76610

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[4]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790)


LM> Zde:
LM> [odkaz] http://web.quick.cz/pvzubri/zajimavosti.html#utepleni

LM> je prezentován výsledek pozorovacího pokusu chovu v
LM> neuteplených a silně uteplených úlech. Výsledek zrovna
LM> nehovoří pro PS nebo jakékoli zateplené úly.

O zmiňovaném pokusu výzkumníků v Zubří jsme zde již v minulosti
diskutovali. Tento pokus nebyl zacílen na ověření metodiky chovu včel
v silně uteplených úlech (např. metody ing. Smělého), ale spíše by
bylo možno jej charakterizovat jako hledání odpovědi na otázku, zda
"má smysl uteplovat nízkonástavkový úl Optimal, když při tom
zachováváme metodiku chovu včel pro nízkonástavkové neuteplené úly, a
to vše v klimatických a snůškových podmínkách Zubří". Odpověď na takto
položenou otázku je dána publikovanou tabulkou rozdílů ve výnosech
(tj. zřejmě za takovýchto okolností zateplovat valný smysl nemá).

Důvodů bych viděl hned několik:

a) Snůškové podmínky. Cituji z webu Zubří: "hlavní snůška bývá
nepravidelně z medovice na smrku a nektarová z lip". Čili není velký
podíl časné jarní snůšky. Do té doby, než rozkvete lípa a meduje smrk"
stihnou zesílit i včelstva ve studených úlech.

b) stěny úlu byly sice zhotoveny z PS, jenže konstrukce úlu je dle
principu úlu studeného! Čili očka v nástavcích (která částečně vyruší
účinek uteplení), vysoký podmet. To samé platí i o metodice: předjarní
rozvoj ve velkém prostoru bez zúžení umožní izolaci, aby se projevila
jen částečně. (Viz níže o úlech použitých k pokusu.)

Můj závěr: tak, jak byly parametry pokusu nastaveny, nemůže pokus
příliš vypovídat o významu úlové izolace obecně. Odpovídá jen na výše
uvedenou otázku, která je otázkou velice úzce zacílenou a dosti
specificky formulovanou. Skutečně, nemá asi smysl uteplovat úlový
systém Optimal, který je přece konstruován pro to, aby využíval výhody
studeného úlu. A ještě k tomu, nemá smysl uteplovat studený úl, když
nezměním metodiku chovu a dále včely chováme dle metodiky chovu ve
studených úlech.

------------------

Níže cituji ze starších příspěvků této konference něco z odpovědí
přítele Ing. K. Čermáka, který pokus vedl, a se kterým jsem o této
věci zde vedl debatu. (Uvádím i data jeho příspěvků, aby si je každý
případně mohl dohledat v archivu konference a zasadit do širšího
kontextu.)

Ing. Květoslav Čermák napsal:

> Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
> nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
> Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
> stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
> nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
> 27.11.2003


Můj komentář: Nemohu souhlasit s obecným tvrzením, že očka mohou včely
přece uzavřít svými těly, čímž se naznačuje, že očka jakoby neměla
negativní vliv na fungování izolace stěn. Takovéto tvrzení jistě platí
např. pro tyto dny - pokročilé jaro, silná včelstva v úlech a chladné
počasí. Jenže jistě neplatí v předjaří a časném jaru, kdy má však
izolace právě ten největší význam. Očko způsobí, že kolem něj táhne, včely
se stáhnou k plodu a průvan ode dna spolehlivě vyvětrá teplo z
nástavku očkem pryč.

Podobný problém vidím i v oněch 3 nízkých nástavcích na vysokém
podmetu. To je vhodné pro studené vedení včel. Má-li se uplatnit
izolace stěn, pak je vhodné včely nějakým způsobem v předjaří zužovat
a vysoký podmet změnit na nízký (např. nějakou vložkou).

Něco podobného píše i ing. K. Čermák níže:


> jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
> 1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
> po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
> ty, kdo mají čas hrát si včelama.
> 2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
> je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
> rozšíření.
> Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
> druhé varianty uteplení nehraje velkou roli,
> 2,12,2003


Můj komentář: To, co přítel Čermák nazývá (možná trochu pejorativně
:-) "hraní si se včelama" se jednak nemusí v dobře utepleném úlu dělat
až tak detailně (tj. rozšiřování po jednom rámku) a zadruhé je to ve
své podstatě princip "intenzivního včelaření", jak se praktikuje,
je-li to pro včelaře výhodné. Když je pro včelaře naopak výhodné
chovat včely extenzivně, nic proti tomu. Jde jen o to hovořit o obou
principech včelaření, o jejich výhodách i nevýhodách, aby měl každý
možnost si vybrat.

Jinak ovšem platí, že každou minutu, kterou včelař věnuje (v rámci
intenzivního způsobu včelochovu) svým včelám v časném jaru, mu včely
bohatě vrátí - a to extrémně rychlým rozvojem, kdy poměrně slabé
zazimované včelstvo vstoupí do řepkové snůšky v plné síle
(předpokladem je dobrá matka) a to vše při zimování s malou spotřebou
cukru.

(Tím "slabým včelstvem" však nemyslím žádného "chudáka", myslím to v
porovnáním s těmi obry, které se zazimovávají na 30ti kg cukru v
rozlehlých sálech studených úlů; je pravdou, že takového mamuta
nezastaví v rozvoji ani tenké stěny úlu ani spousta mrtvého
mezinástavkového prostoru, ani průvan od zasíťovaného dna; mamut
potřebuje hlavně hodně místa; jenže mamuta je potřeba si "vykrmit"...)

Jinak vcelku souhlas se vším, co zde přítel ing. Čermák napsal.

A ještě poslední citace z příspěvků ing. K. Čermáka:


> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> 26,11,2003


Nechávám bez komentáře. Odpovídá tomu, co jsem psal již výše.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:kozlík - odkazy
Předchozí:Leopold Matela - Re: Re[2]: PS nastavky


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu