Včelařská konference

Záleží jestli je léčivo na Slovensku povolené, u nás myslím zatím není. Musela byste si ho objednat někde, kde je povolený - Rakousko?? Německo??
Moc Vám ale léčit thymolem nedoporučuji, u kamaráda jsem viděl, co to dělá se včelami - thymol doslova převoní vůni včelstva a včelstvo je potom snadno vyloupeno cizími včelami. Thymol je také silně toxický.
Osobně raději zůstanu u klasických léčiv, navíc také léčím kyselinou mravnčí - myslím, že je to šetrnější metoda než thymol.

Ošetřením se nic nezkazí. Pokud je plod a padaji roztoči je to špatné. Zasáhl jste roztoče jen na včelách, ale roztoče kteří jsou již v buňkách tak ty ne a ti roztáčí podobnou spirálu jako v minulém roce. Doporučuji jakmile to půjde natřít plod M1 aer (5 ml vody a 5 kapek M1 aer) a pak budou-li teplotní podmínky fumigace, nebo aerosol Vše dělat při teplotě nad 12 sup%nů. Jinak se začíná touto zimou roztáčet lonská katasrofa varroazy s viry.

no ja mám skôr otázku kde si môžem objednať tento prípravok a za kolik asi tak.Som ním nadšená a chci ho vyskoušet.Musí to byt sila ked je na báze thymolu. tá naša príroda čarodejka.Môže mi niekto poradit?Dakujem

Já již druhým rokem dávám mezerníky jen do horní loučky a bohatě to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <pupek73/=/seznam.cz>
> Předmět: kovov? mezern?k
> Datum: 31.1.2008 22:06:57
> ----------------------------------------
> Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s
> kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi
> Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při vyndavání
> rámku.Díky Míra
>
>
>

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci vodní emulzí. I když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkám,že v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jednou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spadu,jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče na včelstvo.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima loňská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Tak se ptám,nezachrápli jsme zase něco.Nejsem žádný učitel včelařství ani študovaný včelař¨ale chtěl bych upozornit na jednu nemilou skutečnost.Dne 25.1.2008 jsem vybral vzoky měli pro diagnostiku.Vše je v pořádku.Dokonce jsem rád jak zatím včelstva přežila tu řekněme " divnou zimu".Protože je zjevné,že včelstva již plodují,byl jsem zvědaví jak jsou na tom s napadením VD.Dne 28.1.2008 jsem na jednom stanovišti provedl kontrolní aerosolovou fumigaci,i když různí odborníci tvrdí,že na jaře je neúčinná.Podotýkam,že lini v srpnu byl včelstvům podán Gabon 90,na podzim provedena 2x fumigace páskem a jdenou aerosolem.Po prohlídce a odebrání spado jsem provedl kontrolu flotací.Ve vzorcích jsem nalezl zhruba 1-3 rotoče.Neznám řadu jakou se roztoč množí ale myslím si,že po všem tom léčení je spad dost veliký na to aby letošní průběch zimy dokonal co neudělala zima lonská.Myslím si,že aerosolovou fumigací jsem včelám neublížil,jestli jsem jim nepomohl.Rád si přečtu Váš názor.Pěkné chvíle u včel přeje Čárlí

Musím uvést na pravou míru některá Pepanova chybná tvrzení. Sběratelský pud včel se v průběhu roku silně mění.Jak jsem již dříve uvedl,počátkem jara včelám chybí zejména pyl. Pyl má v životě včel větší úlohu, než si většina včelařů myslí. Staří praktikové podle množství pylových rousků odhadnou plodování a tudíž i přítomnost matky v úle. Pokud je současně i teplé počasí, dostavuje se stavební pud. V časném jaře však včely začínají plodovat bez ohledu na snůšku, většinou již v únoru, ještě před prvním proletem. Pro plodování pyl nezbytně potřebují, tuková tělíska zimních včel na vytvoření celé další generace nestačí. Po proletu začíná plodování samozřejmě gradovat.
Po doplnění pylových zásob na jaře se situace mění, včelstvo se snaží nahromadit zásoby a pyl již netvoří problém. Odebráním pylových zásob lze např. utlumit rojovou náladu. Přísun nektaru v průběhu roku ovlivňuje řadu činností ve včelstvu, včetně plodování. Zejména kraňka na snůšku reaguje plodováním velice citlivě. Proto jsou na místě varování před náhlým odebráním veškerých zásob při vytáčení. Sběratelský pud vrcholí koncem léta formou slídilství, které dokáže připravit perné chvilky.
Mám také samčí a samičí jívy (samičí má cca 45 let) a včely výrazně preferují samčí květy.
Pepa

Když už tady čtu o mezernících tak mě napadlo-nemáte někdo zkušenosti s kovovými mezerníky ve tvaru obloučku?Mám je právě objednané u firmi Vast-Oil.Myslím si že u nich odpadne to nepříjemné zadrhávání při vyndavání rámku.Díky Míra

Pepíno,
Hoffmannovy rámky používám od roku 1985. Je pravdou, že včely tmelí propolisem boční loučky v místě styku. Problémy mi to ale nedělá. Nešťourám se ve včelách v zimě když je propolis ztvrdlý. Při teplotách nad 12 st.C již lze rámky bez problémů oddělit. Propolis těžím (seškrabuji) před vyvařením vosku (celé rámky)jednou za cca 2 - 3 roky. K mezerníkům bych se již nevracel. Pokud bych používal běžné rámky, vybavil bych nástavky oddělovacími hřebeny. Přeji mnoho úspěchů.
Čau Pepča

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 15:33:46
> ----------------------------------------
>
> Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je
> ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin
> (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které
> se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu,
> bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze
> svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: RE: Vrba trojtyčinkova
>
> Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku
> dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou
> Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami
> Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru
> nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní
> snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme
> snad nejvíce
>
> Pepan
>
>
>

