Včelařská konference

Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad před
zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí pylové
plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí co
14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale včely
opraví bez větších problémů.
Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky, které
včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
pro včely prakticky nepoužitelný.
V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek plást
a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Pylové plásty


> Povím ti jak to dělám já. Po posledním medobraní třídím vytočené souše na
> tmavé (ruším), světlé a panenské (umístím do nástavku po 7 rámcích a
> nechávám včelám vylízat) a souše s pylem, které vracím zpět do prostoru
nad
> posledním plodem. Tím směrem se posouvá v zimě hrozen včel. Je to ještě v
> době, kdy mi včely stahují zásoby nad "hlavu". Pokud včelař krmí, včely
> cukernými zásobami pyl zalijí a tím jej nejlépe konzervují. Tam je pyl
> nejlépe uložen.
> Takže odpověď nemůže být jednoznačná. Záleží na konkrétním způsobu
> zimování. Máš-li prostor nad plodem umístil bych jej tam. Pyl včely v
> žádném případě nepřenesou (nepřenášejí). Bude-li mimo včelami obsazený
> prostor tak pravděpodobně splesnivý a pro včely bude nepoužitelný. Druhou
> možností je pokusit se ho skladovat mimo úl v suchém chladném prostředí,
> podle starých receptů zasypaný moučkovým cukrem a zabalený v novinách. Pak
> jej můžeš vložit těsně vedle plodu při jarní prohlídce.
> Honza