Včelařská konference

....Ještě se zeptám co se stane pokud položím nástavek s oddělkem a klidnou matkou na tyto agresivní včely?? (třeba i bez novin)
Vyberou si mladší a klidnější matku?? ....
Většinou si vyberou mladší matku v horním nástavku.
Viz dole.

Toto je standardní metodika chovu v nízkých nástavcích.
V květnu - červnu oddělím jeden nástavek - trochu omezím chuť k rojení - vychovám v něm matku, většinou v horním podložkou odděleném nástavku, pokud poměry na včelnici dovolí, otočím při čtvercovém půdorysu česnem do strany = lepší orientace matky. Ale není to nutné, matky jsem odchovával i v husté řadě úlů. Nástavek s oplozenou matkou pak můžu odložit, nejlépe vedle na paletu - většina létavek pak nosí do původního úlu bez ztráty výnosu. Oddělku si hledím, pokrmím průběžně, a pak někdy spojím. To někdy je otázka diskuze. V červnu a do 1/2července to nemá praktický význam, později je přidávání různými způsoby riskantnější. Znám včelaře (m.j. viz termofota ve vcelarskenoviny.cz) kteří to dělají až na podzim, někdo to dělá až na jaře. Ten podzim jsem nezkoušel.
Nikdy se ale nedá s určitostí předpovědět, co včely udělají, a tak je dobré mít další oddělky, či matky v záloze. Proto jsem preferoval metodu 2a.

V případě matečníků, hlavně otevřených mně napadá další možnost:
Sehnat otevřený matečník a jako kosmonaut oblečen, přehodit plást s otevřeným plodem - třeba i z jiného včelstva (bez včel) ho strčit do medníku nad mřížku. Medník musí mít očko, nebo je tam třeba jinak vytvořit česno. Když ho v nástavku nemám, strkám mezi nástavky latičku, tak aby v předu vznikla šterbina.

A teď se ještě k té metodice. Choval jsem a chovám v Brennerech na nízkém nástavku (10r 32x15). Když jsem je pro rekonstrukci ostranil ze včelníku, kde jsem byl limitován střechou, zjistil jsem, že na provizorních paletách na zemi prospívají daleko lépe a někdy s jednou matkou obsedli až 12 nástavků = 180cm. Občas jsem ale nabyl dojmu, že ve včelstvu byly dvě plodová tělesa (sama vznikla). Matky v takovém houfu včel není možné hledat. Experimentoval jsem. Dával jsem otevřené matečníky i s plodem do spodního nástavku + 2x do horních nástavků atd. Odděloval jsem mřížkou, později jen nástavky s mezistěnami, později jen dostatečnou vzdáleností.
Ne vždy se to podařilo, ale velmi často ano.
Tvrzení že v jednom úle může klást jen jedna matka se dle mne ukázalo platné jen pro malé úly. Bylo to jako při tiché výměně.
Již O.Brenner v opomíjené knize Zákonitosti života včelstva před čtyřiceti lety došel k obdobnému závěru, jen dovozoval ze svých experimentů, že matky musí být stejné kvality, jinak se včely odtěhují k té kvalitnější. Já jsem, vzhledem k jiné síle včel a úlů (on to odvozoval pro klasiku) toto nepozoroval.
Taktéž jsem nijak výrazně neviděl rozdíl ve výnosech ani v síle zazimovaného včelstva. Ale to záleží na snůškových poměrech. Já tu tehdy míval klasickou lesní - tedy od 6.června. Do té doby se dostane síly každé včelstvo s dobrou matkou. Teď se tady ale začíná pěstovat řepka, a ta překlenuje mezeru od půlky května, tak to chci někdy začít zkoušet. Ale teď nemám čas. Rozšiřuji a přecházím na jinou míru. Tak je každá matka dobrá. Ale jak jsem radil předtím. Začni chovat matky. Pravděpodobnost nevhodné (bodavá, slabá, ...) matky je vždycky a v oddělku se matka již ukáže. A tak je menší šance "z pod okapu do louže". Čím větší výběr, tím lepší jedinci. To je myslím pravidlo selekce.
Karel.