78275

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2006
rojení

předevčírem se mi rojily včely..vyletěly,sedly na jabloň-20m od úlu, udělaly chomáč, sklidnily se a za chvilku seděly zpátky na úle,a za další chvilku bylo po rojení, včely se vrátily do úlu(?),druhej den večer jsem ty samý našel na jiné jabloňi(?),pokud to nejsou cizí,protože blízko stanoviště u lesa přistávají cizí roje pravidelně rok co rok....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 19. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070) (17071) (17075) (17077)

fotky pravděpodobně neodešly,pošlu je z jiné(rychlejší a stabilnější) IP adresy během týdne....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 6. 2006
Re:Meduje les (17043)

Od: Milan Špaček
> Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který
> právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chu měl po smrku. Po prohlídce smrků v
> okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i
> puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil
> květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?
.......
Dobrý den.
Jinde, kde je les to vypadá obdobně. Spadek asi bude, jestli ho neumyje voda i s mšicí nebo se k tomu ještě neochladí.
Kolik jste mu za něj nabídl peněz/kg a kde se dají zjistit Vaše ostatní výkupní ceny medu na internetu? Děkuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17078)

střed-duše se ze středových prken vyřeže a máte nejlepší desky s rovným vláknem,zkuste lacinší boční a uvidíte ty vrtule...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069)

Kroucení spůsobují desky které pocházejí se středu klády a mají středovou duši ta musí pryč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:54
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070) (17071) (17075)

moment, teď sem posílám email pro vlastimila s fotkama,kde drážku pro rámky tvoří úchopová lišta 40x20,příloha se ještě načítá(30 procent),vcela-med/=/centrum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 17. 6. 2006
nástavky

nejsou to úplně nástavky Dr.Leibig -vrchní 60x20, spodní40x20,dole nahoře v rovině,rámky mají delší ouška(zander) tak ,aby se při úplném posunutí do kraje nepropadaly a do ruky jdou fakt dobře ,na fotkách je 39x24-2cm,vnitřní půdorys(41X40)
výroba:suším(v plynové kotelně pro sídliště)řežu, protáhnu na tl.,shobluju hrany,slepím(lepidlo na drážku na parkety(D3) Parket od henkel,fakt drží-neředit!),protáhnu na konečnou tl.,shobluju na konečnou šířku,složím čela,slepím nástavek,šroubuju přes delší prkna(4x50- bacha na MADE IN CHINA),které si předvrtám-3 mm,netrhá se pak pod hlavičkou boční prkno,lišty na čela lepím plus každá 4 kolářské hřebíky durch vevnitř zahnuté-za to se nese 20 KG dobře a jakejkoliv vyfrézovanej otvor se může jít zahrabat,na lepení mám přípravek,jehož součástí je pravoúhlá svěrka Proma 60 mm(foto mám)na svařování apod.to je vynikající pomocník ,mám na to dvě.
lepím jeden bok a čelo ve svěrce v přípravku,
druhej bok a čelo jen v druhé svěrce,z které polovinu nástavku vložím k druhé polovině do přípravku a slepím,sešroubuju ,a pak mi to pěkně pasuje...
používejte jen středové dřevo,taková souška na stojato je ideální...detaily rád popíšu.... taky je dobrá stolová bruska,srovná solidně,fotky jsou někde na webu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070) (17071)

Ty úchopové lišty Vám ale nevytváří drážku pro rámky? To znamená že je nemáte přesazeny přes čelní stěnu (viz Dr. Liebig u Zanderu). Musíte tedy frézovat drážky do čelní a zadní dtěny a úchopové lišty slouží jen k manipulaci. Pro krátká česká ouška to asi jinak nejde. Chápu to snad dobře?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 17. 6. 2006
RE: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)

Mám taky Langstrothy 159/25, umístěné včelnicově. Spoje lepím D3
vodovzdroným lepidlem a používám 3 vruty 5x70 - nemám problémy. Staré
nástavky jsou natřené Luxolem, nové jsou parafinované.

Vruty 3mm se mi zdají být hodně slabé, nejspíš se trhají už při šroubování.
Jinak je možné použít i pevnější vruty do sádrokartonu nebo pevnostní vruty
s Torx hlavou.

mp


















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)

Dne sobota 17 června 2006 15:04 Jakub Dolínek napsal(a):

> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky

DD,

pouzivam 2 6x60 , s tema 3 a 4 jsem udelal neprijemnou zkusenost pri stavbe
dreveneho plotu, po 2 letech se taky takhle skubou. U nastavku jsem drive
pouzival Patex Superfix - je na h.... , ted pouzivam nejake polyuretanove
lepidlo. - kartuse vydrzi na 60 nastavku.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)

Mám stejné úly, předloni jsem dělal 60 nástavků, loni 40, letos mě čeká dalších 40. Používám jen "oschlé" smrkové fošny. Z jara je koupím, složím pod lepenku na zahradě a v zimě je zpracuji.
Nemám jediný problém. Zato s koupenými nástavky jsem měl, všechny se stáčely do vrtule, musel jsem stále srovnávat hoblíkem. Spojuji na pero a drážku, hodně používám vrchní frézku (investice Kč 1500), žádné úchytové lišty, jen zářezy na prsty, šroubuji čelní a zadní stěnu. Mám udělané jednoduché "kopyto" - 2 silné desky dřevotřísky přesného vnitřního rozměru, mezi nimi hranolky. Na tom stáhnu díly nástavku třemi svorkami, předvrtám díry a sešroubuji, nechám 6 hod. zaschnout. Všechny spoje natírám dobrým lepidlem. Tvoje vruty se mi zdají hodně slabé. Já dávám na spoj jen 2 vruty 6x60, 1,5cm od horní a spodní hrany, prostředek volný, tam podle mě není nic třeba.

Zdraví Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069) (17070)

Já stmelím nastavky na rovné ploše, aby se nehoupaly, pak do nich vyvrtám
díry, sešroubuji vždy dva vruty na hranu, výška nastavků je 12,5 - 13 cm,
pak natluču a přilepím úchopové lišty, vyvrtám zase díry a přišroubuji
dalším vrutem horní úchopovou lištu. Takže celkem 12 vrutů, 8 vlastní stěnu,
4 horní úchopové lišty.. Šroubuji kolovrátkem a mírou dotažení vrutů
vyrovnávám kolíbku, aby se nehoupaly. Dřevo na nastavky je minimálně rok na
půdě, kde je v létě i 40 - 50 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:39 PM
Subject: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu


v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout,
proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se
dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a
zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam
rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a
zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a
"urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem
dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067) (17069)

v delce vrutu to, myslim, neni - vrut nema tendenci se ze dreva vytahnout, proste se urve...

pokud jde o jeho pevnost pri sroubovani - mam stejne zkusenosti - taky se dokaze "protlacit" pres drevo, kdyz nenastavim spravny kroutici moment a zapomenu na to...

diry jsou v rovine na 100 % - postup vyroby je takovyto:
- vsechny bocni desky predvrtam na stojanovce s vrtakem, na kterem mam rovnou nasazeny zahlubnik (mam na to sablonu, jde to rychle a presne a zvlada to i zena :-) )
- sestavim prkna k sobe, stahnu sverkama, zkontroluju pravouhlost a "urovnam" a rucni vrtackou dovrtam diry i do toho druheho prkna
- hned nasazuji vruty a pomoci akuvrtacky s nastavenym krouticim momentem dotahuji.

na nastavcich se taky da sedet, to vydrzi bez problemu.

jen jak je dam ven, zacne se to mrsit...

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu
> Datum: 17.6.2006 15:29:52
> ----------------------------------------
> Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
> a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
> případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
> protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
> ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
> vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
> načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
> šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
> nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jakub Dolínek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
> Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu
>
>
> mam jiny problem...:
>
> krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...
>
> konstrukce je nasledovna:
>
> - langstroth 159, sila steny 25 mm
> - sroubovani pres delsi bocni stranu
> - prava strana prkna smeruje ven
> - spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
> - pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
> - nepouzivam zadne lepidlo
>
> uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
> s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
> nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
> seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
> u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
> utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
> vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
> jedne strane...
> nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.
>
> k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
> zavit.
>
> PORADTE PROSIM - CO S TIM...?
>
> silnejsi vruty?
> lepidlo?
> natreni/naparafinovani nastavku?
> nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
> vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
> ... ... ...?
>
>
> diky moc
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060) (17067)

Já používám vruty 3,5x70 nebo 80, vrtám díru vrtákem 3 mm, stěny mám natupo
a takové problémy nemám. Podle mých zkušeností šroub drží tolik, že v
případě nějakého tahu nebo když zapomenu přestat šroubovat se hlavička
protlačí přes boční desku nebo i boční desku rozštípne a šroub drží. Je to
ale poměrně měkké smrkové dřevo. Jsou díry v bočnici a přední a zadní desce
vzájemně v rovině? Nedochází při šroubování k ohýbání vrutu a tudíž k jeho
načnutí? Možná to dělá těch půl mm průměru šroubu? Mimochodem mnou používané
šrouby jsem obšlehl podle nastavku Kolomého, ten tyto dřevěné jednostěnné
nastavky používal třeba jako sedátka pro návštěvníky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 17, 2006 3:04 PM
Subject: konstrukce nastavku - trhani vrutu


mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem
s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu
seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i
utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na
jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina
zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
cukr - omezeni mnozstvi nakupu v hypermarketech


pred delsim casem probehla konferenci (aspon doufam, ze to bylo tady) informace o tom, jak se vyhnout omezeni nekterych hypermarketu pri nakupu cukru (casto povoluji max 10 kg/jeden nakup).

pointa byla v tom, ze toto omezeni je nejak nelegalni a obchodni retezce (resp. jejich vedouci) o tom vedi, jen spolehaji na to ze to nevedi nakupujici.

nekdo znal "kouzelnou veticku", ktera kdyz se privolanemu vedoucimu rekla, otevrela dvere k nakupu neomezeneho mnozstvi...

neznate ji nekdo :-) ?

nemohu ji dohledat a nechce se mi stravit dopoledne projizdenim se po nakupnim stredisku s vozikem a destikilovkou cukru...

diky vsem.


jd


____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 17. 6. 2006
konstrukce nastavku - trhani vrutu (17054) (17060)

mam jiny problem...:

krouceni prken trha vruty, kterymi je sesroubovan nastavek...

konstrukce je nasledovna:

- langstroth 159, sila steny 25 mm
- sroubovani pres delsi bocni stranu
- prava strana prkna smeruje ven
- spojeni natupo 3 vruty 3x60 se zavitem do 2/3 delky
- pro kazdy vrut predvrtavam diru prumer 3 mm pro temer celou delku vrutu
- nepouzivam zadne lepidlo

uly mame rozmisteny volne vcelnicove, s plechovym (ci jinym obdobnym) vikem s minimalnim presahem pres pudorys ulu.
nastavky jsou zatim nenatirane - maji velky obsah smuly, cekam az trochu seschnou (a budu mit cas...), pak bych je chtel namacet v horkem parafinu.
u nezanedbatelneho poctu nastavku dojte ke zkrouceni celnich prken a casto i utrzeni vrutu (krajnich - vetsinou hornich)...
vcera jsem nasel i jeden nastevek, ktery ma urvane vsechny tri vruty na jedne strane...
nastavky jsou nove - vyrabene letos v zime a na jare.

k utrzeni dojde v miste styku prken, zhruba v miste, kde na vrutu zacina zavit.

PORADTE PROSIM - CO S TIM...?

silnejsi vruty?
lepidlo?
natreni/naparafinovani nastavku?
nejaky sofistikovanejsi zpusob spojeni nez jen natupo?
vetsi striska na ulu, aby po nem nestekala voda?
... ... ...?


diky moc.

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa <tomas.jasa/=/email.cz>
> Předmět: Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk?
> Datum: 16.6.2006 19:16:46
> ----------------------------------------
> Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení
> mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik
> optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí
> ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo
> se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se
> pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo
> rozšklebit.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk? (17054) (17057) (17062) (17065)


> Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když mᚠrámek 390 ??
......

Mám dnes nějaké dlouhé vedení. 10 rámků je 380 mm. Už mi to došlo. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 17. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkost?nn?ch n?stavk? (17054) (17057) (17062)

Radim Polasek:
> ...Já taky jednostěnné nastavky dělám
> podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
> stěnu 38 cm, ...
....

Jak můžeš dělat předek a zadek nástavku 380, když mᚠrámek 390 ??

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17060)

Pan Zelený nástavky (asi) dělá "na zářez". Ten je hluboký stejně jako drážka pro rámek. Takže mu po sesazeni nevznikne po obvodu žádná mezerka. Co se Optimalu týče - nevím jak ho dělá p. Břinek, ale pokud by byl vyroben na drážku (+ lepení) dle návodu Ing. Čermáka tak se podle mě nemůže čelní deska kroutit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)

Mně se také líbí ta "německá" konstrukce Dr. Liebiga a to ze stejných důvodů(žádné drážky, jisté držení). Píšete, že používáte spodní nasazovací a vrchní hmatovou la na přední stěně širší. Myslíte tím jako tlustší nebo doopravdy širší? Liebig je má 60 x 20 hmatová, 30 x 20 nasazovací. Pošlete mi prosím foto nástavku na: leva/=/quick.cz Děkuji.
Liebig používá Zander rámky 42 x 22 cm. Rozměry tohoto rámku (jako všech louček) bohužel neznám. Jestli je někdo znáte, tak budu rád když poradíte kde je najdu. Tato "německá" konstrukce nástavku Dr. Liebiga má ještě výhodu v tom, že ouška Zander rámku jsou 28,5 mm dlouhá (musí se pěkně držet). U rámku 39 x 24 kde je ouško 13 mm dlouhé stačí malá nepřesnost v konstrukci nástavku a rámky při posunutí více k jednomu oušku propadávají. Jenže postavit stejnou konstrukcí nástavek na naše ouška (např. Optimal ouško 16mm)nejde. Vy používáte Zander rámky? Vyrábět si rámky na naši míru s delšíma ouškama by asi nebylo šastné.
Díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054) (17057)

Spíš mám pocit, že by se mělo hledat kdo dělá nové nastavky a nedělá je
podle Dr Liebiga. Těch je určitě míň. Já taky jednostěnné nastavky dělám
podle něho, pro rámky 39x24 mám boční stěny dlouhé 50 cm a čelní a zadní
stěnu 38 cm, takže nastavek je pro deset rámků na studenou stavbu. Vnější
šířka nastavků je mezi 42 a 43 cm, takže tyto úly se dají použít do včelínu
s původně baterií zadováků 39x24 na teplou stavbu, protože se tam na šířku
vejde stejný počet úlů.
Jinak na těchto úlech obecně nejvíc trpí čelní strana bočních prken, protože
se tam do vláken dostane nejsnadněji voda. Takže při nátěru fermeží nechávám
tu čelní stranu zvl᚝ hodně nasát. Jinak to záleží na stanovišti. D隝 a
vítr u nás nejčastěji přichází z jihozápadu, na zahradě mám česna k jihu, ze
severu a z severovýchodu jsou úly chráněny baráky, takže nejvíc je namáhána
vlhkostí pravá boční strana a česnová strana zprava. Na lesním stanovišti je
jih a západ cloněn lesem, česna jsou směrem na východ, kde je volný výlet a
trochu je volný výlet i na sever. takže úly jsou namáhány vlhkostí z čelní
strany a trochu z boční levé.

R. Polášek.


----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 16, 2006 5:42 PM
Subject: Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků


> langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší
> desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
> podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu
> kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize
> Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba
frézovat,
> používám jen spodní a vrchní la na přední stěně širší,
> pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se
> vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
> je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....
>
> můžu poslat foto nástavku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023) (17024) (17059)

pokud budu počítat cenu cukru v průměru 20 Kč + energie(dovoz,rozpouštění apod)+ materiál(sklenice,víčka apod)+ práce(té je s tím morda),tak nevím,jestli bych se vlezl pod výkupní cenu.....ale je tu medovice(zima) a dobří zákazníci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TomᚠJaša (85.160.143.80) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)

Podle mých zkušeností je lepší varianta pana Zeleného. V tomto provedení mám několik stovek nástavků, většinou vlastní výroby. Vlastním i několik optimalů, kdysi vyrobených panem Břinkem. Pokud se prkno na kterém visí ouška, může kroutit. Tak občas v některém nástavku rámky propadávají, nebo se naopak nevejdou. Podle mě provedení vzor Zelený nemá chybu, pokud se pohlídá, aby byla pravá strana prkna směrem ven, aby se náhodou nemohlo rozšklebit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023) (17024)

> Od: Eman:
> ...
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
...........

Co tě navádí k tomu, že ti nemusí říkat? Můj průměr dodaných zásob na jedno včelstvo je 2-3 kg cukru a med je ponechán jako cca do 15 kg celkem. A přitom se dá z toho žít jako živnostník.

Spočítej mi své dogma, že se vyplatí neponechat med a dodat jako zásoby na zimu cukr. Myslím si, že najivní přestavy o výdělku nad medem a zazimovávání na cukru (cukrovarnické sacharózy) je výjevem najivní neznalosti u menších včelařů. :-( Zimoval jsem na medu jak za 25, - tak také za 70,- ve výkupu. (ceny květového za poslední 4 léta)

Počítej nejen pomyslný výdělek, ale i odvoditelné náklady. Klidně začni a já tě v klidu doplním, kdyby něco chybělo. Berme třeba v potaz půltisíce včelstev. Jo?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: Meduje les (17043)

ta trocha akátu se tam ztratí,nejde vytáčet každá i slabá snůška a myslím že lípa včelám taky nedá, už sem viděl první v květu,les meduje-mšice na smrcích i jehličnanech a pokvetou oba maliníky,jetel,město....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)

langstroth je hodně do obdélníku,je lepší šroubovat přes delší desku,optimal je čtverec a tam je to jedno...
podstatné je ,aby nástavky dobře seděly a lícovaly, nesnesu kolébky,osvědčila se mi "německá" konstrukce (popsaná třeba v knize Včelaříme jednoduše autor: Dr. Gerhard Liebig )u které není třeba frézovat,
používám jen spodní a vrchní la na přední stěně širší,
pokud uhlídáte na delších deskách střed stromu uvnitř nástavku tak se vyhnete odchlípnutí vrchní i spodní hrany,stejně tak suky,
je dobré u vyšších nástavků stěnu slepit aspoň ze dvou dílů....

můžu poslat foto nástavku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (217.77.165.36) --- 16. 6. 2006
Re: mravenci (16968) (16973) (16974) (17012) (17046)

mravenci neznají denní dobu ,večer je lze vylákat a na podložce se sladkou vodou v omnia víčku překvapit a postříkat,potom mravence sklepnout na zem,aby to zatáhly do mraveniště, a podložku odstranit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 6. 2006
Re: Konstrukce tenkostěnných nástavků (17054)

U mých úlů nejvíce netrpí strana jižní, ale západní, do které to slunce pere téměř kolmo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil (85.71.53.209) --- 16. 6. 2006
Konstrukce tenkostěnných nástavků

Co myslíte, je lepší z hlediska životnosti při umístění úlů volně venku dělat tenostěnné nástavky tak, aby směrem k česnu (zpravidla k jihu) nebyly čela bočních stěn vidět (vše je překryto čelní stěnou a šrouby jdou z čelní desky do bočních stěn)? Nebo je lepší druhý způsob - mezi boční desky je vložena čelní deska (čela bočních stěn jsou ve směru k česnu nekryta, šrouby jdou z bočních desek do čelní).

Prvním způsobem nástavky vyrábí např. př. Zelený u Langstrothu, druhý způsob zastupuje např. Optimal dle výkresů Ing. Čermáka.

Ještě jednou připomínám, že mi jde o životnost - odolnost proti povětrnostním vlivům.
Díky za názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033) (17035) (17038) (17047)

Na našem letáku byla navíc uvedena Michle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

martin (193.179.220.253) --- 16. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031) (17034)

Pokud někdo chce ušetřit na cukru je výhodné průběžně sledovat nabídky hypermarketů. Například v loňském září až říjnu jsem kupoval cukr krystal a krupici nejdráže za 14,90 za kilo Kč a nejlevněji za 12,90 Kč za kilo a to v Tescu a Kauflandu. Cena u balení po 5 kg, ač byla proklamována cenová akce, nebyla nižší než za jedno kilo. Je však nutné poznamenat, že uvedené řetězce jej prodávají na jeden nákup a osobu většinou max. po 10 kg, takže s tím košíkem musíte jezdit trochů déle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033) (17035) (17038) (17047)

Akce má být příští týden od soboty17.6. do pátku 23.6.

