Včelařská konference

Jako bys to psal o vysočině. to samé Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 12. 2016 16:48:24
Předmět: Co takhle o proletu?

"Letos to u nás na severní Moravě vypadá s prolety špatně, zimní počasí je
dlouhodobě stálé, bež výkyvů směrem k mrazům, ale i k teplejším obdobím
umožňujícím prolet.
Prolet včel tady u nás byl naposledy snad někdy v polovině listopadu.
Jestli bude takhle typický i leden a únor, tak na rozdíl od několika
předchozích let budou včely bez proletu tak 3 - 4 měsíce. Nebo bez
přeskupení směrem k plástům se zásobami.
Jestli to tak skutečně dopadne, tak typuji tady na severní Moravě z tohoto
titulu znatelně vyšší zimní úhyny.
"

Situace je asi všude stejná kromě malých území. Slabé prolety byly u nás na vánoční svátky, přes poledne skoro 10°C, ale o 20 kilometrů dál u lesů a výšší polohy asi nic.

Čistil jsem podložky po posledním ošetření a všimnul jsem si toho taky.
Poslední uličky měli pod posledními rámky, odkud včely každoročně v zimě stahují zásoby, se vyskytují u menšiny včelstev. Většina jen nehybně sedí a čeká na teplejší počasí.

Varoázy je dost, včelaři z okolí hlásí to samé. Ztráty včelstev zatím mírně vyšší, nejlepší včelstva padají první. Podletní + tři tradiční ošetření přestávají poslední roky stačit.

Nemyslím, že prolety jsou nutné k dobrému vyzimování, pokud nebyla v podletí melecitoza.
U mě je to různé.
Loni v zimě jsem foukal jen jednou a konkrétně na jednom stanovišti kde jsem to v létě diagnostikoval = prořezával podrobně, jsem našel velmi málo VD na trubčině.
Dělal jsem to prvně podle Broňka Gruny prořezem a koukal po výkalech. Jsou perfektně vidět, ale tam byl problém nějaké najít.
A tam jsem taky teď našel minimální spady na podložky, přesto včely nejsou nijak moc silné. Ale zatím všechny.
Ale zajímvé je, že na pár podložkách je hodně mladušek, v jednom případě je skoro celá pokrytá. Ale jen mladušky, starou včelu aby člověk hledal.
ČLověk by se s nima až mazlil :-) , pěkně hnědé chlupaťoučké, neviděl jsem nic špatného, roztočů minimum, deformovaná křídla taky ne a ani žádné zbytky plodu atd. Takže jsem zvědav na jaro.
Na jiném stanovišti se mi objevilo v podletí odvíčkovávání plodu ve fázi fialových očí (podobné při napadeníí zavíječem), jinak nic. A tam to zatím vypadá špatně. A v okolí podle doslechu taky nic moc.

U nas prolet byl na vanocni svatek.Jak jsem neztratil za celou dobu co vcelarim vcelstvo,letos je to mazec a do jara daleko.Roztoci skoro zadni,kdo je u lesa,ma po snusce do puli rijna po melecitoze vcelstva zeslabena az hruza,ta nejlepsi jsou pryc.Zvlastni je,ze se jedna vzdy o uly vedle sebe,par peknych vcelstev,pak par zeslablych,pak uz jen prazdne uly,pak zase par slabochu,pak par uspokojivych vcelstev a zas dokola.Jako by problem byl vzdy jen v jednotlivych vcelstvech,projevilo se to u nejblizsich vcelsvech vedle,a dal to neslo.Prosel jsem i par stanovist vcelaru mimo les,roztoci skorem zadni,vcelstva slaba,ale vsechna..Rezu styrodur na plemenace a chystam se na doplnovani stavu..No aspon budu mit co napsat do collosu :(.Loni se nam uhyny vyhly obloukem,letos dostavame sodu.Na MVP vysetreno na jare,brouci nikde,u sebe tipuju 50 % ztratu kmenovych,oddelky ktere vesmes neblbly s rijnovou snuskou v poradku..Rada kolegu se kloni k nazoru,ze diky vydatne snusce cementu se do ni zapojila i zimni generace vcel,ktera se na ni strhala,a ted chybi.

JosPro:
..po melecitoze vcelstva zeslabena az hruza,ta nejlepsi jsou pryc.Zvlastni je,ze se jedna vzdy o uly vedle sebe,par peknych vcelstev,pak par zeslablych,pak uz jen prazdne uly,pak zase par slabochu,pak par uspokojivych vcelstev a zas dokola.Jako by problem byl vzdy jen v jednotlivych vcelstvech,projevilo se to u nejblizsich vcelsvech vedle,a dal to neslo.Prosel jsem i par stanovist vcelaru mimo les,roztoci skorem zadni,vcelstva slaba,ale vsechna.

-------------

Znám, s melecitozou to nemá skoro jistě nic moc společného, děje se to i bez melecitozy i bez pozdní snůšky.

Doporučuji pečlivě a rychle zlikvidovat všechen materiál (dílo, zásoby a pyl radši taky), nedávat nic oddělkům a nenechat to vyžrat sousedním včelstvům.
Sichr je sichr. :-)

A pokud padlo nějaké včelstvo když ostatní byly ještě aktivní, lze očekávat různé problémy v okolních dál. Bacha na různé trubcokladnosti a "ztráty chuti k životu" v podletí. Taková včelstva radši hned dát pryč - tedy likvidace nebo přesunout stranou - daleko. I ta se ztrátama matek a trubčinou.

Pokud se včelaří kvůli medu a ne kvůli selekci odolných.
Karel

Takhle to Karle vidim taky,varak fachci ted kazdy den :(.

Problém je, že ani po letech nevím přesně co to je.

Jsem toho dost schopen poznat a celkem jsem si dost jistý, že takové ty jarní až podletní stavy bezmatečnosti, bezplodovosti, trubčiny a pak taky ta ztráta chuti k životu, zvlášť u silných včelstvech to celkem dobře signalizuje.

Přímá souvislost s roztoči není.
že je to infekční je podle mě jisté, a že to jde za materiálem - mám mnoho pozorování že ano.


Ovšem co to je, na to nejsou odpovědi.
Karel

Ja poradne tapu a hledam souvislosti.Infekcni to bude poradne,snad cerana s necim na ni nabalenym.Silne vcelstvo behem tydne "komplet odejde",zbyde jen spousta zasob a nekolik ramku s nadherne zavickovanym plodem.Spis hledam spoustec tohohle deni,impulz,co tohle deni nakopne.Podobne je popisovano pusobeni nosemy ceranae a viru,co jsem odposlechl a vycetl.Asi to bude opravdu o hledani odolnejsiho materialu,a rozchovu,ne o priblble novele dotacne-plemenarskeho zakona a uz vubec to nebude o "dotovane" varoaze :).Setkavame se s tim poprve,driv nebyl problem vyzimovat vsechno bez ztraty kyticky..

Já pár vodítek objevil ale nikoho to nezajímá. Proto to už nebudu opakovat. Nebaví mne to. Kdo chce, najde si to tu v minulých mých příspěvcích někdy před rokem a před dvěma, před třemi ... .

Letos opravdu došla vlna a včely na mnoha místech prostě nejsou. Není to geny, je to dle mho názoru feromonálně-alimentární problém plus lokální převčelení.

Hodně pomohl si myslím zákaz neonikotinoidů, ale vypadá to, že něco bylo povoleno a někdo něco aplikoval co totálně zblblo včely.

Mám ověřeno, že velký problém je dokonce alkalický kov v nějaké sloučenině spolu s dusíkem - sodík a draslík spolu se sladkou šťávou. Takže se může počítat jako vliv i prostý hnojivo typu DAM nebo jiná listová výživa kterou včela dotáhne do úlu.

Začalo to dozráváním hroznů. Tam bych začal co bylo aplikováno.

Jdeo hodně o lokální úbytky třeba celých stanovišť, bez přeživšího včelstva. Letos je velmi smutná zima a bude ještě smutnější jaro. To je jisté.

_gp_
............
JosPr (46.135.153.3) --- 30. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660)

Ja poradne tapu a hledam souvislosti.Infekcni to bude poradne,snad cerana s necim na ni nabalenym.Silne vcelstvo behem tydne "komplet odejde",zbyde jen spousta zasob a nekolik ramku s nadherne zavickovanym plodem.Spis hledam spoustec tohohle deni,impulz,co tohle deni nakopne.Podobne je popisovano pusobeni nosemy ceranae a viru,co jsem odposlechl a vycetl.Asi to bude opravdu o hledani odolnejsiho materialu,a rozchovu,ne o priblble novele dotacne-plemenarskeho zakona a uz vubec to nebude o "dotovane" varoaze :).Setkavame se s tim poprve,driv nebyl problem vyzimovat vsechno bez ztraty kyticky..

Já se přikláním k názoru, že geny hrají nejvýznamnější roli. Člověk chce řídit genetiku podle svých cílů a nemoci jsou dopad, jakoby stín, který přichází zpožděně.

Vidím to dnes na jabkách na stromech. Kdysi vynikající odrůdy, bez postřiku. Dnes ty samé shnijí na stromech. Jo tehda prý nebylo tolik letadel...

Já to jako problém co není spojen s roztočem identifikoval na jaře 2012. To byly okolo úhyny i když to hynulo již rok předtím.
Já úhyny tehdy ještě neměl, ale vyzimovával jsem slabá včelstva, toho roku hodně pokálená.
Už tehdy jsem si věiml, že začátečníci co začínali okolo neměli potíže a vyzimovávali v kondici, ale časem do toho spadli taky, ale zase další začátečníci byli a mnohde jsou stále OK.
Měli materiál odjinud.

Měl jsem udělanou takovou včelařskou ISHIKAWU, postupně to došlo k tomu, že mimo jiné vím:
je to kumulativní, ve včelách se to postupně kumuluje,
otravy jsem vyloučil
je to infekční, u nás nově i Hniloba a nechci plašit, je to velmi zajímavá choroba,
nepovedlo se to nikomu z vědců identifikovat


Takže k šlechtění na odolnost - to bylo rozhodnutí dobrovolné, ale ono nic jiného nezbyde (proto mě sere ta banda co pok...zila ten zákon).

Nemá cenu posilovat a udržovat stará včelstva. Oddělky dělám, dávám nejradši stranou starších - nejlépe, ale i mezi ně, pokud oddělek nejde, měl by se zlikvidovat, ale mě baví pozorování.

A starší včelstva postupně odchází, čím vydrží déle, tím více potomků dá a genů předá.
Do údržby včelstev se mi nevyplatí investovat - tím myslím výměny matek a přidání oddělků.
Prostě oddělky a mladá včelstva jsou jistota větší jak udržovaná stará. Nakonec vytvoření silnějšího oddělku je možná méně pracné jak nějaká údržba a výměny.
Oddělky dělám brtnicky, jednak aby se přeneslo co největší spektrum genů a navíc je dost riskantní trefit včelstvo ze kterého chovat a ve kterých chovat.
Letos se mi povedlo právě trefit jdno co odešlo jako první při krmení, i když pár let bylo za jedničku, druhé se dostalo do průšvihu.
Takže pak mě utěšuje, že zbytek oddělků je udělán bez něčeho co by je spojovalo.
Je toho daleko víc na dlouhé povídání.

Karel

Jestli to je infekční, tak jen velmi slabě.
Spíš se mně to jeví jako degenerace vyvolaná přešlechtěním včel na co největší výkon a co nejsilnější včelstva.
Bez problémů se dá překonat třeba prostým častějším měněním matek, kdy do zimy musí být letošní nebo maximálně loňská matka. Včelstva se staršími matkami mívají problémy.
Ovšem může to taky být snížením diverzity okolního prostředí, kdy tady v okolí vymizely ovocné stromy a kvetoucí trávníky sekané na píci, tak hlavně pylová strava včelstva je mnohem jednostrannější a dost možná občas je i nedostatek pylu.
Jenže já už hodně let včelstva nevybírám nijak zvlášť na medný výnos ani na sílu a prostě je jen doma na zahradě chovám.

Geny? Jsme to co jíme. Stačí se nad tímto zamyslet a pospojovat pár neznámých bodů a vyjde vždy to, že geny jsou jen spínače které reagují na danou situaci objektu která se pohybuje v čase.

Co z toho vychází? Živá příroda je přímo závislá na své genetické výbavě podle dostupných zdrojů přírody neživé. No a kruh se uzavírá, jsme zase jen to, co jíme a kolik otom co jíme víme.

Potom nastává nato, co jíme reakce a u včely je to obvykle její systémová feromonální reakce se všemi následky, kterou ta reakce vyvolá. Nyní je důležité jak rozliší a doslova samasobě si sdělí, co dál bude dělat. Vtom opět hraje situace spínačů genů a jejich stav a funkce. Ale zase záleží natom jaká se situace s tou neživou přírodou a jejími prvky, ale také, jak to tou komunikací vysvětluje a jak rychle na co reaguje "cizinec". (začátečník co začal včelařit)


No a izolované jedno včelstvo nebo mnoho včelstev, kdy každé reaguje podle své časové osy na daný podnět, určuje sílu dopadu na daný podnět pro všechny včelstva současně.

Proto feromonálně-alimentární reakce plus situace s převčelením.


Geny jsou mimo hlavní vlivy umne proto, protože ty se vždy ohnou do směru na časové ose pod vlivem okolí jak vítr. Jak kabát, jak chovatel matek v legislativním prostředí. Vždy bude reagovat na podněty. Tento jsou peníze a dokazuje to akorát to, že jim stojí zato, aby změnili zákon proto, aby jich měli, jako výsledek dopadu této změny, více. Samotný problém tato drobná ale důležitá změna zákona ale neřeší.

_gp_

.........
Martin H. (91.221.212.49) --- 30. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662)

Já se přikláním k názoru, že geny hrají nejvýznamnější roli.

výživa mi vypadla jako jedna z prvních.
mám stanoviště v polích u lesa stejně tak v lese u řeky v doletu nezemědělské řídce obydlené krajiny.

Tady se toho za posledních 20 let moc neměnilo, tedy z hlediska pastvy.

Ale co se třeba hodně změnilo je genetika.

Navezli jsme si sem všichni tzv. "ušlechtilé" včely, místní "divoká" (myslím i chováním) populace zmizela.

Možná my jsme si tu blbost udělali dobrovolně, nyní bude uzákoněná. :-)

Karel

Jsi si jistý, že máš tedy kompletní přehled nad ekologií lokality? Tz. typ půd, hornin, přehled nad protékající vodou, odkud a co uní je od pramene po místo kde máš stanoviště, nad skládkami které byly v okolí toho vodního zdroje, nad situací znečištění atmosféry a co vše padá do tvého okolí. (pozn, spad postřiků ze zem. výroby může být i několik km, viz nauka o rostlinolékařství a ochraně rostlin)_gp_
.........

(194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666)

výživa mi vypadla jako jedna z prvních.
mám stanoviště v polích u lesa stejně tak v lese u řeky v doletu nezemědělské řídce obydlené krajiny.

Karel

Nedovedu si představit tu energii která by mohla změnit významně 30km2 krajiny. To leda tak kolektivizace, odsun obyvatelstva, požáry, ....

Ale docela dobře vidím jak jsme tady velmi rychle a s nadšením vyměnili matky za výkonné a stará populace tady v podstatě už není. Vymřela se starými včelaři, ti co to po nich převzali matky už taky nakupují.
To je prokazatelné.

Třeba stačilo jen trochu genů, pár trubců z původních včelstev aby ve včelstvech byla diverzita genů co to držela.

Tady probíhalo to že se jezdilo organizovaně pro matečníky.
Z hlediska bodavosti to bylo velmi vidět.
Dřív i F1 bly mnohdy bodavé, dneska jsem u tzv "F5" až "F10" a se včelama se dá v pohodě dělat.

Prostě dám do plemenáče pár rámků, odvezu a ony si vychovají matku, přesto vše je to nebodavé a v pohodě.

Dřív bych to udělal tak dvakrát a už by to bylo na rukavice.


A to genové přežehlení probíhalo v minulých víc jak deseti letech po celé ČR.
Karel

To já zase jo, stačí pozorovat a hledat souvislosti. Jsou lidi co to tu čtou, ale nikdy nic nenapsali, pozorují a myslí si svoje. Často použijí nějakou vybranou informaci jen pro svůj prospěch.

Jsou lidi co něco začnou a další co rozvíjí a popichují aby zjistily další informace co to téma upřesňují.Základem je, že včela je bioindikátor a důsledek že uhyne je někde v tom pohybu věcí.

Zkus zmapovat třeba to, jak přesně kdo v tvém okolí krmí, podněcuje, kočuje, nakupuje nebo dováží, jak vydatné jsou pastvy v podletí. To jsem čekal jako první reakci. Protože to je stav kdy včela něco tahá do úlu nebo je doněj dodáváno s pocitem dobrého příběhu. Ale nebývá tomu často tak. S dodáváním zásob včely totiž hledají přesně to, co právě zpracovávají. Píšu, že pprávě toto není moc vidět a vidět to nikdy moc dobře nebude, ledažeby vedle medometu bylo vybavení typu chromatografu s několika pracovnicemi. Není to nereálné, viděl jsem to už na jednom včelařském centru v EU. A včelstev mají na tisíce.






.............

(194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669)

Nedovedu si představit tu energii která by mohla změnit významně 30km2 krajiny.

GuPa:
Jsou lidi co to tu čtou, ale nikdy nic nenapsali, pozorují a myslí si svoje. Často použijí nějakou vybranou informaci jen pro svůj prospěch.

-----------
A ještě se rozčilují, že se bavíš o něčem, co nezajímá. :-)

Tak nevim,mozna tim spoustecem byla dlouha snuska,tim odpis zimni generace,ktera nosila a starala se o dalsi "zimni"generaci,z ktere uz zimni generace nebyla..Tapu dal

Zdravím

mohu se zeptat, v okruhu cca 3 km byly širokořádkové plodiny? Řepka,
slunečnice, kukuřice? Medovice, případně melecitoza byla z jedle, modřínu?
Objevila se loupež u Vás nebo v okolí? Uvádíte pozdní snůšku, byl na ni v
úlech prostor, nebo zalily i plodiště?

VP

Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se "rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly "zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka casu.

.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit?
--------------
Tak se to už dostalo až k vám.
Znám.
Říkám tomu ztráta chuti k životu. :-(
Někdy je to včelstvo vyloupené, jindy ani ne, ale pozná se to na něm, že tam chybí "ta radost".
Potkává to silnější včelstva, po snůšce začínají stagnovat a dneska si myslím, že už to i poznám. Hrudníkem. :-)

Kolikrát včelstvo do kterého člověk s radostí šel i když nemusel a najednou je v něm takový divný klid.
A pak na podzim není.
Myslím si že je to možné poznat i na odběru zásob.
Takové včelstvo jde poznat i podle toho, že nebere tak rychle jako ostatní.
Jakmile nějakému včelstvu zůstane krmení výrazně déle v krmítku - je to skoro jisté. Za nějaký čas tam není nebo odejde na podzim.

Jo je toho spousta.

Karel

Nechuť odebírat krmivo jsem pozoroval poprvé asi sedm let zpět. Do dvou let první CCD a před dvěma roky z 28 mi zůstala 3 včelstva. Ten rok prostě až na ty vyjímky odebíraly špatně zásoby a už jsem věděl, že bude zle. Trošku jsem zjišťoval o co by mohlo jít a jediný k čemu jsem se dostal je onemocnění Nosema c. to prý způsobuje apatii a nechuť k přijímání potravy v létě a pozdním létě po tom co tato nosema se v trávení včel namnoží. Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.

Ivo:
Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.
----

Souhlas (i s tou N.c.), je třeba je rozchovávat a likvidovat neodolná.

Ale co když zjistíme, že to pak není Kraňka, bude to nezákonné dále šlechtit. :-)


karel

To bych s tebou souhlasil jen v případě, že by se zjistilo, že N.c. postihuje jen kraňku.
Byl tu i úhyn, kdy včelař přišel z velké části jen o jednu stranu vozu, ta druhá zůstala bez ztráty. Takže zalétávání je asi jedna hlavní příčina šíření.

Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

RP:
Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

----------------
Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen.

A letos mi to potkalo stanoviště kde v okolí není orná půda, natož nějaká kukuřice.

Ti co je to nepotkalo netuší o čem je řeč. Navíc se obvykle vyznačují projevy typu mě neuhynulo nikdy žádné včelstvo a pořádnému včelaři taky ne. :-)

Od té doby co se tím zabývám jsme schopen poznat hodně, a mezi ty úhyny zařazuji i věci které bych dřív přiřadil k něčemu jinému, nebo to přešel.
Já k tomu řadím i zeslábnutí včelstev, ony nakonec mnohé úhyny nejsou nic jiného, než zeslábnutí o 100%. :-)

Ono je to i o terminologii, někdo žádné úhyny nemá ale každé jaro doplnuje skoro polovinu stavu, ale má na to různé pojmenování.

Karel

Ještě doplním, ing Jan Jindra mě nedávno řekl toto:
Je důležité kyselinu mravenčí (např. formidol)
v podletí dát, je to ozdravný proces pro včelstvo.
Byla to reakce na mojí poznámku, že v jednom roce
mě KM proti VD zabere, v dalším ne.
On viry jako hlavní problém vidí, já zatím ne.
VP

"Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen."
S tím jsem se ještě nesetkal. Pokud má včelstvo plod, matku, zásoby, pokud je plod v blízkosti česna a česno je zůžené na včelu, dvě včely, u mě zatím neexistuje, že by se nebránily.
Fakt je, že v posledních cca 5 letech se mně zdá, že na česnech pozoruji trochu odlišné chování včel než předtím, ale nepovažuji to za úplně průkazné. Možná ty včely vidím jinak.
a.
Co se týká životní síly a vytracení včel v pozdním podzimu, mně se to stalo u asi třech včelstvech už v období 1990 - 95. Byly to klasické příznaky, v létě se ty včelstva jevila, že jdou málo na sílu, což ale v zadováku mívá ten vliv, že pokud to je mírné, často potom takové včelstvo jde hodně na med. Zásoby normálně zpracovaly, ale v pozdním listopadu za prvních mrazů tam byly plásty plné zásob a včely nikde nebo jen malinká poslední zmrzlá či polozmrzlá hrstka. A varaóza tehdy na severní Moravě ještě vůbec nebyla, respektive kolem roku 1995 se objevovali první roztoči. vždy to byly včely se starší matkou, tříletou, takže od té doby jsem začal častěji měnit matky.
Co se týká úhynů, například kolem roku 1997 jsem měl dva roky po sobě ve statistice k 50 % zimního úhynu, což bylo tehdy 10 - 20 včelstev ročně. A to z těchto důvodů, protože jsem tehdy asi tři roky zkoušel zimní spojování včelstev, z toho ty dva roky téměř u všech. Spojování jsem dělal obvykle mezi vánočními svátky nebo v prvních lednových dnech. Takže ještě při aerosolu na začátku prosince jsem měl v seznamech ošetření plný nebo téměř plný počet včelstev, ale na vzorcích měli už byl poloviční počet včelstev.
Takže i z takových všelijakých důvodů mohou být "zimní ztráty" včelstev.

Zdravím,
je to smutná záležitost, vim, já to měl 2012, klatovští 2014. Já mám
podezření na kukuřici jako takovou, tedy na mořidlo osiva, nebo desikant
před setím disky místo orby. Včely si z toho pole nosí rosu, tedy vodu.
Zřejmě chemikálie na základu nikotinu, tj neonicotinoidy. Nebo glyfosáty,
tedy roundup a spol. Pokud se překročí určitá hranice, včelstvo se nechová
normálně. V zahraničních studiích píšou, že u včel vzniká závislost a ony
pak tento zdroj jedovaté vody upřednostňují. Popisují problém jako ztrátu
orientace.
Nevím, zda to má souvislost, ale kolegové hlásí velké ztráty matek. Jak
nevylíhnuté, na snubních letech i vyloupené oddělky. U mne v 2016 ztráta z
tiché výměny a i z vyrojeného včelstva. Sršně ani vlaštovku jsem v okolí
včelína neviděl za celou sezónu.
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém. A z okraje
této oblasti jsem si přivezl roj. Starý pán mě i žebřík domluvil půjčit,
bylo mu jich líto, druhý den už pršelo, byl rád, že se dostanou do úlu. Roj
byl bezmatečný, zda jsem matku poškodil, nebo shodil nevím. Dostaly fumigaci
a matečník, ztráta matky, dostaly druhý matečník a do zimy se
nevzpamatovaly. Tak na jaře dostaly znovu matečník, po osiření. Od té doby
jedou jako stroj. A obě sousední byla bez problému.
VP.

Potužník:
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém.
-----------

Má se za to, že viry se materiálem nešíří, i když to není 100% přijímaný názor.

Ohledně šíření materiálem, já mám úplně jinou zkušenost. Opakované pokusy.
Stejně tak se spojováním - obvykle to zlikvidovalo i to dobré včelstvo - ale to už je dávno, od té doby co jsem se o tom přesvědčil nespojuji, oddělky jsou jistota.

To by nakonec ukazovalo že se jedná o koktejl různých problémů.

Karel

Vracím se (JosPr)
> dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven
Zpětně vzpomínám na melecitózu - rok 2013, včely tvrdošíjně víčkovaly, nic
nevykusovaly.
Popíšu - odvíčkoval jsem, vytočil co šlo, porosil a vrátil. Okamžitě plné
buňky opět ihned zavíčkovaly. Jediné co zabralo bylo hodně porosit, 6 rámků
do nástavku a dát nahoru, nad prázdné medníky s malým průchodem.
Přepracovaly, asi donášely další vodu a přenášely "z cizího do své dutiny".
Úhyn nebyl žádný, poznámka - širokořádkové rostliny v okolí nebyly.
Ten kdo dal rámky naležeto do podmetu o včelstva přišel na loupež.
Možná si spojuji nesprávně, ale vykusovat melecitozu, brát pomalu tekuté
krmení, mnoho ztrát mladých matek a mizení včel z úlu je pro mne narušená
orientace a narušené reflexy.
VP