Včelařská konference

Kouř při fumigaci neklesá hned dolů. Nejdřív jde nahoru, pak se odrazí od
strůpku a teprve potom jde dolů. Pak se do toho vloží včely, začnou větrat
a kouř s účinnou látkou rozfoukají po celém úlu. Typické je, že včely nejsou
moc rozrušené, dokud doutná jen čistá část knotu bez léčiva. Jak se dostane
oheň k léčivu, hučení včel podstatně zesílí. Ideální pro fumigace je
nejspíš, když se fumiguje na místě vyňatého horního rámku a strůpek neleží
rovnou na rámcích. ale je tam nějaký prostor. Potom kouř stoupá nahoru a pod
strůpkem se potom rozšiřuje vodorovně až ke včelám a ty to chytnou z "první
ruky". Když strůpek leží na rámcích, kouř se dostane dál nejspíš nejvíce
postranními mezerami kolem rámku a stěny úlu. Když se fumiguje v podmetu a
knot je někde uprostřed dna (svisle!), tak pokud je obsazený spodní
nastavek, včely to taky nejspíš chytnou z první ruky a ihned léčivo
rozfoukají po celém úlu. Pokud je z nastavků vyňatý krajní rámek nad sebou a
knot hoří pod tím na kraji, vznikne něco jak komín, kterým se kouř taky
dostane až nahoru do horního nastavku ke včelám. Nejhorší je asi, pokud se
knot zapálí v podmetu slabého včelstva, které nemá spodní nastavek obsazený
nebo pokud zrovna nad knotem včely nejsou, ať už kvůli tomu, že včelstvo je
slabé nebo kvůli ochlazení se včelstvo stáhlo do horního nastavku. Potom se
horký kouř musí prodírat kolem studených neobsazených rámků a potom zbytečně
velká část léčiva na rámcích zkondenzuje.
Závěr z toho bych dal takový, že pokud je dost teplo a včelstvo není zvlášť
slabé, není velký rozdíl, jestli se fumiguje nahoře nebo dole v podmetu. A
pokud je úl v spodní polovině dostatečně těsný. Jinak ten rozdíl je.
Kouř je krásně vidět, když je na strůpku průhledný igelit nebo za skleněnými
okny v zadovácích. Průhledný igelit při fumigaci na některých úlech mám a
zadováky se skleněnými okýnky taky.. Jinak já fumiguji vždy na horním rámku.
Taky jsem za ty roky fumigace měl občas co dělat i v podmetu, párkrát jsem
třeba zapomněl vložit podložku na síto a vzpomněl jsem si až když hořel
knot. Odražený kouř od strůpku klesá někdy i v dost koncentrované podobě i
přes dva nastavky (39x24) až do podmetu. Dost zajímavě to vypadá. Umístit do
úlu pár minikamer během fumigace, mohly by vzniknout dost zajímavé záběry.
A leccos objasňující než si to domýšlet podle pár pohledů přes průhledný
materiál, jak jsem to teď udělal já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 9:26 AM
Subject: Re:Fumigace


Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna
aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o
"vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice
léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se
nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k
odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké
shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto
se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů.
Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil
by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu.
Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce.
První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod
víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně
vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro
nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim
NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.