Včelařská konference

Nejen na veterině. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:24:03
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

okr.olomouc a tvůj email,abych mohl poslat fotku,pokud ho nechceš zveřejnit, pošli mi ho na 775603413

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39,nebo 42x 17, jak to je?),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

taky sem na této rámkové míře vyzimoval dobře v 1N i včelstva ,co měli 2N,ale je to na doraz...stačí nějaký vrtoch počasí...a na deset kilo bych se nespoléhal,pokud nechceš mít jednou na jaře práci na víc...

taky sem takto uvažoval,ale je to myslím nejhorší řešení(a nejrychlejší),které situaci včelařství neřeší...

další důkaz o tom ,že jsme v pasti....

O krmných komorách jsem už něco napsal, stačí se podívat do archivu. Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

Spousta teotie jak přečkat zimu. 39x24 taková sympatická čísla a letos zrovna nevhodná ... prý. Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu. Nevidím problém. Jeden nástavek je až dost na deset i patnáct kilo zásob. Řepky nanosí až dost a na ten pozdější med to stejně nemůže mít vliv.

pošli ho a hlavně kde to je nepojedu nad 100Km

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: almarky
> Datum: 13.4.2006 00:13:49
> ----------------------------------------
> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...
>
>
>

Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, (u zadovákú se při ochlazení stahuje do rámků v medníku,
protože mezi rámky v medníku a plodišti je 3 i víc cm mezera. Asi i proto
jsou vyzimovaná včelstva v zadovácích o něco slabší) Nad sebou má zimní
chumáč standartně 3-6 cm zásob, kde sedí, jsou prázdné buňky a na kraji
rámku, kde chumáč nesedí, jsou zásoby zavíčkované až dospodu rámku a nějaký
pruh zásob je i na spodním rámku. No, možná je to tím, že krmím později,
září a říjen, možná tím, že jiné rámky neznám, každopádně mně v tomto směru
rámky 39x24 vyhovují jako kompromis mezi velikostí rámků, váhou nastavků,
nutné velikosti koše pro vytáčení atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:57 PM
Subject: Re: krmen?


> P.K. :
> > rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> > s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
> ......
>
> To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
> Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
> .....
> No nějak to moc přetáčíme:-)
>
> Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na
> nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
> 24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely
patra
> dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a
někdy
> i bez zásob. A to je moje výhrada.
> Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám
> zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
> Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u
15cm
> včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky,
> některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra
> nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v
> pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl
> od 24cm.
>
> A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je
> původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout
> (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě,
> protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu
> loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
> A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený
na
> výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).
>
>
> Karel

Jeden můj známý koupil před nějakou dobu barák a někde na půdě našel údajně
taky almárky. Mluvil jsem s ním asi před dvěma roky, že bych udělal fotku a
dal na net, kdyby měl někdo zájem, ať je nelikviduje. Skončilo to nějak na
tom, že jsme se nesešli, abych mi to ukázal. Pokud by měl někdo vysloveně
zájem, můžu se znova pozeptat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:13 AM
Subject: almarky


> jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o
> almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100
> let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je
> chtěl...

Na veterině mají ještě větší zpoždění než dva roky. Nemám s nimi dobré zkušenosti v okrese Č: Budějovice. Mám dojem, že včelaři jsou naprosto na na okraji jejich zájmu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: milo <m.herzog/=/centrum.cz>
> Předmět: veterina
> Datum: 13.4.2006 14:23:53
> ----------------------------------------
> Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední
> aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová
> ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?
>
>
>

Teď jsem byl na stránkách SVS podívat se, kde jsou ohniska moru. Poslední aktualizaci jsem našel z října 2003. Nevíte, blbě jsem hledal, nebo nová ohniska nejsou ... nebo to mají na veterině dvouleté zpoždění?

Myslím, že tu zatím nezaznělo, proč si vlastně včelař "komplikuje" život s
dvojí rámkovou mírou na včelnici.
Není to jen lehčí nástavek. To by bylo naprosto jednoduché mít jen nízké
nástavky, jak na to dnes pokud vím přechází hodně komerčních včelařů hlavně
z důvodu jednoduchosti obsluhy a úspory "člověkohodin" protože dnes je
lidská práce drahá.
Ovšem čistě NN provoz si nedokážu představit na délce rámku 39 ... to je
prostě tak mrňavá plocha rámku, že by to matku nejspíš brzdilo natolik, že
by včelstva zaostávala. Eurodadant vznikl podle mě spíše pro ulehčení námahy
s medníkem a pak se hledal způsob, jak se s tím srovnat.
Ovšem stále

HLAVNÍ výhoda proč si osobně komplikuji život je, že spoléhám
na rychlejším jarním rozvoji díky velké souvislé ploše vysokého plodiště.
Pro využití této výhody je ale potřeba, aby byl přesunut nízký nástavek
dospodu, protože jinak v něm nahoře matky začne klást a na velký rámek bude
přecházet jen neochotně. Bude se držet nahoře v teple.
Tím se výhoda systému "Dadant" ztratí a zbude nám jen nevýhoda dvou
rámkových
měr na včelnici a pracnější "nenástavková" obnovou díla a případná
manipulace s těžkým nástavkem.
Ovšem včelstvo na to musí být dost silné a i vysoký nástavek obsedat alespoň
částečně, a musí se to udělat včas.
Jinak je lepší nepřesouvat. Já jsem letos těm včelstvům, které byly slabší
vysoký nástavek vyměnil za nízký a nechal plodiště v nízkém nástavku nahoře.
Přehození nechám na později, až bude horní plně zakladený.

Důvod proč jsem do toho šel já? Stanoviště ve velké zahrádkářské oblasti se
spoustou ovocných stromů, nekočuji a v doletu nemám řepku. Pouze v
sousedství les a medovicová snůška já zatím nejistý i přes jisté zlepšení v
posledních dvou letech. Spoléhám na rychlejší rozvoj na vysokém díle +
spojování se záložními oddělky, abych byly včelstva dříve ve formě.

Ale počítám s provozem do 15 včelstev, takže mi komplikace s atypickým
plodištěm nevadí.

Je ale skutečně ošetřování včelstev neuteplených a uteplených s dlouhou
loučkou (od 42 výše) oproti "krátké" stejné v systémech "Dadant"?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 1:34 PM
Subject: Re: Dadant


Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako
krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U
větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez
krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze
využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN
po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely
přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu
směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na
podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Já bych to viděl jednoduše a bez výčitek.
Ohrožuje mně to?
Udělal tamten vše tak jak mu zákony (i nepsané) nakazují?
Protože v tom byli včely, tak ne.

Záleží na situaci a okolí - hořlavé, jak je tam mokro, blízkost lesa atd.

ale pokud to jsou staré nepoužívané a opuštěné úly, udělal bych něco pro včely a jednoho vlhkého rána bych to zapálil.

Nezanechá stop, mlčí jako hrob.

A asi by to chtělo začít tvrdě totéž dělat všude.

Máš pravdu že úplně košer to není, doteď mám z toho nepříjemný pocit. Ty úly jsou zarostlý bezama v úrovni česen 6 cm silnými, to nevyroste za rok. Svoje úly mám od toho 800 m - co dodat.
V podstatě se rozhoduju mezi dvěma variantama - cestou oficiální a cestou partyzánskou. Cestu oficiální znáte, zkusím to přes SVS, už jen pro ověření funkčnosti. Souběžně znepřístupním česna těch úlů. Sice mě napadá, jak by bylo mě, kdyby mi někdo lezl do úlů, ale na druhou stranu - jestli se na to ten člověk vykašlal, zasloužil by k tomu ještě nakopat.

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
......
No nějak to moc přetáčíme:-)

Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely patra dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a někdy i bez zásob. A to je moje výhrada.
Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u 15cm včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky, některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl od 24cm.

A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě, protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený na výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).


Karel

Ing. Arnošt Hrdina:
> Tohle se mi nezdá...
> Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
> Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
> používá výška 170mm.
> Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
> Je ale možné, že mě šílil zrak :).
........
Určitě tě nešílel zrak. Minioptimal beru jako systém a na rámky 24x39 prý funguje dobře. Minioptimal beru jako celkově název systému zimování záložních včelstev, protože neexistuje u nás jiná podobná alternativa v názvu úlu s takovým zimováním. Tudiž přetočením do 6 rámků o 90° a zimováním nazývám systém a i úl jako Minioptimal. Je to pole neorané a v budoucnu s takovým zimováním se hodlám zabývat a v určitém směru rozvinout.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tohle se mi nezdá...
Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
používá výška 170mm.
Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
Je ale možné, že mě šílil zrak :).

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:54 AM
Subject: Re: krmen?

.....
To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: KOZLIK :
> Ráhna to určitě nebyla.
.....
Asi práškovali a tedy hnojily.

_gp_
http://vindex.ic.cz

šance tu je, to nepopírám,ale už jen to, že otevřel někdo někomu něco třeba i s dobrým úmyslem,není košér podle zákona...to jak kdybych někomu vlezl do starýho auta,jestli brzdí, jestli není nebezpečný svému okolí!?
špatný je systém,za chvilu začnou snůšky společně pro nás pro všechny,pro všechny včely,a možná nákaza se šíří za tím co sháníte vlastníka, aby pokud k tomu má chuť, spolupracoval s včelaři,nebo SVS a pokud ho nenajdete tak vám v nejhorším mor létá po kopcích a nese ho zdivočelá včela....

přesto milošovi držím palce ať nenarazí na nechuť něco řešit,rád bych ho poprosil pak o jeho zkušenosti co a jak pořídil a kolik času s jakým výsledkem tomu věnoval,třeba sem fakt v pasti jen já, v ochranným pásmu ...

Od: Sliva:
> Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma,
> které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi
> líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24.
> Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve
> dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku,
> přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození
> se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo
> být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém
> nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této
> diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak???
> Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.
..........

Je to tak, že se doporučuje v technologii kombinovaných NN a VN nástavků zazimovat s NN jako zásobárnou medu nahoře a jako pro podněcovací efekt tento NN nástavek dát po vyzimování a vhodném počasí na dno dolů. Jestli máš a znáš technologii chovu s kombinovanými nástavky, tak to moc dobře víš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...

P.K. :
> v pasti...
.....

Není v pasti. Jestli není ohláška na úřadě o daném stanovišti žádná a není ani označeno, je důvod, že když se včelstva nastěhují s rojem, jde zvíře "opuštěné". Potom má SVS podle novelizace zákona jakous takous motivaci zasáhnout, nanejvýš když jde o území s vyhláškou. Tam je přímo (tuším) povinnost SVS řešit případ. Ale jak jsem řekl. Musí jít o zvíře, tz. že se i přes uzavřené česna opuštěných úlů nastěhuje roj. Potom je šance likvidace celé sbírky úlů, ve smyslu vyhlášek o nebezpečných nemocech (varroáza je nebezpečná nemoc) otevřít případ.
_gp_
http://vindex.ic.cz

v pasti...

Jak jsme se tady nabídl, a protže Anežka, kterou dnes hlídám, nezlobí a hraje si, tak se vykecám, jak jsem byl (snad ze zdvořilosti a z úcty ke stáří, šedinám, pleši a brýlím) vyzván.

Napřed co mám na včelnici. Brennery kombinované 30*30 a 30*15 (tzv Dadant systém jak se dnes říká) Brennery NN 30*15 a Langstrothy 24, na které přecházím. Tedy na tento půdorys, s výškou budu ještě machrovat, ale 24cm není pro tuto oblast asi vhoné.
Na vysvětlenou. Od Brenerů, velmi dobrých úlů odcházím, protože jsem začal rozšiřovat stavy a nabouchat na každý úl asi 12-14 nástavků rámků(celková letní výška i s oddělkem), to je pak magořina. Do dvaceti úlů to jde. Volil jsem L, protože měl nejdelší loučku, momentálně na něj byl inzerát ve Včelařství a snad nebude v budoucnu problém dovážet laciné rámky z chudších zemí, jako je např. Turecko atd.
Ale dnes lituji, že jsem nevolil Optimal. To jen pro ty, co se domnívají, že úl je věda.

Takže, co jsem dělal.
V lednu a únoru jsem řešil průšvihy, jak jsem napsal o příspěvek níže, tedy spojoval nebo vymetal včely.
Před týdnem, zatím kvete jen líska, jsem prošel Lnagstrothy.
V podstatě jsem jen kontoloval. Zásoby. Včely jsem nechal, kde byly, tam byly a nepřehazoval jsme je. Ani dolů, ani nahoru.
Jediné na co jsem dbal: Zda v nástavku, kde plodují, mají zásoby (na dosah)? Pokud byly včely nahoře a zásoby byly dole, tak jsem je obložil zásobními plásty ze zdola, pokud byly vedle nich plásty bez zásob. Včely si teď stahují zásoby a obklopují s nimi plodové těleso, tak tam někde byly již vybrané prázdné plásty. Dle mě je plný plást nejlepší tepelná izolace a taky to jsou akumulační kamna.
Pokud byly včely ve spodním nástavku, tak jsem jen kontroloval, jestli jsou nad nimi plné zásobní. Pokud byly vedle nich byly úplně prázdné plásty, tak jsem sem přendal krajní zásobní plásty z horního N. Opět jsem tedy plod obkládal zásobami.

Vyčistil jsem dna, vyklepal podložky. Obchází nám tady mor.

U brenerů jsem nedělal nic, a nebudu (doufám muset).
Zkontroluji pečlivěji zásoby, zatím jsme to dělal jen nahlédnutím pod fólii, a kde bylo podezření, tam jsem dával plásty. Ale to bylo v zimě. A u NN. Tam se mi stalo, že se proplodovaly nahoru, a zásoby zůstaly pod nimi. U kombinovaného je velký plást udržel tam kde měl, a horní nástavek zůstal se zásobami nad nimi.

Zastávám názor, že teď je méně více a včely nechtějí rušit.
Dobré plásty, pyl a to vše se mělo machrovat v podletí.

A co budu dělat. Nic. Nepočítám, že tluču honem rámky a nástavky, i když mě to nebaví, po té co jsem u souseda viděl tu mezerovitost plodu :-((

Další zásah bude až včely přejdou z období rozvoje plodování do fáze stavby a hromadění zásob.

U Langstrothů.
Ty jsou nyní na dvou až třech N, mají dost zásob i prostoru a až dojde ke květnové explozi a oni zaplodují a hustě obsednou 2N, tak se rozhodnu.
Vyndám ten spodní(třetí) pokud je, na 2 horní dám mřížku a nasadím kombinaci plástů a mezistěn do medníků. Uprostřed plásty, na kraji mezistěny, v množství dle síly včelstva.
Rámky s trubčinou nechávám dole po celou sezonu i zimu.

Jestli vás napadá, a jak mění plásty dole?, tak odpovídám: "při chovu matek a tvorbě oddělků", které bude hned následovat. A místo odebraných plástů přidávám mezistěny.

Na rovinu přiznávám, že tento systém provozuji jen 3 roky( s předchozí dvacetiletou zkušeností).
Bude Vám tady chybět přehazování, a u NN nástavků jsem se bohužel nedopracoval k důsledné práci s celými N, protože to dle mě nejde.

Co budu v květnu dělat s NN Brennery jsem napsal o příspěvek níže. Dám pod něj kombinaci s plásty a mezistěny, protže tam jde plodové těleso dolů po ose. Nad jeden NN jako medník, případně pak podněj další přidám. Když se bude dařit.

U kombinovaných systémů, tam dám horní Nnástavek podle situace pryč a to většinou dolů. Něco plástů se zásobami uschovám pro oddělky, pokud bude v plodišti plno zásob.
A nadsadím NN, postupně více, protože na souvislé ploše jdou včely rychle do rozvoje. Je to dobrý systém, ale má komplikace se stavbou. Stavím ve spodním nízkém N, hlavně trubčinu, aby to drželo matku dole. To je výhoda 30x30 oproti jiným (39*30,atd), dá se snadno uzvednout.
Dále dávám mezistěny do prvního N nad plod, ale až ve druhé vlně přidávání, kdy je tam víc medníků a zakladení není na škodu. Než se vytočí horní dva polonástavky, plod už zde většinou není, a když, tak vyndavám jen jednotlivé plásty.
Obnovu velkých plástů řeším při tvorbě oddělků. Nahrazuji mezistěnami.


S brennery včelařím přes dvacet let, tak tam to považujte za vyzkoušené, ale nikomu to nevnucuji. Je to náročné na psychiku, protože je tam minimum provozních zásahů a člověka svrbí ruce.
To si ale včelař má kompenzovat chovem matek. Při tom taky do včel chodí a ohlídá si rojovou náladu.

Výnosy. Když Vám bude někdo radit, tak se na ně ptejte!
Bez toho se nezorientujete.
Spousta osvědčených technologií vede k průměrným výnosům dle statistik.

Dokud jsem včelařil jen tady u řeky tak byly malé, ale nevčelařil jsem jen pro med, u včel mi bylo dobře. Ve snůšce je tady díra, chybí řepka, a včely chodily do rojů.
Pak jsem přešel na externí stanoviště, a tam je to lepší.
Med počítám za obě stanoviště.
Předloni jsem měl na 20 zazimovaných něco přes 700kg, v loni jsem na 35 zazimovaných měl opět jen 700kg. Ale
postříkaly mi včely na řepce, a po jarní snůšce už to tady nebylo ono. A taky jsem zazimoval skoro 70 včelstev. Takže to mám slabé, po několik let zpět jsem téměř zdvojnásoboval stavy.

Karel

Přátelé z konference tady poskytli spoustu dobrých rad, já k tomu jen dodám, domluv se s nějakým včelařem z okolí, ať občas hodí okem po těch tvých opuštěných úlech. A připrav mu pár nástavků, aby bylo případně kam uložit roje.
Zdraví Pavel


> -----Original Message-----
> From: jirka [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:46 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: včestva bez dozoru
>
>
> Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci
> s ošetřením
> včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O
> výsledku jak to
> všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně
> příjemných
> chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka
>

Včeera jsem se byl projít a v jedné velké huštině jsem našel 8 Universálů. Protože některé úly byly bezem tak zarostlé, že nešly otevírat dvířka, jasně opuštěné. V jednom úlu po vyndání okénka na mně vytekly mrtvé včely - hnus. Blízko je nějaká zahrádkářská kolonie, ale žádná prošlapaná pěšinka. Na OÚ nebylo stanoviště nikdy nahlášené. Obešel jsem i ty chatky, taky tam měl jeden úly. Protože kamarád včelař je nákazový referent, vím, že tam nikdy neléčil.
Radost z toho nemám, loni jsem měl u dvou úlů po aerosolu hrozivý spad 150 roztočů !! V předcházejících letech tak 2, 3 kousky.
Dneska půjdu těm Universálům alespoň ucpat česna, nejradši bych je spálil. S majitelem úlů u chatky se zkusím zkontaktovat a nabídnout pomoc při léčení.

Eman:

> Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků
> 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní
> mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a
> tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?
.......
Ono jde o jakési komorování a o počasí. Jde to v předpokladu lepšího počasí praktikovat "na střed". Záleží na rozvoji.

Vyplnění mezistěnami moc dobře někdy funguje a zkušenost mám takovou, že lepší je ta návaznost, která stavitelky (potom matku) naně dotlačí

Každopádně včelstva bez zásahů jsou nepřípustné kvůli nadměrnému rojení z nedbalosti a není vzácností u včelařů se vyprdnout či "zapomenout" něco udělat ve včelách, když je to jejich povinnost. Neexistuje jednotný návod pro chov včelstev na období měsíc bez dohledu. Je to riziko, které nese sebou třeba i totální vyrojení stanoviště. Jeden, jak říkáš Emane, komerční včelař samozřejmě zaměřený poctivě jen na včely, je proto pro systém včelařství přínosnější než halda hobbystů, kteří se na nějaké slezině pochválí jak jim to šlape, ale u toho komerčního každý rok otravují o včelstva najaře, protože jim uhynuly z nepochopitelných příčin nebo umrzly. :-) Samozřejmě může být ten komerční včelař i pohromou. Ale to je na delší téma. Rozhodující je, že včelstva bez dozoru a jejich majitele nic neomlouvá v povinnostech o hospodářské zvíře. Majitele proto, že např. dědic nemusí být vůbec včelař.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ještě bych doplnil z vlastní zkušenosti: a přitom si s ním popovídej o včelách a o medu a o všem, na co se zeptá. Lidi, kteří nevčelaří, o včelách zas tak moc neví a rádi se nachají poučit.
A opravdu platí, při tomto dialogu flaška medu nebo medoviny dělá zázraky.
Zdraví Pavel


> ... Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.

Já to mám také tak, ale například přes poledne to u česna hnedka ptočí a letí těsně nad sousedovým ode mne severním plotem.Snaž se je nějakou překážkou zvednout a nešetři medem pro souseda.Spíše než na tom na jaké světové straně je ten soused yáleží na tom, kde je pastva.Na souseda sice včelky kašlou, přesto ho nějaká může trefit do hlavy a žahnout.

Ráhna to určitě nebyla.

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami.
.....
Omlovám se že vnucuji, ale je to te´d vše z jedné vody. A snad načisto.

Tohle v podstatě funguje a dělám to tak, že dávám polovinu plástů ale do středu a mezistěny po okraji. Jak jsem tady napsal, někdy bývá jaro studené a včely pro stavbu potřebují teplo a nástavek jen mezistěn je zarazí a prát jim ti do plodového tělěsa, to už nedělám.
U N systému to asi tak na konci dubna, či začátkem května (u nás pampelišk) rozeberu. je to kromě kontroly kterou v tomto období dělám první zásah.
Ty dva tři nástavky, které plně obsazují dám na stranu a moc se do nich nemontují a ty pod nimi rozeberu. Pokud se tam objeví plíseň, hlavně pyl rád plesnivý vyřadím a nakombinuji je s mezistěnami, tak jak jsem psal 2m5p2-3m a po různu stavební ránmky. Tedy polovina, ale dávám ji doprostřed. Brennery co mám, jsou malé a tak je výsledk v květnu z 5N vzniknou od zdola 4-5N napůl s mezistěnami, nad tím původní asi 3N s plodem a zaásobami (bez přehazování) a nad to dávám nástavek s pěknými soušemi na jarní snůšku. Pokud se dostaví.
Sousedovi jsem vnutil svůj názor na větrání a boj s plísní. Má medníky od M.univerzálu jako nástavky, plné dno. Zimuje ve dnou N na teplou stavbu. Aby se tam udělal luft, tak na zadní stranu dává nad sebe 2x2 rámky s mezistěnou a nejsem si jist, jestli po jedné nedává dopředu. Pochváluje si to, až do nasazování medníků s včelami nemachruje.

Gratuluji.
Ty plesnivé plásty nedovedu posoudit. Ale pokud jsou to staré plásty, které jsi získal se včelami, tak bych je strčil do tavidla, nebo vyvařil a pryč s nimi.
A rámky spálil.
Protože jsem přibral několik nástavků s včelami z jednoho bezprizorního včelínu, tak jsme udělal tuto zkušenost - ty plásty (tedy byly hodně tmavé, na můj vkus) jsou plné spor plísní a jsou náchylnější k plesnivění.

S vhlhkostí a plísní se především u klasiků bojuje, ale většina včelařů má stejně na jaře plásty plesnivé, i když to moc nepřiznávají. Takže tam jsou starší plásty pěkně oseté sporami plísní.

No a ještě k mému článku o zasitovaném dnu ve VN, právě letos jsem při kontrole přemýšlel, jestli tam mám v rámci objektivity doplnit, že to funguje, ale jen většinou. Našel jsem letos vlhké nástavky, hlavně u několika úlů, co byly pod sněhem.
Karel

PK: ..příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti..
podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
........

K prvnímu jsem předtím snad napsal:
Zatím jsem maximálně viděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Na tom nicneměním. Jen podotýkám, že se mi z hlediska zimování ve více nástavcích po krátkém zkoušení nástavku 24cm jeví jako nejblbější. Jak říkám, vhodný na bednu od whiska, ne pro včely. Buď 16 (jak na mýdlo s jelenem) nebo 30.
U 24cm je problém donutit včely na rozdíl od NN aby vystavěly a zanesly prostor více nástavků souvisle zásobami.
U 16 není problém, zásoby bývají až ke spodku plástu a taky bývá plást častěji vystavěný až k loučce.
U 30cm zase není problém, i když plodují, mají tam dost zásob. Pokud to jsou silné včely.
Je to paradox, ale silné včely vytvářejí kouli a plodují spíše do strany přes víc uliček, slabé raději zvládnou celou uličku (dvě, tři) a ploduji od kraji ke kraji. A tam jim pak moc zásob nezůstane. To se mi stalo letos na 24cm. Oddělky to měli v uličkách výbrané a hned vedle byly plné plásty. Psal jsem to tady po Vánocích, nikdo nereagoval, a si ještě nevěděl, že už taky nemá včely.
Včely, aby přelezly nad sebe, musí mít dost energie -1/zásob 2/množství včel = tepelný výkon. Aby se přetáhly do horního], musí jich být dost a zřejmě čekají na menší mráz. Tuto eskamotáž nedělají při -20, čekají na oteplení. Celkové, nebo denní. (proto se mi tady pod horama jeví neizolované nást. úly lepší. Přece jen ke krátkodobému oteplení dochází častěji, než k několikadenímu, aby to zvedlo teplotu uvnitř přes izolaci)
Včely podle mých pozorování čekají pod loučkou a pak se nějak rozhodnou, začnou topit a převalí se nahoru. Čím více uliček do stran, tím lépe se jim to asi podaří. A pokud jim dojdou v té chvíli zásoby, tak to mají už podle mě spočítané.
To se mi stalo u jedněch už před vánoci a bylo to v podtstatě první. Dole byl doknce Adamec se slabou horní loučkou. V podmetu na podložce se objevovali mrtvolky. Po prvním léčení jsem to bral jako následek dlouhého plodování, po druhém jsem nadzvedl nástavek a koukl mezi ně.
Horní byl podle váhy plný a včely byly na horní loučce. Tedy dle mě OK. No a při Vánočním léčení jsem je vymetl. Dole jsem žádný plod nenašel, ale mohl být už vyběhlý. Ale tohle byly jediné, z více jak 60 co jsem zazimoval, které by tak uhynuly.
Další úbytky, asi 5/5, to byly oddělky, které se rozplodovaly v uličkách do šířky a tam jim došly zásoby, a asi 4/4 se proplodovaly nad zásoby, ve dvou případech to byly nízké Brennery (a moje lajdáctví - neposuzoval jsem tak přísně rozložení zásob). Ty zlomky znamenají úhyn/spojování. To je, když na to přijdu včas, tak to přehazuju.


No a k té poznámce o krmení na 10kg. Od takových včelařů s takovými úhyny a hlavně když jim hynou nejsilnější včelstva na jaře, od těch velice rád slyším kritiku, že N.úly by s měly zakázat, že se tam musí dávat 20kg cukru, a jim stačí maximálně x kg.
No a pak přijde taková zima a zřejmě i chladné jaro a je toho plná televize.

Karel

Jsem začatečník včélařím v nástavkových ulech 39-24 zimoval jsem na zasitovanem dně všechna včelstva přežila zimu v dobré síle a s velkým množstvím zasob.Jediny problém mám plesnive plásty ve spodnim nástavku.Zimování proběhlo v jednoduchých ulech 39-24 2 nástavky otevřené dno zúžené česno.Předem děkuji za Váš názor a radu.

Chtěl jsem se na něco zeptat, asi by to mohl vědět Gustimilián. Slyšel jsem o zajímavém postupu jak připravit včelstva na sezonu bez dozoru, ale neověřoval jsem to.
Prý se včelstvo, plodové těleso a zásoby umístí například do 4 nástavků 39x24 do jedné poloviny nad sebou a zbývající poloviny nástavků se zaplní mezistěnami. Včelstvo tak má dost prostoru na stavbu a rozšiřování a tepelný režim je zachován umístěním nad sebou. Máte s tím někdo zkušenosti?

jinak se tu před časem někdo, myslím ze sběratelského důvodu, zajmal o almárky,možu mu poslat foto z našeho kraje,aby mi potvrdil,že tu jsou 100 let starý úly,teď je tam kurník,ale snad by majitele přemluvil,pokud by je chtěl...

včely proboha pro nic za nic nezmrznou,mam oddelky v tenkostěných,deset rámků, celozasíťované dno,když se zohnu tek je přes síto vidím a nezmrzly

mráz potvrdil včelařovu chybu,selhal lidský faktor..

škoda ,že sem to přeházel bez fotek ,příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti.. podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
moje teorie je ,že na podzim je ve spodním N držel plod pak 2 měsíce mráz(doslova v kuse)jim neumožnil kontakt se zásobami ve druhém N a ted znovu plod
jinak letos v 1N mám vyzimovaný lepší včelstva než ve dvou N,protože prakticky zimovali všechny v 1N a ten druhej N od prvního vajíčka zbytečně vyhřívali až do teď a to některý měli přes červen červenec tři N plodiště...
letos sem vyzimoval 100 procent,když nepočítám jednoho chudáka ve třech uličkách,kterýmu sem tam nechal vběhnout myš,ale vyzimoval...

Také jsem ještě neviděl umrzlé včely mrazem pokud se neuvolnilo víko nebo ho někdo úmyslně neshodil ba dokonce se mi stalo, před 2 roky, že asi divoké prase nebo nějaké dvounohé prase shodilo na mém druhém stanovišti u lesa včely zazimované ve dvou nástavkách z podstavce, víko spadlo nástavky se oddělily a já to zjistil po vydatném sněžení, když jsem šel kontrolovat jestli nejsou sněhem zavátá česna , včelky se choulili v rohu nástavku na dvou rámkách na půl zasypány sněhem, ofoukal jsem sníh, postavil nástavek vybral použitelné zásoby zakryl víkem . 1. května se mi vyrojily podotýkám že včelařím v 600m nad m.
V tomto případě úhynu 20 včelstev na jednom stanovišti to není samo sebou , určitě bych volal veterináře a nechal vyšetřit vzorky .

Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 12.4.2006 10:48:28
> ----------------------------------------
> v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>
>

Vážení přátelé, moc všem děkuji za rady jak si trochu pomoci s ošetřením včelstev. Budu se snažit zajistit včely podle Vašich rad. O výsledku jak to všechno dopadlo Vám dám vědět jak se vrátím. Všem přeji hodně příjemných chvil u včeliček a hodně medu. Dík všem Jirka

Gusto, PERFEKTNÍ :-)))))))))))))
Škoda jen, že si to nepřečtou ty včely. Vždyť ony ani nebudou vědět jak to
mají samy ten měsíc dělat:-)))

Josef


Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc
dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období
zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle
obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se
předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod
plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá
sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo
být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle
situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se
ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno
naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové
těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po
vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala
jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit,
když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat
vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos
předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny
(podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s
minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky,
které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření
nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení
včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i
matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a
nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň
vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a
někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo
s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde
jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je
měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový
chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:z novin
> Datum: 12.4.2006 19:39:53
> ----------------------------------------
> Antonín Bojanovský :
> > V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> > medu"
> > Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
> .........
>
> Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
..........

I když se nato znovu dívám, že to spíš napovídá na nouzáky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Antonín Bojanovský :
> V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
> medu"
> Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
.........

Každopádně je v něm foto včelstva s pěknou rojovkou. :-)
_gp_
http://vindex.ic.cz

> Vážení přátelé, prosím       o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči
> 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a
> obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny
> nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních
> rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám
> loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn?
........

Nechci moc mudrovat, ale měsíc bez dozoru v období mohutného rozvoje je moc dlouhá doba. Každopádně chce to alespoň jedenkrát nebo dvakrát za to období zkontrolovat.

20.4. (tedy asi kolem 19.4.) bych udělal toto.
Otaxoval sílu a rozvoj. Ten určuji podle zaplodovaných zásob nejen podle obsednutí. Jde o průběh vybíhání a přičítání jedinců k celku. ... Snůška se předpokládá.

Takže.
Těm nejsilnějším bych v klidu podstavil nástavek mezistěn, ale místo pod plodem vložit pylové desky od boku plodu a bez plodu!. (je tam i čestvá sladina) Plod bych přesunul jako celek dále od zúženého česna, které by mělo být naboku (dostrany!!)na cca 8 - 10 cm. (to se při té kontrole podle situace může a někdy je to nutné rozšířit) Po přesunu plodu jako celek se ukáže vertikálně (una teplo od zadu a na studeno z boku, zúžené česno naproti) prostor který by měl mít po jedné straně jeden rámek zásob, plodové těleso a znovu zásobní plást, ale ne celé desky medu!, aby mohly včely po vyběhnutí přecházet směrem k česnu a rozšiřovat plodové těleso a neomezovala jedna deska rapidně matku = rojovka (a tomu se přestak nemusí nezabránit, když není vhodné počasí). Za posledním tímto zásobním plástem "nachystat vertikálně" prázdné (možno i s malým minimem zásob) souše pro přínos předpokládané řepky. Je-li včelsto natolik vitální, tak přidat ty noviny (podle náročnosti ... jako počet včelstev) a nahoru zase souše a plásty s minimem zásob. (třeba napřeskáčku)
U toho nástavku mezistěn ... je vždy lepší vložit nějakou souš pro létavky, které provazují sedlisko přínosem nektaru a prací stavitelek.

Čeho bych docílil:

Omezil vliv změny počasí kvůli změně tepelného režimu v úlu při rozšíření nad "přes noviny" a sedlisko oproti česnu.(česno a částečný přesun sezení včel od něj)Opravdu to není blbý nápad v nouzi.

Časem"přivábil" krmičky pylem na mezistěny na spodní nástavek a posléze i matku.(to u předpokladu velmi silných včelstev) Pyl by měl jaksi navazovat a nad něma by měly být vidět v dalším nástavku rámky s nějakými alespoň vajíčky. Byla by to bezpečnější spojnice pro stavbu, která někdy začne a někdy selže a včelstvo se rojí i s nástavkem mezistěn.

Každopádně je to otázkou volby co, když je včelstvo s míň plodem a včelstvo s gigantickým nárustem vybíhajícího plodu.

Vycházím také z jakési přirozenosti v např. dutině stromu po vyzimování, kde jsou včelstva "dále od vstupu". Tato délka spojnice plus geny a počasí je měřítkem při určování eventuální rojovky a opatření.

Takže hodně štěstí a napraveného zdraví z lázní. To je přednější než zájmový chov včel. (i když mysli člověka pomůže taky)
_gp_
http://vindex.ic.cz

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

maximu plných nástavků pod plodem
.....
myslel jsem plných vystavěných plástů, ne zásob. I když ty tam nevadí.

Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích).
......
Souhlas. S prvním, a druhé není možná, ale určitě. Dělal jsem to a mám vyzkoušené. Kombinace ¨2m5p2m1st. Ale záleží asi na nadmořské výšce, atd.
U NN kde mám oproti L24 delší zkušenosti jsme to dělal, ale proto že se to u NN musí dávat dolů => Matka preferuje v plném rozvoji panenské voští, a její kladení se musí u bezmřížkové technologie směřovat dolů.
Ale kolega by měl hrát na jistotu, a tak bych jim takové sestavy dal nad hnízdo. Takto tento prostor zvládnou a dobře tam staví - je tam teplo. Neměly by pak mít chuť se rojit z důvodu nedostatku prostoru.
Jestli chce mít určitě med, tak ať tam dá mřížku.
Ale nesmíme zapomínat, že my tam ty nástavky s těmi mezistěnanmi dáváme až když je čas, on je tam dává naslepo předem.
Proto bych nechal maximu plných nástavků pod plodem a nahoru bych dal nakombinované mezistěny,jen aby se ulevilo stavebnímu pudu. A klidně dva. (složení 2m6p2m).
Pokud stavební, tak někam pod polodové hnízdo, aby šlo dolů za trubčinou.
Alespoň ověří teorii, že včely se rozhodují k rojení již v době, kdy obsedají asi 3/4 prostoru který mají k dispozici. Takže by se nemusely vyrojit. Doufám že nam dá vědět co a jak udělal a jak dopadl.
Karel

Zdravim,
Mám zkušenost, že včelstva nastevek plný mezistěn pod plodištěm ignorují, klidně se rojí a dolu nejdou.(možná by se dalo podsatit soušemi+ několik mezistěn na krajích). Já bych asi zkusil vystrojit nástavky nad plodiště, ale jak dluho budou vzdorovat noviny nevím, asi znich bude brzy jen bordel.
Luboš Holy

Pamatuj, že ti léař může jeětě přidat dva týdny a protože se vrátíš do plné sezóny, tak bych včely vystroji na hotovo bez mřížky Medné zésoby by je měli pomalu stláčet dolů ale nemám stím skušenosti je to jen úvaha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 12:02:37
> ----------------------------------------
> Jirka napsal:
> >Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u
> včel v této době.
> >Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden
> měsíc.
> >Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
> >Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde
> a tak bych se
> > rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
> >Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by
> nyní nasadit
> >odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka
>
> Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se
> těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já,
> zřejmě nemá nízké nástavky.
> Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
> -       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
> -       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
> -       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě
> bez zásob.
>
> Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
> Nezasahoval bych do plodového tělesa.
> Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát
> dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.
>
> Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit
> plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho
> kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
> Přeji hodně hodně medu a málo rojů.
>
> Radek Krušina
>
>
>

JÁ JEDNODUŠE VEMU RÁMEK S MATKOU do SPODu A DÁM SAMÉ MEZISTĚNY A NEMOHOU SI VYBÍRAT

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?estva bez dozoru
> Datum: 12.4.2006 10:56:34
> ----------------------------------------
> A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.
>
> Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se
> tísní a rojí.
>
> Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva
> roky jsem zkoušel,ale najednou.
> Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích.
> Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany
> rozšiřovat.
>
> A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
> Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co
> mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale
> prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva
> Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a
> mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že
> med je asi lepší ze světlého plástu).
> Karel
>
>
>

Byl udělaný taky pokus, že včely přezimovaly v drátěné kleci.
Mně přezimoval dobře i oddělek s matkou v jednom nástavku 3/4 langstroth neutepleném. Přidal jsem ho na jaře ke včelám bez matky. Nepřezimovaly ale včely, které dobře neobsedaly prostor. Třeba slabší včely, které byly na třech nástavcích. Matka např. zakladla v druhém nástavku a včely vybraly zásoby jenom kam dosáhly. V horním nástavku zbylo zásob hodně. Silná včelstva i když matka zakladla v druhém nástavku na zásoby dosáhla (až do horního nástavku) a přezimovala dobře.
Tonda.

>Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva, maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím vážnějším).

Udělal bych to přesně takhle. Přidal bych nástavky dolů co nejdéle to pujde. To jim tolik nevadí. Nahoře teď potřebují teplou čepici. Až by obsadily celý sodek, začaly by se dostávat přes noviny do horních nástavků a odzhora zanášet medem. To by mohlo vyrojení zabránit.
Tonda.

>Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva,
maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným
zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v
krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím
vážnějším).
S přátelským pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmení


>v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>

V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
medu"
Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
A.Bojanovský

Jirka napsal:
>Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době.
>Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc.
>Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
>Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se
> rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
>Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit
>odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já, zřejmě nemá nízké nástavky.
Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
-       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
-       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
-       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě bez zásob.

Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
Nezasahoval bych do plodového tělesa.
Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.

Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
Přeji hodně hodně medu a málo rojů.

Radek Krušina

A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.

Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se tísní a rojí.

Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva roky jsem zkoušel,ale najednou.
Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích. Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany rozšiřovat.

A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že med je asi lepší ze světlého plástu).
Karel

v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

.....
Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.

Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě změním názor.

Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.

Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Karel.