Včelařská konference

Byl udělaný taky pokus, že včely přezimovaly v drátěné kleci.
Mně přezimoval dobře i oddělek s matkou v jednom nástavku 3/4 langstroth neutepleném. Přidal jsem ho na jaře ke včelám bez matky. Nepřezimovaly ale včely, které dobře neobsedaly prostor. Třeba slabší včely, které byly na třech nástavcích. Matka např. zakladla v druhém nástavku a včely vybraly zásoby jenom kam dosáhly. V horním nástavku zbylo zásob hodně. Silná včelstva i když matka zakladla v druhém nástavku na zásoby dosáhla (až do horního nástavku) a přezimovala dobře.
Tonda.

>Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva, maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím vážnějším).

Udělal bych to přesně takhle. Přidal bych nástavky dolů co nejdéle to pujde. To jim tolik nevadí. Nahoře teď potřebují teplou čepici. Až by obsadily celý sodek, začaly by se dostávat přes noviny do horních nástavků a odzhora zanášet medem. To by mohlo vyrojení zabránit.
Tonda.

>Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva,
maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným
zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v
krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím
vážnějším).
S přátelským pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmení


>v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>

V dnešních novinách byl zveřejněn článek "Slabé včely dají letos méně
medu"
Viz: http://www.mojenoviny.cz/hobby/vcely060412.html
A.Bojanovský

Jirka napsal:
>Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době.
>Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc.
>Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček.
>Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se
> rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat.
>Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit
>odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

Ono těch informací o stavu včelstev (včelstva?) je poměrně málo. Tak se těžko radí. Navíc zatím nikdo z těch kdo už něco napsal, stejně jako já, zřejmě nemá nízké nástavky.
Ale pokud bych byl ve stejné situaci postupoval bych takto:
-       předpokládám, že včely mají dostatek zásob
-       předpokládám, že mají plod a zásoby ve vrchních dvou nástavcích
-       předpokládám, že spodní nástavek je v tuto dobu a po dlouhé zimě bez zásob.

Spodní nástavek bez zásob bych přemístil nahoru.
Nezasahoval bych do plodového tělesa.
Podstavil bych nástavek s mezistěnami, možná do středu mezi mezistěny dát dvě souše, taky by neškodil stavební rámek pro trubčinu.

Zásadu bych měl – nahoře volné místo pro med bez zbytku zásob, nenarušit plodové těleso, dobře odhadnout potřebu prostoru do 20. května (podle toho kolik mají plodu, jak jsou včely životaschopné).
Přeji hodně hodně medu a málo rojů.

Radek Krušina

A tady to je to co jsem tady psla o nepřehazovačích.

Dát mezistěny dolů je problém, někdy včely nechtějí dole stavět a nahoře se tísní a rojí.

Je to osobní názor, ale pokud bych to musel řešit, tak udělám to co po dva roky jsem zkoušel,ale najednou.
Nasadím nástavky nad, uprostřed plástové jádro a mezistěny po krajích. Včely si tam přejdou, budou doprostřed nosit, případně klást a do strany rozšiřovat.

A ten nápad s novinami jak tady někdo píše, není vůbec blbý.
Já jsem z počátku byl opatrný a dával tam slabý filc s dírou na krmení co mám z papírenského stroje (je to něco jako JEKOR). protože jsem to ale prováděl až v květnu po zmrzlých,tak se to ukázalo zbytečné. Na dva Langst.(24cm) jsme dal mřížku a hned medník s tím plastovým jádrem a mezistěnami okolo. (nemám dost díla. i to je jeden z důvodů, další je, že med je asi lepší ze světlého plástu).
Karel

v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

.....
Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.

Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě změním názor.

Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.

Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Karel.

> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan
To není pravda. Jako člen organizace má navíc další práva a povinnosti. Eman.
......
Samozřejmě myslím k jiným občanům a státním úřadům.
To jsem myslel na to, že kolega tvrdil, že ZO má právo být informována o postupu léčení od nečlenů.
Samozřejmě je v zájmu všech, aby postupovali společně a koordinovaně. Ze zákona ale ZO a ani další články ČSV nemají žádná extra práva. Snad jen povinosti, ke kterým se dobrovolně upsaly - distribuce dotací atd.

Jinak jsem zastáncem, aby měl předseda maximální práva i povinnosti vůči členům a úplně naopak, aby člen měl maximum povinností a možná i práv. Spíše však výhod z členství v organizaci.
To by ale asi nemohla být masová organizace. A nebo nevčelařská. Protože většina včelařů byla takto vychována a tak se dodnes chová. Jen sedí a čeká na cukr, dotace, podporu, léčení,..
Včelaři zakládali své organizace pod "tlakem". Aby jednali společně a dosáhli (vynutili si) výhod. Jak nás tady přítel Skalský pravidelně a záslužně informuje.
Karel

s oddělkama v tenkostěnných sem letos vyzimoval podobně,dostaly víc jak 22kg + med co si nasbíraly,27.3 měli jen pár krystalek z neproměněných zásob, jeden oddělek dostal toto množství 2x,protože ho vykrádal divoký roj s lesa, poslední flašku už neměly ani kam dát....
dal sem jim 2 plné zásobní plásty,s kterých za týden byly jen prázdné souše...teď dostaly,medocukrové těsto a už jsou sytý to už takovou rychlostí nespracovávají a teď mají žízeň,jdou po vodě a uklízí.Ani jedno včelstvo se mi letos nevydalo za zásobama do druhého nástavku a pořád se drží dole ,kde začaly plodovat ,za zásobama se při teplejším počasí natáhnou jen nejsilnější,slabším to dělá potíže a proto sem jim prázdné souše se spodního dal nahoru a plné kolem plodu a nad plod,slabší sem zůžil na jeden nástavek ,nejslabší chudáčky sem pospojoval.Vyházel sem plesnívý rámky od včel co sem pořídil loni od jednoho dědy a hned za nima poletí ty starý úly ,děda už roky končí tak nato sere,snad byly stolet starý,jeho včely se mi zaboha nechtěli rozšířit směrem dolů asi bylo už pozdě ,zima je tu pořád,včera sem zahlédl teprve kvést vrbu jívu. v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

Na stránkách PSNV je článek německého velkovčeraře SChelleho nazvaný "Nová cesta" nebo tak nějak podobně, který včelaří cca s 1000 včelstvy v klasických Langstrotech. Ten zde píše, že na jaře nasadí všechny medníky s tím že je odděluje listem novinového papíru. Včely až usoudí že mají málo prostoru, tak se nahoru prokoušou. Jinak myslím, že ropzšíření směrem dolů je pro tyto případy také bezpečná a ověřená technologie.

Vážení přátelé, prosím o radu. Nikdy jsem nemusel řešit, abych nebyl u včel v této době. Vzhedem ke zdravotnímu stavu nastupuji lázeňskou péči 20.dubna na jeden měsíc. Včely mám ve třech nástavcích Langstrong 159 a obsedají 7-8 uliček. Asi 500m od stanoviště mám cca 40ha řepky. Z rodiny nikdo ke včelám nejde a tak bych se rád od Vás dozvěděl několik seriozních rad jak postupovat. Nezad bych je našel až se vrátím na stromě, matky mám loňské. Nepomohlo by nyní nasadit odspodu jeden nástavek jen mezistěn? Předen děkuji Jirka

> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan.

To není pravda. Jako člen organizace má navíc další práva a povinnosti. Otázkou je ale vymahatelnost povinností a odpovědnost. Ty povinnosti navíc jsou jen záležitostí svazových stanov a jednacího řádu, ale ne státních orgánů.

Problém je v tom, že orgány veterinární správy mají pravomoci, ale v podstatě jim na situaci ve včelařství nemusí subjektivně záležet.
Orgánům ČSV sice na situaci ve včelařství záleží, ale nemá zase ty tvrdé pravomoci.
Z toho pak vzniká takový stav, kdy se zdá, že "jsme v pasti". Ale zákony nezákony, nikomu není lhostejné, když mu slušně sdělíte, že porušuje zákon a co by se mu mohlo teoreticky za to stát.

-------------------------------
> Víťa:
> .pokud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné
> vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak
> léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která
> podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev
> .....
> Ano, pro každého včelaře, člena i nečlena jsou závazné zákony a vyhlášky
> (mimo jiné SVS). V mém případě koordinuji léčení i spolupráci se ZO ČSV.
> Ale dobrovolně.
> Zákon nezná ČSV. Je to zájmový spolek a samozřejmě by měl se státní správou
> spolupracovat. V zájmu svých členů.
> Asi stejně jako spolek holubářů v případě ptačí chřipky. Nic víc. Nic míň.
> Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný
> občan.
>

Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma, které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24. Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku, přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak??? Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.

Víťa:
..pokud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev
......
Ano, pro každého včelaře, člena i nečlena jsou závazné zákony a vyhlášky (mimo jiné SVS). V mém případě koordinuji léčení i spolupráci se ZO ČSV. Ale dobrovolně.
Zákon nezná ČSV. Je to zájmový spolek a samozřejmě by měl se státní správou spolupracovat. V zájmu svých členů.
Asi stejně jako spolek holubářů v případě ptačí chřipky. Nic víc. Nic míň.
Předseda ČSV (ZO, Ov,..) má stejná práva a povinnosti jako každý jiný občan.

Beru za slovo.Až ten případ nastane,podělím se o poznatky s ostatníma na této konferenci.Zatím členové naší ZO ČSV nedělají problémy se vstupem na pozemek za účelem kontroly včelstev.Víťa.

V sobotu jsem se díval poprvé na loňské oddělky ,Optimál nakrmeno 15 kg zjistil jsem že mají všeho všudy 1/2 kg zásob
prostě vymeteno, plodu mají asi 3dcm oboustranně,čím mám a jak dlouho krmit, zatím jsem jim dal do stropního krmítka 1:1 a do podmetu medocukrové těsto 1:4 jinak jsou čilé létají pro pil, sedí na plodu a matka klade.
Děkuji za názory

Tak si přečti statut SF a to, na co jsem reagoval.

§ 2
Účel fondu 4. ÚV ČSV může rozhodnout o dílčím použití prostředků fondu i k jiným účelům, zejména ve prospěch zkvalitnění chovu včel a předcházení vzniku škod.

A. Hrdina:
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu ) který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.

Vadily mi tam 2 věci a hádej které? ÚV je vždy nadřízený komisi SF. A tunelu a krádežím nezabráníš nikdy a nikde, to je v lidech.

To bych chtěl vidět.
Tonda.

>pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev.Chte to jen důsledně plnit to,co už je schváleno.Hezký den.Viťa.

Eman:
> Mě zas vadí, že nepíšeš pravdu. Jednak o tom rozhoduje UV ČSV, ........

Jsi mimo. Komise SF, když se jí zdá malé ohodnocení za její udržování fondu, může si bez větších problémů přilepšit prémií k platu Jak nepravdivě a nevědomky osočuješ A. Hrdinu - Komise SF provádí výklad, vyjímky kvůli jakési "tvrdosti" a má hlavně !konečné slovo! při poskytování peněz. Proto ne ÚV, ale komise SF rozhoduje z absolutní většiny o penězích SF. A mimo jiné. Ty znáš kompletní seznam za určité období včelolibých výdajů SF ČSV?? :-)) Troufnu si tvrdit, že tunelizace SF je tak jednoduchá, jak tunel na členy - "akcionáře" VB. Také až se vytratí peníze do včelilibých kapec, tak se vlastně nikdo nebude ani divit, a proto případná iniciativa je předem (podle VP) "odkloněna mimo ČSV" , zkušenosti jsou s diskreditací oponentů velmi bohaté a hlavně účinné.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Kladení matky podněcování.
Ještě se nahonem vracím, protže jsme nenapsal to, co je taky důležité. A to ať si každyý přebere po svém.
Záleží na poloze včelstva (stanoviště). Jiné zkušenosti bude mít včelař v nížině na jihu, který se může ve včelách od února vrtat, a někdo na horách, který ani do poloviny dubna včely neotevře.
Každý má jné jaro, délku a dobu kvetení i dobu na přípravu k té které snůšce.
Ať si každý vezme kalendář, ten na jednom listě, a tam si odpíchne, kdy chce mít létavky, a kolikrát stihne otočit plodové těleso.
U nás tomu říkám květnová exploze, jinde to může být jindy.
Jedna vyběhlá včela pokreje a zahřeje tři buňky.
Jedna ulička plodu zahřeje tři uličky.
To znamená, že i ty průměrné včely, co dnes mají zakladeno na třech plástech můžou za tři týdny mít zakladeno celé plodiště.
A taky je třeba mít na paměti, že nově utvořená včelstva mají, loňské oddělky, mají jinou dynamiku. (Liebig).
Dalo by se to popsat, že na rozdíl od jiných riskují v kladení a jedou na doraz. Stará včelstva si nechávají rezervu, a plodují v daleko menším prostoru (procentuelně) než obsednou. Takže těm co začínají a slýchají kolik mají jejich oddělky správně obsedat, tak ať jsou v klidu.
Karel

Kladení matky.

Já si osobně myslím, že mechanismus který ovlivňuje zakladenou plochu není tak jednoznačný. Jsem možná vysazený, na toto tvrzení, protože jsem vloni nic jiného nečetl, než zaujatou chválu jednoho systému (navíc nepopsaného) ve dvou seriálech souběžně, a jeden ještě adresovaný začátečníkům. To nekritizuji autora, je to věc redakce, jaké volí složení a zda články oponuje. Mně se zdály zavádějící a neobjektivní, a myslím že mnoho začátečníků zblbli. Stejně tak jako jiné vlny článků v jiných ročnících.
To jen abych vysvětlil, proč jsem na to vystartoval.

Kdyby jen přesun zaásob kolem matky inicioval, nebo udržoval kladení tak by bylo včelaření hrozně jednoduché.
Do podmetu by jsme dali krmítko, a už by jsme měli obří včelstva.

Matka v dnešním chápání není královna, a možná nakonec o ničem nerozhoduje. Viz třeba př. Turčanio a jeho svědectí o matce donucené zaklást matečníky.

Je třeba, aby každy, kdo to čte, především uvážil, že každý má v úle jiné včely, i když si možná myslí že je to Kraňka. Tak i těch je více druhů a každý má jiné dispozice k využití jarní i pozdní snůšky. A hlavně jiný rozvoj.

Především si nejsem jistý, jestli podněcování nakonec nemá kladný efekt. To znamená přísun sladiny, odpařování vody, vliv na vlhkost v úle a vytváření "činorodé" atmosféry.

Já jsem k němu přistupopval v počátcích, ale to jsem byl ještě úplný zelenáč a navíc jsme měl asi všechno, jen ne Kraňku. To mě podněcování nefungovalo. Naráželo na další limity. Genetické (černá včela má pomalejší rozvoj), a hlavně zimuje slabá, a tudíž neměla kam klást.

Později přibylo Kraňky :-), ale i zkušeností a hlavní gró jsem dělal v předchozím roce.
Pak jsem se k podněcování uchyloval jen v krizových situacích.
Po počátečních experimentech jesm nakonec používal metodu podle Pavola Silného (kniha včelárstvo - myslím) který popisuje podněcování externí simulací snůšky v externích napáječkách. Dnes je to určité riziko nákazové a tak už to nepoužívám. Ale včelařím nyní na samotě (včelařské) tak jsem v případě potřeby naplnil sklenice teplou vodou a cukrem a udělal napáječku. včely si natahaly během dvou tří jarních dnů doslova litry na včelstvo, a já byl v klidu.
Toto bylo jediné podněcování, kde jsem viděl efekt.
(ale ještě upozorňuji na nebezpečí nákazy - dělal jsem to jen v prvních jarních dnech, kdy včely nelétaly daleko, jen dva tři dny, aby to létavky ze vzdálených stanovišť co nejmíň mohli objevit, atd)
řešil jsem dva problémy:
1- málo zásob a jejich doplnění, pozdní prolet a dlouhá zima atd.
2- rychlý prolet, velký přínos pylu hlavně z lísky. Jsem odchován tvrzením, že májovka je způsobena nedostatkem vody, který prý musí mladušky mít, aby ztrávily čerstvý nezkvašený pyl. Tím jsem jim zajitil dostatek "vody" v úle před příchodem delšíhio ochlazení, kterí tady nastává.

A tady je moje vysvětlení.
Včely kladou jednak podle svých genetických dispozic, a pak platí zákon minima. Tedy limitující faktory. Jedním z nich je i dostatek zásob v úle.
Jak ten mechanismus funguje je otázka.
Já si myslím, že je to přes tepelnou dynamiku. Zásoby prostě vytvářejí tepelnou setrvačnost a včely jouu v tepelné pohodě. Hnízdo je obaleno medem.
Dále odpařováním vznikala vlhkost. Vlhký vzduch je "teplodržnějsí" a taky vlhkost potřebuje plod a tak zde bylo lepší klima na větším prostoru.
A taky jedene bod, který dává i za pravdu přehazovačům zásob, Pohyb včel, odpařování = vznik metabolického tepla jako vedlejší produkt.

Ani jedne z těchto faktorů sám o sobě ale nefunguje. jak jsme se přesvědčil. Třeba vytápění podmetu na jaře nemělo žádný zázračný efekt. I když byly včely natažené až půl metru k topnému tělesu, obsedaly několikrát větší prostor než ostatní, plodová plocha nebyla o moc větší. jen se omezil vznik minima z ranních mrazíků - kdy se včelstvo co nejvíc stahuje.

I popisované podněcování vodou (s30% cukru, jestli se nepletu) jak popisuje ředitel Kramler, které použily v Dole po špatném vyzimování funguje.
Mně to fungovalo, když jsem po melicitóze vyzimoval slabochy, hlavně v nově zaváděných Langstrothech, na světlém díle, s malým množstvím zásob.
Tady to moje externí podněcování taky pomohlo. Ale včely se obalily zásobami, měli tam vlhko a teplo - tepelnou setrvačnost.
Musím končit.

metodika léčení je dobrá,při pravidelné obměně díla se rezudia nenashromáždí v neúnosné míře...
alternativní metody léčení, i vysoce účinné ,by měly být preferovány stejně jako schválená metodika.
alternativní a osvědčené,účinné způsoby pro boj třeba s parazity ať používá, jak kdo uzná za vhodné a schálenou metodiku dodržuje bez přemýšlení, s kterou výsledek léčení dotáhne do konce
lepší je víc ,než jen něco..nevidím třeba jediný důvod ,proč neléčit mravenčí k. po každém medobraní,mravenčí je těkavá z materie(odpaří se dokonale),nestalo se mi ,že by med z další snůšky byl kyselej...pak gabon(nutně je tu brouků dost) neshodí stovky ,ale jen desítky,pak každých 14dnů kyselina ,do fumigace,která shodí už jen nezavíčkované jedince ,pak když dovolí počasí, kyselina každých 14 dní až do té doby než klesne noční teplota pod 8 stupňů celsia ,případně kdykoliv ,když zjistím že většina plodu je otevřená
Když je teplo tak ho využiju,kyselina se odpaří rychle a účinně(max do 48hodin když se během aplikace ochladí,ale většinou do 12(v létě)-24 hod),no prostě podle úsudku,potřeby....
u shválené metodiky není třeba spekulovat ani se není čeho obávat,JEN POCTIVĚ DODRŽOVAT, kdo nedodržuje ať platí,třeba jako na silnici za rychlou jízdu!!!!

Mě zas vadí, že nepíšeš pravdu. Jednak o tom rozhoduje UV ČSV, a potom nelze použít prostředky na cokoli ale na vyjmenované včelolibé účely. A ten příklad je úplně mimo, to si myslíš, že UV rozhodne o vytunelování SF? Máš "zajímavé" důvody k neplacení příspěvků, nebo znáš nějakou celostátní organizaci, která hospodaří ke 100% spokojenosti členů? Já mám z časopisu tolik informací o hospodaření, že se mi z nich dělá nevolno.

-------------------
A. Hrdina:
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu ) který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.

aha....
chytrému napověz...

O placení příspěvků mi ani tak nejde a myslím, že bych na ně měl.
Vadí mi, že vedení projevuje tolik arogance, že mě neinformuje, nebo
informuje zkresleně o tom, co s tím balíkem peněz, které od nás vybere
vyvádí.
Vadí mi odstavec svépomocného fondu - (tuším že 4 odstavec 2 paragrafu )
který umožňuje svépomocnému fondu rozhodnout, že peníze fondu použijí na
cokoli jiného, než za jakým účelem je fond zřizován.
To je prostě jako bych udělal smlouvu s pojišťovnou, pojišťovna z mé
pojistky postavila barák, a pak mi vysvětlila, že mi nemůže zaplatit škodu,
protože moje peníze proinvestovala.

Tak mi vysvětlete, proč bych jim ty peníze měl stále jak ovce cpát?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 11, 2006 6:32 AM
Subject: Re: klub zelen???


Pochop, že "zbytek světa" (od kterého vysáváme dotace) nás včelaře hází do
jednoho pytle - komerční nebo zájmový všechno jedno. Proto je nanejvýš
užitečné za ten "pytel" vystupovat jednotně, v zájmu oboru. Pokud je
některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky,
má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním
smyslu.

>Komerční včelaři řídí víc než nějakou zájmovku a divím se jim některým, že
se nani vážou.

Vážení přátelé.Vstup na pozemek za účelem kontroly včelstva umožňuje přece prohlášení člena na své přihlášce,že souhlasí se vstupem na pozemek,kde má umístěná včelstva.Jiná situace nastane,pokoud majitel včelstev není členem ČSV.V tom případě ale jsou závazné vyhlášky o léčení včelstev,ZO ČSV v místě by měla mít informace o tom,jak léčení probíhá a pokud tohle není dodržováno,tak nahlásí veterině ,která podnikne další kroky v nejzazším případě i vysíření a likvidaci včelstev.Chte to jen důsledně plnit to,co už je schváleno.Hezký den.Viťa.

Zpochybnit se dá při zlé vůli cokoli.

Jestli to někdo měřil nevím, proto jsem napsal ten otazník. Ale vím, že to
tak dělají včelařské kapacity, kterým nemám důvod nevěřit, že jejich metody
neplatí.
Nejsem hračička - na experimenty nemám čas. Chci výsledky, tak se prostě
musím na některé technologie ověřené zkušenými včelaři spolehnut.

Podněcovacím efektem nemyslím zintenzívnit kladení ... to už víme, že to moc
nejde ... ale prostě jen udržet matku v kladení ... viz. loni vznik rojové
nálady při příchodu špatného počasí, kdy včely po rozplodování v hezkém
předjaří nemohly 14 dní ven.
Možná jsem to co tím myslím v minulém příspěvku náležitě nezdůraznil.

Kdyby ale platila tvoje teorie Karle, tak cokoli co je umístěné do úlu jako
potrava (např. MCT nebo roztok) ve snůškové mezeře nezpůsobí, že je matka
udržena při kladení?
Když dám do podmetu zásoby, tak mi to matku udrží v kladení určitě.
Pochopitelně za předpokladu, že má ještě dostatek zásob kolem podle zákonu
minima.
No a když jsou kousek nad podmetem, pod plodem zásoby, tak je přenášejí
zaručeně. Myslíš, že to poznají, že jsou to jejich vlastní zásoby, nebo
zásoby zvenku? V organizmu včely vyvolají naprosto stejné reakce ... až na
to, že je včela nemusí štěpit, a neupracuje se, jak když je podněcována
cukrem, což je na jaře dost důležité.

Každopádně moje přesvědčení je, že přehození nástavků má svoje technologické
opodstatnění. Ale je jen na včelaři, jestli z toho nějaké výhody vytěží a
provede to, nebo ne.
Druhá věc je, a to už jsem napsal, kdy je vhodný čas to provést.

Přesně tak Karle! Pokoru!

Arnošt

PS: Předešlý příspěvek nemažu, aby si i ti, kteří nesledují konferenci na
portálu, ale v poště udržely souvislost na co odpovídám, aby nedocházelo k
nedorozumění vytrháváním vět z kontextu.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 10, 2006 3:19 PM
Subject: Re: klub zelenáčů


Efekt podněcovací (!?) , to asi člověk zjistí spíš za nepříznivého
počasí, když je nebezpečí, že matky přestanou klást.

...
No a to by mě zajímalo - porovnával to někdo?

Případně až bude čas, můžu napsat slohové cvičení na téma, jestli matka
klade víc. když kolem ní stěhují zásoby. Zvláště, když matka má na kladení
ten samý vliv, jako já na výsledek voleb. Rozhodují včely okolo matky,
především ty, které jí krmí, a i ty, které připravují a čistí buňky na
kladení. A na výživě včel (zásobách v tuk tělískyu) a dostatku pylu, ...
Samozřejmě záleží na výškách N, ale je otázka, zda je lepší roztáhnout plod
po celém jednom NN do šíře - kvádr, než udělat kouli přes mezeru a dřevo.
Jsou včely co ne a ne přejít, mydlí to jen v jednom nástavku od loučky k
loučce a když to člověk spočítá - plochu plodu, tak to zas tak velký rozdíl
není.
Napřed byla včela a pak včelař.:-) Pokoru.
Karel

Plodování na výšku je důkazem izolační schopnosti plástu.
Včely ve spodním nástavku vytápějí i ty nad sebou. Teplo se šíří především v uličce prouděním, prostup plástem je oproti tomu minimální.
Některé včely proplodují (na jaře)i komín asi 7 nástavků jen ve třech-pěti uličkách a druhou půlku zanáší zásobami, nebo nechají volnou.
Já na plodování ve více nástavcích nad sebou neshledávám nic špatného, pak se dá případně mřížka a nadsadí medník.
Naopak, nějaké technologie tento stav uměle navozují. Rozškrabávání plástů nad plodem, přehazování plástů atd.
Karel

Pokud se horní část sezení včel dotýká strůpku, já bych to nechal tak.
Jestli mají takovou genetickou dispozici, budou se jí snažit držet a potom
mohou po překopání plod na krajích při ochlazení, jako je teď nedostatečně
obsedat a zahřívat, mohl by uhynout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "milo" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 11, 2006 9:01 AM
Subject: prohazování nástavků


> Stále nemám svůj způsob zaběhlý způsob včelaření, letos jsem se rozhodl
pro
> úpravu plodiště. Moje holky totiž mají plodiště velmi protáhlá, často přes
> tři NN 39x17, ale jenom do 1/3 - 1/2 šíře nástavku, mezery mezi nástavky
> jim absolutně nevadí (genetická dispozice??). Protože je u nás dobrá
snůška
> z ovocných stromů a včelařím bez mřížky, převěsil jsem plod do horního
> nástavku, doplnil "načatými" zásobními plásty a zbytek zásob dal pod ně.

Stále nemám svůj způsob zaběhlý způsob včelaření, letos jsem se rozhodl pro úpravu plodiště. Moje holky totiž mají plodiště velmi protáhlá, často přes tři NN 39x17, ale jenom do 1/3 - 1/2 šíře nástavku, mezery mezi nástavky jim absolutně nevadí (genetická dispozice??). Protože je u nás dobrá snůška z ovocných stromů a včelařím bez mřížky, převěsil jsem plod do horního nástavku, doplnil "načatými" zásobními plásty a zbytek zásob dal pod ně.

Eman:
............
> ... Pokud je
> některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky,
> má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním
> smyslu.
.............

Vztah setrvání členství u zájmové organizace ( ZO, OV ) ve vztahu s placením příspěvků není vůbec pochopitelné duchovní téma pro ČSV Praha, Křemencova. :-)) Jinak ČSV také kdysi z čehosi jako člen vystoupila a bylo to také o duchovnu a nezvládnutí placení příspěvků ?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pochop, že "zbytek světa" (od kterého vysáváme dotace) nás včelaře hází do jednoho pytle - komerční nebo zájmový všechno jedno. Proto je nanejvýš užitečné za ten "pytel" vystupovat jednotně, v zájmu oboru. Pokud je některý včelař na tom s živností tak špatně, že nezvládne platit příspěvky, má plnou svobodu nebýt členem. Měl by ale být členem organizace v duchovním smyslu.

>Komerční včelaři řídí víc než nějakou zájmovku a divím se jim některým, že se nani vážou.

P.K.
...
> chce jednoduchý, funkční díky pokutám uplatněných hned při zjištění
> nesrovnalostí, chce to dobrou metodiku a pravomoce(zde je potřeba politiků
> ČSV...)
.......

Co pořád máš s těma pokutama? Copak nevíš jak to chodí? SVS není policie a policie nedělá práci veterináře. Jestli chceš opravdu striktní veterinární zákony tak si zaleť na Nový Zéland. Tam tě mohou opokutovat nebo zavřít za cokoli, co se ti i jeví v ČR naprosto normální. Tak se prosím tě prober, nebo si přeleť někam na NZ nebo do Austrálie ap. ostrůvky. A pomohli tam takový striktní zákony např. proti roztočovi nebo úlovému brouku?

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.K.:

> nejsem bůh ,abych mohl vše,nechci sjednávat nápravu v jednom křoví ,jde o
> podmínky a koncepci trvale udržet rozvoj celku...
> a ty příteli co ,děláš kromě medu?
> P.K.
......

Že by to s tím změněným statutem u Svépomocného fondu (březnové ÚV) v ČSV bylo už tak výborné a nachystané, že tu někdo chce zjistit jak na to s udržbou trvalé koncepce ? :-))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Eman:
> ........V tom vidím tu krásu včel možná
> na rozdíl od některých komerčních včelařů, kteří se na to často dívají
> skrze ceny medu.
.....

Je to asi tak, že cena medu je něco jako mzda za určitý čas.(např. hodinovka) A její výši si hlídá každý normálně se živící pracant. Zkus si představit, co by se dělo u všech zaměstnanců ČSV, kdyby ÚV schválilo mzdu zaměstnancům na minimu bez rozdílu funkce. Myslíš, že by pro takovou spoustu členů dělali ti nejvíce hodnocení něco zadarmo nebo pod cenou jako její podřízení symbolicky placení funkcionáři? Komerční včelaři řídí víc než nějakou zájmovku a divím se jim některým, že se nani vážou. Řídit chov je (alespoň u mě ) otázkou grifu řemesla. A toto řemeslo mě baví a živí současně. Grifem ČSV je spolčovat každého kdo přičichne ke včelám a to jí dělá něco jako náborovou organizaci. Všehochuť lidských činností, povah a úroveň vědění a zájmu o včelaření.

_gp_
http://vindex.ic.cz

co víš co pro věc dělám....každý ať začne od sebe...
příklad- mám hoblovku s protahem apod,každýmu včelaři nabízím možnost spolupráce, pokud chce nový úly,může si je koupit, nebo za cenu energie vyrobit z vlastního materiálu...atd.

nejsem bůh ,abych mohl vše,nechci sjednávat nápravu v jednom křoví ,jde o podmínky a koncepci trvale udržet rozvoj celku...
a ty příteli co ,děláš kromě medu?
P.K.

Viz příspěvek na Optimal konferenci z 25.5.2005, jsou u toho i tři
fotografie: http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/
K. Čermák

Milan napsal(a):

>Myslel som také zasieťované dno, kde sa dá vložiť aj nádoba na odber peľu a
>pod...
>

a někdo se bude chechtat ,že JSME NEBO NEJSME PASTI

nějakou dobu sem bydlel v pohraničí se slovenskem,
z jedné strany Bílé Karpaty, s druhé Kopanice
divoká stanoviště na obou stranách,stejně jako velkochovy
včelařů s uznáním za celoživotní práci...chodíval sem okolo obou...pohraničí je rozlehlé,rozmanité ,louky, kopečky,lesy, samoty ....často jsem slýchával od včelařů:
Tam jsou jěště včely? Kde tam jsou včely ?Jsme v pasti.
Spousta starých včelařů ukončí svou činnost tím,že včely nechaj na divoko, a na to na kopanicích( v Čr i SR) někde ve dvorku těžko přijdete..

včelař, co končí by měl nahlásit konec chovu,stav a počet včelstev,předaných,prodaných ,darovaných,vysířených, komu a kam přesunul včelstva....apod.na Mú případně SVS, ZO v katastru stanoviště.Systém to chce jednoduchý, funkční díky pokutám uplatněných hned při zjištění nesrovnalostí, chce to dobrou metodiku a pravomoce(zde je potřeba politiků ČSV...)
P.K.

Dne čtvrtek 06 dubna 2006 13:52 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne čtvrtek 06 dubna 2006 13:50 Jan Cervenka napsal(a):
> > lecivo, od paleni oresakovych listu, zelenych i suchych, po ruzne motousy
> > obalene do olejove emulse, aerosolovani olejem, ruzne jine byline smesi,
> > kyselina

A ted jsem v OVP cetl jeste o moznosti pouzit specialniho druhu
plisne(houby?), ktera napada roztoce varoa a behem 5-10 dnu zlikviduje
vsechny. Neni toxicka pro vcely.


Honza

Myslel som také zasieťované dno, kde sa dá vložiť aj nádoba na odber peľu a pod...

Jedna z možných variant je zde:
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=planky

Lukáš Matela

méně pracné je vložit tam úplně prázdný jen vydrátkovaný rámek rámek jinak mám po otci ještě pár rámků svisle rozpůlených kde polovina je na trubčinu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Stavebn? r?mek
> Datum: 10.4.2006 15:59:32
> ----------------------------------------
> Stavební rámek je víceméně pozůstatek z dob zadováků. Tehdy se ten rámek dal
> jako poslední za sklo a podle toho, co se na něm dělo, se indikoval stav
> včelstva. Když začaly stavět dělničinu, přidávaly se mezistěny, když nosily
> sladinu, indikovalo to snůšku, když začaly stavět trubčinu, byl to signál,
> že přecházejí do rojové nálady a bylo třeba provést protirojové opatření a
> když tam začaly stavět misky, bylo už pozdě na protirojové opatření, muselo
> se jít do včelstva vylámat matečníky nebo včelstvo rozdělit na dvě atd
> Pokud je stavební rámek neboli trubčí plást vystavený, dávám ho zhruba nyní
> doprostřed plodového hnízda. Pokud je vyřezaný, dávám ho tam v květnu po
> ledových.. Trubčí rámky dělám tak, že cca třetinu normálního horšího
> světlého dělničího plástu vyřežu.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Vážený včelári!
Po absolvovaní včelárskej výstavy musím pochváliť ÚV SZV, že konečne vydali perfektnú brožúrku s detailnými fotkami príznakov choroby včelieho moru. Chcem povedať jednu zásadnú vec, ktorá sa mi von koncom nepáči a to je prístup pracovníkov, ktorý boli vyškolený a sú poverený kontrolovať včelárom námatkovo výskyt včelieho moru. „O odškodnení sa nechcem ani vyjadrovať“ . Moja skúsenosť je taká, že sa jedná len o papierovú kontrolu. Páni včelári zobuďte sa !( neplatí pre vzdelaných včelárov). Sami si volajte na kontrolu týchto vyškolených pracovníkov, lebo mor nieje sranda a inak ho nedokážeme eliminovať. Brožúrku , ktorú som dostal na výstave v Trenčíne zadarmo musím pochváliť. Po prvý raz prišlo nariadenie zobrať melivo v okresoch susediacich s ČR. A zrazu je to tu. Bol som pozitívny na mor včelieho plodu. Mal som prezimovaných 19 rodín a podľa brožúrky som pri kontrole zistil iba deväť rodín bez príznakov. V ostatných včelách som mal po jednej bunke ako nález. Z toho asi sedem rodín behom mesiaca zoslablo nakoľko matky oproti zdravím včelám o dve tretiny horšie kládli vajíčka. Tie som okamžite zlikvidoval. Teraz spolupracujem s veterinou a ďalšom postupe. Treba si uvedomiť, že sú ľudia, ktorý majú požiadané o dotácie na veľkochovy a nemusia ich dostať ak by sa v ich lokalite vyskytol mor. Aj preto by naša legislatíva mala povinne nakázať 1 krát za rok odber meliva bez platne, (alebo ako v ČR za 25,- Sk/ 1 rodinu) na výskum a ak by sa zistilo veľké celoplošné nakazenie nikto nebude dotovať takúto oblasť, až po odstránení nákazy. Podľa informácii mne dostupných v pohraničných okresoch s ČR na Slovensku vstúpilo infikovanie v niektorých regiónoch až 60%. Preto Vás prosím bojujme všetci aj malý a veľký proti tejto chorobe. A jeden krát za rok posielajte aj sami od seba melivo na rozbor. S pozdravom Pavol Stojíto za to!

Stavební rámek je víceméně pozůstatek z dob zadováků. Tehdy se ten rámek dal
jako poslední za sklo a podle toho, co se na něm dělo, se indikoval stav
včelstva. Když začaly stavět dělničinu, přidávaly se mezistěny, když nosily
sladinu, indikovalo to snůšku, když začaly stavět trubčinu, byl to signál,
že přecházejí do rojové nálady a bylo třeba provést protirojové opatření a
když tam začaly stavět misky, bylo už pozdě na protirojové opatření, muselo
se jít do včelstva vylámat matečníky nebo včelstvo rozdělit na dvě atd
Pokud je stavební rámek neboli trubčí plást vystavený, dávám ho zhruba nyní
doprostřed plodového hnízda. Pokud je vyřezaný, dávám ho tam v květnu po
ledových.. Trubčí rámky dělám tak, že cca třetinu normálního horšího
světlého dělničího plástu vyřežu.

R. Polášek

Ne nech to být až zaklade sama půjde dolů. Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: klub zelenáčů
> Datum: 10.4.2006 11:10:18
> ----------------------------------------
> Provedl jsem jarní kontrolu . Zimoval jsem ve dvou nástavcích Langstroth 3/4 .
> Všude mám kladoucí matku. Někde klade matka v horním, někde v dolním.
>
> Mám ty nástavky kde klade nahoře přehodit dolů. Teď nebo později.
>
> Díky
> Pavel
>
>

Já jsem zastánce plodování nahoře. Myslím si, že pokud plodují dole, ohřátý
vzduch z zimního chumáče uniká do horního nastavku a tím se včely víc
namáhají, aby udržely tu potřebnou teplotu 35 st C. Podotýkám, že třeba
kolem poledne to moc velký vliv nemá, ale třeba v noci, kdy teplota klesne k
nule, rozdíl 30 st C k docela slušnému prouděni uvnitř ulů stačí. Naopak
nějaká část zásob je dobré, aby byly ve spodním nastavku. Odhaduji, že
zlepšení, když plodové hnízdo přemístím do horního nastavku oproti tomu, že
v této době je v dplním je cca 5 %, možná 10 %.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 10, 2006 11:40 AM
Subject: začátečník


> Provedl jsem jarní kontrolu . Zimoval jsem ve dvou nástavcích Langstroth
3/4
> . Všude mám kladoucí matku. Někde klade matka v horním, někde v dolním.
>
> Mám ty nástavky kde klade nahoře přehodit dolů. Teď nebo později.
>
> Díky
> Pavel
>
>

Efekt podněcovací (!?) , to asi člověk zjistí spíš za nepříznivého
počasí, když je nebezpečí, že matky přestanou klást.

....
No a to by mě zajímalo - porovnával to někdo?

Případně až bude čas, můžu napsat slohové cvičení na téma, jestli matka klade víc. když kolem ní stěhují zásoby. Zvláště, když matka má na kladení ten samý vliv, jako já na výsledek voleb. Rozhodují včely okolo matky, především ty, které jí krmí, a i ty, které připravují a čistí buňky na kladení. A na výživě včel (zásobách v tuk tělískyu) a dostatku pylu, ...
Samozřejmě záleží na výškách N, ale je otázka, zda je lepší roztáhnout plod po celém jednom NN do šíře - kvádr, než udělat kouli přes mezeru a dřevo. Jsou včely co ne a ne přejít, mydlí to jen v jednom nástavku od loučky k loučce a když to člověk spočítá - plochu plodu, tak to zas tak velký rozdíl není.
Napřed byla včela a pak včelař.:-) Pokoru.
Karel

Chtěl bych se zeptat pana Jindry jakou sponkovačku používá - na Unicore mají dva typy, chtěl bych se zeptat který používá.

Pavel

To by bylo fajn.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 10, 2006 11:37 AM
Subject: Re: klub zelenáčů


> Taky jsem patřil mezi přehazovače, nad plodem jsem rozškrábával zásoby,
> převěšoval rámky s plodem, ale:
>
> -nepozoroval jsem jednoznačný efekt.
> -pokud člověk nechce včely nějak speiálně urychlit - jarní snůška, chov
> matek, tak do síly se dostanou i bez toho, pokud je včelstvo dobře
> připravené z loňska
> - a hlavně mi otevřela oči kniha Liebig - jednoduše včelařit - kde říká,
> že
> přehazování nástavků a td. je nabourávání přirozeného stavu. Dokonce
> nepřehazuje nástavky ani při nasazování medníků, jen přidá mřížku a
> nástavek nad.
> Zkoušel jsme to, a přecházím na to. Míň práce a je lepší nechat včely být.
> samozřejmě pokud jsou, jak mají být. Mají zásoby, dostatečnou sílu a dobře
> plodují.
>
> Chápu počáteční chuť do včel chodit + plus rady klasiků, kteří teď dělají
> svoji alchymii se zužováním a rozšiřováním, krmením, podněcováním,
> napájením,...
> Ale raději bych včely studoval a pozoroval, dělal si poznámky a nechal
> bych
> to na nich.
>
> Nechci se vnucovat, ale pokud bude zájem, já a určitě i jiná popíši, co
> momentálně se včelami pácháme. Já skoro nic.
> Karel
>
>

S dovolením jsem trošku modifikoval předmět, protože jsem na Dadant (L
440x289 -168 ) přešel loni a ještě mi nejsou jasné některé věci.
Jako např. umístění stavebního rámku apod.
Možná by stálo za to se pobavit o tom jak co kdo dělá , aneb "Jak to dělám
já", kdo v tomto systému včelaří...
Je tu někdo takový?

Letošní rok mě poučil o tom, že ne vždy je všechno dle knížek a že se musí
spojovat a modifikovat.

Přecházím z Tachováků (9*39x24) - zjistil jsem, že kompatibilita je
překvapivá :)! Úly na sebe sedí bez ucpávání děr. Dokonce jde spojit oddělek
v Tachováku s Langstrothem. (Na podzim bez problémů s prostavováním)
Ovšem měl jsem problém s tím, že se mi loni včely držely v nízkých
nástavcích a na vysoký nástavek se jim nechtělo. A to ani stavět natož aby
tam matka kladla.
Bohužel jsem loni neměl žádnou souš a vše byly mezistěny.
Letos to bude o poznání lepší

Má někdo zkušenost ?

Další otázka je vyměňování díla .... kdy a jak vkládat mezistěny. Kolik,
kam - jak přesouvat kdy rámky abych je měl bez plodu a pokud možno bez pylu.
Určitý systém mám, ale zajímají mě zkušenosti jiných, než si na to udělám
svůj názor a ustálím systém.

Možná je to pro lidi, kteří v tom nevčelaří příloš mnoho komplikací s velkým
nástavkem, ale mám k tomu důvod to tak mít! Alespoň prozatím. Možná zjistím,
že v tom výhoda není. Proto mám i nízkonástavkový systém pro strovnání.

Příjemný den!
Arnošt

Myslím, že efekt přehození nástavků je dvojí. (Mám na mysli nízké nástavky
Langstroth)
Zimní zásoby kontaminované léčivem a hlavně z krmení cukrem se dostanou
dospodu:
1) Efekt podněcovací (!?) , to asi člověk zjistí spíš za nepříznivého
počasí, když je nebezpečí, že matky přestanou klást.
2) Nemít v medu zimní cukerné zásoby.
V okamžiku, kdy má přijít nějaká snůška z ovocných stromů má spodní
nástavek vymetený od zásob a pokud zároveň nerozšiřuji (ve 3 nízkých nemusí
mít v tu dobu ještě na nasazování 4 nástavku včely tak silné) tam mám
naspodu nástavek, který se dá zpět přesunout nad plodiště bez nebezpečí, že
bude zákazníkům prodávat cukerné zimní zásoby.
Pominul jsem to, že mu tam včely můžou přenést nějaký cukr- ale to je
minimální množství, protože už to znovu filtují přes svoje volátko a ředí
přínosem z přírody.

Tudíž já bych to přehození nástavků zase tak nepodceňoval ... i z
ohleduplnosti k zákazníkovi.
Ovšem je otázka načasování toho přehození a to je podle mě otázkou stavu
včelstva minimálně 1. dva nástavky shora by měly být zaplodované. Takže je
na to ještě nějaký čas.

Mám též "Dadant" s jedním vysokým nástavkem na míře Langstroth (výška rámku
286 mm) a tam je technologie jiné.
Nízký nástavek, který je přes zimu nahoře, se má přesunout dolů hned jak
matka začne klást - ale předpokládá se, že matka začne klást na vysokém.
Letos byl v tomto ale asi u všech systémů rozpor proti teorii, protože
většina včelstev má matky v posledním nástavku a poměrně málo zásob.
Osobně jsem u Dadantu nízký nástavek podstavil, protože se matka bude tlačit
nahoru za teplem a potřebuji, aby co nejdříve přešla na vysoký rámek a
nebyla na něm v kladení tolik omezována, jako na nízkém.
Ovšem ten nízký nástavek se opět za kvetení ovocných stromů vrátí zpět
nahoru a měl by být vyčištěný od zimních zásob.

Další věc je, že jsem u některých Dadantů vyměňoval vysoký nástavek za nízký
a dával jsem ho dospodu, protože včelstva vysoký nástavek po zimně obsedala
jen z části.
(budu je posilovat ze záložních oddělků)

Přesně jak to tu někdo napsal, že se má věřit výzkumníkům, tak já věřím, ale
spíš těm našim, kteří včelaří v našich podmínkách. Ikdyž důvěřuj, ale
prověřuj.
Já osobně vycházím z literatury Nástavkové včelaření a z videokazety
Včelaříme nástavkově - ta je trochu aktuálnější a praktičtější. Jsou tam i
některé praktické vychytávky.

Myslím, že včelaření v "celonástavcích" má zase jiné specifikum, takže rady
bez uvedení v jaké úlové sestavě kdo včelaří jsou rady v uvozovkách.
Nemusejí pro můj systém zcela 100% platit. Takže to co jsem uvedl neplatí
např. pro Tachováky. Tam jsem pouze zkontroloval kolik mají zásob a až na
pár spojených včelstev je nechávám, ať dělají co umí.

Pozn: Myslím, že na tom není nic moc složitého, když beru v úvahu, že stejně
do doby, než začne stavební pud musím včelstva rozebrat a vložit do podmetu
stavební zábranu. Tak je jen přeskládám opačně.
Stavební zábrana by ve včelstvech neměla do jara být z důvodu odběru měli
(pochybuji, že má někdo laťky přesně pod rámky, aby na nich nezůstávali
roztoči. - no a ještě těch s výjimkou, kteří ji chytře vsouvají dvířky
podmetu :) )
Je to otázka 2-3 minut na včelstvo.

Pilné včelky!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 10, 2006 11:37 AM
Subject: Re: klub zelenáčů


Taky jsem patřil mezi přehazovače, nad plodem jsem rozškrábával zásoby,
převěšoval rámky s plodem, ale:

-nepozoroval jsem jednoznačný efekt.
-pokud člověk nechce včely nějak speiálně urychlit - jarní snůška, chov
matek, tak do síly se dostanou i bez toho, pokud je včelstvo dobře
připravené z loňska
- a hlavně mi otevřela oči kniha Liebig - jednoduše včelařit - kde říká, že
přehazování nástavků a td. je nabourávání přirozeného stavu. Dokonce
nepřehazuje nástavky ani při nasazování medníků, jen přidá mřížku a
nástavek nad.
Zkoušel jsme to, a přecházím na to. Míň práce a je lepší nechat včely být.
samozřejmě pokud jsou, jak mají být. Mají zásoby, dostatečnou sílu a dobře
plodují.

Chápu počáteční chuť do včel chodit + plus rady klasiků, kteří teď dělají
svoji alchymii se zužováním a rozšiřováním, krmením, podněcováním,
napájením,...
Ale raději bych včely studoval a pozoroval, dělal si poznámky a nechal bych
to na nich.

Nechci se vnucovat, ale pokud bude zájem, já a určitě i jiná popíši, co
momentálně se včelami pácháme. Já skoro nic.
Karel

máš úplnou pravdu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: klub zelen???
> Datum: 10.4.2006 12:59:07
> ----------------------------------------
> Jde o to, jestli jsi dobře a vědecky pozoroval. Já bych věřil výzkumníkům.
> .....
> Dr. Liebig je, pokud mě paměť neklame šéfem výzk.ústavu v Hohenhaimu
>
> Nemohu ověřit, jeho knížku nemám u sebe, půjčuji ji.
> Přitom říkám,že toto je kniha, jak včelařit jednoduše.
> Pak půjčuji tu českou knihu o N.včelaření, a k té dodávám, že v ní je, jak
> včelařit složitě. :-)
>
>
>

Jde o to, jestli jsi dobře a vědecky pozoroval. Já bych věřil výzkumníkům.
......
Dr. Liebig je, pokud mě paměť neklame šéfem výzk.ústavu v Hohenhaimu

Nemohu ověřit, jeho knížku nemám u sebe, půjčuji ji.
Přitom říkám,že toto je kniha, jak včelařit jednoduše.
Pak půjčuji tu českou knihu o N.včelaření, a k té dodávám, že v ní je, jak včelařit složitě. :-)

pokial su v hornom nastavku zasoby a spodny je s minimo zasob, je dobre
ich zamenit.

Matej




Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
10.04.2006 11:09
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
klub zelenáčů






Provedl jsem jarní kontrolu . Zimoval jsem ve dvou nástavcích Langstroth
3/4 . Všude mám kladoucí matku. Někde klade matka v horním, někde v
dolním.

Mám ty nástavky kde klade nahoře přehodit dolů. Teď nebo později.

Díky
Pavel

>Taky jsem patřil mezi přehazovače, nad plodem jsem >rozškrábával zásoby, převěšoval rámky s plodem, ale:

>-nepozoroval jsem jednoznačný efekt.

Jde o to, jestli jsi dobře a vědecky pozoroval. Já bych věřil výzkumníkům.
Ale sám jsem pozoroval, že na takových "zaklínadlech" úspěch MOJÍ včelí sezony nestojí. Mám například problémy s odhadem rojové nálady, včasným a účinným zásahem; s odhadem kdy je potřeba včelám pomoci během sezony přikrmením (nikdy jsem to nedělal), se včasným odebráním medových plástů atd atd. Včelařit se dá na 1000 způsobů a důležité je, aby to vyhovovalo mé osobnosti, mým schopnostem a prostorovým podmínkám a stylu života. Nejsem otrok včel, abych kolem nich poskakoval s krmítky, indikátory rojení atd. Smiřuji se s tím, že z nich nedostanu maximum medu, ale já raději maximalizuji zážitky, radost a spokojenost. V tom vidím tu krásu včel možná na rozdíl od některých komerčních včelařů, kteří se na to často dívají skrze ceny medu.

----- Original Message -----
From: Pavel Samojlovič
To: Vcelarska konference
Sent: Monday, April 10, 2006 11:09 AM
Subject: klub zelenáčů


Provedl jsem jarní kontrolu . Zimoval jsem ve dvou nástavcích Langstroth 3/4 . Všude mám kladoucí matku. Někde klade matka v horním, někde v dolním.

Mám ty nástavky kde klade nahoře přehodit dolů. Teď nebo později.

Díky
Pavel

Provedl jsem jarní kontrolu . Zimoval jsem ve dvou nástavcích Langstroth 3/4
. Všude mám kladoucí matku. Někde klade matka v horním, někde v dolním.

Mám ty nástavky kde klade nahoře přehodit dolů. Teď nebo později.

Díky
Pavel

cau, nejsem z okoli plzne ani tam nikoho neznam. jen posilam tip, co by mohlo pomoct:

- zkus se domluvit na brigade u nejakeho velkovcelare (vim, ze vcelarska stanice skrivanek - patri pod vyzkumak v dole - shanela - myslim, ze ing. jaš to sem pred casem psal). pomuze to nejvic - vidis efektivni zpusoby a zazijes je ve velkem mnozstvi. navic se hodne dozvis.

- pokud to je z nejakeho duvodu nerealne a nikdo neni v okoli, kdo by poradil, napis co nejpresnejsi dotaz - klidne vic, oddelenych - do konfery. nebo jeste lip nekomu, o kom vis, ze ma stejny typ ulu jako ty. malokdo odmitne pomoc.

na konferenci ale pozor - vetsinou se k tomu rozpouta sahodlouha debata peti lidi s tisicerem nazoru, ktera skonci nadavanim na csv... kdyz se k tomu jeste prida problem hegemonie dolaru je to vis na co :-)
lepsi jsou mejly konkretnim lidem.

zdař

jd


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <1dime/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela? - Plze?sko
> Datum: 10.4.2006 00:12:44
> ----------------------------------------
> Marně hledám kontakt na zkušeného včelaře(-ku) z okolí Plzně (nejlépe z
> PS), který by pomohl začínajícímu včelaři radou a praktickou ukázkou
> některých postupů. Děkuji.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Taky jsem patřil mezi přehazovače, nad plodem jsem rozškrábával zásoby, převěšoval rámky s plodem, ale:

-nepozoroval jsem jednoznačný efekt.
-pokud člověk nechce včely nějak speiálně urychlit - jarní snůška, chov matek, tak do síly se dostanou i bez toho, pokud je včelstvo dobře připravené z loňska
- a hlavně mi otevřela oči kniha Liebig - jednoduše včelařit - kde říká, že přehazování nástavků a td. je nabourávání přirozeného stavu. Dokonce nepřehazuje nástavky ani při nasazování medníků, jen přidá mřížku a nástavek nad.
Zkoušel jsme to, a přecházím na to. Míň práce a je lepší nechat včely být. samozřejmě pokud jsou, jak mají být. Mají zásoby, dostatečnou sílu a dobře plodují.

Chápu počáteční chuť do včel chodit + plus rady klasiků, kteří teď dělají svoji alchymii se zužováním a rozšiřováním, krmením, podněcováním, napájením,...
Ale raději bych včely studoval a pozoroval, dělal si poznámky a nechal bych to na nich.

Nechci se vnucovat, ale pokud bude zájem, já a určitě i jiná popíši, co momentálně se včelami pácháme. Já skoro nic.
Karel

Záleží jak chcete včelařit. Pokud nástavkově, tak já bych neváhal. Podle toho co jsem četl o lňském roce, tak co já bych dal za takovou nalejvárnu.
http://n-vcelari.cz/

v sekci připravované akce, letní škola nást. včelaření.

Karel