Archiv Včelařské konference

Zdravim,
me jednou sezral zavijec uplne fsecko,
zustaly jen dratky. pavucina a vyhlodany
ramky. Od te doby davam ramky
do nastavku objeden a pohroma se
zatim neopakovala.
Nesirim (moc prace), protoze bych
musel nastavky vynaset ven (linej..)

Marek

Možná je to chválení vlastního perí, ale mimo zvratné medomety deláme i radiální, takže je mi v zásade jedno jestli udeláme ten či onen medomet. Protože chci rozšírit svoje informace o tom, co včelari potrebují a informovat je o novince a co na to ríkají, proto jsem v diskusi. ted písu ze Slovenska, výstava Nitra. Zde je radiál u velkých vcelaru rozsiren /642 vcelstev- velkovčelar/ maximálni spokojenost. Pak mi priznal, že má jen kvetový med a že by mozná ani nevytočil medovicový. A jestli ano, tak s dlouhym casem a s nevyhodami ktere k radi8lu patri. Tento rok jsme pracovali na vývoji jak urychlit zvratný zpusob, povedlo se. Zpovídal jsem ho, o časech, práci s vytáčením a tak. Ten novy zpusob vysel zase jako lepsi nebo minimalne srovnatelny. Netvrdim, ze je radial spatny, ale vsude se nehodi.
Jinak samozrejme muzete si udelat pruzkum ve vyzkumnych ustavech jestli to nekdo bude chtit zkoumat, ale pochybuju.
Vlastne neni o cem diskutovat, protoze vcelari stejne maji vlastni hlavu a ja nemam celkem duvod jim to vyvracet.

Je treba to videt a zkusit.

Jaroslav Vodicka

Zdravím všechny v konferenci.

Mám velký problém a potřěboval bych nějakou radu.
Sundával jsem u svých 6 včelstev medníky, s tím, že to, co ještě
přinesly vytočím a začnu krmit. Medníky byly skoro plné. Všechen
med je ale jako beton a já nevím, jak ho z rámků dostat ven. Zkoušel
jsem
plásty i zahřívat, ale ty se zbortily a s medem to ani nehlo.
Nevím, co to je, do poslední chvíle nosily něco z lesa.
Část už jsem vyvařil a udělám z toho medovinu.
Máte někdo nějaké lepší řešení ?

Díky za rady,
Ludvík.

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Zdravím všechny v konferenci.

Mám velký problém a potřeboval bych nějakou radu.
Sundával jsem u svých 6 včelstev medníky, s tím, že to, co ještě
přinesly vytočím a začnu krmit. Medníky byly skoro plné. Všechen
med je ale jako beton a já nevím, jak ho z rámků dostat ven. Zkoušel
jsem
plásty i zahřívat, ale ty se zbortily a s medem to ani nehlo.
Nevím, co to je, do poslední chvíle nosily něco z lesa.
Část už jsem vyvařil a udělám z toho medovinu.
Máte někdo nějaké lepší řešení ?

Díky za rady,
Ludvík.

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Moc ti nepomůžu, ale jen vím, že modřínový a vřesový med (anglicky HEATHER -
vřes obecný) dělá takovýhle problémy. Kdysi jsem na internetu viděl stránku
s technologií vytáčení vřesových medů i s obrázky, ale už ji nějak nemůžu
najít
Třeba budeš mít víc štěstí. Tuším, že asi před rokem to tu v diskuzi taky
bylo.
Eman

- Nevím, co to je, do poslední chvíle nosily něco z lesa.
- Část už jsem vyvařil a udělám z toho medovinu.
- Máte někdo nějaké lepší řešení ?

Díky za rady,
Ludvík.

Zdravim,
cestou rano do prace jsem pozoroval,
ze tri lipy u domu huci jak motorak a to
nebylo jeste ani 8hodin rano. Vypada
to, ze snad jeste bude medovice..
Lokalita - zapadni okraj Brna.

Marek

V Dole mi poradili udělat ze staré lednice ohřívárnu řízenou termostatem z
boileru vytápěnou žárovkou.
Nastavit termostat na 40C, je nutné zkoušet teploměrem, hodnota na
termostatu a teploměru se někdy liší až o 10C.
Nechat med v buňkách rozehřát tak aby bylo minimum krystalů, potom nechat
vystydnoutaby vosk nebyl měký a vytočit.
Dělal jsem to vloni s řepkovým ještě sousedovi co to zanedbal, je s tím
strašná piplačka a výsledek je špatný něco se stejně potrhá a něco navytočí.
Příště bych asi ustoupil od všech doporučených postupů a nechal plásty nad
nějakou nádobou a termostat nastavil podstatně výš. Jaromír Marek.
marek/=/boxit.cz


From: "Ludvik Kochanicek" <LudSoft/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>

Ahoj!!

Obdobny problem jsem měl loni. Možnost je vyvařit na medovinu, ale já jsem
vše schoval na jaro a používal k doplnění zásob či podněcování. Měl jsem
sice méně medu na prodej, ale nebylo to množství, které by mě položilo...
:))

Ať nám to bzučí!!

Jose


----- Original Message -----
From: "Ludvik Kochanicek" <LudSoft/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 23, 2002 6:44 AM
Subject: med v plastech jak beton


Zdravím všechny v konferenci.

Mám velký problém a potřeboval bych nějakou radu.
Sundával jsem u svých 6 včelstev medníky, s tím, že to, co ještě
přinesly vytočím a začnu krmit. Medníky byly skoro plné. Všechen
med je ale jako beton a já nevím, jak ho z rámků dostat ven. Zkoušel
jsem
plásty i zahřívat, ale ty se zbortily a s medem to ani nehlo.
Nevím, co to je, do poslední chvíle nosily něco z lesa.
Část už jsem vyvařil a udělám z toho medovinu.
Máte někdo nějaké lepší řešení ?

Díky za rady,
Ludvík.

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Ahoj!
Já zrovna vyrábím ze staré lednice box na rozehrivani medu v konvich ci
kbelicich. Bude sestavena z termostatu, teploměru, topného tělesa 500W a
ventilatoru. Jakmile to bude hotove, podelim se o zkusenosti a vystavim
fotky na netu.

Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


> V Dole mi poradili udělat ze staré lednice ohřívárnu řízenou termostatem z
> boileru vytápěnou žárovkou.
> Nastavit termostat na 40C, je nutné zkoušet teploměrem, hodnota na
> termostatu a teploměru se někdy liší až o 10C.
> Nechat med v buňkách rozehřát tak aby bylo minimum krystalů, potom nechat
> vystydnoutaby vosk nebyl měký a vytočit.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

První můj pokus byl se 100W žárovkou bylo to moc na 120 litrovou lednici,
teď tam mám 60 W. Teplota mi vždy překmitla nastavenou hodnotu. Konev medu
rozehřeji za 24 hodin. Ventilátor a vratná roura je nutnost o té jsem se
prvně nezmínil.
Jaromír Marek. marek/=/boxit.cz

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>

Dotaz: Nevíte někdo kde by byl k mání ruční refraktroter
pro rozsah 75 - 85% (pro měření množství vody v medu)?
Děkuji Jindra

Chtěl bych přispět do diskuze o medometech a jiných včelařských pomůckách.Různé typy medometů vyrábí Zemědělská a.s.Havl.Borová, provoz PV kovo 582 24 Oudoleň.
4,6,8 rámkový zvratný medomet na el.pohon12 V, 220 V, / s programem / nebo ručně. Lze je upravit na radiální s kapacitou rámků 20 - 36 dle rozměru rámků.
Klasický 3 a 4 rámkový medomet s el.phonem nebo ručně.
Samostatné díly medometů - nádoby, koše 3 a 4 rámkový i ručně zvratný na různé rozměry rámků.
Odvíčkovací tác 330 x 350 x 40 mm s opěr.mřížkou, odvíčkovací vany, připravuje se kartáčový odvíčkovač na el.pohon.
Stáčecí nádoby.Vše v nerez.provedení.
Z dalšího sortimentu el.vodní a kalová čerpadla v nerez.pouzdru, různé zakázkové výrobky z nerezu po dohodě.
Informace p.Jaroslav Sláma, tel.0453 64222 - 17 - 14 hod. mobil 0606 587599
záznamník,fax 0453 642223, po 19.hod. 0453 642269

Vazeni pratele, mam prosbu. Na sobotnim zasedani UV CSV jsem u pritele
Sedlacka videl velmi zajimave CD o vcelareni. Pry je bezne prodavano, ale ja
jsem ho nikde neobjevil. Nema prosim nekdo z Vas kontakt na autora, mam
zajem o jeho koupi. Diky za ifo.

frantisek.rousek/=/b-d.cz

Ja si tu vcelarskou encyklopedii objednal na adrese:
jan.jindra/=/centrum.cz
Stala 230 Kc i s postovnym a prisla obratem. Nelituju toho, je to dilo!
Doporucuju udelat si hned zalozni kopii,
me se CD poskrabalo a tak jsem to horko tezko zachranoval.
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
:>Sent: Monday, August 26, 2002 8:51 AM
:>To: Vcelarska konference
:>Subject: dotaz
:>
:>
:>
:>
:>Vazeni pratele, mam prosbu. Na sobotnim zasedani UV CSV jsem u pritele
:>Sedlacka videl velmi zajimave CD o vcelareni. Pry je bezne
:>prodavano, ale ja
:>jsem ho nikde neobjevil. Nema prosim nekdo z Vas kontakt na
:>autora, mam
:>zajem o jeho koupi. Diky za ifo.
:>
:>frantisek.rousek/=/b-d.cz
:>

Omlouvam se vsem, kterych se tato informace netyka, ale z duvodu potreby
rychleho prenosu informace jsem pouzil kompletni adresar.

V dusledku zaplav v srpnu 2002 by mely byt vydany vyhlasky okresnich
uradu pro obce, ktere byly postizeny zaplavami. Na zaklade techvo
vyhlasek je mozne, ay vcelari nahlasili vznik skodnich udalosti na
vcelstvech v dusledku zaplav v srpnu 2002 na prislusne zemedelske
agentury. Termin byl stanoven najpozeji do 30.8.2002.

Pokud mate v ZO takove cleny, predejte jim prosim tutu informaci.

Postup a prislusne formulare jsou k dispozici na agenturach a take na:

http://www.mze.cz/postup.doc

Dekuji

Lnenicka, Cesky svaz vcelaru

Ahojky!
Rád bych zde rozvířil (malinko) debatu, jaké úly patří do kočovného
vozu...
Baterie? - jsou skladné, ale přece jen úly ze zadu přístupné v dnešní
době??
Nástavkové? - úly moderní, ale zase jen do jedné řady?!

Jaké úly máte ve vozech vy??

Mějte se prima

JOse

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

V odbornych vcelarskych prekladech cislo 1 z roku 2002 jsem se docettl
o tvorbe oddeku pouzitim omamneho plynu oxidu dusneho. Oddelky
vytvarim na trvalem stanovisti a vsechny letavky se vrati do puvodniho
vcelstva a oddelek velmi zeslabne. Po precteni uvedeneho clanku v
prekladech chtel bych tuto metodu v pristim roce vyzkouset. Pokud tuto
metodu tvorby oddelku nekdo pouziva, rad bych se seznamil s
praktickymi zkusenostmi.


Jarda mailto:valsora/=/email.cz

Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
s vybihajicimi mladuskami.

Marek



> V odbornych vcelarskych prekladech cislo 1 z roku 2002 jsem se docettl
> o tvorbe oddeku pouzitim omamneho plynu oxidu dusneho. Oddelky
> vytvarim na trvalem stanovisti a vsechny letavky se vrati do puvodniho
> vcelstva a oddelek velmi zeslabne. Po precteni uvedeneho clanku v
> prekladech chtel bych tuto metodu v pristim roce vyzkouset. Pokud tuto
> metodu tvorby oddelku nekdo pouziva, rad bych se seznamil s
> praktickymi zkusenostmi.

Vážení kritikové! Vy všichni, kteří tak rádi mluvíte o potřebě letáčku medu, oznamuji Vám, že si Vás přestávám vážit. Kdy už konečně přestanete jenom kecat a spustíte tu slibovanou lavinu nápadů? V této konferenci dne 23. 7. 2002 napsal respondent Zdeněk Čejka: "Jestli jde o ty materiály, já klíďo udělám leták, v jakýmkoliv formátu a vyvěsím ho na web i nabídnu redakci Včelařství k otištění." Tolik citace. Já k ní dodávám: Sliby - chyby! I přestože jsem jmenovaného osobně oslovil e-mailem a on návrh letáku dokonce znovu slíbil dodat, nestalo se tak do smluveného termínu, ani později (ani do dnešního dne ne - a to už je několik týdnů, co jsem se slibu dočkal). Aktivita jmenovaného, který dokonce tvrdil, že byl zaměstnán v grafickém studiu (takže zpracovat takový návrh by byla pro něj hračka, dodávám) trvala pouze jeden jediný den. Toho dne si v naší redakci přes e-mail ujasňoval technické parametry návrhu a termín jeho odevzdání. Od té doby je klid. Respondent Čejka se už neozval. Myslím si, že tento příklad hovoří za všechny ostatní. Ostatně potvrdil i výsledky sledování dané problematiky, které byly zveřejněny ve Včelařství č. 7/2002, str. 161. S pozdravem Mgr. Petr Prokeš, šéfredaktor Včelařství.

Vážený pane redaktore !!!

Nejsem ten, který kritizoval danou problematiku ani ten který by nabízel
pomocnou ruku. Ozývám se jako obyčejný účastník této konference, neboť jsem
velmi překvapen jakým způsobem jako představitel sekretariátu ÚV ČSV s námi
včelaři mluvíte. Myslím si, že byste si měl pro příště představit, že jste
na zasedání cca 500 lidí (nebo kolik jich vlastně tuto konferenci sleduje) a
velmi vážit slova, která použijete. JSTE NÁMI PLACEN za to, aby jste
pracoval a řídil velmi silné a dovoluji si tvrdit že i s touto konferencí
jediné včelařské médium. Tak se podle toho také chovejte.
Nyní k problematice. Nechtějte, aby iniciativa k námětům a práci pro
včelařství vycházela od těch, kteří pro České včelařství jsou činní
dobrovolně, po svém mnohdy velmi náročném zaměstnání a zdarma. Vy na
sekretariátu ÚV ČSV a v jeho dobře placených komisích jste k tomu určeni.
Tak vyzívejte co to jen dá, dávejte najevo svou ochotu a vstřícný přístup.
Zdržujte přitom však prosím chování, které jste před chvíli předvedl.
Znechucujete ty, kteří by možná rádi něco navíc udělali. Desítky z nás
účastníků této konference mají daleko větší zásluhy na našem včelařství než
Vy, dobrovolně a zdarma, a nepoužíváme přitom Vaše způsoby na ty, kteří jsou
tzv. "slibotechny". Myslím, že máte věk i věk na to, aby jste se v těchto
případech dokázal ovládat. Jinak podle mého názoru nemáte na postě
šéfredaktora časopisu včelařství co pohledávat.

S pozdravem

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy

Toto je reakce na:
> Vážení kritikové! Vy všichni, kteří tak rádi mluvíte o potřebě letáčku
> medu, oznamuji Vám, že si Vás přestávám vážit. Kdy už konečně přestanete

Dvoupatrové umístění úlů v kočovném voze přináší více nevýhod než výhod.
Jako hlavní nevýhodu lze považovat stálé oslabování horních včelstev,
působené zalétáváním do dolních česen.
Pokud jsou použity bateriové úly nebo některý typ úlů zadem přístupných,
tak je také možno je použít pouze na jednu stranu, nebo je velmi zúžená
ulička mezi uly a tím zhoršená obsluha.

Vzhleden k tomu, že takový kočovný vůz má člověk obvykle mimo trvalé
bydliště tak je také velmi důležitá úspora času na ošetřování, která
není u zadem přístupných úlů prakticky možná.

Takže i do kočovného vozu pouze nástavkové úly.

S těmi je jediná komplikace, při přesunech je nutné je nějakým způsobem
upevnit. To lze za pomocí rozepření, ale ani v takovém případě bych
nevolil bezfalcové úly jako jsou Langstroth nebo Dadant, které by v
takovém případě mohly zvýšit riziko vzájemného posunu (Pokud ano, tak by
musely být na rozích opatřeny nějakým kováním.

S pozdravem

Lněnička

Vážení kolegové, prý probíhá v některých oblastech silná medovicová snůška z modřínů a smrků průměr prý je 2 kg. denně.Pozor na ni ,silný snůškový let poznáte při pohledu na letáky úlů, medovici uvidíte na porostech v lese, producenty na větvích. Pokud u vás je tato pozdní snůška, budete mít potíže. Připravte si rezervní souše a po jejím skončení dodejte cukr, alespoň 5 kg. Vytočit je třeba co se dá, vodivost prý je až 17 ms ale obsah vody až 24%. Bude záležet na počasí ale nic není ztraceno. I tento stav už včely přežily v minulosti několikrát.V roce 1979 za této situace u nás,jsem poslední vytáčení prováděl 10.října, dodal potom 4-5 kg cukru, na Štěpána byl prolet 12 st.tepla, a na jaře jsem z 50 včelstev pochoval 6. od této doby u nás pozdní medovicová snůška nebyla.

Pratele,
potvrzuji pritomnost pozdni snusky v sirsi oblasti Boskovicka a na zapad od
Brna mezi Namesti nad Oslavou a Zastavkou u Brna. Vsude vsely sbiraji
medovici. V druhe oblasti dokonce i na lipach.

Zdravi Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Ducháč" <vaclav.duchac/=/op64.vzp.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 27, 2002 1:17 PM
Subject: Medovice jde?


> Vážení kolegové, prý probíhá v některých oblastech silná medovicová snůška
> z modřínů a smrků průměr prý je 2 kg. denně.Pozor na ni ,silný snůškový
let
> poznáte při pohledu na letáky úlů, medovici uvidíte na porostech v lese,
> producenty na větvích. Pokud u vás je tato pozdní snůška, budete mít
> potíže. Připravte si rezervní souše a po jejím skončení dodejte cukr,
> alespoň 5 kg. Vytočit je třeba co se dá, vodivost prý je až 17 ms ale
obsah
> vody až 24%. Bude záležet na počasí ale nic není ztraceno. I tento stav už
> včely přežily v minulosti několikrát.V roce 1979 za této situace u
nás,jsem
> poslední vytáčení prováděl 10.října, dodal potom 4-5 kg cukru, na Štěpána
> byl prolet 12 st.tepla, a na jaře jsem z 50 včelstev pochoval 6. od této
> doby u nás pozdní medovicová snůška nebyla.

V těchto dnech jsme u některých našich výkupců zaznamenali velmi silnou snůšku medovicových medů z modřínů a melecitózních smrkových medů. Při ověření na stanivišti včelaře jsme s údivem zjistili, že se jedná o výraznou snůšku medu z modřínů. Producenti medu se vyskytují na letošních leterostech a mají hnědou barvu. Dále počíná snůška melecitózního medu ze smrků. Snůška je velmi vydatná. Modřínový medovicový med je zbarvený do šeda, v současnosti s velkým obsahem vody a s velmi vysokou vodivostí. Je třeba velmi rychle prohlédnout své včely, pokud včelaři krmí, tak krmení přerušit a ze včel vyndat gabonové pásky, aby se medu nedostala léčiva. Med se musí rycle vytáčet, protože v plástech později zůstává jako písek a nejde vytočit. Na tomto medu nejsou schopny včely přezimovat, protože obsahuje velké množství pro ně nestravitelných látek. Pokud má někdo stejné poznatky, nechť dá ostatním vědět, protože by včelaře jinak na jaře čekal ve včelách pohřeb.
Vytočený med budeme vykupovat po všech našich výkupnách v ČR a to i s velkým obsahem vody do 23%. Informace o našich výkupcích ve Vašem okolí a o výkupní ceně získáte na tel. 0442-815226.

Pozdni snuska zacala i v oblasti mezi Chrudimi a Nasavrkami, u me na
pokraji Obory v Krizanovicich sice ne, ale v okoli pomerne hodne.
Zitra tam stajne radeji zajedu pro kontrolu. Na mem stanovisti bylo v
nedeli sucho a ve vcelach nebyly znamky mnozstvi medovice.
Radek

______________________________________________________________________
Reklama:
Spojte se s budoucností. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32201%26url=http://www.nokia.cz

> ... pokud včelaři krmí, tak krmení přerušit ...
> ... Med se musí rycle vytáčet

Taky mam pocit, ze vcely neco nosi. Mam uz temer zakrmeno, daji se nejak rozeznat plasty s cukrem a s medovici. Nebo mam vytocit poslednich par ramecku?

Pavel

Proboha nestraste me. Ja mam vcely nakrmeny a o vikendu budu vyndavat
gabony.
O nejakem vytaceni nemuze byt rec. "Co si nadrobily to si snedi".
Co na to znalci? Chtelo by to prakticke rady. Ze neni dobre zimovat na
melecitoznim medu vim taky.
Doufam, ze se me to u nas netyka. Ale co kdyby nekdy.
Preci nebudu kazdy rok cekat do zari jestli nahodou nebude pozdni snuska a
pak teprve krmit a lecit.
Jinak jsem naposledy vytacel tmavy med. Po dlouhe dobe.
Eman

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 27, 2002 1:43 PM
Subject: medovice


Pozdni snuska zacala i v oblasti mezi Chrudimi a Nasavrkami, u me na
pokraji Obory v Krizanovicich sice ne, ale v okoli pomerne hodne.
Zitra tam stajne radeji zajedu pro kontrolu. Na mem stanovisti bylo v
nedeli sucho a ve vcelach nebyly znamky mnozstvi medovice.
Radek

Vážený pane magistře,
Děkuji Vám za moje pěkné představení, od Vás bych ani lepší nečekal. Děkuji jen, že se mně v konferenci alespoň někdo zastal.
Co si vůbec myslíte. Že nemám nic na starosti jen tvorbu letáčků na propagaci medu? A pokud vím, slíbil jsem Vám dodat letáček, ale nic konkrétního jsem neřekl, kdy jej dodám. Je pravda, že jste jej potřeboval do určitého dne a také jste mi to psal, ale bohužel jsem to nestihl. A nakonec - med je prodán, alespoň by měl být prodán a je před námi celá zima na tvorbu. Neznamená to, že bych to nechal až na zimu, ale musíte pochopit, že každý nemusí mít času na rozdávání. Až bude letáček hotový, vyvěsím jej na web, pošlu do konference, Vám (i když nepředpokládám, že zrovna ode mne byste jej zveřejnili, ale co když) a každý si ho bude moci převzít.

Každopádně Vám alespoň děkuji, že se o včelaře takto staráte.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Ano, co dělat, když je zakrmeno?
Také bych rád vytočil med, ale MED - ne cukr, co jsem jim dal. A jak poznám tento med bych také rád věděl. Co když donesou jenom trochu, že to ani za vytočení nestojí ?

Zdeněk Čejka

Jeste jsem preklady necetl, ale rajský plyn pouzívají v Dole pro plnení
oplodnácku, do odelku to snad není ani treba.
Jaromír Marek.

Subject: Tvorba oddelku


> V odbornych vcelarskych prekladech cislo 1 z roku 2002 jsem se docettl
> o tvorbe oddeku pouzitim omamneho plynu oxidu dusneho.

Zalezi kolik toho je, pokud nosi moc, musi se znovu dat medniky,
jinak by to omezilo matku, dobra je vaha. Pokud toho je trochu, tak
je nejlepsi jak psal nas velky ucitel Vaclav Duchac, az to skonci,
tak dokrmit tak 5 kg cukru, aby meli blizko sezeni na zimu do jarniho
proletu cukr, pak uz medovice nevadi.
Medovice se pozna rachlou krystalizaci, chuti a tak, na pohled to od
plastu s cukrem nepoznam. Pokud bude treba par plastu ubrat, aby se
tam tech 5 kg cukru veslo, tak asi nema smysl machat medomet,
zvlaste, kdyz s tim jsou problemy stran krastalizace a takove plasty
nechavam na jaro a pro odelky.
Na to kam dat prazdne souse se musim nekoho zeptat, myslim si, ze
bych je odebral zezadu a prazdne souse bych dal doprostred nastavku,
aby tech 5 kg cukru bylo blizko sezeni.
S pozdravem Radek Hubac


Dne 27. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> > ... pokud včelaři krmí, tak krmení přerušit ...
> > ... Med se musí rycle vytáčet
>
> Taky mam pocit, ze vcely neco nosi. Mam uz temer zakrmeno, daji se nejak rozeznat plasty s cukrem a s medovici. Nebo mam vytocit poslednich par ramecku?
>
> Pavel
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Přijďte se podívat na 10. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO: divadla z
osmi zemí světa, pouliční performance, site specific theatre, výstavy,
workshop, tance buto a daląí. http://festival.divadlo.cz

Aktiv výkupců a zpracovatelů medu duben 1994

...přeseda oznámil přítomným, že čSV se stal členem Agrarní komory.Tajemník informoval ostavu vývozu a dovozu medu r.1993...nabídl výkupcům spolupráci v Informačním systému,prostřednictvím novin Agrarní komory-Agrobase-vycházející každý měsíc...Proto se obrací na jedotlivé výkupce,aby každý měsíc zasílali zprávu o aktualizovaných výkupních cenách,popřípadně omezení či zastvení výkupu...
Průběh aktivu byl hodnocen kladně/Užasli všichni kteří je slyšeli/


čSV incioval schůzky obchodníků se včelími produkty duben 1997

Již delší dobu si zástupci našeho svazu kladou otázku jak zkvalitnit celý/celkový/obchod s včelími produkty.Mají přitom na paměti jak prvovýrobce včelaře - tak obchodníky s včelími produkty.Jedním ztoho co udělal úVCSV bylo prohloubení kontaktů s největšími firmami zabývajícími se obchodem s medem...Ty vyjadřily svou ochotu spolupracovat tím že předložily informativní údaje o svých firmách,ze kterých ze kterých se potom mohla odvíjet další jednání...Je nutno uvést že schůzka předčila očekávání.účastníci se také shodli apodpořili vydání seznamu výkupců medu.


Má či nemá a.s.zveřejnit sít výkupen medu březen 2001

...řada členů úVCSV upozornila na možnost zneužití informací konkurencí...doporučila nezveřejnovat,včelaři vědí o těch místech a když né mohou se obrátit se žádostí o informace a.s.telefonem..
/škoda že néni více takových Vůdců jako Ctihodný předseda a První tajemník/

v dobrém franta

Aktiv výkupců a zpracovatelů medu duben 1994

...přeseda oznámil přítomným, že čSV se stal členem Agrarní komory.Tajemník informoval ostavu vývozu a dovozu medu r.1993...nabídl výkupcům spolupráci v Informačním systému,prostřednictvím novin Agrarní komory-Agrobase-vycházející každý měsíc...Proto se obrací na jedotlivé výkupce,aby každý měsíc zasílali zprávu o aktualizovaných výkupních cenách,popřípadně omezení či zastvení výkupu...
Průběh aktivu byl hodnocen kladně/Užasli všichni kteří je slyšeli/


čSV incioval schůzky obchodníků se včelími produkty duben 1997

Již delší dobu si zástupci našeho svazu kladou otázku jak zkvalitnit celý/celkový/obchod s včelími produkty.Mají přitom na paměti jak prvovýrobce včelaře - tak obchodníky s včelími produkty.Jedním ztoho co udělal úVCSV bylo prohloubení kontaktů s největšími firmami zabývajícími se obchodem s medem...Ty vyjadřily svou ochotu spolupracovat tím že předložily informativní údaje o svých firmách,ze kterých ze kterých se potom mohla odvíjet další jednání...Je nutno uvést že schůzka předčila očekávání.účastníci se také shodli apodpořili vydání seznamu výkupců medu.


Má či nemá a.s.zveřejnit sít výkupen medu březen 2001

...řada členů úVCSV upozornila na možnost zneužití informací konkurencí...doporučila nezveřejnovat,včelaři vědí o těch místech a když né mohou se obrátit se žádostí o informace a.s.telefonem..
/škoda že néni více takových Vůdců jako Ctihodný předseda a První tajemník/

v dobrém franta

UJsem rád, že se již druhý den někdo ozval, že opravdu snůška jde. Byl jsem v úterý u Nasavrk a dners ve středu u Opočna ve včelách. Na obou místech velmi silná snůška hlavně z modřínů. Do včel je nutné urychleně dát díla, aby měli kam nosit a nezanosili plodiště, i když ho již stejně zanášeli, to hlavně ty slabší včely, pto které to bylo nahoru do medníku daleko. Med se pozná tak, že již v plástech velmi rychle krystalizuje, ještě než je buňka zavíčkovaná. V buňkách to vypadá, jako by zbělal a vyschnul cukr, ale je to med. Ve sklenici má barvu do šeda, chuťově nedobrý a má velmi vysokou vodivost a vysoký obsah vody. Vytáčet se musí jednou tza čtyři dni, rámky vybírat brzo ráno, dokud nepřinesou novou sladinu. Co v rámkách zůstane, tak rámky máčet do vody a dát jim to ven k vybrání.Tento znovu donesený med z rámků už tak rychle nekrystalizuje. Pokud med včelař nevybere a nepřikrmí dalším cukrem, aby jim ty nevytočené zbytky naředil cukrem, včely na jaře padnou, protože nejsou schopny strávit minerální látky v tomto medu obsažené. A že je jich tam hodně, to dokládá velmi vysoká vodivost kolem 15 M/s. Takže rozhodně nenechat včely být, rychle do nich, aby se dalo napravit aspoň trochu to, co příroda takhle pozdě natropila.

Nazdar přátelé!!

Musím se pochlubit, dneska jsem koupil včelín na kolečkách :) - kočovný vůz.
Je ale osazen bateriemi a to se mi nezdá... Tyto úly tedy vymontuju a přes
zimu udělám úly nástavkové. Vás všechny bych chtěl poprosit o rady, o různé
vychytávky, Vaše nápady které jste ve svých vozech realizovali. Jedná se mi
třeba o přichycení dna, o zajištěná nástavků při převozech a podobně.
Taky bych uvítal, kdyby byla možná návštěva ve Vašich vozech.
Díky!!


Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Puvodne jsem mel v kocovnem vozu baterie ve dvou patrech 32 ulu -
plodiste a mednik. Pred dvema roky jsem baterie odstranil a misto nich
instaloval nastavkove uly. Pocet ulu se sice snizil na 14 v jedne
rade - ul muze mit az pet vysokych nastavku. Patrovou konstrukci ulozeni ulu, vsak mohu nad
kazdym ulem ulozit novy ul az s dvema vysokymi a v nem vytvorit nove
vcelstvo - oddelek.
V tom pripade zakladni uly mohou mit pouze tri vysoke nastavky.
Pouzivam nastavky vlastni konsrukce s odnimatelnym vysokym dnem,
vysoke nastavky na ramkovou miru 39 x 27,5 a nizke nastavky s
polovicni vyskou ramku.

Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

JŠ> Ahojky!
JŠ> Rád bych zde rozvířil (malinko) debatu, jaké úly patří do kočovného
JŠ> vozu...
JŠ> Baterie? - jsou skladné, ale přece jen úly ze zadu přístupné v dnešní
JŠ> době??
JŠ> Nástavkové? - úly moderní, ale zase jen do jedné řady?!

JŠ> Jaké úly máte ve vozech vy??

JŠ> Mějte se prima

JŠ> JOse

JŠ> ---
JŠ> Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
JŠ> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
JŠ> Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

>Ahoj!
>Já zrovna vyrábím ze staré lednice box na rozehrivani medu >v konvich ci
>kbelicich. Bude sestavena z termostatu, teploměru, topného >tělesa 500W a
>ventilatoru. Jakmile to bude hotove, podelim se o >zkusenosti a vystavim
>fotky na netu.

>Mějte se prima a ať nám to bzučí...

>JOse


Něco z mé zkušenosti s výrobou a užíváním ohřívacího boxu z ledničky. Ten používám již 3 roky, ale pouze pro ohřev zkrystalizovaného medu před stáčením.
V boxu mám vsazeny po výšce dva vyjímatelné laťkové regálky, rozdělující prostor na 3 patra. Spodní, nejnižší patro je vymezeno pro umístění ohřevu a ventilátoru. Horní dvě patra slouží na umístění cca 6ti lahví (po 5ti kg) nebo jedné konve pro ohřev. Regálky mohou být laťkové nebo z drátu, musí umožňovat proudění a cirkulaci vzduchu.
Regálky nesou cca 30kg medu. Původně jsem měl regálky osazené na podpěrných výstupcích, vylisovaných ve stěnách ledničky. Přesto že teplota v boxu je regulována termostatem, mohou plastové stěny časem stárnout - křehnout, pod zátěží se bortí a praskají. Mně se to stalo po dvouletém používání. Proto jsem plata vyztužil stojatými prkénky - podporami při stěnách, t.že box slouží dále ke vší spokojenosti.
Ještě malá připomínka - termostat je dobré použít kvalitní, s nastavitelnou nebo minimální diferencí spínací a vypínací teploty (mám nastavenou diferenci 1st.C). Některé termostaty, zejména z přípravy TUV mají diferenci 10st.C, což je na dodržení nepřekročitelné teploty medu příliš.
A na závěr - pokud je používán tepelný zdroj vyššího výkonu, je nutno dodržet veškeré bezpečnostní a hlavně protipožární předpisy (instalace na nehořlavý podklad a pod.)

zdravím Karásek

Nic ve zlým, ale to jsou nějaké komplexy z mládí nebo výkřiky do tmy ...?

Pepa Přepechal

Podle všeho jde v tomto období na několika místech modřínový med, potvrzují to vaše příspěvky. Že je to na škodu, to je jasné. Takového medu je třeba se rychle zbavit dokud to jde.
Protože jsem zde psal příspěvky na propagaci zvratných medometů s novým patentovaným pohonem před radiálními, právě z těchto důvodů které popisuje pan Špaček, kdy si myslím, že radiální medomet na toto prostě nemá, že důkladně nevytočí nebo vůbec, tak bych rád, aby mi někdo, kdo má radiální medomet mohl říci svoje zkušenosti s vytáčením tohoto medu teď v tomto období, a čas který naměří a při kolika rámcích, o ten tu jde především, je třeba rychle jednat a vytáčet.
Zajímal by mě názor zastánců radiálních medometů a jejich zkušenost, jak tuto situaci řeší.

Vodička

Ještě jednou, na toto téma aktuálně.
Příští týden se pokusíme vytočit se zvratným šestirámkovým medometem s novým pohonem melicitozní med u včelaře, který dosud používal radiální medomet a teď je v koncích .
Nevím s jakým výsledkem se dílo podaří, záleží v jakém je med stavu, jestli je jako beton, tak asi nepomůže sebelepší medomet, ale v každém případě vás budu informovat o stavu celé akce.

Vodička

Přátelé,

1. Poznáte, ve kterých plástech je modřínový med a ve kterých cukr?


2. V posledních několika dnech jsem našel poměrně hodně mladých včel na
zemi kolem úlů. Co může být příčinou?


Michal Pol

Josef Šamalík wrote:
>
> Ahoj!
> Já používám k nasypání do 4l sklenice nádobu, která se používá na mléko (v
> pytlíku), obsah 1l. Nedávám ji úplně plnou. 3 tyto nádoby nasypu do 4l
> sklenice a zaliju vodou. Co jsem vypozoroval, je to 2.5 kg cukru.
> Berou bez problémů, poměr je akorát, ale jaký přesně je...
>
> Prima dny a ať nám to lítá!! :))
>
> Jose
>
> Jaký máte poměr ke 3kg cukru do 4l sklenice, když rozpouštíte cukr?
> Nějak to nemůžu vyladit - vždycky mi něco zbude ...
>
> Zdeněk Čejka
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Dobry vecer,

a neni vyhodnejsi krmit ve kbeliku ? Je to popsano v knize vcelarime
jednoduse
(je tam potreba dat slamu nebo seno, aby se neutopily)
a funguje to dobre. Kyble na 12 l. se ted bezne prodavaji v
hypermarketech za cca 35 Kc. a jejich vyska je asi 23 cm.

S pozdravem Jan Cervenka

A s tím senem tam přidáš láčkovce a bičíkovce a jiné potvory o kterých jsme
se ve škole ani neučili. :-(

i když v některém starším čísle lze najít jak se krmí v Kanadě. Na
stanoviště se přiveze 200 litrový sud a na hladinu položí rošt a až je
vybráno tak se dá další. :-))
Ta jednoduchost, produktivita a ... :-)))) Ach! Och!
U nás však to je neproveditelné, neboť bychom takto u souseda včelaře
zapříčinili překrmení. :-))))
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> (je tam potreba dat slamu nebo seno, aby se neutopily)
> a funguje to dobre.

Pratele zajima mne pouziti aerosoloveho vyvíjece pri osetrování
vcelstvev na podzim. Kolikrát vcelstva osetrit, v jakých termínech a
pod. Rád bych se spojil s nekym kdo ma zkusenosti, abych nezatezoval
konferenci. Za vsechny zpravy predem dekuji.


______________________________________________________________________
Reklama:
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

Mel jsem moznost zjistovat neco o cyklokonventorech,protoze se moznosti
pouziti ve vcelarstvi jiz dele zabyvam. Shrnu pro a proti, par pripominek
a take zduraznuji ze navratnost je jiz na kazdem, ponevadz i presto ze
mena posilila vyse ceny komponentu, ktere jsou zapotrebi, jsou stale stejne.

Pro:
1. V konecnem stadiu po zprovozneni f.menice uspora casu.
2. Moznost zvladnuti chovu a vice vcelstev.


Proti:
1. Cena.
2. Je zapotrebi nejen samotny menic, ale i kabel s prevodnikem pri pouziti PC.
3. PC.
4. Pripadne programovatelny IO modul + analog. programator kompaktibilni
s danym menicem.
5. S PC kazdopadne znalost alespon programu dodavaneho s menicem zdarma nebo
placenym/podle vyrobce/,+ dalsi znalost bud macrokamery v 3.11 nebo jineho
podobnemu programu pod Windows. Nebo znalost komunikacniho protokolu daneho
menice se znalosti programovat pod nejakym zakladnim jazykem komunikujicim
s rozhranimi PC.
6. Hodne casu na zjisteni toho, jakymi parametry menic opliva. Se znalosti
nastaveni kazdeho parametru zvlast. A extra nastaveni na dany asyn.motor.

K me pripomince jeste to, ze u velkokapacitnich medometu k maximalni uspore
dochazi v pripade automatickeho cezeni medu do sudu a moznosti vysazeni vytoceneho a
nasazeni plneho kose s ramky. /2 a vice odvickovacich kosu jako soucasti medometu v jednom/.

V pripade dalsiho zajmu preji pevne nervy, dostatek casu a hlavne penez.

Gustimilian Pazderka

Je to obrovsky problem. Jak melecitoza tak i treba castesne zkrystalizovany.Nejsem zastance rad. medometu, ale nic jineho me nezbyva vzhledem k mnozstvi ramku ktere je schopen pojmout. Zalezi take predevsim na vzdalenosti spodni loucky od hridele. A cas neni takovy problem. Predstava vytacet treba osm ramku je nemozna. Predstava vytacet ale treba padesat nebo vice je uspora.A jdeli o med za 80 a vice Kč, klidne i hodinu tomu necham.


S pozdravem G.Pazderka

Zdravim


Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
co je to "MODRIN".


Diky Pista

Skusim Ti to priblizit. Modrin je jediny opadavy jehlicnan.
Hezky den.
Frantisek


Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
co je to "MODRIN".


Diky Pista

Slovensky vyraz je - smrekovec opadavy. Obcas tu mivam posluchace(ky) ze
Slovenska, tak jsem se ten vyraz musel naucit.

Zdravi, Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 9:13 AM
Subject: RE: melecitózní snůka medů--?


>
> Zdravim
>
>
> Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim niekto prelozit
> co je to "MODRIN".
>
>
> Diky Pista
>
>

smrekovec

> Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim
> niekto prelozit co je to "MODRIN".
>
>
> Diky Pista
>
>

Nemáte někdo zkušenost s pohonem medometu na 220V vyrobeným mezi 1970-80, elektromotor o průměru cca 12 cm a výšce 20 cm, uložený na výšku v převodovce, na horním konci je páčka na zvyšování otáček. To celý je uchyceno na profil a ten je po stanách přišroubován na stěny medometu. Jde mi o to jak snížit otáčky, už při zapnutí se otáčí asi 10 ot/sec a na vyšší rychlost jsem to ani nezkoušel dávat. Jelikož mi pohon zapůjčili až nyní, nemohl jsem ho vyzkoušet s plnými rámky, možná že se potom bude točit pomaleji, ale je taky možné, že je určen pro radiální medomety. Jelikož nejsem elektrikář tak nevim, jestli by bylo možné nějak "přiškrtit" proud, nebo jinak snížit otáčky.
                            
                                          Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
upevňuji na převoz kurtama po třech (textilní pasky se šponovací ráčnou),
česna ucpávám molitanem, dna ještě upevňuji vrutama s křížovou hlavou
akuvrtačkou. Chybou je plná deska pod úly, stačí dva trámky nebo ocelové
profily, nelze využít zasíťovaná dna. Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům. Mám česna z obou stan vozu což je
nepraktické. Vůz používám maximálně pro 12 úlů ostatní dávám kolem na
stojany a vůz je jako skladiště a pracovna (přelarvování, značení ap.) .
Vytáčím a cukr připravuji doma. Vůz přetahuji traktorem, podkládám do
vodováhy kvůli krmení a aby se nehoupal na pérech.
Také mne zajímají názory druhých
Jaromír Marek.


Subject: Kočovný vůz

Reaguji na článek Pro a Proti použití nového pohonu A.

dopisuji do původní zprávy :


Pro:
1. V konecnem stadiu po zprovozneni f.menice uspora casu.
2. Moznost zvladnuti chovu a vice vcelstev.

Ano, to je pravda. Doplnil bych o přínos pohonu, pokud se osvědčí vytočení modřínu. Sázím na vysoké otáčky a tangenciální polohu, ale je mi jasné, že když bude med jak beton tak nepomůže ani to. Ale uvidíme příští týden, v akci, budu informovat.

Další- skladnost, malá velikost při velkém výkonu, pro převoz ideální.




Proti:
1. Cena.

Nesouhlasím,
porovnání-

Klasický pohon B
Automat P 20 12 V
5200 Kč
adaptér 220 V
3800 Kč

to je 9000 Kč - proč? Pro malé serie, pro náročnost výroby.

Nový pohon A 14000 Kč minus - 9000 Kč = rozdíl pouhých 5000 Kč při 300 % zvýšení výkonu.


2. Je zapotrebi nejen samotny menic, ale i kabel s prevodnikem pri pouziti PC.

Ne, tiskárenská šňůra.


3. PC.

Nerozumím, Součástí dodávky. Starší, laciný.


4. Pripadne programovatelny IO modul + analog. programator kompaktibilni
s danym menicem.

Ne, jste uživatelé, je to velmi jednoduché.

5. S PC kazdopadne znalost alespon programu dodavaneho s menicem zdarma nebo
placenym/podle vyrobce/,+ dalsi znalost bud macrokamery v 3.11 nebo jineho
podobnemu programu pod Windows. Nebo znalost komunikacniho protokolu daneho
menice se znalosti programovat pod nejakym zakladnim jazykem komunikujicim
s rozhranimi PC.


Ne, jste uživatelé, nemusíte umět s PC. Chová se to jako obyčejná regulace na knoflíky.
Běží pod DOS i WINDOWS , nový počítač i starý 386 .

6. Hodne casu na zjisteni toho, jakymi parametry menic opliva. Se znalosti
nastaveni kazdeho parametru zvlast. A extra nastaveni na dany asyn.motor.

Ne, jen 5 parametrů
A / akcelerace
b ) decelerace
C ) sklopení
d ) malé otáčky
e ) velké otáčky

Ostatní parametry nastaveny, v dodávce, tím se trápit nemusíte.


K me pripomince jeste to, ze u velkokapacitnich medometu k maximalni uspore
dochazi v pripade automatickeho cezeni medu do sudu a moznosti vysazeni vytoceneho a
nasazeni plneho kose s ramky. /2 a vice odvickovacich kosu jako soucasti medometu v jednom/.

To je zajímavá myšlenka, nicméně kvůli výsledné ceně medometu a praktické práci to nepovažuji za přínos, protože si myslím, že těch šest nebo dvanáct rámečků je snažší vyměnit, než celý koš.

V pripade dalsiho zajmu preji pevne nervy, dostatek casu a hlavne penez.

Ne, ta poslední věta nemá smysl, viz. výše.
Pokud by jste to dělali sami, celou sestavu a studovali to jak a proč, tak je to neprůchodné, to je pravda, ale tuto průkopnickou práci jsme za vás už udělali my.
Vy jste uživatelé a jak a proč znát nemusíte. Ale je třeba uživatele přesto seznámit s možným nebezpečím nesprávného použití měniče a uživatel by si měl zajistit revizní zprávu zapojení ve stáčírně.

Já bych viděl proti snad jen to, že se omezujeme na 220 V a když chceme jít mimo síť- třeba ve voze , tak musíme zajistit toto napětí a to zvýší náklady, ale nevidím to jako podstatnou věc. Spousta z vás má elektrocentrálu nebo rámky vytáčí doma.

Vodička

Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných diskusí o "letáčku"
Myslím že v dnešní době je dostupná pro širokou veřejnost taková technika,
že by mohl mít každý včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost
takových, kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším proč by
měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už jedna známá firma kdysi
dávno vydala ale ... přiznám se, že bych snad ani nechtěl, aby nějaký
"šmudla" v sousedství měl stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož
kultura práce a prodeje je slušně řečeno nízká )
Etiketu mám svou a letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u včelaře který ke
každému medu v lahvi od okurek s použitým víčkem přidá vkusný letáček.
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Čejka" <cejka/=/upbk.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 27, 2002 2:33 PM
Subject: Re: Letáček na propagaci medu


> Vážený pane magistře,
> Děkuji Vám za moje pěkné představení, od Vás bych ani lepší nečekal.
Děkuji
> jen, že se mně v konferenci alespoň někdo zastal.
> Co si vůbec myslíte. Že nemám nic na starosti jen tvorbu letáčků na
> propagaci medu? A pokud vím, slíbil jsem Vám dodat letáček, ale nic
> konkrétního jsem neřekl, kdy jej dodám. Je pravda, že jste jej potřeboval
> do určitého dne a také jste mi to psal, ale bohužel jsem to nestihl. A
> nakonec - med je prodán, alespoň by měl být prodán a je před námi celá
zima
> na tvorbu. Neznamená to, že bych to nechal až na zimu, ale musíte
pochopit,
> že každý nemusí mít času na rozdávání. Až bude letáček hotový, vyvěsím jej
> na web, pošlu do konference, Vám (i když nepředpokládám, že zrovna ode mne
> byste jej zveřejnili, ale co když) a každý si ho bude moci převzít.
>
> Každopádně Vám alespoň děkuji, že se o včelaře takto staráte.
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka

> Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> diskusí o "letáčku" Myslím že v dnešní době je dostupná pro
> širokou veřejnost taková technika, že by mohl mít každý
> včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost takových,
> kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším
> proč by měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už
> jedna známá firma kdysi dávno vydala ale ... přiznám se, že
> bych snad ani nechtěl, aby nějaký "šmudla" v sousedství měl
> stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož kultura
> práce a prodeje je slušně řečeno nízká ) Etiketu mám svou a
> letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
> věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u
> včelaře který ke každému medu v lahvi od okurek s použitým
> víčkem přidá vkusný letáček.

Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci. Ten, kdo má pět včelstev
nepotřebuje leták žádný, protože tu trošku medu rozdá rodině,nebo prodá
sousedům. Ti, kdož mají , řekněme, 20 a více včelstev jsou obvykle
mladších ročníků a obvykle disponují výpočetní technikou a pokud cítí
potřebu, vyrobí si leták sami.

A kromě toho si myslím, že samotný letáček nevyřeší, či nezvýší prodej
medu sám o sobě. Já ho chápu jako předání informací zákazníkovi jako
např. jak med skladovat, z čeho se skládá a samozřejmě kontakt na moji
osobu.

Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
vedou, myslím, jiné cesty.

Prima dny!!

JOse

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
pro vymenu matky.

Jarda mailto:valsora/=/email.cz


MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
MC> s vybihajicimi mladuskami.

MC> Marek

Pratele i na humpolecku nas postihla snuska melicitozniho medu. Vynosy kvetoveho medu jsou asi od 20 do 25 kg.

V prubehu cervna a cervence snuska minimalni, nekteri vcelari museli prikrmovat, aby vcely nepadly hlady. Zacatkem srpna zacala slabsi snuska z lesa - medovice. Snuska mirne prerusila v dobe povodni, ale neustala ba prave naopak zesilila. Pri prechodu studene fronty 28.8.02 prisla boure a hodinovy privalovy dest. Doufal jsem, ze se snuska zastavi nebo zmirni, ale stal se opak, hned druhy den prinos 1 kg a stale snuska sili. Za 40 let vcelareni pamatuji ruzne medovicove snusky, ale tohle je jedna z nejhorsich hlavne proto, ze prisla v tak pozdni dobu.

Mam zkrmeno 12 kg cukru na vcelstvo, takze vytacet jiz nemohu. Mel by snad nekdo pro mne nejakou radu?

S pozdravem,

F. Sanek

Modřín opadavý = Larix decidua, slovensky: Smrekovec opadavý

Pepan

----- Original Message -----
From: "uvcsvpha" <uvcsvpha/=/login.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 10:22 AM
Subject: RE: melecitózní snůka medů--?


> smrekovec
>
> > Nie ze by som nerozumel po cesky, ale mozete mi prosim
> > niekto prelozit co je to "MODRIN".
> >
> >
> > Diky Pista
> >
> >
>
>

Tento pohon jsme vlastnili doma než nám ho někdo ukradl. byl to velmi dobrý
stroj v pohodě utáhl i můj 6 rámkový radiální medomet ato je již nějaký
ventilátor při rámkové míře 39 x 24 Roztáčel se pohodově od nuly až ke 200
ot. Je nepoužitelný pro zvratné medomety Vyráběli ho na slovensku.
Pokud by ho někdo chtěl prodat tak ho koupím.

pepan

----- Original Message -----
From: <Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 30, 2002 10:42 AM
Subject: Pohon k medometu


Nemáte někdo zkušenost s pohonem medometu na 220V vyrobeným mezi 1970-80,
elektromotor o průměru cca 12 cm a výšce 20 cm, uložený na výšku v
převodovce, na horním konci je páčka na zvyšování otáček. To celý je
uchyceno na profil a ten je po stanách přišroubován na stěny medometu. Jde
mi o to jak snížit otáčky, už při zapnutí se otáčí asi 10 ot/sec a na vyšší
rychlost jsem to ani nezkoušel dávat. Jelikož mi pohon zapůjčili až nyní,
nemohl jsem ho vyzkoušet s plnými rámky, možná že se potom bude točit
pomaleji, ale je taky možné, že je určen pro radiální medomety. Jelikož
nejsem elektrikář tak nevim, jestli by bylo možné nějak "přiškrtit" proud,
nebo jinak snížit otáčky.

Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Přátelé,

přiznám se, že asi stále žiji v bludu. Donedávna jsem si myslel, že
ten "letáček" na propagaci medu má být spíše reklama na med obecně a
ne etiketa! Něco co by si kupující v obchodě mohl vzít u regálu s
medem a kde by bylo napsáno jaké máme druhy medů, čím se vyznačují,
použití, případně i nějaký recept atd. Teď když občas prodávám med,
tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O). S medem je to asi jako
s vínem - má barvu, vůni, chuť apod., ale kromě včelařů nedokáže
nikdo jiný kvalitní med ocenit. Na propagaci tímto směrem bychom se
měli zaměřit a ne se zabývat etikatami!!!

Ona ani nějaká reklama na med v celostátním tisku by neškodila. Čím
více budou lidé bombardování informacemi o medu, tím více ho prodáme.

Kuba


> > Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> > diskusí o "letáčku"

> Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
> obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci.

> Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
> vedou, myslím, jiné cesty.

______________________________________________________________________
Reklama:
Přijďte se podívat na 10. ročník Mezinárodního festivalu DIVADLO: divadla z
osmi zemí světa, pouliční performance, site specific theatre, výstavy,
workshop, tance buto a další. http://festival.divadlo.cz

> plodiste a mednik. Pred dvema roky jsem baterie odstranil a misto nich
> instaloval nastavkove uly.

Další otázkou může být rámková míra ( tohle se samozřejmě netýká jen vozu).
Vím, že na tohle téma vždy proběhne vášnivá diskuze. Já sám mám dvě míry a
to 39*24 a 42*něco (27,5 17, 13). Přestože míra 42*x má blíž k ideálu
nástavkové míry, mám zkušenosti jiné. Jen pro zajímavost uvádím průměrné
výnosy na včelstvo na těchto mírách:

rok 99: míra 39 - průměr 44 kg, míra 42 - průměr 23 kg (52 % oproti míře
39)
rok 00: míra 39 - průměr 35 kg, míra 42 - průměr 22 kg (62 % oproti míře
39)
rok 01: míra 39 - průměr 30 kg, míra 42 - průměr 25 kg (83 % oproti míře
39)
rok 02: míra 39 - průměr 43 kg, míra 42 - průměr 34 kg (79 % oproti míře
39)

Jak vidíte jsou průměrné výnosy dost rozdílné. Je fak, že na míře 39
včelařím dost dlouho, mám zkušenosti, na míře 42 včelařím jen asi 5 roků. Je
fakt, že úly na 39 mám ve včelíně, úly na 42 jsou na včelnici. Tak jakou
byste mě poradili rámkovou míru?? :))

Včelařím v nadmořské výšce asi 650 m. Na míru 42 jsem se vrhnul s nadšení,
ale nejsem z těch, kteří by rozměr 39 cm šmahem odsoudili... Když se
podíváte na ty výsledky...

Tak se mějte a ať nám to bzučí!

Jose


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Ahoj!!

>Teď když občas prodávám med,
>tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
>dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O).
No jasně!! Právě proto ten letáček dělám a dávám ho zákazníkům. Získají
informace co je to med, jaké jsou druhy, jak jej uskladnit, proč a jak
pastovaný med a podobně. A přidám ještě nějakou zajímavost.A nezapomenu
uvést, že "můj" med je dobrý, protože jej posílám do soutěže Český med a tím
pádem musí splnit nějaké podmínky. Musím již získaného zákazníka přesvědčit,
že pokud med, pak jedině ode mne a tím ho udžet!! :))
Proto jsem psal, že si tímto snažím zákazníka udržet. Ale že bych roznášel
letáky po schránkách, to ne!! Já sám jsem na takovou reklamu alergický.

>Na propagaci tímto směrem bychom se měli zaměřit a ne se zabývat
etikatami!!!
Já jsem o nálepkách nic nepsal, ale zastávám názor, že i etiketa je
důležitá. Je jedno zda si je navrhnu sám, nebo koupím. Důležité je to, že je
tam moje razítko a kontakt. Věřte, funguje to! Když mi nálepky došly a já
prodával med bez nich, tak jsem se zákazníkům omlouval. S nálepkou to vypadá
profesionálně!!


> Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
> vedou, myslím, jiné cesty.
Letos dám med do tomboly na plesech. Hasiči budou rádi, že mají výhru a já
si vyrobím "speciální" nálepku pro tuto příležitost. Je velká šance, že
výhru získá "přespolní" a vsadím se, že v příštím roce mám nového
zákazníka. A i kdyby ne, tak za tu legraci to stojí. Tohle není propagace???
:))

>Ona ani nějaká reklama na med v celostátním tisku by neškodila. Čím
>více budou lidé bombardování informacemi o medu, tím více ho prodáme.
Klidně ať tam je. Jen jsem velmi zvědav, kdo ji zaplatí! :))))

A další věc: je spousta včelařů, kteří když mají dát 50 Kč na léčiva, budou
se ošívat, že mají včely zdravé, oni to nepotřebují a tak...
Ruku na srdce: kolik takových "strejců" (bez urážky!!!!!!) dá ročně 1000 Kč
na nálepky, kolik jich pošle med do soutěže Český med, když rozbor stojí
hrozivých 250 Kč??
Když ke mě přijde zákazník, dostane sklenici s nálepkou, nějaké povídání
(letáček) a zde se dočte i o tom, že kupuje kvalitu, protože mám certifikáty
na kvalitu zvanou Český med!!!

To je propagace včelaření a medu jak ji chápu já. A že dám nějaký peníze do
nálepek a rozborů?? Určitě víte co říkal starej Henry (Ford): poslední dolar
bych dal do reklamy!!

Tak se mějte a doufám, že jsem nikoho nepodráždil...

JOse




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

Ahoj!

Ještě jednou se vrátím k propagaci medu.
Já bydlím na malé vesnici, pracuji v městě. Na vesnici není příliš velká
šance získávat místní lidi jako nevé zákazníky. Ti buď přijdou ke mě, nebo
ne, protože to funguje tak, že chodí ke svému včelaři a přitom nerozhoduje
to, jak je med kvalitní, jestli má nálepku nebo ne. Na malé vesnici je
rozhodující, zda je to rodina, soused, jestli se můj děda nepohádal s jeho
otcem a podobně. Chápete jak to myslím??
Zde je šance získat nemístní - chalupáře, chataře a podobně. A zde již
takové věci rozhodují. Vím, že v širším okolí jsme dva včelaři, kteří
používají nálepky. Jsem sám, kdo posílá med do "Českého medu", jsem sám, kdo
dává leták. Až jednou budou dávat leták všichni (a to nehrozí), budu dělat
zase něco, abych byl o krok před nimi.
Pokud budeme chápat včelaření jako podnikání, musíme se spolehnout sami na
sebe, nečekat kdo nám všem natiskne nějaký univerzální leták. Já včelaření
chápu pořád jako koníček, přesto dělám vše pro to, aby to mělo profesionální
formu. Jak se mi to daří, to musí zhotnotit někdo jiný než já...

Hezké dny!!

JOse



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.381 / Virová báze: 214 - datum vydání: 2.8.2002

S tímto názorem lze jen souhlasit. K poslednímu odstavci bych dodal. Je
nutné přesvědčit zákazníky o výhodnosti nákupu českých medů oproti
zahraničním. letáčků by muselo být nejméně 10 000 000. Takovou reklamu lze
zajistit jen ve veřejných médiích a snad i na internetu kde uživatelů stále
přibývá. Myslím si, že to je jediný možný způsob cesty k vyššimu prodeji.
A teď se ukažte vážení diskutující

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <samalik/=/blansko.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 31, 2002 1:43 AM
Subject: RE: Letáček na propagaci medu





> Přiznávám, že už někdy nechápu význam těch nekonečných
> diskusí o "letáčku" Myslím že v dnešní době je dostupná pro
> širokou veřejnost taková technika, že by mohl mít každý
> včelař propagaci vlastní. Chápu, že je jich dost takových,
> kteří buď nemají čas nebo slohové schopnosti, ale netuším
> proč by měl být "obecně uznaný leták". Nejen že leták už
> jedna známá firma kdysi dávno vydala ale ... přiznám se, že
> bych snad ani nechtěl, aby nějaký "šmudla" v sousedství měl
> stejnou propagaci jako já. (myšleno včelař, jehož kultura
> práce a prodeje je slušně řečeno nízká ) Etiketu mám svou a
> letáček budu mít taky svůj. Myslím, že tohle jsou přesně
> věci, které za nás nikdo dělat nebude. Už vidím tu frontu u
> včelaře který ke každému medu v lahvi od okurek s použitým
> víčkem přidá vkusný letáček.

Moje slova!! Letáček si vydávám každým rokem, každým rokem s jiným
obsahem, nyní pracuji na webové prezentaci. Ten, kdo má pět včelstev
nepotřebuje leták žádný, protože tu trošku medu rozdá rodině,nebo prodá
sousedům. Ti, kdož mají , řekněme, 20 a více včelstev jsou obvykle
mladších ročníků a obvykle disponují výpočetní technikou a pokud cítí
potřebu, vyrobí si leták sami.

A kromě toho si myslím, že samotný letáček nevyřeší, či nezvýší prodej
medu sám o sobě. Já ho chápu jako předání informací zákazníkovi jako
např. jak med skladovat, z čeho se skládá a samozřejmě kontakt na moji
osobu.

Letáček mi slouží k udržení zákazníka, ne k získání nového. K tomu
vedou, myslím, jiné cesty.

Prima dny!!

JOse

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.:)
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Prosím touto cestou, aby se mi (na mou soukromou e-mail adresu nebo
telefon) ozval
jednatel nebo předseda, případně kdokoliv, kdo mi s nimi může zprostředkovat
kontakt, té ZO ČSV, pod kterou spadá obec Bystré u Stárkova. Jde o dotace
pro včelaře, se kterým se nemohu kvůli jeho úrazu domluvit osobně. Děkuji
předem.
S pozdravem
Petr Lokvenc, jednatel ZO Úpice
lokvenc.petr/=/volny.cz
0723 - 911407, 0439-881086

> tak zjišťuji, že lidé o medu nevědí VŮBEC NIC!!! V podstatě musím
> dělat osvětu a vychovávat si nakupující :-O)

Mám stejné zkušenosti, ale zjišťuji, že se to vyplatí, ba co víc, že je to nutné. A pokud to budeme dělat všichni, pomůžeme jen sami sobě navzájem. Zvedne se poptávka po kvalitním medu.

> Na vesnici není příliš velká šance získávat místní lidi jako nové zákazníky ...
> ... chodí ke svému včelaři a přitom nerozhoduje to, jak je med kvalitní ...

Mohu oponovat, že už to tak úplně pravda není a že se objevuje vliv osvěty (viz výše). Zjistil jsem v několika případech, že lidi začínají chodit za mnou, protože "vloni měli med od támhletoho a to se nedá s tím, co mají ode mně srovnat. A navíc je to takovej bručoun a člověk se od něj nic nedozví". Další zkušenost: popovídejte si z lidmi o medu a o včelách, "ztratíte" tím pět minut, ale získáte zákazníka, který si letos vezme dvě kila na zkoušku a za rok přijde s objednávkou aspoň na tři kila pro sebe a dalších pět pro příbuzné a známé.

Zdraví Pavel

Použít by jej mělo být možno ve stejných termínech jako konvenční
ošetření fumigací. Ale není to úplně vhodné, protože může dojít k tomu,
co Ing. Veselý nazívá "rezistencí na druh ošetření" - tj. mouhou být
urchráněni za stejných podmínek někteří roztoči.

Takže doporučuji:

provést ošetření v předepsaných termínech - co nejpozději tak, aby
poslední ošetření vycházelo na druhou polovinu listopadu nebo začátek
prosince a druh ošetření volit podle klimatických podmínek: do cca 8 -
10 stupňů po několik dnů fumigaci, při nižších teplotách aerosol. Pokud
by náhodou seděly podmínky i při posledním ošetření na fumigaci, tak
bych stejně pro změnu technologie použil aerosol.

Lněnička

Zdravim Jose,

urcite dostanes vela typov. Kazdy si najprv dobre premysli nez ho vyuzijes.
Nie vzdy to co vyhovuje jednemu musi aj druhemu.
Teda moja rada: nastavkove ule ano, ale len do jedneho radu. kedysi
som dal dva rady optimalov do maringotky ... po par rokoch som musel horny
rad zrusit.
Do maringotky netreba uteplene ule - je to zbytocna zataz.
Ak mas ule umiestnene na stojane, lepsie sa v nich robi.Ked dvihas
nastavok a nohu mas pritom vlastne pod ulom mas lepsiu stabilitu a menej sa
narobis. Aj pri prehliadke spodneho nastavku sa nemusis tolko zohybat (
treba zvazit svoju vysku aby praca v hornom nastavku nebola narocna ).
Zaistenie ulov proti pohybu pri prevoze: Ak budes mat ule tesne pri sebe
potom bocny pohyb nehrozi a stacia aj bezfalcove ule s predozadnym dorazom
( zvonku, ale pozor nie po celej sirke nastavku - aby sa tam vosiel
rozperak - lebo zboku ho nedas ) Ak budes mat ule dalej od seba su lepsie
falcovane.
Vetranie : najlepsie je spodne cez zasietovane dno - zakryva sa len v
zime. Ak mas ule na stojane, cez pletivo padaju necistoty z ula na dlazku
odkial ich pohodlne vymetieš.
Stojan : da sa urobit z "L" 30x30 mm, aj nozicky. Len na spodok noziciek
je treba privarit zelezne kruzky, aby sa ti nezabarali do podlahy.
Okna: Bocne okna su omyl. Stropne hoci su pracnejsie su ovela lepsie.

Matej

P.S. Rad sa "prizivim" na dalsich zaujimavych napadoch z tejto temy. V zime
ma caka stavba dalsej maringotky.




<Nazdar přátelé!!

<Musím se pochlubit, dneska jsem koupil včelín na kolečkách :) - kočovný
vůz.
<Je ale osazen bateriemi a to se mi nezdá... Tyto úly tedy vymontuju a přes
<zimu udělám úly nástavkové. Vás všechny bych chtěl poprosit o rady, o
různé
<vychytávky, Vaše nápady které jste ve svých vozech realizovali. Jedná se
mi
<třeba o přichycení dna, o zajištěná nástavků při převozech a podobně.
<Taky bych uvítal, kdyby byla možná návštěva ve Vašich vozech.
<Díky!!


<Mějte se prima a ať nám to bzučí...

<JOse

>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
Eman

... alebo vybratim dosky oproti ockam do vysky 6 nastavku / optimal /. V
praxi to vyzera tak, ze kazda 5 doska je o 120 cm kratsia.

>>Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
>>vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
>To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
>asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
>Eman

Vážení přátelé !

jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení. Vím, že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.

Důvod proč to nejde :

1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to konstrukce medometu.

2/ Opěrná plocha pro rámky musí být udělána tak, aby byl včelí plást dokonale opřený, mezerník nesmí zavazet.

3/ Je třeba rámek ve druhém točení namočit teplou vodou.

4/ Musíte použít čistou tangenciální polohu,zvratný medomet, v radiálu musí přemoci med stěnu buňky a teplé dílo se vytáčet nedá.


Slíbil jsem vám, že budu informovat o stavu zkoušky. Nevím, jestli jsem první komu to jde, ale vytočil jsem vše.
Do poslední buňky. Vytočeno na 100 %.
Rámky nepoškozené, bílé tvrdé krystaly venku.
Test jsem dělal na pohon A, profi.

Byla to zatím jen příprava, dostal jsem k dispozici jen pár rámečků, zanesených 50/50 hustým až kašovitým medem a bílými suchými krystaly.

Řešil jsem to tímto způsobem:

Napřed jsem nechal proběhnout standardní program, po odlehčení malými otáčkami do velkých otáček. Použil jsem čas cca. 7 minut.

Co bylo jakž takž vazké, se vytočilo, pár betonových špuntů odlítalo tipuju tak 40 %, ostatní se posunuly ( může tam voda ) .

Vytočený med jsem stočil do konve.

Pak jsem dal tak na 30 minut rámky do studené vody- myslím , ale že se tento krok dá vynechat.
Potom jsem rámky namočil cca. na 5 -10 minut do vody teplé cca. 50 stupňů. Ale myslím, že postačí jen ponořit na pár sekund, to teplejší vody. Zde je třeba dát pozor, pokud se bude někde dílo trhat, tak ne v medometu, ale právě zde.
Rámečky by měly mít dostatek vody, aby plavaly, tím je zaručeno to, že plást je nadlehčovaný vodou ze všech stran a nebortí se. Lze plásty dát po namočení k sobě, do páru, plavou a jsou na sobě, při vytahování z nádoby se opírají o sebe a lépe vážou, ale není to podmínka. Plást při vytahování by měl být kolmo k hladině vody. Jinak se může utrhnout při prudším pohybu.

Při vytažení lehce odkapat ( do 10 s ) a můžete vytáčet.

Nyní jsem program zkrátil, šel jsem přímo do vysokých otáček, postupnou akcelerací. I když druhá strana rámku byla plná vody, zdá se, že to nemá vliv na borcení plástů ani při tak obrovských otáčkách, které jsem používal, naopak , svůj smysl to snad i má.

Velkýma otáčkam jsem točil doprava 2 minuty, doleva 2 minuty.


Po skončení cyklu byly všechny místa plástu čisté, suché dokonce i odolné bílé špunty - vše pryč.

Vodu které v medometu zbyla jsem dal mým včelám, nemusel jsem nic rozehřívat, voda ve dně medometu se vírem vzduchu točila a špunty byly rozpuštěné. Myslím, že to včely v pohodě stráví, ale uvidíme.

Takže k pokusu :

čekal jsem, že vytočím tak na 50 % podle toho co jsem slyšel i od zkušených včelařů jaký je to problém. Čekal jsem , že bílé suché krystaly zůstanou, ale povedlo se to na 100 % .
Nemůžu říct ještě že je vyhráno, potřebuji větší množství rámečků, ale to provedeme tento týden, snad to půjde a vytáčecí postup ještě upřesním a zbytečné kroky se vypustí a vytáčecí čas se minimalizuje. Ale je důležité, že to jde. Medomet jsem neměl ukotvený, jen volně, to jsou časové ztráty.

Na 6 rámečků 39* 28 cm ve stavu 50 % med, 50 % beton bylo třeba aktivního vytáčecího času cca. 11 minut.

Pro zkoušku jsem použil medomet šestirámkový zvratný, kde u normálního medu se čas vytáčení pohybuje zhruba kolem 1,5- 3 minut.

PS. otázka- je to pro vás zajímavé nebo raději řešíte melecitozní med postaru než investovat do nového medometu ?
Zajímalo by mě, jestli se vám vyplatí koupit nový zvratný medomet profi - A, i když je cenově pro mnohé nepřístupný nebo mít ztráty v medu a ve včelách a v čase. Ve vaší oblasti dejme tomu dosud betonový med nebyl a snad jste vám i stačil radiální meodomet, ale jednou za čas přichází med, který tímto vytočit nejde. Co s tím?
Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš počet včelstev. Děkuji.

vodička

www.apidomia.cz

O tom jsem také přemýšlel, ale různě úly přešupuji do stran. Očka mám
otevřená i proti stěně kvůli větrání.
V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil, udělal
jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně létat
dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka nevidím
musím ven.
Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 02, 2002 3:51 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> >Na česna jsem nechal prostor jen 25 cm
> >vysoký a chtělo to tak 100 cm kvůli očkům.
> To se dá napravit dírami do stěny vozu a vložením plastové trubky (průměr
> asi 5 cm) k očkům (tunýlky). Očka jsou dobrá věc.
> Eman

Tento pokus je, řekl bych, velmi přínosný, ale jde o to, jestli se vyplatí kvůli jednomu roku za cca 10 let kupovat medomet za 50 tisíc! Snad pro velkovčelaře a podnikatele. Já mám 7 včelstev (zatím) a nedovedu si představit takovouhle investici. Nehledě na to, že o této investici obecně nerozhoduje pouze počet včelstev včelaře a jeho časové úspory, ale především také ekonomická situace rodiny a celková sociální situace. Je rozdíl, když má rodina příjem pouze od jednoho člena (manžel) a manželka je na mateřské. A je také rozdíl, když oba dva pracují. Také je rozdíl mezi ekonomicky aktivními a důchodci. A v neposlední řadě je rozdíl mezi normálním platem a platem manažerů, ředitelů a jiných vysoce postavených zaměstnanců (event. politiků - ale ti asi nevčelaří ...).

Toto si je potřeba všechno promítnout, nezáleží tedy pouze na počtu včelstev.

Zdeněk Čejka

Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního otvoru
ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla vně
včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím, ľe
by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.

A jěątě něco:
Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční stěny.
Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na třechu.
Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva. Určitě
byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
udělal
> jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
> také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
létat
> dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
nevidím
> musím ven.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Dovoluji si zaslat své první postřehy -směs pro a proti:
1. mám průměrně kolem 15 včelstev.
2. hrubou kalkulací ( po odečtení nákladů) jsem odhadl, ľe na medomet A za
50 000 by si mé včely nevydělaly dříve, neľ za asi 10 aľ 15let.
3. Nerez medomet by vąak měl vydrľet několikanásobně déle, neľ z
pocínovaného plechu, který slouľí uľ více neľ 20 let. Vydľí tak dlouho i
pohon? Jak je to se servisem? S nahraditelností dílů?
4. S výsledky pokusu se ztotoľňují i mé ( ale vetąinou pouze teoretické )
úvahy ( zejména otáčky aľ někam k 600 ot/min při koąi 90 cm, rozhodně
tangenciální poloha...). Hodlal jsem se do výroby medometu pustit sám. Jeątě
uvidím, mne totiľ baví se občas vlastní výrobou vąelijakých věcí zabývat.
Doba vąak přeje profíkům. Dřív jsem si po nocích stavěl např. stereofonní
tuner-dnes se mi spíą vyplatí si na něj vlastní profesí vydělat. Ten medomet
je vąak ( moľná jen zatím ) přecejen darda.
5. Nápad s vyčiątěním jiľ vymetených plástů s pomocí teplé vody se mi velmi
líbí, myslím, ľe by se dala práce zorganizovat tak, aby vytočená včelstva
dostala tento roztok nejpozději druhý den, jako součást podnícení plodování
a naučení včel do krmítka. Takový roztok bude mít sice nestandartní hustotu
a obsah glycidů, ale včely medový roztok odebírají zvláątě pilně. Domnívám
se také, ľe tento výplach by se snáze kazil ( podobné roztoky kvasí, nebo
octovatí jiľ třetí den ). Také z veterinárních důvodů bych ho krmil jen na
stanoviąti původu plástů.
6. Jsem přesvědčen, ľe melencitózní snůąky se opakují stále častěji jiľ
téměř kaľdý rok a dokonce i tam, kde dříve byly méně časté. Moľná ľe se
přísluąní producenti ( ani nevím kteří, kdo to ví napiąte) namnoľí
kaľdoročně tak, ľe se taková snůąka můľe stát do budoucna významná.
Čistý melencitózní med mi ale vůbec nechutná, ve směsi s jinými medy je vąak
dost přijatelné chuti.
7. ®e bych neukotvil svůj třírámkový medomet k podlaze - to si ani neumím
představit - to snad je překlep? Asi bych preventivně kotvil i ten
ąestirámkový.
8. Teď kdyľ to po sobě čtu, vypadá to, ľe jsem propagační agent př. Vodičky.
Nejsem. Bude to tím, ľe jsem z vnitřní podstaty pozitivně naladěn a tím, ľe
jeho snaľení nabízí řeąení aktuálního problému.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Vodička <jar.vod/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 12:56 AM
Subject: Radiální medomet- téma pro vechny


> Vážení přátelé !
>
> jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení.
Vím,
> že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co
> vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo
> už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda
> pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.
>
> Důvod proč to nejde :
>
> 1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to
> konstrukce medometu.
>
> Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš
počet
> včelstev. Děkuji.
>
> vodička
>
> www.apidomia.cz
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Zdravim vsetkych,

vyskusal som postup pana Vodičku, je to super - funguje to. Za to by
zasluzil od zvazu "metal".

Co sa tyka pouziteho medometu, mam 6 ramkovy zvratny a v zalohe 3 ramkovy
tangencialny ( stary pocinovany na rucny pohon ) . Aj v tomto starom
medomete na rucny pohon postup fungoval. Len ked mate tocit 2x2 minuty
rucne na 500 obratok kosa tak je to fuska.
Z toho vychádza moj záver.
Ak mate do 20 vcelstiev posluzi aj starsi tangencialny medomet.
Elektricky pohon je vsak dobra investicia. Ak sa rozhodnete investovat do
novoho medometu - potom je lepsie par tisic priplatit a kupit si nerezovy.
Inak 3 ramkovy nerezovy s elektrickym pohonom nestoji 50.000, ale je
podstatne lacnejsi.
Pri vyssich poctoch vcelstiev su zvratne medomety bezkonkurencne,
najlepsie v spojeni s automatickym ovladanim. ( nalozite plasty, zapnete,
ked sa vytacanie skonci medomet vyda zvukovy signal )

Matej

Dovolim si prispet jak vytocit melicitozu jinym zpusobem, tak jak jsem to
delal loni ja:

1. vytocit co se da
2. nevytocene zbytky navlhcit, umerne mnozstvi zbyleho medu. Malo medu -
rosit, stredne medu - pokropit a plny plast namocit na par vterin do vody.
(Vody s citem, melo by to byt asi jen tolik, co nasaje zkrystalizovany med.
Tedy jako namocit a prebytek odstriknout.)
3. dat dostatecne silnemu vcelstvu zpet jako mednik. Prakticky vetsinou
zpet, pouze pokud je vcelstvo slabe, tak sousednimu.
4. cca za tyden pohodlne vytocit jako normalni med.

Vodu v medu jsem presne nemeril, nemam cim, vaha sklenice byla zhruba stejna
a med se nekazil.

Neni to z moji hlavy, timto bych chtel RNDr Vaclavu Svamberkovi jeste jednou
podekovat.

A jeste neco o mem starem 3-ramkovem medometu na kliku.
U sveho stareho kose jsem z vnejsi strany na puvodni vystuhy pripevnil latky
2x2 cm z tvrdeho dreva. Pletivo a s nim plast se nemuze prohnout a tedy ani
potrhat. Pouze 6 klacku a kus dratu. Byl to nesrovnatelny rozdil. Doporucuji
tem kdo maji "vytahany" kos a nemaji prachy (volne penezni prostredky) na
novy medomet.
Ted mam jeste v planu vyvazit kliku protizavazim, abych mohl roztocit,
nechat setrvacnosti dobihat a nevyvazena klika nezpusobovala vibrace a
skubani v prevodovce.

PROC? Nemam 220V ani cestu po ktere bych prijel s autobaterii.

Vasek.

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
že

Odkazy na obrázky mi na té stránce nefungují.

Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit).
Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná (roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč.
Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen, listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?)
Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).


                                                        Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak včela
přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná
výąka je 80 cm a je rozdělena na va díly spodní díl skla je cirka 10cm
vysoký a horní díl ho střechovitě překrývá asi o 3 - 4 cm a je spodním
okrajem vzdálen od spodního na vzdálenost délky včelího těla. S tohoto
řeąení pak jsně výplívá jak včela opouątí úlový prostor. Pozor!! Okno které
je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje nám
to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
průvanu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
otvoru
> ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
vně
> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
ľe
> by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
> si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
>
> A jěątě něco:
> Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
stěny.
> Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
třechu.
> Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
Určitě
> byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
>
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
>
>
> > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> udělal
> > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
je
> > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> létat
> > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> nevidím
> > musím ven.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
>
>
>

Ano. Já jsem vąak dospěl k názoru, ľe výměna vzduchu ve včelíně pomocí 18
"okének" v mém včelíně není průvan ( neohne to ani plamen svíčky) ale ve
včelíně je sucho. A potvrzuji, ľe to opravdu funguje. Podrobněji na
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

např. obr. č. 4 v kapitole úvod.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz

eS Pepanem souhl
----- Original Message -----
From: tata <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 04, 2002 8:40 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
> Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak
včela
> přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
> od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
> znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná

Okno které
> je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje
nám
> to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
> průvanu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
> Subject: Re: Kočovný vůz
>
>
> > Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> > který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> > nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
> otvoru
> > ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
> vně
> > včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků).
Myslím,
> ľe
> > by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> > Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven,
nebo
> > si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
> >
> > A jěątě něco:
> > Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> > bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
> stěny.
> > Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
> třechu.
> > Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
> Určitě
> > byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
> >
> > Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
> >
> >
> > > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> > udělal
> > > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
> je
> > > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> > létat
> > > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> > nevidím
> > > musím ven.
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Chtěl bych se znovu připojit do diskuze o cementovém medu z modřínů a podobných starostí s jeho zpracováním. Zaregistroval jsem návod přítele včelaře s namáčením v studené a následně teplé vodě. Před tím jsem někde zaregistroval návod, (který bohužel nemohu najít) rozehřát plásty pomocí 100W žárovky někde v podmetu, následně je nechat vystydnout a pak vytočit. Byl bych rád, kdyby se někdo v konferenci ozval, zda to vyzkoušel, event. s jakým výsledkem. Dál prosím účastníky konference, jaký je váš názor, co s tímto roztokem, tj. melicitozním medem dál. Je pro včelstva nadále nebezpečný, i když zředěný pro zimní uložení jako potravu pro včely není asi nadále vhodný. Pokud jej nebudeme dále nutit včelstvám k ukládání do zimních zásob, jak jej dále ukládat event. sterilizovat. Sám osobně zkouším vytočit modřínový med obojím způsobem, tj nahřát a vytočit ,a ponořit do 50 st. vody a vytočit .Každopádně jsou to nějaké nápady, které jsou dobré vyzkoušet. Máte li nějaké zkušenosti, prosím o poslání do konference. Dále čekám o nové názory na fumigaci, která nás čeká. Ale to už určitě bude další tema, které nás nemine.
Emil

Vážení přátelé,

je mi líto, ale zdá se, že příroda vítězí. Vyjel jsem do terénu abych otestoval zvratný profi A medomet na včelařské farmě. Jednoznačně bez diskuse je radiální medomet mimo, zvratným medometem jsme vytočili alespoň něco.
V tomhle jsem měl pravdu. Bez vody se ale bohužel nehneme a voda znehodnocuje med. Šli jsme na nepředstavitelně vysoké otáčky, ale čeho jsme jen dosáhli,tak borcení plástů. Rámky byly v hrozném stavu, celobetonové a mladé dílo.

Vytočili jsme průměrem ze šesti rámečků 3-3,5Kg. medu. Čas 5-7 min. Můžu jen říct, že se dá tomu pomoci mechanickým rozrušením plástu.
Je na to takový ostnatý váleček, který pronikne do buňky a i vytáhne ten humus ven. Doma lze vyrobit ze slabých vrutů do dřeva takového ježka, kterým pícháte do plástu. Závit na šroubu zpětně vytahuje med. Vzdálenost asi jako buňky. Ne velkou plochu. Bohužel se ale tímto ničí plást a to ještě než jde do medometu. Protože je to jednostranně. Když jsem vystavoval v rakouském Grazu, tak jsem si všiml podobného principu, ale- a to je důležité - oboustranného. Kdybych toto použil, a ve spojení s velkými otáčkami, asi bychom byli podstatně dále a to i bez vody. Nemám na to ale čas a ani rámky. A nevím, pro koho bych to dělal, včelaři výrobky
kopírují , pomáhají si svépomocí .Nejsou finance. Med byl tak hustý, že sotva vytékal z medometu. Nic podobného jsem ještě neviděl.

V tomto období se voda použít nedá. Proč- je zima, včely jsou udřené, odmítají zpracovat při krmení i studený cukr. Natož vodu s melecitozou. Kdyby to bylo dříve- zkrmit a znovu vytočit, ale není na to čas. Jak uchovat vodu přes zimu - nevím. Tak jen změnit na alkohol a stát se alkoholikem.
Nebo nějak sterilizovat. Ztráta medu, je lépe vytočit co se dá, rámky vyměnit, zakrmit včely teplým cukerným roztokem.Nevytočené rámky dát příští rok do medníku, namočené do sladkého roztoku , včely to zpracují a smíchají s medem ve snůšce. Pak to vytočit, uchová se tak med. Melecitozní vodu možná smíchat s cukrem a zkrmit, ale není to vyzkoušené, nevím, jak na tom včely přežijí zimu.

Závěrem:

Myslel jsem si, že máme řešení, ale bohužel. Když se nedá použít voda, tak jsme v koncích, nepomůže vám ani nový medomet, ale určitě vytočíte více medu, než na tom starém.
V každém případě si promyslete při pořizování nového medometu typ. Radiální - není špatný, ale jen na řídké medy nebo univerzální zvratný- šetří maximálně plást a dostanete z plástu maximum co vůbec jde. Rychlost vícerámkového radiálního nebo šestirámkového je už teď vyrovnaná. Nastává
období, které s sebou přináší nové klima, životní prostředí je narušeno a co dřív nebylo obvyklé, tak je dnes šokujícím faktem.

vodička

Ahoj přátelé!
Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé, někdo
doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by byly
úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde asi
narazím u zastánců bezfalcových úlů.
Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))


>Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
>upevňuji na převoz kurtama po třech...

>S těmi je jediná komplikace, při přesunech je nutné je nějakým způsobem
>upevnit. To lze za pomocí rozepření, ale ani v takovém případě bych
>nevolil bezfalcové úly jako jsou Langstroth nebo Dadant, které by v
>takovém případě mohly zvýšit riziko vzájemného posunu...


Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 09, 2002 8:38 AM
Subject: Antwort: Re:Co do kočovného vozu



Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))

Nevčelařím dlouho - asi tak 15 let - samostatně, ale melecitózy přibývá.
Děda včelařil 60 let a znal ho tak po 10 letech a v červnu červenci společně
se smrkem. A pak jednou za 20 let - později. Jinak později šla jen jedle ,
ale ta šla točit , včely pak nakrmit. ALE I TAK BYLO JARO vždy po lesní
snůšce v srpnu špatné - tedy včely byly špatné. Kraňka na toto není zvyklá a
zima rozhodne.

U mne se vyskytuje již třetím rokem pravidelně (smíšený porost - jižní
Morava) a letos to vyvrcholilo. Přínos byl cca 10 kg a více !!! Už to jim
dalo zabrat. Ujel jsem s vozy,ale pozdě a 5 km od lesa je v létě málo. Velmi
je to láká.

Je tedy výborné, že se tento med učíme točit. Způsobů proběhlo několik.

Důležité také je jej prodat. Samotný není lahodný, ale jak již zde někdo
psal - ve směsce je výborný.

Proto jej nedoporučuji prodávat za směšné ceny pod 45 Kč (což byla minimální
cena letošního květového medu).

Koneckonců - medovina je z ní vynikající a přikrmit příští rok v snůškové
pauze medem není také k zahození. Pak přijde snůška a mohu v klidu bez obav
vytočit s jistotou, že nemám v medu cukr.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 603 - 499 746

Zdravím Vás.

Právě byl mezi soubory ke stažení této konference přidán soubor uctenka.jpg,
který obsahuje nascanouvanou účtenku ZO ČSV Doksy, jako doklad o přijetí
dotace včelařem a zároveň jako doklad o přijetí členských příspěvků
organizací. Myslím si, že se jedná o dobrou inspiraci pro ostatní organizace
a vývojáře jejich software. Výplaty dotací a přijímání členských příspěvků
se blíží a proto si myslím, že je to celkem aktuální téma. Z potvrzení lze i
vyčíst jaké byly výše členských příspěvků v roce 2000 u ZO ČSV Doksy, která
je známá velmi vysokými členskými příspěvky oproti jiným organizacím. Lze
říci, že mimo jiného nastolení této výše členských příspěvků organizace
dosáhla díky tomu, že právě tyto potvrzení vystavuje. Takovéto potvrzení
totiž "příznivě" (pro organizaci) ovlivňuje včelařovo myšlení, neboť má
přehled kdy, na co a kolik věnoval.

Účtenku si můžete prohlédnout zde: http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy

Zdravim Vas priatelia



Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
rana aj ja.

Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?

Dakujem


Pista

Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6 krát
léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
třeba ještě dojíždí.
Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: gabon



Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Matej


<Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
<veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
<léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
<třeba ještě dojíždí.
<Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
<15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
<poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
<úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

A je to na Slovensku veterinou schválený postup ? Máte asi jiné předpisy než
v ČR? že?
Rozdíl už tu je mezi Avartinovým páskem, který se pálí libovolně v úle a v
libovolné poloze, a mezi v ČR prováděnou fumigací, kdy je stanoveno kde má
být pásek umístěn, a v jaké poloze.
Fumigace provedená v ČR :-)) zanechává po sobě stopy. A s odvoláním na
e-mail z 5.9.2002 s názvem AEROSOL se roztoči stávají při styku s
podprahovými množstvími rezistentní na léčivo.
Tak jen doufám, že Jugoslávskou metodiku nikdo v ČR nepoužije.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
> 1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
> 2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk
>
> A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
> To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Osvedcene metody (czeh) ,sa rozhadzaju s praxou (slovak)!!!.
Na Gabon am na Slovensku padlo XYZ vcelstiev takze NO GABON !!!

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 2:30 PM
Subject: RE: Antwort: gabon


> Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
> veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
> léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
> třeba ještě dojíždí.
> Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
> 15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
> poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
> úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921
>
> -----Original Message-----
> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
> Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Antwort: gabon
>
>
>
> Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol
neucinny,
> tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
> zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.
>
> V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
> zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je
na
> vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
> zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
> zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
> by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie
hovori
> fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
> rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.
>
> Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
> mal nasledovne spady:
> v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
> bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
> 3. 240 ks
> 4. 150 ks
> 5. 30 ks
> kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.
>
>
> Matej
>

Ahoj Laco,

bohužel již od letošního jara víme i tu na Moravě, že na Gabon je na mnohých
místech Slovenska rezistence.
Přednesl nám to zástupce VÚVč. Dol p. Ing. Janoušek z Kývalky - na okresním
aktivu.

Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

Zásada pro Gabon a jiná léčení je - PLOŠNĚ, ZARÁZ - to nám závidí celý svět
!!!!!

Léčení je jedna z věcí, kdy se ta diktarura v rozumné míře - promyšlená
spolupráce veteriny s okresním výborem - a ten se základními
organizacemi ------ vyplatí.

Ahoj Mirek

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Chci jenom podat zprávu viz můj příspěvek 1645, jak jsem dopadl s vytáčením melecitozních zásob. Zkoušel jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat a vytočit. Mám starší typ 4 rámkového medometu a el.pohon 12V s regulací, která umožnuje cca 500ot/min. Nejvyšší otáčky se nedají použít ani u prázdného medometu, není vyvážený koš.Vytáčel jsem maximálními možnými otáčkami, odhadem 350/min.
Z plástů jsem vytočil cca 30% "špuntíků", ostatní zůstaly v plástech. Z plástů se ale vytočilo obrovské množství vody, takže jsem celý vytočený obsah nakonec zlikvidoval.
Dalšího pokusu s ohřátím plástů a následným vytočením se vzdávám, nevím totiž, jak ev.produkt uchovávat do jarního použití.
Což je další problém, který byl částečně v konferenci nastíněn. Co dál s melecitozními zásobami ? Zředit a podat znovu do zimních zásob? Pokud zředíme vodou, tu včelstvo odpaří a zůstanou melecitozní,které jsou pro zimní zásoby škodlivé. Zředit cukerným roztokem? Pořád zůstáva původní melecitozní složka. Takže zůstává k použití metoda našich dědů, odebrat plásty s mel. zásobami, nějak je uschovat do jara a na jaře podat včelstvům. K uschování máme oproti našim dědům výhodu snad jen v použití mrazících zařízení, ovšem kdo z nás má k dispozici tolik prostoru v chladničce, nebo mrazícím boxu.
Zdraví Emil

Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ... Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>

Ahoj Pista,

Spad po 1 hodime / po otvoreni letaca / je dolezity, ale je len
informativny. Dolezitejsi je spad po 24 hodinach. Tento pocet byva casto
krat 5 - 10 krat vyssi ako po 1 hodine. Preto ak mozes spocitaj aj tento
spad.

Matej

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista

info


---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Zdarvim vsetkych,

problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
presne podla navodu /. V minulosti mal Gabon deklarovanu ucinnost 98%. V
tejto dobe sme si zvykli dat Gabon, po mesiaci vybrat a vcely sme mali
preliecene. Bolo to pohodlnejsie ako v komplikovanych zimnych podmienkach
zadymovat. Tym ze mnohi z nas tento pokles ucinnosti nezaregistrovali
dochadza k vypadku vcelstiev ked su liecene len Gabonom.
V cechach zacali tento nedostatok nahradzovat zimnym osetrenim aerosolom.
Na Slovensku vedenie SZV nevenovalo dostatocnu pozornost zdravotnej
situacii a stalo len pri Gabone a Avartine. Kto chcel ine liecivo musel si
ho zhanat sam. O osetrovani aerosolom sa na Slovensku pise sotva rok aj to
hlavne v akademickej podobe. V cechach narozdiel od nas nezaspali dobu /
nakup aerosolu bol tusim aj dotovany, nielen propagovany /

P.S. V roku 2001 bolo u mna / Malacky /dostatocne osetrenie kombinacia 1x
odparna doska na zac juna, potom hned po slnecnici Gabon / alebo a je to
lepsie ozeliet slnecnicivy med a dat Gabon 10 jula / a v zime November
December 2x zadymit. Pripominam, ze vsetky osetrenia presne podla navodu
vyrobcov.
Je to ucinne, aj ked komplikovane. Samotny Gabon uz proste nestaci.
Ani kombinacia Gabon a zadymenie v zime nestacila. Takto osetrene vcely
boli na jar slabe, hoci prezili.
Aj Gabon vkladať po 1. auguste nema zmysel - je neskoro.

Matej


<Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
<včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
<davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
<Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
<takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.<

<Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
<byla celkem užitečná informace.

<Zdeněk Čejka

>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
Eman

Tych 70% plati v zasade pre oba Gabony / "90" aj "92" /. Vychadzam z
pokusov pana Jokaiho v Novych zamkoch z rokov 2000 a 2001 publikovane v
Vcelarovi. Z mojich vlastných pozorovaní, ako aj z pozorovaní dvoch
velkovcelarov v nasom okrese, ktrory robili presnu statistiku na vacsom
pocte vcelstiev.

P.S. Netrufnem si tvrdit, ze v cechach je to rovnake, ale tie vzdialenosti
nie su zas take velke ...

Matej



<>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
<Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
<Eman

>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

To nie je setrenie! To je len iny postup s rovnakym vysledkom, za nizsie
naklady.
To je svetovy trend.
Ked sa vrati cinsky med na europsky trh, uz nepredame repku za 50 Kc ale po
bide
za 30 Kc.
Ale jestli naklady na jeho vyrobu budu 45 Kc ...
A tona cinskeho medu stoji v Hamburgu 750 USD ...

P.S. A v tej Juhoslavii, je to oficialny liecebny postup.

>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse

Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek 8
Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a výnos ze včelstva je asi 1000.-. Má cenu se o tom bavit?
Asi to všude nefunguje, nebo to veterináři nemají v ruce. Správně by měl
veterinář určit čím a jak se bude léčit.
Nápady jsou dobrá věc, ale tady nejsme schopni ověřit účinnost experimentů.
Nejhorší na tom je, že můžu dělat všechno tak jak se má ale soused mi
vyšlechtí svými "metodami" odolné roztoče proti kterým už nic nebude
účinkovat.
Eman

> Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
> vrátí...
> Hezký den! :))
> JOse

Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany na
konferencii?

Matej


<Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
<atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
<neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
<usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Gabon sa podaval vzdy medzi ramiky s plodom a to v pocte 2ks na jedno
vcelstvo
po dobu 30 dni. Bohuzial jeho ucinnost resp.neucinnost som pocitil uz pred
3-4 rokmi. Tazkze mi neostava nic ine ako dymit avartinom.

Marek



-----Original Message-----
From: Zdeněk Čejka [mailto:cejka/=/upbk.cz]
Sent: Thursday, September 12, 2002 7:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Antwort: gabon


Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.

Marek


-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, September 12, 2002 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Antwort: gabon


zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

Pista

> Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
> latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.
>
> Marek

Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.

Zdeněk Čejka

Pravda, pásky 35/50=0,70 x2 = 1,4 Kč ale Varidol vystačí snad na 50
včelstev, Formidol jsem si nechal v rezervě, ten není povinný. Suma sumárum
jsem letos vrazil asi 350 Kč (i za cukr) do 1 včelstva. Když mě padne, jsou
pryč a budu smutný.
Aerosol by byl nejlepší, ale je to investice, školení, údržba, opravy a pak
to chce obětavce, který s tím objede včelstva.
Zadarmo to dělat a ještě se vnucovat?
Až bude aerosol povinný, tak se bude muset vyřešit i finanční stránka a
nějak spolehlivě zajistit přístup k úlům.. Nebylo by lepší tu naši hříšnou
dotaci a příspěvek povinně věnovat (část) na náklady na léčení? (Slováci ji
prý ani nemají) Pořád se setkávám s tendencí šetřit na léčení. Snad je to
tím průměrným věkem včelařů.

Eman


<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Bolo pisane nieco aj o otierani, nie?

Pista

> Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.
>
> Zdeněk Čejka
>

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?
>
> Pista
Vy na Slovensku nedostáváte ke Gabonu návod? :-)
Vypadá to, že zastrčíš pásek do česna a hotovo. Pásek má dvě strany.

Mladušky po něm nepřejdou. A pokud máš očka tak létavky tamtudy chodící taky
ne.
A viděl jsem na svých úlech létavky, které šly do česna po stěně zhora a
česnem prolezly vzhůru nohama.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

VUVČ v Dole, Ing.Veselý organizuje, provádí a vyhodnocuje minimálně 2 roky
(co si pamatuju, a spíše déle) křížové léčení s vyhodnocováním právě na
rezistenci. Dobrovolníkům, kteří se přihlásí rozešle léčivo - dva druhy
VARIDOL (účinná látka Amitraz) a MP-10. Včelstva na stanovišti se rozdělí na
liché a sudé. Liché se ve stanoveném termínu fumiguje Varidolem a sudé
MP-10. Počítá se spad po 24hodinách u každého včelstva zvlášť. Za týden se
vše opakuje s tím, že přípravky jsou prohozeny. Liché se ošetří MP-10 a sudé
Varidolem. Opět se počítá spad roztočů po 24hodinách. Pak lze vyhodnotit jak
je který přípravek účinný.

Rezistencí nás v časopise "straší" taky už několik let a podle článků v
časopise Včelařství (nedokážu si představit, že by lhali. Nemůžou si to
dovolit.) byla rezistence na Amitraz v Rakousku prokázána. A na některých
místech v ČR taky.

Rovněž na Gabon byla asi podobným způsobem prokázána rezistence. A stejné
křížové pokusy se provádějí s Gabonem u dobrovolníků.

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

PS: kdo jde na školení použití aerosolových technik 21.9.2002 do VÚVČ v Dole
? Třeba bychom se mohli seznámit ?
odpověď soukromě na jarolim/=/misel.cz

> Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany
na
> konferencii?
>
> Matej

Na myslím , že hlavně ten typ aktivity je v česně a na plástech s plodem
naprosto jiný.
A pokud by ses podíval shora do uliček, tak musíš už pohhedem zjistět kde
nejspíš plod je a kde není.
V uličkách s plodem je prostě nacpáno a tím je roznášení léčiva velice
intenzívní. Myslím, že brzy přijde čas, kdy od podvečera do pozdního jitra
neprojde česnem ani noha.

Arnošt

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

>jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 >minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat
Na adrese http://www.beedol.cz/files/Cement.htm je od dr.Kammlera uveden postup co s cementovým medem. Namočit se mají na 2-3 dny a před tím pokropit. Rád ty vaše zkušenosti čtu a ještě jsem radši, že s tím nemám problém.