Milan Čáp

Jakub Dolínek napsal(a):

>odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
>(praha)
>
>jd
>
>
>
>>------------ Původní zpráva ------------
>>Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
>>Předmět: RE: Ceny cukru
>>Datum: 16.6.2006 08:30:07
>>----------------------------------------
>>
>>Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re:kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)

těď je povolen formidol

papan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: kliestik
> Datum: 16.6.2006 08:36:30
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
> tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?
>
> kyselinou mravcou alebo cim?
>
> Pista
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (193.179.220.253) --- 16. 6. 2006
aku pohon medometu

Máte někdo zkušenost ze samovýrobou aku pohonu medometu?

Dík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukᚠ(83.69.58.195) --- 16. 6. 2006
Re: Meduje les (17043)

Taky jsem si všiml, Zrovna dělám seno pro kozy a když jsem ho včera pytloval pod stromem, podezřele lepilo a na autě byly taky sladký pontíky. Včely mám 680 m n m. v Krušných Horách. Jinak i ostatního hmyzu jsou obrovská kvanta. Jo, období hojnosti...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035) (17038)

odkud je tato informace? volal jsem na infolinku kauflandu (800 165 894) a tento tyden cukr v akci nebyl... pry minuly.
(praha)

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: RE: Ceny cukru
> Datum: 16.6.2006 08:30:07
> ----------------------------------------
>
> Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.
>
>
> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Ceny cukru
>
> Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
> to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
> povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
> zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
> a o to ho bude víc ....
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
> Subject: Ceny cukru
>
>
> > Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> > Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> > pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> > včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
> věděl!
> Asi
> > to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> > za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> > moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> > nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> > považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> > zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> > Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> > oblastech a dlouhou zimou bez
> proletu.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 16. 6. 2006
Re: mravenci (16968) (16973) (16974) (17012)

No jo, ale když to použiji ve voze, nezničím tím i včely? Nemůžu se vyhnout tomu, aby včely nezalétávaly do vozu a také lezly po zemi.
----- Original Message -----
From: P.K.
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:43 AM
Subject: Re: mravenci


na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za
skříní...


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.384 / Virová báze: 268.8.3/360 - datum vydání: 9.6.2006

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.77) --- 16. 6. 2006
Re: Meduje les (17043)

Ono se to lehce řekne vytočit co nejrychleji současný med, když u nás jsou zrovna akáty v plném květu a z plástů to teče jako voda....
Ale hlavně, že něco vůbec je...;-)
Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KOZLÍK (194.212.232.6) --- 16. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)

Zavíječi jsou nejméně dva.Jeden napadá hlavně starší plásty a ten druhý má rád čerstvý vosk a jde klidně do mladého díla a mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Špaček (85.70.22.122) --- 16. 6. 2006
Meduje les

Včera nám jeden včelař z Chrudimska přivezl vzorek letošního medu, který právě vytočil. Měl vodivost nad 9,0 chu měl po smrku. Po prohlídce smrků v okolí mohu konstatovat, že meduje mšice zelená, mšice ojínělá a ojediněle i puklice. Je třeba co nejdříve vytočit současný med, aby se potom netočil květový med spolu s medovicovým. Jak to vypadá jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039) (17041)

dakujem



Pista




JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, June 16, 2006 8:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kliestik


V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu
Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned
zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i
sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 16. 6. 2006
Re: kliestik (17033) (17035) (17038) (17039)

V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukᚠ(83.69.58.195) --- 16. 6. 2006
Re: maringotka (17001) (17004)

Hmm, takže s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Lukáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura (e-mailem) --- 16. 6. 2006
kliestik (17033) (17035) (17038)

priatelia


ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?

kyselinou mravcou alebo cim?

Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 16. 6. 2006
RE: Ceny cukru (17033) (17035)


Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.


