Včelařská konference

Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

.....
Souhlas.
Rozdíl ve výšce rámku je pro mě taky důležitý tím, že tam drží matku a plod
Jarní rychlý rozvoj - to je věc diskuze, ale už na to moc nekoukám. Je tam spousta jiných faktorů, které to taky ovlivňují.

Polonástavek - ten má u mě i jinou funkci. Máme tady celoroční dostatek pylu, a ten nástavek ze zdola s pylem dávám nahoru před krmením. Včely ho zanesou sladinou zakonzervují a včely ho mají po vánocích v dosahu, a nemusí se tak honit venku. Pyl dole často plesnivý, a hlavně je za chladu pro včely nedosažitelný.

Protože můj Brenenr má plochu mezistěny stejnou jako Adamec (tedy možná malou, jak jsme si zpočátku myslel), tak jsem zkoušel a občas provozouji dva nad sebou.
(obnova díly atd. ...) ale zjistil jsem, že tam včely více matky omezují a zanášejí takto vytvořené plodiště sladinou.
Na rozhraní nástavků je těleso, pod pyl a zásoby a nad zásoby a do nízkých pak sladinu moc nedávají.
Zatímco u jen jednoho vysokého ho včely doslova matce rezervují pro kladení a sladinu do něj ukládají minimálně v vrstvě jen několika centimetrů. To mě vadilo (u mého rámku, ne u Dadant syst.) a jelikož literatura NN a N popisuje blahodárnost medového zvonu obklopujícího plod, tak jsem na to byl zvědav, jak se budou chovat včely na 45cm, kde je na tu sladinu místo. Nevím jak u 45x28(30) ale u 45*23 o ten zvon moc nestojí, protože si ho, hlavně v odbdobí rozvoje před pampeliškami moc nedělají a plodují i na 45cm od loučky k loučce (boční), přestože jim knihy předepisují izolační distanci od stěn:-)
Karel