených včelstev jako jsou zavíječi. A
kdoví jak jak by se takové včely vypořádaly s Tumidou, která tady nejspíš
taky dojde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 30, 2006 8:38 AM
Subject: Re: Mate?n?ky


NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely
černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších
letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad
hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností
včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan

Databázi konference vytvořil Gustimilián Pazderka - viz např. http://vindex.ic.cz/indexx.htm Je potřeba ale všechny příspěvky brát s rezervou a spoléhat na zdravý rozum a zkušenosti. Kromě perel se tu vyskytují i lejna a ne vždy se hned pozná co je co. Ne vždy je dobré brát některé upovídané příspěvky za bernou minci. Já si někdy říkám: Snad je to možné, ale může to být úplně jinak. Každý se pochlubí s okamžitým úspěchem, ale málokdo přizná za rok, že to s nějakým nápadem tak slavné nebylo. Špičkoví včelaři sem píší málo.

>...jí povahu pozoruhodných postupů,které by neměly být zapomenuty?

Stejně důležitý je negativní výběr a likvidace trubců. Každá včela je v podstatě bastard - otec neznámý. Bohužel to nedělám a chci se polepšit.

>...Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

S respektem sleduji zajímavé diskuze na žádaná temata, pro nás začátečníky je mnohé vysoká škola obtížně srozumitelná. Řada postupů neni nikde popsaná a tak je Včelařská diskuze nevysychající studnicí zkušeností zajímavých včelařských osobností. Jsem rád že vedle Čechů přispívají i Slováci zvláště p.Turčáni je svoji kulturností a odborností ozdobou konference.Mám následující připomínku
1) pro správce Webu..Není možné provést stručnější archivaci jednotlivých temat?... neboť mnoho pozoruhodných příspěvků velice rychle odplouvá do zapomenutí přesto,že mají povahu pozoruhodných postupů,které by neměly být zapomenuty? Pokud by s katalogizací byla spojena větší práce rád se do ni hlásím a myslím že se najdou i jiní.Výsledkem by mohla být alternativní internetová učebnice včelaření složená ze společného vědění řady neobyčejně pozoruhodných včelařských osobností....... Pokud by to nebylo možné na této konfernci poraďte jak na to jiným způsobem.
2) Pro p. Turčaniho Nikde jsem nenalezl zamyšlení nad významem a způsobem " nerozšiřování resp.nezužování"
Tuším však,že je to první krok pro odchov silného včelsta. Prosím o odpověď Jan

Od: Pepan:
> NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé
> a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke
> zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního
> efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je
> bodavosti a rojivosti
.......

Kontrolní otázky pro všechny ohledně vlivu na vlastnosti: Používáte rukavice při práci ve včelách? Používají jej včelaři v okolí kde máte stanoviště? Jak citlivý máte včely na smetáček při vybírání medu?(tedy jestli ho používáte)

Berte to jako doopravdy kontrolní otázky či anketu.
Děkuji.


_gp_
http://vindex.ic.cz

NEZAPOMEŇ, naše včely ve svých genech nesou i nlastnostiv vlašky a včely černé a tak je důležité při dovozu matek na stanoviště kdy dojde v dalších letech ke zkřížení pozitivním výběrem chov ustálit jinak se projeví rozpad hybridního efektu a dojde k zvýraznění právě potlačovaných vlastností včelstev to je bodavosti a rojivosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 23:54:44
> ----------------------------------------
> No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
> vůně jde z česna ze včelstev.
> Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
> matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
> takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
> aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
> včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
> snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
> včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

a kde jsi k tomu přišel

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Humhal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Radioaktivn? spad
> Datum: 29.6.2006 22:59:32
> ----------------------------------------
> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.
>
>
>

Zapomněl jsi dodat ,použít larvy jen z nejlepšího včelstva . Pozitivní výběr je právě to nejdůležitější v celém chovu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mate?n?ky
> Datum: 29.6.2006 22:22:09
> ----------------------------------------
> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)
>
>
>

--- Original Nachricht ---
Absender: M.Osusky/=/fritz.sk
Datum: 29.06.2006 17:19
> pozri na www.medovina.sk je tam zopar zaujimavych receptov aj rad.
>
> Matej
>
>
>
áno, je to ta "najhlavnejša" stranka o medovine ve svete jak se tam pise.
Je tam dokonce i vysvetlene jak si medovinou zmenit pohlavi ci co :)
No hlavne bych si dal pozor co piju.

D.Helmut

"Táto myšlienka vplyvu konzumácie medoviny počas medových týždňov na
narodenie mužského potomka, ktorá je "škandinávskym dedičstvom", nie je
až taká vzdialená od reality ako by sa na prvý pohľad zdalo. Výskumy
poukazujú na to, že acidita a sladkosť medoviny má vplyv na hodnotu pH
ženského organizmu a to má zasa následne vplyv na pohlavie narodeného
potomka."

Můžu se zeptat, kde je tato otázka nyní aktuální?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Humhal" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:59 PM
Subject: Radioaktivní spad


> ???
> Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl
> radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše
> vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o
> požití. Díky za odpověď.

No, stačí přijít večer potmě při slabé nevoňavé snůšce k úlům a čuchat, jaká
vůně jde z česna ze včelstev.
Jinak je otázka diskuze, do jaké míry nahrazovat plošně matky různého původu
matkami odchovanými od nějaké vyšlechtěné linie. I když je nyní jasné, že
takovou užitkovost jako linie vyšlechtěná z stovek včelstev a navíc při
aplikaci dnešních možností v genetice nějaké včely vyšlechtěné amatérským
včelařem na stanovišti s deseti dvaceti včelstvy nikdy nedosáhnou. Ale zase
snižuje se genetická rozmanitost včelstev a tím i rozmanitost reakce
včelstev na různé extrémní podmínky nebo různé škůdce.

R. Polášek

Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

.....
Že by nám někdo zase zatajil výbuch Černobylu?

Včely nosí nektar, ne prach.
Je to jednoduché. Radioaktivita jde změřit.

Obávám se ovšem, že vzhledem ke kvantovému a statistickému charakteru poškozování DNA i reakce těla na tyto defekty nebude jednoznačný závěr (při předpokládané malé hodnotě), Jestli se nepletu, tak v oblastech se zvýšeným radioaktivním pozadím není prokazatelně vyšší nemocnost.

Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.
......
To mě nenapadlo, ale s loupežemi jsem neměl u sebe problém.
A doufám že mi to vydrží.:-)
Vloni jsem odchoval velké množství matek, dělal jsme oddělky. Dokonce jsem musel z technicko organizačních důvodů převézt včely z pastvy domů, tak jsem zde měl při krmení asi padesát včelstev na hromadě. (a to jsem nevěděl, že tady je ode mně 6km mor:-))

Spíš bych chtěl upozornit, že je dobré "nepodlehnout opojení" a něměnit matky automaticky a předpokládat, že mladé matky jsou určitě/vždy lepší než staré.

Proto jsem při přechodu na 24cm začal chystat 4dna jak je popisuje Liebig. Až budu mít zase ze včelaření radost, a taky čas, chci nastavit režim, že budu dávat všem matkám rovné startovací podmínky, nechám je vytvořit oddělky a do kmen včelstev jich dám jen tu lepší část do té horší poloviny kmen. včelstev. Další budou v záloze a budu měnit za každý "černý" puntík.

???
Jak moc je škodlivý med z lučin i stromů potom, co na ně sesedl radioaktivní mrak (prachové částice). Není lepší ho nechat ležet či spíše vyhodit - bojím se konentrace a tím i třeba 1000x radiace, to nemluvím o požití. Díky za odpověď.

Jen by se mělo nepodlehnout opojení ze snadného chovu matek a vyměnit
najednou všechny matky na stanovišti. Aby v úlech vedle sebe byly matky
sestry s podobnou vůní včelstva. Potom při krmení a na podzim se to může
vymstít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 29, 2006 10:21 PM
Subject: Re: Matečníky


> Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
> Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před
lety
> - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se
> to musel učit pracně metodou pokus omyl.
> Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost
> upevňujeme.
> Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene
od
> průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
> V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před
> lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO
> se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km,
tak
> 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
> Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina
> od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
> Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že
> letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky"
> slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí
atd
> je v podstatě stejné.
> Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
> Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek
> nikde.:-)
> Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění
> plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
> Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.
>
> Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
> Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet
> včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet
> včelstev v doletu atd.
>
> Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování
> nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky
> jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi
> neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
> Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10
> misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se
vyplatí
> nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
> Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a
> železnou:-)

Než uvedu zdroj, tak to zkoriguji.
Pokud se tak podívám na "chovatelskou praxi" většiny. A taky mojí před lety - prostě jsem neslyšel, že by někdo okolo mě přelarvovával, a tak jsem se to musel učit pracně metodou pokus omyl.
Většina včelařů chová matky z rojových matečníků. Tím si tuto vlastnost upevňujeme.
Pokud někdo matky chová, je stejně odkázán na volné páření a sběr semene od průměru. Tam záleží na kvalitě okolních včelařů.
V mém případě došlo i k dalším zlepšení, protože sousední ZO začala před lety masívně dovážet otevřené matečníky z Dolu, několik včelařů z naší ZO se přidalo. Pokud uvážim, že trubci prý létají na shromaždiště až 10km, tak 5km poloměr je asi ten, na kterém statisticky významně záleží.
Takže u mě došlo k zlepšení té poloviny genů po matce a ta druhá polovina od sousedních trubců doznala taky zlepšení.
Že došlo k celkovému zlepšení chovu si potvrzuji z častých poznámek, že letos jsou včely obzvláště silné, že včelař nepamatuje, atd. Tyto "stesky" slýchávám v posledních letech dost často z různých stran, přitom počasí atd je v podstatě stejné.
Tím jsem chtěl říci, že matka je jen polovina úspěchu.
Aby mě pak někdo nekamenoval, že utratil peníze za matku a výsledek nikde.:-)
Já jsem koupil Vigorku ze Zubří ze dvou důvodů. Ten první bylo zvápenatění plodu, které zde dost řádilo, a tady se čistící pud rozhodně osvědčil.
Druhý důvod byl, že je selektovaná v nástavkových úlech.

Jinak si myslím, že je i mnoho dalších dobrých chovatelů.
Tam je ale asi vždy dobré vědět, jak tam probíhá selekce, kontrola, počet včelstev a zavčelení okolí. Počet včelstev pod kontrolou chovatele a počet včelstev v doletu atd.

Osobně mi to nedá, abych tady každého vyzval ať chová matky. Přelarvování nemusí dělat každý. Mám zkušenosti, že plemenivo i přelarvované matečníky jdou převážet. U matečníků hodinu, plemenivo se včelami v rojáku asi neomezeně. Ale pokud alespoň trochu vidíme. dá se to zvládnout.
Kolega co před třemi lety teprve usadil první roj, letos udělal serii 10 misek a 8 matečníků se mu ujalo. Prostě se nebát a začít. A pak se vyplatí nakupovat a testovat matky společně. Jen tak se dá asi dosáhnout úspěchu.
Já své včelaření dělím na dobu před přelarvováním a po. Na dobu kamenou a železnou:-)

Od koho máte tu inseminovanou matku se kterou jste spokojen (nerojivé potomstvo) ?
Dík

pozri na www.medovina.sk je tam zopar zaujimavych receptov aj rad.

Matej




"michal" <michal.skrblik/=/seznam.cz>
29.06.2006 16:10
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Včelařské noviny Info ze dne 2004-10-09






potreboval bych vedet pro dedu jak se vyraby medovina

potreboval bych vedet pro dedu jak se vyraby medovina

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek
.........
Tedy nevím jestli to dobře chápu, ale já jsem to dělával, a bylo to standardní nástavková technologie.
V době přidávání nástavků jsem nahoře udělal tzv. Boháčův odsavač, hodil tam tři misky na trojúhelníčku a pro jistotu jsem v jednom úle udělal sérii. (Tu jsem dělal tak, že odsavač jsem udělal silnější a k mřížce dal ještě folii - tedy jakýsi starter a tam jsem dal serii). Technologicky to bylo u NN velmi jednoduché. Pak jsem podle času ve fázi otevřených, nebo zralých matečníků matečníky rozrovnal a za měsíc jsem se koukl, kde matky kladou.
S rojením jsem byl zklamán, protože sice literatura tvrdí, že matka nultého stáří se nerojí, ale měl jsem malé NN rámky ve velkém množství a starou matku jsem nebyl schopen dohledat a ponechat jen mladou.
Dnes po zkoušení odchovu od inseminované matky mohu prohlásit své pokusy a zkušenosti za zbytečné, protože se mi srovnáváním matek ze starého chovu a od ins. potvrdilo, že rojení - to je především dědičná dispozice.
Letos jsem byl v květnu až červnu měsíc mimo, včely jsem preventivně rozšířil a rojily se mi převážně jen slabé oddělky, které nezvládly přechod z horních dvou do třetího dole(24cm). (původně přes rozšířením bylo prázdný, plod, prázdný).Ostatní, kde byly rozplodovány ve dvou a dostaly jeden pod a druhý nad, tak ty to bez mřížky zvládly celkem dobře.
Ještě k tomu jak jsem to pak většinou dělával:
Když jsme našel nahoře kladoucí matku, tak jsem ji s plodovým tělesem přeložil nad strop, nebo vedle, a doplnil "medník" plásty, vyndal mřížku.
Tedy další plodování probíhalo odděleně,protože se mi zdálo zbytečné medem živit nový plod. Do oddělku jsem přidával cukr, většinou jen rámkovým krmítkem. Při krmení na přelomu 7/8 jsem spojoval přes noviny, včely měly volby.
Teorie, že dvojité plodování odsaje mateří kašičku, plus feromony mladé matky a včely se nebudou rojit se mi u mých včel nepotvrdila. Dnes ale vím, že ty včely, které jsem s ostatními včelaři choval by v úle udržely jen mříže. Naprostá většina včlařů chová z rojových matečníků a jsou včely, které se rojí a ještě nemají obsednuté plodiště. Dlouholetou selekcí jsme si vypěstovaly pěkné rojivky.
Někdy jsem zkoušel s mladou matkou dělat přeléták, když se projevila rojovka, ale neměl jsem jednoznačné výsledky.

Teď bohužel v rámci protimorové prevence nedělám silná včelstva.

Také si myslím, že by to mělo fungovat. Ani jednoho z autorů jsem nečetl,
ale domnívám se, že staniol kolem zralého matečníku znemožní staré matce,
aby prokousala matečník z boku a tím zlikvidovala soupeřku. Vylíhlé
neoplozené matky si kromě ošetřovatelek - mladušek nikdo v úlu nevšímá a
navíc je velmi pohyblivá a plachá a není vázána jen na plodové plásty, na
které je vázána stará oplozená.
Ani orientačním proletům a návratům neoplozené matky nikdo nebrání. Ale jak
se mladá vrátí ze snubního proletu už by mohl ( domnívám se ) nastat problém
boje o "trůn" jak mezi matkami, tak mezi příslušnicemi obou suit.

K tomu dodám zkušenost ( dost nepraktickou metodu, ale v začátcích každý
zkoušíme leccos):
Kdysi jsem kupoval od známého otevřené matečníky.
Vyhledal jsem plást se starou označenou matkou, odložil stranou, mezi plod v
dolním nástavku s trubčím a dělničím plodem zapíchl dva či tři otevřené
matečníky. Na nástavek dal mřížku, pak nástavek ( otevřené očko) s plodovými
plásty a plástem s matkou, na to mřížku a medníkové nástavky. Stará matka
tak ke zrajícímu matečníku nemohla. Po prvním medobraní jsem včelstva
rozebral a jen v mírně nadpoloviční většině případů nalezl dole mladou
kladoucí matku, přesto, že z matečníků se zjevně nejméně jedna nová matka
vylíhla. Proto se domnívám to, co jsem shora napsal, tedy že návrat oplozené
mladé matky do úlu ovládaného "starou" ještě dobrou matkou má nějaká úskalí.

Zajímavé také je to, že pokud jsem tuto pracnou metodu přepřahání matek
praktikoval, měl jsem méně rojů, něž mí blízcí kolegové.

V současné době už předcházím rojení jinak a sice také pomocí matečníků, ale
nalarvených velmi brzy z jara a uložených hned pod strůpkem. Už jsem to zde
v konferenci popisoval několikrát ( nazývám to matečníkový odsavač). Není to
samospasitelné a jediné řešení, ale v souběhu s dalšími včasnými zásahy -
např. dostatek až mírný nadbytek prostoru, možnost stavby.... Letos se mi
zatím z 25 včelstev vyrojila jen dvě. Matky měním zhruba každé dva roky (
kromě plemenných - ty nechám žít až do přirozeného konce ). K tomu jen jako
zajímavost - letos koncem března jsem přišel o bíle značenou matku
vynikajících vlastností - bylo jí tedy 5 roků!
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, June 28, 2006 9:16 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Matečníky

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý
a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a
Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li
se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak
měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká
velká pracnost a časová náročnost, neboť je nutné vychytat staré matky a v
průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před
obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky
nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let
vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím
matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a
výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo
fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky
označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to
statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti
na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené
výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se
uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly
výsledky.
                                    Zdraví R. Stonjek


__________ Informace od NOD32 1.1631 (20060628) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

http://iq-test.stylove.com/?id=4150&ref=default

Zdravín p. Stonjek.
Hneď na úvod, nikdy sa nezaručujete ani za tú odskúšanú metódu, že je 100%-ná. Na každú jednu Vašu vetu by som mohol odpovedať záporne. Odpoviem len jedným prípadom, ktorý som uskutočnil na hodnoverne znejúcu radu, asi pred 15-mi rokmi. Všetko mám dpkonale zdokumentované a zapísané aj časovými údajmi.
V presttihu som dokázal pripraviť 10 mladých oplodnených matiek, ktoré som úspešne pridal do včelstiev. Čakal som zázrak a tešil som sa dopredu ako som prešiel cez rozum včelstvám. Radoval som sa predčasne. Z týchto 10-tich včelstiev sa len TRI nevyrojili!
Po prijatí mladých matiek (nultého ročníka) sa včely začali čudne chovať, stavali trúdie dielo, príprava mater.misiek, prestávali pracovať a stavať madzistienky. Po uplynutí času od začiatku ošetrovania trúdieho plodu a následne jeho liehnutia (24 dní), sa prejavila floridná-zjavná forma rojovej nálady v materských kolískach sa objavili prvé vajíčka. Po neúspešnom pokuse (70 vyrojených:30% nevyrojených) som dospel k názoru, že včelstvu, ktoré už bolo v štádiu latentnej skrytej rojovej nákade, nepomôže ani nová mladá matka nultého ročníka. Rojovú náladu nevyvoláva matka, ale včelstvo za pomoci vonkajších vplyvov t.j. dostatku plusových teplôt od februára do doby kvitnutia vŕb. Aj tohoto roku bola suma plusových teplôt za toto obdobie rozhodujúce obdobie na mojej včelnici 692°C a prejavilo sa to v plnej miere vo forme bohatého rojenia. Plástová plocha v troch debničkách miery B je obojstranne 600 dm2, teda nie málo a túto plochu mali včelstvá po celý čas, lebo ja včelstvá ani v zime ani na jar nezužujem. To len na vysvetlenie. Anton

Souhlasím s př. Kalou, že výměna matek pomocí matečníků je velmi jednoduchý a spolehlivý způsob. Není nijak nový, propagovali ho již Dollitle a Snelgrouve před 100 lety. Vyniká téměř naprostou spolehlivostí zvl vloží li se matečník 2 - 3 dny před líhnutím matek. Ještě v minulých létech jsem tak měnil naprostou většinu matek. S přibývajícím počtem včelstev však vyniká velká pracnost a časová náročnost, neboť je nutné vychytat staré matky a v průběhu sezony označkovat nové. Provede li se tato výměna těsně před obdobím rojení, máme 100% jistotu, že toto včelstvo se nebude rojit./Matky nultého ročníku/ I když teď většinu matek měním oddělky již několik let vlažně zkouším metodu "Žádné velké ......" Prostě podle Dollitleho zabalím matečník do staniolu, nechám volnou špičku a starou matkou se nezabývám a výměnu a rozhodnutí nechám na včelách. Zatím to vypadá, že by to tak mohlo fungovat. Příští rok chci mít před rojením všechny původní matky označkované a do všech včelstev vložit takto upravený matečník a pak to statisticky zpracovat. Takže se uvidí. Slibuji si od toho snížení rojivosti na bezvýznamnou záležitost, převážně jednoleté matky a výrazně navýšené výnosy, zvl pozdnějších snůšek. Možná ale zjistím, že vše je jinak a tak se uvidí. Zkoušel jste někdo něco podobného??? Nejen mě by asi zajímaly výsledky.
Zdraví R. Stonjek

O tom Bělečku jsem se teď taky doslechl (až po té, co jsem se s předsedou
ZO podělil o své podezření), o těch Hoděšovicích jsem zatím neslyšel.

Možná jsem se měl víc a naléhavěji ptát.

pb

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Asi mam mor - u je to tak
Datum: 28.6.2006 - 15:05:32

> V roce 2001 byl mor v Bělečku (3km) a hned nato v Hoděšovicích
> (2km).
> Zajímavé.
>

Takže tam bylo ohnisko. Asi bylo považováno za zlikvidované a teď se mor objevil znova.
Je tady někdo, kdo má informace z jiných oblastí kde mor byl? Jaká je šance, že někde nezůstalo v lese nakažené divoké včelstvo? Byly tam nějaké recidivy?
O starých úlech už ani nemluvím.
Díky.
Karel

test

V roce 2001 byl mor v Bělečku (3km) a hned nato v Hoděšovicích (2km). Zajímavé.

A jak to vypadá okolo. Už tam nějaké jiné ohnisko bylo?

Díky za jakékoli informace.
Karel

kez by byli vsichni tak uvedomeli jako ty a hlasili sva ohniska verejne, neni to ostuda, clovek za to vetsinou sam nemuze a aspon vsichni ostatni vedi, ze z tech mist, kde se mor vyskytuje, neni radno vozit vcelarske potreby nebo vcelstva i pres nekolikanasobne ujisteni "zkusenych" vcelaru. diky Vendula

Přátelé,

tak už to mám potvrzené z Dolu :-( a čekám, co mi k tomu sdělí místní KVS.

Pro informaci dodávám, že morové včelstvo se nachází na pomezí
Pardubického a Královéhradeckého kraje v obci Býšť.

Děkuji všem, kdo mi poskytli radu a podporu. O dalším dění budu informovat.

Přeju zdraví Vám i Vašim včelstvům.

pb

Přidávat otevřené matečníky (staré cca dva dny a více ) je bez rizika.
Po zavíčkování matečníků se s nimi nemá pohybovat ( ověřil jsem si
mnohokrát, že pak se matka sice vyvine, ale nevylíhne a uhyne v matečníku ).
Přidání zralého matečníku ( tedy 15 a 16 dní je rovněž bez rizika. Pro mne
jsou přidávání matek otevřeným matečníkem a zralým matečníkem nejjistější
způsoby bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost plodu.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: Ondřej Ptáček [mailto:Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, June 27, 2006 4:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: přidávání zralých matečníků

Zdravím,
nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého
včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným
plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

Díky!


__________ Informace od NOD32 1.1625 (20060626) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dne úterý 27 června 2006 16:46 Ondřej Ptáček napsal(a):
> Zdravím,
> nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého
> včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným
> plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

prijima daleko lepe nez matku (bez rizika) , je vhodne, pokud je pred
lihnutim.

Honza

Zdravím,
nemáte někdo zkušenosti s přidáváním matečníků ve stádiu kukly do osiřelého včelstva? Jde mi o to jestli včelstvo takovy matečník přijíma i s otevřeným plodem tj. bez odkladu ihned po odstranění původní matky.

Díky!

Vřelé díky všem, co mi odpověděli na dotaz ohledně regulace otáček Sláva

Slávo, mám jeden regulátor v provozu už mnoho let. Je zpětnovazební s
tyristorem - má výhodu, že i při minimálních otáčkách ( cca 2 otáčky za
sekundu ) má podstatně větší sílu, než vestavěné regulátory triakové
současných běžných vrtaček. Schéma se pokusím v neděli najít.
Ale předem upozorňuji, že uhlíky i kolektor vrtačky pak dostanou pořádně
"zabrat" a vrtačka při minimálních otáčkách prakticky není chlazená. Takže
vinutí se může přehřát dřív, než pocítíš teplo od vrtačky do rukou.
Pro pastování medu např. se to proto moc nehodí.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: Sláva [mailto:b.acek/=/seznam.cz]
Sent: Monday, June 26, 2006 4:49 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotaz

Vážení přátelé, nevlastníte někdo schéma elektronického regulátoru otáček
pro komutátorové motory kolem 500W?.Mám jeden postavený podle návodu v
časopise"Udělej sám", perfektně sloužil asi dvacet let. Schema nemám, sám
tomu nerozumím, postavil by mi to odborník, ale neví jak. To co je ve
vrtčce ztrácí s otáčkami sílu. Děkuji za případné odpovědi.


__________ Informace od NOD32 1.1622 (20060625) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Podle toho do jakýho včelstva.
Rojový stav je stav včelstva, ne počtu matek.
Čerstvě vylíhnutá matka nevylučuje feromony, proto ji někdy nechávají včely na pokoji. To je pak někdy, dle mně nesprávně, interpretováno jako různé přidávání pomocí umělých matečníků.
Povedlo se mi několikrát mít neúmyslně několik matek ve včelstvu. Většinou jsem choval matky v nástavcích nad mřížkou. Někdy jsem to vzdal a mřížku odstranil v domnění, že se matka ztratila. K mému překvapení jsem je tam někdy při podletní prohlídce, nebo při medobraní našel obě. Posléze jsem si odzkoušel, že není pravda, že jedno včelstvo může mít dlouhodobě jen jednu kladoucí matku. Povedlo se mi, že jsem několikrát odchoval i dvě matky pří staré. Prvně se mi to povedlo z nouze po melicitózní zimě, kdy jsem si objednal otevřené matečníky a ještě se mi ujala série.
Protože jsme měl hodně nástavků a "málo včel", dával jsem mřížku nejen nad plodové těleso (a nad ně plod. plásty a matečník), ale i pod plodové těleso. V několika případech se oplodnili obě. V té době jsem měl velké množství nástavků se soušemi, a potřeboval jsem aby se mi o ně včely staraly, tak jsem tam pak dal dvojitou mřížku, aby se mi na ní matky nepobili. Tedy nástavky s plod a ml.matkou, mřížka, nástavek mřížka, stará matka s plodem a zase nástavek s mřížkou nad i pod a nad ní druhá mladá matka a medníky. Později jsem pokusy zopakoval i jen s jednoduchou mřížkou. Dle mně matky v době vrcholného rozvoje kladou paralelně a o sebe nejeví přílišný zájem pokud je úl dostatečně prostorný. V létě jsem pak matky odebíral, nebo si to včely, či matky nějak rozhodly. Na zimní sílu včelstev to nemělo výrazný vliv, a poněvadž jsem pak měl jiné starosti, s matkami jsem si už takto nehrál.
To jen tak pro zajímavost, že to nesedí s několika tradovanými "pravdami".

Jinak, záleží kolik máš díla a nástavků. Klidně bych to, co mám v plemenáčích rozdělil do nástavků, dolů polovinu plod plástů a klad.matku, nahoru nad mřížku matečník, nebo neoplozenou matku, mezi zbylé plod. plásty. Je teplo, plod snad neprochladne a v lepším případě si budeš vybírat ze dvou matek. Pro jistotu bych k mřížce dal igelit, aby se cítili osiřelé a matku přijaly. Ale většinou jsem byl úspěšný i bez toho.
Zatím to vypadá, že je pěkná medovice, a jestli to vydrží, mohou se pak mladé matky s oddělky hodit na narovnávání včelstev upracovaných na medovici.
I teď udělané včelstvo ze dá při dobré péči dostat do vyzimovatelného stavu s nadějí na použití při červnové snůšce.
KArel

myslím do 30 dnů by se měla pářit, ale nejsem si jistej...
vpuštěná matka do včelstva z rojovou náladou snad může způsobit rojení, v opačném případě asi přijde o život...

Včera jsem byl svědkem líhnutí matek.Do oddělku jsem dal otevřený plod od šlechtěné matky na zkoušku,zda je přítomná matka.Včelky si narazily 8 matečníků krásně velikých,které se včera v podvečer začaly líhnout,podařilo se mi je během hodinky odrodit všechny.Dal jsem je do klícek,včelky se o ně starají,byla to fascinující záležitost.Jenže mám problém.Jak dlouho je můžu izolovat bez nebezpečí,že propásnu dobu jejich oplodnění-páření s trubci.Jednu matku jsem v pustil do včelstva.Hrozí vyrojení?Plemenáče mám všechny plné, osázené z odchycených rojů a oddělků a je mi líto tyhle potomky ušlechtilé matky zlikvidovat.Díky za radu.Víťa.

Bohužel můj poštovní program si občas dělá co chce a do té adresy naházel
několik konců řádků. Zkusím to tady uvést znova nebo je třeba v původní
adrese ty konce řádků vymazat.

http://www.flajzar.cz/deta
il.php?zbozi=724&PHPSESSID=f3d3ea0eff52093fc1c6406d11f726fe

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 26, 2006 7:03 PM
Subject: Re: dotaz


> Schéma nemám. Doporučuji projít na internetu nebo přímo elektronické
> stavebnice firem GES, GM elektronik, Conrad, Hadex, co si tak pamatuji
> zpaměti. Hodně dalších firem vyjede ještě ve vyhledávači po zadání hesla
> "elektronické stavebnice" nebo třeba rovnou "vrtačka regulátor otáček"
> atd. Třeba tady tento vypadá dobře
> http
> ://w
> ww.f
> lajzar.cz/detail.php?zbozi=724&PHPSESSID=f3d3ea0eff52093fc1c6406d11f726fe
a
> jiné.
>
> R. Polášek

Schéma nemám. Doporučuji projít na internetu nebo přímo elektronické
stavebnice firem GES, GM elektronik, Conrad, Hadex, co si tak pamatuji
zpaměti. Hodně dalších firem vyjede ještě ve vyhledávači po zadání hesla
"elektronické stavebnice" nebo třeba rovnou "vrtačka regulátor otáček"
atd. Třeba tady tento vypadá dobře
http
://w
ww.f
lajzar.cz/detail.php?zbozi=724&PHPSESSID=f3d3ea0eff52093fc1c6406d11f726fe a
jiné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sláva" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 26, 2006 4:49 PM
Subject: dotaz


> Vážení přátelé, nevlastníte někdo schéma elektronického regulátoru otáček
> pro komutátorové motory kolem 500W?.Mám jeden postavený podle návodu v
> časopise"Udělej sám", perfektně sloužil asi dvacet let. Schema nemám, sám
> tomu nerozumím, postavil by mi to odborník, ale neví jak. To co je ve
> vrtčce ztrácí s otáčkami sílu. Děkuji za případné odpovědi.

Vážení přátelé, nevlastníte někdo schéma elektronického regulátoru otáček pro komutátorové motory kolem 500W?.Mám jeden postavený podle návodu v časopise"Udělej sám", perfektně sloužil asi dvacet let. Schema nemám, sám tomu nerozumím, postavil by mi to odborník, ale neví jak. To co je ve vrtčce ztrácí s otáčkami sílu. Děkuji za případné odpovědi.

Sušené žihadla se prodávají?

Na www.vcelarstvi.info nebo na tel:736 604 189 nabízím palubkové a také nově polystyrénové úly.
Milan

zajímá mě cena 1 kg sušených včelích žihadel

Jestli je to otázka na mne,tak již několik let máme výzvu občanům v kabelové měst. televizi,aby hlásily na uvedená telefonní čísla výskyt rojů a včelstev v dutinách.K likvidaci jsme používali SO2 ve spreji, otvory ucpeme stavební pěnou.Nyní se již So2 nedováží,tak jsem odzkoušel minulý týden na místním muzeu hrncový vysavač bez sáčku,roj jsem zlikvidoval téměř bezezbytku.Byl již usazen ve vertikální větrací šachtě.Včely se ubily o stěnu vysavače,takže nebylo třeba dodatečného usmrcení.Je to možná kruté, ale mor je krutější.

a vyhledávání?

děkuji za upřesnění.....

Opravuji se :-) :
Dokonce i med z ohniska je po negativním vyšetření prodejný.

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 24, 2006 1:02 PM
Subject: Re: mor trochu inak


> Pokud je vyšetření vzorku medu z ochranného pásma (tedy ne přímo z
> ohniska)
> negativní, pak se prodávat může...

Tak jsem to právě v knize našel. Jde o dekorativní severoamerický keř NETVAŘEC KŘOVITÝ a je popsán jako včelařsky významná rostlina.

Zdravím všechny,

včera jsme v parku vyfotily pro včely velmi atraktivní rostlinu (umístěno na http://matela.wz.cz/index.php?clanek=co_to_je). V keři to hučelo.

Nevíte někdo, jak se tento keř jmenuje?

Pokud je vyšetření vzorku medu z ochranného pásma (tedy ne přímo z ohniska)
negativní, pak se prodávat může. Alespoň v Královéhradeckém kraji, jak o tom
svědčí následující výpis z vyhlášky KVS č. 4 z letošního roku, článku 9 :
1. Med od klinicky nemocných včelstev v ohnisku nebo ochranném pásmu se
neškodně odstraní

v asanačním podniku nebo spálením pod dozorem úředního veterinárního lékaře.

2. Med od klinicky zdravých včelstev v ohnisku nebo ochranném pásmu získaný
v pozorovací době

může být uváděn do oběhu prostřednictvím obchodní sítě nebo tržnice nebo
schválených sběren medu nebo

schválených zpracovatelů medu až po jeho laboratorním bakteriologickém
vyšetření provedeném

v akreditované laboratoři s negativním výsledkem.

V případě, že je med uváděn do oběhu prostřednictvím jeho zpracování v
pekárenském

průmyslu, laboratorní vyšetření se nemusí provádět.

...

4. V případě laboratorního nálezu původce moru včelího plodu ve směsných
vzorcích medu

z jednotlivých stanovišť včelstev může být tento med zpracován v pekárenském
průmyslu za

kontrolovaných podmínek.

S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 24, 2006 9:44 AM
Subject: Re: mor trochu inak


> med se prodává tak jako každý jiný,(mimo to co shoří)i přes to ,že pro
> průmysl je určen podle vyhlášky všechen med z pásma a nejen z ohniska...

Byly to zalétlé roje do dutin stromů a dutých zdí starších domů popř.stropů.Jsou to domy z třicátých až padesátých let min. století.Jeden roj byl v kovové rouře o průměru 20cm.Dále tři včelstva v opuštěných úlech které přežily zimu.

pokud by stoupla včelařova odbornost,tak by asi ubyly někteří včelaři,co mají roje v lásce,divoké včely jsou snad zdivočelé včely od divokýho včelaře,pochybuji o tom že se zde v lesích udržela původní forma v.černé,komu se to jen rojí je poznat na výnosech, ale i v úle.vesměs víme kdo a jak včelaří kolem nás(horší je to ve městě), a pokud někdo nezodpovědně zavčeluje krajinu roji,tak by mohl vyzkoušet schema-upozornění,výstraha,pokuta,soud...