78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Radim Polášek (e-mailem) --- 12. 2. 2006
Re: Sedimentace a kvašení medu v nádobě (14546) (14549) (14552) (14558) (14559)
Ten řidší med na povrchu může vznikat i absorbcí , protože med je hydroskopický. Stačí si najít tabulky třeba tenze vodní páry nad medem nebo dostupnější tabulky nad roztokem cukru. Funguje to tak, že pokud je relativní nebo v přepočtu absolutní vlhkost vzduchu nad medem vyšší než je příslušná tenze vodních par, med nasává vlhkost ze vzduchu. Když je vlhkost vzduchu nižší než hodnota tenze vodních par, med vlhkost do vzduchu uvolňuje. Aktivita kvašení asi záleží i na aktivitě enzymů v medu. První medy jsou čistě květové a proto mají těch látek méně a snadněji kvasí oproti pozdnějším medům. Už se tady třeba probíralo kvašení medoviny a nakonec pokud vím se většina diskutujících shodla na tom, že med je třeba před kvašením povařit, aby se tyto látky zpomalující kvašení zneškodnily.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jan Čáp" <> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, February 11, 2006 10:05 PM Subject: Re: Sedimentace a kvašení medu v nádobě
> Potíž je, že obsah vody okolo 18% po vytočení u jarního medu nejspíš > nestačí. > > Vytáčel jsem až v půlce června (tedy dost po Rudou doporučovaném 1.6.) a med > rovnou od medometu (nemaje jiné vhodné nádoby) rozlil do okurkáčů po 5kg. > Několik namátkou vybraných jsem po asi 2 týdnech (když přišel hustoměr) > změřil a všechny měly pod 19 %, některé pod 18 % .. průměr tak okolo těch > 18. > > Řek jsem si že to bude v pořádku a vyzkouším plast. plničku (plast. barel s > ventilem z Horní Kalné). Slil jsem do ní med z cca 8 okurkáčů najednou, > nechal z nejhoršího vybublat a stočil do sklenic. Ve všech začal med kvasit > intenzitou více méně přímo úměrnou teplotě skladování. > > Chyba mohla být v korekci měření (neměřil jsem přímo tepolotu medu, ale > spoléhal na to, že po 14 dnech je vytemperovaný na průměrnou teplotu > kuchyně), ale nepřipadá mi to moc pravděpodobné. > > Spíš mám pocit, že u jarního medu je rozdíl mezi tím co se usadí na povrchu > a tím co naměří hustoměr větší, než 1% vody (jak tvrdí 'adresozpytec' > Pepan) - klidně 3 nebo i 4%, jak píše v archivu např. př. Havlík a že > kdybych nechal med pár dní stát v plničce, tak problémy byly jen u > posledních sklenic kam by přišla hrchní vrstva. > > S medem vytočený koncem července, který měl podle hustoměru okolo 17,5 % > (teplotu jsem také odhadoval podle teploty okolí) problémy nejsou. > > Honza Čáp >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 14575
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu