Včelařská konference

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

Já tam mám prkýnka 5 mm tlustá na šroubku-jako třeba je přes klíčovou dírku.Nejčastěji jsem ale vídal čep-asi ze silnější násady od koštěte většinou těsněný novinami.Možná to není ani těsnění, ale spíše ochrana proti příliš těsnému zatmelení.

Ano. Napsal jsem to trochu zbrkle a uvědomil jsem si to až potom.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

pouzivam uzaver vyrobeny z 5mm pertinaxu ( pouziva sa na vyrobu
elektroizolacnych dosiek )

Matej




"Michal Pol"
<pol.michal/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: OT - RE: O?ka Optimal
05.01.2006
10:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to
vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

       Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

No, co jsem viděl já u svých včel, tak naopak poslední plod na podzim je
právě u česna, kde mají nejvích vzduchu a během zimy se posouvají směrem od
česna nahoru a dozadu. Podobné to bude nejspíš i u těch oček.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:37 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními
> zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět,
že
> se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do
> tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním těsněním,nevětrejte aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na koč. stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly otevřené ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a některá téměř vůbec.

Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět, že se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Letos jsem v zimě i vyfotil věc které jsem původně nevěřil.V horním nástavku mi jedny včelky očko téměř úplně zastavěly propolisem a ponechaly jen malou štěrbinu asi tak 8*5 mm.Ostatní ale vůbec nic.Já nechávám očka otevřená úplně nahoře.Rámkovou míru mám 39*24.Řekl bych, že včelky přestanou dříve plodovat a přes zimu tolik neplesniví.Přes leden je ale uzavírám a otevřu je v půlce až koncem února.Když jsou očka uzavřená a sněží ,tak mám docela strach, aby se neudusily.Když na jaře nedávám vodu, včelky očko dost využívají.Když by musely běhat přes prázdný spodní nástavek , tak by je to určitě zdrželo a sil by jim to nepřidalo.

>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek

Pokud vás bude v tom obýváku přespávat 20, pak budete za takové díry vděčni.

Sledoval jsem několik let vliv oček (2 cm) v nástavcích 39x24 a jejich negativní vliv jsem nezaznamenal. Všiml jsem si, že včely je někdy ucpávají tělíčky a tak si regulují cirkulaci vzduchu. A v létě si taky rádi otevřete okno. Na zimu jsem je zacpal kouskem polystyrenu a samy si vykousali otvor. Jsem názoru, že silným včelstvům určitě prospívají, a u slabších včelstev asi podporují plodování v horních nástavcích.

Také jsem očka zkoušel na jedné z včelnic půl na půl a zkouším je vlastně stále. U svých zateplených Dadantů jsem žádný efekt ve zvýšení výnosů nezaznamenal,spíš komplikace z pylem a tak jsem do dalších nových nástavků je přestal dělat. V Dadantu je však zimování na velké ucelené plástové ploše výrazně pro včely i včelaře jednodušší. V nízkých nástavcích, díky mezerám a spoustě dřeva již tak jednoduché není a asi přívod čerstvého vzduchu tento způsob výrazně vylepšuje. Pak ale také ztrácí jakákoliv izolace význam a u nízkonástavkových úlů s několika vertikálními otvory nad sebou ji považuji za dost zbytečnou.Takže čistě teoreticky u nízkonástavkových úlů asi očka nějaký význam mají o optimálech existuje dost článků a literatury, takže není podle mého názoru co řešit. Zdraví R. Stonjek

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější odpověď. Chápu zcela, že času je málo, ale všem kteří se dali na Optimály by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se , že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví. Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz

Já mám zase jiný příklad - když jsem před asi 25 lety na svitavsku začal
s Optimaly, dva kamarádi - včelaři očkům, jež u mě viděli, moc nevěřili.
K ničemu jsem je nepřemlouval, ale potom je do několika svých nást. úlů
udělali. A když viděli ten podstatný rozdíl v letové aktivitě včel na
jaře proti ostatním, vrtali postupně očka i do ostatních úlů při plném
osazení včelama - stálo jim to za nějaká ta žihadla !!
Pana Volejníka dobře znám a vážím si ho jako jednoho z NEJ včelařů u
nás. On na jaře včelám podává vodu, v takovém případě se význam oček
skutečně o dost snižuje...

K. Čermák


Radek HUBAČ napsal(a):

>Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
>rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek
>PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
>horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
>efekt.
>Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
>větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
>které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....
>
>MUDr. Radek Hubač
>předseda OV ČSV Pardubice
>drh/=/seznam.cz
>mobil: 724 801 014
>

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
S pozdravem Radek
PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
efekt.
Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....


MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, January 03, 2006 10:10 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: O?ka Optimal

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v
Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením
velikosti
včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a
počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na
konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že
je
to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis
nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes
tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud
to
podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

__________ Informace od NOD32 1.1351 (20060103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: tmav? v?ela
> Datum: 03.1.2006 19:04:46
> ----------------------------------------
> Od: J.Horky
> > To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> > obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> > "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
> ......
>
> Co te vytrhava?
> _gp_
>
>
> > obvzlášť když je to v pracovní době.
taky se podivuji když o výkendech neni žádný příspěvek, že vám to trpí
pepan

Výrobní číslo je na samolepce na podstavci jako jsou cenovky na zboží. U starších vyvíječů se asi strhlo. Pochybuji že se někde jinde eviduje. Zvážil bych vyvíječ bez sklenice a dal tam váhu v gramech :-). Podstatný je podle mě ověřený výkon a kvalifikace obsluhy.
Možná to souvisí s dotacemi, ale nikde jsem o tom nečetl. No nic se neděje, jenom dostanete důtku, pokutu a zamítnou vám žádost o dotace :-)).

O.T.
Jsem zvědav kolik % včelařů bude mít na protokolech vyšetření vzorků správné registrační číslo chovatele. Mám informace, že některé ZO to v evidenci nevedou. Pořadek musi byt.

ještě k černé včele
Já myslím, že takové tvrzení, kterých tady bylo víc o původní černé včele,
srovnává hrušky s jablkami. Bral bych kdyby někdo napsal" Měl jsem možnost v
50 nebo 70 letech porovnávat matky Nigra kmene toho a toho dlouhodobě
šlechtěné s matkami kraňky třeba Sklenar nebo Troiseck(tedy taktéž
dlouhodobě šlechtěné) a kraňky byly lepší. (nebo Nigra byla lepší.)"
Možná Nigra doplatila na to, že nebyly včelařské rody, které by ji
dlouhodobým výběrem z stovek včelstev dlouhodobě šlechtily, zatímco rakouští
včelaři s kraňkou toto udělali a ve správnou chvíli, kdy se objevila
poptávka po kvalitních matkách, je dali na trh. Je jasné, že různí náhodní
bastardi, případně nějaké šlechtění v malochovech ve srovnání s dlouhodobým
výběrem velkochovu nemohlo při porovnání obstát. Aspoň tehdy, kdy hlavní
metodou byl výběr podle výsledků. Dneska už je to možná jiné, je možné
vybírat podle genetických rozborů a dalších dnešních vymožeností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantiek Kapar st." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 4:53 PM
Subject: tmavá včela


> Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve
> včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku
> křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal
> včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i
> výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově
> matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Od: Josef Blinka:
.....
> 1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
> léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
> uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
> výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.
...

Co to tam mate na OV v Jicine za horlivce? :-))

Kdo si to vymysli, at si to i resi. Neni cislo neni splneno v jednom bode usneseni. :-o

_gp_

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením velikosti včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že je to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud to podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

To nevím, ale je to v "Usnesení plenárního zasedání OV ČSV Nový
Jičín......dne 11.12.05.....".
V odstavci ...ukládá...:
1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.

Vzpomínám si, že dříve se psalo datum posledního testování vyvíječe na
výkon. Ale výrobní číslo je novinka.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:12 PM
Subject: Re: vyr. c. aerosol. vyv.


> co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?
>

co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

Veterina požaduje uvádět na seznamech ošetřených včelstev, kromě jiného, i
výrobní číslo aerosolového vývíječe. Máme v organizaci 4 vyvíječe, vyrobené
od r. 1989 do 2003 ale ani jeden toto číslo nemá.
Jak to řešíte u vás?

Josef Blinka

Od: J.Horky
> To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
......

Co te vytrhava?
_gp_

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.

Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Pane Černý mám zájem o EL-USB-1 pokud máte typ na dovozce nebo zkušenosti jak objednat, hlavně jak zaplatit budu velice rád pokud poradíte. Děkuji

(EL-USB-1 http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php)

Můj e-mail: Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává. Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké včelaře je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Já to už teď nevím jistě, ale mám takový pocit, že včelstva v 70 letech před
kraňkami se i vyznačovaly vyšším počtem zimních mrtvolek. Nevím ale, jestli
to bylo způsobemo příměsi vlašské včely nebo jestli to byla vlastnost
původní tmavé včely.
Jiné podmínky určitě jsou, zmizela podpůrná snůška z polních plevelů,
zmizely dvakrát ročně sekané kvetoucí louky a pastviny a zmizely chovateli
králíků obžínané okraje cest a lesíků a místo nich rostou kopřivy a
ostružiny. Snůška se stala více nárazová a mezi snůškami je větší nedostatek
sladiny než dříve. Ale co se týká medovice, připadá mi, že nabídka je jen o
trošku menší než dříve, ale přínos z ní je mnohem menší.
Jinak posledních pár let soukromí majitelé lesů kolem kácejí listnáče na
topení, pokud to tak bude pokračovat, za takových 10 let budu mít v doletu
jen pár lip a javorů tak na podpůrnou snůšku a jinak budou všude smrky,
možná s pár modříny a jedlí. Květová snůška bude řepka, pak do do konce
května z pampelišky a ostatních květů a pak už nic. Takže proto mě včelstva,
která by dávala přednost medovicové snůšce před květovou zajímají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:47 PM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
> negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
> intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat
k
> vyprášení.
> Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
> že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z
budečáků
> se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem
s
> extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
> jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
> jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
> Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
> zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
> Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
> Kraňce zdar!
> Gustav

Pokud tam může být stále zapnuté PC, tak levný (500,- s SPH) a mnou
vyzkoušený teploměr je např. tady:
http://www.papouch.com/shop/scripts/_detail.asp?katcislo=0038

Má-li to fungovat "samo" a jen občas chcete přijít stáhnout zaznamenaná
data, pak nejlevnější řešení přijde zhruba na 2500,- Kč (s DPH):
http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php
Několik účastníků konference ho používá, možná se podělí o zkušenosti.
V případě zájmu mě kontaktujte.

Český výrobek je za zhruba 3700,- (bez DPH) tady:
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm

S přáním dobrého dalšího nového startu 2006
Ivan

> Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela
> být tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny.
> Ty méně divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za
> posledních pár stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou
> ničena ta divoká. Ale zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže
> náhodní kříženci bastardi se vracejí zase k původní divokosti.

mellifera nemusi bejt agresivni. to je vec vyberu a chovu, ale to co
je SKUTECNE agresivni jsou volne pareny buckfast od F2 a vejs.

\vov

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela být
tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny. Ty méně
divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za posledních pár
stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou ničena ta divoká. Ale
zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže náhodní kříženci bastardi se
vracejí zase k původní divokosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 6:56 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici
je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Dne pondělí 02 ledna 2006 18:56 Eman napsal(a):
> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Nejvetsi "suchy zipy" byli obvykle se zlutym zadeckem.


Honza

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo) základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází, jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Krátka reakcia
Ja obhospodarujem 70 včelstiev, mala by to byť A.M.carnica, no niektoré sú poznačené oranžovými tergitmi (1 a 2) Na Slovensko sa Talianska včela dovážala po prvej svetovej vojne. V podsate sú to včely mierne a málokedy potrebujem pri ich prehliadke dym, no sú obdobia keď si bez dymu vo včelstvách neporadím a sú aj chvíle keď musím s nimi prácu prerušiť. Najviac žihadiel som však dostal na členky nôh od včiel, keď robím bežné kontroly na letáčoch úľov. To ma zaujalo, prečo práve útočia na členky nôh (kde končia nohavice a npr. mám obuté ponožky a obuv alebo pri náramku hodiniek pri ktorom končí rukáv trička. Utoky poznám aj na miesto za ušami, kde končia rúčky okoliarov so šnúrkou z umelej hmoty. To trvalo dlhší čas, kým ma nenapadlo, že nohavice, sandálky, tričká vzájomným terením sú obdarené statickou elktrinou.
Urobil som jednoduchý pokus. Zobul som z nôh ponožky a priblížil som sa nimi k včelám na letáči. Včely na statickú elektrinu reagovali už vo vzdialenosti 30 cm a svoje žihadlá (a nebola to jedna, ale 10-15). To sa opakovalo vždy keď som ponožku "nabudil" trením o nohavice. Ok som ponužku podržal pred letáčom dlhšie, útok na ňu ustával až celkom prestal. Jednoducho sa ponožka nabitá energiou "vybila". Ak by niekto namietal, že včely popudila farba alebo zápach z použitej ponožky, nemá pravdu, lebo som použil na pokus i čisté ponožky a tie som trením nabil jednosmerným prúdom. Učitelia tento jav ukazujú svojim žiakom na hodine fyziky, keď si hrebeňom prečešú vlasy a prikladajú k natrhaným kúskom papiera a tie vyskakujú k hrebeňu. Tento jav presne taký istý ako pri odbere včelích žihadiel, kde sa používa jednosmerný prúd. Tento jav sa vyskytuje (a býva silný)i pri zasiahnutí elktrickými časticami pri výbuchoch na slnku a tieto dopadajú na zemský povrch. Včelár je prekvapený, lebo svoje včely pozná ako mierne. V roku asi 2002 boli včely na Slovensku v čase kvitnutia repky mimoriadne útočné anik si to nevedel vysvetliť a jediné vyvstlenie bolo v novinách kde poukazovali na tento fakt.
Teraz keď idem do včiel, obliekam si pokiaľ môžem a mám ľanový alebo vlnený pracovný oblek. V lete je naistejšie ponožky si neobuť a tričko vlnené. Odvtedy celé leto mám na sebe len bermudy bez trička a mám od žihadiel pokoj. Samozrejme ak urobím do včiel drsný zásah, nepomôže mi ani to. Maslím si, že aj pri tmavej včele by to malo platiť. Neviem to posúdiť, lebo tmavú včelu som ani nevidel.

Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Přednáška je 10.1.06 přednáší tajemník ČSV začátek 17 hodin

> A mo n  je t taky to,
> e tmav  v ela byla vˇce p izp soben  na zimov nˇ na medovicov‚m medu a
> proto by si mo n  i l‚pe poradila s melecit˘znˇmi medy.
>
spekulace

\vov

Rozhodně se tím nechlubím a taky zkouším s tím něco dělat.Zatím bezúspěšně.A ty včely se u mne nevzaly jen tak ze vzduchu, ale koupil jsem je právě od souseda včelaře.Takže si nemá na co stěžovat.:-)

Dobře, ale ve stejný rok jaký byl poměr u těchto včelstev květového a
medovicového medu?
V dobách, kdy jsem měl 20 včelstev v kočovném včelíně, tak se tam
vyskytovaly včelstva, která měly dlouhodobě lepší květovou snůšku i včelstva
které měly spíše lepší medovicovou. Rozdíly byly pravidelně asi cca 1 /3
množství ve snůšce a vzácně i víc.

Jinak po pěstováni bastardů tmavé včely nikdo nevolá. Taky, co si pamatuji,
byly tehdy o něco divočejší než současné včely.Ale po snůšce spíše
medovicového medu ano. Když za ten medovicový med je možné dostat o hodně
lepší cenu. A to je právě to, co zmizelo s tou tmavou včelou a co možná bude
nutné třeba desítky let zase znovu šlechtit. A možná ještě taky to, že tmavá
včela byla více přizpůsobená na zimování na medovicovém medu a proto by si
možná i lépe poradila s melecitózními medy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 2:08 PM
Subject: Re: včela tmavá


>
> Stejna vcelnice:
>
> mellifera mellifera - 30 kg medu
> Vigor - 60 kg medu
> mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu
>
> Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu
>
> \vov
>
>

Stejna vcelnice:

mellifera mellifera - 30 kg medu
Vigor - 60 kg medu
mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu

Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu

\vov

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.

Mimochodem když na tebe útočily až po odloupnutí vrchního prkénka tak to byly poměrně tolerantní.Moje by tě označkovaly hned po příchodu na včelnici a pak by tě cyklicky pronásledovaly ještě 30-50m od úlu.A to jsi v nich třeba několik dní nebyl, takže by již neměly být nas.ané.

Takhle drsné holky mám taky a určitě to není původní tmavá včela.