- Baudis Jan (e-mailem) --- 1. 6. 2006
Re[2]: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781)
K> A taky jsem v něm četl, že úkolem úlu není držet teplo, ale bránit před K> nepřáteli včel a větrem. K> Ten vítr je tam důležitý proto, že naše rámečky vzaly včelám přirozenou K> ochranu před větrem v labyrintu divočiny.
K> Jestli tím izolovaním a tvorbou dokonalých úlů neděláme pořád ze včel K> pitomce:-)
Včela dokáže přežít prakticky v čemkoliv. Včelaři však nechovají včely proto, aby jim včely jenom přežívaly. (Výjimkou je chov včel v nepříznivých snůškových oblastech - kvůli opylovací službě.)
Úlová izolace není kvůli tomu, aby včely přežily, ale proto, aby spotřebovaly co nejméně cukru (či přineseného) medu na zahřívaní plodu a zároveň, aby bylo co nejvíce včel uvolněno pro snůšku (v dobře izolovaném úlu stačí na vytápění úlu daleko menší počet včel než v úle neutepleném).
Dobře izolovaný úl uplatní svoje přednosti v období konce zimy, předjaří a časného jara, kdy včely již plodují, vytápějí úl, jenže venku je ještě dosti zima. Tady se citelně projeví nižší spotřeba zimních zásob a rychlejší rozjezd plodování.
Další případ, kdy přijde úlová izolace vhod, může nastat v průběhu jara, kdy včely vytápějí úl už z nového medu. Při ochlazení to může znamenat citelnou ztrátu na medném výnosu. Podobně i při výpadku snůšky se může stát, že včely spotřebují to, co nedávno donesly, na vyhřívání úlu.
Právě toto počasí, které nyní zažíváme, je názorným příkladem. Snůška z řepky byla přerušena náhlým ochlazení a deštěm. V níže položených oblastech už asi znovu nezačne. Med nelze s úlů vytočit kvůli dešti. Někomu se může za určité konstelace všech okolností stát, že z toho, co včely přinesly na začátku řepkové snůšky do úlů, nevytočí nic. Včely všechno spotřebují na vytápění úlu, když je taková zima. Izolovaný úl může do jisté míry kompenzovat nepříznivé klima a zachránit nám čerstvě donesený med, který by včely jinak musely proměnit na teplo v úle.
--------------------
Jako izolační materiál připadají v praxi v úvahu nejspíše: polystyren nebo sláma. Nepoužívat hobliny, piliny, papír (pokud není impregnovaný) a jakékoliv jiné hmoty, které do sebe nasáknou vodu! V průběhu zimování taková "izolace" navlhne vnitřní úlovou vlhkostí a do té míry, že z ní lze pak vodu ždímat. O takto "izolovaném" úlu skutečně platí, že je pro včely spíše chladničkou.
Dále se nesmí používat skelná vata a cokoliv, od čeho by se mohly dostat úlomky dovnitř úlu a potažmo do medu. Nelze také používat nic, co vydává jakýkoliv zápach apod.
Proti mravencům je dobře omotat nohy stojanu, na kterém jsou úly umístěny, nějakou lepící páskou (lepem ven) nebo nohy stojanu postavit do plechovek či kýblů s vodou nebo nezapáchavým olejem.
--------------------
Tloušťku tabule pěnového polystyrenu těžko radit. Ing. Smělý na základě výpočtů dospěl k tomu, že důkladnou izolací je 8 cm silná polystyrenová stěna nástavku. Z hlediska praktického jsou však takové nástavky dost velké. Možná, že by přijatelným kompromisem mohlo být 4 - 5 cm PS.
-------------------------
Kéž by se to počasí už zlepšilo!
Baudis Jan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |