Archiv Včelařské konference

V pátek 9.9.2005 od 4,35 do 4,58 (ráno!) vysílá ČT-1 dokument
"Tisícileté včely".
Popis: Chovat včely není žádný med, tak proč jim nedat sbohem?
Dokument je z roku 2003.
A.Bojanovský

Zatím uvažuji také o dnu ze sololitu,respektive u prototypu ze sololaku. Ale díky za podělené zkušenosti. Krmítko je také na cca 10l, ale s odběrem na obou čelech, odvěrná místa je překryta včelařským pletivem. Zkusím Laksil a uvidím. Je pravda, že v původní konstrukci je dno zřejmě z překližky. Také jsem uvažoval o možnosti použít na dno dřevo, respektive odřezky ze šalovacích desek, ale to bude pracovat asi ještě více.

S pozdravem.

Běžně se provádí impregnace dřevěných úlů horkým parafinem. Myslíte si, že by bylo možné použít místo parafinu včelí vosk?

mp

Doporučuji spálit v kamnech nebo na ohýnku.
Je ještě jedna metoda, kterou moc nedoporučuji: než jsem si posledně připravil věci na ohýnek, stačil můj pes dobrou půlku košilek sežrat jako zákusek. Nic mu nebylo, přesto si budu příště dávat pozor. Může mu to dělat nějaké problémy?
Zdraví Pavel

> ...jakým způsobem likvidujete po vytavení vosku zbylé košilky...?

Zdravím,
s odstupem doby se mně zdá, že nejtrvanlivější řešení bude systém krmítko a
vložka do něho. Krmítko se sololitu, impregnovaného nebo neimpregnovaného a
dovnitř krmítka vylaminovaná slabá vložka, která zajistí těsnost. Vložka
nesmí být přilepena k sololitu, pak sololit může pracovat a nic zvláštního
se nestane. Polyetylénová tkanina jako kompromis mezi kvalitní a drahou
skelnou tkaninou a nějakým prosáknutým papírem nebo hadrem s malou pevností
v laminátu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 05, 2005 7:37 AM
Subject: Brněnské krmítko


> Zatím uvažuji také o dnu ze sololitu,respektive u prototypu ze sololaku.
> Ale díky za podělené zkušenosti. Krmítko je také na cca 10l, ale s odběrem
> na obou čelech, odvěrná místa je překryta včelařským pletivem. Zkusím
> Laksil a uvidím. Je pravda, že v původní konstrukci je dno zřejmě z
> překližky. Také jsem uvažoval o možnosti použít na dno dřevo, respektive
> odřezky ze šalovacích desek, ale to bude pracovat asi ještě více.
>
> S pozdravem.

Je nekde obrazek krmitka o kterem se diskutuje?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polá Poek
Datum: 05.09.2005 10:13

>Zdravím,
>s odstupem doby se mně zdá, že nejtrvanlivější řešení bude systém krmítko a
>vložka do něho. Krmítko se sololitu, impregnovaného nebo neimpregnovaného a
>dovnitř krmítka vylaminovaná slabá vložka, která zajistí těsnost. Vložka
>nesmí být přilepena k sololitu, pak sololit může pracovat a nic zvláštního
>se nestane. Polyetylénová tkanina jako kompromis mezi kvalitní a drahou
>skelnou tkaninou a nějakým prosáknutým papírem nebo hadrem s malou pevností
>v laminátu.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Seznam nevyhledal žádný obrázek, jen dvě zmínky v textu. Jedině, že bych
něco našel na půdě a vyfotil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 05, 2005 10:18 AM
Subject: Re: Brněnské krmítko


> Je nekde obrazek krmitka o kterem se diskutuje?
>
> D. Helmut

... stačil můj pes dobrou půlku košilek sežrat jako zákusek. Nic mu nebylo, přesto si budu příště dávat pozor. Může mu to dělat nějaké problémy?
-----------------

Myslím že žádné problémy mít nebude. Kdybych si měl vybrat z toho co někdy sežere můj pes, tak bych si nejspíš vybral právě ty košilky ... na cibulce s vajíčkem a okurkou :-).

Michal Pol:
>Myslíte si, že by bylo možné použít místo parafinu včelí vosk?
-------
Zkušenost samozřejmě nemám, ale jednak se mi to zdá se včelím voskem drahý špás a potom jsem někde četl, že včelí vosk má bod vzplanutí 120 C a ta impregnace parafinem se snad prováděla při 150 C. Ale to jsou jen pouhé spekulace.

Ivan Černý napsal:
>Nejen ČSV vydává plakáty s včelařskou tématikou.
>Zde jeden hustý, na který mě upozornili kolegové:
http://czechtek2005.freetekno.cz/index.php?mode=thumb&dir=_PLAKATY&view=img&img=6

Josef Menšík napsal:
>ALE kde je ta souvislost se včelami?

Mě to připomíná úvodní stránky časopisu včelařství, kde z různých slovních obratů staré češtiny v kronikách se usuzuje na to jaký měl pisatel pojem o včelách a včelařství.
Z toho plakátu je jasné, že v moderních dějinách má ten, kdo kritizuje zásah policie při čekteku, pojem o tom jak vypadá včelař v kukle a že včely jsou hmyz, který létá, a že včelaři jsou obor ušlechtilý, který by mohl doplatit na neuvážená rozhodnutí státní správy.
Možná trochu krkolomná dedukce, ale myslím si, že Ivan Černý měl při umístění příspěvku dobrý úmysl a souvislost se včelařením se při troše doré vůle najde.
Zdravím
Radek Krušina

Při výrobě plakátu snad dobrý úmysl měl, ale při kočování na cizí pozemky za
účelem křepčení určitě ne. Jinak si myslím, že bral inspiraci z ciziny, u
nás se takové kukly snad ani nepoužívají, viděl jsem je jen jednou kdysi na
fotkách k nějakému článku pojednávajícímu o včelaření s divokými africkými
včelami v Brazílii.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 05, 2005 3:32 PM
Subject: Re: Vcelarsky plakat


> Ivan Černý napsal:
> >Nejen ČSV vydává plakáty s včelařskou tématikou.
> >Zde jeden hustý, na který mě upozornili kolegové:
>
http://czechtek2005.freetekno.cz/index.php?mode=thumb&dir=_PLAKATY&view=img
> &img=6
>
> Josef Menšík napsal:
> >ALE kde je ta souvislost se včelami?
>
> Mě to připomíná úvodní stránky časopisu včelařství, kde z různých slovních
> obratů staré češtiny v kronikách se usuzuje na to jaký měl pisatel pojem o
> včelách a včelařství.
> Z toho plakátu je jasné, že v moderních dějinách má ten, kdo kritizuje
> zásah policie při čekteku, pojem o tom jak vypadá včelař v kukle a že
včely
> jsou hmyz, který létá, a že včelaři jsou obor ušlechtilý, který by mohl
> doplatit na neuvážená rozhodnutí státní správy.
> Možná trochu krkolomná dedukce, ale myslím si, že Ivan Černý měl při
> umístění příspěvku dobrý úmysl a souvislost se včelařením se při troše
doré
> vůle najde.
> Zdravím
> Radek Krušina

Netýkavka žláznatá je atraktivní pro včely. Dneska jsem fotografoval na zahradě večer, bylo už 7,15 pryč, na foťáku nabíhal čas 1 sekunda při citlivosti 100 a včely na netýkavkách pořád létaly společně s čmeláky.

R. Polášek

Vážení přátelé ,chtěl bych se zeptat,kdo má zkušenost z dodáváním zásob formou nektarového medu. Vzhledem k tomu, že mám letos opravdu nadbytek tohoto medu,dnes samozřejmě již zkrystalizovaného,a potřebuji ještě včelám doplnit zásoby za vybíhající plod chtěl bych zkusit jim tento med dodat.Nikdy jsem toto neuplatňoval,ale v současné době při poměru ceny cukru a výkupní ceny medu to vidím jako určité východisko.Pro pokrytí své klienteli mě bohatě stačí med smíšený a tmavý o ,který je větší zájem.Proto se ptám - máte někdo tyto zkušenost a jak přitom postupujete?
Dík za radu . Standa

Předpokládám, že se jedná o med již vytočený.
Články, co jsem četl, ale je to už nějak pár let, tvrdí, že i med
zpracovávají stejně dlouho jako cukr, přidávají k němu stejné množství
enzymů a upracovávají se stejně jako u cukru. Co se týká krmení cukrem, má
včelám vyhovovat 1 díl cukru a 1 díl vody až 3 cukru ku dvěma dílům vody.
Vody je v medu cca 15 - 20 %, cukru 70 - 80 %, takže na 1 kilo medu by se
mělo teoreticky přidat 500 až 650 ml vody a rozmíchat. Řekl bych když je
teplo a sucho jako teď dávat spíše víc vody, když je mokro a chladno, spíše
méně vody.
Co jsem zkrmoval starší medy a výluhy z víček, vypadá to, že med je pro ně
lákavější než cukr a berou ho ochotněji v širším rozmezí koncenträcí. Pokud
to byl med, ředil jsem ho odhadem tak, aby byl bez problémů tekutý, takže
tam asi bylo vody méně než jsem napsal výše. Zase naopak ve výluzích z víček
bylo vody mnohem víc. Neředěný tuhý med v příslušném krmítku nebo naopak
naopak hodně řídké výluhy z víček zpracují bez větších problémů taky, myslím
si ale, že na vlastní úpravu, donášení vody nebo naopak odpařování
přebytečné vody spotřebují víc zásob a tím míň uloží. Doba zpracování medu
se mně zdála stejná jako u cukru.
Takže doporučuji ředit vodou a dávat do krmítek na cukerný roztok, pokud je
prioritou úspora nebo vůbec neupravovat a dávat do krmítek na mač, pokud je
prioritou pracnost, ale ta manipulace s tuhým medem u včel stejně nic moc.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 05, 2005 9:52 PM
Subject: Doplnění zásob nektarovým medem


> Vážení přátelé ,chtěl bych se zeptat,kdo má zkušenost z dodáváním zásob
> formou nektarového medu. Vzhledem k tomu, že mám letos opravdu nadbytek
> tohoto medu,dnes samozřejmě již zkrystalizovaného,a potřebuji ještě včelám
> doplnit zásoby za vybíhající plod chtěl bych zkusit jim tento med
> dodat.Nikdy jsem toto neuplatňoval,ale v současné době při poměru ceny
> cukru a výkupní ceny medu to vidím jako určité východisko.Pro pokrytí své
> klienteli mě bohatě stačí med smíšený a tmavý o ,který je větší
zájem.Proto
> se ptám - máte někdo tyto zkušenost a jak přitom postupujete?
> Dík za radu . Standa

Jak vypadaji letajici vcely pri expozici 1 sekunda vecer?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 05.09.2005 20:49

>Netýkavka žláznatá je atraktivní pro včely. Dneska jsem fotografoval na zahradě večer, bylo už 7,15 pryč, na foťáku nabíhal čas 1 sekunda při citlivosti 100 a včely na netýkavkách pořád létaly společně s čmeláky.
>
>R. Polášek
>
>
>

Také jsem se po obrázku cca před třemi lety pídil. Řekl bych, že bude podobné krmítku jako je v dokumentaci u OPTIMALU, případně jako "krmící díl" v této nabídce:
http://www.honey-well.com/cz/w_velkoobchod_uvod3.htm. Myslím, že obojí je variací na Mullerovo krmítko k langstrothu viz:http://beesource.com/plans/mfeeder.htm. Já zkušebně vyrábím krmítko, které je uvedeno na těchto stránkách:http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1.
Abych předešel diskusím, zkouším již druhý rok krmení v plastovém kbelíku od malýřských barev (cca 10 l roztoku 3). V loňském roce jako jsem jako plovák použil kousky polystyrému, ale bylo hodně utopených včel, letos jsem zkoušel korkové zátky a při zcela zaplněné hladině je to OK. Je-li jich méně, opět velké množstvé utonulých včel. V poslední dávce jsem použil kousky slámy, výsledek (uhynulé včely) zjistím tento týden.
V podstatě je to skutečně levné a jednoduché. Trochu mi vadí styk se včelami, je to v době, kdy není žádná snůška, včely slídí a vlezou všude, a zbytčně se rozrušují. Druhým problémem je, že mám včelstva ve včelíně a když začínám krmit, jsou silná včestva v 1VN +3-4 NN. V tom případě mám problém se vejít se dalšími 2 NN pro kbelík pod strop, natož ho nějak inteligentně dolít. To by mělo stropní krmítko vyřešit.
Př. Poláškovi děkuji za námět s laminováním. Vždy se to dá udělat dodatečně, již s tím nějakou zkušenost mám (stavba kajaku), je to schůdné řešení, otázkou je vhodnost laminovací pryskyřiče pro styk s pitnou vodou, ale myslím že se něco najde (viz www.barvy.cz)

S pozdravem.

RP> Při výrobě plakátu snad dobrý úmysl měl, ale při kočování na cizí pozemky za
RP> účelem křepčení určitě ne.
Evidentně je potřeba vysvětlení: nejsem ani autor plakátu, ani
technokočovník na cizí pozemky. Upozornili mě na něj kolegové, tak
jsem se o něj s vámi podělil. To je celé, není to ani o propagaci
či hodnocení techna nebo zásahu policie. Nehodnotím ani to, je-li téma
plakátu dobrý nápad či zneužití včelařů - to si musí rozhodnout každý sám.
Zdravím Ivan

Zdravím,
moje poznámka mířila na toho technaře, který ten plakát vytvořil, ne na Vás.
Pokud jsem se Vás nějak dotkl, omlouvám se.
Jinak si myslím , že není třeba tady na tomto fóru o tom nějak více
diskutovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 8:51 AM
Subject: Re: Vcelarsky plakat


RP> Při výrobě plakátu snad dobrý úmysl měl, ale při kočování na cizí
pozemky za
RP> účelem křepčení určitě ne.
Evidentně je potřeba vysvětlení: nejsem ani autor plakátu, ani
technokočovník na cizí pozemky. Upozornili mě na něj kolegové, tak
jsem se o něj s vámi podělil. To je celé, není to ani o propagaci
či hodnocení techna nebo zásahu policie. Nehodnotím ani to, je-li téma
plakátu dobrý nápad či zneužití včelařů - to si musí rozhodnout každý sám.
Zdravím Ivan

Zdravím,
Jednoznačně je to jedna z variant stropního krmítka zabudovaného do strůpku
a tepelně izolovaného zboku a shora třeba polystyrenem. Dříve se využívalo
kromě krmení i na podněcování v předjaří. Ale dneska se podněcování v
předjaří nepoužívá, snad kromě dávání vody a na krmení je většinou lepší
kyblík nebo jakákoliv jiná nádoba v prázdném nastavku. Uvažoval jsem o
variantě nízké plechové misky o výšce do 10 cm a objemu okolo 10 litrů s
šikmými stěnami, takže mimo krmení by se misky daly uložit do sebe.
Co se týká pryskyřice na laminování, myslím, že pro krmítko pro včely žádný
atest pro styk s vodou nebo potravinami není třeba. Materiál musí pouze
vyhovovat podmínkám pro nepřímý styk s potravinami neboli nesmí být ( pro
včely ) akutně jedovatý. Dříve byly jedovaté některé barvy, protože
obsahovaly pigmenty obsahující těžké kovy a nyní by byl problém s barvami a
pryskyřicemi obsahující různé protiplísňové a protihmyzí přídavky. Třeba by
nebyl vhodný silikon do koupelen, protože obvykle obsahuje prostředek proti
plesnivění, ale univerzální silikon už ano.
Takže na to laminování bych použil obyčejnou levnou polyesterovou
pryskyřici, je tam jediné omezení, že tato pryskyřice obvykle nějakou dobu
po vytvrzení intenzívně smrdí. Takže pokuď by se mělo krmítko použít při
dalším krmení, muselo by se vylaminovat teď na podzim a do dalšího krmení
nechat vyvětrat.
Co se týká krmení v malé světlé výšce nad rámky, doporučuji inspiraci - můj
článek ve Včelařských novinách na internetu Pozdní krmení včelstev, kde
popisuji použití misek pod květináče. Loni jsem takhle krmil dva nastavkové
úly na sobě, horní jsem měl posunutý o cca 10 cm dopředu, na dolním byl rám
o výšce cca 4,5 cm a pod ním miska o objemu cca 2,5 litru. Pro nakrmení
stačilo na spodním úlu odhrnout z těch odkrytých10 cm uteplivku a nalít
cukerný roztok přes síto, miska byla hned na kraji úlu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 7:41 AM
Subject: Re: Brněnské krmí­tko


> Také jsem se po obrázku cca před třemi lety pídil. Řekl bych, že bude
> podobné krmítku jako je v dokumentaci u OPTIMALU, případně jako "krmící
> díl" v této nabídce:
> http://www.honey-well.com/cz/w_velkoobchod_uvod3.htm. Myslím, že obojí je
> variací na Mullerovo krmítko k langstrothu
> viz:http://beesource.com/plans/mfeeder.htm. Já zkušebně vyrábím krmítko,
> které je uvedeno na těchto
> stránkách:http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1.
> Abych předešel diskusím, zkouším již druhý rok krmení v plastovém kbelíku
> od malýřských barev (cca 10 l roztoku 3). V loňském roce jako jsem jako
> plovák použil kousky polystyrému, ale bylo hodně utopených včel, letos
jsem
> zkoušel korkové zátky a při zcela zaplněné hladině je to OK. Je-li jich
> méně, opět velké množstvé utonulých včel. V poslední dávce jsem použil
> kousky slámy, výsledek (uhynulé včely) zjistím tento týden.
> V podstatě je to skutečně levné a jednoduché. Trochu mi vadí styk se
> včelami, je to v době, kdy není žádná snůška, včely slídí a vlezou všude,
a
> zbytčně se rozrušují. Druhým problémem je, že mám včelstva ve včelíně a
> když začínám krmit, jsou silná včestva v 1VN +3-4 NN. V tom případě mám
> problém se vejít se dalšími 2 NN pro kbelík pod strop, natož ho nějak
> inteligentně dolít. To by mělo stropní krmítko vyřešit.
> Př. Poláškovi děkuji za námět s laminováním. Vždy se to dá udělat
> dodatečně, již s tím nějakou zkušenost mám (stavba kajaku), je to schůdné
> řešení, otázkou je vhodnost laminovací pryskyřiče pro styk s pitnou vodou,
> ale myslím že se něco najde (viz www.barvy.cz)
>
> S pozdravem.

Při vymýšlení krmítka doporučuju se velmi zamyslet! Např. umístění odebíracího otvoru doprostřed rovného dna je hloupost (=není dobrý nápad), protože vyžaduje perfektní vyrovnání úlu do roviny a i tak všechno včely nevyberou. U čtvercového nástavku je pak výhodou umístit odebírací otvor ke straně a natočit krmítko tak aby byl otvor v nejnižší poloze.
Na rozdíl od př. Hájka jsem měl se slámou ty nejlepší zkušenosti.
Od loňska však už ale krmím jen benzínem. Odvezl jsem včely ke snůšce a teď jen zásoby přerozděluji od "překrmených" k těm slabším.
Honza

Ne každý má vhodné podmínky k tomu, aby využil pozdní květovou snůšku pro doplnění zimních zásob. Takže bohužel někteří musíme nakrmit. Stojí nás to kromě cukru i ten benzín navíc. Jak jsem uvedl, krmítko, které zkušebně vyrábím má odběrná místa po celé délce na obou koncích, tedy nikoliv uprostřed, tím by neměl být problém s dodržením vodorovné roviny úlu viz: http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1.
O nevýhodě řešení s odběrem uprostřed jsem byl informován.
Krmení v miskách jsem ve VN zaregistroval, ale v okamžiku vniku problému mne toto řešení nenapadlo. Díky za upozornění.

S pozdravem

Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách. Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro běžné krmení z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.

S pozdravem V.Hájek

Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

plastova miska - kochlik o objeme 6L stoji cca 40,- Sk. Do roztoku trochu
slamy a nieje co riesit.
Za tu cenu sa mi neoplati rezat nejaky kanister. Kochlik ma hladky povrch -
lahko sa po sezone umyje. Pri setrnom zaobchadzani je vecny a vyuzitelny aj
po pripadnom skonceni vcelarenia.

Matej




"jan.jindra"
<e-mail/=/nezad An: V ela ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Krmení miskami
06.09.2005
12:29
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

Dne úterý 06 září 2005 12:13 vhájek napsal(a):
> Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách.
> Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro běžné
> krmení       z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s
> nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou
> vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím
> nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být
> to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba
> dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší
> pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud
> by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při
> výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního
> půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.

DD,

v CCM (hypermarket globus) maji misky v ruznych barvach rozmery - 35+35+12 10
litru,- urcite jde do langstrota, a 38x38x10 - 12 litru ten uz je pro mne
tak tak , ale Vam by vyhovoval. Blizsi info, v kterem regale to maj, kdyztak
soukrome. Je to polsky vyrobek, dle prodavacek i na potraviny - na samolepce
o tom neni zminka. Cena jedne cca 70 - 100 kc .

Honza

Díky, to vypadá na dobrý nápad, který stojí za zkoušku.

s pozdravem

Viděl jsem v Kauflandu v oddělení kýblů a plastového nádobí výrobkovou řadu,
jmenovalo se to tuším ctyřhranné plastové vědro nebo plastový dřez nebo tak
nějak. Byly to ploché čtyřhranné nádoby, nejmenší mohla mít tak 6 litrů,
výšku mohla mít pod 15 cm, větší snad 12 litrů a výšku pod 20 cm. Dneska už
je takových výlisků dost. Nevím ale, jestli už není na takové krmení pozdě.
Od soboty se má ochladit a potom z těch velkých nádob moc brát nebudou.
Spíše z těch dvou, třílitrových misek od květináčů, pokud se tyto umístí nad
sezení včel, včely je při chladném počasí ohřívají. U kýblů a podobných
vysokých nádob to tak není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:13 PM
Subject: Krmení miskami


> Př. Polášek. Tak jsem si ve VN osvěžil Vás příspěvek ke krmení v miskách.
> Je pravda, že jsem nad tím přemýšlel, ale zavrhl jsem toto řešení pro
běžné
> krmení z důvodu malé kapacity. Při mém víkendovém včelaření spojeném s
> nezbytnou snahou o minimalizaci časové náročnosti to nebylo pravé. Jinou
> vhodnou jednoduše dostupnou "nízkou" nádobu s objemem kolem 10l jsem zatím
> nenašel. Uvažoval jsem i o "truhlících na květiny", ale nezdálo se to být
> to pravé ořechové. Stejně tak jsem zavrhl fotografické misky. Proto stavba
> dřevěného krmítka, zatím v "prototypu". Ale máte pravdu, že by bylo lepší
> pořídit vhodnou plastovou nádobu a dřevo použít na výrobu nástavků. Pokud
> by měl někdo typ na vhodnou a dostupnou nádobu s objemem cca 10-12 l, při
> výšce kolem 12-15 cm, která se vejde do čtvercového nástavku vnitřního
> půdorysu 40,5x40,5 cm, rád zůstanu jen u tohoto jednoho prototypu.
>
> S pozdravem V.Hájek

Těch variant je více. Pokud má takové krmítko rovné dno, tak se prostě včely
pustí do celého krmítka. Přirozeně že tam potom musí být třeba sláma nebo
nějaké jiné plováky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 10:04 AM
Subject: Re: Brněnské krmí­tko


> Při vymýšlení krmítka doporučuju se velmi zamyslet! Např. umístění
> odebíracího otvoru doprostřed rovného dna je hloupost (=není dobrý nápad),
> protože vyžaduje perfektní vyrovnání úlu do roviny a i tak všechno včely
> nevyberou. U čtvercového nástavku je pak výhodou umístit odebírací otvor
ke
> straně a natočit krmítko tak aby byl otvor v nejnižší poloze.
> Na rozdíl od př. Hájka jsem měl se slámou ty nejlepší zkušenosti.
> Od loňska však už ale krmím jen benzínem. Odvezl jsem včely ke snůšce a
teď
> jen zásoby přerozděluji od "překrmených" k těm slabším.
> Honza

Také já letos opět laboruji s krmítky:

- Kýblové krmení (8l kýbl, sláma nebo bublinková fólie, proužek látky
přes okraj, aby se jim dobře lezlo) funguje bez problémů.

- Zkusil jsem "bazénové krmení": nástavek vyložit igelitem, v jednom
rohu vzepřít kus prkýnka aby měly kudy lézt, obvyklý plovák. Výhoda
měla být "jednou a dost" - cca 20 kg najednou. Nefunguje mi to,
neodebírají cukr, jenom se topí. Nevím proč. Když jsem to vyhodil a
dal kýbl, byl bez problémů za dva dny prázdný.

- Jako pokus jsem vzal napaječku na drůbež, 10l. Zatím dobrý, akorát
je to přes dva nástavky vysoké. Nemohou se moc topit, protože
přístupné hladiny je jenom málo.

Ahoj Ivan

Řekl bych, že čím větší dávka, tím to musí být dříve, aby to vzaly. 8
litrové kyblíky budou tak do první poloviny září, 2-3 litrové misky pod
květináč se dají použít tak do konce září, začátku října, litrové misky
berou tak do cca konce října a 0,2 - 0,3 litru v malé misce nad sedištěm
včel klidně vezmou i v listopadu nebo prosinci, pokud je aspoň pár stupňů
nad nulou. Jinak podle mých zkušeností berou cukr, když je roztok teplejší
než cca 15 st C a dobře ho berou nad 20 st C. Letos už v srpnu v noci běžně
klesala teplota pod 10 st C. " Bazén" možná potřebuje tak začátek srpna.
Stejně ale je to strašně riskantní dávat tolik roztoku do igelitu. Stačí
jedna larva zavíječe, co se rozhodne tím igelite prohryzat....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 1:26 PM
Subject: Re: Brněnské krmí­tko


Také já letos opět laboruji s krmítky:

- Kýblové krmení (8l kýbl, sláma nebo bublinková fólie, proužek látky
přes okraj, aby se jim dobře lezlo) funguje bez problémů.

- Zkusil jsem "bazénové krmení": nástavek vyložit igelitem, v jednom
rohu vzepřít kus prkýnka aby měly kudy lézt, obvyklý plovák. Výhoda
měla být "jednou a dost" - cca 20 kg najednou. Nefunguje mi to,
neodebírají cukr, jenom se topí. Nevím proč. Když jsem to vyhodil a
dal kýbl, byl bez problémů za dva dny prázdný.

- Jako pokus jsem vzal napaječku na drůbež, 10l. Zatím dobrý, akorát
je to přes dva nástavky vysoké. Nemohou se moc topit, protože
přístupné hladiny je jenom málo.

Ahoj Ivan

Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.

Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík

LETOS JSEM ODSKOUŠEL !!
plastový kanistr 10l ,odstranit 1 bok , položit na rámky přes vrch položím
rozříznutý pytel na zeleninu nebo brambory zatížím nástavkem a rostok
dolévám s hora včely se dostávají dovnitř otvorem po zátce.funguje to
skvěle.

pepan
----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:29 PM
Subject: Re: Krmen? miskami


> Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
> otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).

Já u části včelstev zkouším plastovou vaničku, kam se vejde obsah přesně dvou 3l sklenic - poloviční zásahy do včelstev oproti krmení sklenicemi.Na roztok jsem dle př. Nerada dal tu plastovou fólii s bublinkama, ale nic moc - když včely vybrali roztok, pod fólií byl vždycky nějaký zbytek cukru, nebo nečistot kam se včely nedostaly. Teď používám dřevěný plovák z malých destiček, který je udělán tak, že nedosedne až na dno a včely to i pod ním krásně vyberou a netopí se.

Radim Polášek (e-mailem) --- 6. 9. 2005
Re: Krmení miskami (12142)
Viděl jsem v Kauflandu v oddělení kýblů a plastového nádobí výrobkovou řadu,
jmenovalo se to tuším ctyřhranné plastové vědro nebo plastový dřez nebo tak
nějak. Byly to ploché čtyřhranné nádoby, nejmenší mohla mít tak 6 litrů,
výšku mohla mít pod 15 cm, větší snad 12 litrů a výšku pod 20 cm. Dneska už
je takových výlisků dost

Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od Coca coly na 20 l. Stojí 10 Kč a na cirkulárce ho přeříznu na 2 díly, každý má cca 8 l objem. Po laboraci s plováky používám hrst krátké slámy a nemá to chybu. Na dovoz na včelnici v těchto kanistrech vozím cukr. roztok. Perfektně těsní, ale chce to ovzdušňovací otvor a nějaké uzavírátko, jinak to při nalévání šplouchá. Zdraví r. Stonjek

Dne úterý 06 září 2005 19:25 Stonjek napsal(a):
> Jako vhodnou nádobu využívám polyetylénové kanistry od       Coca coly na 20 l.
> Stojí 10 Kč

DD,

ale KDE ?

Honza

Zdravím, já krmím z 5l. plastových kyblíků, do Langstrothu výška 168 se vejdou pohodlně 2ks a jeden kus mě stál 5 Kč v prodejně s "Dary moře", jako plovák mirelon pod plovoucí podlahu= pohoda, utopeno 1 včela na 20 kyblíků. Takže krmím 10 l roztoku 3:2 najednou.

Eman:
> Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
> fumigováním?

Klíckování matek je použito i u postupu při zdolávání moru včelího plodu u němců.
_________
Eman:
>S jakými zkušenostmi?

Před fumigováním je to logické a mohu říct, že jsem se s ním setkal u jednoho včelaříka, který bohužel už není mezi námi. Klíckoval do trojuhelníkových klícek a ty měly horní loučku, která byla totožná s rámkovou. Byla s tím vskutku velmi dobrá manipulace. Matku chytal "do ruky". Šlo o včelín a práci v uzavřeném prostoru. Chceš-li přesný postup v "jasném" Včelařství je vše. :-)
_________
Eman:
>Lze to doporučit?
Nikdy jsem neklíckoval a to z pochopitelných důvodů, že prostě jisté věci ve včelách nedělám "jak se prý maj dělat" Emane. (to jsem se dnes dozvěděl jako narážka na mě - "jako ošklivého velkovčelaře" od přítele včelaříka na schůzi).. Tento postup tu je z doby, kdy se věřilo v dokonalou očistu včelstva od roztoče.( - se nic nevědělo o reinvazi) Mimo jiné, je to dost také náročné na dobu zásahu v případě včelnice či otevřeného stanoviště. (slídění) Takže pokud vím, přímo pro tebe Emane ?... Nevím nevím. Jde o rychlost při manipulaci v podletí, která není u zájmového včelaře moc k vidění. Toliko ode mě.

Nejsem sice v klíckování matek důsledný ( dělám to jen v mých 7 Čejkovácích
a to ještě ne každý rok). Nejpozději kolem 15 září matku vychytím, dám do
klícky. Fumigace kolem 10 října pak proběhne ve včelstvu bez plodu a má
nepochybně nejvyšší dosažitelnou účinnost. V nástavkových úlech je vychycení
a kličkování matky velmi problematické a nedělám to.
Matku je vhodné druhý den po první fumigaci zase vypustit.

Původní metodika fumigace zářijové kličkování matek predikovala.
V současné době tolerované ( pro včelaře pohodlnější) ústupky mají za
následek, že početnější přezimující populace roztočů V.D. má pohodlnější
šanci přežít.

Je to jako se vším: každá "sranda " něco stojí. Nikdo asi nebude v
nízkonástavkých úlech vychytávat matku. Proto jsou hledány cesty jak se bez
toho obejít.
Zkrátka je stále co dělat: hledat linie, které jsou schopny se samy se
parazitů a nemocí zbavit, důsledně dodržovat oficiální ( aktuálně platné)
metody ošetření. Ve světě i u nás jsou hledány nové účinné látky, které mají
jednodušší aplikaci a jsou bez škodlivého vlivu na včelí produkty.
Asi by to bylo téma na rozsáhlejší a podrobnější diskuzi pro profíky v tomto
oboru ( já jsem jen disciplinovaný laik).
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, September 06, 2005 2:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Klíckování matek

Vaše diskuze o způsobech krmení je dost zajímavá, ale přečtu si ji za rok v
červenci. Pro mě je to už víc jak týden neaktuální téma.

Používáte někdo klíckování matek pro omezení nežádoucího plodu před
fumigováním? S jakými zkušenostmi? Lze to doporučit? Dík


__________ Informace od NOD32 1.1208 (20050902) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ještě dodám, že jsem dal na web nějaké foto: "V" klec - izolátor

http://vindex.ic.cz/gif/klicka/index.html

Jde sice o mizernou a velkou "kvalitu" ale doufán, že to překousnete. :-))

Ještě jsem zapoměl dodat , že tento způsob má jednu nevýhodu a to zůstávají
zablokované nástavky které potřebuji na uložení souší které jsou tak vtéto
době vystaveny nebespečí zničení

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 06, 2005 3:22 PM
Subject: Re: Krmen? miskami


> LETOS JSEM ODSKOUŠEL !!
> plastový kanistr 10l ,odstranit 1 bok , položit na rámky přes vrch položím
> rozříznutý pytel na zeleninu nebo brambory zatížím nástavkem a rostok
> dolévám s hora včely se dostávají dovnitř otvorem po zátce.funguje to
> skvěle.
>
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 06, 2005 12:29 PM
> Subject: Re: Krmen? miskami
>
>
> > Někde jsem viděl na bok položený plastový kanystr s vyříznutým velkým
> > otvorem v boku. Kanystrů je k mání dostatek (např do destilované vody).
>

Vaše úvaha je z mého dost relativní. Budu-li vyrábět krmítko, spotřebuji na jeho výrobu přibližně stejné množství materiálu jako na výrobu nástavku. A ještě se jedná o jednoúčelovou záležitost, kterou použiji za normálních podmínek 3-4x za rok. Takže krmení miskou v nástavku je asi menším zlem, raději vyrobím více nástavků, které v hlavní sezóně využiji např. na oddělky nebo jako medníkové u silných včelstev. Skladovat souše lze i jinak, např. ve skříni, nebo ještě lépe volně zavěšené v průvanu. Já používám skříň i nástavky.
Myslím, že jsme od mého původního záměru odpovědět příteli D.Helmutovi na otázku jak vypadalo Brněnské krmítko dostali trochu jinam, ale přesto, že již máme většinou všichni téměř nakrmeno, alespoň pro mne, nebyla tato výměna zkušeností na škodu.
Ještě by ne zajímalo, kde lze koupit kanystr od Coly za 10,-Kč.

S pozdravem.

RP> Řekl bych, že čím větší dávka, tím to musí být dříve, aby to vzaly. 8
Díky, to by mohlo být ono.

RP> Stejně ale je to strašně riskantní dávat tolik roztoku do igelitu. Stačí
RP> jedna larva zavíječe, co se rozhodne tím igelite prohryzat....
To je pravda. Ale nikdy se mi zatím zavíječ neprokousával igelitem.
Když ho tam občas najdu, je spokojeně zapředený v "rohu" mezi stěnou
nástavku a igelitovým stropem. Letos už je krmení hotovo a na příští
rok je zas co vymýšlet...
A nejčerstvější zkušenost píšu v další zprávě
Ivan

Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

Zažil jsem kdysi něco podobného. Shnilá noha úložné lavice se rozpadla a
jeden úl ležel na svahu, dno výše než horní nástavek, bez víka, v srpnu
nejspíše několik dní. Všude byl relativní klid, včelstvo se dalo normálně
zazimovat. Jindy stačí někde zapomenutý kousek divočiny se sladinou a je
binec.

Pepa

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <i_c/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 1:55 PM
Subject: Krmeni kotrmelcem


Převrátil se mi úl. 4 nízké nástavky a na tom kýbl s cukrem, asi
5 litrů. Důvody nejsou důležité, částečně moje blbost,
částečně souhra okolností. Udělal dokonalý kotrmelec, co bylo předím
nahoře bylo potom až vespod vzhůru nohama. Dojel jsem tak za tři-čtyři
hodiny a očekával dokonalou spoušť a loupež na stanovišti v plném
proudu.
A ono ne. V převráceném úlu včely obsedaly plásty a byly úplně
v klidu, když jsem je stavěl zpátky. žádná známka loupeže. Úplně dole
převrácené víko s vylitým roztokem, krásný bazén. Tam byl čilý a
spořádaný provoz, včely vedle vos, ale žádné rvačky nebo zmatky. I
oddělky hned vedle byly v pohodě. Ve všech úlech včely silněji
obsedaly česna a to bylo všechno.
Vyzkoušel jsem to sice nechtěně a nikoho nenabádám k následování, ale
otevřené krmení možná nemusí být tak špatná věc. Jestli se sníží
zavčelenost, tak to třeba půjde dělat.
Ivan

Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům. Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.

Stačí krmit 60x18=1080kg ;
do 200l sudu se vejde cca 150kg cukru v roztoku; stačí tedy pouze 8 těchto
sudů.
Sousedé to jistě ocení.
Pepa



----- Original Message -----
From: "vhájek" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 2:39 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


> Kdysi byl ve Včelařství článek o českých emigrantech včelařích žijíčích
> kdesi v Kanadě. Ti zajišťovali krmení tak, že dovezli 200l sud s cukerným
> roztokem postavili na včelnici vložili dřevěný plovák bylo krmení
> zajištěno. Jadiné co dělali byl plot kolem včelnice kvůli medvědům.
> Zvážím-li, že mám v doletu svého stanoviště daších nejméně 60 včelstev, je
> otázka, zda bych takto úsměšně nezakrmil i tyto.
>

Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č. 5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě, kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat. Děkuji za reakce.

Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců, ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat, takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
nejsou to ty sudy, co by se mohly použít na plášť medometu podle posledního
čísla Včelařství? A ještě doplňující dotaz - není z těch plastů nějakou dobu
coca cola ještě cítit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 11:14 PM
Subject: Re: Krmení miskami


> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to
> musíte mít štěstí. Kdo je zdaleka tak by to chtělo využít služeb rozvozců,
> ale to je jen nápad, zkušenosti žádné, protože jsem zblízka. Součástí
> krmítka je rám z prken široký cca 8 cm o rozměrech jako je venkovní obrys
> nástavků a sololitová deska na zakrytí. S krmítkem jsem velmi spokojen
> náklady v korunách a vysoká univerzálnost. Další výhoda je, že kdyby se
> opakoval melecitozní průšvih z r. 2002, tak se krmítko může dát pod
> plodiště a jedním vrzem zakrmit. Myslím si že v těchto případech u úlů
> nacpaným melecitozou nebude koncem září vrchní krmení moc dobře fungovat,
> takže je dobré se připravit. Zdraví R. Stonjek

Přeji hezký den.
V příloze 1D potvrzujete vlastním podpisem, že nečerpáte dotace na svá
včelstva ještě z jiných zdrojů (či "rozpočtových kapitol"), než právě z
tohoto dotačního programu 1D. Pokud byste například získal jiný příspěvek na
včelaření třeba z krajského úřadu, bylo by nutné jeho účel pojmenovat
odlišně, než je uvedeno v programu 1D, abyste nárok na tuto státní dotaci
neztratil.
Potvrzením, že nepožadujete danou dotaci dvakrát, je ono potvrzení ZO na
jejímž území máte včely pro Vaši "domovskou" ZO, ve kterém se uvádí, kolik
tam máte včelstev se současným prohlášením, že u ní dotace nepožadujete,
aby se nestalo, že by někdo na stejná včelstva požadoval dotaci u dvou ZO.
V případě, že nebudete členem ČSV, budete žádat o poskytnutí dotace u té ZO,
na jejímž území máte umístěná včelstva a není tedy žádná jiná, u které byste
chtěl požadovat dotace ještě jednou. Pokud byste měl jako nečlen ČSV svá
včelstva na více stanovištích u více základních organizací, patrně byste si
zvolil jednu, u které byste o dotace požádal a od ostatních byste předložil
podobné potvrzení o počtu včelstev a nepožadování dotací, jako v případě
výše.
S přátelským pozdravem
Petr.

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 07, 2005 9:52 PM
Subject: Registrace podle koho ??


Mám dotaz k registraci včelstev na jiném území ZO. Prosím Vás. Jak mám
chápat přílohu ve Včelařství, že musím zajistit potvrzení o tom, že
nepožaduji peníze na stejnou dotaci dvakrát. Proč? Přeci danou záležitost
jsem podepsal na příloze 1d. Dokáže mi to někdo vysvětlit proč tajemník a
předseda takto informují jako pokyn a proč necitují směrnici : ČSV Č.
5/1998/S - k registraci včelstev ?? Také bych rád věděl postup v případě,
kdy nebudu člen ČSV a tudíž nejsem povinnen tuto směrnici respektovat.
Děkuji za reakce.




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.0.344 / Virová báze: 267.10.19/92 - datum vydání: 7.9.2005

Dne středa 07 září 2005 23:14 Stonjek napsal(a):
> Firma Coca Cola Praha Kyje. Občas mívají i plastové sudy 200 l, ale to

Diky, skusim se tam zeptat.

Honza

Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

R Stonjek napsal:
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný.

Vrtačka pracuje cca s 1000 x menšími otáčkami, než na jaké je stavěná,
dostává tedy dost zabrat. Při přímém pohonu koše je to cca 100 - 500 x.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Krmení miskami


> Já jsem sud ještě nezískal, protože jsem ho ještě nikdy neodchytil. Jinak
> průměrem na 3 r. medomez bude vyhovovat určitě, na 4. rýmkový si nejsem
> jist. Jinak tohle řešení opravy rezatého medometu se mi líbí, jen pohon
> vrtačkou místo kliky je podle mého názoru vysloveně špatný. Kanistry jsou
> skutečně dlouho cítit např po citronu a to velmi intenzivně. Já jsem je
> pouze vypláchl studenou vodou a včelkám onen zápach moc nevadí. Další
> sezonu už není cítit nic. Hodně úspěchů. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.
Právě jsem skončil se sérií pokusů. V Makru jsem koupil 40 platových nádob - boxů za 65,-. Vejdou se pohodlně do velkého Langstrotha, u ostatních nevím. Pohodlně se do něj po rysku vejde 16litrů, a ještě je 2cm rezerva. Vycpávám ho senem, nebo slámou a je to bez utopených včel. Předtím jsem zkoušel plechové kbelíky od marmelády, ale ty rezly a špatně se skladovaly. Těhle čtyřicet kontejnerů je asi metr vysoký štos, takže pohoda. Nejlepší včely zvládly 16 litrů za 24 hodin. Zkoušel jsem různé plováky, ale seno se osvědčilo nejlépe.
Ke kanystrům. Zkoušel jsem podle loňských fotek z Apislavie v Jugoslavii krmit z kanistrů napojených husím krkem do úlu. Docela to taky šlo, ale záleží na venkovní teplotě, síle včelstva atd. Pro krmení plemenáčů, jak to bylo vidět na fotkách to asi bude dobré, ale to jsem nezkoušel.

Jde to tak dělat určitě. Otázkou je šíření nemocí atd.
Já jsem svého času dělal jarní podněcování mimo úl ze sklenic dle Pavol Siný - Včelárstvo, či jak se ta kniha jmenovala. Dělal jsem ho jednorázově, v době květu lísky, kdy včely neměly sladinu a chtěl jsem, aby měli zásobu "vody" na trávení čerstvého pylu. V časném jaře neměli velký dolet a tak jsem to zdravotní riziko neviděl jako příliš silné. Ale teď je mor do desítek kilometrů od mého stanoviště, a tak jsem opatrný.
Z tohoto pohledu by mně zajímal názor odborníků na rizika příprav roztoků venku, vytáčení ve včelíně, vzdušné skladování souší v dosahu včel a vos, atd. Je to běžně vidět, ale já to vidím jako rizikové. I pro okolní včelaře.
Co vy na to? A jak to děláme my? Já mám černé svědomí při vytáčení medu. Medárnu jsem ještě nepostavil, ale základy již kopu:-)

Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k jiným účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad nádobou medometu.

Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne o prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton, což jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
> o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
>

Dostaneš to koupit v nerezu

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 6:46 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
> Subject: Vrtačka a medomet
>
>
> > Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> > včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> > maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> > výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a
ne
> > o
> > prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> > více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je
vhodná
> > pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> > prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> > vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a
zde
> > už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
> > což
> > jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami.
Jsou
> > však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> > zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> > příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával
žádný
> > zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje
a
> > pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček
je
> > dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně
pro
> > pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek
> >
>

Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil. Šnek ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z potravinářského nerezu.
Tonda.
>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.

Uvažoval jsem o této variantě, jedná se nejspíš o krmítko VD Ještěd. Problémem je poměrně malý objem. Fy Lysoň nabízí plastová krmítka 8 a 10 l za cca 80 a 90 kč, ale z jejich nabídky na netu se nedají vyčíst rozměry a na 2 e-maily mi neodpověděli. Nevím ani, zda s nimi má někdo nějakou praktickou zkušenost. V kontextu se zde proběhlou diskusí na téma krmení se to zdá jako zbytečná investice. Krmení v Kanadě jsem uváděl jako příklad z oblasti s nízkým zavčelením a nikdy jsem o něčem takovém neuvažoval. Rámky skladuji ve skříní a v nástavcích tak aby k nim včely nemohly.

nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe div
se v .... no určitě se pobavíte kde.

Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#

Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 7:56 AM
Subject: Re: Vrtačka a medomet


> Používám ji bez problémů. Velkou ruční vrtačku jsem několikrát spálil.
> Šnek
> ale použít nejde. Musel jsem si ho nechat vyrobit u soukromníka z
> potravinářského nerezu.
> Tonda.
>>Zkoušel někdo ruční míchačky používané ve stavebnictví na míchání malt a
> lepidel v kýblu? Na pastování by se dal použít i šnek na míchání malt.
>

To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.

Protože není nerez. Myslím, že je pozinkovaný. Ptal jsem se výrobce a pro potravinářství nevyhovuje. Stáhnout povrch a nanést nějaký potrvinářský by určitě šlo, ale používáním se odře a zůstane zase železo, které bude reznout. Když už jsem dal tolik peněz za míchadlo, tak metlu už jsem udělal pořádnou.
Tonda

>Šnek nepoužíváš proto, že to s ním nejde, nebo proto že není nerez? Jistě by
šel pokovit, jistě by to vyšlo laciněji než nová výroba.

Havlík:
> To já se moc nesmál.Takhle nějak to asi fakt funguje , ale v tunách.Místo
> medového aroma ale použijí český med.Je určitě levnější než nějaké
> aroma.Pak není divu, že se ve statistice dovozu tento "med" ani nemusí
> objevit."Med" se z něho stane až po naplnění do sklenic a označení nějakou
> klamavou etiketou.Zároveň se tak možná daří obejít i veterinární
> kontrolu-co by taky kontrolovali na cukru.
................
Jestli tedy mohu...
V této reakci vidím naprostý nesmysl. Jistě se provádí analýzy a jsou-li v pořádku na sacharózu, nebo přítomnost c4 cukrů, tak není důvod se obávat z možnosti, že veškerý med v supermarketech je falšovaný. Nicméně. Analýza na přítomnost c4 cukrů se může podle mě prokázat i u toho nejsvatějšího českého medu pod sluncem, poněvadž ve směsi jarního medu se nějaká ta přítomnost krmiva, nebo jarního podněcovadla může objevit. Ovšem možná by toto moje tvrzení chtělo naprosto odborný názor.

Samozřejmě, že existují ještě analýzy, které mohou souběžně s jinou analýzou prokázat falšování včelího medu. Ale vše je krásné, ale i nesmyslné, když bohužel podle všeho je to jedno lidem, kteří jsou "spokojeni". Mluvím i o úředním šimlovi. Co to máme za státní garnituru, když nedokáže ani zhotovit úplnou tabulku z kontrol medu jako výsledek stavu medu na !části trhu! s medem. ...Obejít můžete zákon, ale ne analýzu, která jasně řekne to a to. Existují v naší rozhádané včelařské odbornosti opravdu odborníci? Ano. Ptám se kolik odborníci dostali od systému peněz na vybavení a laboratoře z EU, aby ochránili trh před prokazatelně falšovaným medem? Kdo takové přehledné a úplné analýzy medu, které jsou opravdu "bez debat" dokáže v ČR zhotovit a kdo podat veřejnosti bez obalu ? ...
Ptám se a směšné mi nepřipadají právě tyto otázky vážený příteli Havlíku.

Dobrý den,
chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Priznavam,ze jak mi vadi hodne veci, tak tento clanek ne.
Je vecny, jasne definuje, ze produkt kvalit praveho medu
nedosahuje. Jeho ucelem bylo priblizit mladezi trosku
organickou chemii a ne naucit vyrobu falesnëho medu.
Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.


Nezbeda Martin
(alias nezmar)


----- Původní zpráva -----
Odesílatel: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
Datum: Čtvrtek, 8.září 2005 - 9:39 odp.
Předmět: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)

> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je
> světe div se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však, že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je med v porovnání s rafinovaným cukrem „přírodnější“ potravinou, nemá ani zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra, podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť. (MČ)"

nezmart:
> Casopis ABC mel vzdy slusnou odbornou uroven.
...............

Určitě nejde o úroveň - tou je ABC opravdu na výši, ale o to, že prakticky ve včelařství či v čas. Včelařství je takový návod pro mládež tabu.(zakázané ovoce) Vše ostatní je o úplných analýzách atp. ... Prostě jsem neodolal a trochu s ironií a trochu se skepsí se zasmál. Ještě jednou. Jsem rád že ABC existuje a dokáže přežít i v dnešní době.

Ani mě tyto otázky nejsou směšné.Navíc u analýz bude i další problém a sice jako u všech kontrol a statistiky-otázka výběru a také interpretace výsledků.

Přátelé,
Nevíte, jestli existuje někde na internetu alespoň částečný seznam základních organizací ČSV? Konkrétně bych potřeboval kontakt na vedení ZO Letovice, okres Blansko (mejlovou adresu, popř. telefon).
Moje adresa:
radek.krusina/=/atlas.cz
Díky
Radek Krušina

pan Josef Menšík :
> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
........

Zkoušej to. Stojí to zato. Takové podobné odborné články o štěpení sacharózy byly k vidění v čas. Českém Včelařovi(1927) i v dobách, kdy se teprve docházelo nato, kdy zneutralizované kyseliny v roztoku cukrů jsou pro včelstvo škodlivé, co se týká kvality vyzimování.

Přátelé,

vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?

Honza Čáp

P.S.
Letmým rozhlédnutím po Internetu jsem zjistil, že mezi "fajnovými" octy
patří medový k těm 'nejceněnějším'.

Jan Čáp:
> vyrábíte si někdo doma medový ocet? Pokud, ano, jakou technikou?
........
O octu něco vím.
Potřebuješ na to systém - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní octovou kulturu, medovinu. A můžeš se do toho pustit i ve velkém. ;-) Technologie výroby octa jsou přístupné i v knihovnách.

Velikost oka tak 3 mm by mela stacit urcite. Nejaka rezerva je potreba na vyrobni tolerance. Materi mrizka ma 4.2 mm.

:-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam nalepku "Cesky med" :-)).

> Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
octovou
> kulturu, medovinu.

Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou průmyslovou
biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
etanolu na kyselinu octovou.

Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
aromatu či vzácnějších kyselin.

Honza

Zdravím,
záleží, na co je vrtačka určena. Pokud je na malé vrtáky do dřeva a kovu,
mívá až 3000 otáček. Pokud je dělaná jako bourací kladivo hlavně na velké
vrtáky do betonu nebo dřeva atd, mívá otáčky menší, pod těch 1000. Levné
vrtačky mívají vysoké otáčky a plynulou elektronickou regulaci, takže
prodavači zhusta tvrdí, že se hodí i na malé vrtáky i jako bourací kladivo.
Je fakt, že pár minut při malých otáčkách a velkém vrtáku jako bourací
kladivo taková vrtačka asi přežije, ale déle ne. Myslím taky, že regulátor
otáček zabudovaný ve vrtačče je ošizený, už kvůli prostoru, jaký je uvnitř k
dispozici. Spíše má za úkol vylepšovat komfort vrtačky a přesnost vrtání,
vrtačka bez regulátoru sebou při zapnutí silně škubne, jak okamžitě naběhne
na plné otáčky, s regulátorem se rozbíhá postupně.

Co se týká trvalého běhu při stažených otáčkách, dalo by se vylepšit
chlazení přidáním ventilátoru, který by proháněl vzduch přes motor. Taky,
pokud je vrtačka nad košem, odstranilo by se tím případné padání nečistot z
uhlíků do medometu. Muselo by se udělat potrubí, které by se napojilo na
výfukové otvory vrtačky a kvalitnější ventilátor, který dokáže vytvořit
vyšší tlak a patříčný průtok. Ale to potrubí by byla pěkná piplačka a je
otázka, jestli by se to vyplatilo, s ventilátorem by to byla investice tak
od 500 výše. Jinak kromě snížené účinnost a tím většího vývinu tepla při
podstatně stažených otáčkách taky může selhat mazání ložisek vrtačky.

Co se týká toho, jestli je nějaká vrtačka pro pastování slabá nebo ne, tak
tam hodně závisí na vlastním míchadle. Velikost a provedení míchadla určuje
optimální otáčky a potřebný příkon pohonu. Teoreticky pokud třeba šroubové
míchadlo o průměru 10 cm potřebuje určitý příkon při určitých otáčkách, tak
šroubové míchadlo o průměru 5 cm potřebuje příkon tak asi 4x nebo dokonce 6x
menší. Pokud je míchadlo o 1 /3 nebo čtvrtinu větší, může klidně potřebovat
dvakrát výkonnější pohon. Kdysi jsem to dokonce i uměl vypočítat.
Dneska bych na to šel přes měření. Jestliže má mít vrtačka třeba 700 wattů,
tak při plném výkonu do ní jdou cca 3 ampéry. Pokud ale do ní jdou ty
tři ampéry nebo víc a má stažené otáčky na polovinu nebo víc, je vrtačka
přetěžována a dlouho to nevydrží a je třeba popužít menší míchadlo.
Solidnější výrobce značkových vrtaček by možná takové údaje někde měl k
dispozici.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 08, 2005 11:24 PM
Subject: Vrtačka a medomet


> Zřejmě má každý jiný pohled na to co je ideální a hodně závisí na počtu
> včelstev. Běžná vrtačka má výstup cca 800 ot. Aby koš medometu běžel na
> maximum 400 ot, musí být stažena na 100 ot. a při tom jí úměrně klesne
> výkon a prakticky se nechladí. To mluvím o maximálních otáčkách koše a ne
o
> prvních, které jsou tak kolem stovky! Nelze přehlédnout, že hodně teplé
> více jiskří uhlíky. Co se týče pastování medu, tak běžná vrtačka je vhodná
> pouze pro velmi malá množství, protože ideální otáčky jsou tak 200 a
> prakticky i 1kw vrtačka je se staženými otáčkami slabá. Zde mluvím z
> vlastní zkušenosti, neboť jsem jich pár odrovnal, včetně profi třídy a zde
> už je to hodně o penězích. Ideální na pastování jsou míchačky na beton,
což
> jsou v podstatě jednoduché masivní vrtačky zhruba s těmito otáčkami. Jsou
> však drahé, ceny začínají od 7 000Kč. Protože jsem v podstatě šetřílek
> zakoupil jsem za 950 Kč v Hornbachu kombinaci vrtačky sbíječky a
> příklepovky. Otáčky 300/min. I když jsem vzhledem k ceně neočekával žádný
> zázrak, jsem spokojen. Přesto, že výkon je pouze 700 W vůbec se nehřeje a
> pastuje jedna báseň. Jinak regulace otáček v rukojeti u běžných vrtaček je
> dost mizerná, dost obtěžuje hlučnost a vítr z chlazení. Jsou rozhodně pro
> pohon medometu lepší řešení. Zdraví R. Stonjek

3 mm

----- Original Message -----
From: "Tom?H" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:33 AM
Subject: zas?tovan? dno


> Dobrý den,
> chci si vyrobit nějaké dna a chtěl jsem se zeptat jaký největší rozměr oka
> ma mít pletivo, aby jim včely neprolézly?

Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
neručím.

Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
Subject: Re:Medový ocet


> > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> octovou
> > kulturu, medovinu.
>
> Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
průmyslovou
> biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen konverzi
> etanolu na kyselinu octovou.
>
> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
>
> Honza
>

Bohužel neexistuje med, který by obsahoval jen pozitiva. Jako přírodní
produkt musí obsahovat příměsy životu prospěšné, méně prospěšné i jedy (není
ale smysluplné použití jedu základem některých léků ?).

V podstatě každou i ekologickou potravinu lze napadnout, záleží jen na míře
jak hluboko budeme zkoumat složení.

Osobně nepovažuji publikování návodu na výrobu "průmyslového" medu za
pohoršující. Hlavním problémem dle mého je, zda udržíme skupinu zákazníků,
kteří si rádi dají "přírodní" med za cenu přijatelnou i pro nás. A pokud
budou lidé, kteří rozliší druhy medu, chtějí ten neupravovaný přírodní tak
dokážeme svoje přebytky prodat. V tomto případě se ale asi bude jednat o
drobný prodej, který vyžaduje i čas.

Pak bude existovat druhá skupina, která "přírodní" med nepoznala,
nekonzumuje, nebo je konzumentem svého typu medu (třeba i odvaru z
pampelišek, nebo kupovaného v hypermarketu). Pro tutu skupinu asi naše
diskuse o kvalitě medu bude absolutně nezajímavá a na rohlík je pro ni
zdravější namazat nutelu a po snídani si dát vitamínový přípravek dle
dnešních požadavků. I zdraví je a stvále více bude záležitostí obchodní.

Pokud se podíváte na současný stav zemedělství ( srovnejte výkupní ceny
zemědělců ) a potravinářské výroby, tak se trh s medem až tak moc
neodlišuje. Ale ruku na zákaznické srdce, kdo by dnes koupil jogurt, který
má trvanlivost 2 dny ?

PS: Toto je ale pohled včelaře, který v oboru nepodniká a včelaří (přesněji
pomáhá otci) spíše pro radost, než pro finanční výsledek a medem zásobujeme
rodinu a prodáváme jen okrajově.

Pokud bych chtěl v této oblasti podnikat, asi bych se musel zaměřit na
spolupráci s ekoprodejnami, nebo najít ekonomickou cestu jak zásobovat
druhou skupinu za podmínek, které definuje trh.


Je to jako s návštěvou sklepa na Moravě. Já preferuji vinaře, který víno
skutečně vyrábí, popovídá o tom jak se povedlo, nebo ne ... .
Nebo mohu jít do naleštěného komerčního skepa, kde mi dají vybrat ze sta
druhů světových vín ...

K. Žák, Jihlava



-----Original Message-----

Přátelé,
v týdeníku SONDY, č.35/2005. rubrika Lékařský rádce byl uveřejněn článek o
medu. Je v něm řada polopravd a proto se domnívám, že by se měl k němu
někdo kompetentní vyjádřit. Zrovna nedávno jsem četl brožurku paní doktorky
Hajduškové (tuším Med očima lékaře) a tam se píše něco úplně jiného.

Zde je přesné znění článku:

"Prospívá med našemu zdraví?

Dotaz:
Tchyně mne neustále nutí, abych dětem mazala med na chleba, dávala jim ho
do čaje, atd. Tvrdí, že med neškodí zubům, že chrání před různými nemocemi
atd. Já osobně med moc nemusím a děti o něj také nestojí. Připouštím však,
že na tvrzení tchýně o prospěšnosti medu možná přece jen něco je. Neměla
bych ho dětem tedy dávat? J.T., Boskovice

Odpověď:
Med je složen z různých cukrů a vody. Obsahuje nepatrná množství
acetylcholinu, enzymů, minerálních látek (mj. draslík a fosfor), stopově
též vitamínů. Na sromatu se podílí ještě asi 200 dalších látek. I když je
med v porovnání s rafinovaným cukrem "přírodnější" potravinou, nemá ani
zdaleka všechny ty uzdravující nebo zdraví udržující vlastnosti, které jsou
mu připisovány. Například není pravda, že med nepodporuje vznik zubních
kazů, že uklidňuje nervy, zlepšuje prokrvování srdce, chrání játra,
podporuje tvoření žaludečních šťáv a chrání organizmus před nenmocemi z
nachlazení atd. Navíc v důsledku celkového zněčištění přírody se v medu
mohou vyskytnout olovo, kadmium nebo rtuť.       (MČ)"

> Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> aromatu či vzácnějších kyselin.
.......

Takže sorry, ale jiná přirozená technologie na kvalitní výrobu třeba také i v malém množství octa (malá ocetnice) s podmínkou dodržení stálé jakosti mi není známa.

výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí mít
více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:04 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> Stačí zapomenout na pár měsiců medovinu někde v kyblíku. Za chuť ale
> neručím.
>
> Kdysi se ocet vyráběl překapáváním přes bukové hobliny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 1:49 PM
> Subject: Re:Medový ocet
>
>
> > > Potřebuješ na to - ocetnici, kvalitní a vhodné hoblovačky, kvalitní
> > octovou
> > > kulturu, medovinu.
> >
> > Měl jsem na mysli spíš tradiční řemeslné postupy, než klasickou
> průmyslovou
> > biotechnologii. Zkrátka postup který by tomu octu dal víc než jen
konverzi
> > etanolu na kyselinu octovou.
> >
> > Lít medovinu do ocetnice mi připadá nesmyslné, protože ocetnice (a další
> > podobná průmyslová zařízení) jsou konstruovaná na co nejrychlejší a
> > nejefektivnější výrobu lihového octa a ne na "přidanou hodnotu" v podobě
> > aromatu či vzácnějších kyselin.
> >
> > Honza
> >
>

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)


> nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
div
> se v .... no určitě se pobavíte kde.
>
> Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
>

J. Menšík napsal:
> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít

Výroba octa je další stupeň po výrobě medoviny. Rozdíl je ten, že na
medovinu se nesmí dostat vzduch, na ocet musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 2:24 PM
Subject: Re: Re:Medov? ocet


> výroba octu je podobná jako u medoviny, základem je medovina která nesmí
mít
> více jak 8% alkoholu tato se naočkuje octovými kvasinkami (těch je ve
> vzduchu dostatek ) které přemění alkohol na ocet Proto také vina s nízkým
> procentem alkoholu téměř vždy zoctovatí
>
> pepan
>

řekl bych co je natom zvláštního "obyčejný pokus pro mladého chemika"

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> Datum: 09.9.2005 15:28:43
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 09, 2005 8:19 AM
> Subject: Re: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
>
>
> > nezadařilo se tam dostat ale takových receptů znám několik ale vždy šlo
> > ojednoduché a levné léky založené na louhování bylin v cukerných rostocích
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, September 08, 2005 9:39 PM
> > Subject: Tak jsem se už dlouho nezasmál :-)
> >
> >
> > Chcete vědět jak se vyrábí umělý med? Ten nejpodrobnější návod je světe
> div
> > se v .... no určitě se pobavíte kde.
> >
> > Odkaz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=6114#
> >
>
>
>
>

eman:
> :-) Jeste je potreba ten recept na med doplnit o pridani nejakych
> antibiotik, trochu spor vceliho moru, zabarvit karamelem a nalepit tam
> nalepku "Cesky med" :-)).
...............
:-)).... tak napiš na to práci co dělat, aby se to moc nosematicky nerozšířilo. ;-)

Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto stránkách.Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html

J.Horký
> přečtěte si jej a napište svůj názor.Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je
> třeba vědět názor včelařů.Hledat můžete na WWW.reflex.cz/Clanek20960.html
..........

Něco tam vyslovuje př. Peroutka a to o grantu a milionu korun. Milion korun bych dal jako prémii předsedovy celé ČSV, který by dokázal navázat spolupráci s jinými subjekty v českém včelařství s výsledkem vyřešit problém s cenou medu pro 50 000 tisíc členů svazu. Maminky za milion a za svazový? Není to přepych? :-) Maminka koupí to, naco přeci má ...ne? A s takovou maminkou, která nakupuje plínky, mlíko, kašičky, oblečky a hračky to moc podle mě nevytrhnete, protože je nerado, že si z mateřské může koupit základní NIC. Tedy jestli chcete naštvat pár maminek - schutí dotoho. :-))

Snad jediný včelař s velkým počtem včelstev tuším cca 80, který vyzkoušel ve velkém rozsahu klíckování matek je ing. Řeháček z Nasavrk-učitel včelařství-tel.604106899. Dle mého názoru je tato metoda účinná (i když vezmeme v úvahu možnou reinvazi), tudíž tím účinnější čím dále bydlí soused včelař. Ovšemže pracná a z tohoto důvodu včelaři i s malým množstvím včelstev pravděpodobně minimálně používaná. Není zaměřena na vyhlazení roztoče, ale na přerušení vývojového cyklu a na minimalizaci stavu samiček roztoče na startu do budoucí sezony. Samozřejmě za podmínky správně provedené fumigace.(Venkovní teplota apod.)

Zdravím
Bureš J.

Vážený příteli, děkuji za upozornění na zmíněný článek.Krize v ČSV je popsaná dost výstižně. Bohužel,naši dobře placení funkcionáři ČSV ví, jak se kočuje v Kalifornii, na světových včelařských akcích každoročně také něco pochytí a prezentovaným výsledkem je nápad oslovit české maminky aby dětem kupovaly med.
Nejsem takový optimista, abych se těšil, že sjezd ČSV něco změní. Chyba je především u včelařů, vyhodnoťte si třeba diskusi včelařů na této konferenci. A to jsou ti lepší co alespoň o něčem diskutují. Rozhodně ale není zaměření diskuse obrazem problémů o významu včelařství, kdy práce včel představuje 90% a včelí produkty jen 10% ve společenském přínosu z chovu včel. Dost velká část včelařů je vývojem v ČSV zklamaná a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně. Co pak podstatného zbyde pro ČSV ? Ale to budou už hlavní aktéři dnešních šarvátek a intrik dávno v důchodu tak o co vlastně jde ? Pokud nechci jako funkcionář svazu ( na jakékoliv úrovni ) přijít o své přesvědčení a v praxi získané argumenty, musím se těchto funkcí vzdát i když jsem i z této práce cítil vnitřní uspokojení a dělal jsem ji rád. Nechci se podílet na současném stavu českého včelařství a nemohu prosazovat politiku našich nejvyšších, ke kterým jsem ztratil důvěru. Každý dobře řízený svaz má i svoje kontrolní mechanizmy i u včelařů máme kontrolní revizní komisi, která má svoje poslání vymezeno ve stanovách. Četl někdo někde, že by se příslušní funkcionáři zajímali o vzniklou krizi a stále se vlekoucí spory ? To jsou ta témata, která by měla včelaře zajímat v předsjezdovém období především.
Ještě jednou děkuji a zdravím všechny, kteří snad také začnou přemýšlet trochu dál.
S pozdravem Josef Rotbauer

Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
Děkuji Honza

Honza Jindra:
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
.............

Hrušeň hlošinolistá, Pyrus elaeagrifolia Pall - docela vzácnost. K čemu to potřebuješ? Znám jedno dvě místa v ČR kde to roste i planně. Jinak další variety jsou na webu: http://dendro.mojzisek.cz/rod.php?id=357 Doufám ale, že jsem se nesekl.

U nás na jižní Moravě se jí říká oškeruše,z plodů se dělá výborná pálenka,kompotovaná je dobrá na zastavení průjmu.Několik stromů roste v mém okolí.

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza


DD,

jmenuje se to Oskeruse :

http://www.google.com/search?hl=cs&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=oskeruse&btnG=Hledat&lr=lang_cs


Honza

Josef Rotbauer:
a svoje členství udržují prakticky ze dvou důvodů. Ten hlavní je snažší přístup k dotacím a za druhé zajištění léčení včelstev. Příklad z chovu králíků mi našeptává, že v tržní ekonomice není tak zcela od věci, aby léčení včelstev zajišťovali třeba někdy v budoucnu ( tumida ) za úplatu soukromí MVDR, a dotace také nemusí být věčně.
_______________________________________________

Tak tyhle dva důvody jsou pro mě ty poslední, kvůli kterým bych byl ve svazu. Dotace jsou otázkou včasného podání žádosti a léky bych si objednal u nejbližšího důvěrníka svazu. Kdyby včely léčili veterináři tak, jako chodí očkovat králíky, tak se bude léčit polovina včelstev a léčení jednoho včelstva méně než 100 Kč stát nebude, spíš 2x tolik.

Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.
Obrázek je třeba na http://botanika.borec.cz/druhy/zlatobyl_kanadsky.html .
Před hodně lety nějaký včelař z Ostravska psal o ve Včelařství taky o medu
z něho. Chce to mít v blízkosti nějaké několikahektarové neobhospodařované
plochy, třeba výsypky. A vyřešit pozdní krmení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 3:53 PM
Subject: Zlatobýl


> Nevíte jak vypadá zlatobýl? Je to pro včely významná rostlina?

vpodstač to víš je to >Oškeruše domácí< synonymum: Jeřáb oškeruše lit.
Sorbus domestica:

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 09, 2005 11:54 PM
Subject: Orue?


> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Děkuji všem za odpověď.
Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň, kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je. Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib (počítám alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
Honza

V současném teplém počasí je to pro včely velmi atraktivní rostlina. Fotky z loňska najdeš na mém WEBU v kapitole PODLETÍ. Pozoroval jsem na ni ale také vosy i mouchy. V mém okolí je několik zanedbaných sadů a ty jsou plné asi metr vysokého a hustého porostu. Jedná se o rumištní rostlinu. Šíří se dost rychle a tak se o ni není potřeba starat. V sousedství mám rekultivovanou skládku a tu zaplevelovávám systematicky bělotrnem a komonicí bílou.
Honza

Dlouhé počtení, ale prakticky o ničem. Je li na vedení ČSV všechno tak špatné, jaká navrhuješ záchranná opatření??? A co jsi pro zlepšení situace konkrátně udělal ty??? Je teď k tomu spousta příležitostí. /Okresní a krajské konference, schůze základních organizací a pod/. Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat?? Zdraví R. Stonjek

Včelky na zlatobýlu jsem pozoroval, co se týče podletí, tak by u mě nejlepší bylo umístit včelstva k železniční tratě. Tam je zlatobýl napravo, nalevo a i jinde?!. Jsem se včelkama úplně v lese, ale nějaký zlatobýl tu taky roste, jenže kolem tratě je toho až až. Myslím, že každý kdo se projde kolem železnice, a různých rumišť tak ho najde spousty.

J.Horký napsal:
>Právě jsem si přečetl článek na který mě upozornili kolegové v práci.
>Článek vyšel v Reflexu.Mám za to,že je moc poučný a zajímavý článek.
>Nebudu ho hodnotit ani komentovat to bych nechal na Vás a těchto
stránkách.
>Prosím přečtěte si jej a napište svůj názor.
>Za necelé 3 měsíce bude sjezd a je třeba vědět názor včelařů.

Nerozumím politice v oblasti zemědělství, ale jako malovčelař nějaký názor
na věc ze svého subjektivního pohledu také mám.
Myslím si, že článek nepřinesl nic nového, co už bychom my včelaři mockrát
neslyšeli. Možná že jediný jeho důsledek bude, že někdo začne včelařům
závidět dotace na opylení krajiny.
Myslím si, že článek má pravdu v tom, že českého medu je hojnost. Je ho
víc, než ho zřejmě jsme v naší zemi schopni spotřebovat i bez dovozu. A
jestli se med nevyveze, tak se v něm možná budeme topit. Potom ho buď
včelaři prodají výkupcům za jejich ceny, nebo rozdají, sníží stavy včelstev
a bude po krizi.
Myslím si, že bychom my včelaři neměli kritizovat výkupce za jejich ceny
medu, protože se tím živí a podnikají na svou odpovědnost. Musí na tom
vydělat. A my máme svobodu jim med prodat, nebo si ho prodat sami, nebo
snížit stavy včelstev.
Myslím si, že ti, kteří se živí včelami (velkovčelaři a výkupci) by neměli
kritizovat kohokoli, pokud se jim nedaří podnikat. Mají svobodu podnikat za
takových podmínek, jaké tady jsou, nebo nepodnikat. Svaz i stát jim zřejmě
nebude ochoten naslouchat, pokud budou neustále slyšet jak všechno dělají
špatně (ať tam budou jacíkoliv představitelé).
Myslím si, že pokud stát nepodpoří vývoz medu, bude se české včelařství po
určitou dobu topit v nadprodukci.
Myslím si, že pokud stát zruší plošné dotace a zavede místo toho podporu
velkých farem a podobných soukromých subjektů, bude to nesystémový krok,
který povede od nynější podpory včelařství jako oboru k podpoře soukromých
subjektů. (sníží to motivaci pro nové zájemce o zájmové včelaření)
Myslím si, že pokud by se zrušilo nynější daňové zvýhodnění malovčelařů do
40 včelstev (to je podle mě nějvětší podpora malovčelařů a prodeje za
dvora) bude to pokus o likvidaci tradice českého včelařství.
Nelíbí se mi, pokud někdo kritizuje staré včelaře, včelařící ve starých
úlech.
Nevím proč by měl nadšenec který se rozhodl založit farmu s moderními úly,
půjčil si, chce na oboru vydělat (a když nevydělá rychle přestane podnikat)
být státem podporován víc než jiné formy včelaření.

S pozdravem
Radek Krušina

Stonjek:
> ...Jenom kritizovat
> umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??
.............
Možná bys měl zareagovat nato, naco zareagoval přítel Rotbauer. A ne reagovat na reakci a zamotávat hlavní motiv. Až ten článek v Reflexu tedy přečteš, tak se projev příteli Stonjeku.
Ať se daří

Zdravím,
opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně hořký
než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
Subject: Re: Orue?


> Děkuji všem za odpověď.
> Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad slabšími
> včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na turistické
> značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají je.
> Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
(počítám
> alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> Honza
>

ještě pro upřesnění.
Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých oblastí
Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
umělých výsadeb

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
Subject: Re: Orue?


> Zdravím,
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
hořký
> než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky zesládnou,
> tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval v
> okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza Jindra" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 7:19 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Děkuji všem za odpověď.
> > Minulý týden jsem zakomorovával poslední souše se zbytky medu nad
slabšími
> > včelstvy a vyrušil mě starší pár, kteří se sháněli po cestě na
turistické
> > značce, která má vést kolem naší zahrady. U této cesty má růst orušeň,
> > kterou hledají. Říkali, že už jich našli něco přes 100 a zaevidovávají
je.
> > Ani jsem netušil, že taková vzácnost kousek ode mne roste. Za chvíli se
> > vraceli s tím, že ji našli. Paní nesla ještě v ruce kapitální hřib
> (počítám
> > alespoň 0,5kg). Musím se po ní také podívat. TAké jsem slyšel, že na
> > Slovensku se z ní dělá skvělá pálenka.
> > Honza
> >
>

Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
Subject: Re: Orue?


> ještě pro upřesnění.
> Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
oblastí
> Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> umělých výsadeb
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Zdravím,
> > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků
> výš
> > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> hořký
> > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
zesládnou,
> > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem kočoval
v
> > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku zdivočelého
> > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> >
> > R. Polášek

Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
dendrologovi

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

<tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně>

Žádná hrušeň nemá zpeřené listy

pEPAN
----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
Subject: Re: Orue?


> Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > ještě pro upřesnění.
> > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> oblastí
> > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to z
> > umělých výsadeb
> >
> > Pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > Zdravím,
> > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
příspěvků
> > výš
> > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně méně
> > hořký
> > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> zesládnou,
> > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
kočoval
> v
> > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
zdivočelého
> > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Radim Polášek:
> opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár příspěvků výš
> tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
.........

Nené... jsem se sek. Jde o úplně něco jiného.

Zdravím
myslel jsem ty jedlé jeřáby, co jsem našel tady na severní Moravě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 11, 2005 8:39 PM
Subject: Re: Orue?


> Jeřáb muk nemá speřené lsty popis jasně odpovídal na oskeruši. Věřte
> dendrologovi
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, September 11, 2005 1:07 PM
> Subject: Re: Orue?
>
>
> > Jak o tom uvažuji, tak to tady nejspíš nebude oskeruše, ale nějaký jiný
> > jedlý jeřáb víc přizpůsobený chladnějšímu podnebí. Možná jeřáb muk?
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "pan Josef Menšík" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, September 11, 2005 9:31 AM
> > Subject: Re: Orue?
> >
> >
> > > ještě pro upřesnění.
> > > Oskeruše u nás zastupojí 3 varity s kulatým , hruškovitým a výrazně
> > > podlouhlým plodem v přírodě se vyskytují od středomoří až do teplých
> > oblastí
> > > Moravy a Slovenska jinak se vyskytuí roztroušenně po celém území a to
z
> > > umělých výsadeb
> > >
> > > Pepan
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "Radim Pol??ek" <>
> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Saturday, September 10, 2005 9:02 PM
> > > Subject: Re: Orue?
> > >
> > >
> > > > Zdravím,
> > > > opravdu je oskeruše totéž jako oružeň? Přítel Pazderka o pár
> příspěvků
> > > výš
> > > > tvrdí, že je to nějaká odrůda hrušně.
> > > > A jestli je oskeruše jedlý jeřáb, to znamená ten, co je podstatně
méně
> > > hořký
> > > > než ptačí a po přejití mrazem ta hořkost snad zmizí a jeřabinky
> > zesládnou,
> > > > tak to snad taková zvláštnost není. Před cca 20 lety, když jsem
> kočoval
> > v
> > > > okolí Příbora, jsem tam jeden našel u lesa v jakémsi zbytku
> zdivočelého
> > > > sadu. A o pár let později jsem zjistil s údivem, že spousta jeřábů
> > > > zasazených v Kopřivnici mezi paneláky jsou právě jedlé jeřáby.
> > > >
> > > > R. Polášek
> >
> >
>

> Jenom kritizovat umí každý ale co pro zlepšení stavu také něco udělat??

Ale co teda udělat? Cokoli dobře míněného uděláte, může být pro jednu
skupinu přínos a pro druhou "cesta do pekla". Nejvíc křičí pro "nápravu"
svazu (zdá se) někteří velkovčelaři a skoro všichni obchodníci. Asi by
někomu vyhovovalo mít svazy 2 na stejné úrovni vzhledem k ministerstvu. K
tomu to asi táhnou iniciátoři I2J. Například letošní strukturu dotací jako
kombinaci dotací EU s národní dotací vidím jako jistý pokrok, i když
organizačně poněkud nezvládnutý. Už vím o několika velkovčelařích,
kočovnících, kteří dotace vinou špatné informace "úřadů" nedostanou.

Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.
Jinak včely samotářky a hodně všelijakých much. Možná je to tím, že jsem v
blízkosti úlů vysázel dost pamelníku a ten třeba včely víc přitahuje.
Tonda.
>Včely na ni hodně létají. Pár trsů mám na zhradě.

Dne pondělí 12 září 2005 08:02 Antonín Podhájecký napsal(a):
> Mám ho taky. Aby byl zaručeně dobrý,koupil jsem ho na inzerát ve
> Včelařství. Za asi tři roky co ho mám jsem na něm viděl asi jednu včelu.

DD,

u zlatobylu pozoruji to same, ale vcelku hojne vcely navstevuji slunecnici
hliznatou - topinambur - zidovskou bramboru. Kvete tak od srpna az po zamraz,
a vcely laka jak na pyl, tak na nektar.


Honza

Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.

Včera jsem trávil léčebný pobyt po večeru s burčákem na zahradě u včeliček.
Ležel jsem v trávě a pozoroval jak to nad úly hučí jak z jara. Každá druhá
včela nesla pyl žlutooranžové barvy. Pokud je zlatobýlu dost může ovlivnit
průběh podletí. Matky stále plodují s otevřeným plodem na jednom rámku. Úly
jsou plné zimní generace s kterou se velmi špatně pracuje. Nelétají, jen se
zvědavě rozlézají a pokud spadnou na zem, asi se již nezvednou. Jsou to ti
správní včelí medvídci.
Krásný podzim všem bez bolesti hlavy přeje Honza

Je někde na internetu k vidění toto krmítko?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Sedláček" <vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 12, 2005 8:21 AM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Těší mne, že si u nás někdo všiml těchto krmítek. Vyzkoušeli jsme také
mnoho, ale v první řadě jsem zavrl KRMENÍ NARÁZ. Zkusil někdo kvalitu 10 až
16 litrů zpracovaných zásob ? Co dělají matky ? Kolik pylových zrn je v
takovém kvantu podaném v jeden den?
Krmení je velká strategie včelaře a mohu říci, že dělá zimní včely, dělá
jarní rozvoj, dělá celikost populace a po letošku zpracujeme i kolik na co
včely spotřebují (letní plodování x zásoby pro zimu) atd.... Také je
důležité upozornit že nakrmit 20 kilo cukru a 20 kilo cukru neznamená že tam
vždy zůstane pro zimu např 18 kilo cukru. Dle způsobu krmení - koresponduje
s plodováním je to velmi variabilní. atd...
Velmi podrobně jsme se této problematice věnovali na Kurzu nástavkových
včelařů pořádaném minulý víkend u nás.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Vojtěch
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, September 08, 2005 5:42 PM
Subject: Re: Krmeni kotrmelcem


Už 3O let používám umělohmotná krmítka, které na zimu nechávám na
úlech,protože brzy z jara některé už berou vodu.Cena je 125Kč.Používá je i
prodává velkovčelař pan Sedláček v Bučovicích.Rámky mimo ůly
neskladuji.Menší riziko nemocí,vliv na kvalitu medu ošetřováním
atd.Viz."Včelařství".Vrtačka jako pohon u medometu pokud je mimo nádobu,má
nastavitelné otáčky,potřebný výkon je ideální,protože je potřebná i k
jiným
účelům,třeba past. medu atd..Pohon s uhlíky by neměl být umístěn nad
nádobou medometu.

Přesně s tímto souhlasím. Hodně mi to taky připomíná Chartu 77. Tehdy nám
taky vysvětlovali pouze, jak chtějí rozvracet socialismus. Bohužel jsem jim
i věřil, protože jsem neznal argumenty druhé strany. Pouze si myslím, že
svaz by měl víc tlačit na hygienu na uvolnění norem na stáčírny. Jinak asi
opravdu nemají jak pomoc.
Tonda.
>Když jsem i2j četl, tak mi to z toho nevyplývala snaha o rozštěpení svazu,
ani o vytvoření dvou organizací. Většina myšlenek se týkala činnosti svazu.
Např. zkrácení volebního období na 4 roky, pravidla pro podnikání, členské
příspěvky a pod. Mě na svazu bohužel vadí, jak se k tomu postavil. Namísto
toho, aby I2J prošla časopisem Včelařství a otevřeně se o návrzích
diskutovalo, dělá se z toho pamflet. Já chápu, že se dotkla citlivé otázky
krachu "Včely předboj" a spoluodpovědnosti svazu, ale možná by to šlo řešit
právní cestou-zanedbání povinností ve správě cizího majetku ze strany
nějakého drobného akcionáře. To je jak s Chartou 77 za komančů. Skoro nikdo
ji něčetl, ale všichni podepisovali, jak s ní nesouhlasí.
Pokud se týká prodeje medu, nemyslím si, že v tom může svaz něco významného
podniknout a neřekl bych, že v tom nic nedělá.