Včelařská konference

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 7. 2005:"
To, že při nábídce medu v Německu je bonus za německý med jen těch 10 - 15
procent bych považoval jako ukazatel toho, že i v Německu je medu nadbytek.
Němci se mně zdají dost velcí patrioti na to, aby za německý med zaplatili
víc.

Mimochodem, neví někdo, jak je to s nákupem medu u velkých řetězců? Jak se
promítne na statistice, když třeba míchárna v Německu koupí med u nás,
namíchá ho v Německu s čínským medem, dodá třeba Lidlu a ten ho doveze
zpátky k nám a prodá ho u nás?

Zase ale je dobře vidět rozdíly cen podle druhů medů. Mohlo by být třeba
výhodnější místo na vydatnou lípovou snůšku zajet třeba na méně vydatnou
lesní snůšku."
.................


Díval jsem se doma znovu na tu statisiku. Má zásadní chybu, že není členěná po měsících, ale nebylo zřejmě účelem publikování této statistiky objektivně informovat, ale podpořit pindy z úvodníku.
Ze statistiky není zřejmé, co je starý med, to by se musela oddělit množství obchodovaná do května a od června.
Zajímavé je, že v komentáři k tabulkám se mluví o medu z Bulharska v obchodní síti, ale ve statistice není žádný dovoz z Bulharska. Toto by mělo autory článku i zaměstance odborného oddělení motivovat k dalšímu shánění informací.
Podstatné je, že statistika nerozlišuje balení medu.
Hlavní je, že se doposud více vyváží, než dováží, ale bez porovnání s loňskými čísly za totéž období je zbytečné to nějak rozebírat.
Zajímavější je údaj, že nejnižšší exportní ceny jsou do Německa a Dánska, tedy do zemí s relativně vyšší kupní silou i cenovou úrovní, a při exportu na východ jsou ceny vyšší. Ale opět, to nic neznamená. Na západ dodáváme nezpracovanou surovinu, na východních trzích se třeba ještě prosazujeme se spotřebitelským balením. To je to, co jsem kritizoval v "Prodeji medu", absolutní nezájem o systematické shromažďování a publikování cenotvorných informací ze strany ČSV.

Zajímavější je porovnání cen z Německa s povídáním o Norsku v Moderním včelaři.
Asi je výhodné, když mají včelaři společné odbytové družstvo.
A tím se dostávám k souběžnému tématu = I2J - má ČSV podnikat, či ne?
Osobně si myslím, že ne, že by měl zeštíhlet a zabývat se jen zastřešováním všech dalších zájmových včelařských organizací. Koordinovat a předávat informace. Lobovat za včelaře, dotace, atd. Koordinovat péči o zdravotní stav včelstev, a plemenitbu.
Ve všem ostatním vzniká střet zájmů. Jednotlivých skupin včelařů i funkcionářů. Včela je smutným příkladem konfliktu.
Její existence přece nebyla v zájmu všech včelařů. Někteří včelaři dělali výkupce i jiným obchodníkům, jiní chtěli prodávat svůj med přímo na trh a to nebylo v zájmu vedení ČSV. Proto se taky teprve letos, po krachu Včely začalo angažovat ve zjednodušování podmínek pro balení medu.
Druhá věc je akceschopnost masové organizace.
Z logiky věci je většina členů pasívní.
To jen k těm, co tady radí řešit věci na ZO a diskutovat s delegáty sjezdu. Většina účastníků výročky má jediný zájem - ať už je ta oficiální část za námi, a my si tady v klidu u piva popovídáme, zanadáváme na - funkcionáře, obchodníky, vládu co dusí včelaře, ...
Osobně se domnívám, že včelaři se začnou sdružovat přes(mimo) ZO, protože ta je početně malá a zájmově velmi různorodá. Velikostí včelařů (počtem včelstev), technolgií, znalostmi i ohotou se angažovat, vzdělávat, atd. Například v naší ZO ač má přes 1000 včelstev, je nás asi jen pět "neuteplených nástavkářů"
Proto si myslím, že na podnikání by se měli sdružovat jednotliví včelaři a společně podnikat za SVÉ peníze, ne spolkové.
V souvislosti se zeštíhlením Svazu, by se měla změnit výše příspěvků a struktura jejich rozdělení.
Od věci není ani návrh PSNV na integraci ZO v rámci okresu do jedné, protože je proto podle mně mnoho objektivních důvodů. Pokud bude o toto téma zájem, tak příští pátek s tím budu zase otravovat.

Karel