75367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.4.101) --- 5. 2. 2020
Re: podmet

To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PavelA (93.90.164.80) --- 6. 2. 2020
Re: podmet

mravenci lezou i na podložku pod sítem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 2. 2020
Re: podmet

"To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven."
a.
Já jsem nenapsal, že to používám na varomonitoring. Ten nedělám třeba i proto, že včelařům padají úplně stejně včelstva, kde byl první spad při podzimním ošetření 200 roztočů i kde byl první spad víc než 2000 roztočů.
Jinak mě docela fascinuje, jak včelaři házejí vinu na úhyny na všechno možné, jenom ne na sebe. Na roztoče, na zemědělské chemikálie, na úbytek pastvy, na mobilní vysílače, na kdovíco.
Přitom bychom měli v první řadě hledat vinu u sebe.
Například kdo přešlechtil naši původní černou nížinnou včelu, geneticky po tisíciletí přizpůsobenou na naše podmínky na krańskou, tedy horskou včelu? Která je geneticky přizpůsobena zimovat až do května, protože v těch horách je sníh a mráz až do května a po pár intenzívních letních měsících začít zimovat už někdy v září, protože už v září tam jsou mrazy a první pořádný sníh. Zatímco tady u nás se po stejné včele chce, aby se rozjela už v březnu a začala zimovat až někdy v říjnu, případně v dnešním oteplení se rozjela už někdy ke konci února a začala zimovat někdy na konci listopadu nebo v prosinci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu