Včelařská konference

U stromů, které dorůstají do "rizikového" věku se provádí úprava větví tak, aby stromky přestaly být atraktivní k účelu krádeže atd. Stromky už jsou větší 1,5-2,5m , takže snadno snesou odstřihnutí několika větví a jejich probrání (samozřejmě s citem!) Takový "zničený" stromek si už nikdo nevezme, zvlášť, když vedle je krásný smrček.. :)
Ale samozřejmě nic neplatí 100%.

Se smrkovými monokulturami a se smrky vůbec je problém. Poměrně kvalitní dřevo (v rámci možností), rovné a rychle rostoucí z něj opravdu udělalo průmyslovou dřevinu. Nejhorší je, že se vysazují snad úplně všude. I na půdách a stanovištích, kde nemají co dělat. Původně byl smrk stromem až toho nejvyššího pásma, tuším že začínal až někde okolo 800(nebo 900m.n.m.) až do této výšky ale byly původní jedlobukové lesy (už si na všechny ty názvy nevzpomenu, kdo by si to taky všechno ze školy pamatoval, že). Stačí se jen podívat v lesích okolo 500-600m.n.m. co se tam přirozeně zmlazuje. Většinou listnáče, smrk pouze na vývratech a na omezených místech (většinou po vývratech, kde semena smrku dopadnou na hlínu, nebo jehličí. Je to dáno kromě jiného i tím, že to které semeno má jiný klíček a dokáže se uchytit. Když do vrstvy listí pod bukem rozhodíte hrst smrkového semene, pravděpodobně nic nevzejde. Bukvice ano (je na to stavěná, aby rozstla z vrstvy listí), u nich je ale problém ten, že je něco sežere dřív než vzejdou. Kromě toho jsou i další problémy, jakok že ne každý rok je tzv. semenný a že smrk má semena 2-3x častěji než buk atd....

Při zakládání lesa pak je rozdíl i ekonomický. Smrku sázíte 5.000ks, maximálně 10.000ks na hektar (spon 1x2m až 1x1m), u listnáčů musíte jít přes 15.000ks někdy ke 20.000ks na hektar. Dále nemá cenu dávat každý 30tý stromek jedli, musí se to v sazovat v hnízdech. Původní zastoupení bylo cca 60-30-10 (není dogma). Smrk nemusíte oplotit, stačí na podzim nátěr proti okusu. Buky musíte oplotit, jinak Vám to za rok sežerou a nemáte nic. Modříny se třeba vysazují "obklíčené" jedním až dvěma smrky (do jedné jamky), až vyrostou, postupně se smrky odřezávají až zůstane jen modřín... (nekonkurují si, modřín má kůlový kořen a roste mnohem rychlej, smrky se odříznou po několika letech) Srnec si na vytloukání vybere vždy ten nejhezčí stromek...
Takhle by se dalo pokračovat dlouho.
Pravdou ale je, že smíšené lesy, nebo s převahou listnáčů (v těch správných podmínkách) jsou obecně zdravější. Smrková monokultura je svým způsobem "sterilní". Co do přirozených nepřátel lýkožrouta atd. Ve smrkových monokulturách je málo míst k hnízdění drobného ptactva, které výrazně tlumí škůdce atd.

Neberte tento příspěvek prosím jako agitku, vše má své pro a proti, ale je pravda, že hodně věcí se řešilo z pohledu peněz (problém monokultur není problémem posledních 100let, ty se začaly vysazovat už před více než 250-300lety), ale v lesnitví vše trochu déle trvá, než zjistíte, že monokultura je náchylná na kalamity, uběhne i více než 150let a změnit zaběhlé plánování lesních porostů další desítky let :)

Rád poskytnu konzultaci na toto téma.