4 mezerníky měly opodstatnění u zadováků Na pevním stanovišti jsou zbytečné nebo stačí úplně dva na hoře Lze též použít plechové hřebeny v jednotlivých nástavcích Také jsem viděl hřeben tohoto tvaru VVVVVVVV terým se dá jí všechny rámky nastavit i bez mezerníků na stejnou vzdálenost a to všechny naráz

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: r?mek
> Datum: 31.1.2008 16:34:21
> ----------------------------------------
> Zdravim
> dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou
> pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2
> sezony pouzivani nezaznamenal.
> Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na
> klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.
>
> Vyzkousejte uvidite :-)
> T.H.
>
>
>
>

To jsi mi vysvětlil dobře ještě mě vysvětli proč bez nektarové snůšky přestane matka klást když je pro ně tak nevýhodný A pyl sbírají i v látě A to bez rozdílu upřednostnění ZA DOMEM MÁM JÍVY OBOJÍHO POHLAVÍ A ZA SLUNEČNÉHO POČASÍ TO NA NICH HUČÍ NAPROSTO STEJNĚ Dokonce mám dojem že na samičí více

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 15:33:46
> ----------------------------------------
>
> Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je
> ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin
> (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které
> se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu,
> bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze
> svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: RE: Vrba trojtyčinkova
>
> Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku
> dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou
> Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami
> Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru
> nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní
> snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme
> snad nejvíce
>
> Pepan
>
>
>

Zdravim
dle mych malych zkusenosti jsou Hoffmani lepsi (mi vic vyhovuji), jsou pevnejsi, ale narocnejsi na vyrobu, problem s propolisem jsem jeste za 2 sezony pouzivani nezaznamenal.
Myslim, ze nevyhodu vyssi pracnosti vyvazi pritloukani 4 mezerniku na klasicky ramek a take to ze ramek drzi pohromade bez hrebiku.

Vyzkousejte uvidite :-)
T.H.

Zdravíčko mám několik optimalu s klasickými rámky s mezerníky a úzkou spodní loučkou.Teť chci vyrobit další rámky a přemýšlím nad hofmanovými bočními loučkami.Má to význam když se hodně nadává na stmelování bočních louček propolisem? Díky za vaše věcné názory Pepíno

Minerály, vitamíny a další čerpají práve z pylu, kde ho je mnohem více. Co je ale podstatné, v pylu mají, na rozdíl od nektaru, velké množství bílkovin (desítky procent), které potřebují pro plod (i pro sebe pro tvorbu MK) a které se v nektaru téměř nevyskytují. Proto včely časně zjara upřednostňují sběr pylu, bílkoviny jako stavební kámen pro plod nemohou získat jinak, než z pylu a ze svých tukových tělísek (plod v té době vychovávají zimní včely).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, January 31, 2008 1:19 PM
To: Včelařská konference
Subject: RE: Vrba trojtyčinkova

Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme snad nejvíce

Pepan

Zase jenže. V přibližnou stejnou dobu do nástupu ovocných dřevin pylovou snůšku dávají jen dříny, topoly ,vrby, lísky a pak jasany. Kdežto nektarovou snůškou Oplývají vrby a Javor mléč a pak přichází mirabolán spolu s ovocnými dřevinami Nektarová snůška pak dodává včelám další minerály a vitamíny které v cukru nejsou a proto jsou pro včely určitě lepší. To nám ve svém důsledku umožní snížit náklady na krmení a i zlepšit zdravotní stav včelstev a to potřebujeme snad nejvíce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 31.1.2008 11:54:05
> ----------------------------------------
> Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly včely
> mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen vyjímečně.
> Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je velice výrazný.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re:Vrba trojtyčinkova
>
> Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou
> vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....
>
>
>

Asi se nic nesmí přehánět. Když se vysadí 2 - 3 keře, klidně mohou být
všechny samčí. Když se vysadí vrbami třeba nějaký břeh potoka, kraj skládky
nebo něco takového, takových 20 - 100 keřů, asi by bylo nepřirozené, kdyby
všechny byly samčí, řekněme tak 1/4 by mohla být samičí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 31, 2008 11:53 AM
Subject: RE: Vrba trojtyčinkova


Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly
včely mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen
vyjímečně. Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je
velice výrazný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re:Vrba trojtyčinkova

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou
vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....

Jde o to, že v časném jaře shání především pyl. Glycidové zásoby by měly včely mít z předchozího roku, jejich nedostatek časná snůška vyřeší jen vyjímečně. Stačí porovnat návštěvnost samčích a samičích jív, rozdíl je velice výrazný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, January 30, 2008 5:08 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re:Vrba trojtyčinkova

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba .....

Dík za vyčerpávající odpovědi budu o tom uvažovat asi se opět přikloním ke klasice

Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.

Josef


Kolega, novší odkaz na boj s klieštikom na základe horúceho vzduchu +54˚C teplého za spolupôsobenia éterického oleja (Salycilmethylester pridávaný do žuvačiek), nájdete na stránkach OVP 2001 č.2 str.19. OVP nie je problém získať.

Pochybujem, že tento systém sa dá v praxi použiť, elektrický zdroj, náročná výroba zariadenia, úprava či výroba takýchto úľov, a jeho aplikácia npr. na dve desiatky včelstiev a pod.
Každý si musí uvedomiť, že jednorazové ošetrenie včelstiev je nedostatočné.

Příroda: Jako v lednu, někdy obleva, někdy ne. Najdeli sv. Matěj led, seká ho hned.
Pranostika: Únor teplý, březen chladný. Zelené hromnice bílé velikonoce.
Přísloví: Slabému včelstvu v studeném úle teče z česna voda i med.
Přehlen prací: Včely potřebují klid. Udržuj okolí včelína v suchu. Chystej přípravy na jarní prolet včel. Vyměň v největší tichosti podložky. Odstraň mrtvolky z česna. Znamenej úly v nichžpozoruješ neklid, bzučení, vyletování. Chystej napajedlo. Možná že budeš potřebovat čistý úl a zásobní plásty s potravou. Cos neučinil v lednu učiň teď.

Jsem si jist, že nemáte pravdu a máte málo informací okolo této problematiky. Tak chápu i výklad okolo citlivosti plodu.


http://www.google.com/patents?id=t38oAAAAEBAJ
http://www.google.com/patents?id=a_cJAAAAEBAJ



........
Blinka Josef:>Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny
skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho
zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.<

Jestli se někde hovoří o tepelném ošetření včel proti VD, jsou tím myšleny
skutečně jen samotné včely - roj, smetenec.
U plodu to vůbec nepřichází v úvahu, protože i krátkodobě zvýšená teplota ho
zabije. Nejcitlivější je právě plod zavíčkovaný.

Josef

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 3:12 PM
Subject: Re: Teplotou na VD.


> Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím
> tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech,
> které
> jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo
> zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu
> tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám
> proto tento postup ošetření proti VD:
> 1. Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle
> výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
> 2. První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu
> (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
> 3. Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření
> včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška
> tak
> se vynechá.
> 4. Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu (
> po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
> 5. Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
> 6. První ošetření fumigací (říjen)
> 7. Druhé ošetření fumigací (listopad)
> 8. Třetí ošetření aerosolem (prosinec)
>
> Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá
> zabrat :-(.
> Zdravím, H.
>
>

Nechápu stále proč vrbu selektovat podle pohlaví vždyť samičí stromy jsou vydatným zdrojem nektaru a právě pro něj je vrba pětimužná ceněna nejvíce . Všechny vrby Jsou producentem pylu s vysokou nutriční hodnotu , nektaru kde se na 4bodové stupnici hodnotí bodem 4 Je to po Dřínu hned druhý zdroj , ještě před javorem mléčem květy produkují nektar po celý den Je také zdrojem medovice jejímž producentem je Medovnice vrbová Jedině proč se selekce dělají je V. jíva a to z estetického důvodu Samičí jehnědy jsou totiž zelené a i pouhým okem jsou na nich viditelné kapičky nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gabriel Kominek <Gabriel.Kominek/=/ives.vs.sk>
> Předmět: Vrba trojtyčinkova
> Datum: 30.1.2008 12:26:04
> ----------------------------------------
> Pokiaľ si chcete objednať odrezky vrby trojmužnej S-430 Salix triandra
> napíšte prosím pani Ing. Ludke Čižkovej z VULHM v Uherskem Hradišti, určite
> Vám vijde v ústrety. Mne opsovbe zakvitli už v druhom roku a je to pekná
> rastlina.Je to dvojdomá rastlina t.j. sú jedince samčieho a samičieho
> pohlavia . Odrezky sú selektované t.j. samčie jedince, jahňady s peľovými
> tyčinkami. Vrba kvitne po celý rok.
> Gabriel Kominek, Košice
> VÚLHM, VS Uherské Hradiště
> IČ: 20702
>
> Adresa
> Strnady 136
> 25501 Jíloviště
> okres Uherské Hradiště
>
> Telefon: +420 632549115, 572420912, 572420917
> E-mail: cizkova/=/vulhmuh.cz
> Web: http://www.vulhm.cz/v170_hradiste.php
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Opravuji:

Boční loučky musí mít délku odpovídající výšce rámku minus dvakrát
síla horní a dolní loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání
kontrolou sestavením rámku nasucho.

Medák nemysly. S rámkem ztrácí čas každej, kdo moc myslí.

Loučky a jejich síla mezi 8-9 mm
Materiál - stavební jednopalcové (cca 26mm) řezivo (jehličnaté)
První série je řezání na pokosové a druhé na jednoduché cirkulárce s kvalitním kotoučem. (tenším)

Boční loučky musí mít délku odpovídající součtu vlastní délky plus dvakrát síla loučky. V podstatě stačí vzít metr a prakticky to ověřit při řezání kontrolou sestavením rámku nasucho.

Normy jsou přibližně okolo 1m3 zpracovaného řeziva při zpracování takového řeziva na rámky za den. např.Výnosnost jedné desky o délce cca 130 cm a šířce cca 14 cm je deset párů přířezů.(2x boky vrch spodek)

Čím tvrdší je materiál, tím tenší může být šíře. Jako nevhodný materiál na rámky považuji lípu. Jde o řezbářský materiál na ozdoby a ne na konstrukční řešení.

Vhodný jsou jehličnany. Mám sérii i modřínových rámků a ty jsou prořezány na 8mm a tato světlost je při tomto druhu dřeva výborná.

K prohýbání, jak jsem napsal, není vhodný materiál lípa právě kvůli takovému prohýbání (při 9mm síly) pod vlivem dlouhodobé vlhkosti. Také topol, vrba atp. papírové řezivo. (testoval jsem i balzu a cedr - měl jsem tu kdysi zdroje odpadu)

Při samotným napínání tady mezi včelaři existuje mýtus a tím je, že si včelař myslí, že rámek je hudební nástroj, kterému se musí pořádně naladit struna. Omyl - jde jen o vypnutí a mnoho včelařů proto dělá chybu při napínání drátku. Nejde o sílu ale o rovnost drátku před zatavením Tím myšleno, že drátek jako takový nemusí vyvíjet na horní a spodní loučku prakticky po sestavení rámku žádný tah. Ten vzniká až po zatížení včelí stavby hlavně medem, ale i plodem.

Další mýtus je, že spona je nevhodná. Ano. I hřebíčky jsou nevhodné a snad se dovtípíte ostatní proč - když jsou krátké a nepojištěny výpletem drátkování. To lepidlo na sponích je opravdu lepší, ale ne nezbytné.


medák:>přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna<

Pokiaľ si chcete objednať odrezky vrby trojmužnej S-430 Salix triandra
napíšte prosím pani Ing. Ludke Čižkovej z VULHM v Uherskem Hradišti, určite
Vám vijde v ústrety. Mne opsovbe zakvitli už v druhom roku a je to pekná
rastlina.Je to dvojdomá rastlina t.j. sú jedince samčieho a samičieho
pohlavia . Odrezky sú selektované t.j. samčie jedince, jahňady s peľovými
tyčinkami. Vrba kvitne po celý rok.
Gabriel Kominek, Košice
VÚLHM, VS Uherské Hradiště
IČ: 20702

Adresa
Strnady 136
25501 Jíloviště
okres Uherské Hradiště

Telefon: +420 632549115, 572420912, 572420917
E-mail: cizkova/=/vulhmuh.cz
Web: http://www.vulhm.cz/v170_hradiste.php

Já jsem kdysi, nějak před 20 lety zkoušel používat horní a spodní loučky
poloviční šířky, tak 12 mm a sbité asymetricky na jedné straně. Sliboval
jsem si od toho rychlé drátkování, protože jsem neprovlékal drátek otvory v
loučce, ale omotával kolem hřebíčků natlučených do boku těch louček, stejně
rychlé oddrátkování před vyřezáním plástů a propojení rámků nad sebou do
jedné plástové plochy. Tehdy to kdosi z novátorů zdůrazňoval. V praxi se
ukázalo, že za prvé zavěšení rámku do drážky musí být symetrické, jinak
rámek visí šikmo a dělá problémy , taky se ukázaly problémy s pevností
rámku, problémy s tím, jak rámek uchopit, musel se promačkávat kus plástu
obvykle těsně pod horní loučkou plný zásob, které tekly a v neposlední řadě
se ukázalo u rámku 39x24, že to propojení do jedné plástové plochy není v
podstatě žádný přínos.
Zkrátka s rámky se mnohem obtížněji manipulovalo kvůli obtížnému braní do
ruky a malé pevnosti, oddrátkování starého plástu, čištění a rychlá
drátkování se taky ukázalo jako málo výhodné proti staré spolehlivé klasice
a prostavování se projevili spíše jako problém než přínos. Takže jsem přešel
zpátky na původní rámky.
Přínos bych viděl jedině v tom, kdybych začal používat mezistěny s
vlisovanými drátky. Rámek by potom měl horní a spodní loučku z dvou latěk
šířky zhruba těch 12, z toho by se vždy jedna laťka přibitá na každé straně
jedním dlouhým hřebíčkem odklepla, do mezery by se vložila mezistěna a laťka
zase přiklepla. mělo by to jít při šetrné práci několikrát, než by se rámek
musel vyhodit.

R. Polášek

Máte pravdu.Dává to logickej smysl.Snaží se zastavět každou větší mezeru a ta mezi úzkýma spodníma loučkama je. Jenom se chci zeptat-vy budete dělat i horní loučku silnou pouze 10mm?Dělal sem nedávno rámky39x26 s horní loučkou síly 16mm a boky a spodek taky těch 10mm.Šířka rámku 25mm.Drátkoval jsem to nerezem a pořádně napínal a musím říct že drží skvěle.Dřevo jsem použil smrk a borovici.

Ze spodní loučkou jsem vykonal několik pokusů a tak mé postřehy: V původních úlech jsem měl loučky stejně široké 25 mm. S přechodem na Dadanty jsem začal laborovat. Uvěřil jsem Dr. Kamlerovi, že výrazně zůžená spodní loučka je hrozně výhodná nejen kvůli kvalitě dostavění, ale je i pro nejmenší prostavění mezi nástavky. Samozřejmě blbost. Na kurzu o racionalizaci jsem si prohlédl hromadu jejich vyřazených plástů čekajících na vyvaření a světe div se dokonale dostavěný byl tak každý třetí a to kdoví jestli. Dále jsem zjistil, že čím je spodní loučka užší, tím lépe jsou nástavky mezi sebou prostaveny. Nejméně včely prostavují při loučkách stejně širokých. A tak se opět vracím k loučkám širokým 26 - 27 mmm. Letos poprvé zkouším řezat všechny loučky 10 mm tlusté a tak uvidím co to udělá. Kdo má pořád přestavovat pilu. Zdraví R. Stonjek

Pokud je spodní loučka zůžená, včely vystaví plást mírně do klínu, tj.
že výška buněk se směrem k dolní loučce snižuje.....

petr j.


M. Václavek napsal(a):
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl (...)
>
> _____________________________________________________________
>
> S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i
> horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení
> nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší
> propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.
>
> Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní
> loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků
> dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak
> nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské
> rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště
> pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když
> jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.
>
> Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována.
> Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když
> visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní
> loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes
> patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená.
> Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď
> prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).
>
> Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10
> mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6
> mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi
> nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s
> tímto problémem nesetkávám.
>
> V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ).
> Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými
> ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky
> využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u
> první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud
> nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola.
> Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček
> nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených
> spodních louček.
>
> Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v
> kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá
> se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak
> glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí
> uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku.
> Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na
> zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší
> výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké
> nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože
> zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly
> nejsou vhodné pro slabá včelstva.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl (...)

_____________________________________________________________

S příchodem propagace NN úlů se rozšířilo používání zúžených spodních i horních louček ( k prostředku ) rámků kvůli údajnému lepšímu propojení nástavků. Zkušenosti ukázaly, že takto řešené rámky sice poskytují vyšší propojení nástavků ale na úkor značně zvýšeného prostavování.

Podle výzkumu se toto prostavování významně sníží při ponechání horní loučky široké. Bezkonkurenčně nejnižší tendence včel k propojování nástavků dílem je při používání širokých spodních i horních louček rámků. Ani tak nezávisí na tloušťce horní loučky. Myslím si, že originální Langstrothovské rámky mají zbytečně moc tlusté horní loučky. Je to plýtvání dřevem zvláště pak, když jsou všechny loučky široké. V tomto případě úplně postačí, když jsou všechny loučky +/- 1 cm tlusté.

Podle mého názoru je otázka MEZIPLÁSTOVÉ mezery zbytečně nadhodnocována. Pro zimní chumáč je podstatně lepší, když se pohybuje po dřevě, než když visí ve vzduchu. U některých včelstev se může stát, že nepřestaví spodní loučku, a tím pádem se znatelně zhorší v zimě pohyblivost včelstva přes patra. V tomto případě jistě by byla spodní loučka lepší široká než zúžená. Prostě tak či onak poloviční spodní loučka uprostřed přináší zlo ( buď prostavování, nebo komplikace pohybu chumáče v zimě ).

Podstatně důležitější je MEZINÁSTAVKOVÁ mezera. Neměla by být vyšší než 10 mm ( prostavování nebo špatné přecházení chumáče přes patra ) a nižší než 6 mm ( tmelení ). Optimální je zhruba ,,zlatý střed,, tj. 8 mm. Velmi nebezpečné může být nedostavování plástu ke spodní loučce. U NN úlů se s tímto problémem nesetkávám.

V současnosti osobně nepoužívám zúžené loučky ( včelařím v NN Optimálech ). Letos vyzkouším pár nástavků se zúženými spodními loučkami rámků přibitými ke straně, u kterých včely přistaví z jedné strany k loučce buňky využitelné pro plod a tím se docílí lepšího propojení mezi nástavky něž u první varianty. Navíc se tím usnadňuje vkládání mezistěny do drážky, pokud nechci mezistěny zatavovat, a také se ulehčuje případná naklápěcí kontrola. Četl jsem, že při tomto způsobu za předpokladu širokých horních louček nejsou nástavky včelami tolik prostavovány jako u původního řešení zúžených spodních louček.

Ale jinak si na široké loučky nestěžuji. U slabších včelstev sice v kombinaci s nízkým nástavkem způsobují pomalejší rozvoj ( který se však dá se urychlit komorováním a rotací nástavků. Při dostatku zásob jak glicidových tak pylových ( taky je třeba dbát na vodu ) se docílí uspokojivého rozvoje srovnatelného nebo rychlejšího než na vysokém rámku. Je to sice nemalá časová investice, která se ve výsledku nemusí projevit na zvýšení produktivity práce, ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o vyšší výnos, se to vyplatí ). U silných a velmi-silných včelstev mají nízké nástavky vliv zcela zanedbatelný a pokud už, tak působí pozitivně, protože zpomalení rozvoje je u velmi-silných včelstev žádoucí. Nízkonástavkové úly nejsou vhodné pro slabá včelstva.

S pozdravem...M. Václavek

Ad2;4)

Opravdu momentálně existují lepší způsoby. Jen z jednoho hlediska je termotrapie výborná a pro budoucnost ji nebudu zavrhovat. Tato léčba netrpí reziduálním efektem. Je jen otázkou jakým způsobem docílit beznákladového způsobu. Jde to určitě vyřešit a nějaký čas jsem se oto i prakticky s dílčími výsledky snažil.

Došel jsem k tomuto:

Nelze použít cokoli jiného k aplikaci tepla než úl (plodiště) přizpůsobený k aplikaci léčení.

Nemůže jít o časově náročnou záležitost.

Musí jít o jednoúkonouvou (maximálně dvoúkonovou) záležitost při které se nesmí překročit normální (myšleno pohledem na náročnost práce a čas) potenciál chovatele. Vzít v úvahu možnost, kdy by to šlo provést bez kontaktu se včelama.

Technologie tepelného ošetření včelstev proti varoáze tutíž musí být sama osobě aktivním prvkem k bezkontaktnímu provedení.

Pokud se nepřekonají tyto hranice, jde jen o nápad a víceméně kravinu.

PS: termoterapii měl patentovanou Dol. V patentu jde ale o kolotočovou a cirkulární otročinu. (více zaniklý dokument z ÚPV)

http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/235/235489.pdf







.........
>Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H. <

Záleží, jak moc včely prostavují můstky mezi plásty. To záleží na tom, jak
moc se přidávají mezistěny do úlu, jak moc se otevírají úly a sundávají a
přehazují nastavky a jak moc včely geneticky prostavují mezery.
Taky záleží, jestli jsou nastavky s rovnými hranami nebo s falcovanými. U
těch s rovnými hranami není větší problém je trochu nadzvihnout a můstky
spojující rámky v případě, že se úl dlouho neotvíral, prořezat dlouhým nožem
nebo něčím takovým. U falcovaných nastavků to nejde a potom bývají občas
rámky ze spodního nastavku vytaženy za můstky při sundávání horního
nastavku, hlavně ty nízké.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 29, 2008 7:07 AM
Subject: Re:r?mek


Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla
být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit
mezistěna
> >
> >

Pan Jindra to takto pouziva a asi bez problemu ...
http://jjvcela.sweb.cz/polystyrenak.html

T.H.

> Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to
> přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu
>
> Pepan
>
> > přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> > jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
> >
> >

Protože přes email je to pro mně výhodnější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 6:02 PM
Subject: Re: Opo´dované příspěvky.


> Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si
na
> něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Ono hodně záleží, jakým způsobem se ty rámky z nastavku vytahují. A jak
často. A jak má přesný rámek a nastavek. Kdo je vytahuje opatrně a častěji,
má rámky přesné, takže je nemá přitmeleny ke stěně nebo propojeny můstkem,
nebo když to má, věnuje minutku na opatrné uvolnění, ten s vytrháváním horní
loučky nemá problémy. Kdo přijde k nastavku a zarve za horní loučku, aby
rámek honem vytáhnul ven, tomu zůstávají ty horní loučky v ruce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 25, 2008 9:34 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> No já mám za to, že přítel Ptáček měl na mysli hřebíčky křížem, tedy
> zatlučené jak svisle tak vodorovně pod uškem. Tento způsob se používá i
při
> sponkování rámků se silnou horní loučkou. Osobně používám jen svislé
> sponkování dvěma úzkými sponkami, které střílím mírně šikmo proti sobě. a
> navíc od té doby co používám místo zinkovaných spony lakované adhezní
> pryskyřicí nemám problém s vytahováním.
> Honza
> -------
> Langstrothy co nakupuji (asi víc jak 5 let ve větším množství) měly občas
> problém. Když jsem se snažil vyndat první rámek z pořádně zatmeleého
> nástavku, tak jsem vytáhl jen horní laťku. Od té doby jsme každou zásilku
> preventivně probil z boku. Nejdříve ručně jedním hřebíkem (u Langstrotha
> jsme mohl použít standardní velikost na rámky), později, když jsem se
> vzmohl na "lacinější" hřebíkovačku, tak jsem preventivně každou dodávku
> prošil z boku. Pár hodin práce navíc mi stojí za to i kdyby ten původní
> spoj byl sebepevnější. Než někde na včelnici řešit problém, co s bortícím
> plným plástem bez horní loučky a kolem halda slídících včel. :-))
>
> Ale protože mě to celkem zajímalo, tak v podtstatě vím o velkovčelařích (
> a je to hodně přes tisíc včelstev celkem) co používají jen svislé sponky
na
> rámcích bez čepování.
> Takže to asi jde.
>
> Tento týden mi přivezli sponkovačku za dotace. Ale u vyšších rámků nevím,
> jestli tam nebudu ty boční hřebíky/sponky dál dávat. V podstatě se jedná o
> pár sekund na rámek, když už budou naskládány ve formě. To naskládání, to
> je největší časový záhul.
>
> Karel

Dotace na kompresor jsou pro ZO nikoliv pro jednotlivce.

Každý včelař by měl uhynulá včelstva a všechny prázdné ůly zabezpečit aby se do nich včely nemohly dostat. Hrozí přenos všech možných nákaz i moru plodu.

Již to tady bylo a sám jsem to skoušel s negativním výsledkem včely to přetahovaly až na spodní rámeček vůbec to nevnímaly jako konec plástu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med?k <rwmos/=/seznam.cz>
> Předmět: r?mek
> Datum: 28.1.2008 23:46:07
> ----------------------------------------
> přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z
> jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna
>
>
>

přemýšlím jestli spodní loučka rámku musí být uprostřed nebo by mohla být z jedné strany dopůl tak aby se na ni dala položit potažmo přilepit mezistěna

Kdo ví kde se dají sehnat tlačné pružinky do sklíčidla ruční dvourychlostní vrtačky zn.VĽAD.Děkuji

Byla poskytována ČSV do konce roku 2007. Uvidíme, zda bude příspěvek bude poskytován i pro letošní rok. Pokud potřebuješ vědět více musíš se obrátit na ČSV.

Dotace na kompresor letos již není?

Loupež na jaře docela určitě existuje. Pokud ale vyloupí již uhynulá včelstva, tak reinvaze nebude.

Když se Vám to posílání příspěvků přes mail nelíbí ( snad každý měsíc si na něco stěžujete ), proč je neodesíláte přes web? Ušetříte si tím starosti.

Krom náročnost převážení do termokomory
Já vidím tyto úskalí.
Bod 1 s tím souhlasím
Bod 2 Nebudou mít negativní vliv ty změny teplot při vracení plodu do ůlu již to asi nepůjde tak rychle a na plástu bývá obvykle plod ve všech vývojových stádiích.
Bod 3 Nevím jak u vás ale zde se vytáčí obvykle 4× někdy i 5× a právě ta první vytáčení lze obtížně oddělit pro získání druhových medů natož aby tam byla nějaká přestávka
Bod 4 Nestačilo by po letním slunovratu odstranění stavebních rámků s trubčinou Taje největší zdroj varoázy v tuto dobu neboť trubec se vyvíjí o 8 dnů déle a varoa pak má více generací
Bod 5 jen pro pořádek. Pokyny k léčení vydává SVS a ne ČSV
A jen na okraj Myšlenka termoterapie pochází ze začátku výskytu VD. a jako nepraktická byla hned opuštěna

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Teplotou na VD.
> Datum: 28.1.2008 15:13:15
> ----------------------------------------
> Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím
> tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které
> jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo
> zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu
> tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám
> proto tento postup ošetření proti VD:
> 1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle
> výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
> 2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu
> (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
> 3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření
> včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak
> se vynechá.
> 4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu (
> po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
> 5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
> 6.       První ošetření fumigací (říjen)
> 7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
> 8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)
>
> Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá
> zabrat :-(.
> Zdravím, H.
>
>
>

Zatím ve svých úvahách o termoterapii, mám zhruba představu jak a čím tepelně ošetřit včely proti VD. Není mi ale jasné kdy. V podkladech, které jsem získal se sice hovoří, že je možné provést termoterapii kdykoli, mimo zimního sezení včel v chomáči. Podotýkám, že jsem si zvolil metodu tepelného ošetření zavíčkovaného plodu mino úl v termokomoře. Předpokládám proto tento postup ošetření proti VD:
1.       Po prvním jarním proletu ošetření nátěrem a fumigací (podle výsledků vyšetření měli a přídělu léčiva).
2.       První tepelné ošetření plodu při prvním maximu zavíčkovaného plodu (v době nasazování medníků, až tvorby oddělků).
3.       Po prvním vytočení (na začátku snůškové přestávky) ošetření včelstev Formidolem (podle denního spadu). Pokud bude následovat snůška tak se vynechá.
4.       Druhé tepelné ošetření v době druhého maxima zavíčkovaného plodu ( po slunovratu) i v případě snůšky ( výhoda termoterapie).
5.       Ošetření Gabonem po posledním vytáčení (podle pokynu ZO ČSV)
6.       První ošetření fumigací (říjen)
7.       Druhé ošetření fumigací (listopad)
8.       Třetí ošetření aerosolem (prosinec)

Jaký je váš názor, zejména u bodům 2 a 4 ? Jak je vidět, tak mi ten VD dá zabrat :-(.
Zdravím, H.

Bzzuk: "Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém..."

O reinvazi se zde nedávno hodně hovořilo. Více méně jsem si to uzavřel s tím, že je to problém zejména na konci včelařského léta a v podletí kdy hrozí masivní reinvaze vlivem loupeže často s fatálními následky pro včelstvo. Zde je plošné opšetření zcela určitě na místě a jak vyplývá ze stávajícího tématu je to velký problém. Přestože je přenos roztoče v rámci standartní letové aktivity včel ve snůšce prokázaný, neyslím si, že by tato forma přenosu měla mít fatální následky pro včelstvo. O loupeži na jaře a ve včelařském létě jsem ještě neslyšel. Takže by neprovedení plošného ošetření v předjaří nemělo být kritické. Jaký je na to názor ostatních??

No ono zalezi na vysce plaste medometu, tak aby se do nej ramek vesel cely, proste aby med nestrikal ven.
Do meho medometu s rucnim pohonem se ramek 44,8 vejde, ale kdyz pouziji el. pohon, ktery byl dokoupen az pozdeji musim pohon podlozit a hridel nastavit spojkou. Problem je ze pohon ma na drzaku motorku vystuhu ktera asi o 0,5cm vadila. Zjistil jsem to az pri prvnim vytaceni langstrothu :-))

Reseni bylo jednoduche, na 2 mista proti sobe, kde se pripevnuje pohon na okraj obvodu medometu jsem vyrobil asi 3cm podlozky (hranolky - z bukove dreva) a dal delsi srouby (ze zavitove kulatiny). Spojku, ktera je mezi koncem hridele motorku a kosem medometu (podlozenim se rozpojili) jsem svaril z trubicky a kulatiny. Do trubicky se vyrizla drazka, ktera pasuje na kos a kulatinou se protahla tycka ktera se nasazuje na motorek.
Vse funguje - bal jsem se hazeni protoze svareni neni 100pro v ose ale funguje to v pohode. Bezny cesky kutil to zmakne :-)


T.H.

Jestli nepomůže jedna ZO ČSV, mohla by druhá. Jestli nepomůže ani druhá tak by mohl nadřazený OV, přes který se léčiva objednávají, nebo někde i pro jednotlivé včelaře - je-li ochota.

Pokud nepomůže ani OV ČSV, je tudíž tedy v otázkách léčení v tomto případě kničemu a zkusit ty prodejny. (bacha M1 se často velmi rychle v obalu i bez otevření vypařuje je potřeba mít čerstvou šarži)

Jestli nepomůže nějaká prodejna (zkusit i veterinární) tak zajít k inspektorovi pro recept a zaslat objednávku na jednu M1 do Dolu. Odtud na dobírku i s poštovným by neměl být oproti receptu problém ani u jednotlivce.

Jestli jde o poštovné doporučeně a doběrečné jde mělo by to v případě malé zásilky jít zaslat cca do 80,- plus balné a léčivo v případě jedné lahvičky.



........
Aleš:>P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.<

Má medomety 3 a schválně jsem je šel přeměřit Hloubka košů je 1; 3rámkový 480mm 2; 4rámkový (nejstarší) 450 mm a 3; radiál (nejnovější) 500 mm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prodej medometu
> Datum: 28.1.2008 12:31:46
> ----------------------------------------
> Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale
> včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.
>
>
>

Mám zkušenost, že se dají sehnat ve včelařských prodejnách v blízkosti hranic

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 28.1.2008 10:07:29
> ----------------------------------------
> Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký
> potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1
> AER a Varidol FUM.
> Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a
> doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
> Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli
> jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na
> schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco
> nařídí.
> Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
> Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s
> nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
> Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
> P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického
> pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako
> jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.
>
>
>

Nemám k tomu medometu vřeteno, nemůžu to tedy změřit. Původní majitel ale včelařil v Optimalech, takže by se tam míra 42*17 měla vejít.

To není pravda. Zdědil jsem medomet, kam se vešel maximálně rámek 39 cm(bez oušek). A mě zajímá právě vhodnost pro míru 42 cm.

Zdílím názor Aleše. Já léčil v sobotu. Od podzimu mě zbyla láhvička aeru tak mě to stačilo na všech 50. Než to veterinář přikáže tak bude březen a plodu jak máku. Ty léky by ti měl zajistit váš nákazový ref.

Musel byste se pravděpodobně domluvit s veterinářem, pokud ale máte v měli hodně roztočů, sám vám nařídí jarní přeléčení.
Pokud ovšem máte souseda, který má také hodně napadené včely, nepřeléčí je na jaře, tak si můžete být celkem jistý, roztoči se do vašich včel "nastěhují" znova...léčit by se mělo plošně.
Ovšem přesvědčit o tom celou organizaci může bát velký problém...

Prosím , jakým způsobem mohu objednat léčiva jako jednotlivec - jaký potřebuji recept (stačí od zvěrolékaře?) pro jarní léčení - formidol, M-1 AER a Varidol FUM.
Již loni na výroční schůzi organizace jsem varoval před nástupem Varroázy a doporučoval třeba i plošné ošetření, ale neuspěl jsem.
Nyní mám produkční včelstva na 3 uličkách a oddělky na 5-6(roztočů v měli jako máku). Rád bych provedl jarní přeléčení než začnu spojovat, ale na schůzy se ostatní opět postavily proti s tím, že počkají až jim někdo něco nařídí.
Přitom stávající teploty jsou pro léčení nátěrem i fumigací vyhovující.
Včelstva již plodují a než se ostatní rozhoupají, tak bude problém s nátěrem plodu M-1 - bude mnohem více plodu než doporučených 10 dm3.
Děkuji za brzkou odpověď těch kdo s tím májí již zkušenosti.
P.S.: přece musí existovat možnost, jak naplnit doporučení z metodického pokynu v boji proti varroáze vydaného ve Včelařství (6 nebo7/2007) i jako jednotlivec, když se ostatní členové organizace k léčení staví laxně.

Je zajímavé, že jak se zmíním o zpoždění nebo jak začnu v příspěvku značit
čas a datum odeslání do konference, jakoby to začalo chodit bez problémů.
7,32, 2008 01 28

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 28, 2008 7:31 AM
Subject: Opož´dované příspěvky.


> Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky
mně
> chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo
odpovídáno.
> Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
> později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
> posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
> 7,30 hodin, 2008 01 28
>
> R. Polášek
>

Něco se asi zase děje na webu konference. odpovědi na některé příspěvky mně
chodí o den, dva dny dříve než původní příspěvky, na které bylo odpovídáno.
Moje poslané příspěvky mně přicházejí zpátky na mail o několik hodin
později. A nevím, jestli to s tím souvisí,, po určitém snížení zase se v
posledních dnech zvýšilo množství spamu chodící na můj mail.
7,30 hodin, 2008 01 28

R. Polášek

No, já na druhé straně myslím, že gabon PA92 by se nejspíš klidně mohl dávat
i během snůšky, co se týká zdravotního rizika. Uvádí se, že acrinatrin z
Gabonu 92 zanechává po předepsané aplikaci 3 - 4 týdny v úlu rezidua pod
hranicí měřitelnosti běžných metod, takže zákaz nepoužívat ho, pokud jsou v
úlu medné zásoby určené k vytočení a spotřebě člověkem je buď setrvačnost
nebo úmysl zaměřený k tomu, aby se během snůšky neléčilo jakýmkoliv
cizorodým chemickým prostředkem bez ohledu na množství reziduí.. ( Kyselina
mravenčí není cizorodá chemikálie). Pravda je ale v tom, že pokud se dá
během snůšky, včely mezeru pro Gabon i samotný Gabon zastaví voskem. Gabon
by se nemohl vkládat mezi horní loučky horních rámků, protože tam by včely
nanesly med a zůstalo by tam jen malé množství včel pečujících o zásoby,
musel by se vkládat níže. Taky by se musely včely minimálně co týden otevřít
a prostor kolem Gabonu odstranit od nastavěných voskových můstků. Možná by
se musel Gabon vkládat do česna, aby po něm procházely vylétající včely, ale
dopředu nechci spekulovat, že by to bylo řešení,muselo by se to vyzkoušet a
česno je místo, které má každý včelař jinak.
Snůška z lip malokvětých má tu vlastnost, že po nějakém intenzívním vrcholu
v červenci, kdy lípy silně medují ta snůška dobíhá běžně až tři týdny, běžně
u nás až do poloviny srpna. Pokud by teda bylo třeba, musel by se med po
vrcholu intenzívní snůšky vytočit a Gabon dát už v době dobíhající medové
snůšky, tam by to zastavování té mezery a Gabonových pásků nemělo být tak
kritické. Nebo druhá možnost je, že by se ještě někdy v první polovina
července před vrcholem lipové snůšky včelstva usadila na mezistěny plus by
se tam dal Gabon. Mezistěny by vystavěla z té lipové snůšky bez krmení
cukrem, včely by místo stavění můstků kolem Gabonu stavěly mezistěny, navíc
by v úlu nebyl plod, takže účinek Gabonu by byl ideální. A med, odhaduji
polovina až třetina proti úlu z plástů by se vytočil někdy kolem poloviny
srpna. To ale všechno ukáže čas, já si myslím, že po loňské zkušenosti s
úhyny se budou tyto možmosti dost zkoumat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 7:10 PM
Subject: RE: prelet 2008


Jenže přímo v návodu je uvedeno ,AŽ PO SKONČENÍ snůšky a v můžeš použít
formidol v době snůšky to je jedna věc.
Za druhé V půli července jestli by byla snůška a včely se z§žily na dva
nástavky tak ti zapráskají vše medem který nebude k ničemu a matka nebude
mít kde klást A pak budeš mít zase jen hrstku zimních včel a slabé včelstvo
na jaře
Za třetí , nejlepší je se přesně držet návodu na aplikaci léčiva. Když tobě
lékař předepíše lék, taky se snažíš s ním laborovat nebo se poctivě podle
jeho návodu léčíš???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: prelet 2008
> Datum: 27.1.2008 18:21:40
> ----------------------------------------
> Podle mne je lepší obětovat snušku než včely........
>
> Madra