Včelařská konference

Omlouvám se ale určitě toto co tu píšu níže všichni víte takže tyto řádky jsou určeny pro vyjasnění pojmů okolo dvou termínů a to Kraňsko, kde je a včela buckfast - její původ.

U obou jsem si dovolil svůj komentář a hodnocení situace.

Kraňsko - nález podle mne nesmyslné informace:

Kde je Kraňsko? píšu to zde, protože se šíří informace, že Kraňsko jsou prý dnešní Korutany. Kraňsko je oblast v Krajině (Slovinsku)

Ottů slovník:
slovinsky Kranj, německy Krainburg, hlavní město okresu hejtmanství v Krajině (dnešní Slovinsko) stanice dráhy Terbiž(dnešní Tarvisio)-Lublaň ( dnes slovinsky psané Ljubljana), na srázném břehu při vtoku Kokry do Sávy. má sp. telegraf, soud, faru, pokračovací střední školu, dvě nár. školy a 2062 obyv., .... další si najděte ve slovníku.


Mapa kde je Kraňsko:
https://www.google.cz/maps/place/4000+Kranj,+Slovinsko

Takže pokud někdo píše, že má kraňku, měl by dopsat ekotyp (viz. např. Vigor je karpatský) a kmen.





Podle dostupných zdrojů je Buckfast:

(moje poznámka:
italská včela s kyperskou (dle popisu včela s červeným zabarvení jednoho s článků - musel bych to dohledat v Liška - Včela a jejíc chov.)

Včela kyperská, tehdy psaná cyperka, se dovážela na české území a diskutovalo se oní velmi čile v tisku. (např. Český včelař 1877)

Takže geny před později pojmenovanou včelou buckfast tu už dávno byly. To je proty co se bojí a píšou zákonodárcům nesmysly aby tu byla jen kraňka.

konec poznámky)


jinak pode internetu je buckfast:




Původ Buckfast Strain

- Podle typewrited dokumentu bratr Adama -

1915: V minulé sezóně kolonie bývalého rodného včel existovala v této oblasti před konečným vyhlazení Isle of Wight epidemie. Na podzim, kraj včelařství důstojník předpověděl, že do jara příštího roku bychom nezanechali včely.
Ze 46 kolonií jen my vlastnil 16 přežili následující zimu. Ti, kteří přežili, byli buď čistá Ligurské nebo Ligurského původu.

1916: Těchto 16 kolonie byly zvýšeny na 46, pomocí dovážených ligurské královen.
Žádná stopa jakékoli nemoci lze pozorovat po zániku domorodce

1917: V reakci na žádost vlády jsme zvýšili naše kolonie na sto. Potřebné královny byl zvýšen ze skladu, která přežila zimním období 1915 - 1916.

1918 - 1919: V průběhu těchto dvou let byly zaslány stovky jader do všech částí Britských ostrovů, napravit ztráty způsobené Isle of Wight epidemie.
Požadované královny byl zvýšen ze skladu, která přežila epidemii. Mezi královen vznesených v roce 1919 byl ten, který ztělesňuje všechny žádoucí vlastnosti Ligurského a bývalého domorodce v ideální kombinaci. Ve skutečnosti tento konkrétní královna byla řádně registrován jako Chovatel č B-1 a předka dnešního kmene.

1920: Zavřít na sto dcer chovatel číslo B-1 byly položeny v roce 1920. Také podobný počet dovezeného královny Nicosia, Kypr.

1921: Dcery chovatel č B-1 předčil všechna očekávání v roce 1921.

1922: Dvě dcery chovatel č B-1 byly použity jako chovatelé v roce 1922. Jak by se stalo jedno - Ne B-2 - ukázalo mimořádně odolné proti roztoči; její sestra, No. B-3, extrémně citlivý. Ve skutečnosti to natolik, že téměř žádná kolonie v čele s dcerami přežil ze zimy roku 1922 - 1923.

1923 - 1924: Použité chovatel číslo B-2 téměř výhradně v průběhu těchto dvou let. Nicméně v roce 1924 omezený počet byl zvýšen od chovatele W. Herrod-Hempsall přivezl z USA v roce 1923. Tento kmen byl pokládaný být lepší než jakýkoli jiný v severní Americe.

1925: Chovatel číslo B-4 = 0,24 - B-2 x?
Chovatel HH = 0,24 - HH x?
Drones: Dcery chovatele číslo B-2; . GP = 0,19 - číslo B-1. x NN

1926: Chovatel číslo B-4 = 0,25 - B-4 x B-2
Chovatel č HH = 0,25 - HH x B-2
Drones: Dcery chovatele číslo B-4; . GP = 0,24 - Ne. B-2 x NN

1927 - 1928: chovatel číslo B-278 = 0,25 - Ne. B-4 x B-2
Drones: Dcery chovatele číslo B-4; . GP = 0,25 - číslo B-4 x B-2

........

Poznámky:
Páření Stanice byla založena 1. června 1925.
Všechny královny před 1925 byly pářil se v náhodném pořadí.

roztoči:
Chovatel číslo B-3, jejichž potomstvo se ukázalo tak extrémně citlivé na roztoči; byla ihned odstraněna.
Tak i všechny HH královny v návaznosti na 1926. Jejich mimořádná citlivost byla znovu potvrzena v roce 1959, po dalším dovozu královen tohoto stejného kmene z USA v roce 1958.

chovatelé:
Chovatelé používané během tohoto počátečního období, která neprokázala jakékoliv zvláštní hodnoty nebo zájmu, nejsou zaznamenány.

Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a
plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy
většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný
výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc
včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně
10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že
kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

V.Potužník:
Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky.
--------------

Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou na vaše podmínky po vašich předcích.

Pokud chcete mermomocí včelařit s čistou Kraňkou, tak se laskavě odstěhujte do Slovinska.
Tam je Kraňka uzákoněná a dokonce prý píší v jejich zákoně že jsou jediný stát kde je čistá Kraňka.

Nevím, proč by jsme se my, co jsme spokojeni s naší včelou co tu máme měli podřizovat vašemu chtění po Kraňce. I když si to prolobujete v Parlamentu.


Karel

> Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou
> na vaše podmínky po vašich předcích.
Nepsal jsem, že chci čistou kraňku. Po předcích mám kraňku ze státního
statku Tachov, či jak se to jmenovalo z roku 1968, pak od souseda, ta
pocházela tuším z Rábí. Navíc posledních několik desítek let mám dva
špičkové chovatele do 25 km. Oba si mimo jiné vysloužili pochvalu i na
včelařském fóru. Mnoho jsem ale nedokupoval, hodně jsem rozchovával ze
svého. Tedy jsem dělal to, co je mě doporučováno. Do předloňska. Loňská F1
po inseminované matce má děti zrzavé. Já vím, řešení je jednoduché.
Odddělky-oplodňáčky ve snůšce krmit a mít je zavřené, jen každý den po 18-té
hodině na cca 2 hodiny otvírat. Snadné, časově a dopravně nenáročné.
VP

No jo, jen si všimni vzrůstajícího trendu časové izolace u každého, kdo se snaží vyřešit nějaký problém.

Tak pak pane Potužníku nechápu proč zrovna vy si myslíte, že tam u vás máte čistou Kraňku.
Vám někdo dělal rozbory DNA nebo přinejmenším DAWINO?
Tu směsku co tam byla jste vylepšili Kraňkou, ale je to jako kdybyste do Afriky posílali každý rok milion bílých panen a říkal, že tam jsou těď běloši. :-)

Máte naší domácí směsku, ve vašem případě bych tipoval i dost původní včely tmavé.

Nemůžu si pomoci, mezi úhyny a dotacemi na matky je velká shoda, navíc po úhynech se zavčelovalo právě těmi "ušlechtilými" matkami.

Ve včelařském foru je vlákno Nosema a tam právě někdo dával že podle výzkumů je proti Nosemě nejlepší genová variabilita.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Nosemoza-vcel?pid=168186#pid168186
Takže je mi divné, když každý hledá za úhyny kukuřici, pylovou pastvu, sucha, sekání trávníků, GMO, neonikotinoidy, . . .
ale této jasné shody si nikdo nevšímá. :-)
A ještě si chválí, jak bude dobře až to bude uzákoněné.
:-)

Z mého pohledu má největí vliv na mé zlepšení právě to že se věnuji chovu na odolnost. I když to ještě není není zadleka ono, ale osobně vidím pokrok.

Karel

Tak vtom se mýlíš, minimálně vizuálně si Slovinci svou kraňku udržují a mají nato v určitých místech velmi dobré podmínky. Kraňka podle KIS, jak ji nazývají podle svých pravidel chovu, je šedá, má bělavé obrvení, a pokaždé ve slovinském tisku je stejná vizuálně. Stálo by zato tuto normu KIS jebo co toje popsat aby českej legislativec věděl, jak se dělá kraňka.

Ale ten se chová jak celník a jeho kouzlo s razítkem.
Znáte ten fór jak se dělá na celnici z cisteny nafty cisterna mlíka.

Takové kouzlo umí jen celník s razítkem. No a nyní to probíhá u zákona s kraňkou._gp:
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)

...

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.