-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Ceny cukru

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (147.229.152.92) --- 16. 6. 2006
cukr

V hypermarketech Globus cukr za 15.90 od soboty 17.6. Vcera prisel letak.
Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Fw: Odpuzovač mravenců

Tento odpuzovač je určen pouze do země,
tedy vysílá frekvence, které se říší zemí a působí jako rušení zemního mraveniště,



tedy v zemi,

nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,

různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,

informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnější ochranu,

či praktické působení těchto přístrojů,




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17033)

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto
> a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za
> 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu
> zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by
> měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za
> osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg
> jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není
> tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027) (17031)

Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho škrobu jsou tam maximálně 3%

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 14:33:49
> ----------------------------------------
> Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
> Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
> rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
> Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
> nebudou na jaře ani včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Re:Ceny cukru.
>
>
> Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
> mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
> medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (62.141.24.91) --- 15. 6. 2006
Ceny cukru

Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)

Skladoval jsem plásty se zásobami až přes rok, vlastně neúmyslně.
Nevidím v skladování od května do srpna žádný problém. Za prvé, mezi plásty
ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak
6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z
pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnější. Za druhé
pokud možno musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové
zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlížet, Poprvé tak po
měsíci až měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy
tenkým nožem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty až několik minut na
prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí
jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu
larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvl᚝
nepoškodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloženého
pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze
včelstva uloží někde, kde zavíječi nejsou, je reálná možnost, že v plástech
ani žádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Když
nebudou rámky u sebe a tudíž larvy nebudou mít možnost se slízt do jednoho
rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl až dva měsíce se nic
nestane. A když to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za šesté,
poškozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vložení
opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky
uložené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi ještě vylepšuje.

Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, než je
odesílám. tento odesílám cca v 15,23

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM
Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu


> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami
> umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se
> možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje
> teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a
> pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo,
mít
> poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026) (17027)

Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
nebudou na jaře ani včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
Subject: Re: Re:Ceny cukru.


Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš holy (213.168.180.35) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025) (17029)

Zdravím,

co tady řešíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní už všichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíže, ale doufám, že med prodám lépe. Nebo všichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěšný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Luboš Holý

PS Taky nemusim prodat vše dnes.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024) (17025)

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole sí (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023) (17026)

Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 12:57:39
> ----------------------------------------
> Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
> tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
> hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
> glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
> glukózu rozštěpit?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
> Subject: Re:Ceny cukru.
>
>
> Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
> v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
> to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Ceny cukru.
> > Datum: 15.6.2006 11:11:45
> > ----------------------------------------
> > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> > koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> > včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> > tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> > Díky R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Re:Ceny cukru. (17017) (17023)

Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
glukózu rozštěpit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
Subject: Re:Ceny cukru.


Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> Díky R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Milan Valenta (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru - zimování na medu (17017) (17023) (17024)

ZimovĂĄnĂ­ na medu je zajĂ­mavĂĄ alternativa.
Ale jak uchovat jarní řepkový med? Pokud v rámcích mimo včelstva,
jak se bråníte znehodnocení díla motýlicí?
Já jsem např. na jaře sebral včelstvům nadbytek zásob, které
nespotřebovaly přes zimu a na začátku snůšky zabíraly místo
v úle a chtěl jsem je dát oddělkům. Některé mi ale znehodnotila
motýlice. Sířit jsem je nechtěl, bál jsem se kontaminace
cukerných zåsob.
Máte někdo zkušenosti?

Milan Valenta


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Ceny cukru
Datum: 15.6.2006 - 12:25:33

> Cena cukru = 18-24 Kč
> Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
> čas = málo a čím dál dražší
> ________________
> Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr
> a zimovat na medu.
> Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen
> jako zĂĄlibu (a myslĂ­ to
> upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím
> vhodnĂŠ tĂŠma k diskuzi.
> MĂĄte s tĂ­m zkuĹĄenosti?
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky
> méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já
> to vloni u 2 včelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 15. 6. 2006
Re: Ceny cukru (17017) (17023)

Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál dražší
________________
Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkušenosti?
Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 15. 6. 2006
Re:Ceny cukru. (17017)

Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Linka (62.40.94.34) --- 15. 6. 2006
Re: Rojení (16993) (17011)

Letos jsem zariskoval a pokusil se řešit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vyšlo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůška za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (ženě omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, že bude do týdne konečně teplo a tak jsem se šel na včely podívat (byly už od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech všude matečníky. Další nástavky již nemám, nebo jsem vše použil na 30 oddělků a tak jsem jim všem sebral veškerý med - nemᚠzásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Možná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk nebo, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnější již začly vynášet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 17022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78275 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 17022 do č. 17082)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu