Včelařská konference

> nechám foukat. Vytavené svinstvo padá dolů do vaničky, pak to všechno
> přeženu klasickým vařákem (klidně později až je čas, zavíječ do toho
> nejde).

Podle mých zkušeností takové "vytavené svinstvo" napadají zavíječi velice
ochotně. Navíc je mokré, takže hned po vytavení se musí rozdrolit na malé
kousky a na několik dnů někde rozprostřít, aby uschlo. Pokud se to neudělá,
chytne masivní plíseń. Zavíječi napadají všechny zbytky, ve kterých je
trochu vosku a košilky z rámků, zbytky ze slunečního tavidla, zbytky z
zpracování voští v odšťavovacím hrnci a dokonce mi napadli pytel s zbytky z
vařáku, které jsem shromažďoval na půdě a plánoval ještě jednou vyvařit,
protože v nich nějaký vosk ještě byl. I když jim to evidentně už moc nejelo,
toho vosku tam bylo přece jenom málo. Paradoxsně pomáhá vyhánění čerta
ďáblem, pokud mají na zbytky přístup myši, larvy zavíječů žerou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 09, 2006 9:59 PM
Subject: Re: vytavení parou


Taky to používám. Odstraňovač tapet (půjčení v Hornbachu na víkend za
stovku), jeho hadici strčím očkem do nástavku, vše přikryju igelitem a
nechám foukat. Vytavené svinstvo padá dolů do vaničky, pak to všechno
přeženu klasickým vařákem (klidně později až je čas, zavíječ do toho
nejde).

Výhody: vytavuji rovnou v nástavcích, které se tím zároveň taky zbaví
nosemy. Drátkování zůstane neporušené.

Nevýhody: energeticky naprosto šíleně neúsporné. Nejde to moc rychle (cca 30
min
na nástavek). Rámky jsou potom potažené vrstvičkou vosku/propolisu a
vypadají ohnuseně.

Závěr: do 10 úlů použitelné, zvlášť když nemám na vyvařování kotel

Ahoj Ivan