Archiv Včelařské konference

Dobry den,chtel bych Vas o neco poprosit..Schanim inernetovou adresu vcelarske prodejny v praze(Kremencovu ulici)Chtel bych se podivat na ceny medometu atd...Moc dekuji.H.

Dobry den,chtel bych Vas o neco poprosit..Schanim inernetovou adresu vcelarske prodejny v praze(Kremencovu ulici)Chtel bych se podivat na ceny medometu atd...Moc dekuji.H.

Výrobce medometů má www.apidomia.cz. Levnější jsou plastové.

dobry vecer,
my take moc doporucujeme medomety pana vodicky,
tj. take www.apidomia.cz
mariana a dan prokesovi

----- Original Message -----
From: "Michal Horacek" <Misan20/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 11, 2005 7:24 PM
Subject: Dotaz


> Dobry den,chtel bych Vas o neco poprosit..Schanim inernetovou adresu
> vcelarske prodejny v praze(Kremencovu ulici)Chtel bych se podivat na ceny
> medometu atd...Moc dekuji.H.

tohto vyrobcu, doporucujem len tomu, koho chcem od vcelarenia odradit.

Ak chces pozriet kvalitne medomety doporucam:

www.carl-fritz.de , alebo
www.swienty.com
Pokial potrebujes cenovo dostupne odporucam
www.lyson.com.pl
Vsetci tito dodavatelia su schopny poslat tovar do
hociktorej krajiny v normalnych dodacich terminoch.



Matej




Daniel Prokeš
<prokes.daniel/=/r An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
az-dva.cz> Kopie:
Thema: Re: Dotaz
11.08.2005 23:17
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






dobry vecer,
my take moc doporucujeme medomety pana vodicky,
tj. take www.apidomia.cz
mariana a dan prokesovi

----- Original Message -----
From: "Michal Horacek" <Misan20/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 11, 2005 7:24 PM
Subject: Dotaz


> Dobry den,chtel bych Vas o neco poprosit..Schanim inernetovou adresu
> vcelarske prodejny v praze(Kremencovu ulici)Chtel bych se podivat na ceny
> medometu atd...Moc dekuji.H.

Kouknul jsem na www.carl-fritz.de a má tam pěkné věci, docela za použitelné ceny.Jen jsem nenašel kde je možné to koupit a překvapilo mne, že na obrázku ke 4 rámkovému medometu je vidět nejméně 6 rámkový typ, takže si člověk vybírá vlastně zajíce v pytli.Když je dnes zadaný kolikarámkový medomet a v nerezu na takové rámky, tak to prostě nestačí a musí se to vidět. U italského na 4 rámky jsem viděl plastový převod a teď mne trápí, že jsem si důkladně neprohlédl podobný slovinský-o něco dražší.

Medometu je opravdu k dostani hodne, v cesku ovsem mnohem mene. Zajimaly
by mne zkusenosti s radialnimi medomety.
Poskozuji opravdu tyto medomety ramky nebo plasty?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Havlík
Datum: 12.08.2005 11:13

>Kouknul jsem na www.carl-fritz.de a má tam pěkné věci, docela za použitelné
>ceny.Jen jsem nenašel kde je možné to koupit a překvapilo mne, že na
>obrázku ke 4 rámkovému medometu je vidět nejméně 6 rámkový typ, takže si
>člověk vybírá vlastně zajíce v pytli.Když je dnes zadaný kolikarámkový
>medomet a v nerezu na takové rámky, tak to prostě nestačí a musí se to
>vidět. U italského na 4 rámky jsem viděl plastový převod a teď mne trápí,
>že jsem si důkladně neprohlédl podobný slovinský-o něco dražší.
>
>
>
>

Aj na poziadanie cez E-mail posielaju zdarma katalog s popisom a
vyobrazenim. Tovar posielaju cez zasielkove sluzby. Plati to pre Carl
Fritz, Swienty, Thomas /Fr./
Lyson / Polsko / aj Logar / Slovinsko / maju v Cechach a na Slovensku
svojich zastupcov.
Kvalitne medomety za dobre ceny vyrabaju aj v Bulharsku. Mal som pozicany
ich vcelarsky casopis. Ceny su uvadzane v EUR, takze prepocet je
jednoduchy.

Matej




"HavlĂ­k"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: medomety
12.08.2005
11:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Kouknul jsem na www.carl-fritz.de a má tam pěkné věci, docela za použitelné
ceny.Jen jsem nenašel kde je možné to koupit a překvapilo mne, že na
obrázku ke 4 rámkovému medometu je vidět nejméně 6 rámkový typ, takže si
člověk vybírá vlastně zajíce v pytli.Když je dnes zadaný kolikarámkový
medomet a v nerezu na takové rámky, tak to prostě nestačí a musí se to
vidět. U italského na 4 rámky jsem viděl plastový převod a teď mne trápí,
že jsem si důkladně neprohlédl podobný slovinský-o něco dražší.

No na Logar-trade.si jsem našel ten medomet co se mi líbil.asi je to on, ale zase bez cen.To nesnáším.

> No na Logar-trade.si jsem našel ten medomet co se mi líbil.asi je to on,
> ale zase bez cen.To nesnáším.

Medomety Logar od letoška dováží firma V.C.E.S.T. - p. Stránský.
Ceny jsou na jeho webu - http://www.vcest.cz/medomety.htm

Bratr letos koupil čtyřrámkový s košem na rámky až 38x46 cm a je velmi
spokojen jak s provedením a fungováním medometu, tak s p. Stránským, který
mu ho dovezl v dohodnutém termínu až na místo, doprava v ceně.

Zdraví

Honza Čáp

Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa na skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam má být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký

Firem, ktere nabizeji vyrobu etiket je spousta.
Problem je v tom, jakym zpusobem k vyrobe pristupuji.
Pokud Vam etiketu chteji i navrhnout, muze to byt drahy spas.
Pokud si ji vyrobite sam (na pocitaci) je treba se s nimi opet domluvit
zda budou Vas format akceptovat.
Nezanedbatelny je material etikety.
Papir by asi mel mit nejakou ochrannou (omybatelnou?) vrstvu proti
vlhkosti, medu, ...
Stejne tak pouzite lepidlo by se nemelo vlivem vlhkosti od skla odlepovat.

V nabidce firem jsou vetsinou etikety z maximalne nekolika barev.
To je divne, protoze stejne ofsetove tiskarny se pouzivaji k tisku
barevnych casopisu a tam je pocet barev neomezeny.
V praxi to znamena, ze treba nejaka fotka s prirodni tematikou se neda
ve ctyrech barvach na etiketu udelat.

Pro male serie je mozne si tisknout etikety na barevne laserove tiskarne
sam.
Cenove je to prijatelne, technicky neomezene a nikdo Vam neklade zadne
podminky.
Existuji i firmy, ktere Vam vyrobi "bile" etikety na zakazku.

Otazkou je, zda se to kvuli prodeji ze dvora vubec vyplati.
Z 80 korun neni mnoho zisku, prace ano a sousede to asi neoceni.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: J.Horký
Datum: 13.08.2005 11:10

>Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
>nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa na
>skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam má
>být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
>slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký
>
>
>
>

Zdravím,
barevné inkoustovky a laserovky "pro lidi" používají 3 až 6 pořád stejných
barevných inkoustů nebo tonerů pro absolutně všechny odstíny. Ty se na
papíru vyrábějí soutiskem těch několika odstínů inkoustu. Barvy jsou drahé a
stejně některé odstíny na fotografii nevyjdou dobře a některé okrajové
barvy, třeba kovový lesk nebo signální odstíny stejně nevytisknou.
Profesionální tiskaři nalejí do zásobníků tiskařského stroje libovolné barvy
z palety prodávaných tiskařských barev. Přirozeně vyberou ty barvy, se
kterými výsledný soutisk vyjde nejlépe. U reklamních letáků použijí levnější
barvy u kterých soutisk třeba vypadá špatně, a návrh udělají jen v těch
několika barvách bez soutisku. Zato mohou použít rovnou třeba tu barvu se
zlatým leskem. třeba když na letáku má být zlaté písmo podbarvené decentní
žlutou, bledě modrý vodotisk doplněný nějakým motivem v hnědočervené, tak do
zásobníků stroje nalijou rovnou barvy příslušných odstínů. Podobným způsobem
byl tištěn leták ve Včelařství na konci loňského roku. U barevných časopisů
použijí kvalitní barvy a soutiskem vytvoří kvalitní reprodukci.
U inkoustovek a laserovek tedy cena nezávisí na vytištěném množství. U
reklamních letáků a etiket je cena nejlepší tehdy, když se právě vypotřebují
zásobníky tiskařského stroje, to znamená velké série.
Levně udělat menší sérii, desítek až stovek nálepek lze snad jedině v
případě, kdy se "přiživí" na nějaké velké zakázce, zjistí si u známého v
tiskárně, jaké odstíny barvy zrovna mají v zásobnících a obratem dodá návrh
v těchto barvách a domluveném formátu. Dneska to poslat po internetu není
problém.
Co se týká fotografií, pokud se použije na tisk nekvalitní barevná tiskárna,
je vhodné fotografii upravit předem, třeba zmenšit počet barevných odstínů
na 256, třeba prostým převedením do formátu .gif, na etiketě nebo nálepce se
to prakticky nepozná a případně některé špatně tisknutelné odstíny trošku
posunout. Je možné jít i na menší počet odstínů, třeba na 16, to už ale chce
praxi a některé fotky se stejně nepovedou. Levné a málo kvalitní kancelářské
barevné laserovky se dají dneska zakoupit od cca 10 - 15 tisíc, takže jsou
dost dostupné.
Pokud se má něco nakreslit, není moc vhodné to nakreslit na papíru a potom
skenovat do počítače. Skenování totiž udělá z plochy vybarvené na papíru
jednolitou barvou plochu s mnoha blízkými odstíny jedné barvy v počítači,
takže se objevují podobné problémy jako při tisku fotografií. Je mnohem
lepší to nakreslit rovnou v počítači. V dobách 286 jsem používal Zebru od
firmy Zoner, nyní používám volně šířitelnou verzi programu Pixia od firmy
Tacmi.

Momentálně nálepky nepotřebuji, uvažuji ale, že budu používat nálepky na
nějaké prestižní balení medu. Potom si je budu dělat sám v počítači, dávat
taky tisknout na barevné laserové tiskárně a budu je nalepovat na sklo
oboustranně lepicí páskou. K dostání je běžně kobercová, je široká 5 cm a
metr stojí okolo 4 Kč, takže etiketa bude široká cca 4,5 cm, aby byla
nějaká rezerva na vystřihnutí nůžkami a dlouhá na šířku listu A4.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 11:28 AM
Subject: Re: Etikety na med a prodej ze dvora


> Firem, ktere nabizeji vyrobu etiket je spousta.
> Problem je v tom, jakym zpusobem k vyrobe pristupuji.
> Pokud Vam etiketu chteji i navrhnout, muze to byt drahy spas.
> Pokud si ji vyrobite sam (na pocitaci) je treba se s nimi opet domluvit
> zda budou Vas format akceptovat.
> Nezanedbatelny je material etikety.
> Papir by asi mel mit nejakou ochrannou (omybatelnou?) vrstvu proti
> vlhkosti, medu, ...
> Stejne tak pouzite lepidlo by se nemelo vlivem vlhkosti od skla odlepovat.
>
> V nabidce firem jsou vetsinou etikety z maximalne nekolika barev.
> To je divne, protoze stejne ofsetove tiskarny se pouzivaji k tisku
> barevnych casopisu a tam je pocet barev neomezeny.
> V praxi to znamena, ze treba nejaka fotka s prirodni tematikou se neda
> ve ctyrech barvach na etiketu udelat.
>
> Pro male serie je mozne si tisknout etikety na barevne laserove tiskarne
> sam.
> Cenove je to prijatelne, technicky neomezene a nikdo Vam neklade zadne
> podminky.
> Existuji i firmy, ktere Vam vyrobi "bile" etikety na zakazku.
>
> Otazkou je, zda se to kvuli prodeji ze dvora vubec vyplati.
> Z 80 korun neni mnoho zisku, prace ano a sousede to asi neoceni.
>
> D. Helmut

To je pravda, ze "podomacku" se metalicke barvy, vtlacene linie, UV
barvy a dalsi "vymozenosti" zatim natisknout nedaji.
Ja ale na domaci barevne laserove tiskarne jsem schopen vytisknout
barevnou fotku na stranku A4 za asi 5 korun, mozna i mene,
takze mala nalepka vyjde na halire.
Prilis ale nechapu to lepeni paskou na sklo? Nejsou v obchode kvalitni
bile nalepky? Neni ta paska na koberce moc tlusta?
Laserova tiskarna ma tu vyhodu, ze tiskne skoro na vsechno.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Poláąek
Datum: 13.08.2005 14:00

>Zdravím,
>barevné inkoustovky a laserovky "pro lidi" pou¸ívají 3 a¸ 6 por(ád stejných
>barevných inkoustu* nebo toneru* pro absolutne( v¨echny odstíny. Ty se na
>papíru vyrábe(jí soutiskem te(ch ne(kolika odstínu* inkoustu. Barvy jsou drahé a
>stejne( ne(které odstíny na fotografii nevyjdou dobr(e a ne(které okrajové
>barvy, tr(eba kovový lesk nebo signální odstíny stejne( nevytisknou.
>Profesionální tiskar(i nalejí do zásobníku* tiskar(ského stroje libovolné barvy
>z palety prodávaných tiskar(ských barev. Pr(irozene( vyberou ty barvy, se
>kterými výsledný soutisk vyjde nejlépe. U reklamních letáku* pou¸ijí levne(j¨í
>barvy u kterých soutisk tr(eba vypadá ¨patne(, a návrh ude(lají jen v te(ch
>ne(kolika barvách bez soutisku. Zato mohou pou¸ít rovnou tr(eba tu barvu se
>zlatým leskem. tr(eba kdy¸ na letáku má být zlaté písmo podbarvené decentní
>¸lutou, blede( modrý vodotisk doplne(ný ne(jakým motivem v hne(doc(ervené, tak do
>zásobníku* stroje nalijou rovnou barvy pr(íslu¨ných odstínu*. Podobným zpu*sobem
>byl ti¨te(n leták ve Vc(elar(ství na konci lon(ského roku. U barevných c(asopisu*
>pou¸ijí kvalitní barvy a soutiskem vytvor(í kvalitní reprodukci.
>U inkoustovek a laserovek tedy cena nezávisí na vyti¨te(ném mno¸ství. U
>reklamních letáku* a etiket je cena nejlep¨í tehdy, kdy¸ se práve( vypotr(ebují
>zásobníky tiskar(ského stroje, to znamená velké série.
>Levne( ude(lat men¨í sérii, desítek a¸ stovek nálepek lze snad jedine( v
>pr(ípade(, kdy se "pr(i¸iví" na ne(jaké velké zakázce, zjistí si u známého v
>tiskárne(, jaké odstíny barvy zrovna mají v zásobnících a obratem dodá návrh
>v te(chto barvách a domluveném formátu. Dneska to poslat po internetu není
>problém.
>Co se týká fotografií, pokud se pou¸ije na tisk nekvalitní barevná tiskárna,
>je vhodné fotografii upravit pr(edem, tr(eba zmen¨it poc(et barevných odstínu*
>na 256, tr(eba prostým pr(evedením do formátu .gif, na etikete( nebo nálepce se
>to prakticky nepozná a pr(ípadne( ne(které ¨patne( tisknutelné odstíny tro¨ku
>posunout. Je mo¸né jít i na men¨í poc(et odstínu*, tr(eba na 16, to u¸ ale chce
>praxi a ne(které fotky se stejne( nepovedou. Levné a málo kvalitní kancelár(ské
>barevné laserovky se dají dneska zakoupit od cca 10 - 15 tisíc, tak¸e jsou
>dost dostupné.
>Pokud se má ne(co nakreslit, není moc vhodné to nakreslit na papíru a potom
>skenovat do poc(ítac(e. Skenování toti¸ ude(lá z plochy vybarvené na papíru
>jednolitou barvou plochu s mnoha blízkými odstíny jedné barvy v poc(ítac(i,
>tak¸e se objevují podobné problémy jako pr(i tisku fotografií. Je mnohem
>lep¨í to nakreslit rovnou v poc(ítac(i. V dobách 286 jsem pou¸íval Zebru od
>firmy Zoner, nyní pou¸ívám volne( ¨ír(itelnou verzi programu Pixia od firmy
>Tacmi.
>
>Momentálne( nálepky nepotr(ebuji, uva¸uji ale, ¸e budu pou¸ívat nálepky na
>ne(jaké presti¸ní balení medu. Potom si je budu de(lat sám v poc(ítac(i, dávat
>taky tisknout na barevné laserové tiskárne( a budu je nalepovat na sklo
>oboustranne( lepicí páskou. K dostání je be(¸ne( kobercová, je ¨iroká 5 cm a
>metr stojí okolo 4 Kc(, tak¸e etiketa bude ¨iroká cca 4,5 cm, aby byla
>ne(jaká rezerva na vystr(ihnutí nu*¸kami a dlouhá na ¨ír(ku listu A4.
>
>R. Polá¨ek
>
>----- Original Message -----
>From: <9732597286/=/gmx.net>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Saturday, August 13, 2005 11:28 AM
>Subject: Re: Etikety na med a prodej ze dvora
>
>
>
>
>>Firem, ktere nabizeji vyrobu etiket je spousta.
>>Problem je v tom, jakym zpusobem k vyrobe pristupuji.
>>Pokud Vam etiketu chteji i navrhnout, muze to byt drahy spas.
>>Pokud si ji vyrobite sam (na pocitaci) je treba se s nimi opet domluvit
>>zda budou Vas format akceptovat.
>>Nezanedbatelny je material etikety.
>>Papir by asi mel mit nejakou ochrannou (omybatelnou?) vrstvu proti
>>vlhkosti, medu, ...
>>Stejne tak pouzite lepidlo by se nemelo vlivem vlhkosti od skla odlepovat.
>>
>>V nabidce firem jsou vetsinou etikety z maximalne nekolika barev.
>>To je divne, protoze stejne ofsetove tiskarny se pouzivaji k tisku
>>barevnych casopisu a tam je pocet barev neomezeny.
>>V praxi to znamena, ze treba nejaka fotka s prirodni tematikou se neda
>>ve ctyrech barvach na etiketu udelat.
>>
>>Pro male serie je mozne si tisknout etikety na barevne laserove tiskarne
>>sam.
>>Cenove je to prijatelne, technicky neomezene a nikdo Vam neklade zadne
>>podminky.
>>Existuji i firmy, ktere Vam vyrobi "bile" etikety na zakazku.
>>
>>Otazkou je, zda se to kvuli prodeji ze dvora vubec vyplati.
>>Z 80 korun neni mnoho zisku, prace ano a sousede to asi neoceni.
>>
>>D. Helmut
>>
>>
>
>
>
>

každý má své výhody i nevýhody používám oboje a vychází to vcelku tak na
stejno mě se osvětčilo mít dva koše řepku a akát dělám na radiálu a hustší
medy na tangeciílu.

PEPAN
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 12, 2005 12:15 PM
Subject: Re: radialni medomety


> Medometu je opravdu k dostani hodne, v cesku ovsem mnohem mene. Zajimaly
> by mne zkusenosti s radialnimi medomety.
> Poskozuji opravdu tyto medomety ramky nebo plasty?
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Havlík
> Datum: 12.08.2005 11:13
>
> >Kouknul jsem na www.carl-fritz.de a má tam pěkné věci, docela za
použitelné
> >ceny.Jen jsem nenašel kde je možné to koupit a překvapilo mne, že na
> >obrázku ke 4 rámkovému medometu je vidět nejméně 6 rámkový typ, takže si
> >člověk vybírá vlastně zajíce v pytli.Když je dnes zadaný kolikarámkový
> >medomet a v nerezu na takové rámky, tak to prostě nestačí a musí se to
> >vidět. U italského na 4 rámky jsem viděl plastový převod a teď mne trápí,
> >že jsem si důkladně neprohlédl podobný slovinský-o něco dražší.
> >
> >
> >
> >

Těď jsem přijel z Polska med je tam kg / 140 Kč a nikdo si tam nedělá žádné
problémy s etiketami nebo označením původu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 11:10 AM
Subject: Etikety na med a prodej ze dvora


> Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
> nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa na
> skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam
má
> být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
> slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký

Zdravím,
já právě nemám doma barevný tisk. Je taky fakt, že jsem se zatím o nálepky
nijak nezajímal. Takže zatím považuji za nejlepší a realizovatelnou verzi,
kdy si nechám v tiskárně vytisknout barevný tisk na normální papír a doma z
toho přes oboustranně lepicí pásku udělám nálepky na sklenice. Tloušťka tam
nějaká je, ale není to nijak moc. Na vylepšení sklenic pro prodej ze dvora
mně to stačí. Je možné, že až přijdu do tiskárny, že tam nějaké nálepky na
potištění mít budou a odnesu si z tiskárny rovnou nálepky.
Není náhodou u laserovky omezení, že podklad musí vydržet teplotu zapékání
barvy?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 2:50 PM
Subject: Re: Etikety na med a prodej ze dvora


> To je pravda, ze "podomacku" se metalicke barvy, vtlacene linie, UV
> barvy a dalsi "vymozenosti" zatim natisknout nedaji.
> Ja ale na domaci barevne laserove tiskarne jsem schopen vytisknout
> barevnou fotku na stranku A4 za asi 5 korun, mozna i mene,
> takze mala nalepka vyjde na halire.
> Prilis ale nechapu to lepeni paskou na sklo? Nejsou v obchode kvalitni
> bile nalepky? Neni ta paska na koberce moc tlusta?
> Laserova tiskarna ma tu vyhodu, ze tiskne skoro na vsechno.
>
> D. Helmut

Pokud vim, tak papir prochazi laserovou tiskarnou pri teplote vyssi nez
je bod vzniceni papiru.
Jestlize papir neshori nevidel bych tu problem.
Problem je ta cena 80 Kc za sklenici, spis bych tisknul tak 140 a
vysvetlil konzumentum na te etikete proc.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polá�ek
Datum: 13.08.2005 16:14

>ZdravĂ­m,
>já právì nemám doma barevný tisk. Je taky fakt, �e jsem se zatím o nálepky
>nijak nezajímal. Tak�e zatím pova�uji za nejlep�í a realizovatelnou verzi,
>kdy si nechám v tiskárnì vytisknout barevný tisk na normální papír a doma z
>toho pøes oboustrannì lepicí pásku udìlám nálepky na sklenice. Tlou��ka tam
>nìjaká je, ale není to nijak moc. Na vylep�ení sklenic pro prodej ze dvora
>mnì to staèí. Je mo�né, �e a� pøijdu do tiskárny, �e tam nìjaké nálepky na
>poti�tìní mít budou a odnesu si z tiskárny rovnou nálepky.
>Není náhodou u laserovky omezení, �e podklad musí vydr�et teplotu zapékání
>barvy?
>
>

Zdravím,
čistý papír není problém, ten vydrží krátkodobě teplotu do cca 200 st C.
Problém budou asi nálepky s lepidlem, plastové fólie atd. Na to jsem se
ptal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 4:25 PM
Subject: Re: Etikety na med a prodej ze dvora


> Pokud vim, tak papir prochazi laserovou tiskarnou pri teplote vyssi nez
> je bod vzniceni papiru.
> Jestlize papir neshori nevidel bych tu problem.
> Problem je ta cena 80 Kc za sklenici, spis bych tisknul tak 140 a
> vysvetlil konzumentum na te etikete proc.
>
> D. Helmut

Prodavaji se lepici etikety do laserovych tiskaren. Myslim, ze to tu
chvili nevyschne.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 13.08.2005 16:35

>Zdravím,
>čistý papír není problém, ten vydrží krátkodobě teplotu do cca 200 st C.
>Problém budou asi nálepky s lepidlem, plastové fólie atd. Na to jsem se
>ptal.
>
>R. Polášek
>
>

       
Zítra v neděli 14.8.2005 ve 13,00 hodin vysílá NOVA pořad "Rady ptáka
Loskutáka". Součástí tohoto pořadu bude "Včelaření na Moravě".

A.Bojanovský

je mnohem cennější, když se to tady objeví dopředu než dodatečně. Budu se
dívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 7:39 PM
Subject: vcelarstvi v televizi



Zítra v neděli 14.8.2005 ve 13,00 hodin vysílá NOVA pořad "Rady ptáka
Loskutáka". Součástí tohoto pořadu bude "Včelaření na Moravě".

A.Bojanovský

Byl jsem požádán přítelem Bojanovským, abych upřesnil do konference dobu
vysílání pořadu "Rady ptáka Loskutáka". Takže pořad začíná v 12,45, ne v
13,00, jak původně uvedl.
On sám má nějaké problémy s mailovou adresou do konference a nemůže to proto
opravit sám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 13, 2005 7:39 PM
Subject: vcelarstvi v televizi



Zítra v neděli 14.8.2005 ve 13,00 hodin vysílá NOVA pořad "Rady ptáka
Loskutáka". Součástí tohoto pořadu bude "Včelaření na Moravě".

A.Bojanovský

V mnoha příspěvcích se omílá magická hranice 40 včelstev. Rozhodně to není hranice pro včelaření jako podnikání a včelaření jako hobby. Jako hobby můžete mít třeba 200 včelstev, když to zvládnete při svém zaměstnání (závislé činnosti, tj. jako klasický zaměstnanec). Hranice 40 včelstev je deefinovaná v zákoně o dani z příjmů, kde je řečeno, že u v fyzických osob v zaměstnaneckém poměru jsou od daně z příjmů osvobozeny ostatní příjmy do výše 20 000,00 Kč )např. z prodeje zahrádkářstkývh produktů, chovatelství a pod. V případě včelařsví je těchto 20000,- Kč osvobozených obecně od daně z příjmů vyjádřena jinou formou a to počtem 40 včelstev. Pokud máte včelstev více, musíte příjem ze včalaření uvést do daňového přiznámí. Tj. k příjmům ze "závislé činnnosti" tj. z pracovního poměru musíte přidat i příjmy ze chovu včel, prodeje ovoce, králíků a pod..K tomu bohužel musíte vést jednoduchou evidenci příjmů a výdajů ze včelaření nebo i z dalších podobných aktivit.(pokud kromě medu prodáváte např. i ovoce, pak platí obecná hranice 20000,-Kč, nikoliv 40 včelstev. Daňové přiznání má pak dvě části, část příjmů od zaměstnavatele a ostatní příjmy-ze včelaření, prodeje přebytků a pod. Bohužel si také musíte dańové přiznání vyhotovit a podat na finančáku sám. Nejedná se také o žádné zvýhodnění malovčelařů, jak zde již také několikrát zaznělo, ale o obecnou právní úpravu daně z příjmů. V žádném přépadě pak nemusíte mít při počtu více jak 40 včelstev živnostenské oprávnění. Je bohužel škoda, že do této konfery nepřispívá nikdo z ČSV, od JUdr. Machové by stanopvisko vyznělo určitě lépe a pokud máte pochybnosti, můžete jí zaslat dotaz.Docela dobře byla problematika daně z přímů vysvětlena v loňském Včelařství.
S pozdravem.

Mile mne prekvapilo, ze zakon o dani z prijmu, ktery se obecne zabyva
prijmy nezapomnel na vcelare.
Ano mate pravdu, je to tak, ale chapat zakonodarce neni uplne jednoduche.
Doslova v tom zakone stoji:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

Strasne by mne zajimalo jak se takove vcelstvo pocita (jeden, dva nebo
tri nastavky a kolik ramku?). Na co to tam ti zakonodarci pisi?
Jak spravne pisete je treba se ridit spise tou castkou 20000.

Dalsi problem je co povazovat za prijem z chovu vcel. Zakonodarce dost
mozna nemyslel na nic jineho nez na med.
Co ale treba medovina? Ta se z medu vyrabi a tusim podleha i
spotrebitelske dani z vin hlasene celnim uradum (i kdyz jako tiche vino
je dan 0). Je-li ale vyroba vina take zemedelska cinnost, pak je i
vyroba medoviny zemedelska cinnost a pokud nejste samostatne hospodarici
rolnik
tak to spada do one osvobozene castky 20000 takze bych tu nevidel problem.

Dalsi veci je, zda je povoleno techto osvobozenych prijmu dosahnout
prodejem na stancich, trzistich, zasilkovym prodejem apod. ? Predstava,
ze ze dvora prodam med za dvacet tisic pri cene kolem 80 korun (250
sklenic) se mi zda dost nerealna.
Alespon inzerce v novinach nebo v internetu a zasilani postou by melo
byt povoleno. Co treba prodej z auta nekde na parkovisti?
Mam ten dojem, ze policie pokud takove prodejce kontroluje, tak chce
videt prave jenom zivnostensky list.

A pokud jde o tu jednoduchou evidenci prijmu a vydaju, to neni problem,
myslim, ze kazdy vcelar by si neco takoveho pro sebe mel vest.
Problem je spise, zda zakon tim prijmem 20000 korun osvobozenym od dane
rozumi konecny zisk po odecteni nakladu nebo pouze prijem bez ohledu na
vydaje. Obaval bych se, ze v tomto pripade je to spise jenom ten prijem
a pak nevim proc chteji na financnim urade tu evidenci. Nejspise musite
prokazat, ze jste prodal med za 20000 a musite take na to mit uctenky
jinak to prece neprokazete.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: vhájek
Datum: 14.08.2005 02:39

>V mnoha příspěvcích se omílá magická hranice 40 včelstev. Rozhodně to není
>hranice pro včelaření jako podnikání a včelaření jako hobby. Jako hobby
>můžete mít třeba 200 včelstev, když to zvládnete při svém zaměstnání
>(závislé činnosti, tj. jako klasický zaměstnanec). Hranice 40 včelstev je
>deefinovaná v zákoně o dani z příjmů, kde je řečeno, že u v fyzických osob
>v zaměstnaneckém poměru jsou od daně z příjmů osvobozeny ostatní příjmy do
>výše 20 000,00 Kč )např. z prodeje zahrádkářstkývh produktů, chovatelství a
>pod. V případě včelařsví je těchto 20000,- Kč osvobozených obecně od daně z
>příjmů       vyjádřena jinou formou a to počtem 40 včelstev. Pokud máte včelstev
>více, musíte příjem ze včalaření uvést do daňového přiznámí. Tj. k příjmům
>ze "závislé činnnosti" tj. z pracovního poměru musíte přidat i příjmy ze
>chovu včel, prodeje ovoce, králíků a pod..K tomu bohužel musíte vést
>jednoduchou evidenci příjmů a výdajů ze včelaření nebo i z dalších
>podobných aktivit.(pokud kromě medu prodáváte např. i ovoce, pak platí
>obecná hranice 20000,-Kč, nikoliv 40 včelstev. Daňové přiznání má pak dvě
>části, část příjmů od zaměstnavatele a ostatní příjmy-ze včelaření, prodeje
>přebytků a pod. Bohužel si také musíte dańové přiznání vyhotovit a podat na
>finančáku sám. Nejedná se také o žádné zvýhodnění malovčelařů, jak zde již
>také několikrát zaznělo, ale o obecnou právní úpravu daně z příjmů. V
>žádném přépadě pak nemusíte mít při počtu více jak 40 včelstev živnostenské
>oprávnění. Je bohužel škoda, že do této konfery nepřispívá nikdo z ČSV, od
>JUdr. Machové by stanopvisko vyznělo určitě lépe a pokud máte pochybnosti,
>můžete jí zaslat dotaz.Docela dobře byla problematika daně z přímů
>vysvětlena v loňském Včelařství.
>S pozdravem.
>
>
>
>

Dne pátek 12 srpna 2005 21:14 pan Josef Menšík napsal(a):

> stejno mě se osvětčilo mít dva koše řepku a akát dělám na radiálu a hustší
> medy na tangeciílu.

Zdravim,

krasny pripad jak na oboji staci pouze jeden kos :

http://www.vcely.sk/technologia/vykonnymedomet.php


Honza

máš pravdu ALE při radiálu mám větší produktivitu práce odpadá obracení
rámků vytáčí se obě strany za ráz a u hustých medů zase trvá zase příliš
dlouho a mášli 30 avíce včelstev už to jedno není ale při desíti bych o tom
vůbec nepřemýšlel.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 14, 2005 2:03 PM
Subject: Re: radialni medomety


Dne pátek 12 srpna 2005 21:14 pan Josef Menšík napsal(a):

> stejno mě se osvětčilo mít dva koše řepku a akát dělám na radiálu a hustší
> medy na tangeciílu.

Zdravim,

krasny pripad jak na oboji staci pouze jeden kos :

http://www.vcely.sk/technologia/vykonnymedomet.php


Honza

A kdyz je hustych medu prece jen hodne?
Da se pak radialni medomed v komercnim provozu pouzit?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: pan Josef Menšík
Datum: 14.08.2005 17:46

>máš pravdu ALE pr(i radiálu mám ve(tší produktivitu práce odpadá obracení
>rámku* vytác(í se obe( strany za ráz a u hustých medu* zase trvá zase pr(íliš
>dlouho a mášli 30 avíce vc(elstev už to jedno není ale pr(i desíti bych o tom
>vu*bec nepr(emýšlel.
>
>pepan
>
>----- Original Message -----
>From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Sunday, August 14, 2005 2:03 PM
>Subject: Re: radialni medomety
>
>
>Dne pátek 12 srpna 2005 21:14 pan Josef Menšík napsal(a):
>
>
>
>>stejno me( se osve(tc(ilo mít dva koše r(epku a akát de(lám na radiálu a hustší
>>medy na tangeciílu.
>>
>>
>
>Zdravim,
>
>krasny pripad jak na oboji staci pouze jeden kos :
>
>http://www.vcely.sk/technologia/vykonnymedomet.php
>
>
>Honza
>
>
>
>

Napřed jsem psal a pak jsem si všíml té adresy to je ale věc!!!!!!!

Pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 14, 2005 2:03 PM
Subject: Re: radialni medomety


Dne pátek 12 srpna 2005 21:14 pan Josef Menšík napsal(a):

> stejno mě se osvětčilo mít dva koše řepku a akát dělám na radiálu a hustší
> medy na tangeciílu.

Zdravim,

krasny pripad jak na oboji staci pouze jeden kos :

http://www.vcely.sk/technologia/vykonnymedomet.php


Honza

Jedno včelstvo je matka a její společenství není o čem přemýšlet nebo se pak
jeden moc doví
Pepan
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 14, 2005 9:07 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Mile mne prekvapilo, ze zakon o dani z prijmu, ktery se obecne zabyva
> prijmy nezapomnel na vcelare.
> Ano mate pravdu, je to tak, ale chapat zakonodarce neni uplne jednoduche.
> Doslova v tom zakone stoji:
>
> Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny
> a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka
> nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka,
> kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím
> období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,
>
> Strasne by mne zajimalo jak se takove vcelstvo pocita (jeden, dva nebo
> tri nastavky a kolik ramku?). Na co to tam ti zakonodarci pisi?
> Jak spravne pisete je treba se ridit spise tou castkou 20000.
>
> Dalsi problem je co povazovat za prijem z chovu vcel. Zakonodarce dost
> mozna nemyslel na nic jineho nez na med.
> Co ale treba medovina? Ta se z medu vyrabi a tusim podleha i
> spotrebitelske dani z vin hlasene celnim uradum (i kdyz jako tiche vino
> je dan 0). Je-li ale vyroba vina take zemedelska cinnost, pak je i
> vyroba medoviny zemedelska cinnost a pokud nejste samostatne hospodarici
> rolnik
> tak to spada do one osvobozene castky 20000 takze bych tu nevidel problem.
>
> Dalsi veci je, zda je povoleno techto osvobozenych prijmu dosahnout
> prodejem na stancich, trzistich, zasilkovym prodejem apod. ? Predstava,
> ze ze dvora prodam med za dvacet tisic pri cene kolem 80 korun (250
> sklenic) se mi zda dost nerealna.
> Alespon inzerce v novinach nebo v internetu a zasilani postou by melo
> byt povoleno. Co treba prodej z auta nekde na parkovisti?
> Mam ten dojem, ze policie pokud takove prodejce kontroluje, tak chce
> videt prave jenom zivnostensky list.
>
> A pokud jde o tu jednoduchou evidenci prijmu a vydaju, to neni problem,
> myslim, ze kazdy vcelar by si neco takoveho pro sebe mel vest.
> Problem je spise, zda zakon tim prijmem 20000 korun osvobozenym od dane
> rozumi konecny zisk po odecteni nakladu nebo pouze prijem bez ohledu na
> vydaje. Obaval bych se, ze v tomto pripade je to spise jenom ten prijem
> a pak nevim proc chteji na financnim urade tu evidenci. Nejspise musite
> prokazat, ze jste prodal med za 20000 a musite take na to mit uctenky
> jinak to prece neprokazete.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: vhájek
> Datum: 14.08.2005 02:39
>
> >V mnoha příspěvcích se omílá magická hranice 40 včelstev. Rozhodně to
není
> >hranice pro včelaření jako podnikání a včelaření jako hobby. Jako hobby
> >můžete mít třeba 200 včelstev, když to zvládnete při svém zaměstnání
> >(závislé činnosti, tj. jako klasický zaměstnanec). Hranice 40 včelstev je
> >deefinovaná v zákoně o dani z příjmů, kde je řečeno, že u v fyzických
osob
> >v zaměstnaneckém poměru jsou od daně z příjmů osvobozeny ostatní příjmy
do
> >výše 20 000,00 Kč )např. z prodeje zahrádkářstkývh produktů, chovatelství
a
> >pod. V případě včelařsví je těchto 20000,- Kč osvobozených obecně od daně
z
> >příjmů vyjádřena jinou formou a to počtem 40 včelstev. Pokud máte
včelstev
> >více, musíte příjem ze včalaření uvést do daňového přiznámí. Tj. k
příjmům
> >ze "závislé činnnosti" tj. z pracovního poměru musíte přidat i příjmy ze
> >chovu včel, prodeje ovoce, králíků a pod..K tomu bohužel musíte vést
> >jednoduchou evidenci příjmů a výdajů ze včelaření nebo i z dalších
> >podobných aktivit.(pokud kromě medu prodáváte např. i ovoce, pak platí
> >obecná hranice 20000,-Kč, nikoliv 40 včelstev. Daňové přiznání má pak dvě
> >části, část příjmů od zaměstnavatele a ostatní příjmy-ze včelaření,
prodeje
> >přebytků a pod. Bohužel si také musíte dańové přiznání vyhotovit a podat
na
> >finančáku sám. Nejedná se také o žádné zvýhodnění malovčelařů, jak zde
již
> >také několikrát zaznělo, ale o obecnou právní úpravu daně z příjmů. V
> >žádném přépadě pak nemusíte mít při počtu více jak 40 včelstev
živnostenské
> >oprávnění. Je bohužel škoda, že do této konfery nepřispívá nikdo z ČSV,
od
> >JUdr. Machové by stanopvisko vyznělo určitě lépe a pokud máte
pochybnosti,
> >můžete jí zaslat dotaz.Docela dobře byla problematika daně z přímů
> >vysvětlena v loňském Včelařství.
> >S pozdravem.
> >
> >
> >
> >

Zdravím,
já bych řekl kolik kdo nahlásí včelstev na zimování na příspěvek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 14, 2005 6:01 PM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Jedno včelstvo je matka a její společenství není o čem přemýšlet nebo se
pak
> jeden moc doví
> Pepan

Proč? Jaké mají chyby?

Luboš
Luboš Adamec

-----------------------------------------------------------
Nokia 3120 - stribrny design a barevny displej jiz od 77 Kc

http://ad.tiscali.com/adclick/CID=00027edc0000000000000000/SITE=CZ.TISCALI/POS=L/

Nabízím více tipů úlů ze dřeva.Informace na stránkách www.vcelarstvi.info.Dobrá kvalita i cena.
Milan

Již se zde problém daní hodně diskutoval v lońském roce. Rozhodující je počet včelstev k 1.9., který se zasílá do registru chovatelů. Právě mi přišel nový formulář. Raději bych to také zbytečně nepropíral. Prodat med za 20000,- ze dvora si myslím že nemusí být až takový problém, je to 250,- kg za 80,-. Ale je pravda že je to hodně individuální. Jsou včelaři, kteří prodají v pohodě ze dvora i více. Nechtěl jsem znovu otevírat problém daně z příjmu, ale chtěl jsem poukázat na to, že počet 40 včelstev nemá žádnou souvistlost s ničím jiným, než právě a pouze s daní z příjmu.

S pozdravem.

Koupím letošní květový i lesní nepastovaný M E D o množství 200-300 kg. Nestačím pokrýt zájemce. ! Nabízím vyšší cenu jak ve výkupu ! V případě nabídky volejte 728373511 po 16 hodině.

Mám radiální medomet na 20 rámků z Havlíčkové Borové a jsem s ním moc spokojen. Jak říkal Fr. Texl na přednášce: ,, výhoda nízkých rámků je v tom, že se dají používat radiální medomety". Viděl jsem točit i rámky 37x30 v rad. medometu. Rámky se nebortí a vytáčím všechny medy. Do 15 minut mám vytočených 20 rámků. Spíš jsem rozbil rámek v tangenciálním medometu, kdy se rámek přilepil na síto.
Tonda.

>Medometu je opravdu k dostani hodne, v cesku ovsem mnohem mene. Zajimaly by mne zkusenosti s radialnimi medomety.
Poskozuji opravdu tyto medomety ramky nebo plasty?

Nové knihy (červen-červenec 2005)z oboru včelařství:

1) Karl Weiss: Víkendové včelaření (podtitul: Škola včelaření s
nástavkovými úly) - 248 stran, běžná cena 259 Kč
2) Med jako lék a medové recepty - 106 stran, běžná cena 110 Kč

A.Bojanovský

Na konci roku by měl každý kdo má ještě jiné příjmy tyto příjmy přiznat.
Např:
Mám 35 včelstev ...můj příjem je á 500 kč = 17 500 Kč
Dále jsem v roce prodal 10 slepic á 100 Kč = 1 000 Kč
100 kg jablek á 15´Kč = 1 500 Kč
Celkem tedy jsem měl příjem ................20 000 Kč
a z této částky nemusím platit daň.
To je jenom jako příklad ...jinak řečeno za jedny včely se počítá paušálně příjem 500 Kč a do 20 tisíc se těch včelstev vejde 40.
Částka 500 Kč by měla paušalizovat veškeré příjmy z produkce jednoho včelstva. Pokud vyrobím medovinu, sníží se mi příjem z prodeje medu ( z něčeho ji musím vyrobit ) atd.
Při určení této částky se vycházelo z příjmu i nákladu včelaře. A stnovilo se 500 Kč na včelstvo příjem( zisk ).
Pro shrnutí:
Musím od ostatních příjmu oddělit příjmy, které pocházejí ze včelaření a ty paušalizovat částkou 500 Kč na jedno včelstvo. K tomuto přičíst ostatní příjmy ( pokud mám ) a jestliže pak celková částka přesáhne 20 tisíc musím je zdanit.
Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného nemusím nic danit.
S pozdravem
Tomáš

Oprava poslední věty mého příspěvku, aby nemátla...
Správně: Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu jak vyplývá z výše uvedeného, nemusím nic danit.
Tomáš

Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na těch 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
Tonda.

>Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného nemusím nic danit.

To by se defacto platila daň z dotací a to se mi nezdá moc pravděpodobné...
Tomáš

Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??

v prievane, alebo v mraznicke.

Matej




"ll"
<e-mail/=/nezad An: V elaV ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Uchování pylových plástpl
15.08.2005
09:30
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: radialni medomety
> Datum: 14.8.2005 18:58:05
> ----------------------------------------
> Napřed jsem psal a pak jsem si všíml té adresy to je ale věc!!!!!!!
>
> Pepan

> krasny pripad jak na oboji staci pouze jeden kos :
>
> http://www.vcely.sk/technologia/vykonnymedomet.php
>
>
> Honza
Je to opravdu pěkný , ale v současné době to nebude laciná záležitost, když porovnám ceny medometů od Stránského .
Vláďa

Navrh som si urobil sam. Za samolepiacu etiketu rozmerov 70x200 mm, odolnu
proti vode som zaplatil 2,70 Sk. Za tu cenu to nema zmysel robit na kolene.

Matej




"J.Horký"
<hitzer.db/=/world An: V ela ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
online.cz> Kopie:
Thema: Etikety na med a prodej ze dvora
13.08.2005 11:10
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa na
skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam má
být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: produkce a prodej medu jako zivnost
> Datum: 15.8.2005 10:00:47
> ----------------------------------------
> Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na těch
> 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
> Tonda.
>
> >Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného
> nemusím nic danit.
>
Stím jsem se již také setkal k těm 500,- Kč se prý musí přičíst ta dotace na zazzimování a už to není 40 včekstev .
Vláďa

Dotace se daní určitě při výdělku nad 20 000 Kč. Na to upozorňuje i ČSV. Vychází to ale logicky. Předpokládá se 500 Kč/včelstvo, tj. 40 včelstev je 20 000 Kč. Pokud je další příjem z vedlejší činnosti, tak se celý příjem daní. Dotace je další zisk. Není na ni právní nárok a nemusí být každý rok.
Tonda.

>To by se defacto platila daň z dotací a to se mi nezdá moc pravděpodobné...

Rád bych se zeptal, jaký jste měl náklad-kolik kusů jste si jich nechal
tisknout.
Děkuji Dan Prokeš
>
> Navrh som si urobil sam. Za samolepiacu etiketu rozmerov 70x200 mm, odolnu
> proti vode som zaplatil 2,70 Sk. Za tu cenu to nema zmysel robit na
> kolene.
>
> Matej
>
>
>
>
> "J.Horký"
> <hitzer.db/=/world An: V BelaV ský mailing list
> <vcely/=/v.or.cz>
> online.cz> Kopie:
> Thema: Etikety na med a prodej
> ze dvora
> 13.08.2005 11:10
> Bitte antworten
> an "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
> nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa na
> skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam
> má
> být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
> slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký
>

5000 ks. To mam cca na dva roky.

Matej




Daniel Prokeš
<prokes.daniel/=/r An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
az-dva.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Etikety na med a prodej ze
15.08.2005 10:43 dvora
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Rád bych se zeptal, jaký jste měl náklad-kolik kusů jste si jich nechal
tisknout.
Děkuji Dan Prokeš
>
> Navrh som si urobil sam. Za samolepiacu etiketu rozmerov 70x200 mm,
odolnu
> proti vode som zaplatil 2,70 Sk. Za tu cenu to nema zmysel robit na
> kolene.
>
> Matej
>
>
>
>
> "J.Horký"
> <hitzer.db/=/world An: V ela ský mailing list

> <vcely/=/v.or.cz>
> online.cz> Kopie:
> Thema: Etikety na med a
prodej
> ze dvora
> 13.08.2005 11:10
> Bitte antworten
> an "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
> nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa
na
> skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam
> má
> být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
> slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký
>

No nevím nevím...to by pak bez daně mohlo být cca 30 včelstev 30 x 500 = 15 000 Kč
30 x 150 =

No nevím nevím...to by pak bez daně mohlo být cca 30 včelstev 30 x 500 = 15 000 Kč
30 x 150 = 4 500 Kč
Celkem 19 500 Kč...tak to by se pak asi spíš říkalo, že včelař nemusí danit 30 včelstev, nemyslíte.
A čistě teoreticky jak to bude, kdyby dotace měla být 500 Kč?
Pokud mi vyjde čas, tak se na to zkusím podívat.
Tomáš

Jen jsem ještě juknul na stránky o účtu...a našel jsem.

Specifickým případem přijatých finančních prostředků je dotace. Dotací se pro účetní a daňové účely rozumí bezúplatné plnění poskytované přímo nebo zprostředkovaně ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z prostředků Evropských společenství, z veřejného rozpočtu cizího státu, z prostředků Phare nebo podobného programu a granty poskytované podle zvláštního právního předpisu.
Dotace bývá poskytnuta zejména na podporu činností, které by organizace za jiných okolností neprováděla, protože jsou pro ni ekonomicky nevýhodné.....atd.

Dotace tudíž není příjem včelaře, ale je poskytnuta na účel... a to je zazimování včelstva.
Přátelé opravdu si myslím, že dotace se nedaní!!!

Myslím si, že by to bylo i logické.
P.s. ale na 100% to nevím.
Mějte se.
Tomáš

Minulý týden jsem dával návrh do tiskárny,bude to však stát víc peněz.Na půl
roku mám zásobu.Přesto bych Vás požádal o kontakt na tu tiskárnu.
Děkuji Dan Prokeš

E-mail: prokes.daniel/=/raz-dva.cz
>
> 5000 ks. To mam cca na dva roky.
>
> Matej
>
>
>
>
> Daniel Prokeš
> <prokes.daniel/=/r An: "Vcelarska konference"
> <vcely/=/v.or.cz>
> az-dva.cz> Kopie:
> Thema: Re: Antwort: Etikety na
> med a prodej ze
> 15.08.2005 10:43 dvora
> Bitte antworten
> an "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Rád bych se zeptal, jaký jste měl náklad-kolik kusů jste si jich nechal
> tisknout.
> Děkuji Dan Prokeš
>>
>> Navrh som si urobil sam. Za samolepiacu etiketu rozmerov 70x200 mm,
> odolnu
>> proti vode som zaplatil 2,70 Sk. Za tu cenu to nema zmysel robit na
>> kolene.
>>
>> Matej
>>
>>
>>
>>
>> "J.Horký"
>> <hitzer.db/=/world An: V ela ský mailing list
>
>> <vcely/=/v.or.cz>
>> online.cz> Kopie:
>> Thema: Etikety na med a
> prodej
>> ze dvora
>> 13.08.2005 11:10
>> Bitte antworten
>> an "Vcelarska
>> konference"
>>
>>
>>
>>
>>
>>
>> Pořád se povídá o prodeji medu ze dvora.Myslím,že i tady už je potřeba
>> nějaká úroveň prodeje.Pěkná sklenička,víčko a v neposlední řadě etiketa
> na
>> skleničce. Tady mam zatím problém s grafickou úpravou a textem,který tam
>> má
>> být.Máte někdo kontakt na člověka nebo firmu,která to dělá pěkně a za
>> slušnou cenu.Poraďte prosím. Díky Horký
>>
>
>

Zpřesnění účélu dotace: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
Přece z toho nemůžu platit daň...
Tomáš

Ještě se někdo ptal co si předstvit pod pojmem včelstvo:


Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.

Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.

Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.

Forma dotace: neinvestiční dotace.

Výše dotace: do 150 Kč na jedno včelstvo splňující předmět dotace.



Poznámka: zazimovaným včelstvem pro účely této dotace se rozumí včelstvo, které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 x 24 cm (odlišná míra se přepočítává).

Dotace se poskytne prostřednictvím Českého svazu včelařů a jeho organizačních složek (dle jmenného seznamu včelařů a počtu chovaných včelstev v příslušném roce). Včelař podává žádost u základní organizace Českého svazu včelařů jejímž je členem, neorganizovaný včelař u základní organizace Českého svazu včelařů na jejímž území má umístěna včelstva.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství (MZe)

Tak se mějte
Tomáš

Antonín Podhájecký napsal:
>Předseda našeho OV nás upozorňoval na to,
>že pokud se přijme dotace na těch 40 včelstev,
>překročí to 20 000 Kč a musí se danit.
>Snad to má zjitěno.

Asi by bylo dobré napsat, na kterém finančním úřadě nebo u koho to předseda Vašeho OV zjistil. Ale možná také platí, kdo se moc ptá, moc se dozví.
Já jsem z nějakých příkladů od právníků ČSV v časopise pochopil, že pokud máme do 40 včelstev a ostatní příjmy jen ze včelaření (neměli bychom dotaci, pokud bychom nevčelařili), potom nemusíme podávat daňové přiznání. V tom zákoně přece není psáno nic o tom, jak došli u včelaření k těm 20.000,- Kč, ale napsali tam počet včelstev. Na dotaci potom zřejmě nesmějí zapomenout Ti, kteří mají nad 40 včelstev, nebo ještě jiné příjmy, než ze včel.

Radek Krušina

Je to asi zbytečné, ale na to, že se dotace daní, pokud není použita na investice upozorňuje ČSV každý rok. Byly od právničky i příklady zdanění v časopise. Je potřeba číst časopis. Naposledy je upozornění na zdanění ve Včelařství 8/2005 ve vložených listech ,,DOTACE-III" asi uprostřed - článek ZDANĚNÍ DOTACE. Je podtrženo:,,Dotace se daní tím, že se připočte k ostatním příjmům podle §10 zákona č. 586/1992 Sb. Osvobozeny jsou pouze, když se použijí na investice. To není ale tak jednoduché a musí se to prokázat. Raději je daním.
Pak je asi možné 40 včelstev a dotace odmítnout, nebo použít na investice, nebo třeba těch 35 včelstev a přičíst dotace.
Tonda.
>Zpřesnění účélu dotace: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
Přece z toho nemůžu platit daň...

Bylo to na Okresní konferenci v Chrudimi. Byl tam jako delegát př. Mandík a tuto informaci mu odkýval.
Rozhodně ale neznalost zákona neomlouvá. Finančním úřadům se snáz kontrolují malé subjekty.
Tonda

>Asi by bylo dobré napsat, na kterém finančním úřadě nebo u koho to předseda Vašeho OV zjistil. Ale možná také platí, kdo se moc ptá, moc se dozví.

Dne pondělí 15 srpna 2005 09:34 M.Osusky/=/fritz.sk napsal(a):
> v prievane, alebo v mraznicke.
^^^^^^^^^^^^^

DD,
v literature se uvadi, ze poud jsou ramky v pruvanu, je dobre je poprasit
mouckovym cukrem. Sam spis doporucuji na jare nastavek navic a mate po
starostech se skladovanim.

Honza

Zdravím,
Pokud vím, v literatuře se uvádí vytáhnout ze včelstva, zasypat práškovým
cukrem a zabalit do igelitu nebo podobné fólie. Vytáhnout ze včelstva a hned
zabalit proto, aby do plástů zavíječi nestihli naklást vajíčka a cukr proto,
protože saje vlhkost a plásty nezplesniví. Pokud tam ale nějací zavíječi
jsou, je to problém.

Druhá možnost je vytáhnout ze včelstva, vložit do nastavků maximálně 2/3
rámků a rovnoměrně rozdělit, aby mezi rámky byly mezery. Dát na místo
nepřístupné včelám a vespod a nahoru dát třeba mřížku, aby se tam nedostali
hlodavci a nastavky dát na podstavec, aby tam vzduch mohl proudit zespoda i
shora. V tom případě bez cukru, protože přes zimu skoro vždy existuje doba,
kdy je stoprocentní vlhkost a potom cukr do sebe nasaje vodu a rozpustí se a
všelijak kvasí. V srpnu a částečně v září jsou rámky ještě napadány
zavíječi, později je už na ně zima.

Pokud ale jsou rámky těsně u sebe, zavíječi vytvoří hnízdo a vytvoří
tepelnou izolaci z pavučin a potom likvidují rámky až do mrazu, protože
uvnitř hnízda udržují vysokou teplotu.

První varianta je vhodná přes léto, druhá přes zimu. Úl je přirozeně dobrý
taky, ale v některých úlech pyl přes zimu hodně plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 6:57 PM
Subject: Re: Antwort: Uchování pylových plástpE


Dne pondělí 15 srpna 2005 09:34 napsal(a):
> v prievane, alebo v mraznicke.
^^^^^^^^^^^^^

DD,
v literature se uvadi, ze poud jsou ramky v pruvanu, je dobre je poprasit
mouckovym cukrem. Sam spis doporucuji na jare nastavek navic a mate po
starostech se skladovanim.

Honza

ZO ČSV Milevsko pořádá dne 25.9.2005 odbornou přednášku na téma včelí nákazy a jejich léčení. Přednáška se koná od 09.00 hodin v klubovně českého svazu chovatelů v Milevsku. Zveme všechny včelaře z blízka i dálky. Přednášet bude př. MVDr. František Rytíř. Dotazy - Richard Šimko, tel. 737 177 621, 382 581 365. Ať to bzučí.

Dělám to, ale po třech letech zkoušení jsem se vrátil k zimovani ve
dvou, ale pokud je matka plodna 0 leta tak je lepsi 3 nastavky. Ja mam
vic včelstev a moc daleko, nez abych je zvladl pozorovat a vcas
zasahnout.
Zaver: pokud mate do 20 vcelstev a dost casu vrele doporucuji 3
nastavky na zimu a brzy chovat matky a delat oddelky. Doma jsem na jare
mel na "koukani" 2m vcelstva + silny oddelek z kvetna mi dal 130kg.
Radek HUbac

-----Original Message-----
From: Langi [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, July 26, 2005 10:18 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n?

Dobrý den Všem!
Máte někdo praktické zkušenosti se zimováním na třech nástavcích 39x24
po
11 rámcích? Jaká byla včelstva, jarní rozvoj, zásoby, atd.?
Za odpověď děkuji.
Mějte se
Langi

__________ Informace od NOD32 1.1189 (20050808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pokud by každý četl to co už bylo napsáno kolem daní ať ve Včelařství nebo
na webových stránkách ČSV tak by k této věčné diskusi nemuselo vůbec
docházet. Pusťte si: http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/novinky-dane.pdf a hned
budete mít celkem jasno.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Antonín Podhájecký [mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz]
Sent: Monday, August 15, 2005 1:33 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost

Je to asi zbytečné, ale na to, že se dotace daní, pokud není použita na
investice upozorňuje ČSV každý rok. Byly od právničky i příklady zdanění v
časopise. Je potřeba číst časopis. Naposledy je upozornění na zdanění ve
Včelařství 8/2005 ve vložených listech ,,DOTACE-III" asi uprostřed - článek
ZDANĚNÍ DOTACE. Je podtrženo:,,Dotace se daní tím, že se připočte k
ostatním příjmům podle §10 zákona č. 586/1992 Sb. Osvobozeny jsou pouze,
když se použijí na investice. To není ale tak jednoduché a musí se to
prokázat. Raději je daním.
Pak je asi možné 40 včelstev a dotace odmítnout, nebo použít na investice,
nebo třeba těch 35 včelstev a přičíst dotace.
Tonda.
>Zpřesnění účélu dotace: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných
plodin.
Přece z toho nemůžu platit daň...

Ja bych to asi spojil. Je blbost snazit se udrzet při zivote chudaky.
Radek

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Thursday, July 28, 2005 1:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: klub zelenáčů

Kolik by měli mít oddělky obsedat rámků Langstroth 3/4, aby mohli
zimovat.
Mám 4 roje každý obsedá cca 1 nástavek + 4 oddělky, každý je teď tak na
4 rámcích.
Mám ty oddělky pospojovat s roji nebo ne?

Pavel

__________ Informace od NOD32 1.1189 (20050808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ano v zásadě se asi díky mě odbočilo od původního tématu, kterým bylo "produkce a prodej medu jako živnost" a bylo by dobré se k tomuto tématu zase vrátit. Já chtěl jen říci, že podmínkou pro to mít živnost není překročení oné hranice 40 včelstev, která se týká jen příjmů fyzických osob nepodnikatelů osvobozených od daně. A tak se vraťme k původní otázce, respektive dvěma:
a)kdy se musí včelař stát z drobného chovatele registrovaným výrobcem -zemědělcem;
b) kdy musíse musí včelař, proto aby zajistil odbyt svojí produkce stát také registrovaným prodejcem?
Domnívám se, že se opět bude vycházet z daňových zákonů (dań z příjmů popř. i zákon o DPH). Určitě má někdo nějakou zkušenost, já nikoliv.
S pozdravem

Zimuji i ve třech po 11 rámcích 39 x 27,5 ale musí to být silné včelstvo , ještě lépe se dvěma matkami. Rámky žádné neskladuji , vše nechávám včelám. Vlastním zařízení, kterým si převážím každý úl před a po doplnění zásob. Vychází to tak, že oddělek v jednom díle doplním na 12kg, ve dvou na 20 kg a ve třech až na 3O kg. Váha např. úlu ve třech tj. s 33 rámky váží až 80 kg. Platí tu přírodní zákony , které je nutno dodržovat, jinak se to vymstí. Vycházím z toho jak v přírodě zimovaly v dutém stromě vždy na výšku. Nasazování medníků, převěšování rámků, mřížky atd. vývoj přibrzdí a způsobuje rojení při nedodržení určitých zásad. Chytají se roje a později se vytáčí. Proto když mi před 30 lety jako začátečníkovi vzkazovali ať nasazuji medníky, později po odzkoušení jsem jim vzkázal, že už mám nasazené od minulého roku.

Zkoušel jste vytáčet studenou medovici ? Ani v tom případě se nebortí plást ?

Nejlépe je dát pylovéplásty do prostoru na zimování a nechat je zanést
¨cukrem. Je dobré tento plást označit napínákem nebo barvou na matky, pokud
bychom chtěli tento plást přistrčit v březnu těsně k plodovému tělesu. Jinak
je pylovým oplástům nejlépe v úlu pod cukrem, tam nedojdou žádné újmy.
NG----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:30 AM
Subject: Uchování pylových plástů


> Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??
>
>
>
>

Studenou medovici nevytočíš v žádném medometu NG----- Original
Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 16, 2005 6:14 AM
Subject: Re: radialni medomety


> Zkoušel jste vytáčet studenou medovici ? Ani v tom případě se nebortí
plást
> ?
>
>
>
>

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/novinky-dane.pdf
Takže tam jsem se teda dočetl, že pokud mám 40 včelstev od daně jsem osvobozen!!!
A nemusím nic!!!platit ani z dotací.
Děkuji Vám pane Schmidt.

Nejlepší je je nechat v úlech. pokud to ale nejde tak je zasypu práškovým
cukrem a umístím do nástavků do komína jako ostatní souše ale vyžadují
pečlivější ochranu proti hlodavcům, ti je dokáží úplně zničit.

pepan

----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:30 AM
Subject: Uchov?n? pylov?ch pl?st?


> Chtěl jsem se zeptat jak uchovat pylové plásty proti zaviječi??

Nevím Nevím, nikde ale jsem neviděl z jakých zdrojů těch 500 pochází a tak
zvaná dotace je také jen příjem za za opylování A při stanovování výše
uvedené částky se vycházelo z průměrného výnosu medu na včelstvo 10 kg při
tehdy výkupní ceně 50 Kč . TAKŽE LETOS JE SITUACE JINÁ

Pepan
----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:59 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: produkce a prodej medu jako zivnost
> Datum: 15.8.2005 10:00:47
> ----------------------------------------
> Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na
těch
> 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
> Tonda.
>
> >Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného
> nemusím nic danit.
>
Stím jsem se již také setkal k těm 500,- Kč se prý musí přičíst ta dotace na
zazzimování a už to není 40 včekstev .
Vláďa

4 rámky stačí na zimování matek jako rezerva matek pro jaro a nebudouli
potřeba pak spojit ve vícematečné včelstvo a tak se vyrovnají silným
včelstvům.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:42 PM
Subject: RE: klub zelenáčů


Ja bych to asi spojil. Je blbost snazit se udrzet při zivote chudaky.
Radek

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Thursday, July 28, 2005 1:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: klub zelenáčů

Kolik by měli mít oddělky obsedat rámků Langstroth 3/4, aby mohli
zimovat.
Mám 4 roje každý obsedá cca 1 nástavek + 4 oddělky, každý je teď tak na
4 rámcích.
Mám ty oddělky pospojovat s roji nebo ne?

Pavel

__________ Informace od NOD32 1.1189 (20050808) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

určitě pokud se to stane vaší jediným nebo hlavním příjmem.

Pepan

----- Original Message -----
From: "vh?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 10:25 PM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Ano v zásadě se asi díky mě odbočilo od původního tématu, kterým bylo
> "produkce a prodej medu jako živnost" a bylo by dobré se k tomuto tématu
> zase vrátit. Já chtěl jen říci, že podmínkou pro to mít živnost není
> překročení oné hranice 40 včelstev, která se týká jen příjmů fyzických
osob
> nepodnikatelů osvobozených od daně. A tak se vraťme k původní otázce,
> respektive dvěma:
> a)kdy se musí včelař stát z drobného chovatele registrovaným výrobcem
> -zemědělcem;
> b) kdy musíse musí včelař, proto aby zajistil odbyt svojí produkce stát
> také registrovaným prodejcem?
> Domnívám se, že se opět bude vycházet z daňových zákonů (dań z příjmů
popř.
> i zákon o DPH). Určitě má někdo nějakou zkušenost, já nikoliv.
> S pozdravem

Nabízím úly ze dřeva.Víc tipů. Informace na www.vcelarstvi.info Dobrá kvalita přijatelná cena.
Milan

Zdravím
Na Vindex web jsem dal odkazy na články Včelařských novin ...

Více na: http://vindex.ic.cz/vn/

Upřesním : medovici ,která byla v plástech 24 hodin v místnosti při teplotě okolo 20 C

Ano tak je vcelstvo definovano pro ucely udileni one dotace.
Jestli to ale plati i pro zakon o danich z prijmu, ktery take hovori o
vcelstvech, tim bych si tak jisty nebyl.
Jak z diskuze vyplyva, neni to ale zas tak dulezite.

Horsi je kdyz mate 134 vcelstev, houby z toho mate, protoze ten rok neni
zadny med,
musite ale koupit spoustu cukru, dostanete tu dotaci 150 x 134, ktera
neni nic moc
a jeste musite jit na finnacni urad a zaplatit z dotace dan, protoze ta
dotace presahne 20000 korun.
To nastve. Platite dan a pritom nic neprodate. Co stat daruje si rad
zase jinde vezme zpatky.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: TomáH
Datum: 15.08.2005 12:27

>Ještě se někdo ptal co si předstvit pod pojmem včelstvo:
>
>
>Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
>
>Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.
>
>Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.
>
>Forma dotace: neinvestiční dotace.
>
>Výše dotace: do 150 Kč na jedno včelstvo splňující předmět dotace.
>
>
>
>Poznámka: zazimovaným včelstvem pro účely této dotace se rozumí včelstvo,
>které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 x 24 cm (odlišná míra
>se přepočítává).
>
>Dotace se poskytne prostřednictvím Českého svazu včelařů a jeho
>organizačních složek (dle jmenného seznamu včelařů a počtu chovaných
>včelstev v příslušném roce). Včelař podává žádost u základní organizace
>Českého svazu včelařů jejímž je členem, neorganizovaný včelař u základní
>organizace Českého svazu včelařů na jejímž území má umístěna včelstva.
>Zdroj: Ministerstvo zemědělství (MZe)
>
>Tak se mějte
>Tomáš
>
>
>
>

Kez by to nebylo jen pranim moudrych lidi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: TomáH
Datum: 15.08.2005 12:00

>Přátelé opravdu si myslím, že dotace se nedaní!!!
>
>Tomáš
>
>
>
>

Tak si najeďte ten web ČSV jak jsem uváděl a tam je i z jakých zdrojů těch
500 pochází a věčně se v tom nepřehrabujte. Situace je sice jiná, ale výklad
se vztahuje k zákonu schválenému. Až se zase zákon změní, tak bude výklad
třeba jiný.
Honza

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, August 16, 2005 11:02 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost

Nevím Nevím, nikde ale jsem neviděl z jakých zdrojů těch 500 pochází a tak
zvaná dotace je také jen příjem za za opylování A při stanovování výše
uvedené částky se vycházelo z průměrného výnosu medu na včelstvo 10 kg při
tehdy výkupní ceně 50 Kč . TAKŽE LETOS JE SITUACE JINÁ

Pepan
----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 15, 2005 9:59 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost



> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: produkce a prodej medu jako zivnost
> Datum: 15.8.2005 10:00:47
> ----------------------------------------
> Předseda našeho OV nás upozorňoval na to, že pokud se přijme dotace na
těch
> 40 včelstev, překročí to 20 000 Kč a musí se danit. Snad to má zjitěno.
> Tonda.
>
> >Pokud mám 40 včelstev a jiné příjmy nemám, pak opravdu z výše uvedeného
> nemusím nic danit.
>
Stím jsem se již také setkal k těm 500,- Kč se prý musí přičíst ta dotace na
zazzimování a už to není 40 včekstev .
Vláďa

Ano nekdo ma proste tolik znamych ze dvora, ze nema problem, jiny to na
250 kilo ze dvora dotahnout nemuze
a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
podnikani.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: vhájek
Datum: 14.08.2005 23:31

>Prodat med
>za 20000,- ze dvora si myslím že nemusí být až takový problém, je to 250,-
>kg za 80,-. Ale je pravda že je to hodně individuální. Jsou včelaři, kteří
>prodají v pohodě ze dvora i více.
>

Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.

R. Polášek

Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 17.08.2005 00:04

>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>
>R. Polášek
>
>
>

a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
vse.
Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
radost.
I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
vetsina jich je puvodnich.

Hezky den

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 9:52 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
> paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
> Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
> komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.
>
> D. Helmut
>
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Radim Polášek
> Datum: 17.08.2005 00:04
>
>>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce
>>jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i
>>dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to
>>pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>>
>>R. Polášek
>>
>>
>>

Tady se jedná o objemy. Podle propočtů ekonomiky pěstování energetických
rostlin není rentabilní dovážet z polí z větší vzdálenosti než cca 30 - 50
kilometrů. Čína je podstatně dál. Ale v první řadě by se křídlatka musela
vyjmout ze seznamu nežádoucích rostlin, aby se dala vůbec legálně pěstovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 9:52 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
> paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
> Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
> komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.
>
> D. Helmut

Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):

> a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
> si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
> podnikani.

DD,

spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora ,
musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

Honza

dovoz biomasy na energeticke ucely je rentabilny do max. 100 km, za
podmienky predbezneho spracovania . U slamy ci rastlin je to lisovanie u
haluzoviny podrvenie.

Azia ma s rastucim poctom obyvatelov problem ich zasytit, takze si sotva
bude moct dovolit vacsie plochy pouzit na pestovanie energetickych rastlin.
Ak tak len pre vlastnu potrebu. Cina je velky importer ropy.

Matej




9732597286/=/gm
x.net An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
17.08.2005 Thema: Re: Článek o křídlatce
09:52
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Nedelejme si prilis iluze, ze pri pestovani teto asijske rostliny jako
paliva muzeme konkurovat asijskym zemim.
Pokud se rozhodnou pestovat na svem rozsahlem uzemi kridlatku pro
komercni ucely za babku, nemame v male Evrope sanci.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 17.08.2005 00:04

>Na http://zpravy.centrum.cz/clanek.phtml?id=386252 je článek o křídlatce
jako potenciálně perspektivní rostlině pro pěstování energetické biomasy i
dalšího. Pokud by se takhle začala pěstovat na větších plochách, byl by to
pro včely významný zdroj hlavně sladiny na konci srpna a v září.
>
>R. Polášek
>
>
>

Prodám prototyp jeřábu za 2500 Kč, 3 roky používaný. Zařízení bylo zapsáno na ÚPV jako užitný vzor. Možnost si dokoupit váhu v ceně do 300 Kč a kontrolovat zásoby jen vážením, bez rušení včel. Uchycení je vyrobeno na hladké stěny úlů vnější rozměr 48 x 48 cm. Jinak si předělat na svůj rozměr. Pod úlem prostor 25 cm na vjetí pojezdových koleček a rovnou podlahu. Váha zař. 20 kg. Nosnost do 100 kg.
Tel. : 776825099

S plnirnou (stacirnou) medu je to bohuzel individualni.
Na muj dotaz mi pracovnice na hygienickem oddeleni udelala ctvrthodinovy
vyklad.
Vyplynulo z nej, ze zakony nebo vyhlasky, ktere by urcovaly podminky
provozu neexistuji, podminky si stanovuji pracovnici prislusneho zdrav.
ustavu (hygieny). Delaji to vetsinou tak, ze kdo ma na to zivnostensky
list, tak se o nej zajimaji a mel by mit vsechny provozni mistnosti
schvalene (nejen tedy plnirnu, jeste je tu sklad medu, umyvarna, sklad
skla ...)
Provozovna je pro ne proste potravinarska vyroba bez ohledu na to jak
velka a kde se deje (v kuchyni to nepovoluji).
Pokud zivnostensky list nema tak je takova osoba moc nezajima (to jsou
bezni vcelari). Pokud ovsem neprijdou na to, ze nekdo med nekam ve
vetsim prodava.
Termin "prodej ze dvora" ta pracovnice vubec nepouzivala, pro ni je
dulezite, ze vyrobeny med (medovina) se nekam prodava (dodava). Od toho
se pak odvijeji pozadavky hygieniku.
Podle te pracovnice si subjekt udela plan vyrobnich prostor a hygiena mu
to schvali nebo vyjadri pripominky. Nejdriv se proto vyplati planovat a
az potom stavet.

Na druhe strane pokud jste vetsi vcelar tak ta neexistence pravidel
nemusi byt bezpodminecne nevyhodna.
Pracovnice zdravotnickych ustavu maji urcite rady sladke.

Poznamka: od pristiho roku by mela prijit novela stavebniho zakona,
ktera pry podstatne zjednodusi stavebni povoleni.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 17.08.2005 11:15

>Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):
>
>
>
>>a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
>>si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
>>podnikani.
>>
>>
>
>DD,
>
>spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora ,
>musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .
>
>Honza
>
>
>
>

Je to plevel, ale nevim nevim, pokud to nejak napechuji do hustych
baliku, velkoobjemova letadla to dopravi lehce po celem svete.
Navic z toho muzou rovnou vyrabet nejakou tu (elektrickou?) energii a
prodavat ji.

U nas se nejspis jen tezko najdou vhodne plochy 30-50 km od domu, aby se
to dalo plosne zavest.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polá Pek
Datum: 17.08.2005 10:42

>Tady se jedná o objemy. Podle propočtů ekonomiky pěstování energetických
>rostlin není rentabilní dovážet z polí z větší vzdálenosti než cca 30 - 50
>kilometrů. Čína je podstatně dál. Ale v první řadě by se křídlatka musela
>vyjmout ze seznamu nežádoucích rostlin, aby se dala vůbec legálně pěstovat.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Prosel jsem se vcera jednou prodejnou biopotravin a nasel tam sklenice
medu. Nebudu psat, kdo to vyrabi a kdo to prodava.
Byl to ale luxusni komplex obchodu.
Tak mne napadlo, ze asi neexistuji zadna pravidla, kdy je med
biopotravina a kdy ne. Prodavali tam obycejny med jako bioprodukt,
ackoli med muze snadno obsahovat zbytky chemickeho osetrovani. Vyrobce
pouze na etiketu napsal z ceho se takovy vceli med sklada, o vyrobnim
postupu ani zminka. Takze obycejny med.

D. Helmut

D. Helmut napsal:
>Tak mne napadlo, ze asi neexistuji zadna pravidla, kdy je med
>biopotravina a kdy ne.

Podmínky pro biopotraviny zřejmě stanoví zákon 42/2000 Sb.
ze dne 29. června 2000
o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 320/2002 Sb.

Pro včely platí:
§ 17
Včely
       (1) Při chovu včel v ekologickém zemědělství je ekologický podnikatel povinen zajistit, aby byla stanoviště včelstev od 1. března do 30. září běžného roku umístěna na území ekofarmy v místě, od kterého v okruhu 3 km je přístup k vodě a jsou zdroje nektaru, medovice a pylu převážně
a) z plodin a trvalých kultur pěstovaných podle podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, nebo i
b) z přirozené vegetace, zemědělských ploch s přikázaným režimem hospodaření jako například chráněné krajinné oblasti, národní parky, ochranná pásma I. a II. stupně
       a nevyskytují se velké průmyslové aglomerace, městská centra, dálnice, skládky odpadů, spalovny odpadů.
       (2) Podrobnosti o ekologickém chovu včel stanoví prováděcí právní předpis.

Podrobnosti chovu včel už zřejmě prováděcí předpis nestanoví, protože ve vyhlášce 53/2001Sb.
Ministerstva zemědělství
ze dne 23. ledna 2001,
kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb. , o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Změna: 263/2003 Sb.
Změna: 263/2003 Sb. (část) , 174/2004 Sb.
byl zrušen §23, který stanovoval podmínky ekologického chovu včel.
Je možné, že jsou na to nějaké směrnice EU.

Možná se tím někdo z Vás zabývá, a ví něco přesnějšího.


Radek Krušina

"

nemusíte.


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 11:15 AM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


Dne úterý 16 srpna 2005 22:15 9732597286/=/gmx.net napsal(a):

> a rad by to doprodal nekde jinde. Nezbyva mu nez to nekde inzerovat nebo
> si nekam stoupnout a prodavat. Otazkou tedy je zda to pak jiz neni
> podnikani.

DD,

spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze dvora
,
musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

Honza

Dne středa 17 srpna 2005 13:40 9732597286/=/gmx.net napsal(a):
> S plnirnou (stacirnou) medu je to bohuzel individualni.
> Na muj dotaz mi pracovnice na hygienickem oddeleni udelala ctvrthodinovy
> vyklad.

DD,

co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.

Honza

Dne středa 17 srpna 2005 17:44 pan Josef Menšík napsal(a):
> "
>
> nemusíte.
>

>
> spis nez tato otazka je dulezite, ze na to , aby jste mohl prodavat ze
> dvora ,
> musite mit schvalenou plnirnu a musi to byt pro primou spotrebu .

DD,
jsem to blbe napsal, melo byt "prodaval nejenom ze dvora".

Honza

Veterinarni sprava mluvi do chovu vcel, ale vyrobu potravin kontroluji a
povoluji hygienici.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 17.08.2005 18:20

>co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
>kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.
>
>Honza
>
>
>
>

Na www.epravo.cz <http://www.epravo.cz/> je zveřejněn seznam konkursů,
prohlášených ve 32. týdnu 2005.
Podle tohoto zdroje byl 11.8.2005 vyhlášen konkurs na Včelu Předboj,
a.s., Kojetice
u Prahy. Správcem konkursu je Ing. Miroslav Grecman.

A.Bojanovský

Zdravím,
křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce a
nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech, rozsekala
oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A za
pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.

Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky se
dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické, pokud
se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
oddělovací pruh, který se hlídá.

Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se teprve
tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2 roky
se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
včely.....

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou dobu
přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět dřevo
a to protože nebude stačit, tak biomasu.

Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> vse.
> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> radost.
> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
> vetsina jich je puvodnich.
>
> Hezky den

Inzerovat jsem zkoušel jak v inzertním týdeníku, tak formou letáků do schránek ve cca 100 000 městě, výsledk byl roven nule. Zafungoval až systém známých a jejich známých, tj. něco jako letadlo. Nabídnu svým známým a zeptám se zda by něchtěli i nějací jejich známí. To funguje. Tím, že jsem zaměstnán v hodně velkém podniku, mám opravdu známých hodně a 250 kg opravdu není problém. Tržnice jsem nezkoušel a ani na to nemám čas.

Díky za vyčerpávající odpověď.O těch vrbách vím, že nejsou všechny
původní.Celkem už mám i přehled. Byl jsem hodně zkratkovitý. Opravdu jsem si
rozšířil pohled na věc,ale přesto mam obavu. Znám i totiž situaci a
disciplinu našich zemědělců.( A vy určitě taky ) Upřímě pochybuju o tom, že
se to udrží pod kontrolou. V zemědělství vydělat není snadné, a proto pojmy
jako péče o krajinu jdou většinou bohužel stranou. (Jezdím po firmách) Nikdo
si s tím nebude dělat hlavu. Někdy nejsou peníze na naftu, aby se zoralo,
natož problém jako nějaký ten oddenek na mezi ... neuhlídáte to prostě ne.
A jak se u nás roztahuje taky sleduju.Svého času jsem měl v rámci zaměstnání
jednu lokalitu nastarosti ( likvidaci ). U nás v polabí se nenápadně leč s
jistotou rozřiřuje.Jsou tu příhodné podmínky.
S tím uhlím - bylo by to fajn - ale nevěřte tomu ! Uhlí je domácí zdroj a
nikdo si nepoštve tolik voličů.U nás je to totiž většina obyvatel, kteří
mají jen na uhlí Je to stejné jako s trabanty,kolik let se o tom mluvilo a v
tichosti stále jezdí. Ale to už jsme trochu mimo mísu
Já se s křídlatkou smířím, ale radost z ní mít nebudu

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:02 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Zdravím,
> křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
> aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
> rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
> pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce
> a
> nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
> povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
> rozsekala
> oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A
> za
> pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
> dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.
>
> Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky
> se
> dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
> Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
> hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
> Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
> pokud
> se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
> oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
> oddělovací pruh, který se hlídá.
>
> Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se
> teprve
> tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
> vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2
> roky
> se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
> toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
> včely.....
>
> Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
> exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
> Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
> dobu
> přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
> Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
> dřevo
> a to protože nebude stačit, tak biomasu.
>
> Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
> vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
> Subject: Re: Článek o křídlatce
>
>
>> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
>> vse.
>> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
>> radost.
>> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
>> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
>> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
>> vetsina jich je puvodnich.
>>
>> Hezky den
>

Otec ji před mnoha lety vysadil v zahradě pro včely a mně pak trvalo 15 let
než se m ji vyhubil

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:02 PM
Subject: Re: ?l?nek o k??dlatce


> Zdravím,
> křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
> aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
> rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
> pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce
a
> nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
> povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
rozsekala
> oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A
za
> pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
> dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.
>
> Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky
se
> dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
> Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
> hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
> Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
pokud
> se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
> oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
> oddělovací pruh, který se hlídá.
>
> Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se
teprve
> tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
> vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2
roky
> se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
> toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
> včely.....
>
> Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
> exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
> Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
dobu
> přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
> Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
dřevo
> a to protože nebude stačit, tak biomasu.
>
> Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
> vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
> Subject: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> > vse.
> > Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> > radost.
> > I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> > To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a
topolu.Ty
> > pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou )
a
> > vetsina jich je puvodnich.
> >
> > Hezky den
>

POKUD KOUPÍTE MED OD SOUSEDA A BUDETE HO PRODÁVAT A BALIT DO SPTREBITELSKÉHO
BALENÍ JE TO ŽIVNOST POKUD JSTE VCELAR NIKDO VÁM NENARIZIJE JESTLI HO MÁTE
STÁCET DO 1/4 llitrového nebo 50 litrovího balení
----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 6:29 PM
Subject: Re: produkce a prodej medu jako zivnost


> Veterinarni sprava mluvi do chovu vcel, ale vyrobu potravin kontroluji a
> povoluji hygienici.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Jan Cervenka
> Datum: 17.08.2005 18:20
>
> >co ja vim, tak hygiena s tim nema nic spolecnyho, plnirny povoluje ,
> >kontroluje a schvaluje veterinarni sprava.
> >
> >Honza
> >
> >
> >
> >

Mám jede rychlý a skromný dotaz. Ví někdo kolik včelařů- jaká část populace včelaří v systému Langstroth????
Dá se říci, že polovina světa???

polovica sveta urcite nie. Europa a Severna Amerika nie su cely svet.
Vcelarskymi velmocami su pre nas mozno exoticke krajiny - Cina, Turecko,
Rusko, Argentina, Etiopia a neda sa povedat ze by systém Langstroth bol v
nich rozsirenym ulovym systemom.

Matej





"Rytina"
<lukas.rytina/=/a An: V ela ský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
groweb.cz> Kopie:
Thema: Kolik lidí v Langstrothech?
18.08.2005
09:12
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Mám jede rychlý a skromný dotaz. Ví někdo kolik včelařů- jaká část populace
včelaří v systému Langstroth????
Dá se říci, že polovina světa???

Nepoznate niekto slovenske pomenovanie křídlatky ?

Dakujem

Matej




"Radim
Polá Pek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Rlánek o kk ídlatce

17.08.2005
22:02
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím,
křídlatka se záporně zviditelnila povodněmi na Moravě v roce 1997. U nás,
aspoň tady na severní Moravě semena obvykle nedozrají a oddenky se šíří
rychlostí v trávě za dostatku světla tak cca 20 cm za rok, podle mých
pozorování. Znám taky asi 20 let místo v lese, kde roste na staré skládce a
nijak se nerozšiřuje do okolí, zřejmě má v okolním lese málo světla. Jenže
povodeň v 97 roce vyplavila takové skládky v pobřežních porostech,
rozsekala
oddenky křídlatky na kousky a osela jimi prakticky souvisle břehy řek. A za
pár lety tyto břehy zarostly prakticky souvislým porostem křídlatky. Pod
dojmem z této expanze byla křídlatka prohlášena za nežádoucí rostlinu.

Jenže ještě předtím se zkoušely vhodné rostliny pro biomasu. Z křídlatky se
dalo získat nejvíc, 30 tun suché hmoty z hektaru, z vyšlechtěného š´tovíku
Uteuša 25 tun, z dalších zkoušených rostlin postupně míň až 5 - 10 tun z
hektaru. Mluvil jsem s odborníkem, který se těmito rostlinami zabývá.
Soukromě mi řekl, že nepovažuje pěstování křídlatky za problematické,
pokud
se bude pěstovat na rovinném pozemku, kde nehrozí vymletí půdy a roznesení
oddenků vodou do okolí a kde je mezi křídlatkou a okolím několikametrový
oddělovací pruh, který se hlídá.

Výroba biomasy je obor, který ne teprve rodí a postupy a předpisy se teprve
tvoří. Je tam spousta ještě neobjevených věcí.Na něco asi budou výhodnější
vrby a topoly, na něco rostliny. Třeba když zemědělec usoudí, že 1 - 2 roky
se mu vzhledem k cenám asi nebude vyplácet pěstovat třeba obilí, tak místo
toho třeba zasadí biomasu. Pokud se budou pěstovat rostliny vhodné pro
včely.....

Připravuje se nový zákon o ochraně ovzduší, kde má být povinnost měření
exhalací malých kotlů i pro nepodnikatelské subjekty, tedy rodinné domky.
Znamená to další tlak na aspoň částečnou náhradu uhlí. Možná za nějakou
dobu
přijde na řadu úplný zákaz topení uhlím, jako tomu údajně je třeba v
Rakousku. Potom všichni ti majitelé kotlů na tuhá palivu budou shánět
dřevo
a to protože nebude stačit, tak biomasu.

Ale v žádném případě ty topoly a vrby nejsou původní, jsou to pečlivě
vyšlechtění kříženci. U nás je šlechtí Průhonice u Prahy.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 17, 2005 10:38 AM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> a navic (prominte mi ten vyraz ) je to pekny bordel, ktery prezije skoro
> vse.
> Jako clovek ktery ma ceskou krajinu rad bych z toho medu ani nemohl mit
> radost.
> I kdyz to vypada tak,ze ji stejne nic nezastavi a ze se rozleza i ted.
> To vidim jako stastnejsi vyzkum rychlerostoucich drevin - vrb a topolu.Ty
> pro nas maji taky velkou cenu snaze se udrzi na miste ( pod kontrolou ) a
> vetsina jich je puvodnich.
>
> Hezky den

Matej napsal:
>Nepoznate niekto slovenske pomenovanie křídlatky ?
>Dakujem

Krídlatka japonská (Fallopia japonica, syn. Reynoutria japonica)

Radek Krušina

Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém hrubý
ako ruka.
Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
majú hodne peľu.
Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa. Byľ
je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
Gabi Komínek

z vlastní zkušenosti bych vás taky varoval - babička křídlatku vysadila a
ještě ji chudinku chodila konví zalívat. no a teď ta bestie nejde nijak
zničit, obzvlášť mechanicky je absolutně nesmrtelná. jedině roundup a to
ještě opakovaně. je ale pravda, že včelám velmi vyhovuje
honza
----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 10:40 AM
Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
> zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
> prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
> rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém
> hrubý
> ako ruka.
> Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
> cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
> majú hodne peľu.
> Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa. Byľ
> je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
> Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
> Gabi Komínek
>
>

Zdravím,
no, na oraném poli, pokud vím, křídlatka nepřežije. Na louce v trávě, kde se
seká několikrát ročně, živoří nebo zmizí. A nevadí tam, protože není
jedovatá. Likviduje se asi dost špatně, pokud se nechá vyrůst do výšky.
Pokud se organická hmota z křídlatky neodstraňuje, tak křídlatka využije
všechny živiny vzniklé rozpadem loňské křídlatky a ještě přidá další a o to
více roste.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 10:57 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> z vlastní zkušenosti bych vás taky varoval - babička křídlatku vysadila a
> ještě ji chudinku chodila konví zalívat. no a teď ta bestie nejde nijak
> zničit, obzvlášť mechanicky je absolutně nesmrtelná. jedině roundup a to
> ještě opakovaně. je ale pravda, že včelám velmi vyhovuje
> honza
> ----- Original Message -----
> From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 18, 2005 10:40 AM
> Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > Na mojej včelnici v Štose je Krídlatka japonská veľmi rozšírená,
> > zaplienené brehy potokov a cintorín. Sám používam hneď z jara postrek s
> > prípravkom na ničenie dvojklíčných burín a prípravok Randap. Keď som
> > rozširoval priestor za zahradou tak som vykopal často koreňový systém
> > hrubý
> > ako ruka.
> > Miestna samospráva vykonáva postreky Randapom hlavne na spomínanou
> > cintoríne. Včely ju začnu hojne navštevovať teraz v septembri lebo kvety
> > majú hodne peľu.
> > Na jar ju vyschnutú vylamujem rukou a pálim, riadne to strieľa.
Byľ
> > je vysoká 2,5 metra . Ináč je to hnus.
> > Viď. www.enviromagazin.sk/enviro6_2/burina20.html
> > Gabi Komínek
> >
> >
>

Zdravím,

také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30
let). Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se
příliš šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.

u nás byla taky dlouho a nešířila se. ale přišel den ...
takže klid není na místě.


----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 12:13 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Zdravím,
>
> také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30 let).
> Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se příliš
> šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.
>
>
>

Křídlatka je u nás více než 100 let. Jenže kdysi to byla okrasná rostlina a
starali se o ni zahradníci. Co vyrostlo nebo co vykopali, tak to hodili na
kompost a když to rostlo i tam, tak to mechanicky zničili. Pokud by se tehdy
křídlatka dostala ven, tak by zřejmě byla orvávána prostým lidem na krmení
koz a králiků a nešířila by se. . Šíření křídlatky začalo před pár desítkami
let, kdy nadbytečná zemina a organický odpad z zahrádek a parků byla
vyvážena na různé divoké a polodivoké skládky a tam byla oddenky rozšířena i
křídlatka. A když přišla povodeň, tak ta časovaná bomba vybuchla a oddenky
křídlatky se roznesly všude.

R. Rolášek

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 1:19 PM
Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> u nás byla taky dlouho a nešířila se. ale přišel den ...
> takže klid není na místě.
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr J. Borsky" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 18, 2005 12:13 PM
> Subject: Re: Antwort: Re: Článek o křídlatce
>
>
> > Zdravím,
> >
> > také máme na zahradě křídlatku, roste tam "od nepaměti" (více než 30
let).
> > Potvrzuji, že je "nezničitelná", ale nepozoroval jsem, že by se příliš
> > šířila - její okolí je víceméně pravidelně sekáno.
> >
> >
> >
>

Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 18.08.2005 11:54

>Zdravím,
>no, na oraném poli, pokud vím, křídlatka nepřežije. Na louce v trávě, kde se
>seká několikrát ročně, živoří nebo zmizí. A nevadí tam, protože není
>jedovatá. Likviduje se asi dost špatně, pokud se nechá vyrůst do výšky.
>Pokud se organická hmota z křídlatky neodstraňuje, tak křídlatka využije
>všechny živiny vzniklé rozpadem loňské křídlatky a ještě přidá další a o to
>více roste.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Zdravím,

Agresívní růst s tím trochu souvisí. Podstatou je sklidit z takového pole co
nejvíc organické hmoty, která se dá upravit na palivo. Seno, slámu, suché
stvoly pro lisování na brikety a peletky nebo zelenou hmotu pro bioplyn.

Ale je to diskuze o včelách, o křídlatce už nebudu psát.

R Polášek

----- Original Message -----
From: <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 2:19 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?
>
> D. Helmut

aka je nektarodajnost kridlatky - v prepocte na 1 ha.

Matej




Radim
Polášek An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: Článek o křídlatce

18.08.2005
14:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím,

Agresívní růst s tím trochu souvisí. Podstatou je sklidit z takového pole
co
nejvíc organické hmoty, která se dá upravit na palivo. Seno, slámu, suché
stvoly pro lisování na brikety a peletky nebo zelenou hmotu pro bioplyn.

Ale je to diskuze o včelách, o křídlatce už nebudu psát.

R Polášek

----- Original Message -----
From: <
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 2:19 PM
Subject: Re: Článek o křídlatce


> Co je podstatou jeji energeticke vyhodnosti? Agresivni rust?
>
> D. Helmut

Krídlatka a nektár !
Ako som už písal včelnicu v Štóse 45 km od Košíc v kopcoch vysokých
900 m.n.v. / Kojšova Hoľa 1 246 m.n.v. / mám cca15 rokov. Všetka ta
bambusová burina začne ešte len kvitnúť. Praktický až po zakŕmení včelstiev
začne peľovať a kvetenstvo ostáva až do príchodu mrazov. Rána v horách su
tiché, ale chladné. Včielky letajú len na poludnie, skracuje sa denný svit.
V roku 2004 mám záznam, že včielky lietali za teplého slnečného počasia celý
deň 29. septembra / záři / na Michala a váha nemala žiadny prírastok. Z
toho vyplýva, že prínos sladiny je z tejto buriny minimálny.
Pásty sú naplnené peľom ako jediným zdrojom v 480 m.n.v. v dedine. Na
jar je to zase bieda, lebo rozvoj je opozdený o jeden mesiac.
Pokiaľ ta pliaga rastie na nižine tak ako bolo písané , kosením a
obrábaním nemá šancu na rozširovanie. Ozaj len pri brehoch neudržiavaných
potokoch a smetiskách. Priamo v Košiciach je možné vidieť ju na odstavných
plochách vagónov staníc a zanedbaných plochách.
Gabi Komínek

Zdravím,
křídlatka byla mezi včelařskými rostlinami na poslední straně Včelařství v
kterémsi čísle tuším v roce 1992. Podle textu to měla být nektarodárná
květina na úrovni řepky nebo malin atd, tudíž s velkým množství nektaru. Od
této doby křídlatku sleduji. O cca 4 roky dřív byl ve Včelařství článek
nějakého včelaře z Ostravska, který popisoval snůšku z zlatobýlu na konci
srpna a křídlatky o něco později. ( V Ostravě je taky hodně zanedbaných
ploch, kde ta křídlatka dodnes roste).
Loni jsem zaznamenal plný květ křídlatky 9 září a odkvět 29 září. Ale
křídlatku nemám u včel a dostanu se k ní zblízka méně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 18, 2005 3:47 PM
Subject: RE: Antwort: Re: Článek o křídlatce


> Krídlatka a nektár !
> Ako som už písal včelnicu v Štóse 45 km od Košíc v kopcoch vysokých
> 900 m.n.v. / Kojšova Hoľa 1 246 m.n.v. / mám cca15 rokov. Všetka ta
> bambusová burina začne ešte len kvitnúť. Praktický až po zakŕmení
včelstiev
> začne peľovať a kvetenstvo ostáva až do príchodu mrazov. Rána v horách su
> tiché, ale chladné. Včielky letajú len na poludnie, skracuje sa denný
svit.
> V roku 2004 mám záznam, že včielky lietali za teplého slnečného počasia
celý
> deň 29. septembra / záři / na Michala a váha nemala žiadny prírastok. Z
> toho vyplýva, že prínos sladiny je z tejto buriny minimálny.
> Pásty sú naplnené peľom ako jediným zdrojom v 480 m.n.v. v dedine.
Na
> jar je to zase bieda, lebo rozvoj je opozdený o jeden mesiac.
> Pokiaľ ta pliaga rastie na nižine tak ako bolo písané , kosením a
> obrábaním nemá šancu na rozširovanie. Ozaj len pri brehoch neudržiavaných
> potokoch a smetiskách. Priamo v Košiciach je možné vidieť ju na odstavných
> plochách vagónov staníc a zanedbaných plochách.
> Gabi Komínek
>

Př. Krušina
Přestože počasí v posledních týdnech bylo nic moc, zajímalo by a asi nejen mne, jaká byla snůška na safloru.

S pozdravem V.Hájek

vhájek napsal:
>Přestože počasí v posledních týdnech bylo nic moc,
>zajímalo by a asi nejen mne, jaká byla snůška na safloru.

Připojuji se k žádosti na Josefa surovce. Pokud to není tajemství, bylo z toho safloru něco?
Já nekočuji a od mého stanoviště byl vždy saflor tak 2-3km daleko. Navíc se doba květu více méně kryje se slunečnicí. A jak už jsem napsal, neslyšel jsem od místních včelařů, že by čistě ze safloru vytáčeli.

Radek Krušina

Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě kterí si vybudovali sami.

A proc to tvrdite?
Domov vcel, ktery si vcely nevybudovaly sami se nenazyva ulem?

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: tomas foist
Datum: 20.08.2005 15:01

>Doma se dohaduji o tom co je ul.Ja tvrdim že ul je domov včel na stromě
>kterí si vybudovali sami.
>
>
>
>