76000

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Baudis Jan P. --- 7. 2. 2002
Re[2]: nosema (163)

> Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi
> píchnutím do vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle,
> řekni, nebyl už nejvyšší čas? :-)

Jo, jo, alespoň jednou do roka musíme toto téma otevřít a trochu se
"do sebe obout" :-)

> 1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24)
> cm. Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří
> na zimu chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě
> možnost postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom
> nástavku 39x24 je jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti
> pohybu.

Má-li chumáč kolem sebe v úlu určité teplo (resp. vlažno), tak to
"zploštění" tolik nevadí. Čím větší mráz a případně i průvan dotírá
přímo na povrch chumáče, tím je důležitější a citlivější, aby včely
měly prostor na vytvoření koule, aby se tato koule mohla bezproblémově
pohybovat po zásobách atd.

> Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
> biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
> nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

Ptal jsem se kdysi ing. Smělého, jestli považuje míru 39*24 za
ideální. Řekl mi něco v tom smyslu, že v silně utepleném úle na
rámkové míře moc nezáleží - je to spíše věc včelaře. Uvedl však (a tím
asi potěším Vojtu), že kdyby znovu začínal, tak by spíše volil
rámkovou šířku 42, protože včely by tuto šířku rády zaplodovaly od
loučky k loučce. Rámková výška je v nástavkovém úle jen věcí včelaře.
Ing. Smělý zkoušel nízké rámky, ale říkal, že to jen komplikovalo
včelařský provoz. Tíhu zamedovaných nástavků vyřešil rampou a
kladkovým zvedákem.

> 2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
> "nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
> je stres.

Pozor, ne podletní, ale říjnové (případně až listopadové) stažení
včelstva. (V srpnu a začátku září je naopak spíše lepší, aby bylo v PS
úlu mnoho - až nadbytek - prostoru.)

Přírodní analogie (např. poukazování na dutiny stromů, rozpuky skal a
pod.) bych bral s určitou rezervou, protože naše včelařské technologie
(rámky, mezistěny, nástavky, přehazování nástavků, medobraní a
následné krmení, chov matek, neřku-li dvoumatečné včelaření), které
běžně používáme, mají s přírodou jen málo společného.

Přírodní analogie nám spíše ukazují, co všechno je schopno včelstvo v
přírodě přežít. Nemusejí však ukazovat, v jakých podmínkách dá
včelstvo největší medný výnos.

> Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
> - teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
> zmenšení jeho obsahu)

V jednom včelařství (asi konec 80. let) ing. Smělý uveřejnil výsledky
měření pomocí elektronických čidel umístěných v průběhu zimy v úle na
různých místech (i v chumáči). Zkusím to najít. Nakolik se však
pamatuji, tak teplota v chumáči (v jeho PS úlu) se v zimě pohybovala
pod 20 stupni. Ony si to včely umějí nějak zařídit. Prostě málo
spalují, málo topí...

> - včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
> oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
> výkalový vak nevyprázdní!)

8 cm PS skutečně výkalový vak nevyprázdní, ale vyprázdění není tolik
potřeba, protože 8 cm PS napomáhá k tomu, aby se výkalový vak tak
rychle nenaplnil.

> 3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
> NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
> nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
> bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
> na celou včelnici.

Jarní vytáčení zásob není skutečně moc pohodlné (diplomaticky řečeno).
Jde o uvolnění místa pro plodování. Budu-li mít ještě příležitost, rád
bych se ing. Smělého otázal, proč to nelze řešit odebráním zásobních
plástů a výměnou za souše...

Šíření nosemy, pokud by v některém z úlů byla propuklá, by skutečně
připadalo v úvahu. Vše má své klady a zápory. (Nicméně domnívám se, že
pokálené plásty z úlu, kde řádí Nosema, by skutečně do společného
vytáčení nepatřily.)

K tomu šíření bakteriálních a virových chorob - pokud neevidujeme
souše, ze kterého jsou včelstva, abychom je vrátili přesně do toho
úlu, z něhož jsme je vzali, pokud nemáme pro každé včelstvo zvláštní
rozpěrák, pokud přidáváme oddělky (např. kvůli výměně matek) i na jiná
včelstva, než ze kterého jsme brali plásty a včely, pokud přidáváme do
včelstva zásobní plásty vytvořené v jiném včelstvu, pak je námitka, že
vytočením zásob a jejich zkrmením šíří tyto choroby asi bezpředmětná.
Leč, možná, že nás budoucnost plná všelijakých chorob a šíření nákaz
ještě docela drsně naučí, chovat se tak hygienicky, že si to dnes ani
neumíme představit...

> Vše dobré, vojta

Taktéž

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Baudis Jan P. - Re: Antwort: Re: nosema
Předchozí:Petr Novak - Re: nosema


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu