Včelařská konference

Z té doby 70 let si pamatuji, že u kraňky bylo zdůrazňováno to, že v
tehdejších úlech přezimovávalo menší množství včel, takže kraňka
spotřebovala méně zimních zásob a nahrazovala to rychlejším rozvojem na
jaře.
V 70 letech jsme na lesním stanovišti měli taky smíšenou včelu. Tehdy první
snůška byla z javorů klenů ke konci května, pokud nebyla řepka, potom byla
další květová snůška z malin v polovině června, pak byla medovicová
předlipová snůška pravděpodobně ze smrků, pak lipová z malokvětých lip, ta
byla téměř vždy taky medovicová a potom byla ještě poslední medovicová
snůška. Sezóna končila tak v předposledním až posledním srpnovém týdnu
výběrem poslední snůšky a začátkem krmení na zimu. Poměr květového a
medovicového medu byl asi 1 :1 až 1:2 .
Dneska můžu vytáčet na tomtéž stanovišti už někdy po polovině května z
pampelišek, pak ještě jednou z květů, předlipovou medovicovou snůšku ze
smrků tak jednou za pár let, lípy jsou sice téměř každý rok, ale tak co
druhý rok z toho je med čistě květový a jak vytočím lípy na začátku srpna,
tak obvykle už nic nenosí, můžu se rozhodnout, jestli po lípách už začít
krmit nebo jim nechat polovinu nebo třetinu lípového medu a čekat, jestli
bude ubývat nebo přibývat. Poměr květového a medovicového medu je tak 2:1
až 3 : 1.
Jak se tak dívám do minulosti, onen poměr květový medovicový med se obrátil
postupně v letech1990 až 2000. Může to být buď katastrofálním úbytkem
producentů medovice, což se mně zdá málo pravděpodobné anebo přeměnou
tehdejší včelí směsky s převahou tmavé včely na kraňku. Jinak to je stejné
stanoviště, kde se za tu dobu zas tak moc nezměnilo. Vzhledem k rozdílu cen
za med medovicový a květový bylo možná zavádění kraňky chyba.

Co si pamatuji z literatury, tak tmavá včela je původem lesní včela, takže
se naučila využívat vedle květové i medovicovou snůšku, zatímco kraňka je
původem včela ze svahů jižních Alp z Rakouska a Slovinska, kde je lesů a
tudíž medovicové snůšky málo a hlavním zdrojem jsou květy horských luk.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
rasu
> než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
ještě
> rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod
názvem
> NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u
Semil.
> ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy
převálcoval.
> Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
> vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní
rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
je
> pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce
výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav