Včelařská konference

Podle přednášky p. Kamlera jde refraktoměrem průběžně měřit obsah cukru a tím přibližně spočítat obsah alkoholu. Pak budu vědět, jestli to je tam už potřebné % alkoholu. Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením. Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.
Tonda.
>proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

>První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno
----------
To už je podezřelé. První kvašení by mělo být silné. Myslím že tvůj problém byl původně vznik křísu na hladině. Hustoměr, refraktometr nebo vážení jsou všechno metody na určování hustoty - tím to nespasíš a +- ti řeknou totéž. Já bych diagnostikoval vady: Nedostatečná sterilita při přípravě, malá kyselost kvasu, vadné kvasinky nebo jejich rozkvašení (teplota to podle tebe není). Pokud se do týdne kvašení pořádně nerozjede, tak se to musí řešit rychle a nečekat co z toho bude. A některými medy mám taky problém. Používám metodu "jánošík" - bohatým beru a dávám chudým.

> Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit.
Hustoměrem to nejde.

proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

Honza Čáp

Při teplotě 27 st. C. Mám termokomoru s digitálním termostatem a ten drží docela přesně. Zkusil jsem včera objednat kvasinky od p. Šchimanského. Ještě bych je přidal a zkusil znovu rozkvasit. Zatím se mi neozval.
Asi mi při Dolských kvasinkách medovina někdy nedokvasí, protože se některá rozkvašuje v teple ještě po 3/4 roku. Někdy je to jak šampaňské. První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno. Mám ale obavu, jestli při jiných kvasinkách nebude jiná chuť a do kolika procent prokvasí. Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit. Hustoměrem to nejde.
Zítra jsem na internetu naposledy v tomto roce.

Antonín Podhájecký
tel:737 754 237
a.podhajecky/=/seznam.cz

>Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

Ahoj Antone,
Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
Zdravi Radek Hubac

-----Original Message-----
From: Anton Tur??ni [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 7:06 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Pyl

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa
mnoho
včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý
peľ
ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne
mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo?
Preto,
že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne
nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú
do
buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú.
Preto
včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a
takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a
náročná,
človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých
mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel
z
ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie
však
zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C,
v
ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou
zmesou
naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes
necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s
nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ
znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo,
kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť
jahodami
čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte
medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail
ochutený
peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký
obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú
slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto
pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5
lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí
výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!


__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 6:24 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ideály a chuť experimentovat nelze nikomu kazit. Přes to si dovoluji upozornit na existenci určitých fyzikálních pojmů:
tepelný tok je úměrný tepelnému spádu (a ten je zde minimální)
dále je zde velký tepelný odpor, a ani lamely atd nic neřeší. Sklo je dobrý izolat a med taktéž, navíc s vysokou tepelnou kapacitou.
Jedině odbočit vodu z trubek, vyrobit z trubičky topné těleso a to ponořovat do konve, nebo omotat kolem sklenic. Do jaké míry je to ekonomické nevím, jedině že by se využilo faktu, že voda v trubkách má oněch 40st. Ale to je mi dost divné, většina tepelných rozvodů pracuje s vratnou (studenou) vodou okolo 40, ta "teplá" bývá o dost teplejší.

Ale jak říká klasik, i slepé uličky je třeba prokopat.
Nuže, ke strojům.
Ať se daří Karel Jiruš

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa mnoho včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý peľ ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo? Preto, že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú do buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú. Preto včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a náročná, človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel z ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie však zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C, v ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou zmesou naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo, kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť jahodami čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail ochutený peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5 lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!

Prosím, kdo prodá včelstva - začínající včelař - jižní čech Táborsko- nabýdněte cenu díky Franta

zatím musím konstatovat, že všichni skeptici měli pravdu.Komora je moc malá, bez ventilátorku se trošku ohřívají jen ty sklenice, které mají přímý kontakt s trubkou-a druhá strana je studená.Také vnější kovový obal asi odvádí zbytečně moc tepla a povrch trubky je příliš malý.Buďto je potřeba, aby trubka tvořila alespoň nějakou smyčku a nebo zkusím ještě lamelky.

Když jsem byl před několika roky ve Francii, se zájmem jsem na místním tržišti obhlížel prodejce medu. Mimo jiné mne překvapila v jejich sortimentu nabídka pylu a to v různých podobách. Nabízeli ho rouskovaný, vypichovaný tzv. perga, granulovaný, smíchaný s medem. Na propagaci měli vyrobené letáky zdůrazňující význam pylu, výčet obsažených látek a doporučení pro zařazení do stravy člověka.
Od té doby jsem se o pyl začal zajímat více a pro potřeby rodiny a známých jsem začal připravovat směs pylu s medem.
V literatuře je toho napsáno celkem dost, ale praxe je praxe. Při vlastním zpracování se člověk setkává s různými jevy. Jaké máte kdo zkušenosti.

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

Když jsou v rozehřátém medu mikrokrystaly, med sice rychle ztuhne, ale
zůstává měkký, jakoby pastovaný. Když se mikrokrystaly odstraní, tuhne sice
později, ale ztuhlý med je tvrdý jako když ztuhne po vytočení nebo dokonce
tuhne podobně jako medy v supermarketu, to je že spodní polovina jsou hrubé
nevábné krystaly a horní polovina je řídká tekutina.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 9:31 PM
Subject: nejjednodušší temokomora bez zbytečností


Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem
spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát
kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami
se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se
žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje,
druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů,
Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle
zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá
teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při
rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu
rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které
urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce
nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje
Gustav

Moje termokomora je plastové vědro o objemu zhruba 50 litrů. Vejdou se tam 3
flašky od okurek s medem, ventilátor s topným tělesem cca 100 watt a
termostat z bojleru. Mně zatím stačí.

K tomu ventilátoru a možná i k topným tělesům bych měl takový poznatek, že
některé při chodu uvolňují do ovzduší různé smradíky a proto musí být med
uzavřený. Pokud to je třeba nějaký ventilátorek z PC zdroje, v místnosti se
ty smradíky vstřebají ale v uzavřené termokomoře při zvýšené teplotě
vyniknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 6:53 PM
Subject: Re: termokomora


> Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k
> neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než
> 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví
> jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím
lze
> vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak
> potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat,
> plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas
problémy,
> protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí
> použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou
> životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat
> zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu,
> aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je
> ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R.
> Stonjek

Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje, druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů, Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje Gustav

Jaké jsi použil kvasinky?
Radek

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou
zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém
ji
utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř
nedostane,
ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až
po
hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech
ještě
pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických
vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový
roztok
23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při
stáčení
používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

__________ Informace od NOD32 1.1328 (20051219) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím lze vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat, plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas problémy, protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu, aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R. Stonjek

Takže ještě zkusím na tu moji rouru -cca7cm průměr namáčknout malé lamelky z hliníku.Ale až po tak týdnu testování, abych viděl nějaký účinek.

Moje kniha o víne ríká, ze vzniká pri delsím pobytu vykvaseného vína na
kvasnicích za vyssí teploty, pri prístupu vzduchu k mladému vínu a pri moc
pomalém kvasení za vyssí teploty. Co ji zpusobuje, neví - tehdy, je to kniha
z roku 75.
Náprava slabé mysiny je mozná silnejsím zasírením a pridáním zdravých
kvasnic, prípadne novým prokvasením a to vsechno v chladném prostredí (asi
5 - 15 st C).
Silná mysina spravit údajne nelze. ( Mozná to jsou nejaké rozkladné produkty
z bíkovin z kvasnic?)

Já bych zkusil ve flasce rozmíchat tak ctvrt, pul kostky obycejných kvasnic
na litr medoviny, nechat pár dnu a pak slít, co to udelá. Mozná ale, ze se
kvasinky k tomu úcelu prodávají v obchodech s vinarskými potrebami. Nebo
bych zkusil drcené drevené uhlí, tak asi malou lzicku na litr. V nejhorsím
prípade vypálit.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:59 PM
Subject: Antwort: Re: Medovina - mysina


>
> Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?
>
> Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
> termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
> nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?
>
> Matej
>
>

Rozhodující není teplota vody v radiátoru, ale jaká je teplota vzduchu,
který proudí kolem nádob s medem. Platí, že těsně kolem nádob se vzduch od
nádob s medem ochlazuje a taky teplý vzduch může proudit jen kolem části
nádoby, pokud není přesně uprostřed nad radiátorem.
Ventilátor hlavně v uzavřené komoře způsobí, že vzduch ochlazený od nádoby
je rychle nahrazen teplým vzduchem a taky kolem celého povrchu nádoby je
vzduch stejně teplý. Pokud je ventilátor správně umístěný.
Teplo může přecházet jen z teplejšího předmětu na chladnější, tudíž jestli
se má med ohřát na 45 st C, musí to být něčím teplejším než 45 st C a teď je
otázka o kolik. Čím je ten rozdíl vyšší, tím se med ohřeje rychleji a tím je
nutno určit přesněji dobu, kdy ohřev vypnout. Pokud se nádoba ohřívá třeba
vzduchem, potom rychlost přestupu tepla je ovlivněna rychlostí prostupu:
vzduch-povrch nádoby, materiálem a tloušťkou stěny nádoby, povrch nádoby-med
a vzdáleností med u stěny nádoby po med uprostřed nádoby. Neunosný je takový
rozdíl teploty, kdy med u stěny nádoby je už přehřátý a med uprostřed nádoby
je ještě tuhý. Odhadem by to mohla být teplota vzduchu od 60 st výš. Ve své
tepelné komoře nadstavuji na termostatu od 45 do 50 st C, po 12 hodinách
jsou v sklenici od okurek první známky ztekucování, po 24 hodinách je med
tekutý.

Pokud se použije ústřední topení pro rozehřívání medu, napadajé mě dva
systémy. První je, že izolovanou termokomorou prochází jako topné těleso
trubka s teplou vodou. Kromě teploty vody v trubce záleží hodně na povrchu
tedy na průměru trubky. Nějaká tenká trubka, třeba coulka asi nebude stačit,
musely by se na ni připevnit nějaká kovová žebra ve stylu klasické žebrované
trubky a musel by být vyřešen ohřev v době, kdy topení netopí. Třeba
žárovkami.
Druhá je, že se použije teplý vzduch proudící z radiátoru. Musejí to být
radiátory staršího typu, které mají na metr délky výkon aspoň 1500 wattů,
to znamená nejspíš článkové vyšší radiátory nebo něco podobného. Komínový
efekt proudění teplého vzduchu z radiátoru se ještě zvýrazní nějakým, třeba
plechovým nastavcem, do kterého se umístí flašky s medem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:28 AM
Subject: termokomora


> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?

Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?

Matej

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém ji utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř nedostane, ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až po hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech ještě pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Tak to by bylo v pohodě-aplikovat se to má cca od konce září do konce listopadu.To je také v obchodě nejdražší.

> Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je
> při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely
> přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4
> zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

Přeložil bych to tak, že pokud se s tím včela dostane do přímého styku při
aplikaci, to je než to zaschne, tak ji to zabije. Když už to bude zaschlé na
stromku a sedne na to, tak nějakou dobu po nátěru možná taky, dokud se to
působením vzdušné vlhkosti a slunečního záření nerozloží, to musí být někde
v dokumentaci - technickém listu. Mně by hodně řeklo složení toho přípravku.
Jinak natírá se to na podzim na jehličí stromků, kdy včely létají maximálně
na pár opožděných květů, včely to pravděpodobně svou vůní nepřitahuje, takže
by s tím mohly přijít do styku až následující rok v létě, kdyby náhodou
zrovna na tom natřeném stromku se usadili producenti medovice a to je už
velmi pravděpodobná možnost, že ty účinné látky budou rozloženy nebo smyty
deštěm.
Problém by mohl být, kdyby někdo tím chránil stromky před zvěří v březnu
nebo v dubnu, kvůli rychlosti místo nátěru by použil stříkání a postřik by
se dostal na nějakou kvetoucí vrbu nebo jinou jarní květenu s náletem včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 1:14 PM
Subject: Re: repelent na lidi

Plechová krabice izolovaná polystyrenem na cca 2* 3Lsklenice nebo cca 2*5 kilovek.Je bez ventilátoru.

Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Byla dělaná za tepla. Koření a chmel jsem přidal po uvaření do doby než vychladla. Chmel by to asi chtělo dávat při vaření, jak doporučuje Kamler. Takhle se tam možná dostanou nečistoty. Používám hlubokoprokvašující kvasinky. První měsíc je to dobré. V šestém až osmém týdnu už tolik nekvasí a dělají se povlaky.
Dík Tonda.

>myslim, ze v tom druhem pripade byla medovina mírně naoctělá ten povlak je z neušlechtilých kvasinek a bakterií. a v tom prvem pripade by bylo potreba upresneni jestli byla delana za studena, jestli jsi nepřidal koření atd, mohly by to být bílkoviny z pylu, ktere se odstrani aby nehnily a nic se nedeje. Težko hádat.
Radek

> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Já myslím, že tato teplota nebude stačit. Med možná časem ztekutí, ale
pokud by se měl pastovat, bude to problém, protože při této teplotě v
něm zbydou nerozpuštěné mikrokrystaly, viz níže.


Uvádím několik citací z přednášky ve Výzkumném ústavu včelařském v
Dole: http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Ohledně rozehřívání ztuhlého medu:

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak
vrací do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)




J. P. Baudiš

Dne pondělí 19 prosince 2005 13:14 Havlík napsal(a):
> Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je
> při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely
> přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4
> zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

No tak snad to do jara vycichne ne ?

Popis uváděné komory je tak nedostatečný, že radit nejde.Je teplo pouze od trubek, a komora je pak odizolovaná bedýnka na několik sklenic medu, nebo je z trubek vyveden např radiátor a nahřívá se několik metráků? Teplota media kolem 40 stupňů je nic moc, protože se může stát, že na některé druhy medu nebude stačit. Co se týče 12 hodin, tak jsem silný pesimista a troufám si tvrdit, že u obalů z plastů bude výrazně delší. Každopádně bych komoru bez plynulé regulace s možností dosáhnout 50 stupňů považoval za bezcenou. Zdraví R. Stonjek

Ventilátor to zkrátí až na 1/2. předpoklad na 12 hod

energie spotřebujete stejně,akorát pokud pužijete ventilátor
spíše vytopíte tu termokomoru než dům, a potom pozor na cirkulaci...

kdyby ste pustil ten větrák( záleží na jeho výkonu) tak v ten moment můžete mít v "přímce" nížší telotu než v radiatorech

,a potom budete vytápět tu komoru tak dlouho než se ohřeje na těch výstupních 40 celsia a pak vám teprve začnou topit radiátory v domě.(pokud bude ten větrák opravdu výkonný)

Vše je přímo úměrné tepelné kapacitě vaší komory.Pokud je malá a její zařazení se rovná cca 10% tepelné kapacity otopného systému tak by to asi šlo i s větrákem.

Chce to přesně spočítat...(s tím větrákem, bez něj je to jedno)

Chtěl sem jen naznačit, že to na té stoupačce nemusí být tak jednoduché,cena energie často rozhoduje a pokud topíte dřevem apod. tak takto med rozpustíte laciněji než elektřinou jakýmkoliv způsobem...

nebo se pletu? P.K.

ahoj, myslim, ze v tom druhem pripade byla medovina mírně naoctělá ten povlak je z neušlechtilých kvasinek a bakterií. a v tom prvem pripade by bylo potreba upresneni jestli byla delana za studena, jestli jsi nepřidal koření atd, mohly by to být bílkoviny z pylu, ktere se odstrani aby nehnily a nic se nedeje. Težko hádat.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 19.12.2005 13:45:13
> ----------------------------------------
> Na konci prvního kvašení se mi na povrchu v některých nádobách udělal bílý
> povlak. Plíseň to nebyla. Po sebrání medovina ničím cítit nebyla. Protože
> nebyla ještě dokvašená, nechal jsem ji dál v teple. Mám termokomoru, která
> mně dobře drží teplotu. Neví někdo co to je a jak tomu zabránit?
> Jednou se mi už udělal našedlý povlak a medovina pak byla trochu cítit
> jako acetonem. Medovina pak byla jako šampaňské. Pořád pěnila.
> Dík za radu.
> Tonda.
>
>
>

Na konci prvního kvašení se mi na povrchu v některých nádobách udělal bílý povlak. Plíseň to nebyla. Po sebrání medovina ničím cítit nebyla. Protože nebyla ještě dokvašená, nechal jsem ji dál v teple. Mám termokomoru, která mně dobře drží teplotu. Neví někdo co to je a jak tomu zabránit?
Jednou se mi už udělal našedlý povlak a medovina pak byla trochu cítit jako acetonem. Medovina pak byla jako šampaňské. Pořád pěnila.
Dík za radu.
Tonda.

Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

Zbytku stromečků jsem také ubral větve-aby byly řidší.Některé byly fakt krásné husté solitéry.Teď jsou již řidší, ale nemám to srdce a tak to asi stejně nepostačí.

Myslím, že ho kupujou jako hotový.
Mně 10 nebo 15 let roste jedlička u včelína z přirozeného vysemenění, letos
byla vysoká něco přes metr, už to vypadalo, že konečně vyjede nahoru a
pořádně poroste a kdosi ji taky na podzim orval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:23 AM
Subject: repelent na lidi


> byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že
> mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě
> uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají
> lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v
> parku?

Naší lesaci řežou borovičkám větvičky, tak aby to bylo nápadné, jinak lze
kopupit v potřebách pro les atd. např. Morsuvin.
Akorat pozor při natirani spicky neudelat velkou bouli na špičce, jinak
špička neproroste.
K. Zak

-----Original Message-----
From: Jan Cervenka [mailto:witko-comp/=/volny.cz]
Sent: Monday, December 19, 2005 9:43 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: repelent na lidi

Dne pondělí 19 prosince 2005 09:23 Havlík napsal(a):
> byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že
> mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě
> uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají
> lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v
> parku?

Tohle nevim, ale nekdo mi rikal, ze staci stromek natrit nakou barvou pres
jehlice, treba balakryl nakej modrej a pak to prej moc nikdo nekrade a barva

casem opada (nevim jestli i s jehlicim).

Honza

Prej je to nějaká močovina s pískem a vápnem.jenže jehličnany obecně moč nesnášejí, takže to bude něco jiného, jenže co.

Dne pondělí 19 prosince 2005 09:23 Havlík napsal(a):
> byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že
> mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě
> uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají
> lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v
> parku?

Tohle nevim, ale nekdo mi rikal, ze staci stromek natrit nakou barvou pres
jehlice, treba balakryl nakej modrej a pak to prej moc nikdo nekrade a barva
casem opada (nevim jestli i s jehlicim).

Honza

Bez použití ventilátoru za 24 - 48 hodin. Ventilátor to zkrátí až na 1/2.

Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

byl jsem tento výkend na včelnici kvůli aerosolu.všechno OK, až na to, že mi u největšího smrku,který piplám již 11. rok někdo uříznul špičku.Prostě uříznul asi 75cm cca 2,5m stromu.Plot nepomohl.Nevíte někdo jak dělají lesáci tu smradlavou hmotu, co se s ní natírají špičky stromků třeba v parku?

Nejsem si jistý, jestli ten ventil pomůže. Ono totiž může k expanzi docházet
i pouhým průtokem při aerosolování přes hadici. 50 metrů hadice už nějakou
tlakovou ztrátu dá. Nejvíc škrtí a tudíž největší expanze je ale za
regulačním ventilem na aerosolovém přístroji. Zrovna letos jsem se díval,
jak mi prováděli aerosol u včel, že tam bylo při stejných otáčkách motoru
kompresoru kolísání na ventilu přístroje v rozmezí +- 1 atmosféry, kterou
musila obsluha vyrovnávat. Mohlo to být tím, že při těch + 3 st C, které
tehdy byly už tam kondenzovala nebo možná i zmrzala voda. Možná bude
nejjistější vozit v autě barel s 20 - 30 litry horké vody, zabalený v
nějakých hadrech vydrží teplá nejméně půl dne i za mrazu a jednou za čas tam
ty hadice ponořit a vodu zevnitř hadic vyfoukat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 18, 2005 6:47 PM
Subject: Re: Zamrzání vody ve vzduch.hadici


> To sedí, bylo to v druhé hadici, tedy za spojkou a škrcením.
> Ale spíš si myslím, že při běžném průtoku přes vyvíječ tam nenastávají
> takové poměry, aby se to rosilo (hadice je 1/2" zahradní), spojka má tedy
> vnitřní průměr dost velký, než když bych použil původní 1/4"hadici, k té
by
> padla spojka s průměrem (odhadem) 4mm. Proto jsem jí taky nepoužil.
> (I když na druhou stranu, jak tak o tom přemýšlím,by tam byl menší objem
> vzduchu a tedy menší množství energie.)
> Pokud dojde ale prudkému vypuštění odpojením hadice, tak to ani těch 10mm
> nepomůže. Koupím ventil.
> P.S. Jen tak na okraj. Vyvíječ je první pneu.spotřebič vybavený
"maminkou".
> Doposud jsem si myslel, že pneu.spotřebiče mají mít standardně "tatínka".
> Naštěstí v Dolu přibalili spojky 1/4" i 1/2", tak jsem mohl vybastlit
jednu
> atyp. hadici

Už jsem tado o tom psal asi před dvěma lety. Byl jsem podezírán z toho, že mi aceton rozpouští polystyrénové úly, ... Pravda je ale taková, že mi práce u včel spolu s acetonem nevoní. Mám raději vůni zahušťované sladiny co se line z česen. Když už musím včelkám nafoukat tři kapky nafty (nebo co to je za puch ten Varidol) do úlu, tak k tomu nepřidávám další lžíci acetonu a raději používám vodu. Účinek je stejný a učinnost je také srovnatelná i když používám "prehistorický" vyvíječ VAT - 1a.
Honza

Zapomněl jsem poděkovat za rady.
A taky se zeptat na ten PB hořák. Je to z důvody úspory acetonu a používání vody i pod 10stC?

To sedí, bylo to v druhé hadici, tedy za spojkou a škrcením.
Ale spíš si myslím, že při běžném průtoku přes vyvíječ tam nenastávají takové poměry, aby se to rosilo (hadice je 1/2" zahradní), spojka má tedy vnitřní průměr dost velký, než když bych použil původní 1/4"hadici, k té by padla spojka s průměrem (odhadem) 4mm. Proto jsem jí taky nepoužil.
(I když na druhou stranu, jak tak o tom přemýšlím,by tam byl menší objem vzduchu a tedy menší množství energie.)
Pokud dojde ale prudkému vypuštění odpojením hadice, tak to ani těch 10mm nepomůže. Koupím ventil.
P.S. Jen tak na okraj. Vyvíječ je první pneu.spotřebič vybavený "maminkou". Doposud jsem si myslel, že pneu.spotřebiče mají mít standardně "tatínka". Naštěstí v Dolu přibalili spojky 1/4" i 1/2", tak jsem mohl vybastlit jednu atyp. hadici

Kompresor stlačil vzduch na několik atmosfér, tím se zkoncentrovala i
vzdušná vlhkost i tepelná energie. Tepelná energie při průchodu tak dlouhými
hadicemi unikla, vzduch se ochladil na teplotu okolí, ale díky tomu, že byl
stlačený, bylo tam na jednotku objemu několikanásobně víc vodních par než
před stlačením tak došlo k jejich vysrážení. Buď byla teplota přece jen
mírně pod nulou nebo došlo v hadici i k určité expanzi neboli ke ztrátě
tlaku, vzduch se ochladil pod teplotu okolí a vysrážená vlhkost zmrzla. A
došlo k ještě vyšší ztrátě tlaku. K největší expanzi a tudíž ochlazení bude
zřejmě docházet za to rychlospojkou, jak píše J Jindra.
Pokud je zapojený kompresor hned u vyvíječe, tak k tomu zřejmě nedochází,
protože vzduch ohřátý stlačením v kompresoru je po celé délce potrubí teplý
a vlhkost se proto nesráží nebo pokud se sráží, tak nemrzne, profoukne bez
problémů až do acetonu a tam se ztratí.

Myslím, že když se o tom ví, stačí pokud jsou tak dlouhé hadice nutné,
jednou za čas odpojit vyvíječ, hodit hadice do vaničky s teplou vodou a až
se námraza rozpustí, tak je profouknout kompresorem. Jinak u rozvodů
tlakového vzduchu se to řeší tak, že vzduch z kompresoru jde nejdřív do
zásobníku, kde se ochladí a vysrážená vlhkost se odpouští ze spodku a i tak,
pokud není tlakový vzduch pro speciální účely vysušován se prostě s vlhkostí
uvnitř tlakového potrubí počítá a pokud by voda v tlakovém vzduchu vadila,
třeba pro stříkací pistole na barvu, používají se filtry. Že vlhkost uvnitř
potrubí zmrzne, se nepočítá.

Předpokládám, že se průchodnost zhoršovala postupně, kdyby najednou, byl by
to spíš nabraný sníh při manipulaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 18, 2005 5:06 PM
Subject: Zamrzání vody ve vzduch.hadici


> Dnes jsme slavnostně aerosolovali novým vyvíječem. Je na rozdíl od starého
> vybaven pneu. rychlospojkou.
> Měli jsme dvě 25m hadice taky s rychlospojkami a bylo okolo 0st.C. Z
> počátku to šlo, ke konci 2. náplně (300ml) jsem nemohl po nainstalování
> soupravy dosáhnou tlaku. Hadice byla průchodná, ale byla v ní velká
tlaková
> ztráta (z 6atm 2atm, při odběru vyvíječe). Machroval jsem s hadicí a
> profoukl ven led. Teorie jeho vzniku:
> 1/ dostal se tam, když jsme tahali hadice po sněhu -to by bylo jednoduché
> řešení, budu opatrnější.
> 2/ jde o zmrznutí zkondenzované vody následkem prudké expanze, když po
> zkončení rozebíráme natlakovanou hadici - na kompresoru není výstupní
> ventil - vypouštíme vzduch naráz vytažením rychlospojky - to by znamenalo
> přikoupit ventil, nejlépe třícesťák.
>
> Má někdo nějakou podobnou zkušenost?
> Díky za rady. Karel

Také používám dlouhou hadici, ale jen jednu. Tedy s rychlospojkou u kompresoru (ta je od stlačeného vzduchu vařící - musí být zajištěna drátem, jinak mi hadice vystřeluje) a druhá u vyvíječe (tam je vzduch oříván PB hořákem). Podle mého dochází ke kondenzaci a mrznutí vody právě v rychlospojce, která má mnohem menší průřez než vlastní hadice a tak za ní dochází ke škrcení s následným poklesem teploty podobně jako ve vyvíječi. Při současném počasí je venku 100% vlhkost vzduchu a při venkovní teplotě 0°C stačí malý pokles teploty a dochází ke kondenzaci (rosný bod). Takže podle mě to dělá ta rychlospojka uprostřed hadice.
Honza

Dnes jsme slavnostně aerosolovali novým vyvíječem. Je na rozdíl od starého vybaven pneu. rychlospojkou.
Měli jsme dvě 25m hadice taky s rychlospojkami a bylo okolo 0st.C. Z počátku to šlo, ke konci 2. náplně (300ml) jsem nemohl po nainstalování soupravy dosáhnou tlaku. Hadice byla průchodná, ale byla v ní velká tlaková ztráta (z 6atm 2atm, při odběru vyvíječe). Machroval jsem s hadicí a profoukl ven led. Teorie jeho vzniku:
1/ dostal se tam, když jsme tahali hadice po sněhu -to by bylo jednoduché řešení, budu opatrnější.
2/ jde o zmrznutí zkondenzované vody následkem prudké expanze, když po zkončení rozebíráme natlakovanou hadici - na kompresoru není výstupní ventil - vypouštíme vzduch naráz vytažením rychlospojky - to by znamenalo přikoupit ventil, nejlépe třícesťák.

Má někdo nějakou podobnou zkušenost?
Díky za rady. Karel

Gustimilián:
>Co kdyz jsi registrovanej (jako ze chodi vypisy z Medniku),
>ale vybudujes si behem sezony nove stanoviste, ktere dopises a odesles kolem 1.9. t.r. zpet, ale tyto cisla novych stanovist se dozvis az cca 1 mesic pred 1.9. v pristim roku. No a zrovna jde o cisla, o ktere te nejakej veterinar v zime prosi abys je napsal na seznam vzorku, ale aktualni vypis mi nikdo obratem nezaslal (vcetne zmen a >noveho cisela stanoviste).
---------------------------

Já bych to s těmi čísly zatím nebral nijak tragicky. Včelařili jsme před čísly, budeme i po nich. Nové stanoviště bys měl předem hlásit VS. Ale Zákon je zákon a tak se nediv, že ta čísla VS po nás chce, po nich je bude chtít kontrolní orgány. Nedělám si iluze, že na seznamech vzorků budou čísla u všech. Vyšetření nám za poplatek rádi udělají. Je to dvojí evidence - v ČSV a registru - dvě databáze navzájem propojené pouze přes jednotlivé včelaře a jejich svědomitost. Ale takových duplicitních systémově nepropojených databází je v tomto státě spousta. Když sám včelař změněné údaje 1.9. do registru nepošle, tak tam prostě nebudou a možná pak bude mít problémy, když tam vypukne mor a bude žádat na MZE nějaké kompenzace. Ale to jsou jen moje dohady.

již od jejich zavedení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
> Předmět: dotaz
> Datum: 17.12.2005 20:29:32
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> Obracím se na Vás (soukromě, ne přes konferenci) s dotazem, jestli
> Vám není známo, zda povinnost uvádět na seznamech včelařů, přikládaných
> k vyšetření zimní měli (počátkem roku 2006) REGISTRAČNÍ ČÍSLO je platná
> celostátně, nebo se jedná jen o povinnost pro včelaře okresu Pardubice,
> případně kde je tato povinnost zveřejněna.
> Odvolávám se na www-stránku http://ovcsvpardubice.blog.cz/, kde je
> uvedeno:
> 13.12 u Krupičků se sešel výbor. Radek a Evžen informovali o sjezdu. Náš
> host veterinář Dr. Vodrážka připomněl uvádění registračních čísel
> chovatelů na žádostech o vyšetření. . . . .
> S pozdravem
> Antonín Bojanovský
> (bojanovsky/=/seznam.cz)
>
>
>

Trochu predvanocni atmosfery a klidu by by teto skupine neuskodilo.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jaroslav Gasper
Datum: 18.12.2005 13:35

>Niekto si tu z nás robí srandu.
>
>
>
>

Heč, mám lepší a je to blíž je z Krkonoš.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Adela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vcel? med z Mexika
> Datum: 18.12.2005 12:20:02
> ----------------------------------------
> Nabizime Vceli med 100% prirodni z mexika z yukatanskych lesu, tmave barvy.
> Zajistime prevoz a pocitame s certifikacnimi papiry na exportaci z mexika,
> vice informaci Vam poskytneme kdyz napisete na e-mail:
>
> Email: adela_houzvova/=/centrum.cz
>
>
>

Pán Seničan prepáčte, nepochopil ste môj príspevok. S pozdravom.

Niekto si tu z nás robí srandu.

Dne neděle 18 prosince 2005 12:19 Adela napsal(a):
> Nabizime Vceli med 100% prirodni z mexika z yukatanskych lesu, tmave barvy.
> Zajistime prevoz a pocitame s certifikacnimi papiry na exportaci z mexika,
> vice informaci Vam poskytneme kdyz napisete na e-mail:
>
> Email: adela_houzvova/=/centrum.cz

To se Vam skutecne vyplati kocovat az do Mexika ?
Co jsem cetl, rentabilita kocovani je tak do 30-50 Km maximalne.
Nebo jste obchodnice a jak Vam jiz v minulosti nekdo naznacil,
tady asi neprodate.


Honza

Nabizime Vceli med 100% prirodni z mexika z yukatanskych lesu, tmave barvy. Zajistime prevoz a pocitame s certifikacnimi papiry na exportaci z mexika, vice informaci Vam poskytneme kdyz napisete na e-mail:

Email: adela_houzvova/=/centrum.cz

Od: Eman:

> Všichni včelaři by měli podle zákona č. 154/2000 Sb. být registrovaní u
> ČMSCH v Hradišťku pod Medníkem a tato organizace všem reg. čísla chovatelů
> (včelařů) a čísla stanoviště zaslala.

......


To je omyl. Co kdyz jsi registrovanej (jako ze chodi vypisy z Medniku),ale vybudujes si behem sezony nove stanoviste, ktere dopises a odesles kolem 1.9. t.r. zpet, ale tyto cisla novych stanovist se dozvis az cca 1 mesic pred 1.9. v pristim roku. No a zrovna jde o cisla, o ktere te nejakej veterinar v zime prosi abys je napsal na seznam vzorku, ale aktualni vypis mi nikdo obratem nezaslal (vcetne zmen a noveho cisela stanoviste).

Zatim v podstate se to resi dopsanim na seznam, protoze veterinari maji vlastni software na zjistovani cisel z Medniku. Ale oblasti s diagnozou vcelich nemoci pribivaji a casu na zpracovani dat u SVS je stejnej. Tudiz jde o novou uredni povinnost, ktera je prenesena opet na bedra vcelaru.
_gp_

Dotázal jsem se u SVS a dostal jsem tuto informaci:
Citace:
"...do registru zvířat na portál SVS ČR jako chovatel se nedostanete, jelikož není veřejnosti přístupný. Uvedené údaje v registru slouží pro potřeby veterinární služby.

Všichni včelaři by měli podle zákona č. 154/2000 Sb. být registrovaní u ČMSCH v Hradišťku pod Medníkem a tato organizace všem reg. čísla chovatelů (včelařů) a čísla stanoviště zaslala.

Každým rokem upřesňuje údaje k 1. září.

Do budoucnosti se předpokládá, že MZe ČR zpřístupní registr chovatelů všech zvířat na internetových stránkách."

Tak to by mě také zajímalo , také jsem se o to pokoušel, když mi letos s Medníku l nepřičla ani řádka a bylo mi řečeno , že to je právě v tomto registru doposud se mi ho nepodařilo najít, ale ani se tomu moc nedivím , když tam mají výskyt moru včelího plodu teprve z Října 2003.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kouba Josef <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: dotaz
> Datum: 18.12.2005 08:10:33
> ----------------------------------------
> Podarilo se nekomu na portálu SVS CR (www.svscr.cz) najít registr zvírat?
>
> S práním hezkého dne Josef KOUBA
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 17, 2005 11:51 PM
> Subject: Re: dotaz
>
>
> > Od: Eman :
> >> Asi jo.
> >> http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-NOVINKY_Registrace.pdf
> > ........
> >
> > Asi jo. Ale je to tam poveseno jako novinka v breforu velmi aktualne...
> > nepatri to do 7- ho suflete zvrchu k SVS?
> >
> > Ono ...
> > A kdyz to tam ale na seznam tedy nekdo zapomene napsat, tak druhy
> > informovany - veterinarni lekar, ma z informace velmi podrobny navod, jak
> > se k temto cislum dostat. ;-)
> >
> >
> >
> >
> > _gp_
> >
>
>
>
>