Včelařská konference

Když vyjdu na výlet do okolních luk,údolí a lesů potkávám úly, kočovné vozy i včelnice.Některé září novotou (spíš jen nástavkové úly začínajících nadšených malovčelařů, některé starší racionálně udržované, některé se rozpadají pro stáří majitele, který hledá svůj nepojízdný vůz v dvou metrové trávě jen o slunovratu, aby vytočil, a některé vypadají ,že majitel už o svém divokém chovu ani neví a včely tam létají spíš ze zvyku, nebo obsadily jen nezajištěné úly.Pak sem taky viděl hobrové úly na dešti, výhodou je ,že je nemusíte otvírat,zkroucenou hobrou bychom prostrčili ruku, ale i úly-zříceniny bez včel. Na takových divokých stanovištích, kde asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...

Co potom varoa a mor,co se nám motá po kopcích...

Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys.Často stejně neudržované, tak jak je získal od předešlého majitele, který se svých almárek pro stáří rád lacino zbavil. O nějaké racionalitě chovu nelze mluvit.A hygiena….je přece taky zvíře a jako včely snese hodně.V tom je náš obor zaostalý.

Co s tím ?

Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?

Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její obsah nějak pozměněn.

Svoboda je odpovědnost a tolerance.

Pokud někomu chybí odpovědnost za své jednání
je na řadě "zákon",hm který se dá zase obcházet.

Co s tím ? Nejsme tak trochu v pasti ?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

/=/

Pán Čermák môžte odpísať na môj imail. Ďakujem.
jaro001/=/pobox.sk

WEB beekeepings Links to the World
A Thousand Great Places to Bee on the Web

http://
ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

V podstatě to s očky není složité. Popíšu jak je používám. Na období
zimování mohou být otevřena všechna, ale přece jen je lepší horní očko v
NN úlu v zimě uzavřít tam, kde ho využívají sýkorky na lovení včel (v
horním nást. jsou včely obvykle nejblíže k očku). Pokud se v NN zimuje
ve 3-4 nást., stále zůstávají otevřena 2-3 očka. Horší by bylo uzavření
při vyšších nást., protože je těch oček méně. V sezóně nechávám otevřena
v NN spodní 2-3 očka, horní nástavky je mají uzavřená, protože tam je
spíše med (alias medníková část úlu). Podotýkám, že spodní česno je celý
rok, tedy i v zimě, plně otevřeno. Přesto spodní nástavek u části
včelstev trpí vlhkostí, protože včelstvo je více navrchu, pod strůpkem a
dole je rosný bod.
K. Čermák


Bohouš napsal(a):

>Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
>Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
>odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na Optimály
>by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se ,
>že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků
>zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci
>včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
>Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
>krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
>pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
>práce.
>

Výrobky firmy Flajzar jsou dobré .
Většinou nejsou provedeny na montáž do rozvaděčů a nejsou
k nim další moduly na rozšíření, proto je nepoužívám.
Jinak pro daný účel vyhovují.Uvedl jsem pouze příklad. Rozpouštím 40 kg nádoby.
Rozpouštědlo na med se dá provést jako Trabant nebo jako
Mercedes - oboje je automobil.

Tom Vlk (80.188.9.133) --- 5. 1. 2006 napsal:
Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
muzete poslat kontakt J. Kamler kamler/=/ivb.cz

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.

Radku náhodou jsem narazil na Tvůj příspěvek o problematice použití oček při zimování ve včelstvech.Včelařím 10 let,není to moc,ale mohu říci,že mám s očky u nástavkového včelaření dobré zkušenosti.To co prezentuje p.Volejník,si myslím,a to je jen můj subjektivní názor opírající se i o literaturu,není až tak správné.Možná chybu děláš někde jinde,těch důvodů špatného zimování může být více.Jsem ze ZO ČSV Pardubice.Všem včelařům přeji úspěšný nový rok,hodně zdravíčka a radost z práce se včelami.

Já používám termokomoru s tímto termostatem (obj. č: 531)
http://www.flajzar.cz/merice.htm , jsem s ním spokojený.

Vlastní termokomora je z téměř neupraveného chladicího/ohřívacího boxu do
auta (autochladnička), jen jsem přidal termostat a další ventilátor (z
výroby tam jsou dva). Používám ji na rozehřívání medu (dvě pětikilovky
najednou), zkoušel jsem ji použít i jako líheň matek a na dezinfekci pomůcek
proti nosemě (60st. C).

Fotky jsou zde -

www.vcely.ic.cz/term/term1.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term2.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term3.jpg

mp

Úľové očká v úľovej trojzostave (B 420x270mm) používam asi 20 rokov. S očkami mám dostatok skúseností a po toľkých rokoch som dospel k poznaniu, že ich netreba. V úľovej zostave mám zabudované peľové dno (vtedy môže bať len jeden otvor do úľa a to je hlavný letáč) a využívam jednoduché medzidno s letáčom, ktoré je mať výhodnejšie.
Roky som počúval ako očkom pomôžeme včelám pri odletoch z úľa a príletoch doňho. Včely potvory však z úľa vyletovali a vracali sa cez hlavný letáč. Dosť dlho mi trvalo kým som na to prišiel prečo tak robia. Včely pri odlete z úľa vždy prijímajú materskú látku- teda chuť a až tak odlietajú. U mňa to platí na 100%, pretože plodisko mám na oddeliteľnom dne ako prvé, preto sa nevracajú do očiek nad mater.mr.. Áno, ak bolo na prvej deb. očko, tak ho využívali, ale je potrebné keď 10 cm pod očkom je hlavný letáč? Vo všetkých mojich prípadoch keď včely vyletovali cez očko nad mterskou nriežkou, vždy to značilo, že v dvoch debničkách určených na med, sa utvorilo dcérske včelstvo (M sa oplodnila cez očko), z ktorého včely vyletovali cez očko. V takom prípade včely prinášali peľ, vodu a nektár, mladé včely robili prelety. Výlet včiel spojený s prínosom plodu cez očko, ma vždy upozornil na matku, buďto bola matka pôvodná alebo nová mladá, keď som nepozornosťou preložil npr.MB, alebo priletela mladá z vonkajšieho prostredia. Viackrát sa mi stalo, že som očko zatvoril, potom koexistovali dve včelstvá, bez toho aby včely jednu M včely zabili. Včely bezpečne prechádzali cez materské včelstvo a hlavný letáč.
Očká včely využívajú len v prípadoch, keď včelár nepoužíva mater.mr. a plodisko včely založia vyššie a v dvoch troch debničách alebo včelár aj na znášku umiestni do najvyššej debničky a podloží mater. mr.
Ja npr. v ôsmom mesiaci prekladám plodisko (bez zužovania, ponchávam v zostave aj zásobné plásty) ako tretie a podeň dve debničky s plástami a takáto zostava je až do apríla (4.mes.) budúceho roka, kedy robím protirojové opatrenie, pred znáškou z repky plodisku prekladám na úľové dno. Pod plodiskom na druhej debničky mám otvor 100x100mm, ktorý je asi 50mm pod plástami. Kŕmny otvor používam na dopĺňanie zásob vonkajším kŕmidlom, kedy je otvor vzadu.
Možno sa dokážete zorientovať z môjho popisu, ktorý je len útržkový.

Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
Ceny bez DPH

Vse O tom

Emile je zbytečné chytat za slovo, doslovně jsem reprodukoval jednoho z
nejlepších včelařů, kterého znám.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: emil [mailto:emilrasner/=/cenrum.cz]
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:39 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům
polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním
těsněním,nevětrejte
aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte
plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na
koč.
stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly
otevřené
ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad
mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a
některá
téměř vůbec.

__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nejsem sice př. Čermák,
ale tuším co by odpověděl a mimo to má pravdu s tou vodou. Včely totiž
na jaře vodu nutně potřebují a tak vyletují i v počasí, kdy mohou
prochladnout. Letová aktivita je daleko vyšší v úlech s očky.Pozoroval
jsem na jednom stanovišti prolet i o týden dříve, než v úlech bez oček,
což si myslím, že zvláště ve vyšších polohách a při medovici pozdě na
podzim může být významné. Včelařím v nížině a mám s očky problém, je tu
tepleji než na horách, ale kolikrát v únoru a někdy až do dubna u nás
přicházejí náhlé spršky, náhlé ochlazení s nepříjemným studeným větrem,
při kterých pozoroval můj kamarád během půl hodiny úbytek na váze 20dg.
Jakmile je teplo, nemají očka negativní vliv. Takže já jsem očka na
včelnici zavíral po jarním proletu a raděj jsem dával vodu do stropního
krmítka.
Závěr: doporučuji odzkoušet na vašem stanovišti 10 včelstev tak a 10
onak a pak dejte vědět.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Wednesday, January 04, 2006 11:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem
čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na
Optimály
by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se
,
že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních
nástavků
zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a
organizaci
včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz


__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Michal Pol:
>        Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
> "ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
> česnového uzávěru.
.....

Nechat si vyrobit a vymenit kruhove uzavery, ktere horky parafin vydrzi. ;-)

_gp_

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

Já tam mám prkýnka 5 mm tlustá na šroubku-jako třeba je přes klíčovou dírku.Nejčastěji jsem ale vídal čep-asi ze silnější násady od koštěte většinou těsněný novinami.Možná to není ani těsnění, ale spíše ochrana proti příliš těsnému zatmelení.

Ano. Napsal jsem to trochu zbrkle a uvědomil jsem si to až potom.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

pouzivam uzaver vyrobeny z 5mm pertinaxu ( pouziva sa na vyrobu
elektroizolacnych dosiek )

Matej




"Michal Pol"
<pol.michal/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: OT - RE: O?ka Optimal
05.01.2006
10:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to
vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

       Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

No, co jsem viděl já u svých včel, tak naopak poslední plod na podzim je
právě u česna, kde mají nejvích vzduchu a během zimy se posouvají směrem od
česna nahoru a dozadu. Podobné to bude nejspíš i u těch oček.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:37 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními
> zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět,
že
> se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do
> tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním těsněním,nevětrejte aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na koč. stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly otevřené ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a některá téměř vůbec.

Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět, že se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Letos jsem v zimě i vyfotil věc které jsem původně nevěřil.V horním nástavku mi jedny včelky očko téměř úplně zastavěly propolisem a ponechaly jen malou štěrbinu asi tak 8*5 mm.Ostatní ale vůbec nic.Já nechávám očka otevřená úplně nahoře.Rámkovou míru mám 39*24.Řekl bych, že včelky přestanou dříve plodovat a přes zimu tolik neplesniví.Přes leden je ale uzavírám a otevřu je v půlce až koncem února.Když jsou očka uzavřená a sněží ,tak mám docela strach, aby se neudusily.Když na jaře nedávám vodu, včelky očko dost využívají.Když by musely běhat přes prázdný spodní nástavek , tak by je to určitě zdrželo a sil by jim to nepřidalo.

>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek

Pokud vás bude v tom obýváku přespávat 20, pak budete za takové díry vděčni.

Sledoval jsem několik let vliv oček (2 cm) v nástavcích 39x24 a jejich negativní vliv jsem nezaznamenal. Všiml jsem si, že včely je někdy ucpávají tělíčky a tak si regulují cirkulaci vzduchu. A v létě si taky rádi otevřete okno. Na zimu jsem je zacpal kouskem polystyrenu a samy si vykousali otvor. Jsem názoru, že silným včelstvům určitě prospívají, a u slabších včelstev asi podporují plodování v horních nástavcích.

Také jsem očka zkoušel na jedné z včelnic půl na půl a zkouším je vlastně stále. U svých zateplených Dadantů jsem žádný efekt ve zvýšení výnosů nezaznamenal,spíš komplikace z pylem a tak jsem do dalších nových nástavků je přestal dělat. V Dadantu je však zimování na velké ucelené plástové ploše výrazně pro včely i včelaře jednodušší. V nízkých nástavcích, díky mezerám a spoustě dřeva již tak jednoduché není a asi přívod čerstvého vzduchu tento způsob výrazně vylepšuje. Pak ale také ztrácí jakákoliv izolace význam a u nízkonástavkových úlů s několika vertikálními otvory nad sebou ji považuji za dost zbytečnou.Takže čistě teoreticky u nízkonástavkových úlů asi očka nějaký význam mají o optimálech existuje dost článků a literatury, takže není podle mého názoru co řešit. Zdraví R. Stonjek

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější odpověď. Chápu zcela, že času je málo, ale všem kteří se dali na Optimály by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se , že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví. Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz

Já mám zase jiný příklad - když jsem před asi 25 lety na svitavsku začal
s Optimaly, dva kamarádi - včelaři očkům, jež u mě viděli, moc nevěřili.
K ničemu jsem je nepřemlouval, ale potom je do několika svých nást. úlů
udělali. A když viděli ten podstatný rozdíl v letové aktivitě včel na
jaře proti ostatním, vrtali postupně očka i do ostatních úlů při plném
osazení včelama - stálo jim to za nějaká ta žihadla !!
Pana Volejníka dobře znám a vážím si ho jako jednoho z NEJ včelařů u
nás. On na jaře včelám podává vodu, v takovém případě se význam oček
skutečně o dost snižuje...

K. Čermák


Radek HUBAČ napsal(a):

>Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
>rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek
>PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
>horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
>efekt.
>Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
>větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
>které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....
>
>MUDr. Radek Hubač
>předseda OV ČSV Pardubice
>drh/=/seznam.cz
>mobil: 724 801 014
>

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
S pozdravem Radek
PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
efekt.
Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....


MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, January 03, 2006 10:10 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: O?ka Optimal

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v
Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením
velikosti
včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a
počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na
konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že
je
to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis
nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes
tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud
to
podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

__________ Informace od NOD32 1.1351 (20060103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: tmav? v?ela
> Datum: 03.1.2006 19:04:46
> ----------------------------------------
> Od: J.Horky
> > To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> > obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> > "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
> ......
>
> Co te vytrhava?
> _gp_
>
>
> > obvzlášť když je to v pracovní době.
taky se podivuji když o výkendech neni žádný příspěvek, že vám to trpí
pepan

Výrobní číslo je na samolepce na podstavci jako jsou cenovky na zboží. U starších vyvíječů se asi strhlo. Pochybuji že se někde jinde eviduje. Zvážil bych vyvíječ bez sklenice a dal tam váhu v gramech :-). Podstatný je podle mě ověřený výkon a kvalifikace obsluhy.
Možná to souvisí s dotacemi, ale nikde jsem o tom nečetl. No nic se neděje, jenom dostanete důtku, pokutu a zamítnou vám žádost o dotace :-)).

O.T.
Jsem zvědav kolik % včelařů bude mít na protokolech vyšetření vzorků správné registrační číslo chovatele. Mám informace, že některé ZO to v evidenci nevedou. Pořadek musi byt.

ještě k černé včele
Já myslím, že takové tvrzení, kterých tady bylo víc o původní černé včele,
srovnává hrušky s jablkami. Bral bych kdyby někdo napsal" Měl jsem možnost v
50 nebo 70 letech porovnávat matky Nigra kmene toho a toho dlouhodobě
šlechtěné s matkami kraňky třeba Sklenar nebo Troiseck(tedy taktéž
dlouhodobě šlechtěné) a kraňky byly lepší. (nebo Nigra byla lepší.)"
Možná Nigra doplatila na to, že nebyly včelařské rody, které by ji
dlouhodobým výběrem z stovek včelstev dlouhodobě šlechtily, zatímco rakouští
včelaři s kraňkou toto udělali a ve správnou chvíli, kdy se objevila
poptávka po kvalitních matkách, je dali na trh. Je jasné, že různí náhodní
bastardi, případně nějaké šlechtění v malochovech ve srovnání s dlouhodobým
výběrem velkochovu nemohlo při porovnání obstát. Aspoň tehdy, kdy hlavní
metodou byl výběr podle výsledků. Dneska už je to možná jiné, je možné
vybírat podle genetických rozborů a dalších dnešních vymožeností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantiek Kapar st." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 4:53 PM
Subject: tmavá včela


> Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve
> včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku
> křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal
> včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i
> výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově
> matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Od: Josef Blinka:
.....
> 1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
> léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
> uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
> výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.
...

Co to tam mate na OV v Jicine za horlivce? :-))

Kdo si to vymysli, at si to i resi. Neni cislo neni splneno v jednom bode usneseni. :-o

_gp_

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením velikosti včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že je to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud to podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

To nevím, ale je to v "Usnesení plenárního zasedání OV ČSV Nový
Jičín......dne 11.12.05.....".
V odstavci ...ukládá...:
1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.

Vzpomínám si, že dříve se psalo datum posledního testování vyvíječe na
výkon. Ale výrobní číslo je novinka.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:12 PM
Subject: Re: vyr. c. aerosol. vyv.


> co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?
>

co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

Veterina požaduje uvádět na seznamech ošetřených včelstev, kromě jiného, i
výrobní číslo aerosolového vývíječe. Máme v organizaci 4 vyvíječe, vyrobené
od r. 1989 do 2003 ale ani jeden toto číslo nemá.
Jak to řešíte u vás?

Josef Blinka

Od: J.Horky
> To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
......

Co te vytrhava?
_gp_

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.

Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.