Včelařská konference

Ty naše dědy bych nepodceňoval. Měli úplně jiné přírodní podmínky.
Vidím to na svém včelaření: od začátku 70. let se mé průměrné výnosy značně zvýšily.
Nejprve se zdvojnásobily koncem 70. let, když jezeďáci začaly pěstovat řepku, podruhé se
zase téměř zdvojnásobily v 90. letech, když rozlohy řepky ještě stouply a malí soukromí
zemědělci začali pěstovat hořčici (ta nedává tolik medu, ale je neocenitelná pro letní
rozvoj včelstev i oddělků).
Před érou řepky a hořčice bylo např. zcela nemyslitelné abych přidal jako medník nástavek
vystrojený jen mezistěnami, oddělky vytvořené koncem května toho bez intenzivního krmení
mnoho nepředvedly. V červenci a srpnu byl totální nedostatek nektaru i pylu, černá nemoc,
slídění, loupeže...
Moderní metody nástavkového včelaření jsou hezká věc, ale ve špatných snůškových
podmínkách toho mnoho zlepšit nemohou.
Další věc je, jak se tenkrát zjišťovali průměrné výnosy, jestli stejně jako dnes, tak
nevěřím vůbec ničemu.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>

Převěšování plástů patří skutečně do doby před druhou světovou válkou.
Úspěšnost tehdejšího včelaření nejlépe prokáže výnos medu (náhodou jsem
scanoval staré diapozitivy a našel tam jednu zajímavou tabulku) který
byl v letech 1920 - 1935 v Čechách podle tehdejšího ZÚVč od 0,33
kg/včelstvo v roce 1926 po 8,10 kg/včelstvo v roce 1929. Průměr 6 kg na
včelstvo v těch 15 letech včelaři přesáhli pouze 3 x. To příliš nesvědčí
o úspěšnosti tehdejších metod práce se včelami.

Lněnička